Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 174 respondentů, přičemž jedinou pod-mínkou pro účast byl pracovní poměr trvající déle než 6 měsíců, žádná jiná omezení výzkum nezahrnoval. Pro vyhodnocení dat bylo využito všech obdržených odpovědí, žádný respondent nebyl z výzkumu vyřazen na základě špatného pochopení zadání či nedodržení stanovené podmínky. Autorka práce získala potřebná data rozesláním elektronického dotazníku vybraným respondentům s žádostí o přeposlání na ale-spoň 10 dalších účastníků, a to majoritně z velkých nadnárodních korporací.
Detailnější informace o vzorku respondentů jsou představeny v následující kapitole Analýzy výsledků.
4 Analýza výsledků
Tato kapitola analyzuje výsledky autorčina šetření. Nejprve je však věnována pozor-nost bližšímu popsání vzorku respondentů, kteří se výzkumu zúčastnili. Otázky tohoto charakteru, tzv. kontrolní proměnné byly součástí poslední sekce dotazníku a konkrétně se jednalo o otázky zjišťující pohlaví jedinců, jejich věk, dosaženou úroveň vzdělání, výše hrubého měsíčního příjmu, obor zaměstnání, velikosti organizace, pro kterou jedinec pracuje a jak dlouho je již zaměstnán. Zároveň se mezi kontrolní pro-měnnou zařadily i otázky týkající vnímaní spravedlnosti ve vyplácené mzdě.
Interpretace výsledků je uvedena jak ve slovní, tak částečně i grafické podobě.
Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, dotazníkového šetření se zúčastnilo cel-kem 174 respondentů, z toho 122 žen (70 %) a pouze 52 mužů (30 %). Věkovou strukturu respondentů zobrazuje obrázek 1, přičemž nejčastěji opakující se věk byl 26 let, celkem tak odpovědělo 26 lidí ze 174 dotazovaných. Celkem 4 účastníci uvedli věk 22 let, což byl nejníže uvedený věk mezi všemi respondenty. Naopak 3 respon-denti dovršili věku 59 a byli tak nejstaršími účastníky výzkumu.
Obrázek 1 - Věková struktura respondentů
Zdroj: Vlastní zpracování 108; 62,07 %
26; 14,94 % 25; 14,27 %
15; 8,62 %
0 20 40 60 80 100 120
20 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let 51 - 60 let
Největší zastoupení v rámci dosažené úrovně vzdělání bylo vysokoškolské. Celkem tak uvedlo 60,34 % respondentů (105 z celkem 174 dotazovaných), ať už se jednalo o bakalářské či magisterské studium. Středoškolské vzdělání s maturitou uvedlo cel-kem 55 respondentů (31,61 %), pouze 11 účastníků dosáhlo vyššího odborného vzdělání (6,32 %) a jen 3 respondenti (1,72 %) uvedli jako nejvyšší úroveň dosaže-ného vzdělání středoškolské bez maturity/odborné.
Poslední 4 otázky dotazníkového šetření byly zaměřeny na zaměstnání respon-dentů. Autorka zjišťovala, v jakém intervalu výše hrubé mzdy se nachází, obor, ve kterém působí, jak dlouho jsou již účastníci v pracovním poměru a velikost organi-zace, pro kterou pracují. Převážně otázka týkající se příjmu je proměnnou, u které se dá předpokládat silný vztah související se spokojeností, tedy čím vyšší příjem, tím vyšší spokojenost se mzdou. Tento vztah bude ověřen v následující kapitole. Z ob-rázku 3 je patrné, že nejvíce respondentů (celkem 54) uvedlo jako výši svého měsíčního příjmu 30 000 – 39 0000 Kč. Poměrně vysoké zastoupení respondentů (13) uvedlo hrubou mzdu nad 90 000 Kč, což si autorka vysvětluje tím, že data byla převážně sbírána ve větších podnicích sídlících v Praze. Naopak obrázek 3 uvádí od-povědi respondentů na otázku, v jak velké společnosti jsou zaměstnáni. Téměř 40 % účastníků pracuje pro společnost nad 200 zaměstnanců, nejméně respondentů (5,75
%) ve společnosti sčítající mezi 21 – 50 zaměstnanci.
Zdroj: Vlastní zpracování
Zdroj: Vlastní zpracování
Následující tabulka 1 zobrazuje četnosti jednotlivých odpovědí v rámci zjišťování, v jakém oboru účastníci výzkumu pracují. Nejvíce zastoupeným oborem je persona-listika, lidské zdroje, který uvedlo celkem 47 respondentů. Následoval obor bankovnictví a finanční služby, ve kterém pracuje 25 respondentů a třetím, nejvíce zastoupeným oborem, je obchod, nákup a prodej. V tomto oboru je zaměstnáno cel-kem 15 respondentů, stejně jako v ostatních oborech, které již nebyly v dotazníkovém šetření specifikovány, a jsou proto uvedeny v kolonce „jiné“. Naopak žádný z respondentů nepracuje v zákaznickém servisu a pouze jeden respondent uvedl jako obor svého zaměstnání media, reklamu a PR. V rámci vyhodnocování vý-sledků pomocí vícenásobné regrese však tato kontrolní proměnná nebude zohledněna.
