Koeficienty
Chyba střední
hod-noty t Stat P-hodnota
Intercept 2,31 0,62 3,76 0,00
Extraverze 0,01 0,06 0,22 0,83
Neuroticismus 0,10 0,07 1,53 0,13
Přívětivost -0,06 0,09 -0,62 0,54
Svědomitost 0,16 0,08 2,06 0,04
Otevřenost vůči zk. -0,11 0,08 -1,42 0,16
Spravedlnost 0,42 0,05 9,04 0,00
Pohlaví 0,13 0,11 1,14 0,26
Věk -0,03 0,01 -2,37 0,02
Vzdělání -0,01 0,06 -0,22 0,83
Příjem -0,01 0,03 -0,45 0,65
Délka zaměstnání 0,01 0,01 1,00 0,32
Velikost organizace 0,04 0,02 1,47 0,14
Zdroj: Vlastní zpracování
6 Diskuse
Jak je patrné z výsledků práce, ve většině případech nehraje role osobnostních rysů žádný vliv na to, jak bude daný jedinec spokojený se svou mzdou. Jedinou domi-nantní osobnostní charakteristikou se projevila dimenze svědomitosti, což bylo výsledkem i několika předchozích studií. Pozitivní závislost byla zjištěna mezi svě-domitostí a třemi dimenzemi spokojeností mzdy, čímž je výše mzdy, zvyšování mzdy a struktura mzdy. Již bylo zmíněno, že jedinci, kteří dosahující vyššího skóre v dané dimenzi jsou pracovití a v práci úspěšní, což se může projevit jak v pracovní spoko-jenosti, tak i spokojenosti se mzdovým ohodnocením. Naopak závislost v souvislosti spokojenosti s benefity a svědomitostí prokázána nebyla, stejně tak ani u ostatních osobnostních charakteristik. Tuto skutečnost si lze vysvětlit i tím, že zaměstnanci ne-mají na benefity, které jim zaměstnavatel poskytuje, žádný vliv a nárok jim vzniká jen na základě pracovního poměru, ale ne např. na základě jejich houževnatosti, pra-covitosti a dalších osobnostních rysů.
Překvapujícími faktory, které se neprojevily v souvislosti s žádnou dimenzí spoko-jenosti jako statisticky významné, jsou extraverze a neuroticismus. Jak již bylo zmíněno v teoretické části, extraverze je častokrát spojena s prožíváním pozitivních emocí. Z tohoto tvrzení by se dalo usoudit, že u takových jedinců bude zároveň větší předpoklad k vyšší satisfakci, jak v rámci pracovní spokojenosti, tak i spokojenosti se mzdou. Tato domněnka vyplývá i například z toho důvodu, že extroverti mají nižší zábrany při vyjednávání o mzdě. Lze tedy dedukovat, že si jsou schopni vyjednat vyšší mzdu, což opět vede ke zvýšené spokojenosti (pozitivní korelace mezi výší mzdy a spokojeností se mzdou byla potvrzena v podkapitole 5.1). Nicméně i tak zá-vislost mezi extraverzí a spokojeností se mzdou nebyla potvrzena na žádné úrovni definovaných dimenzí.
Naopak u dimenze neuroticismu, která se vyznačuje tím, že neurotičtí jedinci bý-vají emočně labilní a špatně zvládají stresové situace, by se opět dala očekávat závislost mezi spokojeností, resp. nespokojeností se mzdou. A to především z toho důvodu, že u takových jedinců převládají negativní emoce, což může mít za následek nižší výkonnost, kterou zaměstnavatel ocení nižší mzdou. A proto by se dalo předpo-kládat, že takoví jedinci budou se svojí mzdou méně spokojeni. Ani u této dimenze však nebyla potvrzena jakákoliv závislost mezi žádnou dimenzí spokojenosti se mzdovým ohodnocením.
