Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební
Katedra městského inženýrství
Bezbariérové užívání – nemocnice Krnov Barrier-free – Hospital Krnov
Student: Bc. Lucie Filipčíková
Vedoucí diplomové práce: Ing. Renata Zdařilová, Ph.D.
Ostrava 2017
Prohlašuji, že jsem celou diplomovou práci včetně příloh vypracovala samostatně pod vedením vedoucího diplomové práce a uvedla jsem všechny použité podklady a literaturu.
V Ostravě dne ……….. ………
podpis studenta
Prohlašuji, že
- jsem byla seznámena s tím, že na moji diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. – autorský zákon, zejména § 35 – užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů, v rámci školních představení a užití díla školního a § 60 – školní dílo.
- beru na vědomí, že VŠB – TUO má právo nevýdělečně ke své vnitřní potřebě diplomovou práci užít (§ 35 odst. 3 zákona č. 121/2000 Sb.).
- souhlasím s tím, že jeden výtisk diplomové práce bude uložen v Ústřední knihovně VŠB- TUO k prezenčnímu nahlédnutí a jeden výtisk bude uložen u vedoucího diplomové práce. Souhlasím s tím, že údaje o diplomové práci budou zveřejněny v informačním systému VŠB-TUO.
- bylo sjednáno, že s VŠB-TUO, v případě zájmu z její strany, uzavřu licenční smlouvu s oprávněním užít dílo v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona.
- bylo sjednáno, že užít své dílo – diplomovou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠB-TUO, která je oprávněna v takovém případě ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které byly VŠB-TUO na vytvoření díla vynaloženy (až do jejich skutečné výše).
- beru na vědomí, že odevzdáním své práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/19987 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, bez ohledu na výsledek její obhajoby.
V Ostravě ……….. ……….
podpis studenta
Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí mé diplomové práce Ing. Renatě Zdařilové, Ph.D. za cenné rady, odborný dohled a čas, který věnovala mé práci.
Anotace
FILIPČÍKOVÁ L., Bezbariérové užívání – Nemocnice Krnov, 2017. 69 s. Diplomová práce. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, Katedra městského inženýrství. Vedoucí práce Ing. Renata Zdařilová, Ph.D.
Diplomová práce se zabývá problematikou bezbariérového užívání Sdruženého zdravotnického zařízení Krnov, příspěvkové organizace na ulici I. P. Pavlova 552/9, Pod Bezručovým vrchem, Krnov. Cílem diplomové práce je zmapování a následné vyhodnocení podle celostátní Metodiky kategorizace přístupnosti objektů, a dále analýza vybraných oddělení nemocnice pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a navazujících venkovních prostor. Na základě zjištěných nedostatků jsou doporučeny drobné úpravy stávajícího stavu a provedeny čtyři konkrétní návrhy nového řešení v souladu s příslušnými právními předpisy a českými technickými normami.
Klíčová slova: bezbariérové užívání, průzkum, nemocnice, hygienické prostory, metodika
Annotation
FILIPČÍKOVÁ L., Barrier-free – Hospital Krnov, 2017. 69 s. Diploma thesis. Technical University of Ostrava, Faculty od Civil Engineering, Katedra městského inženýrství.
Supervisor of Diploma thesis Ing. Renata Zdařilová, Ph.D.
This diploma thesis deals with the issue of barrier-free using of the Krnov Combined Health Care Unit, contributory organization on the street I. P. Pavlova 552/9, Pod Bezručovým vrchem, Krnov. The aim of this diploma thesis is mapping and subsequent evaluation according to the National Methodology for categorizing the accessibility of buildings, and analysis of selected hospital departments for people with reduced mobility and related outdoor areas. Based on the identified deficiencies are recommended minor adjustments to the current situation and four specific proposals for a new solution which were implemented in accordance with the relevant legal regulations and Czech technical standards.
