Z Tabulky 16 lze vyčíst strukturu odpovědí na otázku č. 17 podle míry implementace technologie a země původu cizince. Vyšší zájem o zaměstnávání cizinců z vyspělých zemí projevili respondenti z firem, které využívají technologie Průmyslu 4.0. Je to dáno současným trendem digitalizace, který je patrný a dotazníkové šetření tento trend jenom potvrdilo.
Tabulka 16 – Zaměstnávání cizinců v budoucnosti podle míry implementace a země původu
Firma Země původu cizince
Nevyužívá technologie Průmyslu 4.0 21 9 3 1 34
Četnost % 26,5% 61,8% 8,8% 2,9% 100%
Celkem 46 66 7 3 122
Zdroj: vlastní zpracování výsledků dotazníkového šetření
Účelem poslední otázky v šetření bylo zjistit, na jaké pozici pracuje člověk, který dotazník vyplňuje. Otázka číslo 18 zněla: „Jakou pozici ve firmě zastáváte?“.
Z odpovědí na tuto otázku bylo zjištěno, že převážně dotazníky vyplňovali pracovníci personálního oddělení, manažeři, ředitelé výroby, techničtí inženýři,
54,1%
6.7 Hodnocení hypotéz Hodnocení hypotézy číslo 1:
„Snížení počtu cizinců ve firmách závisí na zavedení Průmyslu 4.0.“
K dané hypotéze se vztahovala otázka číslo 2 („Využívá Vaše firma technologie Průmyslu 4.0 jako robotizace, automatizace, umělá inteligence a další?“) a otázka číslo 10 („Dochází v posledních pěti letech ve Vaší firmě k poklesu počtu cizinců?“).
Vzorek pro zkoumání hypotézy byl 146 respondentů. V Tabulce 17 jsou uvedeny pozorované četnosti a v závorce vypočtené očekávané četnosti.
Nulová a alternativní hypotéza:
H0: Snížení počtu cizinců ve firmách nezávisí na zavedení Průmyslu 4.0.
HA: Snížení počtu cizinců ve firmách závisí na zavedení Průmyslu 4.0.
Tabulka 17 – Dopady Průmyslu 4.0 na zaměstnávání cizinců podle míry implementace
Firma Pokles počtu cizinců
Ano Ne Celkem
Využívá technologie Průmyslu 4.0 46 (48,2) 59 (56,8) 105
Četnost % 43,8% 56,2% 100%
Nevyužívá technologie Průmyslu 4.0 21 (18,8) 20 (22,2) 41
Četnost % 51,2% 48,8% 100%
Celkem 67 79 146
Zdroj: vlastní zpracování výsledků dotazníkového šetření
Data byla uspořádána do kontingenční tabulky obsahující četnosti v jednotlivých kategoriích. Následně byly pomocí Excelu vypočítány očekávané četnosti a Chí-kvadrát test nezávislosti, což je statistická metoda, která zjišťuje, zda existuje prokazatelný výrazný vztah mezi dvěma znaky. Hladina významnosti byla zvolena α = 0,05. Je-li dosažená hladina statistické významnosti menší než 0,05, nulovou hypotézu zamítáme. Naopak, je-li dosažená hladina statistické významnosti větší než 0,05, nulovou hypotézu zamítnout nemůžeme.
Byl zjištěn výsledek p-value = 0,419392. Zjištěná hladina významnosti je tedy větší než zvolená hladina významnosti (0,419392>0,05), což znamená, že nulovou hypotézu zamítnout nemůžeme.
Závěr: Snížení počtu cizinců ve firmách nezávisí na zavedení Průmyslu 4.0.
Hodnocení hypotézy číslo 2:
„Výběr země původu při zaměstnávání cizinců je závislý na zavedení Průmyslu 4.0.“
K dané hypotéze se vztahovala otázka číslo 2 („Využívá Vaše firma technologie Průmyslu 4.0 jako robotizace, automatizace, umělá inteligence a další?“) a otázka číslo 17 („Budete v budoucnu ve Vaší firmě zaměstnávat cizince spíše z vyspělých zemí nebo z méně vyspělých zemí?“). Vzorek pro zkoumání hypotézy byl 122 respondentů. Odpověď „nevím“ má velmi malou očekávanou četnost, a proto byla vyřazena.
