Zdroj: Vlastní zpracování 108; 62,07 %
26; 14,94 % 25; 14,27 %
15; 8,62 %
0 20 40 60 80 100 120
20 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let 51 - 60 let
Největší zastoupení v rámci dosažené úrovně vzdělání bylo vysokoškolské. Celkem tak uvedlo 60,34 % respondentů (105 z celkem 174 dotazovaných), ať už se jednalo o bakalářské či magisterské studium. Středoškolské vzdělání s maturitou uvedlo cel-kem 55 respondentů (31,61 %), pouze 11 účastníků dosáhlo vyššího odborného vzdělání (6,32 %) a jen 3 respondenti (1,72 %) uvedli jako nejvyšší úroveň dosaže-ného vzdělání středoškolské bez maturity/odborné.
Poslední 4 otázky dotazníkového šetření byly zaměřeny na zaměstnání respon-dentů. Autorka zjišťovala, v jakém intervalu výše hrubé mzdy se nachází, obor, ve kterém působí, jak dlouho jsou již účastníci v pracovním poměru a velikost organi-zace, pro kterou pracují. Převážně otázka týkající se příjmu je proměnnou, u které se dá předpokládat silný vztah související se spokojeností, tedy čím vyšší příjem, tím vyšší spokojenost se mzdou. Tento vztah bude ověřen v následující kapitole. Z ob-rázku 3 je patrné, že nejvíce respondentů (celkem 54) uvedlo jako výši svého měsíčního příjmu 30 000 – 39 0000 Kč. Poměrně vysoké zastoupení respondentů (13) uvedlo hrubou mzdu nad 90 000 Kč, což si autorka vysvětluje tím, že data byla převážně sbírána ve větších podnicích sídlících v Praze. Naopak obrázek 3 uvádí od-povědi respondentů na otázku, v jak velké společnosti jsou zaměstnáni. Téměř 40 % účastníků pracuje pro společnost nad 200 zaměstnanců, nejméně respondentů (5,75
%) ve společnosti sčítající mezi 21 – 50 zaměstnanci.
Zdroj: Vlastní zpracování
Zdroj: Vlastní zpracování
Následující tabulka 1 zobrazuje četnosti jednotlivých odpovědí v rámci zjišťování, v jakém oboru účastníci výzkumu pracují. Nejvíce zastoupeným oborem je persona-listika, lidské zdroje, který uvedlo celkem 47 respondentů. Následoval obor bankovnictví a finanční služby, ve kterém pracuje 25 respondentů a třetím, nejvíce zastoupeným oborem, je obchod, nákup a prodej. V tomto oboru je zaměstnáno cel-kem 15 respondentů, stejně jako v ostatních oborech, které již nebyly v dotazníkovém šetření specifikovány, a jsou proto uvedeny v kolonce „jiné“. Naopak žádný z respondentů nepracuje v zákaznickém servisu a pouze jeden respondent uvedl jako obor svého zaměstnání media, reklamu a PR. V rámci vyhodnocování vý-sledků pomocí vícenásobné regrese však tato kontrolní proměnná nebude zohledněna.
21 10
30
15 30
68
0 10 20 30 40 50 60 70 80
do 20 zaměstnanců 21 - 50 zaměstnanců 51 - 100 zaměstnanců 101 - 150 zaměstnanců 151 - 200 zaměstnanců nad 200 zaměstnanců Obrázek 3 - Velikost společnosti
Tabulka 1 - Obor zaměstnání
Obor zaměstnání Absolutní četnost Relativní četnost
Administrativa 10 5,75 %
Bankovnictví a finanční služby 24 13,79 %
Ekonomika a podnikové finance 13 7,47 %
Informační technologie 11 6,32 %
Obchod, nákup, prodej 15 8,62 %
Personalistika, lidské zdroje 47 27,01 %
Právní služby 3 1,72 %
Marketing 12 6,90 %
Media, reklama, PR 1 0,57 %
Služby 4 2,30 %
Stavebnictví a reality 6 3,45 %
Vzdělávání a školství 7 4,02 %
Zákaznický servis 0 0,00 %
Zdravotnictví a sociální péče 6 3,45 %
Jiné 15 8,62 %
Celkem 174 100 %
Zdroj: Vlastní zpracování
Respondenti byli také požádání o udání délky jejich zaměstnání, tedy jak dlouho jsou již v pracovním poměru (nejen u současného zaměstnavatele). Pouze 3 respondenti uvedli, že jsou v pracovním poměru pouze přes půl roku, naopak nejdelší pracovní poměr uvedený pouze jedním respondentem je 41 let. Průměrná hodnota délky za-městnání je 10,2 let. Naopak nejčastěji uváděnou hodnotou je 5 let, odpovědělo tak 24 respondentů ze 174 všech dotazovaných. Četnosti jednotlivých odpovědí blíže zobrazuje tabulka 2.
