Rok Skot % Prasata % Drůbež % Celkem Zdroj: ČSÚ (2021), vlastní zpracování
2.2.2. Analýza výroby jatečných zvířat ČR 1989-2020
V zemědělském sektoru v odvětví živočišné výroby jsou některá zvířata určená na porážku. Jedná se o určité procento z celkového stavu hospodářských zvířat. Tato zvířata jsou následně usmrcena odborným proškoleným personálem. Usmrcení musí probíhat v souladu se zákonem. Statistika jatečných zvířat pak poskytuje informace o porážkách těchto zvířat a následné produkci masa na jatkách, která jsou zaregistrovaná u Státní veterinární správy ČR. Tyto porážky musí být schváleny a vyprodukované maso musí být určeno pro lidskou spotřebu. Jatečná hospodářská zvířata jsou pro produkci masa speciálně vykrmována. Mezi jatečná zvířata v ČR se řadí skot, prasata a drůbež.95 U jatečných zvířat se dále měří tzv. jatečná výtěžnost, která „vyjadřuje poměr hmotnosti jatečně upraveného těla za tepla k porážkové hmotnosti.“96 U drůbeže je pak definováno jako „podíl jatečně opracovaného těla včetně poživatelných drobů.“97 Jatečná výtěžnost
95 ČSÚ – Metodika statistiky živočišné výroby [online] 2020 ČSÚ [cit. 4.7.2021]. Dostupné z:
https://www.czso.cz/csu/czso/metodika-statistiky-zivocisne-vyroby
96 AF MENDELU v rámci projektu CZ.1.0.7/2.2.00/28.0020 - Chov prasat, [online] 2020 AF MENDELU [cit. 4.7.2021]. http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/print.php?page=500&typ=html
97 Asociace pro rozvoj regionů o.s. a Zelenka s.r.o. - Masná užitkovost, předporážková příprava, doprava na jatka + uzení a tepelné opracování + infekční nemoci drůbeže dle OIE [online] 2020 [cit. 4.7.2021].
Dostupné z: http://www.asociacerr.cz/download/Prezentace_Jatka_uzeni_nemoci.pdf
50
je u drůbeže v rozmezí 65-83 %, u prasat 80 %, u skotu chovaného primárně na mléko 50-53 % a u skotu chovaného primárně na maso 60-57 %.98
Podniky zpracovávající maso a stejně tak jatka procházejí od roku 1989 až do současnosti výraznými změnami v důsledku privatizace a technologických změn.
Hospodářská zvířata nejsou porážena ihned, ale jsou nejprve na nějakou dobu ustájena, aby měla čas na regeneraci, která má následně vliv na kvalitu produkovaného masa.99 Chov jatečného skotu
Chov jatečného skotu má v ČR dlouholetou tradici stejně jako chov skotu chovaného primárně na mléko. Jatečné zralosti, tedy takového stavu, kdy je hospodářské zvíře dostatečně vzrostlé na masnou výrobu, dochází u skotu mezi osmnáctým a dvacátým čtvrtým měsícem života. Skot v této věkové kategorii se nazývá mladý býk či jalovice, ojediněle může do této kategorie spadat i vůl. Na jatka dále směřují dojné a kombinované krávy (ve věku 30-70 měsíců), které již byly z dojení vysazeny. Živá hmotnost zvířete, které je poraženo na jatkách, se pohybuje u skotu okolo 500-600 kg. Jatečná hmotnost, tedy hmotnost již opracovaného zvířecího těla, tvoří přibližně 50–60 %. Po porážce maso prochází chemickým procesem zrání, který je přirozený. Tento chemický proces by měl trvat týden až dva, což zatím není v ČR běžné.100
98 Asociace pro rozvoj regionů o.s. a Zelenka s.r.o. - Masná užitkovost, předporážková příprava, doprava na jatka + uzení a tepelné opracování + infekční nemoci drůbeže dle OIE [online] 2020 [cit. 4.7.2021].
