• Nebyly nalezeny žádné výsledky

3 Korekční cvičení ve školské praxi – sonda provedená u žáků 7. ročníku ZŠ

tam o žádné spojení vět do souvětí nejde. Chybné slovo „skoušela“ (spr. zkoušela) je nutno mít osvojené pamětně: žádné pravopisné pravidlo zde pro zdůvodnění předpony nepomůže.

Úmyslně jsme vypsali i do tohoto příspěvku, kolik různorodých jevů se vy- skytlo ve zdánlivě krátkém korekčním cvičení pro žáky 5. ročníku ZŠ. I při hbité práci by takové cvičení včetně svědomité kontroly žákovských prací a vyhodno- cení výsledků zřejmě zabralo celou vyučovací hodinu. A efekt pro komunikačně pojatou výuku češtiny bude mizivý.

3 Korekční cvičení ve školské praxi – sonda provedená

Přejímáme korekční cvičení ze s. 12 PS 1 Fraus 7, u něhož slouží obrazový motiv skřítka jako upozornění na text s chybami, tedy text, v němž „se leccos pomotalo“, jak se uvádí v zadání.

Obrázek 3

Ponecháme-li stranou úvahu, nakolik je potřebné ve školních hodinách češ- tiny11 „procvičovat“ učivo z dějepisu (viz záměny výrazů a nelogické formulace v textu o husitství), zarazí zde hustota zařazených chyb (včetně tzv. chyb relativ- ních, což jsou např. případy opomenuté diakritiky typu „zelezné“ místo železné nebo „križáci“místo křižáci aj.). Hned v úvodním souvětí zaznamenáme pouze jediné slovo v pravopisně správné podobě: pravdu. Nadto úvodní celek postrádá smysl a měl by být přestylizován – např. takto (viz řešení v příručce pro učite- le k ČJ Fraus 7 na s. 108): „Husité pokaždé zvítězili, protože bojovali vždycky za pravdu (bojovali s plným nasazením).“ Ptáme se, zda nabízená verze může být dětem v 7. ročníku ZŠ blízká a zda obrat typu „bojovali s plným nasazením“ by žáky tohoto věku vůbec napadl jako varianta k původnímu „měli vždycky pravdu“.

Pokud by se to však stalo, oprava některých chyb ztrácí smysl, což platí i pro jiné pasáže ze cvičení, které má mít podle tvůrců a podle řešení z příručky pro učitele k ČJ Fraus 7 takovouto finální podobu, opřenou o historické pozadí ukázky (srov.

tamtéž, s. 108; úvodní celek neopakujeme): „Na rozdíl od křižáků nenosili železné košile, takže se mohli dobře hýbat (poukážeme na bitvu u Sudoměře – bojovala zde ale panská jednota – jednou z příčin prohry byla i těžká brnění rytířů). Husité chtěli beztřídní společnost, aby měly ženy stejná práva jako muži. Ve znaku měli

11 V příručce pro učitele k ČJ Fraus 7 na s. 108 se výslovně uvádí k tomuto cvičení: „V textu opravíme chyby gramatické i obsahové. Využíváme znalosti žáků z historie a společně si jednotlivé věci vysvětlíme.“ Je s podivem, že autoři neuvádějí nic o chybách pravopisných a směšují chyby pravopisné gramatické (odůvodnitelné z mluvnice) a chyby negramatické, jichž do textu nastražili víc než dost.

kalich, aby si mohli připíjet – měli kalich, který symbolizoval přijímání podobo- jí. Někdy užívali děl překvapivě zvaných tarasnice. Z nejznámějších zbraní měli palcáty, sudlice, řemdichy, cepy a spolehlivou vozovou hradbu. Střelným zbraním říkali kuš. Křižáci museli vždycky utéci, protože přecenili svoje síly. Kardinál Ce- sarini utíkal tak rychle, že ztratil kardinálský klobouk. Žižkovým nástupcem se stal Prokop Holý. Ale ten se pohašteřil s pány a byl poražen, stejně jako potom Roháč z Dubé.“ Nezastíráme, že toto cvičení jsme se zdráhali komukoli zadat jako test pro jeho zjevnou nevhodnost a četné komplikace v textu.

