1. stupeň Pokles pracovní schopnosti dosahuje 35–49 %.
2. stupeň Pokles pracovní schopnosti dosahuje 50-69 %.
3. stupeň Pokles pracovní schopnosti dosahuje nejméně 70 %.
Zdroj: MPSV [Ministerstvo práce a sociálních věcí]. Invalidní důchody. [online]. [cit. 2021-09-12].
Dostupné z: https://www.mpsv.cz/invalidni-duchody, vlastí zpracování
Dle autorů Čevela, Čeledová a Zvoníková (2010, str. 22) je invalidita, jakožto posudkově medicínská kategorie systému důchodového pojištění, považována za kategorii vícerozměrnou, neboť obsahuje zdravotní, pracovní, sociální, právní a ekonomické skutečnosti. Invalidita není považována za kategorii statickou, nýbrž dynamickou, jelikož v konkrétních případech může docházet ke změně stupně invalidity.
Může se jednat o růst, pokles nebo i úplný zánik. Vzhledem k tomu, že se jedná o vícerozměrnou kategorii, může v rámci invalidity postupem času docházet ke změnám zdravotního stavu, pracovní schopnosti, kvalifikace a také rozsahu a charakteru pracovního zapojení pojištěnce.
Zdravotní stav bývá v nejčastějších případech nejvíce ovlivnitelný vlivem léčby a pokroků lékařské vědy a také vlivem takzvaného rehabilitačního a kvalifikačního potenciálu. Jedná se především o schopnosti, které je možné vlivem rehabilitací, reedukací, rekvalifikací, adaptací či nácvikem nových pracovních a sociálních dovedností záměrně zlepšovat a rozvíjet (Čevela, Čeledová, Zvoníková, 2010).
1.3.1. Dokládání zdravotního stavu
Zdravotně postižená osoba musí skutečnost, že se nachází v prvním, druhém nebo třetím stupni invalidity nějakým způsobem prokázat. K prokázání těchto skutečností je
14 nutné získat rozhodnutí nebo potvrzení orgánu správy sociálního zabezpečení. Stejným způsobem je nutné prokázat i skutečnost, že se již daná osoba nenachází v prvním nebo druhém stupni invalidity. K prokázání zdravotního znevýhodnění je potřeba doložit rozhodnutí Úřadu práce ČR. U dříve plně a částečně invalidních osob je nutné znát jejich současný stav, tj. zda jejich stav trvá i nadále, a to bez ohledu na to, zda důchod pobírají či nepobírají. K doložení skutečnosti ohledně pobírání důchodu může sloužit také potvrzení České pošty nebo výpis z bankovního účtu (Červinka a kol., 2012).
Průkazy OZP (TP, ZTP a ZTP/P)1 jsou vydávány na základě § 34 zákona č.
329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením“). Tyto průkazy slouží jako podklad pro poskytování mimořádných výhod a slev. Může se jednat například o příspěvek na mobilitu (sleva na MHD či vlakovou přepravu) nebo o různé zlevněné vstupné na kulturní či sportovní akce. O průkaz OZP je nutné zažádat na místně příslušném úřadu práce. Zdravotní stav osoby bude na základě posudkových zpráv ošetřujících lékařů posuzovat posudkový lékař správy sociálního zabezpečení (SPMPCR, 2021).
1.4. Typy dávek pro osoby se zdravotním postižením
Dávky pro osoby trpící zdravotním postižením jsou poskytovány na základě zákona číslo 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, který upravuje příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku. Dalším zákonem je zákon číslo 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o sociálních službách“), který upravuje příspěvek na péči (MPSV, 2019).
Příspěvek na mobilitu
Na příspěvek na mobilitu mají nárok osoby starší jednoho roku, které mají nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP nebo ZTP/P, který byl přiznán na základě podmínek platných od 1. ledna 2014. Osoba, která bude chtít pobírat příspěvek na mobilitu se musí v kalendářním měsíci opakovaně dopravovat nebo být dopravována, přičemž jí nesmějí být poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově
1 TP = osoba tělesně postižená, středně těžké funkční postižení pohyblivosti nebo orientace.
ZTP = osoba zvlášť tělesně postižená, těžké funkční postižení pohyblivosti nebo orientace.
ZTP/P = osoba zvlášť tělesně postižená s průvodcem, zvlášť těžké funkční postižení nebo úplné postižení pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce.
15 pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče, není-li k tomu důvod hodný zvláštního zřetele. Osoba dále nemá na dávku nárok v případě, kdy je jí po celý kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace. Příspěvek bývá vyplácen zpětně a jeho výše činí 550 Kč za kalendářní měsíc (MPSV, 2019).
Příspěvek na péči
Příspěvek tohoto typu bývá poskytován za účelem zajištění pomoci osobě, která je závislá na cizí pomoci, bez které se neobejde. O přiznání příspěvku na péči rozhoduje vždy obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je v dané věci místně příslušný.
Příspěvek na péči nelze přiznat osobě mladší jednoho roku, jelikož v tomto období je potřeba péče jiné osoby zcela přirozeným jevem. Náklady, které jsou spojené s tímto typem podpory, jsou řešeny jiným typem dávek, jako jsou například peněžitá pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek (Čevela a kol., 2010). Příspěvek na péči bývá vyplácen měsíčně, a to v kalendářním měsíci, kterému náleží. Jeho výše se odvíjí od stupně závislosti žadatele, přičemž u osob starších 18 let se pohybuje v rozmezí 880 Kč do 19 200 Kč (MPSV, 2019).
Příspěvek na zvláštní pomůcku
Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má dle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením osoba trpící těžkou vadou nosného pohybového ústrojí, těžkým sluchovým postižením nebo těžkým zrakovým postižením. Za účelem pořízení motorového vozidla či úpravy bytu je poskytován příspěvek osobám starším 3 let.
Osobám starším 15 let může být přiznán příspěvek na pořízení vodícího psa. V ostatních případech je věková hranice pro poskytnutí příspěvku 1 rok života. Příspěvek na zvláštní pomůcku bývá poskytován za účelem pomoci osobám se zdravotním postižením s pohybem a soběstačností (Zákon č. 329/2011 Sb., § 9).
Invalidní důchod
Český důchodový systém tvoří čtyři druhy důchodů. Invalidní důchod je jedním z nich (dalšími důchody jsou starobní, vdovský či vdovecký a sirotčí důchod). Výše výplaty invalidního důchodu závisí na stupni invalidity žadatele, viz výše. Invalidní důchod se skládá ze dvou částí – výměru základní a výměru procentní. Základní výměra je jednotná pro všechny důchody a její výši stanovuje zákon o důchodovém pojištění.
Procentní výměra je individuální a je závislá na délce doby pojištění, příjmech dosahovaných před vznikem invalidity a stupni invalidity. Kromě těchto faktorů se
16 k době pojištění získané do vzniku invalidity ještě přičítá takzvaná dopočtená doba. Jedná se o dobu, kterou by hypoteticky mohl člověk odpracovat, pokud by se nestal invalidním, tj. doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku. Výše procentní výměry invalidního důchodu je dána procentní sazbou za každý celý rok doby pojištění, přičemž je závislá na stupni invalidity žadatele (ČSSZ, 2021).