1 U´ vod
Kvalita spra´vy majetku a rˇı´zenı´ hospoda´rˇske´ cˇinnosti je ve vsˇech odveˇtvı´ch do velke´ mı´ry da´na dostupnostı´ a kvalitou informacı´ o stavu a vy´voji podniku, odveˇtvı´ a cele´ho na´rodnı´ho, potazˇmo celosveˇtove´ho, hospoda´rˇstvı´, tj. u´rovnı´ a kvalitou informacˇnı´ho syste´mu (IS), ktery´ tyto informace je schopen na za´kladeˇ vstupu˚ generovat. V prˇı´padeˇ lesnı´ho hospoda´rˇstvı´ navı´c do spektra rˇı´dı´cı´ch informacı´ velmi vy´znamneˇ vstupujı´ u´daje o prˇı´rodnı´ch podmı´nka´ch existence a vy´voje lesa v prostoru a cˇase.
Proto je vy´znam kvalitnı´ho a modernı´ho informacˇnı´ho syste´mu pro podnik a jeho management neoddiskutovatelny´. V soucˇasnosti je to jedna ze za´kladnı´ch podmı´nek konkurenceschopnosti podniku na trhu. Prˇevazˇujı´cı´ veˇtsˇina podniku˚ vcˇetneˇ lesnicky´ch svu˚j IS provozuje s podporou informacˇnı´ch technologiı´.
Hardwarove´ vybavenı´ pro IS je beˇzˇneˇ dostupne´ na trhu a nenı´ neˇjak nutne´ jej prˇizpu˚sobovat lesnı´mu provozu. Poneˇkud jina´ situace je v oblasti software, kde musı´ by´t reflektova´na vy´razna´
specifika lesnicke´ vy´roby. „Obecne´“ podnikove´ aplikace (u´cˇetnictvı´, mzdy, bankovnı´ styk, za´sobova´nı´
atd.) jsou stejne´, jako u jiny´ch typu˚ podniku˚. Specificke´ jsou cˇa´sti IS, ty´kajı´cı´ se lesnictvı´, tj. prˇedevsˇı´m vy´roba (peˇstebnı´ a teˇzˇebnı´ cˇinnosti, sˇkolkarˇstvı´, LHP, LHE) a odbyt drˇeva.
Lesnicke´ podniky zı´ska´vajı´ programove´ vybavenı´ pro IS veˇtsˇinou dveˇma zpu˚soby:
• zakoupı´ hotovy´ (lesnicky´) syste´m programu˚ a pouzˇı´vajı´ jej bez jaky´chkoliv u´prav, tj. organi- zace a struktura podniku se prˇizpu˚sobuje (skryteˇ nebo zjevneˇ) informacˇnı´mu syste´mu,
• vytvorˇı´ (nechajı´ si vytvorˇit) software „na mı´ru“ podle svy´ch pozˇadavku˚, prˇı´padneˇ v zakou- pene´m syste´mu prova´dı´ u´pravy (vlastnı´mi nebo cizı´mi silami), doplnˇujı´ chybeˇjı´cı´ moduly a u´lohy, nebo programovy´mi „mu˚stky“ spojujı´ ru˚znorode´ programove´ vybavenı´ od ru˚zny´ch autoru˚, tj. prˇizpu˚sobujı´ IS svy´m potrˇeba´m, organizaci, zvyklostem atd.
V prvnı´m i v druhe´m prˇı´padeˇ se vsˇak soustrˇed’uje snaha podniku (uzˇivatele programu˚) i snaha rˇesˇitele (SW firmy) na vyrˇesˇenı´ spra´vnosti lesnicky specificky´ch cˇa´stı´ programu˚, me´neˇ uzˇ obeˇ strany akcentujı´ vztah uzˇivatelu˚ — „obsluhovatelu˚“ k programu˚m.
