jejími zaměstnanci. Společensky odpovědné firmy usnadní identifikaci se zaměstnanci, do určité míry dokáží ovlivnit jejich závazek vůči firmě a tím i jejich retenci (Kim et al., 2010). Z obecného hlediska je tak CSR, jako dlouhodobá strategie, spojena s výkonností firmy (Li et al., 2019).
Obrázek 3 - Tradiční vs. optimální zapojení zaměstnanců do CSR
Obrázek 2 – Tradiční vs. optimální zapojení zaměstnanců
4 Metodika práce
Práce je zaměřena na nalezení zdůvodnění rozhodnutí absolventů Trainee programu opustit organizaci. Cílem výzkumu je proto identifikovat jakým způsobem probíhá rozhodovací proces setrvat ve společnosti po ukončení Trainee programu, za pomoci vybraných faktorů. Výzkumné otázky zní následovně: Jakým způsobem probíhá proces rozhodnutí k odchodu mezi absolventy Trainee programu? Jaké jsou faktory ovlivňující rozhodnutí účastníků opustit organizaci?
Záměrem této diplomové práce je provedení analýzy Trainee programu ve společnosti ŠKODA AUTO a.s., kde se v rámci této analýzy zabývám spokojeností účastníků s programem, ale především se zajímám o jejich spokojenost ve firmě po ukončení Trainee programu. Jaký byl pro účastníky programu přechod z Trainee pozice na pozici klasickou, zda se chystají ve firmě setrvat, popřípadě jaké jsou důvody k jejich odchodu z firmy.
4.1 Metoda
Kvalitativní výzkum je výzkum, který zahrnuje analýzu a interpretaci textů a rozhovorů za účelem objevení smysluplných vzorů popisných pro určitý jev. Také předpokládá, že lidé, kteří mají s danou problematikou osobní zkušenosti znají více.
Na základě jejich výpovědí tedy výzkumník tvoří závěry (Auerbach a Silverstein, 2003). Zvolenou metodou sběru dat jsou rozhovory osobní či prostřednictvím Skype rozhovoru či chatu.
Výzkum vyžaduje přímou spolupráci respondentů odpovědi na otázky, zhodnocení situace, zamyšlení se nad možným zlepšením. Rozhovory jsou vedeny induktivně, jsou tedy rozvíjeny na základě odpovědí předchozích respondentů. Dále uvádím metody analýzy dat, konkrétně analýzu dat metodami zakotvené teorie, kde představím způsob analýzy dat. Následně uvádím možné limity výzkumu.
Výsledkem je zmapování rozhodovacího procesu absolventů Trainee programu při rozhodnutí o setrvání ve společnosti. K naplnění tohoto cíle byly provedené strukturované rozhovory, které byly v průběhu procesu modifikovány na základě odpovědí respondentů a byly tak rozvíjena klíčová témata, řešící tuto problematiku.
4.2 Vzorek
Zkoumaným vzorkem, jak již bylo zmíněno výše v úvodu, jsou absolventi Trainee programu společnosti Škoda Auto a.s.. Jedná se v mnoha ohledech o poměrně
homogenní skupinu, která je vzájemně sepjatá právě Trainee programem. Každý z dotazovaných může působit na odlišném oddělení, díky čemuž lze výsledky považovat za poměrně komplexní pro danou společnost. Výzkum je prováděn za předpokladu, že reprezentativní vzorek neomezuje praktickou hodnotu výzkumu, jelikož odráží globální trendy, a proto je přínosem tohoto výzkumu, za určitých podmínek, převést jeho závěry na absolventy Trainee programů, podobných firem, v obecném měřítku.
4.2.1 ŠKODA AUTO a.s.
Společnost Škoda Auto a.s. je původem českým výrobcem jízdních kol, motocyklů a automobilů, založená v roce 1895. V současné době je největším výrobce automobilů v České republice. Od roku 1991 je součástí koncernu Volkswagen Group. V České republice je zastoupena třemi výrobními závody v Mladé Boleslavi, v Kvasinách a ve Vrchlabí, své výrobní závody má však Škoda rozmístěné i v zahraničí.
Společnost nabízí různou formu pracovních pozic. Dělnické pozice, odborné pozice, ale také středoškolské praxe, vysokoškolské stáže, doktorandský program nebo Trainee program pro absolventy vysokých škol (Škoda Auto a.s., 2019).
4.2.2 ŠKODA Trainee program
ŠKODA Trainee program je roční adaptační a rozvojový program pro absolventy vysokých škol. Firma se tak tímto způsobem snaží získat talentované jedince s odborným, případně manažerským potenciálem. Jedná se o jedince, kteří byli v průběhu studia proaktivní a získali zajímavou odbornou praxi či absolvovali studijní nebo pracovní pobyt v zahraničí.
Každému Trainee je na prvním oddělení přiřazen tzv. Mentor, který má za úkol nastínit možné rotace, tedy práci na různých útvarech, kterými by Trainee mohl projít. Cílem rotace je získání znalostí o chodu jednotlivých útvarů, navázání kontaktů a rozvoj Traineeho v rámci budoucí pozice. O odborný rozvoj Traineeho se však vždy stará vedoucí rotace. S prvotní orientací ve firmě Trainees pomáhají buddies z řad bývalých Trainees.
Cílem programu je zapojit Trainees do běžného chodu oddělení. Na jednotlivá oddělení jsou Trainees umisťováni na základě předem stanovených požadavků a následného pohovoru. První rotace zpravidla probíhá na základě zvoleného zaměření, poté mohou rotovat napříč firmou bez ohledu na zaměření. Někteří si tak mohou prohloubit znalosti a chody spojené s chodem prvního zvoleného oddělení, jiní mohou probádat oblasti firmy, které jim přijdou zajímavé.
