Celkem ČR Celkem EU Celkem Zdroj: Zelené zprávy MZe (2004-2019), vlastní zpracování
V tabulce č. 16 jsou zaneseny výdaje SZIF na SOT v ČR od roku 2004 do roku 2019, data pro rok 2020 nejsou k dispozici. Z tabulky je patrné, že na SOT se více podílí ČR z národních zdrojů než EU z evropských zdrojů. Velký nárůst ve vyplacené finanční podpoře je znatelný od roku 2014. Tento růst byl způsoben především zvýšením podpor na provoz bioplynových stanic, které jsou v gesci Energetického regulačního úřadu, dále zvýšením podpor na propagaci zemědělských produktů. V rámci SOT je podporovaný ve sledovaných komoditách chov skotu a prasat, dále pěstování brambor a cukrovky, pravidelně je také financována produkce mléka a mléčných výrobků.
Celková podpora v porovnání s celkovou produkcí vybraných komodit
Mezi nejvíce podporované sektory v zemědělsko-potravinářském sektoru ze strany ČR a EU patří produkce mléka, chov skotu, pěstování brambor včetně produkce bramborového škrobu a pěstování cukrovky včetně následné produkce cukru.
97
Graf 38: Přímá podpora na mléko v porovnání s produkcí mléka ČR 2004-2019
Zdroj: Zelené zprávy MZe (2004-2019), ČSÚ (2021), vlastní zpracování
V grafu č. 38 jsou zaneseny podpory, které plynuly producentům mléka v rámci přímých plateb a společné organizace trhu z českých i evropských zdrojů od roku 2004 do roku 2019 (data za rok 2020 nejsou k dispozici). Z grafu je patrné, že podpora mlékárenského průmyslu je v rámci dotační politiky poměrně vysoká. Produkce mléka je jedním z mála odvětví, které v důsledku dotační politiky ve sledovaném období roste a jedná se o nejvíce podporované odvětví v rámci společné organizace trhu, především v posledních letech sledovaného období.
2500 2600 2700 2800 2900 3000 3100 3200
0 250 500 750 1000
2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018
Produkce mléka v mil. l
Přímá podpora. v mil. Kč
Rok
Celková přímá podpora Produkce mléka
98
Graf 39: Přímá podpora na jatečný skot v porovnání s produkcí jatečného skotu ČR 2004-2019
Zdroj: Zelené zprávy MZe (2004-2019), ČSÚ (2021), vlastní zpracování
V grafu č. 39 je vynesena celková podpora ve formě přímých plateb na jatečný skot v ČR od roku 2004 do roku 2019, která plynula z národních i evropských zdrojů.
Data za rok 2020 nejsou zatím zveřejněna. Přestože ve většině let ve sledovaném období byla vyplacená finanční podpora poměrně vysoká a v přepočtu na miliony českých korun převyšovala produkci jatečného skotu, produkce se od roku 2004 výrazně snížila, což má za následek neustálé snižování soběstačnosti ČR v této oblasti. Produkce jatečného skotu je podporovaná především formou doplňkových přímých plateb, od roku 2010 výrazně narostla i podpora ze strany EU ve formě přímých plateb z evropských dotačních zdrojů.
0 100 200 300 400 500 600
0 500 1000 1500 2000 2500 3000
2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018
Produkce jatečného skotu v mil. Kč
Přímá podpora v mil. Kč
Rok
Celková přímá podpora Produkce jatečného skotu
99
Graf 40: Přímá podpora na brambory v porovnání s osevní plochou brambor ČR 2004-2019
Zdroj: Zelené zprávy MZe (2004-2019), ČSÚ (2021), vlastní zpracování
V grafu č. 40 je zanesena celková přímá finanční podpora, která byla pěstitelům brambor poskytnuta na pěstování této komodity a následné produkce v ČR od roku 2004 do roku 2019 v porovnání s vývojem osevní plochy brambor. Výdaje za rok 2020 nejsou k dispozici. Z grafu je patrné, že finanční podpora byla vždy poměrně vysoká, od roku 2013 pak ještě výrazněji vzrostla. Osevní plocha brambor ale přesto výrazně poklesla s výjimkou v roce 2018, kdy byl zaznamenán růst osevní plochy této komodity. Stejně jako producenti jatečného skotu, jsou i zemědělci pěstující brambory finančně
2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018
Osevní plocha v tis. ha
Přímá podpora v mil. Kč
Název osy
Celková přímá podpora Osevní plocha brambor
100
Zdroj: Zelené zprávy MZe (2004-2019), ČSÚ (2021), vlastní zpracování
Graf č. 41 zobrazuje přímou finanční podporu, která byla z národních a evropských financí poskytnuta na pěstování cukrovky a na produkci cukru českým zemědělcům v porovnání s vývojem osevní plochy cukrovky v ČR v období 2004-2019.
Data za rok 2020 nejsou k dispozici. Finanční podpora cukrovku rostla až do roku 2014, kdy byli podporování především vývozci cukru v rámci společné organizace trhu ve formě tzv. oddělené platby za cukr. Od roku 2015 podpora výrazně poklesla, jelikož byly oddělené platby za cukr zrušeny. Cukr je jednou ze strategických komodit, jehož postavení je dáno především růstem jeho spotřeby, o čemž svědčí i poměrně vyrovnaný vývoj osevní plochy cukrovky ve srovnání s osevní plochou ostatních komodit pěstovaných v ČR.