Tabulka 2 - Délka pracovního poměru
Délka pracovního poměru (v letech) Absolutní četnost Relativní četnost
0,6 3 1,72 %
1 10 5,74 %
2 14 8,05 %
3 21 12,06 %
4 15 8,04 %
5 24 13,79 %
6 15 8,62 %
7 5 2,87 %
8 5 2,87 %
9 6 3,45 %
10 6 3,45 %
11 1 0,57 %
12 3 1,72 %
13 1 0,57 %
14 1 0,57 %
15 6 3,45 %
16 3 1,72 %
17 2 1,15 %
18 1 0,57 %
20 4 2,30 %
22 3 1,72 %
23 2 1,15 %
25 1 0,57 %
26 1 0,57 %
27 3 1,72 %
29 1 0,57 %
30 6 3,45 %
31 2 1,15 %
32 2 1,15 %
33 1 0,57 %
35 2 1,15 %
39 2 1,15 %
40 1 0,57 %
41 1 0,57 %
Zdroj: Vlastní zpracování
Poslední kontrolní proměnná se zaměřovala na vnímání spravedlnosti ve vyplácené mzdě. Respondenti byli vyzváni odpovědět na čtyři otázky související se spravedl-ností na pětibodové škále: „rozhodně ano, spíše ano, nevím, spíše ne, rozhodně ne“. U této proměnné lze predikovat silný vztah k celkové spokojenosti se mzdou, tedy po-kud lidé vnímají, že jsou spravedlivě ohodnoceni, vede to k předpokladu, že se svou mzdou bude i více spokojeni. Tento vztah bude blíže zkoumán v kapitole 6. Četnosti jednotlivých odpovědí zobrazuje obrázek 4.
Zdroj: Vlastní zpracování
Hlavním cílem práce je však ověření vztahu spokojenosti se mzdou a osobnostními charakteristikami jedince dle teorie Big 5. Přehled o průměrných hodnotách odpo-vědí obou proměnných, včetně směrodatných odchylek zobrazuje tabulka 3. Ověření interní konzistence dat mezi jednotlivými dimenzemi bylo zjišťováno pomocí Cronbach alfy koeficientu, který nabývá hodnot od 0 – 1. Z tabulky 3 je patrné, že Cronbach α koeficient indikuje vysokou spolehlivost u všech dimenzí spokojenosti se mzdou, naopak nižší konzistence interních dat byla zjištěna u několika osobnostních rysů, avšak i tak lze považovat získaná data za reliabilní.
Obrázek 4 - Spravedlnost v obdržené mzdě
11 8 6 13
56 61 63 58
22 26 30 56
70 67 64 70
15 12 11 7
Odráží výše Vaší mzdy úsilí, které jste do své práce
vynaložili?
Je Vámi obdržená mzda přiměřená práci, kterou jste
dokončili?
Odráží výše Vaší mzdy to, čím
přispíváte organizaci?
Je výše Vaší mzdy odpovídající Vašemu výkonu?