S totožným obrazovým motivem skřítka poplety je na s. 66 v PS 1 Fraus 7 další korekční cvičení, i tam se vyskytuje mnoho úmyslných chyb. Uvedené cviče- ní jsme zkopírovali a rozdali na třech různých ostravských školách žákům 7. roč- níku jako pracovní list k vyplnění a k dopsání zkorigovaného textu na připojené řádky, abychom si ověřili, jak zvládnou žáci tzv. „pomotané“ cvičení s kumulo- vanými chybami různého typu (zde včetně výrazné chyby věcné) opravit. Z ode- vzdaných 70 řešení nebylo žádné zcela správně. Jeden z vyřešených pracovních listů, který byl z nejlepších a vynikal dobrou čitelností, zařazujeme jako ukázku:

Obrázek 4

Z ukázky je zjevné, že svědomitý žák se nedokázal s opravou vadného textu12 vyrovnat na čtyřech místech, respektive přesněji: zbyly mu v něm čtyři odlišnosti od „vzorového“ řešení z příručky pro učitele: „6 km“ místo 6 m; „strážnými“ mís- to strážními; podoba „úctihodní“ (se dvěma pravopisnými chybami) místo úcty- hodný. Sporný je ještě další jev, o něm viz v pozn. 13.

První z  odlišností, kterou žák soustředěný na  pravopisné jevy přehlédl, byla zkratka km za údajem o délce krku žirafy (správně 6 m). Totéž se ostat- ně stalo i mnoha jiným žákům, protože „chyták“ typu věcné chyby nečekali.13 Dovolujeme si dále upozornit, že řešení textu Kráčející rozhledna (uvedené na  s. 139 v příručce pro učitele k ČJ Fraus 7) jednoznačně považuje za jedinou náležitou možnost podobu adjektiva strážní (ve spojení strážními věžemi). Je to problematické z více důvodů: opozice adjektiv strážný x strážní totiž existu- je a je daná historicky; strážný ve smyslu „určený ke střežení/strážení“ postu- pem času ustoupilo novějšímu strážní ve stejném smyslu; připomeňme starší sousloví strážný anděl; resp. anděl strážný, pak také časopis jehovistů nazvaný Strážná věž. Přesné vysvětlení je však vzhledem k okrajovosti problematiky pro 7. ročník ZŠ nadbytečné a nepotřebné, i proto si mají autoři edukačních mate- riálů dávat pozor, co do cvičení zařazují a jaké řešení vydávají za náležité, popř.

jediné možné. Požadovanou podobu strážními nepoužil nikdo z testovaných žáků; měkké (strážní) měli jen dva žáci s celkově velmi chabými výsledky, ti však zjevně postupovali tak, že ve  cvičení mechanicky „vyměňovali“ ypsilon za měkké i a opačně a délku samohlásky si tipovali, takže se dopustili ve tvaru strážními další pravopisné chyby (jeden napsal „strážnimi“, druhý „strážnímy“).

Z  výukových důvodů vadí také výskyt adjektiva v  podobě „uctihodní“ (krk):

dětem v tomto věku málo známé (nebo spíše zcela neznámé) složené adjekti- vum úctyhodný opravilo z vadného „úctihodní“na podobu s psaným -y na konci první složky úcty- jenom 16 žáků ze 70, tj. necelých 23 % respondentů. K těm, kteří v něm nechali obě dvě chyby (bylo jich jen 5 ze 70, tedy 7,1 %), patřil i žák, jehož test jsme jako ukázku zařadili sem. Většina slovo psala pouze s jednou chybou jako „úctihodný“.

12 Obsahuje 48 (!) skutečných chyb a fingovaných opomenutí (mimo diskutabilní jevy, jež komentujeme zvlášť).

13 Vypouštíme údaje o počtu chybujících v jevu 6 km, protože v jedné z tříd pozorná dívka při samostatné práci se cvičením hlasitě vykřikla a varovala ostatní, že správně je 6 m. Pro ilustraci zrádnosti takových věcných omylů doplňme, že když jsme toto problematické cvičení pokusně zadali studentovi posledního ročníku studia učitelství češtiny při zkoušce z didaktiky, ani on si vadného údaje 6 km nevšiml. Další (jediný) problém měl tento muž s tím, že váhal při psaní příslovečné spřežky, která je zde uvedena jako kupodivu (stejně jako v řešení v příručce pro učitele k ČJ Fraus 7 na s. 139). Možná je ovšem nadále také její nespřažená verze ku podivu, i když ta podle IJP není tak častá (tu má v ukázce u Obrázku 4 i žák 7. ročníku), o ní se však kupodivu/ku podivu příručka pro učitele nezmínila.

Porovnáme-li obě vybraná korekční cvičení, která patří do PS 1 Fraus 7, ani u jednoho neshledáváme důvody, proč by měla být se žáky probírána právě v této podobě. K připomenutí a zejména pak upevnění pravopisných zásad se mnohem lépe hodí jiné cesty i typy cvičení.