Vliv PZI na bilanci výnos ů

Nesmíme opomenout, že PZI jsou podstatně více ziskové než domácí firmy. To znamená, že většina zisku z růstu vývozní výkonnosti zpracovatelského průmyslu se koncentruje v PZI s potenciálem jeho repatriace (nebo odlivu celé investice i s reinvestovanými zisky) do zahraniční. Problémem analýzy dlouhodobých dopadů PZI na platební bilanci je skutečnost, že k bezprecedentnímu růstu PZI došlo celosvětově až ve druhé polovině devadesátých let.

Jaké úrovně může repatriace zisků dosáhnout lze tedy nepřímo usuzovat pouze z vývoje v některých zemích s vysokým přílivem PZI již od počátku devadesátých let. Podívejme se nyní na vývoj repatriace zisků v Maďarsku.

V Maďarsku se hodnota repatriovaných zisků PZI postupně zvýšila z 47,7 mil. EUR v roce 1993, na 821,5 mil. EUR v roce 1998. V roce 2002 se repatriace zisků dále prohloubila na 1119,9 mil. EUR a navíc výrazně poklesl čistý příliv PZI na 632,8 mil. EUR, což je nejnižší hodnota od roku 1990. Repatriace zisků PZI tudíž v Maďarsku jako v první tranzitivní ekonomice převýšila hodnotu čistého přílivu PZI, a to hned téměř dvojnásobně (viz tabulka ). Je vysoce pravděpodobné, že tento trend bude patrně v Maďarsku pokračovat a je pouze otázkou času, kdy k tomu dojde i v ostatních nových členských zemích EU.²⁶

25 NEWTON: Ekonomické zprávy (analýza „Efekty přímých zahraničních investic na platební bilanci“).

NEWTON Holding a.s., duben 2003, str. 8

26 NEWTON: Ekonomické zprávy (analýza „Efekty přímých zahraničních investic na platební bilanci“).

NEWTON Holding a.s., duben 2003, str. 8

Tabulka č.7: :Poměr salda repatriovaných zisků k čistému přílivu PZI v daném období (v %)

1997 1998 1999 2000 2001 2002

Č eská republika 3,2 4,3 3,7 5,7 9 - Ma ď arsko 24,5 58,2 48,8 71,6 35,4 177

Pramen: Databáze Newton

K převýšení výše repatriovaných zisků nad přílivem PZI za rok v České republice zatím nedošlo, ale je pouze otázkou času, kdy se tak stane. Bilance výnosů v platební bilanci ČR je dlouhodobě deficitní. Na druhou stranu se obchodní bilance v posledních letech zlepšuje (v minulém roce 2005 byla dokonce v přebytku), bilance služeb je dlouhodobě přebytková stejně jako jsou běžné převody. Je to právě bilance výnosů, kdo v posledních letech způsobuje deficit běžného účtu. Děje se tak hlavně díky přímým zahraničním investicím – v podrobnějším členění díky odlivu dividend (repatriace zisku) a zahrnutí položky reinvestované zisky do bilance výnosů. Nemalou položkou způsobující deficit položky bilance výnosů jsou rovněž náklady na práci cizinců v ČR, kde hlavní část tvoří náklady na mzdy manažerů nadnárodních korporací působících v ČR. Jednotlivými položkami se budeme zabývat v následujících subkapitolách.

3.1.2.1 Náklady na práci cizinc ů v Č R

Tato položka činila až do roku 1998 zanedbatelnou část bilance výnosů. Avšak po prudkém vzestupu v roce 1998 a mírným poklesu v roce 1999 dochází k jejímu navýšení každým rokem (viz obrázek č. 9).

Tento nárůst můžeme připsat vzrůstajícímu počtu zahraničních manažerů zaměstnaných v českých pobočkách zahraničních firem. I když se většinou zahraniční firmy snaží zaměstnat ve své dceřiné firmě české pracovníky, existují takové společnosti, jejichž strategie managementu jim to nedovoluje. Těmito podniky myslím především nadnárodní korporace.

Tyto firmy mají vlastní podnikovou kulturu (corporate governance) v jejímž rámci existuje něco jako rotování zaměstnanců po pobočkách v celém světě. Dále je známa strategie, že zahraniční investor je ze země A, investice je uskutečněna v zemi B a řízení dostane na starost zkušený manažer ze země C. Na druhé straně pokud je investice tak vysoká jako například v případě automobilového závodu TPCA v Kolíně – Ovčárech, lze jen těžko předpokládat, že by investor přenechal odpovědnost za řízení tak velkého subjektu českým manažerům. Řízení

TCPA dostali proto na starost japonští manažeři. A výše jejich odměn se tudíž odrazí v bilanci výnosů na běžném účtu platební bilance.

Obrázek č.9: Náklady na práci cizinců v ČR v mil. Kč za roky 1997 – 3. čtvrtletí roku 2005

náklady na práci cizinců v ČR

0,00 5 000,00 10 000,00 15 000,00 20 000,00 25 000,00 30 000,00 35 000,00 40 000,00

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 3Q. 2005

v mil. Kč

Pramen: Vlastní zpracování na základě dat ČNB, data dostupná na www.cnb.cz, 9.4.2006

Naproti tomu mají PZI jednoznačně pozitivní efekt na růst produktivity práce v ČR. Jak dokládá tabulka 8, podniky vlastněné zahraničním kapitálem dosahují viditelně vyšší produktivity na jednoho pracovníka (v průmyslu a stavebnictví měřeno přidanou hodnotou, v obchodě obratem), než soukromé „národní“ firmy, tedy firmy vlastněné domácím kapitálem.

