Tulipánová mánie 1634-37

Na začátku 17. století bylo Holandsko na vrcholu sil. Úspěšné odtržení od Španělska, liberální zákonodárství a protestanství udělalo z Holandska světovou velmoc (Faltus, Průcha; 2003).

V této době v Holandsku vypukla známá a mnohými autory zmiňovaná tulipánová mánie.

Tulipán, který pocházel z Turecka, se do Nizozemí dostal v polovině 16. století a okamžitě se stal velmi oblíbeným. Mezi bohatými vrstvami vypukla tulipánová móda a společně s omezeným množstvím květiny vedla k růstu ceny (Garber, 2000). Tulipán se tak stal zajímavým investičním a obchodním artiklem - zdrojem zisku - a vyvinul se pro něj trh⁵⁷. Holanďané začali tulipány šlechtit, vytvářeli nové a nové odrůdy a cibulky se staly pro Holandsko národní vášní. Nenašli byste zahradu bez nich.

55 Vycházím z článku Frederica Mishkina a Eugena Whita U.S. Stock Market Crashes and Their Aftermath:

Implications for Monetary Policy z APB.

56 Tomuto problému se budu podrobněji věnovat v poslední části této práce.

57 Na tomto trhu se obchodovaly pouze cibulky tulipánů, tedy ne celé květiny. Tulipány byly uváděny

v hmotnostních jednotkách, buď v librách (u těžších cibulek) nebo v jednotce aas (což je přibližně 1/21 gramu).

Květiny nebyly obchodu přítomny (Garber, 2000).

Běžné odrůdy byly poměrně levné, ale lidé nejvíce oceňovali nové, zvláštní a vzácné druhy tulipánů, u těch cena výrazně rostla. Podstatným důvodem tohoto růstu, je jejich velmi omezená rozmnožovací schopnost, kdy ze sta květin jste schopni získat za jeden rok v průměru pouze 40 dalších, což znamená roční nárůst o 40%. U zvláštních druhů je tento nárůst daleko nižší, pomalejší⁵⁸. Díky tomu se udržuje „vysoká“ vzácnost určité odrůdy delší dobu a tím i vysoká cena.

Navíc do roku 1634 byl trh s tulipány omezen pouze pro profesionální pěstitele. Jeho následná deregulace přispěla ke spekulaci hlavně díky obchodování „tulipánů bez nich“ (předchůdce dnešních forwardů⁵⁹).

Od roku 1634 začaly ceny tulipánů, ale hlavně těch vzácných, narůstat. Byl to důsledek poptávky z Francie, kde propukla tulipánová horečka podobně jako v Holandsku. Ženy si vkládaly tulipány do vlasů a muži se předháněli, kdo své ženě koupí hezčí květinu.

Ceny tulipánů začaly růst rychlým tempem, ale ta „správná“ mánie začala až v létě roku 1636.

Na konci léta byly tulipány uloženy do země, kde měly setrvat až do jara následujícího roku.

Mezitím však pilně probíhal obchod s kontrakty (forwardy) na nové tulipány z příští úrody.

Přes zimu propukla spekulace naplno svého vrcholu dosáhla na konci ledna roku 1637. V té době ceny vyšplhaly do astronomických výšin. Nyní už rostly u všech druhů tulipánů a do spekulace se zapojovalo kromě množství běžných lidí i řada cizinců, kteří za tímto účelem do Holandska přicestovali. V tomto období vznikaly slavné historky o tulipánových cibulkách v hodnotě kočárů či celých domů (Veselá, 2007).

Bohužel se dochovalo velmi málo záznamů o cenách tulipánů na to, aby se daly sestavit úplné grafy vyjadřující jejich vývoj, proto se v grafech často nachází „hluchá místa“. Graficky jsem zobrazil vzrůst cen u jednoho vzácného druhu (Admirael van der Eyck) - graf č. 3 a jednoho běžného (Switserts) - graf č. 4. Hodnoty jsou propočítány na průměrnou cibulku o váze 175 aasů. Další hodnoty zachycující následný pokles jsou uvedeny v tabulce.

