Struktura odpovědí respondentů Četnost
absolutní relativní Firma využívá technologie a zaměstnává cizince 105 63,3%
Firma využívá technologie, ale nezaměstnává cizince 9 5,4%
114 68,7%
Firma nevyužívá technologie a zaměstnává cizince 41 24,7%
Firma nevyužívá technologie a cizince nezaměstnává 11 6,6%
52 31,3%
Celkem 166 100%
Zdroj: (Platforma Survio, 2021), vlastní zpracování výsledků dotazníkového šetření
Z výsledků tohoto dotazníkového šetření je patrné, že největší podíl odpovídajících respondentů (69 %) bylo z podniků, které do robotizace, automatizace, digitalizace nebo umělé inteligence investují. Co se týče zaměstnávání cizinců, tak z šetření vyplývá, že kvůli vyčerpanému trhu práce stále přetrvává zájem ze strany zaměstnavatelů o zaměstnávání cizinců. Až 88 % odpovídajících respondentů uvedlo, že jejich firma zahraniční pracovníky zaměstnává.
17,1%
Aby byly odpovědi co nejvíce relevantní, odpovídali na následující otázky pouze respondenti, kteří jsou součástí firmy, která využívá technologie a zároveň firmy, které zaměstnávají méně než 10 zaměstnanců. Těch bylo 18, což představuje 17 procent.
Výsledky tohoto šetření je možné si prohlédnout na Grafu 6, kde je uveden podíl zastoupení jednotlivých skupin, jež jsou rozděleny dle velikosti podniků.
Graf 6 – Počet respondentů dle velikosti podniku
Zdroj: (Platforma Survio, 2021), vlastní zpracování výsledků dotazníkového šetření
Z výsledků je patrné, že největší podíl odpovídajících respondentů byl z velkých podniků. Takových firem se zúčastnilo 39 %. Co se týče nejmenšího podílu respondentů, tak nejméně zastoupenou skupinu tvořily firmy, jež zaměstnávají méně než 10 zaměstnanců, což představuje 17 % z celkového počtu.
Podíváme-li se podrobněji na výsledky dotazníkového šetření v souvislosti se zaměstnáváním cizinců, zjistíme, že mikropodniky prakticky žádné zahraniční zaměstnance nezaměstnávají, jelikož pouze 1 respondent z této kategorie odpověděl, že firma nějakého cizince zaměstnává. Naopak až 56 respondentů z velkých podniků odpovědělo, že firma cizince zaměstnává.
Je nutné si připomenout, že velice záleží na odpovídajících respondentech, kteří se mohou nacházet v různých podnicích. Výsledky se totiž mohou lišit také tím, zda je podnik ve vlastnictví domácím či ve vlastnictví zahraničním. Graf 7 prezentuje výsledky z šetření rozdělené podle velikosti podniku a jsou zde znázorněny procentuální podíly podniků, jež zaměstnávající cizince.
Graf 7 – Procentuální podíl podniků zaměstnávající cizince podle velikosti podniku
Zdroj: (Platforma Survio, 2021), vlastní zpracování výsledků dotazníkového šetření
6.3 Agenturní a kmenoví zaměstnanci
Součástí dotazníkového šetření byla také otázka týkající se agenturních a kmenových zaměstnanců. Jednalo se o otázku číslo 4: „Pracovali v posledních 2 letech ve firmě cizinci zaměstnaní přes agentury práce?“. Respondenti mohli odpovědět na základě stupnice od jedné do deseti, kdy 1 znamenala skutečnost, že firma tuto možnost využívá málo, a naopak 10 znamenala, že tato možnost je firmou velmi využívána. Výsledky tohoto šetření je možné si prohlédnout na Grafu 8, ze kterého lze vyčíst vysoké využívání agentur práce. Naopak možnost málo využívaná nebyla zodpovězena ani jedním respondentem.
Graf 8 – Hodnocení využití agentur práce
Zdroj: (Platforma Survio, 2021), vlastní zpracování výsledků dotazníkového šetření 53,3%
10/10 9/10 8/10 7/10 6/10 5/10 4/10 3/10 2/10 1/10
Využití agentur práce
Podobnou otázkou byla otázka č. 5: „Přijímala firma v posledních 2 letech cizince do kmenového stavu?“. Vyhodnotíme-li výsledky páté otázky, dojdeme k závěru, že nejčastější odpovědí byla stupnice pět, která odpovídá lehkému podprůměru. Lze ovšem říct, že zaměstnavatelé využívají jak možnosti zaměstnávání cizinců přes agentury, tak možnost zaměstnání cizinců jako své kmenové zaměstnance. Výsledky tohoto šetření je možné si prohlédnout na Grafu 9.
