Účelem toho svazku je ochrana vodohospodářských zájmů účastníků.
Tento svazek provozuje veškerá vodohospodářská zařízení na území města (např. čističku odpadních vod).
Jak je z předchozího hodnocení vidět, Město Rakovník využívá ke své hospodářské činnosti téměř všechny formy, které mu zákon dovoluje.
Využívání majetku pro získávání dodatečných prostředků pomocí doplňkové činnosti je poměrně rozšířené a např. u Mateřské školy YMCA Rakovník hraje v jejích celkových příjmech dokonce velmi zásadní roli.
Prostředky od města i státu, které jsou městským organizacím přiznávány jako příspěvky na provoz se každoročně zvyšují, avšak toto zvýšení odráží jen meziroční inflaci a proto se nedá říci, že by měly organizace na svůj provoz více financí.
Na základě vyhodnocení hospodaření města lze tedy konstatovat, že si zastupitelé města uvědomují nezbytnost neustálého zefektivňování městského hospodaření. Proto se snaží využívat všech dostupných možností pro lepší zhodnocování městského majetku a tak přispívat ke stálému zlepšování služeb pro své občany.
Závěr
Jak jsem již uvedla v úvodu této práce, složitý a rozsáhlý právní rámec týkající se výkonu samosprávy (či státní správy v rozsahu přenesené působnosti) nijak neulehčuje jak zastupitelům, tak i občanům územních celků orientaci v tomto odvětví veřejné správy. Je nutné neustále sledovat změny (a že jich není málo) a snažit se o pochopení nových právních předpisů. Jak jistě mnoho z vás podotkne, i tato činnost samozřejmě patří do výkonu povolání zaměstnanců obecních úřadů či členů orgánů územních samosprávných celků. Je nutné ale říci, že stát jim se svou legislativní politikou ve výkonu této činnosti nijak zvlášť nepomáhá.
Legislativní rámec je dle mého názoru příliš rozsáhlý, než aby bylo s jeho pomocí možné efektivní řízení samosprávy. A na druhou stranu musím podotknout, že některé klíčové otázky v hospodaření obcí nejsou v současnosti důsledně legislativně ošetřeny.
V kapitole o majetku jsem zmínila například ten fakt, že ze zákona o obcích existuje majetek, který smí být pouze ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob. Zatím ale neexistuje ucelený zákon, který by přímo tento majetek vyhrazoval. To, že potenciální zájemci o vlastnictví majetku musí procházet množství zákonů, aby nezanedbali povinnost a věděli s jistotou, že ten či onen majetek, o který mají zájem, nespadá do této kategorie, jistě není správným řešením.
Je také nutné upozornit na tu skutečnost, že v právním řádu naší republiky chybí zákon, který by upravoval nakládání územních celků s jejich majetkem. Část této problematiky je sice zapracována do zákona o obcích a část do „malých rozpočtových pravidel“, ale není to příliš šťastné řešení. Ze zákona o obcích sice vyplývá obcím povinnost pečovat o zachování a rozvoj svého majetku, není ale stanoveno, jak mají být tyto povinnosti finančně zajišťovány. Příděl státních financí na výkon samostatné i přenesené působnosti není dostatečný, proto je téměř v nadlidských silách „najít“ v rozpočtu obce prostředky na alespoň základní údržbu majetku. Obce tedy denně musí řešit otázky kde vzít dostatek finančních prostředků na své hospodaření a naopak jak hospodařit, aby to přinášelo postačující finanční prostředky. Hledání
odpovědi na tyto otázky usnadňuje obcím právě ta skutečnost, že jsou vlastníky majetku, který lze vhodně využívat a tím i získávat dodatečné prostředky do svého rozpočtu. Je ale nezbytné dobře rozhodovat o možnostech tohoto využívání a správně zhodnotit, zda je majetek pro obec ještě prospěšný či zda pro něj není žádné využití a díky neúnosným nákladům na jeho provoz by bylo vhodnější nabídnout majetek k prodeji.