Rozhodně ano Spíše ano Nevím Spíše ne Rozhodně ne
Tabulka 3 - Deskriptivní statistika
Dimenze Průměr Směrodatná
odchylka
Cronbach alfa koeficient
Výše mzdy 3,39 0,87 0,93
Navýšení mzdy 3,26 0,99 0,80
Benefity 3,28 1,13 0,96
Struktura/adminis-trativa 3,26 0,97 0,84
Extraverze 3,45 1,07 0,83
Neuroticismus 2,93 0,97 0,70
Přívětivost 4,07 0,85 0,69
Svědomitost 3,79 0,99 0,67
Otevřenost vůči
zkušenosti 3,69 0,93 0,72
Zdroj: Vlastní zpracování
Jak bylo již zmíněno, obě proměnné byly měřeny na základě pětibodové Likertovy škály. V rámci dimenzí spokojenosti se mzdou měli respondenti u jednotlivých vý-roků na výběr mezi odpovědi: „velmi spokojen/a“, „spokojen/“, neutrální, ani spokojen/a, ani „nespokojen/a, nespokojen/a, velmi nespokojen/a.“ Následující podka-pitoly budou věnovány analýze jednotlivých odpovědí respondentů související s dimenzemi spokojenosti se mzdou.
4.1 Spokojenost s výší mzdy
Spokojenost se samotnou výší mzdy byla zjišťována prostřednictvím 3 výroků, na které, jak již bylo zmíněno, respondenti odpovídali pomocí pětibodové škály. Výroky společně s žádostí o vyplnění zněly následovně: „Prosím, posuďte na přiložené škále, na kolik jste spokojen/a s „výší vaší čisté mzdy“, „s celkovou částkou vaší mzdy“, „s vaší současnou mzdou“. Je nutné podotknout, že výroky nebyly řazeny po sobě, dimenze zjišťující spokojenost s výší mzdy se týkaly otázek číslo 1, 9 a 14 a podle Cronbachova α koeficientu (α = 0,93), který je i znázorněn v tabulce 4, lze počítat s vysokou mírou konzistentnosti dat, tzn. že odpovědi na jednotlivé výroky budou víceméně stejné. Na absolutní i relativní četnosti jednotlivých odpovědí poukazuje tabulka 4.
Tabulka 4 - Výroky dotazníkového šetření – Spokojenost s výší mzdy
4.2 Spokojenost se zvyšováním mzdy
Spokojenost se zvyšováním mzdy byla vyhodnocena na základě 4 výroků, konkrétně se této dimenze týkaly otázky číslo 3, 4, 6 a 13. Respondent měl na přiložené škále uvést, na kolik je spokojený s „posledním navýšením mzdy“, s nadřízeným a jeho vli-vem, který na zvyšování mzdy má, „s navýšením mzdy, které obdržel v minulosti“ a
„způsobem, kterým je určeno případné zvyšování mzdy“. Podle α koeficientu (α = 0,80), lze opět počítat s vysokou mírou konzistentnosti dat. Následující tabulka 5 zobrazuje jednotlivé odpovědi respondentů dle přiložené škály vč. procentuálního vyjádření.
Tabulka 5 - Výroky dotazníkové šetření – Spokojenost se zvyšováním mzdy
Zdroj: Vlastní zpracování
4.3 Spokojenost s benefity
Na spokojenost s další dimenzí, jimiž jsou benefity byly zaměřeny 4 výroky (otázky 2, 5, 10, 15), dle kterých respondent hodnotil míru své spokojenosti „s balíčkem be-nefitů, „s částkou, kterou společnost vynakládá do benefitů“, „s hodnotou bebe-nefitů, kterou obdrží“ a „s množstvím benefitů, které společnost poskytuje“. Na první výrok tý-kající se spokojenosti s balíčkem benefitů se vyjádřilo přes polovinu dotazovaných odpovědí: velmi spokojen/a (25 respondentů; 14,37 %) a spokojen/a (62 respon-dentů; 35,63 %), neutrální odpověď udalo 42 dotazovaných (24,14 %), nespokojenost s balíčkem benefitů pociťuje 33 dotazovaných (18,97 %) a 12 lidí je velmi nespokojených (6,90 %). Vzhledem k vysoké interní konzistenci dat této di-menze (α = 0,96) nebudou rozepsány četnosti odpovědí u zbylých výroků, jelikož se nijak zásadně neliší od již zmíněného.
4.4 Spokojenost se strukturou/administrativou
Poslední dimenze zjišťující celkovou spokojenost se mzdovým ohodnocením je di-menze týkající se toho, jak jsou mzdy zaměstnanců spravovány. V dotazníkovém šetření byla pokryta 5 výroky (7, 8, 11, 15 a 16), dle kterých respondenti udávali míru spokojenosti se „mzdovou politikou, ve společnosti, pro kterou pracují“, s informacemi, které společnosti ohledně mzdy poskytuje“, s konzistentností platební politiky ve spo-lečnosti“, s rozdíly ve mzdách mezi pozicemi v rámci společnosti“ a se způsobem, kterým společnost mzdy spravuje. Cronbachova alfa v tomto případě byla 0,84, čímž jsou data opět vysoce konzistentní.
