Využití mimoškolních zařízení
v procesu změn vztahu dítěte k prostředí Vlasta Hrdličková
PdF UP, Olomouc
Období mladšího školního věku je tím obdobím, kdy ještě můžeme
položit základy kladného vztahu k přírodě a naučit děti zodpověd
nému jednání. Pro učitele to znamená, aby každý věnoval velkou pozornost environmentální výchově ve všech vyučovacích předmě
tech, ale i při mimoškolní činnosti. Celému procesu změn vztahu
dítěte k prostředí však může napomoci úzká spolupráce školy s řadou organizací, jež se touto problematikou zabývají. Tyto orga- nizace mohou využít jiných metod a prostředků pro dosažení stej- ných cílů. Při práci mimoškolních zařízení je důraz kladen především
na myšlení ve vztazích, na ovlivňování citových vztahů žáků k pro-
středí a na vytváření základů aktivního tvořivého a ekologicky správ- ného jednání. Příspěvek se zabývá na základě provedeného výzkumu problematikou využívání činnosti mimoškolních zařízení v procesu
změny vztahu dítěte k prostředí u dětí mladšího školního věku.
Environmentální edukace v profesní přípravě sociálních pedagogů
Alena Jůvová
Katedra sociální pedagogiky PdF MU, Brno
Problematika environmentální edukace, tedy výchovy a vzdělávání
v oblasti environmentálních témat, zaujímá v současné společnosti
významné postavení. Po Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu (2002) je, kromě prioritní ochrany životního pro-
středí a přírodních zdrojů (např. zastavení poklesu biodiverzity), stále patrnější orientace také na problémy ekonomické a především
sociální (zdravotnictví, školství, postavení žen, národnostních men- šin a původních obyvatel, problém chudoby). Je tedy zřejmé, že tato aktuální situace by měla být adekvátně reflektována také v přípravě
sociálních pedagogů. Přijetún Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR (2001), se požadavek environmen- tálního edukace stal oficiálně prezentovanou prioritou vládní politiky.
V přípravě pedagogických pracovníků zaměřených na sociální pe- dagogiku, do níž se zahrnuje i oblast volnočasových mimoškolních aktivit, se ukazuje nutnost rozšířit nabídku studijních oborů tak, aby
58
korespondovala se společenskou poptávkou po vysokoškolsky eru- dovaných odbornících v těchto profesích. Nejde pouze o pracovníky center volného času i když zde je zřejmě těžiště jejich práce největší,
ale také o pracovníky stacionářů pro postižené, sociálních ústavů, lidí,
kteří pracují v oblasti prevence sociálně patologických jevů, zaměst
nance multikulturních institucí, romské asistenty a všechny ty, kdo mohou poskytovat pedagogickou intervenci v nejrůznějších oblastech.
V souladu s předpokládaným rozvojem magisterského studijního pro- gramu sociální pedagogiky byla na Pedagogické fakultě zpracována koncepce specializace enyironmentální edukace. Tento studijní pro- gram byl akreditován MSMT v září 2002. Předpokládaný počet stu-
dentů, kteří budou absolvovat tuto specializaci, je 40 v každém
ročru1m pětiletého kombinovaného studia, obecný teoretický vstup v oblasti environmentálního vzdělávání absolvují všichni studenti.
Vzhledem k tomu, že environmentální edukace se stává jednou z priorit české vzdělávací politiky, je třeba na tuto situaci reagovat také zajištěním kvalitní přípravy pedagogických pracovru1<ů v této oblasti. Pro pedagogický výzkum se tak otevírají další otázky a té- mata, na které je třeba hledat odpovědi například v komparacích studijních programů, hodnocení implementace· přijatých dokumentů, případně sledování utváření ekologického vědomí dětí i dospělých.
