Vliv PZI na obchodní bilanci

PZI deficit běžného účtu nejen financují, ale jejich aktivity v hostitelské ekonomice se výrazně promítají i do jeho struktury a hodnoty. Ve statistice platební bilance však nejsou transakce PZI na běžném účtu zpravidla publikovány odděleně od transakcí domácích firem či portfoliových investorů.¹⁹

Příliv přímých zahraničních investic do ČR je spojen s jednotlivými fázemi privatizačního procesu, liberalizací devizových zákonů a poskytováním investičních pobídek. V první fázi privatizace nebyly rozdíly v alokaci PZI mezi sektory výrazné a výrobní sektor jen mírně převyšoval ostatní. Avšak od roku 1995 v souvislosti se vstupem švýcarsko-holandského konsorcia Telsource do SPT Telecom začal dominovat sektor služeb, u něhož však nelze předpokládat zvýšení exportní výkonnosti české ekonomiky. Investice v oblasti služeb v následujících letech pak byly soustředěny zejména do obchodu, peněžnictví, pojišťovnictví a aktivit v oblasti nemovitostí. Zejména investice do obchodu (viz boom výstavby a provozu sítí obchodních řetězců) představují pro udržení vnější rovnováhy ČR velký problém, protože tyto investice se vyznačují velkou importní náročností. Rovněž tzv. investice na zelené louce jsou z krátkodobého hlediska výrazně dovozně náročné, avšak v dlouhém horizontu by ze své povahy měly zvyšovat exportní výkonnost ČR. Struktura zahraničních investic však postupně doznává určitých změn. Kromě vstupu a rozšíření již existujících kapacit v rámci privatizace

19 NEWTON: Ekonomické zprávy (analýza „Efekty přímých zahraničních investic na platební bilanci“).

NEWTON Holding a.s., duben 2003, str. 5

se investoři přeorientovávají také na výstavbu závodů na „zelené louce“, čemuž napomáhá zejména podpora rozvoje průmyslových zón. Začíná se zvyšovat příliv zahraničních investic do výrobního sektoru hospodářství (zejména do automobilového a elektrotechnického průmyslu), přičemž tato oblast je pro exportní výkonnost české ekonomiky rozhodující. Dále pak se České republice daří lákat investory, kteří v ČR investují do odvětví s vysokou přidanou hodnotou. To se děje za výrazného přispění aktivní hospodářské politiky vlády (zákon o investičních pobídkách z roku 2000) skrze Ministerstvo průmyslu a obchodu resp.

její „dceřiné“ organizace Czechinvest, jejíž prioritou není pouze lákaní investorů do zpracovatelského průmyslu, ale spíše se začíná soustředit na projekty směřující do oblasti výstavby technologických center a center strategických služeb a v neposlední řadě na projekty, které by mohly směřovat do regionů postižených vysokou mírou nezaměstnanosti.²⁰

Firmy pod zahraniční kontrolou jsou výrazně exportně orientované a přispívají tak k vyššímu růstu hrubého domácího produktu České republiky. Od roku 1997 byl zaznamenán růst exportu podniků pod zahraniční kontrolou o 56 procent. V roce 2002 dosáhl vývoz na zaměstnance v podnicích pod zahraniční kontrolou 1,273 miliónu korun, zatímco v domácích podnicích činil "pouze" 278 tisíc korun.²¹

Obrázek 5 ukazuje neustále rostoucí význam PZI ve zpracovatelském průmyslu. V České republice se mezi léty 1993 a. 1997 podíl PZI na vývozech ve zpracovatelském průmyslu ztrojnásobil a dále roste.

20 Hruda, T.: Investiční pobídky a jejich vliv na ekonomický rozvoj, materiál k přednášce na VŠE na téma Investiční pobídky a jejich vliv na ekonomický rozvoj konané 4.4. 2006

21 Jahn,M.: Zahraniční investice – cesta k prosperující ekonomice. seminář CEPu Zahraniční investice – zázračný lék? - 4.10.2004, Praha 2006

Obrázek č.5: Podíl podniků se zahraniční účastí na vývozech ve zpracovatelském průmyslu (v %)

Pramen: Hunya (2001 a 2002), ČSÚ (2002) a MPO (2002).