Keywords: barrier-free use, research, hospital, sanitary facilities, methodology
Seznam zkratek a symbolů
ČSN Česká technická norma HSV Hlavní stavební výroba MHD Městská hromadná doprava MJ Měrná jednotka
MON Montáž
NP Nadzemní podlaží
PSV Přidružená stavební výroba SZZ Sdružené zdravotnické zařízení Viz v. č. Viz výkres číslo
WC Toaleta, záchod (z anglického „Water Closet“)
Obsah
1 Úvod ... 12
1.1 Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015-2020 ... 13
1.1.1 Přístupnost staveb, dopravy a komunikací ... 13
1.1.2 Statistické šetření ... 14
1.2 Národní rozvojový program mobility pro všechny ... 15
1.2.1 Odstraňování bariér v budovách ... 16
1.2.2 Zpřístupňování dopravy ... 16
1.3 Moravskoslezský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na léta 2014-2020 ... 16
1.3.1 Přístupnost staveb ... 17
1.3.2 Přístupnost dopravy ... 17
1.3.3 Oblast zdravotnictví ... 17
1.4 Metodika kategorizace přístupnosti objektů ... 17
1.4.1 Kategorizace a piktogramy ... 18
2 Požadavky bezbariérového užívání ... 20
2.1 Přístup k objektům ... 20
2.2 Vstup do objektů ... 21
2.3 Komunikace uvnitř objektu ... 21
2.4 Bezbariérová hygienická zařízení ... 22
3 Analýza stavu bariér ... 24
3.1 Exteriér nemocnice Krnov ... 24
3.1.1 MHD – autobusové zastávky Krnov, nemocnice ... 24
3.1.2 MHD – autobusové zastávky Krnov, nemocnice hl. brána ... 25
3.1.3 Pěší trasa od zastávek MHD k nemocnici ... 25
3.1.4 Trasy mezi objekty v areálu... 27
3.1.5 Vyhrazená parkovací stání ... 27
3.2 Objekt A ... 29
3.2.1 Vstup do objektu ... 29
3.2.2 Interiér ... 30
3.2.3 Výtahy ... 31
3.2.4 Schodiště ... 32
3.2.5 Hygienická zařízení ... 33
3.3 Objekt B ... 38
3.3.1 Vstup do objektu ... 38
3.3.2 Interiér ... 38
3.3.3 Výtahy ... 39
3.3.4 Schodiště ... 40
3.3.5 Hygienická zařízení ... 40
3.4 Objekt C ... 44
3.4.1 Vstup do objektu ... 44
3.4.2 Interiér ... 45
3.4.3 Výtahy ... 45
3.4.4 Schodiště ... 46
3.4.5 Hygienická zařízení ... 47
4 Návrh řešení odstranění bariér ... 50
4.1 Exteriér poblíž areálu nemocnice ... 50
4.2 Exteriér objektů nemocnice ... 51
4.3 Objekt A ... 51
4.4 Objekt B ... 52
4.5 Objekt C ... 54
5 Stručné ekonomické zhodnocení ... 55
6 Závěr ... 56
7 Seznam použité literatury a informačních zdrojů ... 58
8 Seznam tabulek ... 60
9 Seznam obrázků ... 61
10 Seznam grafů ... 63
11 Seznam příloh ... 64
12 Seznam výkresové části ... 67
12
1 Úvod
Možnost pohybu a vnímání okolí pomocí smyslů je jednou ze základních složek každodenního života člověka. Přestože je téma ohledně bezbariérovosti stále více prosazováno mezi širokou veřejnost, zdravý jedinec se jen obtížně vcítí do role osoby s handicapem. Přístupnost prostředí se však netýká pouze lidí se zdravotním postižením, ale také těhotných žen, rodičů s kočárky a malými dětmi, velké skupině seniorů a osob s dočasným pohybovým omezením. Tato skupina je nejen omezena svou schopností pohybu či orientace, ale navíc denně čelí nástrahám okolního světa, které se stále nacházejí na mnoha místech veřejného prostoru. Každý člověk má právo na stejný přístup a rovnocenné zázemí, a proto je nesmírně důležité se touto problematikou zabývat a neustále se v ní vzdělávat.