Nulová a alternativní hypotéza:
H0: Výběr země původu při zaměstnávání cizinců je nezávislý na zavedení Průmyslu 4.0.
HA: Výběr země původu při zaměstnávání cizinců je závislý na zavedení Průmyslu 4.0.
V kontingenční Tabulce 18 jsou uvedeny pozorované četnosti a v závorce pomocí Excelu vypočtené očekávané četnosti. Hladina významnosti byla zvolena α = 0,05.
Tabulka 18 – Zaměstnávání cizinců v budoucnosti podle míry implementace
Firma Země původu cizince
Méně vyspělé
země
Vyspělé
země Nezáleží na zemi původu
Celkem
Využívá technologie Průmyslu 4.0 25 (33,2) 57 (47,7) 4 (5,1) 86
Četnost % 29,1% 66,3% 4,6% 100%
Nevyužívá technologie Průmyslu 4.0 21(12,8) 9 (18,3) 3 (1,9) 33
Četnost % 63,6% 27,3% 9,1% 100%
Celkem 46 66 7 119
Zdroj: vlastní zpracování výsledků dotazníkového šetření
Použitou metodou pro ověření hypotézy byl Chí-kvadrát test nezávislosti a pomocí Excelu byl zjištěn výsledek p-value = 0,000638. Zjištěná hladina významnosti je tedy menší než zvolená hladina významnosti (0,000638<0,05), což znamená, že zamítneme nulovou hypotézu ve prospěch alternativní hypotézy.
Závěr: Výběr země původu při zaměstnávání cizinců je závislý na zavedení Průmyslu 4.0.
Hodnocení hypotézy číslo 3:
„Zaměstnávání cizinců v budoucnosti závisí na nedostatku kvalifikovaných pracovních sil “
K dané hypotéze se vztahovala otázka číslo 9 („Pociťuje Vaše firma nedostatek kvalifikovaných pracovních sil?“) a otázka číslo 16 („Plánujete do budoucna ve Vaší firmě zaměstnávat cizince?“). Vzorek pro zkoumání hypotézy byl 105 respondentů.
Odpověď „nevím“ má velmi malou očekávanou četnost, a proto byla vyřazena.
Nulová a alternativní hypotéza:
H0: Zaměstnávání cizinců v budoucnosti nezávisí na nedostatku kvalifikovaných pracovních sil.
HA: Zaměstnávání cizinců v budoucnosti závisí na nedostatku kvalifikovaných pracovních sil.
Vytvořená kontingenční Tabulka 19 obsahuje četnosti v jednotlivých kategoriích a následně byly pomocí Excelu vypočítány očekávané četnosti, které jsou uvedeny v závorce.
Tabulka 19 – Zaměstnávání cizinců v budoucnosti
Nedostatek kvalifikovaných
pracovních sil
Zaměstnávání cizinců v budoucnosti
Ano Ne Celkem
Ano 56 (51,1) 4 (8,9) 60
Četnost % 93,3% 6,7% 100%
Ne 30 (34,9) 11 (6,1) 41
Četnost % 73,2% 26,8% 100%
Celkem 86 15 101
Zdroj: vlastní zpracování výsledků dotazníkového šetření
Hladina významnosti byla zvolena α = 0,05. Použitou metodou pro ověření hypotézy byl Chí-kvadrát test nezávislosti a pomocí Excelu byl zjištěn výsledek p-value = 0,005139. Zjištěná hladina významnosti je tedy menší než zvolená hladina významnosti (0,005139<0,05), což znamená, že zamítneme nulovou hypotézu ve prospěch alternativní hypotézy.
Závěr: Zaměstnávání cizinců v budoucnosti závisí na nedostatku kvalifikovaných pracovních sil.
Hodnocení hypotézy číslo 4:
„39 % dovedností bude u povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení automatizací či robotizací nahrazeno.“
K dané hypotéze se vztahovala otázka číslo 15 („U kterých profesí budou ve Vaší firmě v následujících pěti letech nahrazeny požadované dovednosti automatizací či robotizací?“). Číselný údaj představující 39 % byl odvozen z grafu s podílem nahraditelných dovedností v horizontu 5 let ve studii Technologického centra AV ČR, FEL ČVUT a Ústavu státu a práva AV ČR, o které se zmiňuji v kapitole 1.3.