2 Vztah uzˇivatel — program
Vztah uzˇivatele a IS se postupneˇ promeˇnˇoval v za´vislosti na historicke´m vy´voji, dane´m prˇedevsˇı´m mozˇnostmi vy´pocˇetnı´ techniky. V prvnı´, pomeˇrneˇ dlouhe´, etapeˇ vy´voje byl uzˇivatel izolova´n od vy´pocˇetnı´ (zprvu deˇrnosˇtı´tkove´) techniky. U´ daje do IS zada´val prˇes rucˇneˇ psane´ doklady a vy´sledky zpracova´nı´ obdrzˇel vzˇdy s urcˇity´m zpozˇdeˇnı´m v podobeˇ rozsa´hly´ch tiskovy´ch sestav.
Prˇelom nastal s na´stupem osobnı´ch pocˇı´tacˇu˚. Uzˇivatel zı´skal mozˇnost vkla´dat u´daje (data) „do pocˇı´tacˇe“ prˇı´mo, bez zprostrˇedkova´nı´ papı´rove´ho dokladu. Za´rovenˇ zı´skal i mozˇnost mı´t k dispozici ihned vy´sledky zpracova´nı´ teˇchto dat — vy´stupy IS. Vyvstal zde vsˇak jeden za´vazˇny´ proble´m: zpu˚sob komunikace uzˇivatele s programem prˇi porˇizova´nı´ dat a prˇebı´ra´nı´ vy´sledku˚ zpracova´nı´ — jinak vyja´drˇeno: proble´m antagonismu technologie pouzˇı´vane´ prˇi tvorbeˇ IS a vyuzˇitı´ informacı´, vznikly´ch jejich zpracova´nı´m.
Tyto proble´my by bylo mozˇno jednodusˇe pojmenovat jako proble´m rˇesˇitelsky´ (proble´m spojeny´
s konstrukcˇnı´m rˇesˇenı´m — analy´zou a programovy´m ztva´rneˇnı´m IS) a proble´m uzˇivatelsky´ (proble´m
INFORMACE A INFORMACˇNI´ SYSTE´ MY V LESNI´M HOSPODA´RˇSTVI´CˇR P. POLSTER
vyuzˇitı´ informacı´). Protiklad teˇchto proble´mu˚ urcˇuje rozdı´lnost pohledu˚ na IS. Rˇ esˇitel se prˇı´lisˇ soustrˇe- d’uje na technologicke´ aspekty a nezajı´ma´ se o vyuzˇitı´ IS. Naopak uzˇivatele nezajı´ma´ technologicke´
usporˇa´da´nı´, ale pravdivost, u´plnost a srozumitelnost vy´sledku˚. Cˇasto vsˇak nenı´ schopen komunikovat s rˇesˇitelem tak, aby byl vytvorˇen syste´m v praxi maxima´lneˇ vyuzˇitelny´.
Uzˇivatele IS lze zhruba rozdeˇlit do dvou skupin:
• uzˇivatele´, kterˇı´ „plnı´“ IS daty,
• uzˇivatele´, kterˇı´ data z IS vyuzˇı´vajı´.
Do prvnı´ skupiny veˇtsˇinou spadajı´ rˇı´dı´cı´ pracovnı´ci provoznı´, operativnı´ u´rovneˇ rˇı´zenı´. Na jejich u´rovni u´daje — data vznikajı´. Jejich u´kolem je rutinnı´ cˇinnost: do IS data vlozˇit. Tato cˇinnost pro neˇ prˇedstavuje nejrozsa´hlejsˇı´ styk s IS. Vy´sledky zpracova´nı´ dat vyuzˇı´vajı´ jen omezeneˇ.
Druha´ skupina je reprezentova´na prˇedevsˇı´m pracovnı´ky rˇı´dı´cı´ho a administrativnı´ho u´strˇedı´ pod- niku, vcˇetneˇ vrcholove´ho managementu. V jejich pra´ci prˇevazˇuje vyuzˇı´va´nı´ zpracovany´ch dat, vlozˇe- ny´ch prvnı´ skupinou pracovnı´ku˚. Uvedene´ skupiny jsou do znacˇne´ mı´ry diskre´tnı´, pru˚nik mezi nimi je vsˇak mozˇny´ (nejcˇasteˇji na u´rovni strˇednı´ch rˇı´dı´cı´ch pracovnı´ku˚).