Česká Republika se již dlouhodobě snaží postupnými kroky zajistit kvalitní a důstojný život osob se zdravotním postižením a plnohodnotně začlenit tuto skupinu do společnosti. Na základě Národního plánu podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015–2020 byla vypracována tato diplomová práce, která se zabývá analýzou přístupnosti zdravotnického zařízení pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. [1]
Diplomová práce byla vytvořena na základě požadavku Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Dle jednoho z cílů Moravskoslezského krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na léta 2014–2020 o informování osob o bezbariérovosti nemocnic daného kraje, se tato práce věnovala sbírání informací o přístupnosti prostředí dalšího zdravotnického zařízení. [6]
Diplomová práce je rozdělena do pěti základních oblastí. V úvodní části jsou představeny důvody a cíle zpracování tohoto tématu, včetně uvedení dokumentů a teoretických východisek, ze kterých práce vycházela. Druhá část se věnuje shrnutí některých z požadavků bezbariérového užívání obsažených v platné legislativě. Třetí a zároveň nejobsáhlejší část se zabývá konkrétní analýzou přístupnosti vybraných oddělení v Nemocnici Krnov na ulici I. P. Pavlova 552/9, Pod Bezručovým vrchem, Krnov. Za touto průzkumnou částí navazují návrhy konkrétního řešení některých ze zjištěných problémů dané nemocnice. Poslední část obsahuje stručné ekonomické zhodnocení vybraného návrhu.
13
1.1 Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015-2020
Jelikož se Česká republika dlouhodobě snaží o odstraňování bariér, je vypracován již několikátý navazující národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015-2020 (dále jen „Národní plán“). Díky plnění těchto plánů dochází ke zlepšování podmínek života skupiny osob s postižením. [1]
Základním cílem Národního plánu je prosazování a podpora osob se zdravotním postižením, splnění důležitých opatření a zaměření se na nedořešená témata jako například zaměstnávání osob s postižením nebo nalezení způsobu financování sociálních služeb. Je také potřeba zaměřovat se na odstraňování bariér u veřejných budov a dopravních staveb, kontrolovat dodržování platných předpisů týkajících se bezbariérového užívání staveb a vzdělávat osoby se zdravotním postižením. [1]
Účelem Národního plánu je zabývat se systémem vzdělávání, sociálních služeb, zdravotních služeb a bezbariérového prostředí v širším záběru. Například při prevenci či úspěšné léčbě se sníží náklady na péči spojené se zdravotním postižením, při odstranění bariér v budovách a okolním prostředí se naopak zvýší šance na soběstačnost, a tudíž i zaměstnanost osob s postižením. Pro výdělečnou činnost zase předchází potřeba vzdělání, která musí být této skupině osob dostupná. Přestože tato opatření mohou být finančně náročnější, jejich návratnost je v podstatě nevyčíslitelná, pokud zahrneme získání pocitů seberealizace, samostatnosti a nezávislosti. [1]
1.1.1 Přístupnost staveb, dopravy a komunikací
Odstranění bariér ve stavbách a dopravě se týká nejen osob s trvalým zdravotním postižením, ale také těhotných žen, rodičů s kočárkem, starších osob se sníženou schopností pohybu a také osob s dočasným zdravotním omezením.
Bariéra nemusí znamenat pouze fyzickou překážku. Problémem může být i složitá orientace po daných budovách či v dopravě, která činí problémy osobám se smyslovým nebo mentálním postižením. [1]
14
Kromě redukování stávajících bariér je také potřeba důsledně a správně dodržovat legislativní požadavky na bezbariérovost u novostaveb a rekonstrukcí. Neméně důležitou potřebou je, aby bezbariérová místa byla propojena a vzájemně na sebe navazovala. [1]
Na základě požadavku Národního plánu o vypracování jednotné metodiky pro mapování bezbariérovosti staveb vznikla Metodika kategorizace přístupnosti objektů, kterou se v další kapitole zabývá i tato diplomová práce.