Závislost však byla prokázána mezi několika kontrolními proměnnými. Bylo na-příklad zjištěno, že vyšší spokojenost s výší mzdy panuje spíše u žen než u mužů a zároveň, že vyšší věk má na spokojenost s výší mzdy negativní dopad. V rámci
spokojenosti s benefity se například projevila závislost u velikosti společnosti, což může být způsobeno především tím, že větší společnosti nabízí zpravidla větší škálu zaměstnaneckých benefitů. Jediná kontrolní proměnná, které se projevila statisticky významnou napříč všemi dimenzemi spokojenosti se mzdou, byla spravedlnost. Čím větší spravedlnost je vnímána ve výši mzdy, růstem mzdy, benefity, ale i strukturou, tím je jedinec spokojenější. Tento výsledek jen podpořil zjištění vyplývající již z teo-retické části. Je proto důležité, aby se společnosti nezdráhaly svým zaměstnancům podávat transparentní informace ohledně jejich mzdy, jasně komunikovaly pláno-vané zvyšování mezd, a aby byly především obezřetní co se týče rozdílů ve mzdách mezi jednotlivými zaměstnanci, a to nejen stávajícími, ale i nově příchozími.
Je důležité podotknout, že tento výzkum má několik omezení. V první řadě je třeba zmínit, že vzorek sčítal pouze 174 respondentů, při příštím zkoumání by tedy bylo vhodné do dotazníkového šetření zahrnout větší počet dotazovaných. Dále je třeba upozornit na fakt, že se výzkumu zúčastnilo podstatně více žen (70 %) než mužů (30
%), proto by v dalších výzkumech mělo být stejné či alespoň podobné zastoupení obou pohlaví. V neposlední řadě by autorka doporučila věnovat větší pozornost oboru zaměstnání, přičemž by se příští výzkum mohl zaměřit například na osobnosti jedinců v různých oborech zaměstnání v souvislosti se spokojeností se mzdou.
Závěr
Tato diplomová práce na téma Role vlivu osobnostních charakteristik na spokojenost se mzdovým ohodnocením měla za úkol zjistit, zda existuje mezi osobností jedince a spokojeností se mzdou nějaká souvislost a případně vztah mezi danými proměnnými blíže prozkoumat. Samotný vliv osobnostních rysů na různé aspekty života je po-měrně hodně omývaným tématem, zejména např. souvislost mezi osobností a pracovní spokojeností je hojně diskutována. Naopak jen málo studií zkoumá vztah osobnosti a spokojenosti pouze se mzdovým ohodnocením. Z tohoto důvodu bylo záměrem práce přinést další vhled do dané problematiky se zaměřím se na pouze jeden faktor pracovní spokojenost, jímž je mzda.
Práce byla rozčleněna do dvou částí. První část se zabývala literární rešerší souvi-sející s daným tématem a byla rozdělena na do dvou hlavních kapitol. První kapitola okrajově popisovala pracovní spokojenost, ale především se autorka věnovala té-matu samotné spokojenosti se mzdou. Především zde bylo poukázáno na determinanty ovlivňující spokojenost se mzdovým ohodnocením, ze kterých vychá-zelo i dotazníkové šetření. Zároveň zde byly nastíněny známé teorie (např. teorie spravedlnosti), které s tématikou spokojenosti mzdy také souvisí.
Druhá kapitola byla zaměřena na popis osobnostních charakteristik. Zpočátku se autorka věnovala definicím a vysvětlením rozdílu mezi osobností a osobnostními rysy. Ve stručnosti byla nastíněna historie a metody měření, hlavní pozornost byla však věnována pětifaktorovému modelu (Big five) od autorů Costy a McRaea, který je stěžením této práce. Autorka se v jednotlivých podkapitolách detailněji zabývala popisem osobnostních rysů Velké pětky, kterými jsou extraverze, neuroticismus, pří-větivost, svědomitost a otevřenost vůči zkušenosti. Tyto dimenze byly pak dány do společného kontextu se spokojeností se mzdou (pokud byl tento vztah znám), popř.
s pracovní spokojeností a výkonem. V této kapitole byly také formulovány hypotézy, které byly později ověřovány v praktické části diplomové práce. Po teoretickém zá-kladu následovala kapitola metodiky práce, kde byla popsána metoda sběru dat včetně struktury dotazníkového šetření a v krátkosti seznámení se vzorkem respon-dentů.