Prvnı´ skupinu na IS zajı´ma´ pohodlı´ a rychlost ovla´da´nı´, prˇehlednost vstupnı´ch obrazovek, jedno- duchost, srozumitelnost a jednoznacˇnost popisu˚. Naopak druha´ skupina uzˇivatelu˚ akcentuje spra´vnost, srozumitelnost a prˇehlednost vy´stupu˚, prˇı´padneˇ mozˇnost jejich variability (rˇesˇenı´ okamzˇity´ch u´loh).
Komunikace s programovy´m vybavenı´m by proto meˇla by´t zohledneˇna uzˇ prˇi na´vrhu IS. Lze ji specifikovat ve trˇech obsahoveˇ rozdı´lny´ch vrstva´ch:
• vrstva uzˇivatelska´ (prezentacˇnı´),
• vrstva datova´ (informacˇnı´),
• vrstva programova´ (technologicka´).
Implementace vrstvy datove´ a programove´ musı´ vznikat spolupracı´ rˇesˇitele a uzˇivatele. Uzˇivatel s nimi prˇi provozova´nı´ IS neprˇicha´zı´ bezprostrˇedneˇ do styku, jen je vyuzˇı´va´.
Vrstva uzˇivatelska´ je cˇa´st IS, s nı´zˇ uzˇivatel denneˇ bezprostrˇedneˇ pracuje. Z pozˇadavku˚ speci- fikovany´ch v prˇedchozı´m textu je zrˇejme´, zˇe implementace by meˇla by´t co nejprˇı´stupneˇjsˇı´ uzˇivateli.
Tvu˚rci programu˚ (resp. jejich cˇa´stı´, komunikujı´cı´ch s uzˇivatelem) musı´ apriorneˇ prˇedpokla´dat, zˇe lide´
pracujı´cı´ s jejich programy jsou laicˇtı´ uzˇivatele´. To znamena´, zˇe programove´ postupy a finesy, zabez- pecˇujı´cı´ spra´vny´ a bezporuchovy´ chod programu, nesmı´ uzˇivatele nejen obteˇzˇovat, ale nesmı´ je vu˚bec vnı´mat, pra´ce s programy musı´ by´t prˇı´jemna´, prˇehledna´, poma´hajı´cı´ uzˇivateli jak svy´m celkovy´m dojmem, tak i usporˇa´da´nı´m.
• Ovla´da´nı´ programu˚ musı´ by´t jednoduche´, s pouzˇitı´m co nejmensˇı´ho pocˇtu ovla´dacı´ch prvku˚
a postupu˚. Program by meˇl vypisovat na obrazovce vsˇechny pokyny, dotazy, na´vody apod.
v jednoduche´ a srozumitelne´ formeˇ. Uva´deˇnı´ takovy´ch pokynu˚ v uzˇivatelske´ dokumentaci1, je sice chva´lyhodne´, ale ma´lo u´cˇinne´. Veˇtsˇina uzˇivatelu˚ dokumentaci necˇte, rozhodneˇ ne prˇed prvnı´m spusˇteˇnı´m programu. Pro zjisˇt’ova´nı´ „co program umı´“ pouzˇı´va´ metodu pokusu˚
a omylu˚, a k dokumentaci se obracı´ azˇ v prˇı´padeˇ nezbytnosti, kdyzˇ si nevı´ rady, program havaruje, nebo nepracuje tak, jak by si uzˇivatel prˇedstavoval.