Mezi další cíle metodiky patří provedení analýzy přístupnosti zdravotnických zařízení pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, což je také úkolem této práce.
1.1.2 Statistické šetření
Ke strategickým rozhodnutím státu o dalším zlepšování podmínek života osob se zdravotním postižením by mělo pomoci statistické šetření, které bylo uskutečněno v roce 2013. [2]
Počet zdravotně postižených osob v ČR je celkem 1 077 673, což odpovídá podílu 10,2 % - z toho 9,9 % jsou muži a 10,6 % ženy. Tento počet se oproti předchozímu šetření zvýšil o 0,3 %. Nejvyšší počet osob se zdravotním postižením se vyskytuje ve věkové kategorií 60-74 let a v kategorii nad 75 let. Převládajícím typem zdravotního postižení je vnitřní (41,9 %) a poté následuje tělesné (29,2 %). [2]
Vzhledem k celostátnímu podílu 10,2 % osob se zdravotním postižením, můžeme předpokládat okolo 2500 obyvatel Krnova se sníženou schopností pohybu a orientace.
Počet obyvatel ve věku 65 let a více (poproduktivní věk) se stále zvyšuje, s čímž souvisí také vzrůstající potřeba zdravotní a sociální péče. V Moravskoslezském kraji žilo ke konci roku 2015 celkem 1 217 676 osob a z toho 17,5 % byli obyvatelé poproduktivního věku. Při starším šetření se přitom jednalo o 12,9 %, což dokazuje narůstání této poproduktivní složky. [3]
V Krnově žije dle statistických údajů ke dni 1. 1. 2017 (viz. Tab. 1) celkem 23 762 obyvatel, z toho 5 021 ve věku 65 let a více. [4]
T
1.2 N Přístu život vliv n
z fon
č. 39 mnoh tohot zaříz barié
Tab. 1 Stav o
Národní r upnost veře ta osob se s na zapojení
Finance ndů Evropsk
Přestože 98/2009 Sb.
ho veřejnýc to zákona.
zení. Je důle ér nových. [
byvatel k 1.
Počet obyv
v tom ve vě
Průměrný v
rozvojový ejných bud sníženou sch í těchto osob pro odstra ké unie nebo
stavební . stanovují
ch budov t Jedná se n ežité nejen
5]
1. 2017 vatel
ěku (let) 1 65 věk (let)
Graf 1 V
ý program dov, infrastr
hopností po b do výděle aňování bar o z vlastních
zákon, ve zajištění be tato kritéria například o pokračovat Věk ob
15 Ce
2 0‐14 15‐64 1 5 a více
Věk obyvatel
m mobility truktury a d ohybu a orie ečné činnost riér se získ h prostředk znění pozd ezbariérovo a nesplňují
úřady, ško v odstraňo byvatel ve
lkem Mu
23 762 11 3 424 1 15 317 7 5 021 2
43,2
l ve městě Kr Zdroj
y pro všec dopravy se entace. Bez ti, a tedy i n kávají v rám ků. [5]
dějších pře osti všech n
, protože b oly nebo pr
vání bariér, městě Krn
0 1 6
uži Ženy
415 12 3
735 1 6
664 7 6
016 3 0
41,4 4 Zdroj: Česk
rnov
údajů: Česk
chny e řadí mezi zbariérové p na jejich sam mci tohoto
edpisů, a n nových stav byla postav
ávě o sociá , ale také př
ov
0-14 let 15-64 let 65 a více let
y 347 689 653 005 44,9
ký statistický
ký statistický
i důležitou prostředí má mostatnost.