Tabulka č.8: Vliv PZI na produktivitu práce (2003) - (přidaná hodnota (obrat)/pracovníka, tis. Kč)

A: soukromé národní B: soukromé pod

zahraniční kontrolou B : A v %

Průmysl 441,8 752,3 170,3

Stavebnictví 1 519,1 2 881,3 189,7

Obchod 2 150 2 970 138,1

Pramen: MPO ČR

Existuje více faktorů, které vedou k rychlejšímu růstu produktivity v podnicích vlastněných zahraničním kapitálem. Zahraniční kapitál přináší technologické, manageriální a marketingové know-how. Dochází k aplikaci modelu a organizace podnikání z podniku – matky na dceru. Využívá se synergie při vývoji a výrobě nových produktů. Zaměstnanci – zejména manažeři - absolvují stáže a školení v zahraničí, a jsou schopni rychle realizovat získané poznatky a zkušenosti do chodu podniků v Čechách. Zahraniční investice mají i nepřímý pozitivní vliv na vývoj produktivity v daném oboru, neboť zčásti dochází k „přelivu“

(tzv. spillovers) zahraničního know-how i do podniků vlastněných českým kapitálem.²⁷

3.1.2.2 Repatriace zisk ů (odliv dividend)

Odliv dividend je položka, která v současné době začíná čím dál tím více nabývat na významu. Jak se ještě dále zmíním je její význam zatím nedoceněn z jednoho prostého důvodu. PZI ještě nejsou v takovém stádiu, kdy by docházelo k nějakému masivnímu odlivu dividend. V současné době je Česká republika ve stádiu, kdy přímí zahraniční investoři reinvestují většinu svých zisků zpět do země. Avšak v souvislosti s finančním životním cyklem investice se v budoucnu reinvestované zisky promění v odliv dividend, což znamená pro platební bilanci České republiky odliv kapitálu.

Na obrázku 10 je možné vidět výši dividend odčerpaných z České republiky. Odliv dividend je vysoce pozitivně korelován se stavem PZI. Korelační koeficient je roven 0,88, což ukazuje na silnou závislost mezi odlivem dividend a stavem PZI.

27 Janáček, K.: Zahraniční investice a český trh práce, materiál k přednášce na VŠE na téma Investiční pobídky a jejich vliv na ekonomický rozvoj konané 4.4. 2006

Obrázek č.10: Odliv dividend z podniků pod zahraniční kontrolou v mil. Kč

Pramen: Vlastní zpracování na základě dat ČNB, data dostupná na www.cnb.cz, 9.4.2006

To že by odliv dividend mohl v budoucnu způsobovat problém měnovému kurzu je více než zřejmé. Jak tento problém řešit se budeme zabývat v kapitole 3.3.3 Vnější rovnováha

Jak jsem již výše zmínil, reinvestovaný zisk je podvojně zapsán v platební bilanci jednak na finančním účtu pod položkou PZI jako navýšení PZI neboli příliv kapitálu. Ve skutečnosti však k žádnému přílivu kapitálu nedochází. A dále jako náklad v bilanci výnosů na běžném účtu, což značí odliv kapitálu. Ve skutečnosti však k žádnému odlivu kapitálu nedochází.

V této kapitole bude předmětem mé analýzy položka reinvestovaných zisků, která je doposud dle mého názoru značně podceňována, přestože vykazuje některá důležitá metodologická specifika a zejména výrazně rostoucí trend v posledních letech.

Obrázek č.11: Reinvestovaný zisk jako součást deficitu bilance výnosů a deficit běžného účtu platební bilance.

Pramen: Vlastní zpracování na základě dat ČNB, data dostupná na www.cnb.cz, 9.4.2006

Nasnadě je otázka, jak zvýšit transparentnost běžného účtu. Úplné vyřazení reinvestic z čtvrtletních údajích platební bilance odděleně nevykazuje. Hodnota reinvestovaných zisků je publikována až s časovým zpožděním zhruba jednoho roku v podrobné statistice roční platební bilance. Čtvrtletní data deficitu bilance výnosů (a tím celého deficitu běžného účtu) tak nelze smysluplně ekonomicky interpretovat. Pokud nejsou průběžně k dispozici podrobná čtvrtletní data bilance výnosů, jsou tyto revize jen málo transparentní a odbornou veřejností stěží interpretovatelné. Zejména s ohledem na výhled dalšího růstu reinvestovaných zisků a tudíž i deficitu bilance výnosů, je pak třeba při interpretaci vývoje deficitu běžného účtu věnovat položce reinvestovaných zisků zvýšenou pozornost.

Podrobněji se budeme věnovat problematice reinvestovaných zisků věnovat v subkapitolách 3.3.3 Vnější rovnováha země a 3.4.2 PZI a měnové krize