Druhá část diplomové práce byla zaměřena na kvantitativní výzkum, který probí-hal v březnu roku 2021 a jehož se celkem zúčastnilo 174 respondentů. Následná data byla zpracována v páté kapitole této práce, přičemž byla nejen slovně okomentována, ale zároveň autorka využila grafické nástroje pro lepší přehlednost. Tato kapitola se zabývala nejen analýzou demografických ukazatelů, ale zároveň zde byly dopo-drobna analyzovány odpovědi respondentů na výroky týkající se především
spokojenosti se mzdou a osobnostních rysů. Jednotlivé výroky byly zobrazeny v ta-bulkách, kde byly zároveň udány absolutní a relativní četnosti odpovědí.
Vyhodnocení dat pomocí vícenásobné regresní analýzy bylo obsahem kapitoly šesté, kde byly testovány stanovené hypotézy. Celkem bylo formulováno a ověřováno 20 hypotéz, a protože se obě proměnné skládají z několika dimenzí (spokojenost se mzdovým ohodnocením sčítá 4 dimenze, osobnostní charakteristiky 5 dimenzí), ne-bylo by zcela korektní stanovit hypotéz méně. Výsledky byly následně řádně okomentovány.
Výsledkem práce je, že u dimenzí osobnostních rysů extraverze, neuroticismu, pří-větivosti, ani otevřenosti vůči zkušenostem se statistická závislost, v souvislosti s jednotlivými dimenzemi určující celkovou spokojenost se mzdou (výše mzdy, zvy-šování mzdy, benefity, struktura), neprokázala. Jak již bylo řečeno v předchozí kapitole a je tak i patrné z výsledků, pouze u osobnostního rysu svědomitosti se pro-kázala statistická významnost mezi třemi dimenzemi spokojenosti se mzdou.
Práce měla za úkol ověřit vztahy mezi osobnostními rysy a spokojeností se mzdo-vým ohodnocením. V tomto kontextu lze konstatovat, že bylo dosaženo vytyčeného cíle, i přestože výsledky nepřinesly zcela zásadní poznání mezi jednotlivými rysy a mírou satisfakce se mzdovým ohodnocením. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že téměř neexistují studie poukazující na tyto dva vztahy, proto i toto zjištění pova-žuje autorka za přínosné.
Seznam literatury
ADAMS, J. Stacy, 1963. Towards an understanding of inequity. The Journal of Abnor-mal and Social Psychology [online]. 67(5), 422–436. ISSN 0096-851X(Print).
Dostupné z: doi:10.1037/h0040968
ARMSTRONG, Michael, 2007. Řízení lidských zdrojů: Nejnovější trendy a postupy - 10.
vydání. B.m.: Grada Publishing a.s. ISBN 978-80-247-8632-2.
ATKINSON, Rita L., 2003. Psychologie. 2. Praha: Portál. ISBN 80-7178-640-3.
BORGHANS, Lex, Angela DUCKWORTH, James HECKMAN a Bas WEEL, 2008. The Economics and Psychology of Personal Traits. The Journal of Human Resources [on-line]. 43. Dostupné z: doi:10.1353/jhr.2008.0017
BOWLES, Samuel, Herbert GINTIS a Melissa OSBORNE, 2001. The Determinants of Earnings: A Behavioral Approach. Journal of Economic Literature [online]. 39(4), 1137–1176. ISSN 0022-0515. Dostupné z: doi:10.1257/jel.39.4.1137
BUI, Hong TM, 2017. Big Five personality traits and job satisfaction: Evidence from a national sample. Journal of General Management [online]. 42(3), 21–30.
ISSN 0306-3070. Dostupné z: doi:10.1177/0306307016687990
CAKIRPALOGLU, Panajotis, 2012. Úvod do psychologie osobnosti. B.m.: Grada Pu-blishing a.s. ISBN 978-80-247-4033-1.