Tabulka 6 - Výroky dotazníkové šetření – Spokojenost se strukturou
Spokojenost
Následující podkapitoly budou analyzovat výsledky odpovědí respondentů na jed-notlivé výroky osobnostních charakteristik dle teorie Big 5. Dotazníkové šetření obsahovalo celkem 20 výroků, tudíž každá oblast osobnosti sčítala 4 výroky. Respon-denti na dané výroky odpovídali dle přiložené škály, a to: „zcela souhlasím, spíše souhlasím, neutrální, ani souhlasím, ani nesouhlasím, zcela nesouhlasím a spíše nesou-hlasím. Nutno dodat, že v každé dimenzi se objevili minimálně 2 tvrzení inverzního charakteru, pro ukázku může sloužit např. výrok v dimenzi přívětivosti „nezajímám se o problémy druhých“. Pokud tedy s tímto výrokem respondent souhlasil, pak u něj míra přívětivosti klesla, což muselo být zohledněno při vyhodnocování dat.
4.5 Osobnostní charakteristiky dle Big 5 – Extraverze
Pro identifikaci, do jaké míry je jedinec extrovertní, byly určeny výroky 1, 6, 11, 16 a zněly následovně: „Na večírku bývám bavičem“, „moc toho nenamluvím“, na večírcích se bavím s mnoha různými lidmi“, „často se držím v pozadí.“. Četnosti jednotlivých od-povědí zobrazuje tabulka 7. Cronbach Alfa koeficient pro tuto dimenzi byl odhadnut na 0,83, tudíž je zachována vysoká interní konzistence dat.
Tabulka 7 - Absolutní a relativní četnosti odpovědí - Extraverze
Výroky -
4.6 Osobnostní charakteristiky dle Big 5 – Neuroticismus
Míra neuroticismu mezi respondenty byla v dotazníku zjišťována pomocí výroků 4, 9, 14 a 19, které zobrazuje tabulka 8. Pokud respondent s výrokem souhlasil, pak jeho míra neuroticismu stoupla, kromě výroků inverzního charakteru („většinu času jsem uvolněný/á; málokdy se cítí smutný). Pokud respondent na tyto výroky odpově-děl kladně (zcela souhlasím; spíše souhlasím), pak u něj míra neuroticismu naopak klesla. Odhadnutý Cronbach alfa koeficient se pohyboval na hranici 0,70, což je stále považováno za vysokou míru interní konzistence dat.
Tabulka 8 - Absolutní a relativní četnosti odpovědí – Neuroticismus
Výroky -
4.7 Osobnostní charakteristiky dle Big 5 – Přívětivost
Výroky 2, 7, 12 a 17 dotazníkového šetření zjišťovaly míru přívětivosti respondentů a formulovány byly následovně: „Dokážu se vcítit do ostatních“, „nezajímám se o pro-blémy druhých“, „soucítím s ostatními“, „o ostatní se ve skutečnosti nezajímám“. Jak je patrné z tabulky 9, inverzní výroky jsou ty, u kterých je vyšší četnost odpovědí
„zcela nesouhlasím, popř. spíše nesouhlasím“. V této dimenzi osobnostních charak-teristik vyšel Cronbach Alfa koeficient níže než u předchozích, a to 0,69. Četnosti odpovědí uvádí tabulka 9.
Tabulka 9 - Absolutní a relativní četnosti odpovědí - Přívětivost
4.8 Osobnostní charakteristiky dle Big 5 - Svědomitost
Předposlední dimenze osobnostních charakteristik dle Big 5, svědomitost, byla opět zjišťována na pětibodové škále prostřednictvím 4 výroků (3, 8, 13, 18). Pokud re-spondenti na výroky „své povinnosti plním okamžitě“ a mám rád/a pořádek odpověděli kladně, tedy zcela souhlasím, popř. spíše souhlasím, míra jejich svědomi-tosti se zvýšila, naopak kladná odpověď u výroků „často zapomínám vracet věci na jejich místo“ a „způsobuji rozruch“ znamenala snížení skóre v dané dimenzi. Cronbach alfa koeficient pro svědomitost byl odhadnut na 0,67, což je nejníže ze všech dimenzí.