Dostupné z: http://www.asociacerr.cz/download/Prezentace_Jatka_uzeni_nemoci.pdf
99 Náš chov – Požadavky na předporážkové ustájení jatečných prasat na jatkách [online] 2021 Náš chov [cit. 4.7.2021]. Dostupné z: https://www.naschov.cz/pozadavky-na-predporazkove-ustajeni-jatecnych-prasat-na-jatkach/
100 Český svaz chovatelů masného skotu – Není hovězí jak hovězí [online] 2021 ČSCHMS [cit. 4.7.2021].
Dostupné z: http://www.cschms.cz/index.php?page=hm_news&id=466efb5b9f092
51
Graf 6: Výroba jatečného skotu v ČR od roku1989 do roku 2020
Zdroj: ČSÚ (2021), vlastní zpracování
V grafu č. 6 je vynesena výroba jatečného skotu od roku 1989 do roku 2020.
Výroba jatečného skotu potvrzuje tendenci úbytku chovaných hospodářských zvířat.
Největší úbytek můžeme pozorovat mezi lety 1989 a 2001. Od roku 2004 je počet produkované hmoty, tedy zvířat poražených na jatkách, prakticky konstantní.
Snižování počtu chovaného skotu na jatka se odráží i v množství následně vyprodukovaného masa, jak ukazuje graf č. 7 níže. Počty vyprodukovaného masa jsou uváděny ČSÚ až od roku 2000, proto i graf zahrnuje stavy až od tohoto roku. I tak je ale možné na grafu pozorovat nejprve snižující se a následně stagnující tendenci produkce masa.
0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 500 550
Tis. t živé hmoty
Rok
52
Graf 7: Výroba hovězího masa v ČR od roku 2000 do roku 2020
Zdroj: ČSÚ (2021), vlastní zpracování
Co se týče vývozu produkovaného hovězího masa, můžeme pozorovat, na rozdíl od vývozu živého skotu, mírný nárůst. Meziročně se jedná o zhruba jeden až dva miliony vyvezeného hovězího masa více. Nejvíce hovězího masa je vyváženo na Slovensko, dále do Nizozemí, Polska a Rakouska. Dovoz hovězího masa se stejně jako vývoz zvyšuje, a to poměrně výrazně. Zatímco v roce 2015 bylo importováno více než 23 milionů kilogramů hovězího masa, v roce 2019 bylo dovezeno téměř dvojnásobné množství.
Dovoz je realizován především ze zemí EU, konkrétně z Německa, Nizozemí a Irska.101 Důvodem nárůstu importu je především vzrůstající spotřeba hovězího masa v českých domácnostech.
Česká republika je ve výrobě hovězího masa soběstačná, přestože se dlouhodobě počty skotu snižují. V posledních dvou letech ale můžeme pozorovat mírný nárůst.
Výroba hovězího masa je daná především poptávkou po hovězím masu, exportními možnostmi a také objemem finančních podpor plynoucích ze státní kasy a z evropského rozpočtu.
Chov skotu neznamená jen následnou produkci hovězího masa, ale obsahuje i sektor produkce mléka. Ten je zdrojem pracovních příležitostí a pravidelných příjmů, mléko má navíc specifické postavení v lidském jídelníčku. Sektor produkce mléka je dále
101 AKČR (2021)
20 000 40 000 60 000 80 000 100 000 120 000
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Produkce v t
Rok
53
prospěšný pro zachování živin a v neposlední řadě zlepšuje kvalitu půdy. Mléko je v ČR přímo dotovanou komoditou z EU.102
Graf 8: Výroba mléka v ČR od roku 1989 do roku 2020
Zdroj: ČSÚ (2021), vlastní zpracování
Vývoj výroby mléka v České republice od roku 2020 do roku 2020 znázorňuje graf č. 8. Data před rokem 2000 nejsou ČSÚ zveřejněna, proto jsou použita data až od tohoto roku. Z grafu je patrné, že se výroba mléka od roku 1989 postupně snižovala až do roku 2005. Od roku 2012 produkce mléka mírně stoupá, avšak zdaleka nedosahuje na hodnoty devadesátých let minulého století. Stejně tak objemy nakoupeného mléka mlékárnami stoupají, rostoucí trend je možné pozorovat od roku 2011, jak znázorňuje graf č. 9.
