Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování
Vzhledem k charakteru příspěvků, které Úřad práce na podporu OZP vynakládá (jedná se zejména o příspěvky na tvorbu pracovních míst na volném trhu práce), lze razantně klesající trend křivky celkových výdajů Úřadu práce považovat za logický.
Tento trend koresponduje s vývojem počtu volných pracovních míst určených pro OZP a počtu uchazečů o 1 volné pracovní místo z řad OZP v evidenci úřadu práce. O 1 volné pracovní místo se v roce 2010 ucházelo přibližně 36 uchazečů z řad OZP, z čehož vyplývá, že výdaje Úřadu práce byly vysoké, protože se musela vytvořit nová pracovní místa pro OZP. Naproti tomu v roce 2020 se o 1 volné pracovní místo ucházelo přibližně 3,4 uchazeče z řad OZP, tudíž výdaje Úřadu práce jsou na nižší úrovni, protože už je vytvořených více pracovních míst, takže Úřad práce na jejich tvorbu může vynakládat menší částky. Pro ilustraci, v roce 2010 bylo na Úřadu práce celkem 1 934 volných pracovních míst určených pro OZP, zatímco v roce 2020 jich bylo již 11 246.
323,661
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Výdaje Úřadu práce na podporu OZP
37 4.3. Porovnání stavu vybraných ukazatelů se stavem před zavedením třístupňového systému
Pro porovnání stavu vybraných ukazatelů se stavy před zavedením změn bude využit rok 2007, kdy proběhlo poslední výběrové šetření OZP při fungování starého systému výplat invalidních důchodů, tj. plný a částečný invalidní důchod. S rokem 2007 jsme již pracovali v první části této analýzy, kde byla zkoumána ekonomická aktivita OZP na trhu práce. Podíl pracujících OZP se postupem času oproti stavu z roku 2007 nepatrně zvyšuje, což ovšem nebude způsobeno změnou systému. V roce 2013 sice evidujeme vyšší podíl pracujících OZP s důchodem, nicméně současně došlo k poklesu podílu pracujících OZP bez důchodu, takže k výraznějšímu růstu celkového podílu pracujících OZP nedošlo. Když porovnáme podíly z let 2007 a 2013 pozorujeme pouze velmi nepatrný růst podílu pracujících OZP, kdy v roce 2007 dosahoval tento podíl hodnoty 15,7 % a v roce 2013 to bylo 16,6 %. V roce 2018 již podíl pracujících OZP dosahoval hodnoty 18,6 %, což je sice nepatrné zlepšení, nicméně v kontextu dlouhodobé ekonomické konjunktury, která tou dobou v České republice probíhala, se jedná o poměrně nízkou hodnotu. Vztáhneme-li toto číslo pouze na ekonomicky aktivní obyvatelstvo (15-64 let), pak 63 % invalidních důchodců v tomto věku nepracuje, pouze 37 % ekonomicky aktivních invalidních důchodců, buď na částečný, nebo plný úvazek, pracuje. Nedá se tedy říct, že by změna systému výplat invalidních důchodů nějakým způsobem napomohla k vyšší ekonomické aktivitě OZP.
Co se týče problematiky zaměstnávání a s tím spojených volných pracovních míst určených pro OZP, byly porovnány ukazatelé podílu uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce. Také v případě vývoje tohoto ukazatele můžeme dojít k závěru, že změna systému neměla velký vliv na jeho průběh. V posledním roce, kdy fungoval starý systém výplat invalidních důchodů dosahoval tento podíl hodnoty 12,6 %. V prvních letech po změně systému se hodnota tohoto ukazatele téměř neměnila. Odchylky, které nastaly v následujících letech zkoumaného období, jsou zapříčiněny vývojem změn stavu ekonomiky, nikoliv změnou systému. K mírnému poklesu z let 2012 a 2013 došlo z důvodu recese ekonomiky, kdy vzrostl celkový počet uchazečů o zaměstnání, ovšem počet uchazečů o zaměstnání z řad OZP zůstal na téměř stejné úrovni. Následující růst tohoto podílu byl již popsán výše, tj. vysoká míra zaměstnanosti v období ekonomického růstu způsobila takzvanou „přezaměstnanost“, kdy zaměstnavatelé již nemají prostor ani
38 kapacity pro zaměstnávání OZP a dochází tak k tvorbě nižšího počtu volných pracovních míst pro tyto osoby. V posledních dvou letech sledovaného období se hodnota tohoto ukazatele téměř vrátila na původní úroveň.
