Před analýzou doplňkových systémů v České republice se zaměřím na nezbytné teoretické základy, které umožní pochopit samotnou podstatu současného systému důchodového zabezpečení.
1.1. Základní principy d ů chodového pojišt ě ní
Penzijní systém se v České republice skládá ze dvou pilířů. Jedním je povinný státní , průběžně financovaný dávkově definovaný systém. Druhým pilířem jsou Dobrovolné penzijní fondy.
V poválečných letech, kdy nastal tzv. baby boom, byl zaveden průběžný systém, kdy ekonomicky aktivní obyvatelstvo příspívalo na ekonomicky neaktivní.
Od osmdesátých let ale klesá výrazně porodnost, zvyšuje se nezaměstnanost, narůstá míra ekonomické závislosti osob v postproduktivním věku, a to působí těžkosti s průběžným financováním státem organizovaného důchodového pojištění. Proto se zvyšuje význam fondově financovaných doplňkových systémů.
Důchodové pojištění má v naší zemi obrovskou tradici, již ve dvacátých letech minulého století byly přijaty první právní předpisy, na základě kterých bylo důchodové pojištění rozšířeno na všechny zaměstnance, od roku 1948 i na všechny osoby samostatně výdělečněčinné. Účast všech ekonomicky aktivních občanů na důchodovém pojištění je základním principem i důchodového pojištění v současné době. Systém pojištění byl založen zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zákon nabyl účinnosti 1.1.1996.1, což obnášelo definování zvýšení důchodového věku, zpřesnění definice invalidity, zavedení vdoveckých důchodů, v roce 1997 došlo k úpravě valorizačních podmínek, 2003 se přistoupilo k úpravě podmínek pro zvýšení odchodu do důchodu a zároveň se rozmohl doplňkový systém penzijního připojištění jako možnost dodatečného příjmu ve stáří.
Charakteristickým znakem našeho systému je povinná účast při splnění zákonem stanovených podmínek, což znamená, že občan ČR nemůže přestat platit pojistné na důchodové zabezpečení a tím se ze systému vyvázat. To není možné ani v případě, že má prokazatelně dostatek finančních prostředků k zajištění svého stáří. K dalšímu principu patří obligatornost dávek, což ve skutečnosti neznamená nic jiného, než že při splnění
1Přib Jan, Kdy do důchodu a za kolik, 7. aktualizované vydání, GRADA 2006
stanovených podmínek vzniká na důchod právní nárok. Mezi další principy patří univerzalita - jednotná úprava pro různé skupiny pojištěnců, zajištění nabytých práv, zajištění soudní ochrany, garance důchodů státem a solidarita v rámci generace i mezi generacemi.
Důchody jsou garantovány státem, protože výdaje na důchodové pojištění jsou součástí výdajů státního rozpočtu.2
V prvním pilíři se vyplácí 4 druhy penzijních dávek, a to starobní důchody, invalidní důchody3 ( plně nebo částečně), které řadíme do kategorie přímých důchodů a důchody odvozené, tedy vdovské, vdovecké důchody a sirotčí důchody4. Kromě předčasného starobního důchodu a částečně invalidního nejsou žádné z uvedených důchodů testovány v závislosti na příjmech ani na majetku. Procentuelně jsou na celkově vyplácených důchodech nejvýznamnější samozřejmě penze starobní (72%), důchody invalidní tvoří 18,0%, vdovské a vdovecké 9% a sirotčí 1%.
Tabulka 1: Základní ukazatele důchodového pojištění k 31.12. 2005
Zdroj: MPSV, IX. PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ, SOCIÁLNÍ VÝDAJE
2Pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu SR a v z. o stát. rozpočtu se uvádí jako samostatná položka příjmů. Důchodové pojištění se provádí přes státní orgány, mělo by však zůstat garantováno i v případě, že by měly pojištění na starosti veřejnoprávní instituce, protože nelze nechat občana v důchodu bez prostředků.
3Pro výpočet invalidních důchodů se jako doba pojištění počítá i doba, kdy vznikl nárok do doby, kdy dosáhne občan věku, kdy má nárok na důchod starobní. Zároveň musí dojít ke snížení pracovní činnosti o 33%(částečný) nebo o 66%(plný), potřebná doba pojištění musí být aspoň 5 let.
