Zdroj: dokument „Online availability of public services: How is Europe Progressing?“ – report of the fifth Measurement, October 2004 dosahují všeobecně daleko vyšší sofistikovanosti, než služby zacílené na občany.
Rozdíl ve vyspělosti služeb pro podniky a pro občany může být vysvětlen
Malta a Litva. Celkově nejlepšího hodnocení dosáhlo Švédsko se 74% dostupností, Rakousko se 72% a Finsko, jehož on-line dostupnost byla ohodnocena 67 %.
Nejlepšího hodnocení v obou kategoriích dosáhla stejná skupina zemí, pouze s nepatrnými rozdíly v pořadí. Z nově přistupujících zemí je vůdcem v on-line službách Estonsko.
Chtěla bych zmínit výsledky v jednotlivých kategorií služeb pro podnikatelské subjekty, kterých Česká republika dosáhla:32
On-line služby
Verze služby, ve které by se celá operace kompletně provedla on-line, se právě připravuje.
Portál BusinessInfo byl vytvořen ve spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu, agentury CzechTrade spolu s dalšími partnery a státními institucemi. Tento portál poskytuje nejrůznější informace pro firmy, včetně možnosti registrace podnikatelských subjektů. Nyní je možné vyplnit elektronicky žádost o zahrnutí společnosti do Obchodního rejstříku. Žádosti jsou zasílané na e-mailové adresy rejstříkových soudů.
Vyplňování statistických
výkazů
3 3 Jednotlivé podnikatelské subjekty a orgány veřejné správy si vzájemně mohou elektronicky zasílat statistická data.
Celní deklarace 3 4 Obchodníci mohou celní deklarace předkládat elektronicky.
Veřejné
zakázky 2–3 4
Všechny veřejné zakázky jsou publikované na portálu nazvaném Centrální adresa http://www.centralni-adresa.cz/. Celá procedura oznámení a publikování informací o takovýchto veřejných zakázkách byla do značné míry zautomatizována. Česká vláda dále plánuje zautomatizovat také procedury objednávání a fakturace spojené s veřejnými zakázkami. Cílem všeho je vybudovat integrovaný systém e-procurementu, který by mohl být užíván pro opakované a hromadné nákupy ve všech oblastech veřejné správy. Zatím, než se to podaří vybudovat, musí orgány podnikatelům příslušné dokumenty si stáhnout.
tabulka 4 - Současná úroveň on-line služeb pro podniky v České republice Zdroj: http://europa.eu.int/idabc/en/document/1209/389
32 Zdroj: dokument stažený z http://europa.eu.int/idabc/en/document/1209/389 (dne 25. 11. 2005)
7.2 The 2005 e-readiness rankings
„Economic Inteligence Unit“ vydává již od roku 2000 každoročně vyhodnocení „e-připravenosti“ světových ekonomik, tzv. e-readiness ranking.
V současnosti je hodnoceno 65 zemí podle jejich schopnosti podporovat a propagovat e-business a služby ICT. Tento průzkum měří akumulovanou úroveň telekomunikační a počítačové infrastruktury v zemi, odráží prostředí v oblasti e-businessu a také zohledňuje souhrn faktorů indikujících přístupnost trhu k technologiím založeným na Internetu.
Výsledná hodnota je váženým „košem“ téměř stovky kvantitativních a kvalitativních kritérií, seskupených do šesti kategorií měřících různé složky sociálního, politického, ekonomického a technologického rozvoje země. Konečný výsledek „e-readiness“ tedy není pouze otázkou počtu serverů, počítačů, webových stránek a mobilních telefonů v zemi (ačkoliv ty samozřejmě jsou velmi důležité), ale jsou zohledněny i takové skutečnosti, jako schopnost občanů zručně používat technologie, transparentnost obchodních a právních systémů země, nebo míra, v níž vlády podporují užívání digitálních technologií.