Tabulka 10 - Absolutní a relativní četnosti odpovědí - Svědomitost Zdroj: Vlastní zpracování
4.9 Osobnostní charakteristiky dle Big 5 - Otevřenost vůči zkuše-nosti
Dimenze otevřenosti vůči zkušenosti byla poslední dimenzí dotazníkového šetření v rámci zjišťování osobnostních charakteristik. Dotazovaní vyjadřovali svůj souhlas či nesouhlas s těmito čtyřmi výroky (5, 10, 15, 20): „Mám živou představivost“, neza-jímají mě abstraktní myšlenky“, „mám potíže porozumět abstraktním myšlenkám“,
„nemám dobrou představivost“. Oproti ostatním dimenzím se v této dimenzi vyskyto-valy dokonce 3 inverzní výroky. Cronbach alfa koeficient byl 0,72, je tedy zachována vysoká konzistence dat.
Tabulka 11 - Absolutní a relativní četnosti odpovědí – Otevřenost vůči zkušenosti
Na vzájemný vztah mezi jednotlivými proměnnými poukazuje korelační matice, kte-rou uvádí tabulka 12. Obecně lze vyhodnotit, že mezi danými veličinami nebyla prokázána silná korelace. Závislost jednotlivých proměnných bude ověřena pomocí vícenásobné regresní analýzy, která zjišťuje vztahy mezi závislou proměnnou (spo-kojeností se mzdou), nezávislými proměnnými (osobnostními charakteristikami) a kontrolními proměnnými.
Tabulka 12 - Korelační matice
Zdroj: Vlastní zpracování
Extraverze Neuroticism
Přívětivost Svědomitost Otevřenost vůči zk.
Pay Level Pay Raise Pay Benefits Pay Structure
Spravedlnost Pohlaví
Věk Vzdělání
Příjem Délka zaměstnání
Obor Velikost org.
Extraverze1,00-0,200,35-0,140,20-0,01-0,03-0,11-0,04-0,01-0,03-0,130,020,00-0,110,01-0,03 Neuroticism-0,201,000,020,01-0,060,030,040,000,06-0,08-0,20-0,05-0,03-0,110,00-0,130,06 Přívětivost0,350,021,000,180,36-0,020,000,00-0,010,01-0,28-0,140,12-0,11-0,090,060,12 Svědomitost-0,140,010,181,00-0,030,060,170,140,150,08-0,130,170,05-0,180,150,040,14 Otevřenost vůči zk.0,20-0,060,36-0,031,000,00-0,12-0,07-0,13-0,070,07-0,200,13-0,03-0,21-0,12-0,08 Pay Level-0,010,03-0,020,060,001,000,620,410,530,670,03-0,090,140,34-0,09-0,060,07 Pay Raise-0,030,040,000,17-0,120,621,000,530,720,630,08-0,110,040,09-0,10-0,030,13 Pay Benefits-0,110,000,000,14-0,070,410,531,000,520,470,07-0,020,020,14-0,04-0,120,37 Pay Structure-0,040,06-0,010,15-0,130,530,720,521,000,560,06-0,170,080,03-0,13-0,070,17 Spravedlnost-0,01-0,080,010,08-0,070,670,630,470,561,000,060,040,120,170,00-0,050,06 Pohlaví-0,03-0,20-0,28-0,130,070,030,080,070,060,061,00-0,030,080,34-0,110,04-0,06 Věk-0,13-0,05-0,140,17-0,20-0,09-0,11-0,02-0,170,04-0,031,00-0,280,110,920,36-0,08 Vzdělání0,02-0,030,120,050,130,140,040,020,080,120,08-0,281,000,32-0,36-0,030,01 Příjem0,00-0,11-0,11-0,18-0,030,340,090,140,030,170,340,110,321,000,05-0,060,07 Délka zaměstnání-0,110,00-0,090,15-0,21-0,09-0,10-0,04-0,130,00-0,110,92-0,360,051,000,36-0,02 Obor 0,01-0,130,060,04-0,12-0,06-0,03-0,12-0,07-0,050,040,36-0,03-0,060,361,00-0,11 Velikost org.-0,030,060,120,14-0,080,070,130,370,170,06-0,06-0,080,010,07-0,02-0,111,00
5 Vyhodnocení závislostí pomocí vícenásobné regrese