Celková výše důchodu je dána součtem tzv. procentní a základní výměry5. Procentní výměra určitým způsobem odráží velikost platu jedince, aby nebyl systém až tak nespravedlivý a nemotivační6, zatímco základní výměra je pro všechny důchodce stejná bez ohledu na výši jejich příjmů a je jednotná pro všechny typy důchodů.7
Existují dvě možnosti vedoucí k získání nároku na starobní důchod.8 Ta první znamená přispívat alespoň 25 let a dovršit věku pro odchod do důchodu, druhou možností je platit příspěvky do systému alespoň 15 let a být starší 65 let9. Příspěvková sazba do systému činí od 1.1.2004 28% z vyměřovacího základu a je placena jak zaměstnanci (6,5%), tak i zaměstnavateli (21,5%).10 Osoby samostatně výdělečně činné hradí pojistné v plné sazbě 28%.
Vedle důchodového zabezpečení funguje i institut životního minima, který ve spoluprácí s důchodovým zabezpečením zajišťuje ochranu občanů ve stáří, aby neklesli pod hranici chudoby.11
Vyplácené důchody se každoročně pravidelně v lednu zvyšují, a to tak, aby průměrný starobní důchod zahrnoval 100% nárust cen a minimálně 1/3 růstu reálné mzdy. Jinak je tomu jen buď při nízké (pod 2%) nebo vysoké (více než 10%) inflaci
Státní penzijní systém se vztahuje, jak jsem již uvedla, na všechny občany.
Zákonem stanovený věk pro odchod do důchodu se postupně zvyšuje. V případě mužů ze 60 let v roce 1995 na 62 let od roku 2007, u žen jde o zvýšení z 53 až 57 let na 57 až 61, ustálit by se měl důchodový věk na 63 letech pro obě pohlaví.12
5V případě souběhu nároků na více důchodu tato rovnice neplatí, protože základní část připadá na občana jenom jednou a procentní výměra je v plné výši jen u jednoho důchodu, u dalších se dle konkrétního druhu důchodu krátí.
6Procentní výměra důchodů se stanoví sazbou z výpočtového základu v souvislosti se získanou dobou pojištění, pokud jde o důchody přímé. Pokud jde o důchody odvozené, vypočítává se z procentní výměry důchodu zemřelého. Výše důchodu je stanovena měsíčně a v celých korunách.
7Zdroj: Noviny MPSV, výše základní výměry byla v roce 2004 1 310 Kč, v roce 2005 byla částka valorizována na 1400 Kč a od 1.1.2006 činí 1 470 Kč
8U přímých důchodů je více podmínek a důchod obdrží občan v době, kdy je splněna časově poslední podmínka. Pokud občan dosáhne důchodového věku např. 12.3.2005 a přesto nesplnil potřebnou dobu pojištění 25 let, náleží mu starobní důchod až po té době, např. 12.3.2006. Stejně tak může vzniknou nárok na důchod později, pokud v den dovršení důchodového věku občan splní dobu pojištění, ale je ještě v pracovním poměru, který končí např. za půl roku. V tom případě vzniká nárok na starobní důchod až první den po skončení pracovního poměru.
9Věková hranice je stejná pro muže i ženy
10Sazby důchodového pojištění do 31.12.2003 byly pro zaměstnance 6,5%, pro zaměstnavatele 19,5%, pro OSVČ 26%. Od 1.1.2004 došlo ke snížení pojistného v oblasti politiky zaměstnanosti, o stejnou část bylo navýšeno pojištění důchodové, proto celkem 28% z VZ.
11Hranice chudoby se vypočítá jako 60% národního mediánového disponibilního příjmu po sociálních transferech, hranice chudoby byla stanovena na úrovni 24,5% průměrné hrubé mzdy, tedy ve výši 4 420 Kč, což je částka životního minima pro leden roku 2006.
12Pokud pojištěnec dosáhl důchodového věku do 31.12.2005, u žen je důchodový věk 53 let, pokud vychovaly 5 dětí, 54 let, pokud měly 3 nebo 4 děti, v 55 letech mohly jít do důchodu, pokud vychovaly 2 děti, věk v případě 1 dítěte je důchodový věk 57 let.