Graf 9 – Hodnocení využití nástupů do kmene
Zdroj: (Platforma Survio, 2021), vlastní zpracování výsledků dotazníkového šetření
6.4 Průmysl 4.0 a jeho vliv
Podstatnou část dotazníkové šetření tvořila problematika zabývající se vlivem Průmyslu 4.0 na zaměstnávání cizinců. Otázka číslo tedy 6 zněla: „Do jaké míry jsou ve firmě využívány znaky Průmyslu 4.0?“. Právě zjištění, jak moc jsou podniky vybaveny moderními technologiemi, je klíčem ke zjištění, jaký vliv má Průmysl 4.0 na budoucí vývoj. Za znaky používání prvků Průmyslu 4.0 lze obecně považovat například využití robotizace, automatizace, umělé inteligence či jiných moderních systémů. Patří sem také již moderní systémy informačních systémů či systémů pro komunikaci. Výsledky si lze prohlédnout na Grafu 10.
Graf 10 – Hodnota využití znaků Průmyslu 4.0 u podniků 4,8% 2,8% 3,8%
10/10 9/10 8/10 7/10 6/10 5/10 4/10 3/10 2/10 1/10
Využití nástupu do kmene
10/10 9/10 8/10 7/10 6/10 5/10 4/10 3/10 2/10 1/10
Průmysl4.0
Z výsledků lze zjistit, že podniky sice nejsou plně vybaveny automatizaci či robotizací, ovšem lze si všimnout, že úroveň vybavenosti moderními prvky Průmyslu 4.0 jsou v podnicích již velice rozvinuté. Nejvyšší stupnicí pro nejvyšší využívání znaků Průmyslu 4.0 byla stupnice 10. Takto odpovědělo pět respondentů (4 %) označilo úroveň automatizace či robotizace na nejvyšším stupni. Nižší, ovšem velmi vybavený podnik označili tři respondenti (2 %). Ovšem ohodnocení stupně automatizace a robotizace na úrovni pět, šest, sedm a osm bodů se vyskytuje na předních příčkách našeho šetření. Lze tedy říct, že úroveň vybavení je u firem již velice rozvinutá. Proto je také potřebné takové personální zajištění, které odpovídá požadavkům na pracovní síly.
Pro komplexní pochopení problematiky vlivu Průmyslu 4.0 na zaměstnávání cizinců bylo také nejprve nutné zjistit, na jakých pracovních pozicích v daných podnicích pracují a jaká pracovní místa vlivem Průmyslu 4.0 vznikají či zanikají.
Proto dotazníkové šetření obsahovalo další otázky, které se zabývaly touto problematikou.
Otázka č. 7 zněla: „Na jakých pozicích cizinci pracují?“. Respondenti mohli vybrat z těchto pracovních pozic:
a) Nízko kvalifikované pozice (jednoduché manuální práce) b) Vysoce kvalifikované pozice (mistři, manažeři)
c) Místa, jež jsou obsazována pouze českými zaměstnanci
Dále měli respondenti zařadit pracovníka přímo na pracovní úsek, nebo do skupiny agenturních zaměstnanců. Respondenti mohli vybírat z těchto možností:
a) Agenturní zaměstnanci
b) Výrobní úsek (operátor, údržba, obsluha, manipulant apod.)
c) Administrativní úsek (nákup, zákaznický servis, marketing, logistika, finance, personalistika apod.)
d) Technický úsek (kvalita, vývoj, správa budov, IT, bezpečnost apod.)
Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 11, ve které si lze všimnout, že největší podíl cizinců je spíše v nízko kvalifikovaných pozicích než na pozicích s vyšší kvalifikací.
Z výsledků je také patrné, že největší podíl pracujících cizinců je spíše ve výrobních úsecích. Pokud nejsou cizinci zařazeni do kmenového stavu, tvoří agenturní pracovní nemalou část pracovníků. I tito zaměstnaní cizinci tvoří podstatnou část na místech s nízkou kvalifikací. Naopak cizinci s vysokou kvalifikací jsou spíše zaměstnávání v technických úsecích podniků. Je to také dáno velkou rozdílností vzdělání cizinců, která buď velice nízká, nebo právě naopak velice kvalifikovaná.
34,3%