Graf je umístěn v Příloze 2 této diplomové práce. Vzorek pro zkoumání hypotézy byl 105 respondentů. V Tabulce 20 jsou uvedeny pozorované a očekávané četnosti.
Nulová a alternativní hypotéza:
H0: 39 % dovedností nebude u povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení automatizací či robotizací nahrazeno.
HA: 39 % dovedností bude u povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení automatizací či robotizací nahrazeno.
Tabulka 20 – Dopady Průmyslu 4.0 na pracovní pozice
Nahrazení dovedností
Profese Naměřené četnosti Očekávané četnosti
absolutní relativní absolutní relativní Montážní dělníci výrobků a zařízení 116 51% 89 39%
48,8%
Jiná možnost 111 49% 138 61%
Celkem 227 100% 227 100%
Zdroj: vlastní zpracování výsledků dotazníkového šetření
Pro uspořádání odpovědí respondentů byla vytvořena tabulka. Následně byly pomocí Excelu vypočítány očekávané četnosti a Chí-kvadrát test dobré shody, což je statistická metoda, která slouží ke statistickému testování shody mezi očekávanými a pozorovanými hodnotami. Hladina významnosti byla zvolena α = 0,05. Je-li dosažená hladina statistické významnosti menší než 0,05, nulovou hypotézu zamítáme. Naopak, je-li dosažená hladina statistické významnosti větší než 0,05, nulovou hypotézu zamítnout nemůžeme. Pomocí funkce v Excelu byla vypočítána pravděpodobnost (p-hodnota) s jakou uděláme chybu I. druhu, když zamítneme nulovou hypotézu. V našem případě vyšlo p = 0,000242, tj. pravděpodobnost chyby je velmi malá. Zjištěná hladina významnosti je tedy menší než zvolená hladina významnosti (0,000242<0,05), což znamená, že zamítneme nulovou hypotézu ve prospěch alternativní hypotézy.
Závěr: 39 % dovedností bude u povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení
Hodnocení hypotézy číslo 5:
„25 % pracovních míst po zavedení technologií Průmyslu 4.0 bude zanikat.“
K dané hypotéze se vztahovala otázka číslo 8 („Jaká pracovní místa po zavedení technologií Průmyslu 4.0 (robotizace, automatizace, umělá inteligence apod.) ve firmě vznikají nebo zanikají?“). Číselný údaj představující 25 % byl odvozen z analýzy dlouhodobých dopadů kterou vydala společnost PricewaterhouseCoopers (PwC) v roce 2018, která uvádí, že ke konci tohoto desetiletí by mělo v České republice zaniknout asi 25 % pracovních míst. Vzorkem pro zkoumání hypotézy bylo 174 odpovědí. Odpověď „nemohu posoudit“ byla vyřazena.
Nulová a alternativní hypotéza:
H0: 25 % pracovních míst po zavedení technologií Průmyslu 4.0 nebude zanikat.
HA: 25 % pracovních míst po zavedení technologií Průmyslu 4.0 bude zanikat.
V Tabulce 21 jsou uvedeny pozorované četnosti a pomocí Excelu vypočtené očekávané četnosti.
Tabulka 21 – Dopady Průmyslu 4.0 na pracovní místa
Zánik pracovních míst
Pracovní místa Naměřené četnosti Očekávané četnosti
absolutní relativní absolutní relativní
Zanikají 63 36% 44 25%
48,8%
Jiná možnost 111 64% 130 75%
Celkem 174 100% 174 100%
Zdroj: vlastní zpracování výsledků dotazníkového šetření
Použitou metodou byl Chí-kvadrát test dobré shody, což je statistická metoda, která slouží ke statistickému testování shody mezi očekávanými a pozorovanými hodnotami. Hladina významnosti byla zvolena α = 0,05.
Pomocí funkce v Excelu byla vypočítána pravděpodobnost (p-hodnota) s jakou uděláme chybu I. druhu, když zamítneme nulovou hypotézu. V našem případě vyšlo p = 0,000920, tj. pravděpodobnost chyby je velmi malá, test je statisticky významný.
Zjištěná hladina významnosti je tedy menší než zvolená hladina významnosti (0,000920<0,05), což znamená, že zamítneme nulovou hypotézu ve prospěch alternativní hypotézy.