CARLESS, Sally A., 2009. Psychological testing for selection purposes: A guide to evi-dence-based practice for human resource professionals. The International Journal of Human Resource Management [online]. 20(12), 2517–2532. ISSN
1466-4399(Electronic),0958-5192(Print). Dostupné z: doi:10.1080/09585190903363821
CARVALHO, Renato Gil Gomes a Rosa Ferreira NOVO, 2015. Personality Traits, Fu-ture Time Perspective and Adaptive Behavior in Adolescence. The Spanish Journal of Psychology [online]. 18 [vid. 2021-12-17]. ISSN 1138-7416, 1988-2904. Do-stupné z: doi:10.1017/sjp.2015.20
CATTELL, Heather E. P. a Alan D. MEAD, 2008. The Sixteen Personality Factor Que-stionnaire (16PF). In: The SAGE handbook of personality theory and assessment, Vol 2: Personality measurement and testing [online]. Thousand Oaks, CA, US: Sage Publi-cations, Inc, s. 135–159. ISBN 978-1-4129-4652-0. Dostupné
z: doi:10.4135/9781849200479.n7
CONNOLLY, James a Chockalingam (Vish) VISWESVARAN, 2000. The role of affecti-vity in job satisfaction: A meta-analysis. Personality and Individual Differences -
PERS INDIV DIFFER [online]. 29, 265–281. Dostupné z: doi:10.1016/S0191-8869(99)00192-0
COSTA JR., Paul T., Antonio TERRACCIANO a Robert R. MCCRAE, 2001. Gender diffe-rences in personality traits across cultures: Robust and surprising findings. Journal of Personality and Social Psychology [online]. 81(2), 322–331. ISSN
1939-1315(Electronic),0022-3514(Print). Dostupné z: doi:10.1037/0022-3514.81.2.322 COSTA, Paul T. a Robert R. MCCRAE, 1992. Normal personality assessment in clini-cal practice: The NEO Personality Inventory. Psychologiclini-cal Assessment [online].
4(1), 5–13. ISSN 1939-134X(Electronic),1040-3590(Print). Dostupné z: doi:10.1037/1040-3590.4.1.5
CURRALL, Steven C., Annette J. TOWLER, Timothy A. JUDGE a Laura KOHN, 2005.
Pay Satisfaction and Organizational Outcomes. Personnel Psychology [online]. 58(3), 613–640. ISSN 1744-6570. Dostupné z:
doi:https://doi.org/10.1111/j.1744-6570.2005.00245.x
DANISH, Rizwan, Ahmad SHAHID, Nauman ASLAM a Ameer ALI, 2015. The Impact of Pay Satisfaction and Job Stress on Job Satisfaction in Pakistani Firms of Guj-ranwala District. American Journal of Economics, Finance and Management. 1, 207–
210.
DAY, Nancy, 2011. Perceived pay communication, justice and pay satisfaction. Em-ployee Relations [online]. 33, 476–497. Dostupné
z: doi:10.1108/01425451111153862
DENCKER, John C., Aparna JOSHI a Joseph J. MARTOCCHIO, 2007. Employee benefits as context for intergenerational conflict. Human Resource Management Review [on-line]. 17(2), The Status of Theory and Research in Human Resource Management:
Where Have We Been and Where Should We Go From Here?, 208–220. ISSN 1053-4822. Dostupné z: doi:10.1016/j.hrmr.2007.04.002
DEVEREUX, Michael B. a Charles ENGEL, 2003. Monetary Policy in the Open Economy Revisited: Price Setting and Exchange-Rate Flexibility. The Review of Eco-nomic Studies [online]. 70(4), 765–783. ISSN 0034-6527. Dostupné
z: doi:10.1111/1467-937X.00266
DEYOUNG, Colin G., Jordan B. PETERSON, Jean R. SÉGUIN a Richard E. TREMBLAY, 2008. Externalizing behavior and the higher order factors of the Big Five. Journal of Abnormal Psychology [online]. 117(4), 947–953. ISSN 1939-1846. Dostupné
z: doi:10.1037/a0013742
DIENER, Ed a Martin E.P. SELIGMAN, 2004. Beyond Money: Toward an Economy of Well-Being. Psychological Science in the Public Interest [online]. 5(1), 1–31.