Podobně je na tom i oblast celkového hospodaření obcí. I zde dosud neexistuje ucelená úprava, která by pro hospodaření obcí stanovila jasná pravidla. Protože obce jako veřejnoprávní korporace jsou právnickými osobami, mají také stejná práva a povinnosti jako jiné právnické osoby.
Není ovšem přihlíženo k mnoha specifikům, kterými obce oplývají.
Nejdůležitějším rysem je fakt, že obec nehospodaří se svými soukromými prostředky, nýbrž s prostředky veřejnými. Obce se při svém hospodaření musí sice řídit obchodním zákoníkem a zákonem o rozpočtových pravidlech územních celků, avšak tato úprava je nedostatečná a není schopna zabezpečit, aby se obce svou vinou nedostaly do rozsáhlých finančních potíží.
I z důvodu nedostačující legislativní úpravy je nadmíru důležité, aby obce při svém hospodaření využívaly zkušeností, vědomostí a schopností odborníků jak z řad svých pracovníků, tak i na smluvním základě. Mezi těmito specialisty by jistě neměly chybět kapacity z oblasti práva a ekonomie.
Dalším nedostatkem týkajícím se hospodaření obcí je skutečnost, že zásadní rozhodnutí obcí náležejí jejímu zastupitelstvu. To ale jako kolektivní orgán nese pouze kolektivní odpovědnost a tak jednotliví zastupitelé nejsou za svá rozhodnutí odpovědní. Což je jistě velké negativum především v dnešní době, kdy peníze hrají obrovskou roli ve všech sférách života a vidina snadného obohacení může zastupitele velmi negativně ovlivnit při jejich rozhodování. A vzhledem k faktu, že tito hospodaří s veřejnými prostředky, by jejich případné klopýtnutí mohlo mít velmi vážné důsledky. A nejde jen o situace, kdy je nutné rozhodnout o tom, kolik prostředků vynaložit např. na financování investiční akce, ale i samotné rozhodnutí o potřebnosti té které investice.
Již několikrát zmíněný problém s nedostatkem prostředků, které jsou pro činnost obce tak potřebné, může obec vyřešit i pomocí svého podnikání. To znamená pomocí efektivnějšího využívání svého majetku.
Organizačních forem, které může obec při svém podnikání využívat, je několik. Pro příklad uveďme organizační složky a příspěvkové organizace obce, zakládání obchodních společností obcemi či pouze jejich spolupodílnictví na vlastnictví těchto obchodních společností. Jakou formu si obec pro své podnikání vybere, je pouze na ní, ale je nutné dostatečně zvážit výhody i nevýhody každé z možností, aby se výhoda, která z určité formy plyne nestala nakonec pro obec nevýhodou.
Zda se zákonodárci ze současného stavu poučí a uvedou v život kvalitní legislativní předpis, který zprůhlední a usnadní výkon hospodářské činnosti územních celků, ukáže jen čas. Do té doby je ale nutné, aby se všichni členové naší společnosti o kvalitní výkon samosprávy na celém území České republiky snažili a i ve svém zájmu ho podporovali.
Přílohy
1) Struktura obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností
2) Správní obvody obce Rakovník 3) Organizace MěÚ Rakovník 4) Zřizovací listina Jeslí Rakovník
Příloha č. 1 – Struktura obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností.
Tab. 1 - Struktura obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností
Republika, kraj Počet
1) zdroj ČSÚ - Velikostní struktura základních sídelních jednotek v krajích ČR v roce 2001 2) zdroj zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností
Příloha č. 2 – Správní obvody obce Rakovník
Správní obvod obce Rakovník jako obce s rozšířenou působností
Bdín Křivoklát Rakovník
Hředle Mšecké Žebrovice Smilovice
Hvozd Mutějovice Srbeč
Krakov Přerubenice Všesoulov
Krakovec Příčina Všetaty
Kroupová Přílepy Zavidov
Krty Povlky Zbečno
Krupá Pustověty Žďár
Krušovice Račice
Správní obvod obce Rakovník jako obce s pověřeným obecním úřadem
Břežany Laštovice Rakovník
Příloha č. 3 – Organizační schéma MěÚ Rakovník
Příloha č. 4 – Zřizovací listina Jeslí v Rakovníku
Zřizovací listina
Jeslí v Rakovníku Čl. 1 – zřizovatel
Na základě zákona č. 128/2000 Sb., § 84, odst. 2, písm. e), zákona č.