Na obou grafech je vidět prudký vzrůst ceny v lednu a únoru roku 1637 a následný propad.

58 V dnešní době díky novým technologiím tato čísla nemusí odpovídat skutečnosti.

59 Jedná se o standardizované dohody uzavřené v současnosti o dodání dohodnuté věci (komodity) v určený den a čas v budoucnu a za dnes stanovenou cenu, která bude vyplacena při předání. (Smith, G.: Investments, str. 539)

Graf č.3

Vývoj ceny cibulek během a po prasknutí tulipánové bubliny Ceny v guldenech v jednotivých obdobích

* Tato cena pochází ze 7.1.1625, protože záznam s bližší cenou se nepodařilo dochovat

Zdroj: Garber: Famous First Bubbles

Protože byl tento vzrůst cen fundamentálně neopodstatněný, jednalo se o spekulační bublinu, která se v prvním únorovém týdnu roku 1637 rozpadla. Ceny se v průměru propadly nejdřív na jednu desetinu později na jednu třicetinu své původní hodnoty.

Dopady tulipánové bubliny na ekonomiku Holandska byly podle některých autorů (např.

Mackay⁶⁰) tragické. Avšak Garber (2000) ukazuje, že tito autoři vychází pouze z jednoho původního zdroje případně z jiných knih, které tento původní zdroj citují. Jedná se o pamflet, který na objednávku⁶¹ kritizoval investice do tulipánů. Garber říká, že historické zdroje o

„Spekulativní vzrůst cen u běžných tulipánů se udál v momentě, kdy již byly uloženy v zemi a tak mohl mít jen velmi malý vliv na re-alokaci zdrojů.“⁶²

Dlouhodobý růst cen, byl pouze u nejvzácnějších druhů, což nevedlo k významným investicím, do zemědělství, na jejich kultivaci. Pokud nedošlo k prudkému nárůstu, „za normálních okolností nerentabilních“, investic, pak logicky při poklesu cen nemohlo dojít k výraznému ekonomickému propadu.

Příčiny bubliny:

1) Vysoká poptávka – jednoznačně prvotním tahounem nárůstu cen byla vysoká poptávka, kdy tulipány prožívaly vlnu popularity a byly takzvaně „in“. Kupci nebyli pouze Holanďané, ale i Francouzi a později částečně i Angličané.

2) Omezené množství, vzácnost – díky pomalému navyšování počtu tulipánů tlačila poptávka cenu výrazně nahoru.

3) Spekulační obchody – díky kontraktům (forwardům), které se uzavíraly s pouze malou počáteční zálohou, se obchodovalo s využitím „pákového efektu⁶³“(1:40), který výrazně přispěl k nafouknutí bubliny. Pro představu: za cibulku v hodnotě 100 guldenů, která má být vámi koupena za 6 měsíců, zaplatíte pouze 2,5 guldenu. Můžete

60 Extraordinary Popular Delusions & the Madness of Crowds http://www.bibliomania.com/2/1/73/2451/frameset.html

61 Vydavatelé pamfletu se snažili, aby rizikový kapitál opustil trh s tulipány a přesunul se na burzu na jejichž investicích byli zainteresováni.

62 GARBER, Peter: Famous First Bubbles, The MIT Press, 2. vydání, Cambridge, 2000, str. 76

63 Pákový efekt znamená, že investor participuje více na případném výnosu či ztrátě.

takto nakoupit zboží, na které nemáte dostatek peněz a budete doufat, že jeho cena mezitím vzroste⁶⁴.

4) Mor – Zajímavou myšlenkou je, že k nafouknutí bubliny přispěl mor, který tehdy v Holandsku řádil. Garber ukazuje, že tehdejší míra spekulace se odvíjela od síly této epidemie. Čím více lidí umíralo na mor, tím výše rostly ceny cibulek. Možným vysvětlením je, že lidé jsou v rizikové době ochotni více riskovat svůj majetek, protože roste riziko ztráty života a tedy klesá případná potencionální míra užitku z majetku.