Programu
navazující v veb a rekon vena před ú
ální a zdrav ředcházet v t
úřad [4]
ý úřad [4]
součást á kladný
[5]
mobility
vyhláška nstrukcí, účinnosti votnická vytváření
16
Hlavním cílem Programu mobility je zajištění bezbariérového pohybu ve městech i obcích, což zahrnuje dostupnost veřejných budov a služeb, zlepšení přístupnosti veřejné dopravy a samozřejmě vzájemné propojení bezbariérovými trasami. [5]
1.2.1 Odstraňování bariér v budovách
Odstraňování bariér v budovách se týká nejen úprav interiéru, ale také přístupu do daného objektu. Tím se rozumí například vyrovnání výškových rozdílů mezi přístupovou komunikací a vstupními dveřmi. Vnitřní prostor musí zajistit bezbariérovost vertikálního i horizontálního pohybu, dostupnost hygienických zařízení a jednoduchost orientace po budově. [5]
Podpora Programu mobility se týká budov veřejných institucí, pošt, vzdělávacích, sportovních a kulturních zařízení a také budov poskytující zdravotní a sociální služby.
Uvolňované prostředky jsou poskytnuty pouze na úpravy budov, které musí navazovat na bezbariérové trasy. [5]
1.2.2 Zpřístupňování dopravy
Zpřístupňování dopravy se týká nejen samotných komunikací pro chodce a veřejné dopravy, ale také budov zajišťujících dopravní služby, jako jsou například železniční stanice a autobusová nádraží. [5]
Podpora Programu mobility se týká úprav pěších tras, odstraňování bariér na zastávkách a nástupištích, doplnění signalizačních zařízení v dopravních prostředcích a systémových opatření ve veřejné dopravě. Opět je zde podmínka vzájemného propojení bezbariérovými trasami. [5]
1.3 Moravskoslezský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na léta 2014-2020
Moravskoslezský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na léta 2014-2020 je dokumentem, který určuje strategii kraje z hlediska přístupu k osobám se zdravotním postižením. Výraznou částí tohoto plánu je snaha o maximální možné dodržování stávající legislativy ve všech oblastech života této skupiny osob. Pomocí opatření a aktivit by mělo být dosaženo ideálního stavu, který je tímto dokumentem stanoven. [6]
17 1.3.1 Přístupnost staveb
Pro plné začlenění osob se zdravotním postižením do společnosti je nezbytné zabezpečit přístupnost staveb a objektů. Přestože již existuje platná legislativa, stále v této oblasti existují nedostatky, které brání svobodnému pohybu osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Je potřeba se věnovat nejen odstraňování stávajících problémů, ale také bránění vzniku bariér nových. Kromě výše zmíněného důsledného dodržování legislativy je důležitá také snaha o zajištění správného vedení stavebních úřadů a zapojování veřejnosti. [6]
1.3.2 Přístupnost dopravy
Snahou kraje je zpřístupnit lidem se zdravotním postižením dopravu tak, aby se mohli pohybovat bez speciální podpory a pomoci. Možnost samostatného pohybu do škol, zaměstnání, za kulturou a sportem znamená pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace zapojení do společenského prostředí. Mezi aktivity Krajského plánu patří propojení celého Moravskoslezského kraje bezbariérovými linkami a podpora bezbariérových úprav komunikací a nástupních ostrůvků na zastávkách veřejné dopravy. [6]
1.3.3 Oblast zdravotnictví
Dostupnost a kvalita zdravotní péče je pro osoby se zdravotním postižením velice důležitá.