ISSN 1529-1006. Dostupné z: doi:10.1111/j.0963-7214.2004.00501001.x
DULEBOHN, James H. a Stephen E. WERLING, 2007. Compensation research past, present, and future. Human Resource Management Review [online]. 17(2), The Sta-tus of Theory and Research in Human Resource Management: Where Have We Been and Where Should We Go From Here?, 191–207. ISSN 1053-4822. Dostupné
z: doi:10.1016/j.hrmr.2007.03.002
EYSENCK, H. J., 1991. Dimensions of personality: 16, 5 or 3?—Criteria for a taxono-mic paradigm. Personality and Individual Differences [online]. 12(8), 773–790.
ISSN 0191-8869. Dostupné z: doi:10.1016/0191-8869(91)90144-Z
FOSSATI, Andrea, Serena BORRONI, Donatella MARCHIONE a Cesare MAFFEI, 2011.
The Big Five Inventory (BFI). European Journal of Psychological Assessment [online].
27(1), 50–58. ISSN 1015-5759. Dostupné z: doi:10.1027/1015-5759/a000043 FURNHAM, Adrian, Andreas ERACLEOUS a Tomas CHAMORRO-PREMUZIC, 2009.
Personality, motivation and job satisfaction: Hertzberg meets the Big Five. Journal of Managerial Psychology [online]. 24(8), 765–779. ISSN 0268-3946. Dostupné z: doi:10.1108/02683940910996789
FURNHAM, Adrian a Helen CHENG, 2015. Early indicators of adult trait Agreeable-ness. Personality and Individual Differences [online]. 73, 67–71. ISSN 0191-8869.
Dostupné z: doi:10.1016/j.paid.2014.09.025
GERBER, Alan S., Gregory A. HUBER, David DOHERTY a Conor M. DOWLING, 2011.
The Big Five Personality Traits in the Political Arena. Annual Review of Political Science [online]. 14(1), 265–287. Dostupné z: doi:10.1146/annurev-polisci-051010-111659
GERHART, Barry, Sara L. RYNES a Sara RYNES, 2003. Compensation: Theory, Evi-dence, and Strategic Implications. B.m.: SAGE. ISBN 978-0-7619-2108-0.
GRAZIANO, William G., Meara M. HABASHI, Brad E. SHEESE a Renée M. TOBIN, 2007. Agreeableness, empathy, and helping: A person × situation perspective. Jour-nal of PersoJour-nality and Social Psychology [online]. 93(4), 583–599. ISSN 1939-1315(Electronic),0022-3514(Print). Dostupné z: doi:10.1037/0022-3514.93.4.583 HABIB, Salman, Saira ASLAM, Amjad HUSSAIN, Sana YASMEEN a Muhammad IBRAHIM, 2014. The Impact of Organizational Culture on Job Satisfaction, Em-ployess Commitment and Turn over Intention. Advances in Economics and Business
[online]. 2(6), 215–222. ISSN 2331-5059, 2331-5075. Dostupné z: doi:10.13189/aeb.2014.020601
HENEMAN, H. G. a T. A. JUDGE, 2000. Compensation attitudes: A review and recom-mends for future research. Compensation in organizations: Progress and prospects.
HENEMAN, Herbert G. a Donald P. SCHWAB, 1985. Pay Satisfaction: Its Multidimen-sional Nature and Measurement*. International Journal of Psychology [online].
20(1), 129–141. ISSN 1464-066X. Dostupné
z: doi:https://doi.org/10.1080/00207598508247727
HŘEBÍČKOVÁ, Martina, 2011. Pětifaktorový model v psychologii osobnosti. B.m.:
Grada Publishing a.s. ISBN 978-80-247-3380-7.
HURTZ, Gregory M. a John J. DONOVAN, 2000. Personality and job performance:
The Big Five revisited. Journal of Applied Psychology [online]. 85(6), 869–879.
ISSN 1939-1854(Electronic),0021-9010(Print). Dostupné z: doi:10.1037/0021-9010.85.6.869
ILIES, Remus, Ingrid FULMER, Matthias SPITZMULLER a Michael JOHNSON, 2009.
