Výzkumné šetření

kladené na mediální výchovu. Ukázalo se, že nedošlo ke změně v přístupu učitelů k zadávání domácích úkolů, jelikož k práci s knihami, denním tiskem a návštěvě knihoven směřovaly zadávané domácí úkoly ve stejné míře jako před zavedením mediální výchovy do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělává- ní, resp. do školních vzdělávacích programů.

Výzkumy projektované a realizované formy kurikula mediální výchovy zjišťují nejen současný stav mediální výchovy na školách, ale i znalosti a postoje učitelů ovlivňující její uplatňování ve výuce. Z těchto výzkumů vyplývá, že didaktické pojetí mediální výchovy závisí především na připravenosti, iniciativě a schopnos- tech jednotlivých učitelů.

hypotéza tohoto znění: Učitelé českého jazyka a literatury častěji začleňují re- ceptivní tematické okruhy průřezového tématu Mediální výchova než tematické okruhy produktivní.

Ke splnění výzkumného cíle byl použit dotazník vlastní konstrukce. Ačkoliv bylo výzkumným nástrojem odhaleno množství hledisek vztahujících se ke kon- cepci a realizaci průřezového tématu Mediální výchova u učitelů českého jazyka a literatury v České republice, vzhledem k rozsahu tohoto příspěvku bude pozor- nost věnována vyhodnocení části dotazníku, která umožní potvrdit či vyvrátit shora uvedenou hypotézu.

4.1 Charakteristika respondentů

Výzkumný soubor tvořili učitelé českého jazyka a literatury na druhém stupni základních škol ze základního souboru všech základních škol v České re- publice. Celkem bylo osloveno 2738 základních škol a ke dni 30. 6. 2012 vyplnilo dotazník celkem 766 respondentů, z nichž pouze 600 učitelů odpovědělo, že me- diální výchovu ve své výuce realizuje. Níže uvedená data jsou tak vyhodnocena pouze u této skupiny respondentů. Vzhledem k tomu, že nelze s přesností určit počet všech učitelů českého jazyka na základních školách v České republice², ne- lze stanovit návratnost dotazníků s požadovanou přesností. Respondentům byla zajištěna anonymita při analýze a prezentaci dat.

4.2 Sběr a analýza získaných dat

Sběr dat byl proveden oslovením ředitelů všech základních škol v České re- publice s žádostí o administraci on-line verze dotazníku učitelům českého jazyka a literatury na jejich škole. Po ukončení sběru dat byly odpovědi respondentů ex- portovány do programu Microsoft Office Excel a následně do softwaru Statistica 10.0, kde byla data transformována do podoby databáze.

Reliabilita výzkumného nástroje, představující schopnost dotazníku spoleh- livě a přesně zachycovat zkoumané jevy (Chráska, 2007, s. 171; blíže viz Kerlinger, 1972, s. 421–434), byla zjišťována psychometrickými charakteristikami dotaz- níku – koeficientem reliability Cronbachovo α. Reliabilita škál ve škálové položce

ků předvýzkumu srov. STREJČKOVÁ, 2012.

2

týkající se začleňování tematických okruhů průřezového tématu Mediální výcho- va dosahovala hodnoty α = 0,93, což indikuje vysokou spolehlivost výzkumného nástroje (Nunally, 1978).

Procedury deskriptivní statistiky byly využity k výpočtu měr centrální tenden- ce, jako je aritmetický průměr, medián a modus, dále k výpočtu míry variability (charakteristiky rozptýlení), jako je směrodatná odchylka a rozptyl. Zohledněna byla dále rovněž četnost modu a hodnota horního a dolního kvartilu. Procen- tuální vyjádření odpovědí na položky bylo standardně zaokrouhleno na setiny procenta, tudíž součet nemusí být vždy roven 100 %. Na zjištění vlivu nezávislých proměnných byly použity testy induktivní statistiky. U výsledků šetření, u kte- rých byla nalezena statistická významnost mezi proměnnými, je tato význam- nost uvedena. Pro výpočet byly použity parametrické testy, a to analýza rozptylu (ANOVA) a Studentův t-test.

4.3 Výsledky dotazníkového šetření ve vztahu k tematickým okruhům průřezového tématu Mediální výchova

V dotazníkovém šetření byla pozornost věnována míře začleňování jed- notlivých tematických okruhů (receptivních i produktivních) do výuky českého jazyka a literatury. Pro tuto analýzu byly vypočítány aritmetické průměry jed- notlivých tematických okruhů a následně aritmetické průměry pro celé skupiny tematických okruhů receptivních a produktivních činností. Čím vyšší je hodnota aritmetického průměru, tím jsou tematické okruhy začleňovány ve větší míře.

Respondenti odpovídali na pětistupňové škále: určitě ano (5); spíše ano (4); nemo- hu se vyjádřit (3); spíše ne (2); určitě ne (1).

Graf č. 1: Začlenění jednotlivých tematických okruhů receptivních a produktiv- ních činností mediální výchovy do výuky českého jazyka a literatury

V následujícím textu je pozornost věnována zhodnocení jednotlivých dílčích oblastí receptivních a produktivních činností.