250/2000 Sb., § 23, odst. 1, písm. a), § 24 – 26 a na základě usnesení zastupitelstva města ze dne 14. 6. 2001 vydává Město Rakovník tuto zřizovací listinu.
Čl. 2 – typ organizace
Jesle Rakovník jsou organizační složkou Města Rakovníka, zařízením bez právní subjektivity.
Čl. 3 – název a sídlo Jesle Rakovník
Na Sekyře 1765 269 01 Rakovník
Čl. 4 – vymezení účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti Jesle Rakovník zajišťují všestranný rozvoj dětí zpravidla do tří let věku, podporují jejich zdravý tělesný, psychický a sociální vývoj, provádí výchovné činnosti a vytváří předpoklady pro pozdější vzdělávání dětí.
Péče v jeslích navazuje na péči o děti v rodině. Jesle Rakovník se při své činnosti řídí obecně platnými předpisy.
Čl. 5 – osoby oprávněné jednat za organizační složku
Pracovníci organizační složky jsou zaměstnanci zřizovatele. Osobou oprávněnou jednat za organizační složku Města Rakovníka je vedoucí jeslí, kterého jmenuje a odvolává rada města. Pro činnost organizační složky Města Rakovníka jsou závazná ustanovení zřizovatele.
Čl. 6 – vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele
Majetek ve vlastnictví zřizovatele, který se organizační složce Města Rakovníka předává do správy k jejímu vlastnímu užívání:
Movitý majetek k 31. 10. 2000:
HIM - 10.050,- DHIM - 37.375,- Celkem Kč 47425,-
Čl. 7 – vymezení majetkových práv k majetku ve vlastnictví zřizovatele Vedoucímu organizační složky Města Rakovníka jsou stanoveny k majetku předanému do správy k vlastnímu užívání kompetence, pravomoci a povinnosti ve statutu, který je nedílnou součástí zřizovací listiny. Majetek svěřený do správy bude organizační složka Města Rakovníka řádně užívat pro účely, pro něž byla zřízena a v rámci vymezené pravomoci o ně pečovat.
Čl. 8 – okruh příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele, způsob jejich použití Příjmové a výdajové položky, které organizační složka v rámci své účetní evidence sleduje, charakterově souvisí s předmětem činnosti, pro který byla zřízena a dalšími skutečnostmi, které souvisí se zabezpečením jejího provozu.
Čl. 9 – způsob vedení odděleného účetnictví
Organizační složka je oprávněna disponovat s peněžními prostředky, které souvisejí s její běžnou činností. Tyto prostředky poskytuje zřizovatel organizační složce formou provozní zálohy v hotovosti.
Organizační složka sleduje průběh svého hospodaření v peněžním deníku v plném členění podle platné rozpočtové skladby. Z něho se údaje do účetnictví zřizovatele převádějí měsíčně, příjmy i výdaje organizační složky jsou v účetnictví zřizovatele sledovány odděleně (číselným znakem).
Nevyčerpanou provozní zálohu je organizační složka povinna vrátit zřizovateli k 31. 12. běžného roku.
Zřizovatel kontroluje hospodaření se svěřeným majetkem a s peněžními prostředky organizační složky.
Čl. 10 – vymezení doby
Jesle Rakovník jako organizační složka Města Rakovníka, zařízení bez právní subjektivity, se zřizuje na dobu neurčitou.
Čl. 11 – závěrečná ustanovení statutu se řídí příslušnými platnými právními předpisy.
3. Zřizovací listina je vyhotovena v 6 výtiscích a po jednom výtisku obdrží starosta města, organizační složka, odbor školství, odbor správy majetku, odbor finanční a spisovna.