0 10 20 30 40 50 60 70 80
0 500 1000 1500 2000 2500
2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018
Osevní plocha cukrovy v tis. ha
Přímá pdpora v mil. Kč
Rok
Celková přímá podpora Osevn plocha cukrovky
Graf 41: Přímá podpora na cukrovku v porovnání s osevní plochou cukrovky ČR 2004-2019
101
Zdroj: Zelené zprávy MZe (2014-2019), ČSÚ (2021), vlastní zpracování
V grafu č. 42 je zanesena vyplacená podpora na pěstování řepky v porovnání s osevní plochou řepky v ČR v období 2004-2019. Údaje o vyplacené podpoře za rok 2020 nejsou zatím zveřejněny. Řepka je jedna z mála komodit, jejíž osevní plocha v důsledku poskytování vysoké finanční podpory, které se od roku 2006 neustále zvyšovala, ve sledovaném období vzrostla. Finanční podpora není vyplácena ve formě dotací přímo na řepku, ale ve formě dotací na plochu, na které je tato komodita pěstovaná.
Vyšší, a to významnější podpora ale spočívá především v daňovém zvýhodnění biopaliv a povinného přidávání biosložek do pohonných hmot. Důležitým faktorem pro pěstování řepky je také její příznivá cena, která je daná právě využitím řepky především ve formě první generace biopaliv, čímž je ze strany státu podporován její odbyt. Stát tak podporuje především tržní prostředí, ve kterém je tak pro zemědělce výhodné řepku pěstovat. Řepka na polích nahradila tradiční komodity jako např. brambory, které ČR levněji dováží z ostatních států EU či pícniny jako je jetel a vojtěška, které sloužily především jako krmivo pro dobytek. S poklesem chovaného dobytku poklesla i potřeba chovat tyto komodity a zemědělci je proto nahradili na svých polích právě řepkou či např. kukuřicí.
K rozmachu pěstování řepky přispěl i vstup do EU. Biopaliva ve výši min. 10 % zavedla EU původně jako nástroj ke snižování emisí a snižování závislosti na ropě, následně tuto hranici snížila na 7 %. ČR reagovala Zákonem o ochraně ovzduší, který vstoupil v platnost v roce 2007 a který stanovoval povinné přimíchávání biopaliv do
2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018
Osevní plocha v tis. ha
Vyplaacená podpora v mil. Kč
Rk
Vyplacená podpora Osevní plocha řepky
Graf 42: Podpora na řepku v porovnání s osevní plochou řepky ČR 2004-2019
102
motorového benzinu a nafty. Aktuálně musí benzín prodávaný v ČR obsahovat minimálně 4,1 % biosložky, u nafty je stanovená mez na minimálně 6 %. Ta je získávána především právě z řepky. Jedná se o tzv. MEŘO, které tak nahrazuje fosilní paliva.128 Evropské dotace – operační programy
Dotace EU plynou na základě SZP EU, která podporuje vitalitu a životaschopnost hospodářství venkovských regionů. Zemědělské dotace jsou poskytovány z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV/EAFRD), který v roce 2007 nahradil původní Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond. Prostředky poskytované z EAFRD slouží především ke „zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, zlepšení životního prostředí a krajiny, kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářského venkova.“129
Podpory z EU jsou poskytované v rámci předem stanovených dotačních obdobích. ČR měla zatím možnost čerpat podporu ve 3 dotačních obdobích, tj. první dotační období od roku 2004, kdy ČR vstoupila do EU do roku 2006 (dotační období probíhalo od roku 2000), dále druhé dotační období od roku 2007 do roku 2013 a třetí dotační období probíhající od roku 2013 do roku 2020. V současné době probíhá nastavování dalšího dotačního období a jeho operačních programů, které je vymezeno na roky 2021-2027.
Dotační období 2004-2006
Pro programové období 2000-2006 (pro ČR 2004-2006) si EU vymezila tři základní cíle podpory – podpora rozvoje zaostávajících regionů, podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací a podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání. V rámci zemědělského sektoru mohla ČR čerpat finanční zdroje skrze Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ), ze kterého byla poskytovaná podpora na „rozvoj venkovských částí regionů, adaptaci českého zemědělství na evropský model, rozvoj multifunkčního zemědělství, zefektivnění multifunkční role lesů a rozvoj vodního hospodářství.“130 V rámci OP RVMZ pak byly stanoveny tři priority:
- Priorita I. Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů a lesnímu hospodářství;
128 MZe (2008)
129Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – Informace o fondech [online] 2021 MMR ČR [cit. 11.11.2021]
Dostupné z: https://dotaceeu.cz/cs/evropske-fondy-v-cr/informace-o-fondech
130 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – Programové období 2004-2006 [online] 2021 MMR ČR [cit.
11.11.2021] Dostupné z: https://dotaceeu.cz/cs/evropske-fondy-v-cr/programove-obdobi-2004-2006-(1)/cile,-operacni-programy-a-iniciativy
103
- Priorita II. Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání;
- Priorita III. Technická pomoc
Další finanční podporou agrárního sektoru je tzv. Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP), který slouží k příjmu finančních prostředků z garanční sekce. Jedná se především o stabilizaci zemědělství v oblastech, kde jsou horší přírodní podmínky.131
Jak je vidět z tabulky č. 17 níže, celkem bylo v OP RVMZ alokováno z EU a národních zdrojů, které se povinně na jednotlivých operačních programech musí podílet, 7.132 milionů korun českých, které byly prakticky celé vyčerpány. V prvním programovém období v OP RVMZ bylo podáno téměř 5 tisíc žádostí, ze kterých bylo úspěšně realizováno 3.600 projektů.