• Usporˇa´da´nı´ obrazovky programu nesmı´ by´t chaoticke´, ale prˇehledne´, s jasnou logickou na´- vaznostı´ jednotlivy´ch cˇa´stı´. Rozmı´steˇnı´ a popis polozˇek, s ktery´mi uzˇivatel pracuje (vyplnˇuje obsah, vypocˇı´ta´vajı´ se v nich vy´sledky apod.), musı´ by´t jednoznacˇne´, pojmoveˇ spra´vne´ a jasne´
(intuitivneˇ zrˇejme´). Vzhled obrazovky by meˇl by´t prˇı´jemny´, ne odrazujı´cı´ (naprˇ. psychologicke´
1„Jedovata´“ pozna´mka: Pokud existuje a je pouzˇitelna´!
P. POLSTER INFORMACE A INFORMACˇNI´ SYSTE´ MY V LESNI´M HOSPODA´RˇSTVI´CˇR pu˚sobenı´ teply´ch a studeny´ch barev apod.). Du˚lezˇita´ upozorneˇnı´ (naprˇ. hla´sˇenı´ chyb, upozor- neˇnı´ na cˇasovou prodlevu, splneˇnı´ nebo blı´zkost cˇasove´ho limitu apod.) by meˇla by´t vy´razneˇ oznacˇena (naprˇ. podbarvenı´m). Prostor pro vyplnˇova´nı´ u´daju˚ by meˇl by´t barevneˇ odlisˇen od vysveˇtlujı´cı´ch a popisny´ch prvku˚, stejneˇ jako od programem vypocˇı´ta´vany´ch vy´sledku˚.
• Komunikace mezi programy by z pohledu uzˇivatele meˇla by´t skryta. Nemeˇl by ji rˇı´dit uzˇivatel, ale uda´losti, ktere´ nastanou prˇi urcˇite´ akci (naprˇ. prˇi vlozˇenı´ u´daje o prˇı´jmu materia´lu by se meˇl datoveˇ materia´l „ulozˇit“ na sklad, zau´cˇtovat, zapocˇı´tat do vy´sledovky, upravit cash–flow, pro- mı´tnout se do statisticke´ho vy´kazu, v nabı´dce na pouzˇitı´ ve vlastnı´ organizaci i na prodej atd.), nebo pozˇadavek, ktery´ vznikne prˇi urcˇite´ kombinaci dat (naprˇ. prˇi koncipova´nı´ pla´nu zalesneˇnı´
by se meˇly automaticky spocˇı´tat pocˇty sazenic podle drˇevin a mozˇny´ch sponu˚ na te´ ktere´ lo- kaliteˇ, nabı´dnout mozˇnı´ dodavatele´ podle ekonomicke´ vy´hodnosti — vzda´lenost, disponibilnı´
mnozˇstvı´, pu˚vod sadebnı´ho materia´lu atd., spocˇı´tat na´klady podle navrzˇeny´ch technologiı´, vzda´lenosti pro dopravu sadebnı´ho materia´lu, pracovnı´ku˚, mechanizacˇnı´ch prostrˇedku˚ atd., navrhnout cˇasovy´ harmonogram zalesnˇova´nı´ apod.). Z toho vyply´va´, zˇe pra´ce programu˚ nesmı´
by´t rˇı´zena uzˇivatelem, ale uda´lostmi (z technologicko–programove´ho hlediska), resp. u´koly, ktere´ uzˇivatel rˇesˇı´.
• Zabezpecˇenı´ informacı´ musı´ by´t realizova´no tak, zˇe uzˇivatele´ jsou (ve vlastnı´m za´jmu) nuceni nejen pasivneˇ pouzˇı´vat technicky´ch vlastnostı´ programu˚ (naprˇ. hesly „kryte´“ jednotlive´ cˇa´sti podle funkcı´ pracovnı´ku˚), ale sami aktivneˇ formulujı´ svou vlastnı´ bezpecˇnostnı´ politiku prˇi pra´ci s podnikovy´mi daty.
3 Vy´stupy IS
Vy´sˇe popisovane´ uzˇivatelske´ a prezentacˇnı´ atributy IS jsou velmi du˚lezˇite´, ale jsou smeˇrova´ny jen do oblasti vstupu dat do syste´mu. Pro uzˇivatele (zvla´sˇteˇ pro druhou skupinu — „vyuzˇivatelu˚“ vy´sledku˚
pra´ce programove´ho vybavenı´) je neme´neˇ du˚lezˇita´ schopnost IS produkovat vcˇas, spra´vne´, jasne´ a prˇehledne´ vy´stupy.