V oblasti zdravotnictví je potřeba respektovat specifické potřeby této skupiny osob. Jednou z aktivit Krajského plánu je informování osob se zdravotním postižením o tom, v jakém rozsahu je bezbariérová nemocnice – na webových stránkách nemocnic zřizovaných Moravskoslezským krajem. Tyto informace jsou dostupné pod informacemi pro pacienty – informace pro lidi se zdravotním postižením. [6]
1.4 Metodika kategorizace přístupnosti objektů
Metodika kategorizace přístupnosti objektů vznikla kvůli rozdílným potřebám tělesného postižení. Jelikož si uživatel s pohybovým postižením klade jiné nároky na přístupnost než uživatelé s jiným druhem omezení, nebylo možné mapované objekty jednoznačně označovat za bariérové či bezbariérové. Potřeba metodiky také vycházela ze skutečnosti, že by většina objektů byla podle stávající platné legislativy zhodnocena jako nepřístupná.
18
Tento dokument tedy zavedl mírnější požadavky pro hodnocení budovy, než vycházejí ze stávající platné legislativy. [7]
Metodika kategorizace přístupnosti slouží pouze pro zpracování informací o stávajícím stavu přístupnosti objektu. V případě vytváření návrhů na úpravy a odstranění bariér je nutné respektovat vyhlášku č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. [7]
Mapování sleduje skutečné podmínky přístupnosti ve stavbě. Předmětem hodnocení může být jak novostavba komunitního centra, tak restaurační podnik ve starší zástavbě. [8]
Přístupnost prostředí se netýká pouze osob se zdravotním postižením, ale také lidí s dočasným omezením, těhotných žen, rodičů s kočárky a malými dětmi a významně také seniorů. Dokud nenastane ideální stav přístupného prostředí, bude stále potřeba poskytovat skupinám osob informace o „bezbariérovosti“ nebo naopak „bariérovosti“. [7]
Pro mapování přístupnosti objektů je především důležitá profesionalita a vzdělání pracovníků. Mapovači musí rozumět nejen potřebám jednotlivých skupin uživatelů (zejména osob na invalidním vozíku), ale také umět vnímat hodnocený prostor z širší perspektivy. Důležitá je jak teoretická, tak praktická část. Podrobné mapování probíhá přímo v terénu, protože se ze zkušeností nelze spolehnout na pouze sdělené informace poskytnuté prostředníkem. Sbírání informací se provádí pomocí fotodokumentace a zápisu do jednotných formulářů, které poskytují potřebné informace pro následné zpracování a vyhodnocení. [7]
Obecné formuláře slouží pro zaznamenání technických parametrů, lze je použít pro jakýkoliv objekt a je vhodné je doplnit specifickými informacemi. Například u mapování obchodu přidat údaje o výšce a hloubce podjezdu prodejního pultu. Formuláře obsahují předepsaná pole, kam se dopisují naměřené hodnoty uváděné v centimetrech, kilogramech a procentech. Přestože metodika kategorizace přístupnosti objektů prioritně slouží pro osoby s tělesným postižením, ve formulářích se vyskytují také základní informace o přístupnosti prostředí z hlediska osob se zrakovým postižením. [7]
1.4.1 Kategorizace a piktogramy
Metodika kategorizace přístupnosti dělí objekty do tří základních kategorií - na přístupné, částečné přístupné a obtížně přístupné nebo nepřístupné. K jednotlivým kategoriím jsou
19
přiřazeny základní piktogramy (zelené, oranžové nebo červené), které mají uživateli poskytnout první rychlou informaci o přístupnosti objektu. Zařazení do kategorií závisí na limitních hodnotách, které jsou na základě zkušeností v dokumentu určeny. Dalších patnáct doplňkových piktogramů nabízí uživateli informace o tom, zda se v daném objektu nachází nebo naopak chybí například bezbariérový vstup hlavním vchodem, rampa, výtah, plošina, upravená toaleta, úzké dveře či průjezdy a jiné. [7]