Pomocí tohoto vyhodnocení si mohou jednotlivé vlády poměřit svůj úspěch při zavádění technologií s ostatními zeměmi. Průzkum je také významnou informací pro společnosti, chystající se investovat do on-line operací a vybírající si pro svou investici vhodnou geografickou lokaci.
Ve zprávě z roku 2005 je kladen velký důraz zejména na vysokorychlostní Internet (ať už jde o připojení pevné nebo mobilní), a proto mají letos mnozí leadeři z předchozích let nižší hodnocení.
Výsledky všech 65 hodnocených zemí jsou k dispozici v příloze č. 3. Nejlépe bylo v letech 2004 a 2005 hodnoceno Dánsko s 8,74 body z 10 maximálně možných.
Na druhé místo za rok 2005 se vrátily USA, které klesly v předcházejícím roce až na pozici 6. Třetí příčkou byly v obou sledovaných letech oceněny snahy Švédska.
Další zajímavou skutečností je zejména překvapivá čtvrtá pozice Švýcarska, které bylo rok předtím až na 10. místě – za jeho letošním úspěchem vězí neustálé rozšiřování broadbandu, který měl v průzkumu z roku 2005 obzvláště silnou váhu.
Země, které vidí rozvoj broadbandu jako svou národní prioritu (severovýchodní
Asie, Skandinávie, Severní Amerika) se v žebříčku nyní posouvají směrem k vedoucím pozicím.
Výraznou změnu v umístění zaznamenala také Velká Británie, která letos klesla na pátou pozici z loňské 2. K celkovému velkému úspěchu západoevropských zemí přispělo mj. to, že do konce roku 2004 téměř polovina západoevropských domácností, připojených na Internetu, používala připojení vysokorychlostní.
Velkým přispěním byl také vysoký stupeň koordinace při prosazování informační společnosti v rámci celé EU.
Z regionu střední a východní Evropy je nejvíce oceňované Estonsko (26.
pozice), a to v důsledku jeho extrémně proaktivního přístupu k rozvoji e-Governmentu. Mezi jeho nejvýraznější iniciativy patří: program „e-kabinetu“, implementovaný v roce 2001 pro zefektivnění rozhodování činěné na nejvyšších úrovních vlády; elektronické celnice; vyplňování daňových přiznání on-line; nebo nákupní portály.
Česká Republika obsadila místo 29., přičemž ještě v roce 2004 bylo o 2 příčky výše. ČR dosáhla pro rok 2005: 6,09 bodů z 10 možných. Ve výsledku se opět projevil broadband – tentokráte jeho nižší penetrace v České republice, která zapříčinila pokles celkového ohodnocení ČR. Česká republika dosáhla úrovně západní Evropy pouze v následujících ukazatelích: investice do ICT a penetrace mobilních telefonů. Země si také vedla velmi dobře v oblasti e-Governmentu, příkladem může být projekt elektronického tržiště pro veřejnou správu.
Internet spojuje svět a umožňuje jednotlivcům a firmám komunikovat a obchodovat rychle, efektivně a na globální úrovni. E-readiness je tedy viděna jako prostředek umožňující globalizaci. Vysoká úroveň e-readiness v domácí ekonomice umožňuje, aby země mohla pečovat o rozvoj svých nejvýznamnějších odvětví, která budou v budoucnu zdrojem jejího trvalého ekonomického úspěchu.
7.3 Public Online Services and User Orientation, Country Briefs
Cílem akčního plánu eEurope 2005 je vybudovat moderní on-line veřejné služby dostupné všem občanům Evropské unie. V rámci projektu eUSER, který má podpořit vytvoření informační společnosti, byly připraveny studie o všech 25 členských zemích EU. Zpráva o nabídce a poptávce veřejných, on-line
poskytovaných služeb v ČR, je k dispozici na http://www.euser-eu.org/euser_
countrybrief.asp?CaseID=1657&CaseTitleID=749&MenuID=83.