Prˇedem prˇipravene´ vy´stupy IS je mozˇnost, kterou vyuzˇı´va´ velka´ cˇa´st laicky´ch uzˇivatelu˚. Vyply´va´
to prˇedevsˇı´m z charakteru jejich pra´ce: vcelku prˇesneˇ definovana´ na´plnˇ sta´le se opakujı´cı´ch cˇinnostı´
(naprˇ. u´cˇetnı´, mzdova´ agenda atd.). Pro tyto pracovnı´ky vyhovuje sta´vajı´cı´ forma vy´stupu (tiskova´
sestava), zvla´sˇteˇ mu˚zˇe–li si uzˇivatel prˇed vytisˇteˇnı´m sestavu zkontrolovat na obrazovce pocˇı´tacˇe.
Tvorba uzˇivatelsky´ch vy´stupu˚ (genera´tor sestav) je funkcionalita IS, ktera´ se uplatnı´ v prˇı´padeˇ rˇesˇenı´ nenada´ly´ch — „ad hoc“ u´kolu˚. To vsˇak prˇedpokla´da´ poucˇeneˇjsˇı´ho uzˇivatele, ktery´ je schopen tvorˇiveˇ vyuzˇı´t mozˇnostı´, nabı´zeny´ch genera´torem, spolu se znalostı´ struktury datove´ za´kladny IS.
Mnohe´ syste´my vsˇak tuto mozˇnost dosud postra´dajı´. Situace se potom musı´ rˇesˇit bud’ pracny´m
„rucˇnı´m“ vyhleda´va´nı´m u´daju˚ v dostupny´ch materia´lech, nebo dodatecˇny´m pozˇadavkem na rˇesˇitele na dorˇesˇenı´ vy´stupu nebo funkcionality syste´mu2.
Dalsˇı´ mozˇnostı´ tvorby uzˇivatelsky´ch vy´stupu˚ a dalsˇı´ho zpracova´nı´ vy´sledku˚ IS je mozˇnost exportu dat do forma´tu, ktery´ je schopen zpracova´nı´ v „obecny´ch“ programech, naprˇ. v kancela´rˇsky´ch balı´cı´ch nebo tabulkovy´ch procesorech (MS Office, Quattro Pro atd.) nebo v databa´zovy´ch syste´mech. Veˇt- sˇina soucˇasny´ch programovy´ch syste´mu˚ tuto funkcionalitu nabı´zı´. I tato mozˇnost vsˇak prˇedpokla´da´
uzˇ znacˇneˇ poucˇene´ho uzˇivatele, ktery´ je schopen mozˇnostı´ zmı´neˇny´ch programu˚ vyuzˇı´t pro rˇesˇenı´
vlastnı´ch u´loh.
2Cozˇ je pro rˇesˇitele ekonomicky vy´hodne´, pro uzˇivatele uzˇ vsˇak me´neˇ, nehledeˇ na nutne´ cˇasove´ zpozˇdeˇnı´.
INFORMACE A INFORMACˇNI´ SYSTE´ MY V LESNI´M HOSPODA´RˇSTVI´CˇR P. POLSTER
Manazˇerske´ informacˇnı´ syste´my (MIS) jsou na´stroje pro podporu vrcholove´ho rˇı´zenı´ a rozhodo- va´nı´3, tj. jsou urcˇeny prˇedevsˇı´m pro vrcholovy´ management podniku. Manazˇer je nespecializovany´
pracovnı´k, jeho pra´ce zahrnuje rˇesˇenı´ sˇiroke´ sˇka´ly nestandardnı´ch („nerutinnı´ch“) u´loh, ktere´ se skla´dajı´ z kra´tkodoby´ch a u´trzˇkovity´ch aktivit, s cı´lem zajisˇteˇnı´ maxima´lnı´ efektivnosti pra´ce.