Závěr: 25 % pracovních míst po zavedení technologií Průmyslu 4.0 bude zanikat.
7 Diskuse
V této kapitole se zabývám porovnáním výsledků z mého vlastního výzkumu s výsledky jednotlivých studií. Pro porovnání jsem použila již proběhlé analytické studie, které zmiňuji v první části diplomové práce. Celkové výsledky provedeného dotazníkové šetření byly uvedeny v předchozích kapitolách. Zároveň zde také uvedenu omezení výzkumu.
První ze studií se zabývala ohrožením jednotlivých druhů povolání a vypracoval ji autorský kolektiv Technologického centra AV ČR, FEL ČVUT a Ústavu státu a práva AV ČR. Pokud se podíváme na profese s nejvyšším podílem nahraditelných dovedností v časovém horizontu do 5 let, dojdeme k závěru, že mezi takové profese se na prvním místě umístili pracovníci pouličního prodeje a poskytování služeb.
Zároveň zde jsou zde uvedeny profese s nejnižším podílem nahraditelných dovedností, mezi něž se na první místo zařadili specialisté v oblasti zdravotnictví.
Ve svém dotazníkovém šetření jsem získala mírně odlišné výsledky. Na první místo se umístili montážní dělníci výrobků a zařízení (51 %). Je třeba si ale uvědomit, že nemůžeme porovnávat nejčastější odpověď, jelikož moje dotazníkové šetření bylo koncipováno na mírně odlišných odpovědích. Tato profese spadá do profesní ve třídy ISCO 8 (Obsluha strojů a zařízení, montéři) a ve studii obsadila jedenácté místo s podílem nahraditelných dovedností 39 %. Pokud bychom tedy porovnali predikci s výsledky mého výzkumu, dojdeme k zajímavému závěru.
Nahrazení dovedností u této profese předpokládá o 12 % více respondentů, což je podle výsledku testu dobré shody dostatečně průkazný rozdíl na to, abychom potvrdili stanovenou hypotézu. Testování shody mezi očekávanými a pozorovanými hodnotami tedy potvrdilo hypotézu, že 39 % dovedností bude povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení a zařízení automatizací či robotizací nahrazeno.
Dále je s výsledky již proběhlých studií možné porovnat procentuální rozložení odpovědí na otázku, zjišťující názor na vznik či zánik pracovních míst. Druhá studie, kterou publikovala v roce 2018 společnost PricewaterhouseCoopers (PwC) se totiž zabývá ohrožeností pracovních míst. Podle této analýzy by mělo ke konci tohoto desetiletí v České republice zaniknout asi 25 % pracovních pozic. To se bude týkat zejména stereotypních, rutinních úkolů nebo zpracování textů. Potom následuje výroba, kde jsou zaváděny nejmodernější samořízené stroje.
Prostřednictvím dotazníkového šetření, kdy respondenti zařazovali zahraniční pracovníky na pracovní pozice jsem zjistila, že obsazují spíše nízko kvalifikované pozice (53 %) než pozice s vyšší kvalifikací (23 %). Největší podíl zaměstnaných cizinců na úrovni kmenových zaměstnanců pak tvoří pracovníci ve výrobním úseku
(28 %). Součástí dotazníkového šetření bylo také dotazování respondentů na vznik a zánik pracovních míst, kdy respondenti uvedli, že více pracovních míst vzniká (47 %), než zaniká (36 %). Respondenti z firem tedy zvolili jako odpověď zánik pracovních míst ve 36 %, což je o 11 % více než predikuje studie poradenské společnosti PwC. Podle výsledku testu dobré shody je to dostatečně průkazný rozdíl na to, abychom potvrdili stanovenou hypotézu, že 25 % pracovních míst po zavedení technologií Průmyslu 4.0 bude zanikat.
Ovšem autoři třetí studie z roku 2020 s názvem „Positive effects of Automation on Jobs: New evidence from France" došli k zajímavým závěrům. Studie sice zmiňuje skutečnost, že při zvýšení automatizace dochází ke snížení počtu pracovních míst až o čtvrtinu, ale nelze si nevšimnout jiné přímé úměry. Společnosti, jež navyšují automatizační technologie, sice snižují počet pracovních míst, ale zároveň právě automatizace umožňuje zvýšení prodeje a rozsahu výroby. S automatizací totiž dochází k jednoduššímu začlenění společností do distribučních kanálů. To znamená, že společnosti jsou následně pozitivně „nuceni“ do navýšení počtu pracovních míst.