Nabídka služeb e-Governmentu v České republice v mezinárodním srovnání
graf 11 - Nabídka služeb e-Governmentu v České republice v mezinárodním srovnání
zdroj:http://www.euser-eu.org/euser_countrybrief.asp?CaseID=1657&CaseTitleID=749&MenuID=83 (ke dni 9.11.2005)
Při mezinárodním srovnávání úrovně služeb e-Governmentu, dostupných občanům a podnikatelským subjektům přes Internet, byl výkon České republiky ohodnocen jako mírný nebo přiměřený. Přestože ČR dosahuje lepších výsledků než Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, stále má ještě hodně co zlepšit, aby dosáhla úrovně vedoucích zemí EU.
Podle tohoto výzkumu je v České republice poptávka po veřejných službách dostupných on-line je brzděna nízkou počítačovou gramotností v populaci a nedostatkem motivace pro užívání moderních technologií.
Studie, kterou společně provedli BusinessInfo, TNS Factum a CzechTrade mezi 650 Českými občany zjistila, že 51 % uživatelů služeb e-Governmentu považuje celý systém za „dobrý“ a 9 % za „velmi dobrý“. To je také v souladu
s dalšími výzkumy, které zjistily, že uživatelé služeb e-Governmentu bývají spokojení s hodnotou, kterou jim využívání on-line služeb přináší. Současně však byla rozpoznána i řada problémů, jako například nedostatek znalostí toho, které veřejné služby, mohou být získané on-line (60 % uživatelů), vysoké celkové náklady na užívání Internetu (46 %), nebo komplikovaná manipulace a navigace systémy (39 %).
Uvedená zpráva doporučuje, aby byl při dalším rozvoji e-Governmentu v ČR zohledněn fakt, že penetrace mobilních telefonů v ČR je více než dvojnásobná ve srovnání s počtem pevných telefonních linek. Penetrace mobilů je asi 90 %, zatímco množství pevných telefonních linek přestalo růst v roce 2000 a od té doby neustále klesá. To samozřejmě také má vliv na typ internetového připojení, který je subjekty v ČR preferován. Řada obyvatel by také služeb e-Governmentu mohla spíše využívat prostřednictvím nejrůznějších funkcí a služeb svých mobilních telefonů, než prostřednictvím PC nebo notebooku.
Průzkum ukázal, že hlavním cílem modernizace veřejných služeb v ČR je skutečně orientace na uživatele a také dostupnost služeb on-line se stále zlepšuje.
Mezi hlavní překážky pro rozvoj služeb e-Governmentu na straně nabídky patří (http://www.euser-eu.org/SearchCross.asp?MenuID=93&):
- pomalá implementace národní legislativy a opatření přijatých ve strategických dokumentech
- nedostatečné množství prostředků vynaložených na financování projektů a nedostatečná koordinace projektů
- nedostatečná vertikální kooperace mezi centrálními institucemi, regiony a městy a obcemi
- neuspokojivá úroveň využívání nových technologií při výuce a vzdělávání Naopak na straně poptávky, respektive využívání služeb e-Governmentu se v ČR vyskytují následující bariéry:
- nedostatečné vnímání role informačních a komunikačních technologií jako prostředku pro rozvoj společnosti
- pomalé zavádění vysokorychlostního přístupu k Internetu – tzv.
broadbandového připojení
- nízká penetrace ICT v domácnostech a relativně vysoké náklady na pořízení a provoz ICT
- nekonzistence v politické podpoře rozvoje informační politiky
- nízká počítačová gramotnost veřejnosti a také nedostatečná motivace ICT využívat
- nedostačující administrativní kapacity pro využívání fondů EU.
Záv ě r
E-Government je oblast, která v současné době prochází prudkým vývojem.
Stejně tak jako neexistuje pouze jediná univerzálně platná definice e-Governmentu, tak také není žádný obecný, vždy správně fungující model jeho zavádění a řízení.
Pravé řešení je vždy to, které respektuje realitu dané země, její hodnoty, zvyklosti a v první řadě její technologické možnosti.