Personality and Citizenship Behavior: The Mediating Role of Job Satisfaction. The Journal of applied psychology [online]. 94, 945–59. Dostupné
z: doi:10.1037/a0013329
IWU, Chux Gervase, 2013. The Complexities of Demographic Properties, Personality Differences and Incentives: A Review of Literature. Journal of Social Sciences [on-line]. 36(2), 137–151. ISSN 0971-8923. Dostupné
z: doi:10.1080/09718923.2013.11893183
JAKEŠOVÁ, Dana, 2020. Pandemie se promítla i do zaměstnaneckých benefitů.
Firmy některé zrušily. iDNES.cz [online] [vid. 2021-12-17]. Dostupné
z: https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/benefit-zamestnanec-prace- zamestnani-firma-zamestnavatel-bonus-pracovnik-zamestnanecke-vyhody-co-vid.A200604_132435_podnikani_daja
JONES, Michelle D., 2006. Which is a better predictor of job performance: Job satis-faction or life satissatis-faction. Journal of Behavioral and Applied Management. 8(1), 20–
42. ISSN 1930-0158(Print).
JUDGE, Timothy A., Daniel HELLER a Michael K. MOUNT, 2002. Five-factor model of personality and job satisfaction: A meta-analysis. Journal of Applied Psychology [on-line]. 87(3), 530–541. ISSN 1939-1854(Electronic),0021-9010(Print). Dostupné z: doi:10.1037/0021-9010.87.3.530
JUDGE, Timothy A., Ronald F. PICCOLO, Nathan P. PODSAKOFF, John C. SHAW a Bruce L. RICH, 2010. The relationship between pay and job satisfaction: A meta-analysis of the literature. Journal of Vocational Behavior [online]. 77(2), 157–167.
ISSN 0001-8791. Dostupné z: doi:10.1016/j.jvb.2010.04.002
KOCIANOVÁ, Renata, 2010. Personální činnosti a metody personální práce. B.m.:
Grada Publishing a.s. ISBN 978-80-247-2497-3.
LAWLER, Edward E., Lyman W. PORTER a Allen. TENNENBAUM, 1968. Managers’
attitudes toward interaction episodes. Journal of Applied Psychology [online]. 52(6, Pt.1), 432–439. ISSN 1939-1854(Electronic),0021-9010(Print). Dostupné
z: doi:10.1037/h0026504
LOCKE, Edwin A., 1973. Satisfiers and dissatisfiers among white-collar and blue-collar employees. Journal of Applied Psychology [online]. 58(1), 67–76. ISSN 1939-1854(Electronic),0021-9010(Print). Dostupné z: doi:10.1037/h0035418
MACHÁČEK, Ivan, 2010. Zaměstnanecké benefity. Praktická pomůcka jejich daňového řešení. B.m.: Nakladatelství C H Beck. ISBN 978-80-7400-301-1.
MCADAMS, Dan P. a Jennifer L. PALS, 2006. A new Big Five: Fundamental principles for an integrative science of personality. American Psychologist [online]. 61(3), 204–217. ISSN 1935-990X(Electronic),0003-066X(Print). Dostupné
z: doi:10.1037/0003-066X.61.3.204
MCADAMS, Kimberly K. a M. Brent DONNELLAN, 2009. Facets of personality and drinking in first-year college students. Personality and Individual Differences [on-line]. 46(2), 207–212. ISSN 0191-8869. Dostupné
z: doi:10.1016/j.paid.2008.09.028
MCCRAE, Robert R. a David M. GREENBERG, 2014. Openness to experience. In: The Wiley handbook of genius [online]. B.m.: Wiley Blackwell, s. 222–243. ISBN 978-1-118-36740-7. Dostupné z: doi:10.1002/9781118367377.ch12
MEIER, Laurenz a Paul SPECTOR, 2015. Job Satisfaction. In: [online]. Dostupné z: doi:10.1002/9781118785317.weom050093
MICELI, Marcia P., Iljae JUNG, Janet P. NEAR a David B. GREENBERGER, 1991. Pre-dictors and outcomes of reactions to pay-for-performance plans. Journal of Applied Psychology [online]. 76(4), 508–521. ISSN
1939-1854(Electronic),0021-9010(Print). Dostupné z: doi:10.1037/0021-9010.76.4.508
MILKOVICH, George a Jerry NEWMAN, 2004. Compensation. B.m.: McGraw-Hill Edu-cation. ISBN 978-0-07-287543-0.