Priority programů celoživotního vzdělávání
na učitelských fakultách Univerzity Karlovy v Praze Jana Kohnová
Ústav profesního rozvoje pracovru1<ů ve školství, PedF UK Praha Priority programů celoživotního vzdělávání na učitelských fakultách Univerzity Karlovy v Praze: Celoživotní vzdělávání na vysokých školách nemá dosud jednotnou terminologii, ale odpovídající není ani jeho legislativní vymezení, proto úvodní část referátu je kritic- kou analýzou dokumentů k této oblasti celoživotního vzdělávání,
resp. dalšího profesního vzdělávání učitelů. Příspěvek je zaměřen na analýzu programů celoživotního vzdělávání na učitelských fakul- tách Univerzity Karlovy, především na programy orientované na profesní rozvoj učitelů a ředitelů škol. Těžiště je ve dvou oblastech:
jednak jsou to programy zaměřené na doplnění či rozšíření kvalifi- kace nebo na specializaci v rámci profese; dále pak programy zamě
řené na průběžné prohlubování a inovace profesních kompetencí 59
učitelů a dalších pracovníků ve školství. Sledována je míra syste-
matičnosti a nahodilosti volby témat ve vzdělávacích programech a možnosti evaluace výsledků tohoto vzdělávání a jeho vlivu na pozitivní proměny školství a vzdělávání.
Systém dalšího vzdělávání v rezortu ministerstva obrany Irma Kopáčková
Ministerstvo obrany
Příspěvek pojednává o návrhu systému kariérového vzdělávání
v rezortu ministerstva obrany.
Percepce nonverbálních sdělení dětí předškolního věku Jiří Němec
Katedra sociální pedagogiky PdF MU, Brno
Nonverbální komunikace je součástí našeho každodenního života, aniž bychom si to plně uvědomovali. Jak „mimickému světu" do-
spělých rozumějí děti předškolního věku, bylo předmětem našeho malého výzkumu, který jsme prováděli v rámci metodologického se-
mináře se studenty sociální pedagogiky. Tato malá výzkumná sonda se pokouší odpovědět na otázku, zda je dítě schopno před vstupem na základní školu diferencované percepce (tzn. zda je schopno „číst"
v mimických sděleních mužů a žen doplněných o „řeč očí a gest").
Spolu s tím se však nabízí řada dalších problémů. Například: Které emoce jsou pro děti tohoto věku nejlépe „čitelné"? Je percepce emocí a gest odlišná u chlapců a dívek? Smyslem našeho „seminárního výzkumu" nebylo pouze odpovědět na výše uvedené otázky, ale dovést studenty prostřednictvím metodologických úvah k hlubšímu zamyšlení nad celou problematikou.
Celoživotní učení a univerzity třetího věku
Jana Šemberová
Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta v Českých Budějovicích
Specifickou úlohu v celoživotním vzdělávání (učení) plní univerzity
třetího věku (U3V). Nabídka vzdělávacích programů na 21 vysokých školách v České republice je rozmanitá a značně diferencovaná.
60
Zájmové vzdělávání z perspektivy dospělého studenta Michal Šerák
Katedra andragogiky a personálního řízení FF UK
Místo segmentu zájmového vzdělávání ve struktuře celoživotního
učení. Výchovný a kvalifikační pohled na učení. Faktory působící na prožívání volného času u dospělých. Nabídka a systém zájmového vzdělávání. Účastníci kurzů zájmového vzdělávání z hlediska po- hlaví, věku, postavení a dosaženého vzdělání - výsledky výzkumu.
Studentské hodnocení výuky - zkušenosti z VVŠ PV ve Vyškově
Eva Šmelová, Oldřich Kříž
PdF UP Olomouc a VVŠ PV Vyškov
Příspěvek shrnuje zkušenosti z oblasti hodnocení výuky studenty realizované na Fakultě ekonomiky obrany státu a logistiky Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově. Blíže se zabývá také statistickými metodami, které byly použity pro vyhodnocení získa- ných výsledků.
Oblast volného času s ohledem na zvláštnosti minorit Ema Štěpařová
Katedra sociální pedagogiky PdF MU, Brno
Oblast volného času jako prevence sociálně-patologických jevů v sou- vislosti se zvláštnostmi jednotlivých skupin obyvatelstva na území ČR.
Hiporehabilitace ve škole Jana Veselá
Katedra sociální pedagogiky PdF MU, Brno
Možnosti hiporehabilitace ve školním prostředí. Možnosti práce s hy- peraktivními dětmi, prevence agresivity u žáků. Působení koně na psychiku žáka.
61