Z obrázku 6 je také zřejmé, že firmy s účastí zahraničního investora jsou v průměru výrazně vývozně výkonnější něž domácí firmy. V letech 1997 a. 2001 byl v českém zpracovatelském průmyslu podíl vývozu podniků se zahraniční účastí na celkových tržbách zhruba dvojnásobný oproti domácím firmám. Srovnání mezi PZI a domácími podniky může však být zkresleno, pokud privatizační PZI směřovaly spíše do podniků, které již předtím vykazovaly nadprůměrnou vývozní výkonnost. Vstup zahraničního investora do takového podniku a současně jeho přesun ze skupiny domácích podniků mezi PZI měl navíc na hodnotu mezery dvojnásobný dopad. Tento efekt byl pravděpodobně nejvýznamnější na počátku privatizace a jeho význam postupně klesá.

Obrázek č.6: Podíl vývozu na tržbách ve zpracovatelském průmyslu - srovnání podniků se zahraniční účastí a domácích firem (domácí firmy = 100)

Pramen: Hunya (2001 a 2002), ČSÚ (2002) a MPO (2002).

Vyšší vývozní výkonnost PZI je však doprovázena i jejich vyšší dovozní náročností nejen v podobě dovozu strojů a meziproduktů, ale PZI také relativně více využívají zahraničních služeb (finančních, poradenských atd.). Tento rys je nejvýraznější u PZI na zelené louce v době jejich výstavby a před plným rozběhnutím výroby.

V prvních letech po přílivu PZI lze tedy očekávat spíše jejich negativní efekt na saldo obchodní bilance. Pokud je však schodek obchodní bilance tažen zejména vysokou mírou investic (dovozem investičních statků), je možné předpokládat růst vývozní výkonnosti a vyrovnání schodku obchodní bilance v následujícím období.

V této souvislosti je třeba připomenout vysokou míru investic převážně v domácích firmách v letech 1993-1996 v České republice, která však nevedla k odpovídajícímu růstu vývozní výkonnosti, což přispělo k měnové krizi v květnu 1997. Aktéři hospodářské politiky sázeli na „sebelikvidující efekt“ deficitu obchodní bilance²², avšak podcenili význam

22 Dědek, O.: Měnový otřes ´97. Praha 2000, Česká národní banka, výzkumná práce č. 15, str. 11-17

institucionálního prostředí, netarifních bariér či diverzifikace obchodu a v neposlední řadě nedocenili význam zahraničních investic pro restrukturalizaci průmyslu. Zejména na počátku transformace nadnárodní korporace ve srovnání s domácími firmami zpravidla disponovaly podstatně vyspělejším marketingovým know-how a rozvinutější distribuční sítí, takže pokud dovážené investiční statky směřují do PZI, existují předpoklady pro účinnější využití jejich kapacitotvorného efektu.²³

Významná je rovněž dynamika zahraniční poptávky, na jejíž vývoj však také mohou PZI a domácí podniky reagovat asymetricky. Pro PZI totiž může být zostření konkurence v prostředí stagnující světové poptávky dodatečným impulsem pro nákladovou optimalizaci produkce a přesun nebo vyšší využití svých kapacit v zemích s nižší mzdovou hladinou.

Pro nové členské země tak stagnace v EU může paradoxně znamenat dodatečný růst přílivu PZI, ovšem jedině za předpokladu, že nedojde naopak k přesunu PZI do zemí s ještě nižší mzdovou hladinou. Zostřená konkurence na domácím trhu také může podniky v EU motivovat k aktivnějšímu vyhledávání levnějších subdodavatelů v kandidátských zemích.

Podíl těchto zemí na trhu EU je navíc zanedbatelný, takže i při poklesu celkové poptávky v EU, existuje prostor pro růst jejich tržního podílu a zlepšování deficitu obchodní bilance.

Význam PZI pro růst aktivní obchodní bilance českého zpracovatelského průmyslu je zřejmý z obrázku 7. V období 1997-2001 sice přebytek domácích podniků mírně klesl o 1,2%, ale přebytek podniků se zahraniční účastí se téměř zpětinásobil při výrazném , růstu hodnoty obchodu. Zde je třeba opět upozornit na možné statistické zkreslení, pokud byly podniky po akvizici nebo fúzi se zahraničním partnerem pouze převedeny ze skupiny domácích firem mezi PZI.

23 NEWTON: Ekonomické zprávy (analýza „Efekty přímých zahraničních investic na platební bilanci“).

NEWTON Holding a.s., duben 2003, str. 6

Obrázek č.7: Zahraniční obchod v českém zpracovatelském průmyslu (v mld. Kč)

Pramen: MPO (1999), MPO (2001) a MPO (2002a).

V sektoru služeb je obchodní bilance v PZI stejně jako v domácích firmách pasivní dlouhodobě. Zejména PZI do obchodních řetězců se vyznačují silným „nasáváním“ dovozů. Například MPO (2001, s. 88-89) uvádí, že v České republice byla v roce 2000 obchodní bilance celkových PZI deficitní ve výši 107,6 mld. Kč. Po vyloučení vlivu zahraničních obchodních firem, jejichž deficit dosahoval 221,5 mld. Kč, však saldo PZI bylo aktivní ve výši 113,9 mld. Kč.