21 10
30
15 30
68
0 10 20 30 40 50 60 70 80
do 20 zaměstnanců 21 - 50 zaměstnanců 51 - 100 zaměstnanců 101 - 150 zaměstnanců 151 - 200 zaměstnanců nad 200 zaměstnanců Obrázek 3 - Velikost společnosti
Tabulka 1 - Obor zaměstnání
Obor zaměstnání Absolutní četnost Relativní četnost
Administrativa 10 5,75 %
Bankovnictví a finanční služby 24 13,79 %
Ekonomika a podnikové finance 13 7,47 %
Informační technologie 11 6,32 %
Obchod, nákup, prodej 15 8,62 %
Personalistika, lidské zdroje 47 27,01 %
Právní služby 3 1,72 %
Marketing 12 6,90 %
Media, reklama, PR 1 0,57 %
Služby 4 2,30 %
Stavebnictví a reality 6 3,45 %
Vzdělávání a školství 7 4,02 %
Zákaznický servis 0 0,00 %
Zdravotnictví a sociální péče 6 3,45 %
Jiné 15 8,62 %
Celkem 174 100 %
Zdroj: Vlastní zpracování
Respondenti byli také požádání o udání délky jejich zaměstnání, tedy jak dlouho jsou již v pracovním poměru (nejen u současného zaměstnavatele). Pouze 3 respondenti uvedli, že jsou v pracovním poměru pouze přes půl roku, naopak nejdelší pracovní poměr uvedený pouze jedním respondentem je 41 let. Průměrná hodnota délky za-městnání je 10,2 let. Naopak nejčastěji uváděnou hodnotou je 5 let, odpovědělo tak 24 respondentů ze 174 všech dotazovaných. Četnosti jednotlivých odpovědí blíže zobrazuje tabulka 2.
Tabulka 2 - Délka pracovního poměru
Délka pracovního poměru (v letech) Absolutní četnost Relativní četnost
0,6 3 1,72 %
1 10 5,74 %
2 14 8,05 %
3 21 12,06 %
4 15 8,04 %
5 24 13,79 %
6 15 8,62 %
7 5 2,87 %
8 5 2,87 %
9 6 3,45 %
10 6 3,45 %
11 1 0,57 %
12 3 1,72 %
13 1 0,57 %
14 1 0,57 %
15 6 3,45 %
16 3 1,72 %
17 2 1,15 %
18 1 0,57 %
20 4 2,30 %
22 3 1,72 %
23 2 1,15 %
25 1 0,57 %
26 1 0,57 %
27 3 1,72 %
29 1 0,57 %
30 6 3,45 %
31 2 1,15 %
32 2 1,15 %
33 1 0,57 %
35 2 1,15 %
39 2 1,15 %
40 1 0,57 %
41 1 0,57 %
Zdroj: Vlastní zpracování
Poslední kontrolní proměnná se zaměřovala na vnímání spravedlnosti ve vyplácené mzdě. Respondenti byli vyzváni odpovědět na čtyři otázky související se spravedl-ností na pětibodové škále: „rozhodně ano, spíše ano, nevím, spíše ne, rozhodně ne“. U této proměnné lze predikovat silný vztah k celkové spokojenosti se mzdou, tedy po-kud lidé vnímají, že jsou spravedlivě ohodnoceni, vede to k předpokladu, že se svou mzdou bude i více spokojeni. Tento vztah bude blíže zkoumán v kapitole 6. Četnosti jednotlivých odpovědí zobrazuje obrázek 4.
Zdroj: Vlastní zpracování
Hlavním cílem práce je však ověření vztahu spokojenosti se mzdou a osobnostními charakteristikami jedince dle teorie Big 5. Přehled o průměrných hodnotách odpo-vědí obou proměnných, včetně směrodatných odchylek zobrazuje tabulka 3. Ověření interní konzistence dat mezi jednotlivými dimenzemi bylo zjišťováno pomocí Cronbach alfy koeficientu, který nabývá hodnot od 0 – 1. Z tabulky 3 je patrné, že Cronbach α koeficient indikuje vysokou spolehlivost u všech dimenzí spokojenosti se mzdou, naopak nižší konzistence interních dat byla zjištěna u několika osobnostních rysů, avšak i tak lze považovat získaná data za reliabilní.
Obrázek 4 - Spravedlnost v obdržené mzdě
11 8 6 13
56 61 63 58
22 26 30 56
70 67 64 70
15 12 11 7
Odráží výše Vaší mzdy úsilí, které jste do své práce
vynaložili?
Je Vámi obdržená mzda přiměřená práci, kterou jste
dokončili?
Odráží výše Vaší mzdy to, čím
přispíváte organizaci?
Je výše Vaší mzdy odpovídající Vašemu výkonu?
Rozhodně ano Spíše ano Nevím Spíše ne Rozhodně ne
Tabulka 3 - Deskriptivní statistika
Dimenze Průměr Směrodatná
odchylka
Cronbach alfa koeficient
Výše mzdy 3,39 0,87 0,93
Navýšení mzdy 3,26 0,99 0,80
Benefity 3,28 1,13 0,96
Struktura/adminis-trativa 3,26 0,97 0,84
Extraverze 3,45 1,07 0,83
Neuroticismus 2,93 0,97 0,70
Přívětivost 4,07 0,85 0,69
Svědomitost 3,79 0,99 0,67
Otevřenost vůči
zkušenosti 3,69 0,93 0,72
Zdroj: Vlastní zpracování
Jak bylo již zmíněno, obě proměnné byly měřeny na základě pětibodové Likertovy škály. V rámci dimenzí spokojenosti se mzdou měli respondenti u jednotlivých vý-roků na výběr mezi odpovědi: „velmi spokojen/a“, „spokojen/“, neutrální, ani spokojen/a, ani „nespokojen/a, nespokojen/a, velmi nespokojen/a.“ Následující podka-pitoly budou věnovány analýze jednotlivých odpovědí respondentů související s dimenzemi spokojenosti se mzdou.