Je třeba si uvědomit, že vztah mezi e-Governmentem a Internetem (respektive většinou ICT) je obousměrný. Nejenom že e-Government je Internetem a ICT umožněný a bez nich by nemohl existovat, ale na druhé straně zároveň platí, že rozvoj e-Governmentu klade tlak na další rozšiřování ICT a na stále větší pokrytí populace Internetem. Navíc jsou tyto problematiky vzájemně propletené a často se hranice mezi nimi stírají.
Informační a komunikační technologie a především Internet zásadním způsobem přispívají k rozvoji firem. Jakmile oblast ICT přestane být pro firmu neznámým a obávaným prostředím, jakmile si na něj firma zvykne a začlení ho do svých běžných činností, stane se z ICT prostředek ohromných možností.
Podnikatelský subjekt si může vybrat ze široké škály technologií, které nejenom že mu zefektivní současné procesy, ale umožní i naprosto nová řešení. Zavedení Intranetu nebo Extranetu, implementace technologií pro výměnu strukturovaných dat mezi aplikacemi obchodních partnerů, pořízení SCM či CRM a práce formou teleworkingu či outsourcování některých podnikových činností – vše je pouze příkladem toho, do čeho se „pokroková“ firma může pustit.
Konkurenční výhoda firmy může ale být zajištěna i v důsledku využívaní daleko jednodušších technologií a služeb. I bez toho, aby firma musela zavádět nové sítě, instalovat nákladné systémy pro výměnu strukturovaných dat, nebo vynakládat značné prostředky na pořízení, implementaci a údržbu specializovaných softwarů, může profitovat z pouhého připojení k Internetu. Dokonce i tak základní služby Internetu, jako e-mailová komunikace nebo vlastní www stránka, mohou podnikateli vytvořit konkurenční výhodu. Naopak pokud těchto možností nevyužije, vytvoří si ohromný handicap.
Komplexnější možnosti využití Internetu, zahrnující vytvoření celého Internetového obchodu, účast na elektronickém tržišti, nebo elektronickou komunikaci s bankou, přinesou uživateli ještě větší úspory času, nákladů a v neposlední řadě také nové obchodní příležitosti. V důsledku mohutného rozmachu Internetu už v dnešní době může česká firma nabízet zboží po celém světě aniž by musela být na cílovém trhu fyzicky přítomna. Moderní technologie umožnily, že dnes již firmě mohou při vstupu na zahraniční odbytiště zásadním způsobem pomáhat portály na podporu exportu.
Také vlastnictví a užívání elektronického podpisu otvírá podnikateli dveře k celé řadě služeb poskytovaných on-line. Elektronický podpis představuje hlavní nástroje identifikace a autentizace v prostředí Internetu. Je ale třeba mít na paměti, že pro komunikaci s orgány veřejné správy je povoleno používat výhradně zaručený elektronický podpis – tedy podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. V České Republice působí v současnosti tři poskytovatelé certifikačních služeb, kteří akreditaci od Ministerstva informatiky získali: První certifikační autorita, a.s., Post Signum QCA a eIdentity. Od července 2004 je možné v ČR využívat navíc také výhod elektronického razítka a elektronické značky – vždy je ale nezbytné se předem podrobně seznámit s příslušnou legislativou.
Vlastník elektronického podpisu může s jeho pomocí využívat například:
portál zdravotních pojišťoven, možnosti elektronického celního řízení, nebo aplikace pro obchodování s CP prostřednictvím Internetu. Velmi zajímavou alternativou k podávání daňového přiznání klasickou cestou je elektronické přiznání daní – od března 2003 je možné elektronicky přiznávat daň z příjmu FO a PO, DPH, daň silniční, nebo daň z nemovitostí. V těchto případech ale je nutné si kromě zaručeného elektronického podpisu pořídit také identifikátor Ministerstva práce a sociálních věcí.