3.1.1.1 Sou č asný vývoj obchodní bilance Č eské republiky

Zahraniční obchod zaznamenal v roce 2005 nejlepší výsledky za dobu existence České republiky Poprvé v historii České republiky byl vývoz vyšší než dovoz a bilance zahraničního obchodu tak skončila prvním přebytkem. Zahraniční obchod byl v roce 2005 provázen zlepšením obchodní bilance o 68,3 mld. Kč. V roce 2005 kladné saldo zahraničního obchodu činilo 41,9 mld. Kč (2,2 % vývozu) proti schodku 26,4 mld. Kč v roce 2004. Bilance zahraničního obchodu byla v roce 2005 ovlivněna pozitivními i negativními vlivy. Pozitivně

na obchodní bilanci působily zejména pokračující růst průmyslové produkce. Za leden až listopad 2005 dosáhl index průmyslové produkce 105,6 a tržby z přímého vývozu byly meziročně v běžných cenách vyšší o 7,0 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 7,1 %.

Růst výroby ve zpracovatelském průmyslu (zejména v nově vybudovaných výrobních kapacitách pomocí zahraničních investic) měl značný podíl na meziročním zvýšení vývozu.

Dále pak pozitivně na obchodní bilanci působil příliv přímých zahraničních investic (PZI) v uplynulých letech. Produkce ve výrobních kapacitách vybudovaných pomocí PZI se promítla do růstu výroby v řadě odvětví zpracovatelského průmyslu. Tato výroba (jak již bylo uvedeno) má významný podíl na stávajícím příznivém vývoji vývozu zboží a rovněž umožňuje realizovat některé subdodávky pro tuzemské výrobce a snižuje tím i nároky na dovoz. Jde především o postupný růst produkce v nových výrobních kapacitách v automobilovém průmyslu(a hlavně rozběhnutí výroby v TPCA v Kolíně), ve výrobě elektrických strojů a přístrojů, ale i např. ve výrobě pryžových a plastových výrobků, výrobě kovů a kovových výrobků.²⁴

Na obrázku 8 můžeme sledovat dlouhodobý vývoj obchodní bilance.

Obrázek č.8: Vývoj obchodní bilance ČR

Dlouhodobý vývoj obchodní bilance

-180 -135 -90 -45 0 45 90

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

v mld. Kč, běžné ceny

obchodní bilance meziroční změny

Pramen: ČSÚ (2006)

V tabulce č. 4 můžeme sledovat vyjádření grafu č. 4 v číselné podobě.

24ČSÚ, Vývoj zahraničního obchodu v roce 2005, Praha 2006

Tabulka č.4: Vývoj obchodní bilance ČR

Je tedy více než zřejmé, že pozitivní efekty přímých zahraničních investic na obchodní bilanci začínají nabývat na intenzitě. Ve své analýze jsem se zabýval, jak reaguje export na příliv zahraničních investic.

Pokusil jsem se provést regresní analýzu, kde jsem jako závislou proměnnou zvolil Export a za nezávislou proměnnou jsem zvolil stav PZI. Stav PZI jsem zvolil záměrně, neboť právě tento ukazatel má dle mého názoru největší vypovídací hodnotu, co se objemu PZI u nás týče.

Nejprve se podívejme do tabulky 5 na vstupní hodnoty naší regresní analýzy.

Tabulka č.5: Vstupní hodnoty do regresní analýzy

v mil. Kč Export Stav PZI

Pramen: Vlastní zpracování na základě dat ČNB, data dostupná na www.cnb.cz, 9.4.2006

Výstup analýzy, kterou jsem vypracoval v programu Statgraphics, můžeme shlédnout v tabulce 6

Tabulka č.6: Výstup regresní analýzy z programu Statgraphics konstatovat, že existuje statisticky významná závislost mezi Exportem a Stavem PZI na 99%

hladině významnosti.

Statistika R² nám říká, na kolik daný model popisuje variabilitu v Exportu. Korelační koeficient nám signalizuje relativně silnou závislost mezi Exportem a Přílivem PZI na 99%

hladině významnosti.

Výsledky této analýzy dokazují moji domněnku, že s přílivem PZI se zvyšuje exportní výkonnost České republiky. Avšak tento model je pouze zjednodušující. K popisu takové závislosti jsem ho použil pouze pro nastínění základního vztahu.