Dotace; 39,4%
Daňové příjmy;
46,7%
Nedaňové příjmy; 9,4%
Kapitálové příjmy; 4,5%
Zdroj: NÁDVORNÍKOVÁ D. – RŮŽIČKOVÁ Z., Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za rok 2004, 2005, s.VI
Výši daňových příjmů plynoucích do rozpočtů obcí i krajů určuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtové určení daní je mechanismus, kterým se v České republice rozdělují výnosy některých daní mezi státní rozpočet a rozpočty obcí a krajů. Zásadním způsobem se tak ovlivňuje příjmová základna obcí, neboť ty takto získávají značnou část svých příjmů.125 V současné době lze rozpočtové určení daní obcím rozdělit na dva okruhy daňových příjmů. První okruh zahrnuje příjmy, které jsou určitou formou spojeny s aktivitami na území obce, říká se jim také tzv. výlučné (popř. svěřené) daňové příjmy. Patří sem:
• Daň z příjmů právnických osob, pokud je touto právnickou osobou obec; tato daň však pro obce nepředstavuje reálný příjem, neboť ji platí obec sama sobě;
• Daň z nemovitosti, tvořená daní ze staveb a daní z pozemků; celý výnos této daně jde do rozpočtu obce, na jejímž území se nemovitost nachází;
124 PEKOVÁ J., Hospodaření a finance územních samospráv, 2004, s.227,229
125 KAMENÍČKOVÁ V., Rozpočtové určení daní, 2004, s.20
• Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti; v tomto případě získává daní, které jsou pak alokované podle počtu obyvatel a upravené podle velikostní kategorie126 obce koeficientem určeným výše zmíněným zákonem o rozpočtovém určení daní. Mezi tyto v oblasti životního prostředí128. Správní poplatky jsou příjmy vybírané za správní úkony, které územní samospráva vykonává v rámci přenesené působnosti. Jejich výše je stanovena zákonem č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Přestože v posledních letech výnos správních poplatků roste, jejich výnos v rozpočtech obcí v ČR je malý.129 Místní poplatky130 jsou poplatky ukládané za účelem zdanění (často i regulace) určité aktivity či vyjadřující určité místní specifikum. Tyto rozpočtové příjmy obce mají fakultativní
126 zákon o rozpočtovém určení daní vymezuje v současné době 14 velikostních kategorií
127 TOMÁNEK P., Rozpočtové určení daní obcím, 2004, s.22-23
128 Odvody v oblasti životního prostředí představují povinnou platbu za využívání životního prostředí, jako např. poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, poplatky za znečišťování ovzduší, poplatky za uložení odpadů, poplatek za likvidaci komunálního odpadu, odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, poplatky za odnětí pozemků plnění funkci lesa, poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních a registrační a evidenční poplatky za obaly. (NÁDVORNÍKOVÁ D. - RŮŽIČKOVÁ Z.,
Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za rok 2004, 2005, s.VII)
129 podrobněji ke správním poplatkům viz např. PEKOVÁ J., Hospodaření a finance územní samosprávy, 2004, s. 279-280; TOTH P., Ekonomika měst a obcí, 1998, s.112-114
130 Mezi místní poplatky z vybraných činností a služeb patří: poplatky ze psů, za lázeňský a rekreační pobyt, za užívání veřejného prostranství, ze vstupného, z ubytovací kapacity, poplatek za povolení k vjezdu do vybraných míst, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj a poplatek za zhodnocení stavebního pozemku.
charakter, tzn. že obec může rozhodnout o jejich zavedení i o jejich výši. Soustavu místních poplatků upravuje zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (včetně zákona o vodách a zákona o odpadech). Obecné náležitosti správy a výběru těchto poplatků upravuje zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zavedení poplatků stanoví obec obecně závaznou vyhláškou, ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, ohlašovací povinnost, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků.131 Ani místní poplatky nepředstavují velký příjem do rozpočtu obcí, v průměru nepřesahují 2 %132 celkových příjmů místních rozpočtů, vhodně však doplňují příjmy rozpočtu obcí a pomáhají snižovat napjatost ve finančním hospodaření obcí.133
V roce 2004 vykázaly obce objem daňových příjmů ve výši 116,1 mld. Kč (viz tabulka 1), což je výše zmíněných 47 % celkových příjmů. Oproti předchozímu roku se jednalo o nárůst ve výši 8 %, tj. přírůstek o 8,6 mld. Kč. Nejvýnosnější daní v roce 2004 byla daň z přidané hodnoty, která u obcí činila 36,2 mld. Kč, tj. 31,2 % daňových příjmů. Druhou nejvýnosnější daní je daň z příjmů fyzických osob, která ke konci sledovaného období dosáhla výše 34,4 mld. Kč, tj. 29,6 % daňových příjmů. Výnos daně z příjmů právnických osob byla zaúčtována u obcí v daném roce ve výši 30,6 mld. Kč, tj. 26,4 % daňových příjmů. Z toho činí 24,6 mld. Kč daň z příjmů právnických osob (bez obcí) a zbývajících 6 mld. Kč činí výnos daně z příjmů právnických osob za obce.134 Podnikatelské aktivity obcí se promítají pouze v účetnictví obce. Obce jsou sice plátci daně, daně však neodvádějí. Ve sledovaném roce zaúčtovaly obce do svých příjmů také výnos daně z nemovitosti ve výši 4,9 mld. Kč (4,2 % daňových příjmů). V porovnání s rokem předchozím se jedná o nárůst ve výši 0,1 mld. Kč, tj.
o 2 %. Poslední daňovou kategorii tvoří správní a místní poplatky a ostatní daňové příjmy.
Tato kategorie zahrnuje i odvody v oblasti životního prostředí a ostatní odvody z vybraných činností a služeb, jako např. odvody části výtěžku z provozování loterií a jiných podobných her na veřejně prospěšné účely. Daňové příjmy u této kategorie dosáhly v roce 2004 výše 9,9 mld. Kč, tj. 8,5 % daňových příjmů. Proti předchozímu roku byl tedy zaznamenán nárůst o 0,6 mld. Kč, tj. o 6,5 %. Objemově nejvýznamnější jsou příjmy z odvodů v oblasti životního
131 TOTH P., Ekonomika měst a obcí, 1998, s.114
132 PEKOVÁ J., Hospodaření a finance územní samosprávy, 2004, s.276
133 podrobněji k místním poplatkům viz např. PEKOVÁ J., Hospodaření a finance územní samosprávy, 2004, s.276-279; TOTH P., Ekonomika měst a obcí, 1998, s.114-118
134 NÁDVORNÍKOVÁ D. - RŮŽIČKOVÁ Z., Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků za rok 2004, 2005, s.VII
prostředí, které činily 4,6 mld. Kč. Z této částky představují 3,5 mld. Kč poplatky za likvidaci
*Poznámka: správní, místní poplatky a ostatní daňové příjmy
Zdroj: KOLEKTIV AUTORŮ, Vývoj finanční situace obcí a měst v 1993 – 2003, s.29. Dostupné na: