Kvalitativní výzkumná sonda, která proběhla v podzimním období roku 2018 a na jaře roku 2019, byla založena na soustavném monitorování dvou skupin žáků: 13 žáků ve věku 11 až 12 let (skupina 1) a 14 žáků ve věku 14 až 15 let (sku- pina 2). V dané vývojové etapě dochází postupně ke zdokonalování metakognice, myšlení je komplexnější a abstraktnější a zároveň lze předpokládat rozvoj schop- nosti myšlení strategického (Krejčová, 2013; Fisher, 2011; Díaz, 2017).
Cílem výzkumu bylo najít odpovědi na tyto výzkumné otázky:
• Jaký je vztah mezi vnímanou osobní zdatností a úrovní produktivní textové kompetence žáků?
• Jaký je vztah mezi znalostmi o učební úloze a úrovní produktivní textové kompetence žáků?
• Jaký je vztah mezi metakognitivními dovednostmi (plánování, monitorování a autoevaluace) a úrovní textové kompetence žáků?
Za účelem splnění výzkumného cíle byly monitorovány tyto faktory:
1. faktor 1: vnímaná osobní zdatnost a vztah k učební úloze 2. faktor 2: dovednost plánování a monitorování
3. faktor 3: dovednost sebehodnocení
Při monitorování faktoru 1 byla využita General Self-Efficacy Scale (GSE), v druhé fázi pak její modifikovaná verze (M-GSE). GSE je škála posuzující míru optimistického sebepojetí žáků, vnímanou schopnost zvládat problémy a míru jejich přesvědčení o vlastní zodpovědnosti ve vztahu k učebním úlohám (Schwar- zer, Jerusalem, 1995). Modifikovaná verze byla vytvořena za účelem specifikace úrovně vnímané osobní zdatnosti, a to konkretizací učební úlohy (tzn. spojuje dva konstrukty metakognitivní znalosti – vztah k sobě samému a vztah k učební úloze).
V první fázi žáci reagovali na výroky uvedené v tabulce 1. Žáci přiřazovali k jednotlivým položkám skóre od 1 do 4 (zvolili jsme takové zadání, při kterém hodnota 1 představuje naprostý souhlas /číslo 1 vnímají žáci zpravidla pozitivně/, 4 naprostý nesouhlas). Celkové skóre je vypočítáno zjištěním součtu všech po- ložek. U GSE se celkové skóre pohybuje v rozmezí 10 až 40, přičemž nižší skóre v případě našeho výzkumu naznačuje vyšší míru vnímané osobní zdatnosti.
General Self-Efficacy Scale (GSE) Skóre
1. Když se o to opravdu usilovně snažím, pak mohu vždy zvládat nesnadné problémy.
2. Když se někdo postaví proti mně, mohu nalézti způsob, jak dosáhnout toho, čeho dosáhnout chci.
3. Pro mě je poměrně snadné držet se svých předsevzetí a dosáhnout cílů, které si postavím.
4. Díky svým zkušenostem a možnostem vím, jak zvládat neočekávané situace.
5. Důvěřuji si plně, že mohu efektivně zvládat neočekávané situace.
6. Vynaložím-li na to potřebné úsilí, pak mohu nalézti řešení pro každý problém.
7. Když se dostanu do obtíží, pak umím zůstat klidný, protože se mohu plně spolehnout na svou schopnost zvládnout těžkosti.
8. Když stojím před určitým problémem, pak mne napadá hned několik způsobů, jak se s ním vypořádat.
9. Když se dostanu do tísnivé situace, podaří se mi obvykle vymyslet něco, co by se dalo dělat.
10. Bez ohledu na to, co se děje, jsem obvykle schopen vypořádat se s tím.
Tab. 1 GSE
S časovým odstupem pracovali žáci s modifikovanou škálou (M-GSE):
Modifikovaná verze General Self-Efficacy Scale Skóre
Když se při psaní textu opravdu usilovně snažím, pak mohu vždy zvládnout i náročnou slohovou práci.