Právě tato studie upozorňuje na navýšení zejména v oblasti výroby, kde je také největší podíl zaměstnaných pracovníků ze zahraničí. Dle propočtů se po zvýšení automatizovaných technologií o 1 % dokonce zvýší zaměstnanost o 0,4 %. Budoucí automatizace může mít spíše pozitivní vliv na počet pracovních míst, a to i pro cizince, jež disponují nižší kvalifikací.
Negativním výsledkem této studie je zaměření na množství budoucích podniků.
Studie upozorňuje na možnosti vzniku monopolů společností v jednotlivých odvětvích, jež mohou být zapříčiněny přerozdělením poptávky směrem k domácím firmám se zvýšenou produktivitou, a zároveň nižšími cenami. I to může mít do budoucna vliv na zaměstnanost cizinců, a to zejména negativním směrem, jelikož nebude dostatečný počet pracovních míst s nízkou kvalifikací.
Je ale nutné vzít v úvahu určité omezení mého výzkumu. Hodnocené údaje z dotazníkového šetření se vztahují ke 3. čtvrtletí minulého roku, kdy se začaly projevovat důsledky pandemie Covid-19. Vlivem pandemie byl tedy výzkum do jisté míry omezen, jelikož některé studie probíhaly ještě před pandemií, a některé již během pandemie, včetně mého dotazníkového šetření. I samotní respondenti mohli být ovlivněni současnou situací, případně se mohli rozhodovat dle zkušeností z dob před pandemií. Právě během pandemie dle publikace vydané Eurofondem (2021) došlo k výraznému dopadu na pracovní místa ve většině zemí Evropské unie. Hrubý domácí produkt Evropské unie klesl v roce 2020 o 7,1 %. Tímto propadem dochází také ke snížení počtu pracovních míst. Míra pracovních míst dostala až na 1,7 % (2020) z původních 3,7 % (2019). To také zapříčinilo celoevropský nárůst
nezaměstnanosti, která se zvýšila z 3,7 % (2019) na 8,4 % (2020). Údaje za 3. čtvrtletí roku 2020 ukazují, že klesl podíl společností, jež jsou omezeny nedostatkem pracovníků. Například ve výrobním sektoru došlo k poklesu z 25 % na 10 %. To ovšem neznamená, že není nedostatek pracovních sil, jelikož tyto údaje jsou stále vyšší, než současný trh práce potřebuje. Problémem zůstává ještě větší prohloubení nedostatku pracovních sil v odvětvích, ve kterých byl nedostatek pracovních sil ještě před pandemií. Jedná se zejména o zdravotnictví, či specializované obory.
Z výsledků dotazníkového šetření zároveň vyplývá, že firmy dále počítají se zaměstnáváním cizinců. Takto odpovědělo 70,5 % respondentů z firem, které budou cizince zaměstnávat i do budoucna. Součástí šetření bylo také zjištění, že firmy pociťují nedostatek kvalifikovaných pracovních sil (60 %). Třetí hypotéza byla potvrzena, a proto je v souvislosti s rostoucím nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil možné očekávat zaměstnávání cizinců. Je tedy více než patrné, že bude i nadále pro firmy výhodné, ale i nezbytné, zaměstnávat pracovníky z cizích zemí.
Do budoucna můžeme tedy počítat s tím, že se počet pracovních míst ještě zvýší, a nedostatek pracovníků bude značný. Současná pandemie Covid-19 situaci ještě zhoršuje. Ještě před pandemií se státy Evropské unie snažily o usnadnění zaměstnávaní cizinců. To bude do dalších let značně omezeno zejména Covid pasy, které budou znemožňovat cizincům volný pohyb. Nebudou to tedy pouze povolení pro vstup do cizího státu. Proto i Česká republika neustále řeší nedostatek pracovních sil na některých pozicích. Nejenom, že existují již zmíněné vládní programy, které mohou do jisté míry zmírnit dopad nedostatku pracovních sil, ale existují také možnosti, jak pracovníky „nalákat“ na místa s nedostatkem.