Cílem této kapitoly je otestovat závislosti mezi jednotlivými proměnnými prostřed-nictvím lineární vícenásobné regresní analýzy, přičemž platí vztah:
𝑦 = 𝛽0+ 𝛽1𝑥1+ 𝛽2𝑥2+ ⋯ + 𝛽𝑛𝑥𝑛+ 𝜀
Regresní analýza byla provedena pro každou dimenzi spokojenosti se mzdou zvlášť, při testování závislosti mezi spokojeností se mzdou (pro každou z dimenzí) a charak-teristikami osobnosti musela autorka nejprve převést odpovědi týkající se spokojenosti do číselné podoby na škále od 1 – 5 (velmi spokojen: 5, spokojen: 4, neutrální, ani spokojen, ani nespokojen: 3, nespokojen: 2, velmi nespokojen: 1). Poté byly jednotlivé odpovědi každého respondenta zprůměrovány, což mohlo být usku-tečněno díky interní konzistentnosti dat ověřených Cronbach alfa koeficientem.
Obdobný princip byl využit i při vyhodnocení odpovědí týkajících se osobnostních charakteristik. Po převedení odpovědí do číselné podoby platil vztah: čím větší číslo, tím více respondent s výrokem souhlasil (zcela souhlasím: 5, zcela nesouhlasím: 1) Avšak v každé dimenzi osobnostních charakteristik se objevily minimálně 2 inverzní výroky, čímž naopak platil vztah: čím větší číslo, tím více s výrokem respondent ne-souhlasil (zcela souhlasím: 1, zcela nesouhlasím: 5). Příklady jednotlivých výroků již byly znázorněny v předchozí kapitole. Po zjištění Cronbach alfa koeficientu byly ná-sledně výsledné hodnoty opět zprůměrovány.
Dalšími proměnnými, které budou v regresi zohledněny jsou tzv. kontrolní pro-měnné, přičemž pro účely vyhodnocení dat musely být opět převedeny do číselné podoby. Jednotlivé kategorie jsou znázorněny v legendě, která je součástí přílohy di-plomové práce. Výsledky a klíčová zjištění vycházející z regresní analýzy budou komentována v následujících podkapitolách.
5.1 Spokojenost s výší mzdy v závislosti na osobnostních charakte-ristikách
U první regrese dimenze spokojenosti, jímž je výše mzdy, byl odhadnut koeficient determinace na 57 %. Pro otestování nezávislých proměnných, tedy osobnostních rysů člověka, byly sledovány p-hodnoty jednotlivých dimenzí a srovnávány s hladi-nou významnosti α, která je obvykle a také v této práci stanovena na úrovni 0,05 nebo-li 5 %. V souvislosti se spokojeností s výší mzdy a jednotlivých osobnostních charakteristik byly stanoveny a ověřeny následující hypotézy pro každý rys
osobnosti zvlášť, kde H0 je nulovou hypotézou vyjadřující nezávislost, přičemž alter-nativní hypotéza HA testuje závislost mezi těmito proměnnými:
H1A0: Míra extraverze a spokojenost s výší mzdy jsou nezávislé.
H1AA: Mezi mírou extraverze a spokojeností s výší mzdy existuje pozitivní závislost.
Cílem první hypotézy bylo zjistit, zda vyšší míra extraverze vede k vyšší spokoje-nosti s výší mzdy. Jelikož p-hodnota v dimenzi extraverze je rovna 0,87 (β = 0,01), nelze tím zamítnout nulovou hypotézu. Závislost mezi extraverzí a spokojeností s výší mzdy nebyla prokázána.
H2A0: Míra neuroticismu se spokojeností na výši mzdy jsou nezávislé.
H2AA: Mezi mírou neuroticismu a spokojeností s výší mzdy existuje negativní závis-lost.