MIS je syste´m aplikacˇnı´ch programu˚, ktere´ se vyuzˇı´vajı´ jako koncovy´ cˇla´nek IS. Veˇtsˇina sou- cˇasny´ch komercˇnı´ch MIS je vytvorˇena jako nadstavba u´cˇetnictvı´. Smeˇrova´nı´ MIS je da´no jejich vy´bavou, ktera´ obsahuje prˇipravene´ u´lohy financˇnı´ analy´zy. Obecna´ struktura MIS vsˇak umozˇnˇuje rozsˇı´rˇenı´ oblasti jejich nasazenı´. V lesnı´m hospoda´rˇstvı´ je mozˇno vyuzˇı´t MIS i pro mnoho analy´z, ktere´ majı´ podobny´ charakter dat a jejich vyhodnocenı´ jako financˇnı´ analy´za. Nama´tkou lze uve´st naprˇ. mozˇnost sledova´nı´ a predikci poruch mechanizacˇnı´ch prostrˇedku˚ a pla´nova´nı´ za´sob na´hradnı´ch dı´lu˚, vy´pocˇet teˇzˇebnı´ch a manipulacˇnı´ch ztra´t, predikce ztra´ty prˇı´ru˚stu prˇi prˇedcˇasne´ teˇzˇbeˇ, mode- lova´nı´ vy´skytu hmyzı´ch sˇku˚dcu˚ a prˇedpoveˇd’ kalamitnı´ch prˇemnozˇenı´, modelova´nı´ vy´voje porostu prˇi ru˚zny´ch druzı´ch vy´chovny´ch za´sahu˚, prˇedmy´tnı´ za´sahy, prˇedpoveˇd’spotrˇeby sazenic prˇi vylepsˇo- va´nı´, optimalizace cˇasovy´ch okamzˇiku˚ teˇzˇeb vu˚cˇi vy´voji trhu se drˇevem apod. MIS je na´stroj, ktery´
umozˇnˇuje prˇi vhodne´m vyuzˇitı´ objektivizaci rozhodova´nı´ vrcholove´ho manazˇera podniku v podstateˇ v libovolne´ oblasti cˇinnosti.
MIS jako „nadstavba“ nad IS podniku prˇedpokla´da´ podporu „nizˇsˇı´ch“ automatizovany´ch u´loh IS.
MIS prˇebı´ra´ data z tzv. datove´ho skladu (Data Warehouse), kde se shromazˇd’ujı´ z automatizovane´ho IS. Na za´kladeˇ teˇchto dat, doplneˇny´ch daty z „rucˇnı´ch“ u´loh IS a daty o okolı´ podniku (vnitropoliticka´, legislativnı´, ekonomicka´ situace, situace na doma´cı´m i sveˇtove´m trhu apod.)4 je mozˇno opakovaneˇ vytva´rˇet prˇedem prˇipravene´ vy´stupy (sledova´nı´ cash–flow, sledova´nı´ cˇasove´ho vy´voje na´kladu˚ a vy´nosu˚, operativnı´ rozvaha a vy´sledovka apod.) i vy´stupy definovane´ podle okamzˇite´ potrˇeby.
MIS je pracovnı´ na´stroj manazˇera. Meˇl by jej osvobodit od rutinnı´ pra´ce s vy´beˇrem a zpracova´nı´m dat a prezentacı´ vy´sledku˚. Manazˇer by se meˇl soustrˇedit na formulova´nı´ u´lohy a interpretaci jejı´ch vy´sledku˚. Od syste´mu ocˇeka´va´ prˇedevsˇı´m zlepsˇenı´ kvality, na´zornosti a vcˇasnosti vy´stupu˚ IS pro operativnı´ i strategicke´ rˇı´zenı´ podniku, tj. zvy´sˇenı´ efektivnosti sve´ pra´ce.
Z hlediska konstrukce programove´ho vybavenı´ MIS je nutno, aby syste´m zabezpecˇoval: vy´beˇr a prezentaci dat, ekonomicke´ a financˇnı´ analy´zy, pla´nova´nı´ a modelova´nı´ financˇnı´ situace podniku, sestavenı´ a propocˇet variant podnikatelske´ strategie podniku, odhalova´nı´ slaby´ch a silny´ch stra´nek vlastnı´ firmy i konkurence. Pra´ce nad datovy´m skladem umozˇnˇuje propojenı´ na vsˇechny u´lohy IS podniku a dovoluje vkla´da´nı´ i externı´ch dat „rucˇnı´mi“ vstupy a tı´m u´pravu a rozsˇı´rˇenı´ datove´ho modelu rˇesˇene´ u´lohy.
Prezentace vy´sledku˚ musı´ by´t mozˇna´ ve formeˇ cˇı´selne´ (tabulky, prˇehledy) i v podobeˇ grafu˚ a diagramu˚. Uzˇivatel musı´ mı´t mozˇnost doplnˇovat a upravovat vy´sledky dalsˇı´mi komentujı´cı´mi texty, cˇı´selny´mi, prˇı´padneˇ i graficky´mi u´daji. Je nutne´, aby uzˇivatel mohl vstupovat do vy´pocˇtu; kdykoliv vy´pocˇet zastavit, upravit vstupnı´ u´daje a vy´pocˇet opakovat. Vy´stupy musı´ by´t lehce prˇenositelne´ do jiny´ch programu˚ (textove´ a tabulkove´ procesory, tvorba prezentacı´ apod.). MIS by meˇl take´ umozˇnˇovat prˇevod vy´stupu˚ do podoby HTML dokumentu˚ pro prezentaci na INTRANETu (iINTERNETu).
Vzhledem k pozˇadavku˚m na ovla´da´nı´, forma´lnı´ usporˇa´da´nı´ a formu vy´stupu˚ lze uvazˇovat s pro- vozova´nı´m MIS pouze v takove´m operacˇnı´m prostrˇedı´ (operacˇnı´m syste´mu pocˇı´tacˇe), ktere´ umozˇnˇuje pra´ci s graficky´m uzˇivatelsky´ch rozhranı´m. Mozˇne´ varianty jsou naprˇ.: MS Windows xx, OS/2, UNIX a X-windows.
3Na´zev Manazˇersky´ informacˇnı´ syste´m je pouzˇı´va´n pro syste´m programovy´ch na´stroju˚, umozˇnˇujı´cı´ rychle a efektivneˇ rˇesˇit jak prˇeddefinovane´, tak „ad hoc“ u´lohy vrcholove´ho managementu. Management Information Systems jsou trˇetı´m vy´vojovy´m stadiem syste´mu˚, vznikajı´cı´ch v 70. azˇ 90. letech dvaca´te´ho stoletı´. Prˇedcha´zejı´cı´ Decision Support Systems jsou urcˇeny pro financˇnı´ pla´nova´nı´ a Executive Information Systems umozˇnˇujı´ rˇesˇit „ad hoc“ u´lohy.
4V datove´m skladu vznika´ uceleny´, komplexnı´ model vnitrˇnı´ situace rˇı´zene´ho syste´mu (podniku) ve vazbeˇ na jeho okolı´.
P. POLSTER INFORMACE A INFORMACˇNI´ SYSTE´ MY V LESNI´M HOSPODA´RˇSTVI´CˇR MIS jsou urcˇeny pro vrcholove´ manazˇery. Tito lide´ jsou zpravidla vysoce kvalifikovanı´, takzˇe u nich lze prˇedpokla´dat kromeˇ odborny´ch ekonomicky´ch znalostı´ i vy´borne´ uzˇivatelske´ znalosti a dovednosti prˇi pra´ci s pocˇı´tacˇem. Takovy´ prˇedpoklad je pro pra´ci s MIS samozrˇejmy´, bez jeho splneˇnı´ nenı´ mozˇne´
s vyuzˇitı´m vy´hod MIS pocˇı´tat. Plny´m vyuzˇitı´m dat podnikove´ho IS a mozˇnostı´, nabı´zeny´ch MIS, lze vy´razneˇ zkvalitnit a objektivizovat rˇı´zenı´ podniku.