Dokonce i v jinak relativně rigidním veřejném sektoru působí vlivy ICT na zpružňování procesů a zrychlování komunikace. Největší díl práce při zavádění a koordinaci e-Governmentu leží na bedrech Ministerstva informatiky, které udává směr i tempo vývoje elektronické státní správy v rámci celé České Republiky.
V současnosti se zaměřuje především na budování Portálu veřejné správy, podporu
Národního programu počítačové gramotnosti a na pomoc při rozšiřování vysokorychlostního Internetu. Právě nedostatečné pokrytí broadbandem je České Republice vytýkáno v celé řadě mezinárodních statistik.
Virtuální prostředí, v němž je všechno vzájemně propojené, neuznává hranice národních států. Proto je daleko efektivnější koordinovat e-Government z vyšších – nadnárodních úrovní. Zejména Evropská unie uskutečňuje celou řadu programů, plánů a iniciativ, jejichž společným záměrem je dosáhnout splnění cílů Lisabonské strategie – a to přeměnit EU do roku 2010 na nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku. V souladu s tímto cílem jsou uskutečňovány programy pro vytvoření fungující informační společnosti, mezi něž patří akční plány eEurope, iniciativa i2010, program IDABC, program eTEN. Česká Republika nadto ještě vytváří svůj vlastní individuální program podporující e-Government – Státní informační a komunikační politiku e-Česko.
Mezi největší výhody, které e-Government svým uživatelům může poskytnout se řadí zvýšení efektivity prováděných činností, značné časové úspory, usnadnění komunikace mezi všemi zúčastněnými subjekty, nárůst kvality služeb poskytovaných elektronicky a často také pokles nákladů. Především s sebou ale přináší zbrusu nové možnosti, a to takové, které by bez něj uskutečnitelné nebyly.
Na druhou stranu ale musí firmy (ale i země) splnit celou řadu požadavků, aby vůbec byly schopné se těchto „virtuálních vztahů“ účastnit. Mimo jiné musí být schopné adaptovat se na moderní infrastrukturu, a to jak prostřednictvím dostatečné vybavenosti v oblasti technologií, tak také dostatečnými znalostmi. Na národní úrovni závisí úspěch e-Governmentu zejména na skutečnosti, zda je stát schopen vytvořit vyhovující legislativu, aplikovatelnou na prostředí Internetu, udržovat vzájemně kompatibilní standardy, zavést dostatečnou infrastrukturu a na tom, zda se bude snažit zmírňovat důsledky „digital divide“. Základní podmínkou toho, aby mohly firmy z výhod e-Governmentu těžit, je dostatečná penetrace Internetu. Pro Českou Republiku je velice pozitivním faktem to, že procento podniků s vlastním internetovým připojením je stejné jako v ostatních státech Evropské unie.
Neméně důležité pro zužitkování potenciálu, který ICT a e-Government nabízí jsou ochota, důvěra a schopnosti firem příslušné služby využívat.
Z uvedených statistik je zřejmé, že podniky v České Republice stále ještě preferují
na webu provádět pouze drobnější a jednodušší úkony, zatímco trend v celé Evropské unie směřuje ke kompletnímu on-line vyřízení celé transakce.
Zabýváme-li se interpretací výsledků mezinárodních výzkumů, týkajících se informační společnosti, zjistíme, že přestože je každá ze studií zaměřená na jinou speciální oblast, nakonec jsou vždy v nejlépe hodnocené skupině zemí stále ta stejná jména: Švédsko, Velká Británie, Finsko, obvykle doprovázené ještě Irskem, Dánskem a Rakouskem. Ze zemí mimo Evropskou unii se mezi špičkou udržuje také USA a v poslední době i Švýcarsko.
České Republice v těchto výzkumech bývá vyčítána zejména nedostatečná penetrace broadbandového připojení, nízká počítačová gramotnost obyvatelstva a nedostatečná motivace občanů a firem moderní technologie používat. Naopak je Česká Republika chválena za vysokou úroveň následujících služeb poskytovaných on-line: daňové přiznání a platba daně z příjmů a DPH. Je vyzdvihováno úsilí naší republiky a výsledky, kterých dosáhla v oblasti e-Governmentu a také nadprůměrná penetrace mobilních telefonů ve společnosti.