Již tady se nabízí otázka, jak velké procento důchodců bude v tak vysokém věku dávku pobírat. Následující tabulka ukazuje průměrný věk důchodců k 31.12.2003
Tabulka 2: Průměrný důchodový věk k 31.12.2003
Rok Starobní
Poměrný starobní
Plný invalidní
Částečný invalidní
Vdovský - solo
Vdovecký
- souběh Sirotčí Celkem
Muži - průměrný věk
1999 69 73 55 47 48 74 15 63
2000 69 72 55 48 49 74 15 63
2001 69 72 55 48 49 74 15 63
2002
69 72 55 48 50 75 15 63
2003
69 71 55 49 50 75 15 63
Ženy - průměrný věk
1999 65 73 53 45 62 73 16 65
2000 65 74 54 46 61 73 16 65
2001 65 74 54 46 61 73 16 65
2002 65 75 54 46 60 73 16 65
2003
65 75 54 46 60 73 16 65
Zdroj: ČSSZ
Průměrný starobní důchod byl v roce 2004 na úrovni zhruba 44 % průměrné hrubé mzdy13 (57 % průměrné čisté mzdy).14
Systém soc. zabezpečení se v ČR skládá z důchodového zabezpečení a zdravotního pojištění, pojištění proti nezaměstnanosti a nemocenského pojištění. Je financován příspěvkovou sazbou ve výši 47,5% hrubých mezd, placenou jak zaměstnavateli (35%), tak zaměstnanci (12,5%).
13Údaj ČSÚ o průměrné hrubé mzdě vypočtené z údajů zahrnujících i malé ekonomické subjekty.
14Průměrná čistá mzda je průměrná hrubá mzda snížená o této mzdě odpovídající daň z příjmu a o pojistné na zdravotní a sociální pojištění. Úroveň průměrného starobního důchodu k průměrné čisté mzdě postupně klesala z 61 % v roce 1998 na 57 % v roce 2004
1.2. Klasifikace penzijních systém ů
Účelem důchodových systémů je, jak jsem v úvodu uvedla, snaha zabezpečit dostatečné zdroje pro generace v postproduktivním věku. Penzijní systém může být z hlediska způsobu financování průběžně financovaný (tzv. PAYG – pay as you go) nebo fondový.
V průběžně financovaném systému jsou všechny příspěvky produktivní generace redistribuovány ve stejném období ke generaci v postproduktivním věku, a to ve formě výplaty důchodových dávek. Ve skutečnosti to znamená, že se na žádném účtu peníze nehromadí, naopak se hned od občanů, kteří hradí pojistné na důchodové zabezpečení, přesunou k důchodcům, kteří je spotřebují na uspokojení svých životních potřeb. Jinak řečeno, současný systém je založený na mezigenerační solidaritě.
Ve fondovém systému se akumulují finanční aktiva, která slouží později k výplatě důchodů. Každý účastník důchodového pojištění si spoří na svém účtu, přičemž se mu tato naspořená částka úročí aktuální úrokovou sazbou. Tento typ vyžaduje přítomnost kapitálového trhu, kde jsou pak finanční prostředky účastníků investovány. A samozřejmě záleží, do jakých nástrojů je investováno. Kdyby byly finanční aktiva vložena např. do státních pokladničních poukázek, nebyl by výnos téměř žádný a nebyl by ve své podstatě ani rozdíl mezi systémem průběžným a fondovým.15
Z hlediska způsobu výpočtu důchodu rozlišujeme dávkově a příspěvkově definovaný důchodový systém. V dávkově definovaném hradí pojistné občan během svého produktivního věku a po dosažení důchodového věku pobírá penzijní dávky.
Nedochází ke 100% zohlednění celkové sumy příspěvků, které do systému odvedl.
V příspěvkově definovaném dostane občan ekvivalent hodnoty fondu, který odpovídá příspěvkům, které v produktivním věku hradil. Názorným příkladem jsou penzijní fondy, resp. jejich produkt penzijní připojištění, jehož základním principem je právě odvádění pravidelných měsíčních příspěvků. Po skončení obdrží občan částku vyšší o zhodnocení, kterého se podařilo svěřenému fondu dosáhnout.
Důchody vyplácené v současné době v ČR jsou dávkově definované, založené na průběžním financování.
15O zhodnocení konzervativních aktiv viz kap. Podílové fondy