V rámci receptivních činností u učitelů převažovalo začleňování tematického okruhu kritické čtení a vnímání mediálních sdělení. V největší míře je v rámci tohoto tematického okruhu utvářen kritický přístup ke zpravodajství a reklamě, u něhož 341 respondentů (56,83 %) uvedlo jednoznačně kladnou odpověď. Pře- kvapivě nejméně se učitelé českého jazyka a literatury věnují objasňování pravidel tvorby mediálního obsahu sdělení (x = 3,67). Ve srovnání s kritickým čtením a vnímáním mediálních sdělení byl nepatrně méně začleňován tematický okruh interpretace vztahu mediálních sdělení a reality (x = 4,01). V rámci tohoto tema- tického okruhu se nejvíce učitelů (361 respondentů, 60,17 %) vyjádřilo tak, že určitě vedou žáky k rozlišování různých žánrů sdělení, jako např. zprávy, komen- táře, reportáže, sloupku aj. Je zřejmé, že učitelé českého jazyka pokládají tyto dva tematické okruhy ve své výuce za klíčové.

Ačkoliv jsme předpokládali v českém jazyce začlenění především tematických okruhů, které se zabývají stavbou mediálního sdělení a jeho tvorby, tyto tematic- ké okruhy byly začleňovány ve výrazně menší míře. Učitelé nejčastěji v rámci to- hoto tematického okruhu užívají příkladů stavby mediálních zpráv, jako je např.

srovnávání titulních stran různých deníků apod. (46,83 %). Naopak fungování a vliv médií ve společnosti, u kterého se očekává začlenění i do jiných vyučo- vacích předmětů, dosáhlo vyšší hodnoty aritmetického průměru (x = 3,64), což však může být způsobeno typem aprobace jednotlivých respondentů.

Tematický okruh vnímání autora mediálních sdělení s hodnotou průměru 3,54 byl začleňován více než tematický okruh stavba mediálních sdělení, který byl ze všech tematických okruhů začleňován nejméně. I v rámci tohoto tematického okruhu se nejvíce respondentů přiklonilo k odpovědi spíše ano. Téměř polovina respondentů zvolila tuto odpověď u činností rozpoznání názorů autora mediální- ho sdělení (48,83 %) a užití výrazových prostředků autora (48,5 %).

Ve skupině produktivních činností jsme se zabývali tvorbou mediálních sdělení a prací v realizačním týmu. Aritmetický průměr tematického okruhu tvorba me- diálních sdělení dosáhl nižší hodnoty, a to 3,65. Bylo předpokládáno, že vzhledem k zaměření výzkumu na učitele českého jazyka a literatury bude u tohoto tematic- kého okruhu převládat jednoznačně pozitivní výsledek. Nejvíce byla zastoupena odpověď spíše ano, a to u náplně týkající se výrazových prostředků pro tvorbu me- diálního sdělení, kterou tvořila více jak polovina respondentů (53,33 %). Nejméně je v rámci tohoto tematického okruhu začleňována oblast týkající se objasnění po- tenciálu moderních technologií při tvorbě mediálních sdělení. I přes tuto skuteč- nost však nejvíce respondentů volilo spíše kladnou odpověď (189 učitelů, 31,5 %).

Posledním analyzovaným tematickým okruhem byl okruh nazvaný práce v realizačním týmu, který byl začleňován nejméně. Překvapivě nejmenšího arit- metického průměru dosáhla složka vztahující se k redakci školního časopisu, roz- hlasu, televize, internetového média aj. (x = 3,33). Srovnáme-li dosažený výsledek s výše uvedeným šetřením Výzkumného ústavu pedagogického (kterého se účast- nili učitelé všech vyučovacích předmětů), je ve zjištěných skutečnostech zřejmý výrazný nesoulad. Jedním z možných vysvětlení je menší míra participace učitelů českého jazyka na výčtu námi dotazovaných školních médií. Z těchto aktivit se češtináři nejvíce zapojují pouze do školních webových stránek (x = 2,92) a do re- dakce školního časopisu (x = 2,77). Výsledky tak dokládají převažující zaměření vyplývající z charakteru vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura.

Abychom mohli závěrem posoudit platnost stanovené hypotézy, bylo zapotře- bí stanovit, zda při realizaci mediální výchovy ve výuce českého jazyka převládají spíše činnosti receptivní či produktivní. Míra začlenění byla opět odvozena z vy- počítaného aritmetického průměru skupin předmětných tematických okruhů.

Začleňování skupin tematických okruhů průřezového tématu Mediální výchova

Skupiny tematických okruhů Průměr

Tematické okruhy receptivních činností 3,81

Tematické okruhy produktivních činností 3,62

Tabulka č. 1: Začleňování skupin tematických okruhů

Graf č. 2: Začleňování skupin tematických okruhů

Z uvedené tabulky č. 1 i grafu č. 2 je zřejmé, že tematické okruhy receptivních činností jsou ve výuce českého jazyka implementovány ve větší míře než tema- tické okruhy produktivních činností. Z grafu lze dále zaznamenat, že odpovědi

respondentů u receptivních činností byly více konzistentní, čemuž odpovídá roz- ptyl dat. Pro ověření stanovené hypotézy byl použit Studentův t-test (t = 1,01), z něhož plyne, že rozdíl mezi skupinami není statisticky významný. Učitelé čes- kého jazyka tedy začleňují tematické okruhy receptivních činností ve stejné míře jako tematické okruhy produktivních činností. S ohledem na výše uvedené jsme nuceni stanovenou hypotézu vyvrátit.