Po ukončení ŠKODA Trainee programu Trainees nastoupí do jejich cílového oddělení, jako klasický zaměstnanec firmy, na dobu neurčitou. Cílové oddělení si každý Trainee zvolí v průběhu programu, a právě toto oddělení následně plánuje a vysílá na zahraniční rotaci, která trvá po dobu 3 měsíců. Je však možné na základě domluvy zahraniční rotaci prodloužit či zkrátit. Mimo zahraniční stáž je Trainee rozvíjen také mnohými školeními, Trainee rundami, CSR aktivitami a dalších projektů Trainee programu (Škoda Auto a.s., 2021).
4.3 Sběr dat
Otázky, které sloužily jako podklad pro rozhovor, byly vytvořeny na základě výpovědi koordinátorky Trainee programu ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. a datech o odchodovosti bývalých účastníků Trainee programu z firmy.
K získání informací o fungování programu byli kontaktování bývalí účastníci Trainee programu, kteří program dokončili. Prosba o rozhovor s těmito respondenty byla rozeslána e-mailovou komunikací přes pracovní e-mail těm respondentům, kteří ve firmě stále setrvávají, tedy zastávají klasickou pracovní pozici. Vzhledem k určitému omezení GDPR, jsem nemohla obdržet soukromé kontaktní údaje na ty respondenty, kteří ve firmě již nepracují, a proto jsem využila sociální síť Linked-In, přes kterou jsem vybrané absolventy programu oslovila.
V prvotní fázi jsem volila osobní způsob komunikace při průběhu rozhovoru.
Vzhledem k nastalé krizi, šíření viru COVID-19, a různým opatřením s virem spojeným, jsem pro další rozhovory zvolila cestu komunikace přes Skype či rozhovory přes mobilní telefon. Osloveno bylo přes 50 potenciálních respondentů, z toho v závěru tvořilo 26 respondentů reprezentativní vzorek. Rozhovory byly nahrávány, na což byli respondenti před zahájením rozhovoru vždy upozorněni, a následně přepsány k další analýze.
Dotazník procházel drobnou modifikací v průběhu sbírání dat, které se odvíjely od odpovědí respondentů. Nepodstatné otázky, které se tématu přímo netýkaly, byly vyňaty, naopak důležité body, které se objevovaly v odpovědích respondentů, sloužily jako náměty k otázkám dalším, na základě kterých byl rozhovor rozvíjen.
4.4 Analýza dat
Nahrávky provedených rozhovorů sloužily jako základ pro jejich analýzu. Analýza rozhovorů byla zahájena doslovným přepsáním rozhovorů. Přepsané rozhovory byly následně pročítány a metodou otevřeného kódování byly zachyceny klíčové podstaty tématu.
Základním prvkem k vyhodnocení takto sesbíraných kvalitativních dat je velmi často tematická analýza a hledání vazeb mezi jevy (Hendl, 2005). Tematická analýza zahrnuje označování pojmů, na základě kterého následuje jejich kategorizace.
Získaná data jsou analyzována na několika úrovních, tedy úrovni jednotlivých slov, konceptů a lingvistických a nonverbálních výrazů. Podobná vyjádření, týkající se vybraných oblastí jsou označeny kódy a seskupeny do kategorií. Kategorie mohou být nadále rozvíjeny, mohou jim být přiřazeny vlastnosti, díky kterým lze kategorie umisťovat na dimenzionální škále (Strauss a Corbin, 1997).
Sesbírané údaje jsou tak rozebrány na části, které jsou dále prostudovávány.
Prostudování spočívá především v zjištění v rozdílech a podobnostech získaných odpovědí (Hendl, 2005). Jsou zjišťovány domněnky o zkoumaných jevech, a to nejen domněnky cizí, ale také vlastní, což může vést k novým objevům. Témata, jež se při analýze objeví, jsou často objevena na základě induktivního kódování, deduktivně na základě informací získaných z literatury, ale také na základě vlastních zkušeností výzkumníka (Strauss a Corbin, 1997).
5 Výsledky výzkumu
Na základě provedené analýzy rozhovorů bylo zjištěno následující. Trainee program je jeho absolventy hodnocen velmi kladně. Přínosy programu dle bývalých Trainees spočívají především v detailním poznání firmy a vytvoření kontaktů. Velmi kladně jsou hodnoceny rozvojová školení, která jsou součástí programu. Úskalí programu se objevují v komunikaci a interpretaci programu napříč společností, kdy mnoho zaměstnanců stále nezná princi Trainee programu a tedy neví, jak k Trainees přistupovat.
Retence absolventů Trainee programu ve Škoda Auto je však zaměřena na práci s těmito jedinci po ukončení programu. Cílem práce je nastínit rozhodovací proces absolventa Trainee programu o tom, zda ve firmě setrvat či nikoliv. Odpovědi respondentů obsahovaly mnoho podobných myšlenek, které tato práce kategorizuje do 3 dimenzí, kterými jsou růst, společnost a sociální stránka. Jednotlivé dimenze jsou nadále kategorizovány na faktory, které ve svém popisu zahrnují indikátory, které do těchto faktorů vstupují. Tyto faktory byly zmapovány jako faktory, které ovlivňují rozhodovací proces absolventů Trainee programu v otázce setrvání ve společnosti.