Na konzervatořích je komunikace zprostředkována nejen verbálně, ale i pomocí hudby, což je typické především pro odborné předměty, jako jsou in- tonace a rytmus, harmonie, analýza, kontrapunkt, sborový zpěv aj. Na základě způsobu komunikace v těchto předmětech jsme identifikovali další nové komu- nikační struktury. Důležitým zdrojem komunikace se tu stává hudební nástroj (učební pomůcka) skrze nějž učitel komunikuje se žáky.
Podle vztahu nadřazenosti a podřazenosti rozlišujeme komunikaci vertikální a horizontální. Vertikální komunikace je taková, kde tok informace jde zeshora
dolů nebo naopak, od učitele k žákovi, žákům či naopak. O horizontální komuni- kaci mluvíme tehdy, jestliže probíhá mezi rovnocennými partnery, například jen mezi žáky, nebo jen mezi učiteli. Komunikace také může být jednosměrná nebo obousměrná. (Samuhelová, 1988) Jednosměrnou komunikaci značí jednosměrná šipka a tok informací jde pouze jedním směrem, od jednoho zdroje k příjemci.
Obousměrná komunikace je značena jednou obousměrnou šipkou, kde tok in- formací proudí mezi zdrojem a příjemcem, přičemž z příjemce se stává zdroj a z původního zdroje příjemce.
Dále uvádíme jednotlivé typy komunikačních struktur, které stručně charak- terizujeme a ilustrujeme konkrétními příklady. Pořadí komunikačních struktur je totožné s pořadím struktur v tabulce (viz níže).
Je jednosměrná vertikální komunikace, kdy učitel komunikuje s jedním žá- kem. Tok informace, který značí šipka, jde od učitele k žákovi. Například učitel dává příkaz nebo napomíná.
U: Když řeknu, že nebudeš jíst, tak nebudeš jíst.
Jednosměrná vertikální komunikace, kdy učitel komunikuje se všemi žáky ve třídě. Podává souvislý výklad, oslovuje žáky, klade řečnické otázky, velmi často klade otázku, na kterou vzápětí odpovídá jeden z žáků.
U: Kdybyste je porovnali s Ravelem, jak vám přijdou? Debussy a Ravel?
3.
k, k<n; (k=1, 2… n)
Jednosměrná vertikální komunikace, kdy učitel komunikuje pouze se skupi- nou žáků.
U: Takže zbyli nám jedna, dva, tři, jdeme na to, poslouchejte.
Je jednosměrná komunikace, kde písmeno X označuje cizí osobu ve třídě.
Může jí být jiný učitel nebo výzkumník, pak se jedná o komunikaci horizontální, nebo cizí student, pak mluvíme o komunikaci vertikální.
U: Prosím Vás, mohla byste mi podat ten kabel?
5. U
Obousměrná vertikální komunikace, kdy učitel komunikuje s jedním žákem, který reaguje na učitelova slova. Tok informací jde od učitele k žákovi a od žáka k učiteli. Jedná se o dialog, kde učitel může vystřídat několik mluvčích nebo jen jednoho žáka, s kterým uskuteční jedno či více komunikačních spoje- ní. Učitel klade otázku žákovi, který na ni odpoví; napomíná žáka, který zpětně reaguje na učitelovu poznámku; žádá o něco žáka; přikazuje něco žákovi, který reaguje na učitelova slova.
U: Prosím tě, zopakuj ještě, jaký to byl obchodník?
Ž: Dagles.
6. U
Obousměrná vertikální komunikace, kdy učitel komunikuje se žáky a ti mu odpovídají na jeho podněty. Používá se při opakovní učiva, zjišťování názoru třídy. Velmi často se tato struktura objevuje při položení nižší kognitivní otázky, na kterou odpoví více žáků najednou.U: Co všechno bychom do toho středověku zahrnuli? Tak začneme slohy, jaké stavitelské slohy znáte?
ŽŽ: Románský.
U: Románský a?
ŽŽ: Gotický.
7. U
Obousměrná komunikace s cizí osobou, která je přítomna ve vyučova- cí hodině, jako například výzkumník, učitel nebo rodič, který se přišel podívat na ukázkovou hodinu. Komunikaci iniciuje učitel a cizí osoba reaguje na jeho podněty. Může být horizontální nebo vertikální (viz výše u U→X).