V Rakovníku dne 28. 6. 2001 Mgr. Václav Píel starosta
Použitá literatura
A) Písemné prameny
1) HAVLAN, P.: Majetek obcí a krajů v platné právní úpravě. 1.
vydání. Praha: LINDE PRAHA, a.s. 2004. Stran 374.
ISBN 80-7201-453-6.
2) KALA, J.,PŘIKRYL, J., VRANÝ, J.: Správa a samospráva obce.
1. vydání. Praha: Naše vojsko 1992. Stran 112.
ISBN 80-206-0237-2.
3) KOUDELKA, Z.: Průvodce územní samosprávou po 1.1.2003 včetně úplného znění obecního a krajského zřízení. 1. vydání. Praha:
LINDE PRAHA, a.s. 2003. Stran 237. ISBN 80-7201-403-X.
4) MATES P., MATULA M.: Kapitoly z dějin a teorie veřejné správy.
3. vydání. Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze 1999. Stran 112.
ISBN 80-7079-407-0.
5) MELION, M.: Finance obcí. 1. vydání. Hradec Králové: E.I.A 1994.
Stran 179. ISBN 80-85490-41-2.
6) MELION, M.: Finance územních samospráv. 1. vydání. Hradec Králové: E.I.A 2000. Stran 213. ISBN 80-85490-79-X.
7) MELION, M.: Podnikání obcí. 1. vydání. Hradec Králové: E.I.A 1995. Stran 24. ISBN 80-85490-53-6.
8) PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vydání.
Praha: Management Press 2004. Stran 375. ISBN 80-7261-086-4.
9) PEKOVÁ, J.: Hospodaření obcí a rozpočet. 1. vydání. Praha: Codex Bohemia, s.r.o. 1997. Stran 296. ISBN 80-85963-34-5.
10) PRŮCHA, P.: Úvod do studia problematiky místní správy. 1. vydání.
Brno: Masarykova universita v Brně – právnická fakulta 1993. Stran 84. ISBN 80-210-0762-1.
11) Příručka člena zastupitelstva obce. Vydalo VCVS ČR, o.p.s. v rámci projektu MATRA. 1. vydání, Praha 2002. Str. 180. ISBN 80-238-9120-0.
12) SVOBODA, Karel: Základy správního práva. 1. vydání. Praha:
Vysoká škola ekonomická v Praze 1997. Stran 153. ISBN 80-7079-439-9.
13) Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Kolektiv autorů. 2.
vydání. Praha: Codex Bohemia, s.r.o. 1998. Stran 216. ISBN 80-85963-69-8.
B) Internetové zdroje
16) HAMPLOVÁ, J.: Obec jako subjekt soukromoprávních vztahů I a II.
Dostupné z www:
http://www.hamplova.cz/document.php?docID=50 Staženo z www dne 23. 10. 2005. pro Rakovnicko a Novostrašecko, číslo 11/2005.
Dostupné z www:
C) Zákony a ústavní předpisy
• Ústava č. 1/1993 Sb.
• Listina základních práv a svobod – vyhlášena usnesením č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LZPS jako součásti ústavního pořádku České republiky
• Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
• Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
• Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství
• Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
• Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
• Zákon č. 47/1992 Sb., občanský zákoník
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
• Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
• Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
• Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích
• Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní
• Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (tzv. „malá rozpočtová pravidla)
• Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
• Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
• Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností
• Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů
• Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách
• Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
• Obecně závazná vyhláška hl. m. Prahy č. 55/2000, kterou se vydává Statut hl. m. Prahy
• Vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Veškeré vyjmenované předpisy v platném znění.
