K úspěchu modelu je ještě nutné nadefinovat základní toky dat, které budou modelem proudit. Rozdělme si data v modelu na několik částí, na data, která proudí mezi call-centrem a uživatelem, mezi uživatelem a nezabezpečeným serverem, mezi uživatelem a zabezpečeným serverem a data běžící mezi úřady. Je docela zřejmé, že většinou se bude jednat o jiné protokoly a případně jiné formáty dat.
8.1. Data mezi uživatelem a call centrem
Není žádný důvod, aby bylo call centrum v modelu chápáno jako klasické call centrum, kde sedí stovky lidí připravených pouze na zodpovězení telefonických dotazů. Naopak call centrum v modelu je pojato velmi moderně, pouze název zůstává shodný se současnou představou call centra.
Jedna část call centra bude samozřejmě klasické pojetí s telefonní linkou. Tato část bude v rámci úspory nákladů dvojstupňová. Nejdříve se bude telefonní automat pokoušet nasměrovat uživatele pomocí tlačítkových voleb k automatické odpovědi, teprve až po určitém množství voleb se uživatel spojí s operátorem.
Další části call centra však budou inovativní. Není žádný důvod, aby v call centru nebyly zavedeny moderní technologie. Tudíž se počítá do přístupu do call centra i pomocí technologií jako ICQ (což je komunikační program v textovém nebo hlasovém prostředí po síti internet), kde by si call centrum zřídilo pár čísel, nebo ještě modernější technologie Skype (program určený primárně pro hlasovou komunikaci mezi více uživateli v síti internet), nebo jiný program využívající technologie VoIP. Náklady na provoz by tak byly výrazně omezeny, protože tyto technologie potřebují jenom připojení na internet, což je samozřejmě v call centru splněny. Tím se odlišují od telefonní části, kde by se musel zpoplatnit každý příchozí hovor, neboť bez zavedení zeleného čísla by bylo call centru značně nepopulární.
Data proudící mezi uživatelem a call centrem jsou nezabezpečená, protože informace takto předávané jsou všeobecně známé a nikdo nemá zájem na jejich zcizení. Zabezpečit tyto data pro přenos například v programu skype by bylo téměř nemožné. Tyto data budou proudit jak po telefonních tak po datových linkách. Formát dat není možné dopředu striktně určit, a to z důvodu jejich velké variability.
8.2. Data mezi uživatelem a nezabezpečeným serverem
Data mezi uživatelem a nezabezpečeným serverem budou realizována přes klasické protokoly pro přenos dat po internetu. Není důvod tyto data zabezpečovat, protože se opět bude jednat o data dostupná komukoliv.
Je účelné, aby protokolů pro přenos dat bylo více. Tyto data by měly být zobrazitelné ve všech myslitelných dostupných zařízeních na všech platformách. Standardem bude zobrazení jako webová stránka, podporující všechny v rozšířené webové prohlížeče a upravená na různé vlastnosti zobrazovacích zařízení, tak aby byla zobrazitelná i na zařízeních PDA. Není však důvod se bránit využití mobilních telefonů k přístupu k těmto datům a to i přes protokol WAP.
Případné ovládání komunikací pomocí sms zpráv by v době zavádění řešení ztrácelo smysl.
Data budou již v částečně standardizované podobě díky existenci serveru metadat a díky striktní politice ukládání dat na datovém serveru.
8.3. Data mezi uživatelem a zabezpečeným serverem
Na data plynoucí mezi uživatelem a zabezpečeným serverem budou kladeny velké nároky na zabezpečení. Tato data nesmí být během tohoto toku pozměněna. Z tohoto důvodu bude tok dat probíhat pouze na úrovni počítač, který umožní ověřit biometrické údaje, server a zařízení, které nejsou schopné ověřovat biometrické údaje budou z procesu vyloučena.
Zabezpečení těchto dat je velkou prioritou toku dat v modelu. Proto budou použity v dané době nejlepší zabezpečovací algoritmy. Velkou otázkou ale zůstává, jak zabezpečit skutečnost, že člověk opravdu podepisuje to, co vidí na monitoru.
Nejslabší místo celého modelu je opět u lidského faktoru. Pokud člověk do modelu vstupuje v jeho zabezpečené části, činí tak pomocí počítače. Kritické jsou zejména komponenty počítače, jako je klávesnice a monitor. V současné době je velmi těžce realizovatelné, aby uživatelem zadávaná data, která on na monitoru vidí, byla opravdu odeslána na požadovaný server a ne na nějaké jiné místo. Bude proto věnovat zvýšenou pozornost vývoji klientské aplikace. Další možností je vynalézt způsob, jak zavést „zabezpečený počítač.“ Princip fungování tohoto počítače by byl stejný jako normálního počítače, jenom by skutečně platilo, že to co člověk vidí a odesílá se opravdu provede. Tento koncept je hodně teoretický, ale zabezpečení vstupu uživatele do systému bude velkou výzvou.
Data plynoucí v tomto toku budou velmi rozmanitá, nejčastěji však v podobě standardizovaných formulářů, které pak uživatel jenom doplní. Pro tato data se jako nejvhodnější přenosová forma jeví upravený formát XML. Komunikovat se bude pomocí sítě internet.
8.4. Data mezi jednotlivými úřady
Data mezi jednotlivými úřady se budou z velké části přenášet pomocí sítě internet. Jedinou výjimkou budou věci hmotné povahy, které samozřejmě po internetu posílat nejde. Model se inspiruje myšlenkou výše popsaného projektu eGov, který navrhuje vyvinout obdobu jazyka XML nazvanou govML.
Většina komunikace mezi úřady v současnosti probíhá na bázi přesně standardizovaných formulářů, které by neměl být problém převést do jednotného elektronického formátu. Navíc by se proces komunikace velmi urychlil, protože velkou část formulářů lze snadno předvyplnit a následně část úřadů snadno zrušit.
Komunikace mezi úřady musí být zabezpečená z důvodu častých přenosů tajných informací.
Bylo by vhodné, aby servery byly zabezpečené, a to i fyzicky, aby se tak zabránilo možným krádežím.