U: Asi by měli víc nahlas ne, nebo to nevadí? Je to slyšet?
X: Já nevím.
U: Tak kdyžtak trochu přitlačte.
8. U
Jednosměrná vertikální komunikace, jejímž iniciátorem je učitel, který ko- munikuje se žákem skrze hudební nástroj, ten na jeho podmět nereaguje, častým důvodem je jeho nevědomost.: Dvojzvuk zahrán na pianě.
9. U UP
Jednosměrná vertikální komunikace, jejímž iniciátorem je učitel. Tato struktura se nejčastěji vyskytuje v odborných předmětech, jako je např. harmo- nie, kdy učitel vykládá látku, analyzuje skladbu a přitom hraje žákům ukázky.
Tříhlasý frygický akord (zahráno na pianě jako ukázka).
10. U UP
Obousměrná vertikální komunikace, učitel komunikuje pouze skrze hu- dební nástroj a žák reaguje na jeho hraní. Tato komunikační struktura je typická pro hodiny intonace.
: Dvojzvuk zahrán na pianě.
Ž: Malá sekunda.
Obousměrná vertikální komunikace, učitel je iniciátorem komunikace a komunikuje s žáky skrze hudební nástroj. Tato struktura se vyskytla velmi zříd- ka, a to pouze v hudebních odborných předmětech, jako je intonace a harmonie.
Tón.
ŽŽ: Ná. (Žáci zpívají.)
Jednosměrná vertikální komunikace, kdy žák je jejím iniciátorem, ale uči- tel na jeho projev nereaguje. Vyvolává jiného žáka, neslyší ho nebo ignoruje jeho poznámky.
U: Lucemburkové, jak šli za sebou? Vyjmenujem si je.
Ž1: Karel IV.
Ž2: Jan Lucemburský, který si vzal Elišku Přemyslovnu.
U: Ano, vzal si Elišku Přemyslovnu…
Jednosměrná horizontální komunikace, kdy žák komunikuje s jiným žá- kem, který na jeho projev nereaguje. Vyskytuje se při napovídání nebo při ně-
kterých žákovských komentářích, které prezentují vlastní postoje žáka, nemají výukový ani učební potenciál.
U: A přestaneš konečně jíst. Taky to bude asi referát navíc.
Ž1: Jo, tak jo.
Ž2: Nepruď, mlč, Heleno.
Jednosměrná horizontálně vertikální komunikace, kdy žák mluví k učiteli i žákům naráz. Například žák přednášející referát.
Ž: Tak, dnes budu hovořit o relikviích, které se u nás našly.
Jednosměrná horizontální komunikace, kdy žák komunikuje s jinými žáky, od kterých chybí zpětná vazba. Žák porušuje pravidla komunikace ve vy- učování, nebo má za úkol přednést něco ostatním žákům (žák nehovoří primárně k učiteli).
Ž: Dneska vám budu vyprávět o raku říčním, je to ohrožený druh a slyšela jsem, že v našich potocích se objevil i rak americký, který tohoto raka vytěsňuje.
Obousměrná vertikální komunikace, kdy žák je iniciátorem komunikace a učitel reaguje na jeho verbální projev. Přestože M. Samuhelová uvádí, že tato struktura není moc častá v tradičních vyučovacích hodinách, v našem výzkumu je velmi frekventovaná. Často ji předchází komunikační struktura U→ŽŽ, kdy učitel klade otázku celé třídě, jmenovitě nevyvolává a čeká, kdo se sám ujme slo- va. Objevuje se i v momentech, kdy žák něčemu nerozumí, potřebuje něco zopa- kovat nebo zeptat se na něco, co ho zajímá. Struktura se objevuje i v situacích, kdy žák přichází pozdě do hodiny.
Ž: Ten D dur je pro levou ruku?
U: Ano, D dur je pro levou.
Obousměrná horizontální komunikace, kdy spolu komunikují dva žáci.
Vyskytuje se v hodinách, kde je zařazena forma skupinového vyučování, jazykové hry, při porušení pedagogických pravidel, když žáci vyrušují nebo si napovídají během samostatné písemné práce.
Ž1: Jakou máš nejradši kosmetiku, Heleno?
Ž2: Já používám kosmetiku od Yves Rocher.