Když mi psaní něco zkomplikuje, dokážu najít způsob, jak překážku překonat a psát dál.
Je pro mě snadné napsat kvalitní text.
Díky svým zkušenostem, možnostem a znalostem vím, jak napsat dobrý text.
Věřím si. Vím, že efektivně zvládnu vyřešit každou neočekávanou situaci nebo komplikaci, která mě při psaní textu potká.
Vynaložím-li potřebné úsilí, poradím si s téměř každým psaním textu.
Když se při psaní dostanu do obtíží, pak umím zůstat klidný, protože se mohu plně spolehnout na svou schopnost zvládat těžkosti.
Když při psaní textu stojím před určitým problémem, napadá mě hned několik způsobů, jak se s ním vypořádat.
Když se dostanu do tíživé situace (nevím, jak při psaní pokračovat, musím část textu změnit apod.), podaří se mi obvykle vymyslet něco, co by se dalo dělat.
Bez ohledu na to, co mě během psaní potká, jsem obvykle schopen se s tím vypořádat.
Tab. 2 M-GSE
Druhá výzkumná fáze (monitorování faktoru 2) měla výrazně edukační charakter. Před samotným psaním textu (žáci ze skupiny 1 psali vypravování, žáci ze skupiny 2 úvahu) vytvářeli žáci schémata, která graficky zachycují průběh procesu psaní (tzv. charts), nebo seznamy úkolů, tedy dílčích činností, které je třeba při psaní textu vykonat (tzv. kontrolní seznamy, check-listy). Na základě získaných materiálů lze usoudit, jakým způsobem přistupují žáci k plánování
a monitorování. Implementací této metody do výuky mohou být zároveň tyto procesy u žáků aktivovány (srov. Díaz, 2017). Při analýze žákovských produktů jsme se nesoustředili pouze na jejich obsah (tedy na etapy produkce textu, které žáci zachytili), ale také na způsob grafického ztvárnění – tzn. sledovali jsme, co pro žáky představuje proces psaní.
Na tvorbu schémat plynule navázala další edukačně-výzkumná fáze – pro- dukce textu na dané téma. Na začátku činnosti zachycovali žáci pomocí klíčových slov, jak se před daným úkolem cítí (tato část je doplněním modifikované GSE škály a umožní zachytit vztah žáka k psaní textu a jeho momentální „naladění“
na danou činnost – vztahuje se tedy k faktoru 1).Vlastní texty byly podrobeny zevrubnému hodnocení v těchto oblastech: obsah textu + argumentace, tvůrčí přístup k zpracování tématu, komunikační záměr, jazyková úroveň, struktura textu, koheze a koherence.
Za účelem monitorování faktoru 3 byla využita metoda nedokončených vět. Žáci dokončovali následující formulace: 1. Dobře jsem zvládl/a… 2. Ještě se musím zlepšit v… 3. Práci mi usnadnilo hlavně… 4. Práci mi zkomplikovalo…
5. Osvědčilo se mi… 6. Příště bych postupoval/a jinak při…, protože… 7. Naučil/a jsem se… 8. Bavilo mě… 9. Nebavilo mě… 10. Určitě se mi bude hodit… 11. Nejspíš nevyužiji…. Nedokončené věty mají výrazně edukační charakter – žáci pomocí této aktivity rozvíjejí schopnost sebereflexe a autoevaluace, a to nejen v oblasti hodnocení proběhlé činnosti, ale také v oblasti transferu naučeného.
Vyhodnocení získaných výzkumných dat bylo individualizované – žáci byli individuálně sledováni během procesu psaní, aby bylo možné identifikovat kon- krétní příčiny případného neúspěchu. Individualizovaná diagnostika přispívá k efektivnějšímu rozvoji každého z žáků a zároveň pomáhá zjistit, které psycho- didaktické faktory mají výrazný vliv na průběh procesu psaní a jeho výsledek.