PZI ve státech střední a východní Evropy

Regionem střední a východní Evropy se rozumí Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko a státy Pobaltí tj. Litva, Lotyšsko, Estonsko. Přímé zahraniční investice jsou v této oblasti velmi často skloňovaným pojmem a staly se politickým nástrojem, které mnohé vlády považují za lék na neduhy ekonomických reforem. Bylo jim věnováno už velké množství analýz a je jim věnován i velký prostor v ekonomických rubrikách.

Je třeba si uvědomit, že přímé zahraniční investice nejsou ekonomicky všemocné, ale velký význam jim nelze upřít. Pro nové členské země EU se staly pomocníkem při ekonomických reformách a jejich velký příliv pomohl zmírnit následky přechodu od centrálně plánovaných ekonomik k tržnímu hospodářství.

5 Eun, Cheol S., Resnick, Bruce G. International financial management. s. 365.

Vytváření speciálních podmínek – pobídek se stalo nástrojem vlád jednotlivých států usilujících o co největší příliv investic. Zároveň se ovšem tyto pobídky staly i konkurečním nástrojem mezi sousedními státy a regiony navzájem. Situace v některých připadech došla tak daleko a může se znovu opakovat, že investor půjde jen za pobídkou a zůstane jen po takovou dobu, která pro něj bude výhodná a následně své výrobní kapacity znovu přesune. Důležitá je tedy nejen kvantita, což bylo dříve nejvíce akcentované hledisko, ale také kvalita PZI, kterou lze rozumnět jako dobu, kdy tato investice bude vytvářet ekonomické a sociální hodnoty v daném místě.

Důležité je vědět, co se rozumí přímými zahraničními investicemi. Při vytváření statistiky PZI vychází Česká národní banka z definice stanovené OECD v souladu s EUROSTATem a MMF, která stanoví, že: „Přímá zahraniční investice odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a se získáním podstatného vlivu na řízení podniku. Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku.“ Podnik – přímá investice je dále definován jako „Podnik zapsaný nebo nezapsaný v obchodním rejstříku, v němž zahraniční investor vlastní 10 a více procent akcií (podílu) nebo hlasovacích práv u zapsaného podniku nebo ekvivalent u nezapsaného podniku“.

Ve statistikách o PZI, které jsou publikovány ČNB o ČR nebo EUROSTATem o všech členských zemích EU, je proto za součást PZI považován kromě podílu na základním kapitálu také reinvestovaný zisk a ostatní kapitál, zahrnující úvěrové vztahy s přímým investorem. Složení přímé investice lze tedy vyjádřit vztahem: Přímá investice

= základní kapitál + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál.

Příliv kapitálu do střední a východní Evropy byl v 90. letech a vyjímečně i v posledním období stimulován velkými privatizačními projekty. Poslední takto významnou operací v České republice byl prodej státního podílu v Českém Telecomu do rukou společnosti Teléfonica. Tak, jak příliv investic začal slábnout, začaly se vlády více věnovat podpoře investic, vznikly první pobídky a také statní agentury pracující jen na přilákání zahraničních investic. Vývoj investic ve střední a východní Evropě, jmenovitě pak v České republice, Slovensku, Polsku, Maďarsku a pobaltských zemích tj. Litvě, Lotyšsku a Estonsku dokumentuje následující přehled.

Tabulka č. 1: PZI do vybraných zemí střední a východní Evropy (v mil. EUR) Pramen: Eurostat. [online]. [cit. 19. července 2005].

Dostupné na internetu <http://epp.eurostat.cec.eu.int/portal/page?_pageid=0,1136173,0 _45570701&_dad=portal&_schema=PORTAL>.

Zajímavé hodnoty celkových investic se ukazují u součtu za čtyřleté období se stanovením pořadí největších příjemců v regionu střední a východní Evropy.

Tabulka č. 2: Kumulované PZI do zemí střední a východní Evropy a pořadí zemí dle objemu PZI v letech 2000 – 2004 (v mil. EUR za vybrané období)

Stát PZI 2000 – 2004 Pořadí

Pramen: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 1

V makroekonomické analýze společnosti NEWTON Holding a.s.⁶ autoři uvádějí, že kumulovaný příliv PZI za období 1988 až 1999 činil v Polsku 20,4 mld. USD, v Maďarsku 19,8 mld. USD a v ČR 16,5 mld. USD. Z tohoto jasně vyplývá, že i v delším období si drží co do objemu PZI výhradní postavení Polsko, následované Českou republikou a Maďarskem.

Pro správnou interpretaci uvedených čísel je třeba zdůraznit, že tyto hodnoty objemu investic jsou z určité části už tvořeny reinvestovaným ziskem. Je proto jen otázkou času, kdy zahraniční vlastník se rozhodne místo reinvestice zisků pro výplatu dividend a tím pádem může dojít v daném období k poklesu PZI či dokonce čistému úbytku PZI.

Největší pozornosti investorů se ve střední a východní Evropě těší Polsko, Česká republika, Maďarsko a následně i Slovensko. Na druhou stranu se nejedná o přímo

6 NEWTON Holding, a.s. Přímé zahraniční investice v ČR, Polsku a Maďarsku [online]. EKONOMICKÉ ZPRÁVY ŘÍJEN 2000. [cit. 10. června 2005]. Dostupné na internetu: <http://www.newton.cz/redsys/

docs/analyzy/ekonomzpravy/631bc6cc83d7 bb91354a36dd4d9c09a9.pdf >. s. 12.

porovnatelné ekonomiky například jen počtem svého obyvatelstva a tím i trhem, který pro potenciálního investora představují, proto je pro další charakteristiku využíváno podílu PZI na obyvatele. Za roky 2000 až 2004 je kumulovaný příliv zahraničních invetic na obyvatele uveden v následujícím přehledu.

Tabulka č. 3: Kumulované PZI na obyvatele v zemích střední a východní Evropy a pořadí zemí dle PZI v letech 2000 – 2004 (EUR na obyvatele)

Stát PZI 2000–2004 na obyvatele Pořadí

Česká republika 2 614,21 1.

Pramen: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 2 a a statistiky Eurostatu o obyvatelstvu Pramen počtu obyvatelstva: Eurostat. [online]. [cit. 19. července 2005].

Dostupné na internetu <http://epp.eurostat.cec.eu.int/portal/page?_pageid=1996,45323734

&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=welcomeref&open=/C/C1/C11&language=en

&product=Yearlies_New_population& root=Yearlies_new _population&scrollto=0>.

V výše citované analýze společnosti NEWTON je též uvedeno, že při srovnání přílivu PZI na obyvatele za období 1988 – 1999 první místo zaujímá Maďarsko (1 967 USD), následováno Českou republikou (1 612 USD) a Estonskem (1 430 USD). Polsku (527 USD) náleželo až šesté místo mezi zeměmi, které byly považovány za kandidáty na vstup do EU v první vlně⁷. S přihlédnutím k oběma výše uvedeným hodnocením lze naopak říci, že mezi úspěšné uchazeče o zahraniční investice se proti předchozímu seznamu řadí také Estonsko, ale naopak Polsko se kvůli svému největšímu počtu obyvatel nachází mezi těmi méně úspěšnými.