Druhá hypotéza zjišťovala, zda nižší skórovost v dimenzi neuroticismu vede k vyšší spokojenosti s výší mzdy. Ani v tomto případě se však statistická závislost neprokázala. P-hodnota pro dimenzi neuroticismu se rovnala 0,07 (β = 0,12), proto ani v tomto případě nebude zamítnuta nulová hypotéza.
H3A0: Míra přívětivosti se spokojeností na výši mzdy jsou nezávislé.
H3AA: Mezi mírou přívětivosti a spokojeností s výší mzdy existuje pozitivní závislost.
U dimenze přívětivosti byla sledovaná p-hodnota > 0,05 ve srovnání s hladinou významnosti α, proto nemůže být nulová hypotéza zamítnuta. Nelze tedy konstato-vat, že vyšší míra přívětivosti vede k vyšší spokojenosti. Ani u dimenze přívětivosti a spokojeností s výší mzdy nebyla prokázána závislost.
H4A0: Míra svědomitosti se spokojeností na výši mzdy jsou nezávislé.
H4AA: Mezi mírou svědomitosti a spokojeností s výší mzdy existuje pozitivní závislost.
Naopak u dimenze svědomitosti byla zjištěna hodnota p < 0,05, čímž se prokázala statisticky významná závislost mezi svědomitostí a spokojeností s výší mzdy. Podle odhadnutého regresního koeficientu 0,14 pro kategorii svědomitosti lze vyvodit, že tato dimenze pozitivně ovlivňuje spokojenost s výší mzdy. Lze tedy konstatovat, že čím více jsou jedinci svědomití, dá se u nich předpokládat větší spokojenost s výší jejich mzdy. V případě dimenze svědomitosti zamítáme nulovou hypotézu ve prospěch alternativní hypotézy.
H5A0: Míra otevřenosti vůči zkušenostem se spokojeností na výši mzdy jsou nezá-vislé.
H5AA: Mezi mírou otevřenosti vůči zkušenostem a spokojeností s výší mzdy exis-tuje závislost.
P-hodnota u poslední dimenze osobnostních rysů dle Big 5 vyšla 0,13 (β = 0,11), což je více v porovnání s hladinou významnosti α, proto nelze zamítnout hypotézu o nezávislosti (H5A0). Závislost mezi dimenzí otevřenosti vůči zkušenosti a spokoje-ností s výší mzdy, nebyla prokázána.
Z kontrolních proměnných prokazující statistickou významnost byla zjištěna, podle očekávání, nejsilnější závislost pro hrubý příjem s regresním koeficientem 0.14 a p-hodnotou 0,00. Čímž se potvrzuje logický fakt, že lidé jsou více spokojeni, jakmile mají vyšší mzdu. Dále lze z odhadnutého modelu rozpoznat, že ženy jsou spo-kojenější než muži s výší jejich mzdy (pohlaví, p-hodnota = 0,03) a také, že výše věku má negativní dopad na spokojenosti se mzdou (věk, p-hodnota = 0,02).
Tabulka 13 - Vícenásobná regresní analýza - Spokojenost s výší mzdy
Koeficienty Chyba střední
Hodnoty t Stat P-hodnota
Intercept 1,46 0,59 2,46 0,01
Extraverze 0,01 0,06 0,16 0,87
Neuroticismus 0,12 0,07 1,82 0,07
Přívětivost -0,14 0,09 -1,59 0,11
Svědomitost 0,15 0,07 1,99 0,05
Otevřenost vůči zk. 0,11 0,07 1,52 0,13
Spravedlnost 0,55 0,05 12,21 0,00
Pohlaví -0,23 0,11 -2,18 0,03
Věk -0,03 0,01 -2,35 0,02
Vzdělání -0,09 0,05 -1,64 0,10
Příjem 0,14 0,02 5,73 0,00
Délka zaměstnání 0,01 0,01 0,66 0,51
Velikost organizace 0,00 0,02 -0,20 0,84
Zdroj: Vlastní zpracování
5.2 Spokojenost se zvyšováním mzdy v závislosti na osobnostních charakteristikách
Druhá dimenze celkové spokojenosti se mzdou se týká jejího zvyšování. Odhadnutý koeficient determinace se pohyboval téměř k 50 %. Ve spojitosti se zvyšováním mzdy a pětifaktorovým modelem osobnosti byly stanoveny nulové hypotézy o nezávislosti (H0) a alternativní hypotézy (HA) testující buď negativní nebo pozitivní závislost:
H1B0: Míra extraverze a spokojenosti se zvyšováním mzdy jsou nezávislé.