Ve své diplomové práci jsem prokázala důležitost e-Governmentu pro obchodní firmy i pro společnost jako celek. Také se mi podařilo nalézt odpovědi na všechny otázky z úvodu, analyzovat současný stav e-Governmentu v ČR a provést mezinárodní srovnání úrovní poskytovaných služeb e-Governmentu.
Seznam literatury a použitých pramen ů
Knihy a dokumenty:
The e-Government Imperative; Paris: Organisation for Economic Co-operation and Development, c2003; ISBN: 9264101179
Smejkal, Vladimír: Informační systémy veřejné správy; Praha: VŠE, 2003; ISBN:
8024505339
Smejkal, Vladimír: Internet @ §§§; Praha: Grada, 1999; ISBN: 8071697656 Jiří Hlavenka a kolektiv: Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací (3.
vydání); Computer press; ISBN: 8072260235
Piech, Marek; Elektronické přiznání (Jak podat daňové přiznání prostřednictvím internetu); Dashöfer Holdong, Ltd.; zdroj: http://www.dashofer.cz/download/e-noviny/elektronicke_priznani.pdf
Working Paper on eGovernment Beyond 2005 – An overview of policy issues; zdroj:
http://www.micr.cz/files/1579/Working_paper_beyond2005.pdf
Advancing E-Governmenat at the Grassroots: Tortoise or Hare - by Donald F. Norris and M. Jae Moon; zdroj: http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1540-6210.2005.00431.x
i2010 – Responding to the Challenge; zdroj:
http://www.i2010.org.uk/uploads/i2010_Report.pdf
Státní informační a komunikační politika e-Česko 2006; zdroj:
http://knihovnam.nkp.cz/docs/SIKP_def.pdf dokument „eTEN – Výsledky výzvy 2004/1; zdroj:
http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=1845
Houda, Jan: Vysokorychlostní (broadband) sítě v ČR; http://www.telecities-prague.cz/download/prezentace/2_Houda_Cisco.pdf
eGovernment Leadership: High Performance, Maximum Value; zdroj:
http://www.accenture.com/NR/rdonlyres/D7206199-C3D4-4CB4-A7D8-846C94287890/0/gove_egov_value.pdf
The 2005 e-readiness rankings (A white paper from the Economist Intelligence Unit);
zdroj: http://graphics.eiu.com/files/ad_pdfs/2005Ereadiness_Ranking_WP.pdf E-government in Central Europe – Rethinking public administration (A white paper
from the Economist Intellingence Unit); zdroj:
http://www.investinestonia.com/pdf/Central_Europe_egov.pdf
Public Online Services and User Orientation. Country Briefs; zdroj:. http://www.euser-eu.org/euser_countrybrief.asp?CaseID=1657&CaseTitleID=749&MenuID=83
SIBIS – Statistical Indicators Benchmarking the Information Society; zdroj:
http://www.sibis-eu.org/sibis/
Policy Brief: Czech Republic; zdroj:
http://europa.eu.int/information_society/activities/gothenburg_conference/doc/pdf/brief _czech.pdf
Martin Ader: Technologies form the Virtual Enterprise; zdroj: http://www.e-workflow.org/downloads/gue-tec.pdf
Webové stránky:
http://www.no-eu.cz/zobraz_aktualita.asp?id=189
http://www.penize.cz/produkty/bezne-ucty/texty.asp?IDP=1&NewsID=1986 http://www.portalzp.cz/
http://www.praha-mesto.cz
http://www.rmsystem.cz/inf/inf_zakint.asp http://www.scp.cz/wwwscp/default.htm http://www.seanet.com/~daveg/vrteams.htm
http://www.rmsystem.cz/inf/inf_zakint.asp http://www.scp.cz/wwwscp/default.htm http://www.seanet.com/~daveg/vrteams.htm