102 MZe (2005)
0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500 4 000 4 500 5 000
Mil. l
Rok
54
Graf 9: Přímý nákup mléka mlékárnami v ČR od roku 2000 do roku 2020
Zdroj: ČSÚ (2021), vlastní zpracování
Chov jatečných prasat
Chov prasat se od chovu ostatních hospodářských zvířat liší v mnoha charakteristikách. Vyznačuje se především vysokou plodností, relativně krátkou dobou gravidity prasnic (cca 115 dní) a velkým počtem selat v jednom vrhu – jedna prasnice je schopna porodit až 14 selat v závislosti na druhu a dalších faktorech, jako je její stáří, výživa apod. Mladá prasata je možné po relativně krátké době po narození připojit do procesu reprodukce, protože je možné je poměrně brzy zbavit závislosti na mléce matky, které je nahrazeno krmnou směsí. Prasata je možné porazit, když dosahují potřebné hmotnosti, což je už mezi pátým a sedmým měsícem života. Jatečná výtěžnost z prasat dosahuje poměrně vysokého čísla, a to až 80 % v závislosti na plemeni.103
103 Zootechnika – Chov prasat obecně [online] 2021 Zootechnika [cit. 8.7.2021]. Dostupné z:
https://www.zootechnika.cz/clanky/chov-prasat/chov-prasat-obecne/charakteristiky-chovu-prasat.html
2 000 000 2 100 000 2 200 000 2 300 000 2 400 000 2 500 000 2 600 000 2 700 000
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Tis. l
Rok
55
Graf 10: Výroba jatečných prasat v ČR od roku 1989 do roku 2020
Zdroj: ČSÚ (2021), vlastní zpracování
Na grafu č. 10 je znázorněn vývoj chovu jatečných prasat v ČR od roku 1989 do roku 2020. Oproti chovu jatečného skotu můžeme pozorovat výraznější klesající tendenci až do roku 2012, od té doby má produkce jatečných prasat spíše stagnující vývoj.
Jedním z hlavních problému chovu jatečných prasat je často zmiňovaná nedostatečná konkurenceschopnost tuzemských chovatelů ve srovnání s ostatními státy EU, především Německa a Rakouska. Přestože jsou prasata charakterizována jako zvěř s nadprůměrnou hodnotou reprodukce, v ČR tato čísla dosahují nižších hodnot než ostatní evropské státy, které vykazují vyšší hodnoty než ČR.
Chov prasat, a to včetně těch jatečných, stejně jako chov ostatních hospodářských zvířat, se po vstupu do EU začal snižovat. Děje se tak v důsledku liberalizace zahraničního obchodu v souladu s legislativou EU. Vstup do EU pro ČR znamenal zrušení uplatňování dovozních cel mezi členskými státy EU, což se především v chovu jatečných prasat projevilo zvyšováním dovozů a v důsledku toho i zvyšování salda zahraničního obchodu s prasaty.