H1BA: Mezi mírou extraverze a spokojeností se zvyšováním mzdy existuje pozitivní závislost.
Stejně jako v předchozí dimenzi spokojenosti, i v tomto případě se rovná p-hod-nota v kategorii extraverze 0,87 (β = 0,01), čímž nelze zamítnout nulovou hypotézu.
Mezi extraverzí a spokojeností se zvyšováním mzdy neexistuje žádná statistická závislost.
H2B0: Míra neuroticismu a spokojenosti se zvyšováním mzdy jsou nezávislé.
H2BA: Mezi mírou neuroticismu a spokojeností se zvyšováním mzdy existuje nega-tivní závislost.
U osobnostního rysu neuroticismu byla zjištěná p-hodnota > 0,05 (β = 0,11), proto i pro tuto dimenzi nemůžeme zamítnout nulovou hypotézu. Neexistuje tedy závislost mezi dimenzí neuroticismu a spokojeností se zvyšováním mezd.
H3B0: Míra přívětivosti a spokojenosti se zvyšováním mzdy jsou nezávislé.
H3BA: Mezi mírou přívětivosti a spokojeností se zvyšováním mzdy existuje pozitivní závislost.
P-hodnota dimenze přívětivosti je rovna 0,84 (β = - 0,02), což je více v porovnání s hladinou významnosti α, proto nelze zamítnout hypotézu o nezávislosti (H0). Ani v tomto případě tím nebyla prokázána mezi danými proměnnými závislost.
H4B0: Míra svědomitosti a spokojenosti se zvyšováním mzdy jsou nezávislé.
H4BA: Mezi mírou svědomitosti a spokojeností se zvyšováním mzdy existuje pozitivní závislost.
Opět se však potvrdila statisticky významná závislost mezi osobnostní charakte-ristikou svědomitosti a spokojeností se zvyšováním mzdy, kde p-hodnota = 0,01, tedy nižší než hladina významnosti α. Podle regresního koeficientu svědomitosti, který
byl odhadnut na 0,20, lze potvrdit, že tato dimenze pozitivně ovlivňuje spokojenost se zvyšováním mzdy. Čím většího skóre dosahují jedinci v této dimenzi, tím lze před-pokládat větší spokojenost související s navyšováním mezd. Na základě této skutečnosti zamítáme u dimenze svědomitosti nulovou hypotézu ve prospěch alternativní hypotézy.
H5B0: Míra otevřenosti vůči zkušenosti a spokojenosti se zvyšováním mzdy jsou ne-závislé.
H5BA: Mezi mírou otevřenosti vůči zkušenosti a spokojeností se zvyšováním mzdy existuje závislost.
U otevřenosti vůči zkušenosti s p-hodnotou 0,20 nebyla zjištěna statistická vý-znamnost, stejně jako v předchozím případě. Závislost nebyla prokázána, tím pádem H0 v dimenzi otevřenosti vůči zkušenostem nelze zamítnout.
Tabulka 14 -Vícenásobná regresní analýza - Spokojenost se zvyšováním mzdy
Koeficienty Chyba střední
hodnoty t Stat P-hodnota
Intercept 1,68 0,62 2,72 0,01
Extraverze 0,01 0,06 0,17 0,87
Neuroticismus 0,11 0,07 1,57 0,12
Přívětivost -0,02 0,09 -0,20 0,84
Svědomitost 0,21 0,08 2,67 0,01
Otevřenost vůči zk. -0,10 0,08 -1,28 0,20
Spravedlnost 0,51 0,05 10,73 0,00
Pohlaví 0,11 0,11 0,94 0,35
Věk -0,02 0,01 -1,69 0,09
Vzdělání -0,10 0,06 -1,85 0,07
Příjem 0,03 0,03 1,00 0,32
Délka zaměstnání 0,00 0,01 0,07 0,94
Velikost organizace 0,02 0,02 0,90 0,37
Zdroj: Vlastní zpracování
Zdroj: Vlastní zpracování