MULVEY, Paul W., Peter V. LEBLANC, Robert L. HENEMAN a Michael MCINERNEY, 2002. Study Finds that Knowledge of Pay Process Can Beat Out Amount of Pay in Employee Retention, Organizational Effectiveness. Journal of Organizational Excell-ence [online]. 21(4), 29–42. ISSN 1531-6653. Dostupné
z: doi:https://doi.org/10.1002/npr.10041
NEUMAN, George A. a Julie WRIGHT, 1999. Team effectiveness: Beyond skills and cognitive ability. Journal of Applied Psychology [online]. 84(3), 376–389. ISSN 1939-1854(Electronic),0021-9010(Print). Dostupné z: doi:10.1037/0021-9010.84.3.376 NYHUS, Ellen K. a Empar PONS, 2005. The effects of personality on earnings. Journal of Economic Psychology [online]. 26(3), Tilburg Symposium on Psychology and Eco-nomics: Games and Decisions, 363–384. ISSN 0167-4870. Dostupné
z: doi:10.1016/j.joep.2004.07.001
RAMMSTEDT, Beatrice a Oliver P. JOHN, 2007. Measuring personality in one minute or less: A 10-item short version of the Big Five Inventory in English and German.
Journal of Research in Personality [online]. 41(1), 203–212. ISSN 0092-6566. Do-stupné z: doi:10.1016/j.jrp.2006.02.001
ROBERTS, Brent, Kate WALTON a Wolfgang VIECHTBAUER, 2006. Personality traits change in adulthood: Reply to Costa and McCrae (2006). Psychological bulletin [on-line]. 132, 29–32. Dostupné z: doi:10.1037/0033-2909.132.1.29
RODE, Joseph C., 2004. Job satisfaction and life satisfaction revisited: A longitudinal test of an integrated model. Human Relations [online]. 57(9), 1205–1230.
ISSN 0018-7267. Dostupné z: doi:10.1177/0018726704047143
SALGADO, Jesús F., 1997. The five factor model of personality and job performance in the European Community. Journal of Applied Psychology [online]. 82(1), 30–43.
ISSN 1939-1854(Electronic),0021-9010(Print). Dostupné z: doi:10.1037/0021-9010.82.1.30
SVOBODA, Mojmír, 2005. Psychologická diagnostika dospělých [online]. B.m.: Portál [vid. 2021-03-14]. ISBN 978-80-7367-050-4. Dostupné z: https://is.muni.cz/publi-cation/634684/cs/Psychologicka-diagnostika-dospelych/Svoboda
TEKLEAB, Amanuel G., Kathryn M. BARTOL a Wei LIU, 2005. Is it pay levels or pay raises that matter to fairness and turnover? Journal of Organizational Behavior [on-line]. 26(8), 899–921. ISSN 1099-1379. Dostupné
z: doi:https://doi.org/10.1002/job.352
THARP, Derek T., Martin C. SEAY, Andrew T. CARSWELL a Maurice MACDONALD, 2020. Big Five personality traits, dispositional affect, and financial satisfaction
among older adults. Personality and Individual Differences [online]. 166, 110211.
ISSN 0191-8869. Dostupné z: doi:10.1016/j.paid.2020.110211
TIETJEN, Mark A. a Robert M. MYERS, 1998. Motivation and job satisfaction. Ma-nagement Decision [online]. 36(4), 226–231. ISSN 0025-1747. Dostupné
z: doi:10.1108/00251749810211027
VANDENBERGHE, Christian a Michel TREMBLAY, 2008. The role of pay satisfaction and organizational commitment in turnover intentions: A two-sample study. Jour-nal of Business and Psychology [online]. 22(3), 275–286. ISSN
1573-353X(Electronic),0889-3268(Print). Dostupné z: doi:10.1007/s10869-008-9063-3 WATSON, David a Lee Anna CLARK, 1997. Extraversion and its positive emotional core. In: Handbook of personality psychology [online]. San Diego, CA, US: Academic Press, s. 767–793. ISBN 978-0-12-134645-4. Dostupné z: doi:10.1016/B978-012134645-4/50030-5
WIDIGER, Thomas A., 2009. Neuroticism. In: Handbook of individual differences in social behavior. New York, NY, US: The Guilford Press, s. 129–146. ISBN 978-1-59385-647-2.