0 100 200 300 400 500 600 700 800
Tis. t živé hmoty
Rok
56
Graf 11: Výroba vepřového masa v ČR od roku 1989 do roku 2020
Zdroj: ČSÚ (2021), vlastní zpracování
Stejně jako tomu je u hovězího masa, i objem produkce vepřového masa se s klesající tendencí počtu chovaných prasat snižuje, což je patrné z grafu č. 11, ve kterém je zanesena produkce vepřového masa ČR od roku 2000 do roku 2020. Data před rokem 2000 nejsou ČSÚ zveřejněna. Zatímco na počátku tohoto tisíciletí dosahoval objem vyrobeného vepřového masa k více než 400 tisícům tun za rok, v posledních čtyřech letech se objem drží okolo 210 tisíc tun za rok. Jedná se tak o téměř poloviční úbytek vyprodukovaného vepřového masa. Do roku 2004 se produkce příliš nesnižovala, což bylo způsobeno tím, že spotřeba vepřového masa se u českých spotřebitelů od 90. let příliš neměnila a nijak se výrazněji nesnižovala a ani dále nesnižuje a zůstává tak okolo 40-45 kg masa na osobu za rok. Dovoz vepřového masa se tak z důvodu snižování tuzemské výroby masa rok od roku zvyšuje, aby byla uspokojena česká poptávka po vepřovém masu. Zatímco v roce 2010 bylo do ČR dovezeno 195 tisíc tun vepřového masa, v roce 2020 dovoz narostl o 80 tisíc tun a bylo tak dovezeno více než 276 tisíc tun masa. Vývoz vepřového masa kolísá okolo hranice 35 tisíc vyvezených tun vepřového masa. Stejně tak klesá dovoz živých prasat. Nejvíce je dováženo z Německa, Dánska a Slovenska. Oproti tomu vývoz živých prasat meziročně stoupá. Nejvíce je vyváženo
100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 350 000 400 000 450 000
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Produkce v t
Rok
57
opět na Slovensko, Německo a do Maďarska.104 Zatímco v ČR je zaznamenán mírný pokles výroby vepřového masa, celkově v EU produkce tohoto druhu masa mírně roste.
S klesající tendencí produkcí vepřového masa klesá i soběstačnost ČR v tomto odvětví. Zatímco v roce 2004 byla soběstačnost produkce vepřového masa okolo 97 %, o šest let později už byla o více než 30 % nižší.105
Od 1.1.2001 vstoupil v platnost Zákon o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat. Největší dopad má pak na zemědělce chovající hospodářská zvířata především vyhláška Ministerstva zemědělství ve způsobu zajišťování identifikace a registrace hospodářských zvířat, na základě které platí, že každé chované zvíře musí být označeno.106
Chov jatečné drůbeže
Chov drůbeže včetně té jatečné prošel po roce 1990 výraznými změnami. Díky privatizaci mohla v ČR vzniknout řada subjektů, které se specializovaly na rozmnožování, líhnutí, chov a výkrm drůbeže, a to včetně těch zpracovatelských. Drůbeží maso se stává více a více oblíbenějším a po roce 1999 se stalo nejvíce nakupovaným masem českými spotřebiteli. Produkce drůbežího masa je jedním z nosných odvětví živočišné produkce. Využilo svůj potenciál v oblasti věd, zejména v biologii, chemii a genetice a díky aplikaci řady technických prvků dosahuje jatečná drůbež poměrně vysoké jatečné výtěžnosti.107
104 eAgri – Komoditní karta vepřové maso [online] 2019 MZe ČR [cit. 8.7.2021]. Dostupné z:
https://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/zivocisna-vyroba/zivocisne-komodity/prasata/
105 Zootechnika – Chov prasat obecně [online] 2021 Zootechnika [cit. 8.7.2021]. Dostupné z:
https://www.zootechnika.cz/clanky/chov-prasat/chov-prasat-obecne/charakteristiky-chovu-prasat.html
106 HOJER, Jiří – Náš chov [online] 2001 MZe [cit. 8.7.2021]. Dostupné z: https://www.naschov.cz/stav-a-vyhlidky-trhu-jatecnych-prasat-a-veproveho-masa/
107 Náš chvov – České drůbežnictví [online] 2001 Náš chov [cit. 8.7.2021]. Dostupné z:
https://www.naschov.cz/ceske-drubeznictvi-historie-a-soucasnost/
58
Graf 12: Výroba jatečné drůbeže v ČR od roku 1989 do roku 2020
Zdroj: ČSÚ (2021), vlastní zpracování
Na grafu č. 12 je zobrazen vývoj produkce jatečné drůbeže v ČR od roku 1989 do roku 2020. Na rozdíl od výroby jatečného skotu a jatečných prasat se produkce jatečné drůbeže se od 90. let minulého století zvyšoval, od roku 2010 se pak počty drůbeže chované na porážku poměrně snížil, avšak v posledních letech můžeme pozorovat tendenci k mírnému růstu. Tento vývoj potvrzuje zvyšující se oblibu v drůbežím mase.