4 Za´veˇr
Prˇi tvorbeˇ programove´ho vybavenı´ podnikovy´ch IS je nutno vy´razneˇji akcentovat rovinu komunikacˇ- nı´ho rozhranı´ programu˚. Sˇpatneˇ vyrˇesˇene´ rozhranı´ nenı´ „uzˇivatelsky prˇı´tulne´“ a snizˇuje vy´konnost pracovnı´ku˚, kterˇı´ jej obsluhujı´. To se pochopitelneˇ vy´razneˇ projevı´ na kvaliteˇ (chybovosti) zada´vany´ch dat a mu˚zˇe neprˇı´zniveˇ ovlivnit rˇı´zenı´ podniku a tı´m i jeho hospoda´rˇsky´ vy´sledek. Naopak prˇehledne´
a esteticky dobrˇe zpracovane´ rozhranı´ mu˚zˇe vy´razneˇ napomoci spra´vnosti a rychlosti zada´va´nı´ dat a tı´m prˇı´zniveˇ ovlivnit ekonomicke´ dopady IS na cˇinnost podniku.
Obdobneˇ kvalitneˇ vypracovane´ vy´stupy IS, spojene´ se zvysˇova´nı´ „pocˇı´tacˇove´ kvalifikace“ pra- covnı´ku˚, mu˚zˇe podstatneˇ zvy´sˇit vyuzˇitı´ mozˇnostı´ IS pro rˇı´zenı´ podniku na operativnı´, strategicke´
i takticke´ u´rovni a tı´m napomoci jeho rozvoji a zvysˇova´nı´ zisku.
Pouzˇita´ literatura:
1. HOLE´ CY, J. Urcˇenie hodnoty lesne´ho porastu v podmienkach rizika vy´skytu na´hod- ny´ch t’azˇieb. In Financovanie’98 LESY–DREVO, Zbornı´k z konferencie s medzina´rod- nou u´cˇast’ou. Zvolen: TU, 1999. s. 47–53
2. HOLE´ CY, J. Odhad rentability hospoda´renia na nesˇta´tnej lesnej poˆde Slovenska. In Su´cˇasnost’ a budu´ci vy´voj nesˇta´tneho lesnı´ckeho sektora SR, zbornı´k z konferencie s medzina´rodnou u´cˇast’ou. Banska´ Sˇtiavnica: 1999. s. 65–74
3. LEWIS, B. Paradox produktivity. Computerworld, rocˇ. VII, 1996, cˇ. 40, s. 15 4. POLSTER, P. Manazˇersky´ informacˇnı´ syste´m jako na´stroj manazˇera. In Logisticko–
–distribucˇne´ syste´my, zbornı´k refera´tov odborne´ho semina´ra s medzina´rodnou u´cˇas- t’ou. Zvolen: TU, 1997. s. 98–103
5. POLSTER, P. Informacˇnı´ zabezpecˇenı´ lesnı´ho hospoda´rˇstvı´ v podmı´nka´ch trzˇnı´ eko- nomiky. Brno: MZLU, 1998. 205 s. Doktorandska´ disertacˇnı´ pra´ce.
Prˇı´speˇvek je soucˇa´stı´ pracı´ na dı´lcˇı´m vy´zkumne´m za´meˇru 421/1035/9 ZA 05.
Ing. Petr Polster, Ph. D.
U´ stav lesnicke´ a drˇevarˇske´ ekonomiky a politiky Lesnicka´ a drˇevarˇska´ fakulta
Mendelova zemeˇdeˇlska´ a lesnicka´ univerzita v Brneˇ Zemeˇdeˇlska´ 3, 613 00 Brno
e–mail:polster@mendelu.cz tel.: 05/45 13 40 80
v Brneˇ 10. dubna 2001