WILLIAMS, Margaret L., Michael A. MCDANIEL a Nhung T. NGUYEN, 2006. A meta-analysis of the antecedents and consequences of pay level satisfaction. Journal of Applied Psychology [online]. 91(2), 392–413. ISSN 1939-1854(Electronic),0021-9010(Print). Dostupné z: doi:10.1037/0021-9010.91.2.392
WILT, Joshua a William REVELLE, 2009. Extraversion. In: Handbook of individual di-fferences in social behavior. New York, NY, US: The Guilford Press, s. 27–45.
ISBN 978-1-59385-647-2.
WU, Xiaoyi a Chunben WANG, 2008. The Impact of Organizational Justice on Em-ployees’ Pay Satisfaction, Work Attitudes and Performance in Chinese Hotels.
Journal of Human Resources in Hospitality & Tourism [online]. 7(2), 181–195.
ISSN 1533-2845. Dostupné z: doi:10.1080/15332840802156923
ZHAO, Hao a Scott E. SEIBERT, 2006. The Big Five personality dimensions and en-trepreneurial status: A meta-analytical review. Journal of Applied Psychology
[online]. 91(2), 259–271. ISSN 1939-1854(Electronic),0021-9010(Print). Dostupné z: doi:10.1037/0021-9010.91.2.259
Přílohy
Příloha 1 - dotazník
Vážené respondentky, vážení respondenti,
prostřednictvím tohoto dotazníku bych vás ráda požádala o pomoc při výzkumném šetření, kterým můžete přispět k prohloubení poznání v oblasti vybraných osobnost-ních rysů jedince ve vztahu se spokojeností se mzdou.
Výzkumu se mohou zúčastnit všichni, kteří jsou aktuálně v pracovním poměru trva-jícím déle než 6 měsíců.
Vyplnění dotazníku zabere maximálně 10 - 15 minut vašeho času a veškeré obdržené informace jsou zcela anonymní. Výsledky dotazníkového šetření budou využity pouze ke zpracování diplomové práce.
Zároveň vás také prosím o vyplnění všech otázek, jinak nebude možné dotazník ode-slat.
V případě jakýchkoliv nesrovnalostí mě neváhejte kontaktovat na zdan00@vse.cz.
Za vyplnění dotazníku vám předem mockrát děkuji.
Nikola Žďárská
Fakulta managementu VŠE
Následující tvrzení se zaměřují na spokojenost s Vaším finančním ohodnocením. Slovem
"společnost" se v tomto případě rozumí organizace či firma, ve které jste v současnosti zaměstnán/a.
Prosím posuďte na přiložené škále, nakolik jste spokojen/a:
S výší Vaší čisté mzdy.
• Velmi spokojen/a
• Spokojen/a
• Neutrální, ani spokojen/a, ani nespokojen/a
• Nespokojen/a
• Velmi nespokojen/a S balíčkem benefitů, který máte.
• Velmi spokojen/a
• Spokojen/a
• Neutrální, ani spokojen/a, ani nespokojen/a
• Nespokojen/a
• Velmi nespokojen/a
S Vaším nadřízeným a vlivem, který na Vaši mzdu má.
• Velmi spokojen/a
• Spokojen/a
• Neutrální, ani spokojen/a, ani nespokojen/a
• Nespokojen/a
• Velmi nespokojen/a
S částkou, kterou společnost vynakládá do Vašich benefitů.
• Velmi spokojen/a
• Spokojen/a
• Neutrální, ani spokojen/a, ani nespokojen/a
• Nespokojen/a
• Velmi nespokojen/a
S navýšením mzdy, které jste obdržel/a v minulosti.
S navýšením mzdy, které jste obdržel/a v minulosti.