Graf 13: Výroba drůbežího masa v ČR od roku 2000 do roku 2020
Zdroj: ČSÚ (2021), vlastní zpracování
0 50 100 150 200 250 300 350
Tis. t živé hmoty
Rok
100 000 120 000 140 000 160 000 180 000 200 000 220 000 240 000
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
t masa
Rok
59
Zatímco chov jatečné drůbeže se dá charakterizovat jako v určitých obdobích rostoucí či kolísající, samotná následná výroba drůbežího masa vykazovala od roku 2004 klesající tendenci a opět začala růst až po roce 2003. Vývoj produkce drůbežího masa je možné sledovat v grafu č. 13. V grafu je zaznamenaná produkce od roku 2000 do roku 2020, data za předchozí roky nejsou k dispozici.
Chov užitkové drůbeže zaznamenal od devadesátých let velký pokrok a současně dosahuje poměrně vysoké užitkovosti. Potenciál produkčních možností předstihuje ostatní živočišné komodity především z pohledu spotřeby krmiva na jednotku produkce.
Důležitým faktorem je krátká doba výkrmu drůbeže a prakticky bezkonfliktní povahou masa z hygienického a nutričního pohledu. Produkce jatečné drůbeže dále využívá domácí produkci obilovin, kterou zušlechťuje na finální produkty. Vzhledem k tomu, že světová cena obilí je na nízké úrovni, jedná se o poměrně důležitý aspekt v oblasti produkce drůbežího masa.
Dovoz drůbežího masa kolísá stejně jako chov jatečné drůbeže. Každý rok se ale do ČR doveze více než sto tisíc tun drůbežího masa. Nejvíce se pak dováží z Polska, následuje Maďarsko, Německo a Slovensko. U vývozu drůbežího masa můžeme pozorovat stejnou tendenci jako u dovozu. Platí, že se každoročně vyveze více než 20 tisíc tun masa. Česká republika nejvíce vyváží na Slovensko a do Německa, dále do Rakouska a Maďarska.108
108 eAgri – Komoditní karta drůbeží maso [online] 2020 MZe ČR [cit. 8.7.2021]. Dostupné z:
https://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/zivocisna-vyroba/zivocisne-komodity/drubez/
60
Graf 14: Snáška vajec v ČR od roku 1989 do roku 2020
Zdroj: ČSÚ (2021), vlastní zpracování
U snášky vajec, jak je vidět v grafu č. 14, Česká republika taktéž zaznamenala pokles oproti roku 1989, avšak stejně jako chov drůbeže, i snáška vajec má poměrně kolísavou tendenci. Vzhledem k tomu, že v posledních letech roste poptávka po vejcích, rostlo tak i množství nabízených vajec v obchodních řetězcích.
Graf 15: Výroba jatečných zvířat v ČR od roku 1989 do roku 2020
Zdroj: ČSÚ (2021), vlastní zpracování
0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500 4 000
mil. ks vajec
Rok
0 200 400 600 800 1 000 1 200 1 400 1 600
tis t. živé hmoty
Rok
Celkem Skot Prasata Drůbež
61
V grafu č. 15 je zaznamenán celkový vývoj produkce jatečných zvířat v porovnání s produkcí jednotlivých druhů těchto zvířat. Z grafu je zřejmé, že celková produkce od roku 1989 značně poklesla a v současné době dosahuje zhruba jedné poloviny hodnot objemu produkce, které ČR dosahovala na konci 90. let. Tento pokles potvrzuje výrazný úbytek v chovu jednotlivých druhů hospodářských zvířat, která jsou určená na jatka.