Graf 7 - Podíl uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce v letech 2007-2020
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování
4.4. Shrnutí analýzy ekonomické aktivity OZP
V České republice tvoří přibližně 11 % populace osoby se zdravotním postižením, jak vyplývá z výsledků výběrového šetření ČSÚ z roku 2018. Celkem 45 % zdravotně postižených řadíme mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo (věk 15-64 let). Z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel tvoří OZP celkem 7,5 %. Zbylých 55 % zdravotně postižených osob tvoří osoby v důchodovém věku, z čehož vyplývá, že zdravotní postižení v České republice vzniká spíše s rostoucím věkem člověka.
V posledních letech se zvyšuje podíl pracujících OZP pobírajících důchod, naopak klesá podíl OZP, kteří žádný důchod nepobírají. Podíl nepracujících OZP se také postupem času snižuje, nicméně jedná se o tempo velmi pozvolné.
Podíl zdravotně postižených uchazečů o zaměstnání na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce zaznamenal během sledovaného období mírné odchylky pohybující se v rozmezí 4procentních bodů. Průměr tohoto podílu během sledovaného období dosahoval přibližně 13,4 %.
18.4%
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 VPM-OZP/VPM
39 Hlavním problémem vyplývajícím z této analýzy je vývoj podílu volných pracovních míst určených pro OZP v evidenci úřadu práce na celkovém počtu volných pracovních míst v evidenci úřadu práce. V prvních letech sledovaného období jsme zaznamenali poměrně výrazný růst tohoto podílu, když se v roce 2013 zastavil na úrovni 12,7 %. Následoval postupný pokles hodnot tohoto podílu, který dosahoval minima v roce 2019 na úrovni 3,4 % (v roce 2020 mírný nárůst na 3,5 %). Tento výrazný pokles může být paradoxně způsoben ekonomickou konjunkturou, kdy docházelo k vysoké míře zaměstnanosti, a tím pádem k nedostatku kapacit pro zaměstnávání OZP. Tato skutečnost se následně projevila prostřednictvím podstatně pomalejšího tempa růstu počtu volných pracovních míst určených pro OZP v evidenci úřadu práce oproti růstu celkového počtu volných pracovních míst evidovaných na úřadu práce.
Finanční příspěvky Úřadu práce ČR na podporu OZP korespondovaly s vývojem ukazatele počtu zdravotně postižených pracovníků evidovaných na úřadu práce na 1 volné pracovní místo v evidenci úřadu práce. Nejvyšší výdaje ve sledovaném období musel Úřad práce ČR vynaložit hned na začátku, v roce 2010, kdy se o 1 volné pracovní místo určené pro OZP v evidenci úřadu práce ucházelo téměř 36 uchazečů. V té době dosahovaly výdaje Úřadu práce ČR částky 323 661 tis. Kč. Následoval prudký pokles, který dosáhl svého minima v roce 2020, kdy Úřad práce ČR vynaložil na podporu OZP částku 18 449 tis. Kč. Takto markantní rozdíl je způsoben prudkým poklesem počtu zdravotně postižených uchazečů evidovaných na úřadu práce na 1 volné pracovní místo určené pro OZP v evidenci úřadu práce, který v roce 2020 dosahoval hodnoty 3,4 uchazeče.
5. Analýza výdajů na invalidní důchody a na dávky určené pro OZP 5.1. Výše invalidních důchodů a hrubých mezd v ČR
Průměrná měsíční výše invalidních důchodů se ve většině let sledovaného období pohybovala na přibližně podobné úrovni. Výraznější nárůst pozorujeme až na konci druhé poloviny zkoumaného období. Oproti tomu trend křivky průměrných měsíčních hrubých mezd v České republice vykazoval podstatně rychlejší růst. Co se týče invalidních důchodů, nejvyšší nárůst zaznamenaly ve sledovaném období výplaty invalidních důchodů 3. stupně, které vzrostly přibližně o 31,8 %. Invalidní důchody 2. a 1. stupně pak vzrostly přibližně o 27,9 %, respektive 20 %. Nutno však podotknout, že k výraznějšímu růstu docházelo až v posledních třech letech zkoumaného období. Průměrné měsíční hrubé mzdy v České republice vzrostly na konci roku 2020 o téměř 50 % oproti roku
40 2010, přičemž docházelo k postupnému růstu během celého zkoumaného období.
Výjimku tvoří období mezi lety 2012–2013, kdy v České republice probíhala ekonomická recese.
Graf 8 - Průměrná měsíční výše invalidních důchodů a průměrná měsíční výše hrubých mezd v ČR