Obousměrná komunikace, kdy žák iniciuje komunikaci s cizí osobou, kte- rá reaguje na jeho podnět. Často se jedná o vertikální komunikaci, kdy cizí oso- bou je jiný učitel.
Ž: Paní profesorko, já nevím, jestli ona říkala, že nakonec půjde na ten pěvecký seminář.
X: Jo, Nováková, no asi tam půjde, já jsem s ní totiž ještě mluvila, abych ji na to upozornila.
Jednosměrná vertikální komunikace, kdy žák je iniciátorem komunikace a komunikuje skrze nástroj. Učitel na žákův projev nereaguje. Tato struktura se vyskytla ve dvou hodinách. V jedné hodině v rámci porušení kázně, kdy student měl na stole budík, na který zvonil pomocí lžičky. Učitel zareagoval pouze va- rovným pohledem. V jiné hodině i škole v rámci žákovského humoru hrál žák na háček od stolku a zprvu jej učitel ignoroval. V následující struktuře žák hraje pro učitele i žáky.
: Hraje na háček od stolu.
ŽŽ: Smích.
Jednosměrná horizontálně-vertikální komunikace, tato struktura se vy- skytla pouze jednou, jako navázání na předchozí strukturu.
U: Kterej tón tam převažuje, ještě zahraj.
Hraje na háček od stolu.
ŽŽ: Zpívají tón, který převažuje.
U: Es.
Jednosměrná vertikální komunikace, kdy žáci jsou jejími iniciátory, ale učitel na jejich projev nereaguje.
ŽŽ: Requiem jsme dělali.
U: Potřebuji zapojit, Petro nebo Jano, nemáte tam někde kabel?
Obousměrná vertikální komunikace, kdy žáci sami začínají komunikaci s učitelem, který reaguje na jejich podnět.
U: Znáte ňaký části z toho?
Ž1: Akvárium.
U: Em…, ano.
ŽŽ: Labuť.
U: Ano, správně, další?
Ž2: Želvy.
Obousměrná komunikace s cizí osobou, s jiným učitelem, výzkumníkem, cizím žákem atd. Tato osoba je iniciátorem komunikace a je mu učitelem poskyt- nuta zpětná vazba.
X: Dobrý den, můžu vyrušit na chviličku, bude vás více? Asi v tom dalším roč- níku. Kdo z vás půjde?
U: Dobrý den, pojďte, pojďte…
Jednosměrná komunikace, tok informací proudí od učební pomůcky k žá- kům. Učební pomůckou může být dataprojektor, film, hudební nahrávka, inter- aktivní tabule atd.
U: Teď se podíváme na váš známý dokument, jsou to ty dvouminutové, tříminu- tové sekvence… A podíváme se na…
UP: Toulky českou historií, lepšího průvodce byste nenašli, jsem totiž český lev…
Poslední struktura vyjadřuje jednosměrnou horizontálně-vertikální ko- munikaci, kde iniciátorem komunikace je učitel, který zpívá a zároveň hraje na hudební nástroj, a žáci, kteří zpívají s ním. Učitel i žáci jsou tedy zároveň i pří- jemci.
Svatý Václave… (Všichni zpívají za klavírního doprovo- du učitele.)
Pro srovnání uvádíme tabulku komunikačních struktur M. Samuhelové a tabulku z našeho výzkumného šetření. V tabulce od M. Samuhelové (na pravé straně) jsou zvýrazněny komunikační struktury, které jsme dosud na konzerva-
tořích nezaznamenali. Na levé straně představujeme typologii dvaceti pěti KS z výukové komunikace na konzervatořích, kde nové komunikační struktury jsou označeny šedě, přičemž tmavě jsou označeny čistě verbální komunikační struk- tury a světle takové, kde se uplatňuje komunikace skrze hudební nástroj. KS jsou v tabulce seřazeny nejprve podle zdroje komunikace, kde v rámci nich jsou uve- deny KS jednosměrné a pak obousměrné.
Tabulka č. 1, komunikační struktury P. Hádkové z konzervatoří a M. Samuhelové ze ZŠ.
kód kód
U U
U U
U k, U
U X U
U U
U U
U X U
U
9 9
U
U
X X U
U U X U
Legenda: U = učitel, Ž = žák, ŽŽ = žáci, UP = učební pomůcka, X = jiná osoba v učebně, →, = směr toku informací, = a zároveň, = skrze.