Základní informace o m ě stské č ásti

Městská část Praha Kbely (od roku 2000 též označovaná jako MČ Praha 19) leží na severovýchodním okraji hlavního města, 11 kilometrů od centra.

Historie MČ navazuje na historii obce Kbely (historicky nazývané též Quel, Quele, Gbelle, Gbel, Kbela). Název je zřejmě odvozen od vydatných pramenů v centru obce.

První zmínka o osadě Kbely pochází z roku 1130, dle Zemských desek ji tehdy kníže Soběslav I. věnoval klášteru vyšehradskému. Další zmínky o Kbelích jsou v dobových záznamech k nalezení až od roku 1356. Na počátku 15. století ve Kbelích byly statky pražských měšťanů a samozřejmě statky vyšehradských kanovníků. Vyšehradský klášter o kbelské statky přišel roku 1620, na krátkou dobu byly Kbely ve vlastnictví rodu Slavatů a po bitvě na Bílé Hoře byly zkonfiskovány Habsburky.

V roce 1674 byla Jezuity vystavěna tzv. Svatováclavská cesta z Vysočan do Staré Boleslavi – poutního místa, kde byl zavražděn svatý Václav. Z původních 44 barokních kapliček se některé zachovaly dodnes. Dle legendy je paralelně s touto cestou vybudována též podzemní chodba.

V roce 1680 postihla Kbely morová rána a téměř všechno obyvatelstvo vymřelo. O několik let později koupil Kbely a sousední Satalice Romedius Konstantin hrabě Thun, původem z Děčína a rozprodal kbelská stavení svým poddaným, Němcům z Děčínska. Během následujících 100 let se Němci jednak počeštili a jednak do Kbel začali přicházet i čeští sedláci. Roku 1722 koupil ves Kbely rod Černínů, který vlastnil sousední vinořské panství.

Roku 1758 byl ve Kbelích Černíny postaven pivovar, který byl zbořen až v 50. letech 20.

století.

V 19. století začínají Kbely měnit svůj ráz, jejich zemědělská orientace se začíná pozvolna přeměňovat na orientaci průmyslovou. V roce 1827 byla postavena cihelna, v roce 1863 továrna na krycí lepenku a v roce 1896 další cihelna. Posledním majitelem Kbel byl Otakar Černín, pozdější ministr zahraničí. Od roku 1895 se obec Kbely stává samostatnou.

Od 1. světové války jsou Kbely spjaty s letectvím – v listopadu 1918 bylo rozhodnuto o vybudování letiště, byly postaveny první provizorní hangáry a již v prosinci odtud vzlétla první vojenská letadla. V roce 1920 byla zahájena civilní letecká doprava. O rok později byly ve Kbelích otevřeny hlavní letecké dílny, od roku 1922 při letišti funguje Výzkumný a zkušební letecký ústav, roku 1926 byly otevřeny Vojenské telegrafní dílny.

V roce 1936 se na kbelském letišti uskutečnil první letecký den. Kbely se tak staly prvním moderním letištěm v Československu a byly centrem rozvoje československého letectví až do roku 1937, kdy došlo k otevření letiště ruzyňského.

Je nutno zmínit též první vysílání československého rozhlasu, které se odehrálo roku 1920 právě z kbelského letiště.

Během 2. světové války bylo kbelské letiště v rukou Luftwafe, z tohoto důvodu byly Kbely cílem spojeneckých náletů. Největší nálet se odehrál 25. března 1945 a bylo při něm usmrceno nebo zraněno několik stovek obyvatel.

Po válce bylo letiště přeměněno na vojenské dopravní letiště, které je dodnes využíváno jak ministerstvem obrany, tak našimi ústavními činiteli. Od roku 1968 ve Kbelích funguje letecké muzeum.

Velký nárůst počtu obyvatel zaznamenaly Kbely během 50. let, kdy byla vybudována dvě velká sídliště. V roce 1961 byla ve Kbelích otevřena experimentální základní škola, první v republice. Obec Kbely u Prahy byla k hlavnímu městu připojena 1.ledna 1968 a stala se součástí Prahy 9.

V roce 2000 se MČ Kbely stala centrem správního obvodu Praha 19, úřad městské části Praha - Kbely (nazývaný od té doby ÚMČ Praha 19) zajišťuje výkon přenesené působnosti též pro okolní samosprávné městské části: Praha – Vinoř, Praha – Čakovice a Praha – Satalice.

Obr. 15 – Organizační struktura městského ÚMČ Praha 19

Úřad městské části Praha 19 má, jak vyplývá z obrázku, 79 pracovníků. Těchto 79 pracovníků vykonává činnost pro celý správní obvod Praha 19, tedy zhruba pro 13 tisíc obyvatel. Jak již bylo řečeno, sídlem úřadu jsou Kbely, existuje však i jeho dislokované pracoviště v Čakovicích (sociální věci a stavební úřad).

V současné době mají Kbely 4592 obyvatel (dle SLDB z roku 2001). Charakter zástavby tvoří jednak rodinné domky, jednak cihlové bytové domy z 50. let. Kbely mají kompletní infrastrukturu jak technickou (vodovod, kanalizace, plynovod), tak sociální (mateřská i základní škola; dětský i praktický lékař, zubní, gynekologická a kožní ordinace, ORL ordinace; dům s pečovatelskou službou; kulturní dům, pošta). Také nabídka dalších služeb

Odbor kancelář starosty (7 zam.) Odbor tajemníka úřadu (5 zam.)

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví (16 zam.) Odbor občansko – správní (10 zam.)

Odbor výstavby – stavební úřad (13 zam.)

Odbor ekonomický (5 zam.)

Odbor životního prostředí (4 zam.)

Odbor investic, dopravy a místního hospodářství (4 zam) Odbor kultury a školství (1 zam.)

Odbor správy bytového a nebytového hospodářství (5) Odbor správy majetku (4 zam.)

Odbor živnostenský (5 zam.)

je poměrně široká (obchody, restaurace, fitness centrum, kosmetický salón, několik kadeřnictví; dvě veterinární ordinace; letecké muzeum).

Na území městské části působí několik spolků a místních poboček celorepublikových občanských sdružení – například skautské oddíly Tate Washte a Poljana, TJ Sokol, několik fotbalových mužstev hrajících Hanspaulskou ligu, svaz zahrádkářů, svaz důchodců, kynologický spolek nebo pobočka Automotoklubu. Sídlo ve Kbelích má také občanské sdružení Spastic Sport Praha, zabývající se sportovními aktivitami zdravotně postižených občanů. Dále zde existují dvě občanská sdružení zabývající se problematikou životního prostředí v obci – Sdružení občanů Kbel a sousedních obcí za zlepšování životního prostředí a OS Zdravá příroda Kbel.

Kbely si do jisté míry zachovaly svůj průmyslový charakter, kromě letiště a vojenské základny jsou sídlem firem Letecké opravny Kbely (která je pokračovatelem leteckých dílen založených ve 20. letech), PAL Kbely a.s. (původní Vojenské telegrafní dílny) a maltárny firmy Knauf (v prostorách historické cihelny).

Zástavba v MČ je od okolních městských částí oddělena letištěm a zemědělskými plochami. Svým charakterem se dají, i přes průmyslové podniky, které se nacházejí na okrajích městské části, označit za klidovou zónu určenou spíše pro bydlení. V současné době ve Kbelích probíhá rozsáhlá výstavba nových rodinných i bytových domů, do budoucna se dá předpokládat nárůst počtu obyvatel městské části.