Je možné učinit opatření, která mohou velice pomoci. Zejména je třeba se zaměřit na vylepšení pracovních podmínek, a to zvyšováním mezd či platů, zlepšením možností dalšího profesního vzdělávání, školení, zvýšením bezpečnosti práce, ale i snížením pracovní doby za lepších platových podmínek. Migrační politika by měla hlavně podporovat uznávání již zmíněných kvalifikací, což velké části zaměstnavatelů i zaměstnanců způsobuje problémy. Dále by měla řešit zejména zjednodušení podmínek a urychlení procesu, jež souvisí s přijímáním pracovníků ze třetích zemí do pracovního poměru na základě pracovní smlouvy. Současným problémem je také velice často nedostatečná spolupráce mezi zaměstnavateli a zahraničními zaměstnanci. Je zapotřebí lépe propojit potřeby těchto zaměstnanců a školení, ale také zapojení sociálních partnerů do tvorby učebních osnov, či jejich
Závěr
Tato diplomová práce zkoumala, jaké změny se v oblasti zaměstnávání zahraničních pracovníků v rámci České republiky uskuteční v souvislosti se 4. průmyslovou revolucí. Cílem práce bylo zjistit, zda české podniky, které zaměstnávají cizince, zavádějí moderní technologie Průmyslu 4.0. Na základě zjištění bylo dílčím cílem vytvořit scénáře budoucího vývoje zaměstnávání cizinců v České republice.
K získání potřebných výsledků jsem použila nejprve analýzu sekundárních dat, ve které jsem vyhodnotila potřebné údaje. Jednalo se zejména o data z Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Informačního systému o průměrném výdělku. Následně jsem provedla vlastní výzkum, který probíhal pomocí dotazníkového šetření, a jehož výsledky byly následně zhodnoceny. Některé z těchto údajů jsem porovnala s výsledky již proběhlých studií, které se zaměřují na vliv Průmyslu 4.0 na budoucí zaměstnávání pracovníků.
Z výsledků dotazníkového šetření jsem zjistila, že do budoucna nebude mít Průmysl 4.0 prakticky žádný vliv na zaměstnávání cizinců. Je patrné, že zaměstnávání cizinců na území České republiky bude probíhat i nadále, ale můžeme spíše očekávat, že se počet zaměstnávaných cizinců ještě zvýší. Z mého průzkumu vyplynulo, že zavedení moderních technologií Průmyslu 4.0 ve firmách cizince neohrožuje, protože s nimi zaměstnavatelé i v budoucnosti počítají. Pozitivním směrem se bude ubírat spíše zaměstnávání cizinců s vyšší kvalifikací, a naopak negativním směrem se bude ubírat zaměstnávání cizinců s nižší kvalifikací.
Dle studií se očekává výrazná změna pracovních pozic. Výzkum poukázal na snížení počtu pracovních pozic. Ovšem tento negativní scénář nahrazují pozitivní výsledky studií, které potvrdily naopak vznik velkého počtu nových pracovních pozic. A právě tyto pozice představují pracovní místa pro cizince, jelikož ani navýšení současných tuzemských pracovníků do budoucna nepokryje veškerá volná pracovní místa. S příchodem Průmyslu 4.0 lze očekávat vznik daleko většího počtu pozic. Jedinou nevýhodou, která již byla zmíněna, je nutnost vyšší kvalifikace zahraničních pracovníků, a proto se očekává spíše zaměstnávání kvalifikovanějších pracovníků. To vše by mohlo být spíše problematické. Ovšem můžeme také předpokládat, že iniciativa ze strany zaměstnavatelů, kteří poskytnou pracovníkům vzdělání, nebo případné kurzy, mohou na tyto pozice zaměstnat i méně kvalifikované pracovníky ze zahraničí.
Výsledkem šetření je také schopnost reakce podniků na případné zvyšování kvalifikace cizinců, která bude více než nutná. Zdá se, že společnosti předpokládají,
že problém získávání nových znalostí a dovedností musí řešit především sami zahraniční zaměstnanci a bude záležet pouze na jejich iniciativě. Tento trend se ovšem netýká zahraničních pracovníků z vysoce vyspělých zemí, kdy se jedná
že problém získávání nových znalostí a dovedností musí řešit především sami zahraniční zaměstnanci a bude záležet pouze na jejich iniciativě. Tento trend se ovšem netýká zahraničních pracovníků z vysoce vyspělých zemí, kdy se jedná