D) Ostatní zdroje
• Účetní závěrka firmy Údržba městských komunikací Rakovník spol.
s r. o. za roky 2003 a 2004
• Zápis z jednání dozorčí rady společnosti Městské lesy Rakovník spol. s r. o. ze dne 31. 3. 2004 a ze dne 17. 10. 2005
• Přehled hospodaření Pečovatelské služby Rakovník za rok 2005
• Výkaz zisku a ztráty Městské knihovny Rakovník za roky 2004 a 2005
• Výkaz zisku a ztráty Kulturního centra Rakovník za roky 2004 a 2005
• Výkaz zisku a ztráty 3. základní školy Rakovník za roky 2004 a 2005
• Výkaz zisku a ztráty MŠ XMCA Rakovník za roky 2004 a 2005
• Rozpočet Města Rakovník za roky 2004 a 2005
Seznam tabulek a grafů
• Tabulka č. 1 – Organizace hospodařící s majetkem Města Rakovník
• Tabulka č. 2 – Vývoj hospodaření Jeslí Rakovník v roce 2004
• Tabulka č. 3 – Vývoj hospodaření Jeslí Rakovník v roce 2005
• Tabulka č. 4 – Vývoj hospodaření Kulturního centra Rakovník
• Tabulka č. 5 – Vývoj hospodaření Městské knihovny Rakovník
• Tabulka č. 6 – Vývoj hospodaření Pečovatelské služby Rakovník
• Tabulka č. 7 – Školská zařízení zřizovaná městem
• Tabulka č. 8 – Vývoj hospodaření 3. základní školy Rakovník
• Tabulka č. 9 – Vývoj hospodaření Mateřské školy YMCA Rakovník
• Tabulka č. 10 – Vývoj hospodářského výsledku společnosti Údržba městských komunikací Rakovník s. r. o.
• Tabulka č. 11 – Vývoj hospodářského výsledku společnosti Městské lesy Rakovník spol. s r. o.
Summary
Public administration has been greatly developed during the time of its existence. Especially in our country, where in the times of totalitarian state the role of local municipal government was completely canceled, was after restoring of a democracy inevitable to renew this municipal government and to create appropriate law system for its function.
The legal basis of municipal government itself is not the guarantee of a proper autonomy function. There is a vast legal order in Czech Republic and it is not easy to be acquainted with it. Just for municipal government executing is the local authority obliged to follow more that thirty various acts of law, as well as other constitutional and international limitations.
We also cannot forget about the fact that there lots of new updates going on constantly that is also essential to watch.
That is the reason I mentioned the most important facts, which is necessary to keep in mind when running municipal government. It is not only a close study of those facts but also a brief summary of a basic act of law concerning municipality.
The basic function of a municipality is the management of given financial resources, which the authority is using to provide services that would fulfill the needs of its inhabitants. Regional units are managing public resources, so their main interest should be in expedience, effectiveness and caution. Their main aim should not be profitability (as it is in private sector management), but the best possible performance of the public services. In case public needs are more likely to be ensured by enterprise activities of a corporation, there is no reason not to do so. In addition, this method gives help to a lack of financial resources in the corporation.
The effective and economical use of its assets is a main aim of every subject that exists on market. It is not only private entrepreneurs, but also municipalities that enter the markets with its resources. As a corporation, the municipalities can use all legal meanings to do so, but it should not overlook the advantages and disadvantages that each method has. In third
chapter there is a brief summarization of the spheres of business that municipalities can use when performing local management.
To make the issue of entrepreneurial activities of a municipality transparent and easy to understand, it is necessary to apply the theoretical knowledge to a specific corporation. In the last part of my work I made a summary of the entrepreneurial activities of a town Rakovník, including the analysis of particular methods and organizational forms that its local authority used.
There are several organizational forms that can be used for enterprising of a corporation. For example we can name allowance organizations, founding of a company by municipality or its shared ownership. The form that the municipality will choose is up to local authorities, but it is necessary to judge all advantages and disadvantages of each possibility, so that the advantage of some organizational form would not later become disadvantage.
Keywords
• Allowance organization
• Budget management
• Economy of municipalities
• Enterprising of municipality
• Municipal government
• Municipality
• Property
• Public management
Kódy klasifikace JEL
• H830 - Public Administration
• H710 - State and Local Taxation, Subsidies, and Revenue
• H720 - State and Local Budget and Expenditures
• H410 - Public Goods