Z grafu je dále možno vyčíst, že zatímco v roce 1989 jasně dominoval chov jatečných prasat následovaný chovem skotu, v současné době je objem živé hmoty u jednotlivých zvířat prakticky vyrovnaný a potvrzuje to tak vzrůstající popularitu drůbežího masa, které je často nazývané jako „potravina budoucnosti“.109
Živočišná produkce ČR byla ve sledovaném období výrazně ovlivněna státními zásahy, což mělo za následek výrazný úbytek produkovaného masa u všech sledovaných komodit z důvodu vládního selhání a fungování zájmových skupin.
2.3. Analýza vývoje rostlinné produkce ČR 1989-2020
Rostlinná produkce v minulosti měla o něco menší podíl na celkové zemědělské produkci než ta zemědělská. V rostlinné výrobě je nosným odvětvím produkce obilovin sloužící především potravinářskému průmyslu, dále výroba osiv a krmného obilí, řepka, cukrovka a krmné plodiny. Rostlinná produkce se také významně podílí na utváření krajiny.
Stejně jako živočišná produkce i rostlinná prošla od roku 1990 výraznými změnami, které jsou již na pohled na českou krajinu zřejmé. V této kapitole je proto pečlivě analyzován vývoj změn rostlinné produkce, a to z pohledu celkového vývoje osevních ploch, vývoje osevních ploch vybraných komodit, konkrétně obilovin, kukuřice, brambor, cukrovky a řepky.
2.3.1. Analýza vývoje celkových osevních ploch ČR 1989-2020
Většinu, tj. 70 %, dostupné zemědělské půdy v ČR, v současné době zabírají osevní plochy. Osevní plocha zemědělských plodin poklesla za posledních sto let více než o třetinu, stejně tak se snížila rozmanitost pěstovaných plodin. Cílem této kapitoly jsou dopady státních zásahů na vývoj osevních ploch v ČR od roku 1989 do roku 2020.
109 KULOVANÁ, Eliška– České drůbežnictví [online] 2001 Náš chov [cit. 9.7.2021]. Dostupné z:
https://www.naschov.cz/ceske-drubeznictvi-historie-a-soucasnost/
62
Graf 16: Vývoj osevních ploch v ČR od roku 1989 do roku 2020
Zdroj: ČSÚ (2021), vlastní zpracování
V grafu č. 16 je zaznamenán celkový vývoj osevních ploch v ČR v hektarech za sledované období. Z grafu je zřejmé, že od roku 1989 se výměra osevních ploch výrazně snižovala a v současné době dále mírně klesá. Velký propad můžeme pak pozorovat na počátku tisíciletí, kdy se projevily nepříznivé přírodní podmínky a také velký pokles odbytových zemědělských cen, což mělo za následek i zhoršení hospodářského výsledku zemědělsko-potravinářského sektoru celkově. Tento propad znamenal úbytek osevní plochy o 400 tisíc hektarů. Celkový pokles osevní plochy za sledované období je ve výši 800 tisíc hektarů. Pokud by měl tento vývoj pokračovat a osevní plocha by takto nadále ubývala, ČR by zhruba za sto let neměla k dispozici žádnou osevní plochu. Úbytky osevní plochy se ale v posledních letech zmenšují a nejsou již tak výrazné jako úbytek v devadesátých letech a na počátku tohoto století. Pro lepší zorientování ve vývoji celkové výměry osevních ploch slouží tabulka č. 4, ve které je zanesena výměra osevních ploch ČR za vybrané roky.
2 000 000 2 200 000 2 400 000 2 600 000 2 800 000 3 000 000 3 200 000 3 400 000
Osevní plocha celkem -ha
Rok
63