Rozhodujícím prostorem pro hodnocení je část objektu plnící jeho hlavní a přímo související funkce. Například u plaveckého bazénu se hodnotí také přístupnost šaten a zázemí. U divadel, kin, muzeí, restaurací a jiných budov, kde se předpokládá delší doba pobytu, jsou pro hodnocení důležitá hygienická zařízení. Věnovat pozornost se také musí bezprostřednímu okolí budovy. Jinak přístupný objekt může být kvůli nepřístupnému exteriéru zařazen do jiné kategorie. [7]
Získané poznatky a hodnoty jsou zpracovány do textového výstupu, který je zveřejněn na webových stránkách. Uživatel má tedy dostupné informace o vstupu, vnitřní dispozici, případně hygienickém zázemí a jiné vybavenosti, na základě kterých se může rozhodnout o tom, jestli tento objekt může navštívit sám, případně s doprovodem. Součástí hodnocení může být i návrh úprav. [7] [8]
20
2 Požadavky bezbariérového užívání
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, stanoví mimo jiné obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázející dítě v kočárku nebo dítě do tří let. [9] [10]
Ustanovení vyhlášky č. 398/2009 Sb. se uplatní jak u novostaveb, tak u změn dokončených staveb. Pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují, uplatní se také u staveb změn v užívání. Podle této vyhlášky se postupuje kromě jiných u staveb pozemních komunikací, veřejného prostranství a občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností. Řešená nemocnice této práce tedy musí splňovat požadavky bezbariérovosti jak vnitřních, tak navazujících venkovních prostor. [10]
Zdravotnické zařízení musí umožňovat funkční a bezpečný provoz, tvořit uzavřený propojený celek, nesmí se nacházet v nebytových prostorech a musí být zajištěno z hlediska technických sítí. Další požadavky jsou určeny ve vyhlášce č. 92/2012 Sb.
o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče. [11]
2.1 Přístup k objektům
Bezbariérový přístup k objektům začíná vhodným zajištěním vyhrazených parkovacích stání, co nejkratšími vzdálenostmi od těchto stání či MHD ke vstupům, bezbariérovými komunikacemi pro chodce, minimálními výškovými rozdíly, dobře čitelnými nápisy a vizuálními kontrasty. [12]
Pozemní komunikace a veřejná prostranství
Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody a ostatní pochozí plochy musí umožňovat snadný, samostatný a bezpečný pohyb osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Ne každý chodník leží na bezbariérové trase a nemusí tedy respektovat ustanovení vyhlášky v platném rozsahu. [10] [15]
21
Komunikace pro chodce musí splňovat minimální šířku 1500 mm (2000 mm podél jízdních pruhů), včetně bezpečnostních odstupů, aby bylo umožněno míjení dětských kočárků, osob na invalidním vozíku i chodců s bílou holí. [10] [15]
Výškové rozdíly na komunikacích pro chodce nesmí přesáhnout 20 mm. Podélný sklon je dovolen nejvýše v poměru 1 : 12 (8,33 %) a příčný sklon v poměru 1 : 50 (2,0 %). [10] [15]
Překážky na komunikacích pro chodce musí být osazeny tak, aby byl zachován průchozí prostor podél vodicí linie. Snížené obrubníky, přechody pro chodce, místa pro přecházení, rozhraní mezi pásem pro chodce a pro cyklisty, vjezdy do pěší či obytné zóny a jiné venkovní prostory, musí být opatřeny hmatovými úpravami. [10] [15]
Na všech vyznačených vnějších i vnitřních odstavných a parkovacích plochách a hromadných garážích musí být vyhrazena stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené. Od těchto vyhrazených stání se navrhuje přímý bezbariérový přístup na komunikaci pro chodce. [10] [14] [15]
2.2 Vstup do objektů
Vhodný vstup do objektů zahrnuje snadné nalezení hlavních vstupů bez výškových rozdílů, případně vyrovnané pomocí bezbariérových ramp či chodníků, dostatečný manipulační prostor a šířku vstupních dveří, vhodné značení a vizuální kontrasty. [12]
Vstupní dveře musí umožňovat otevření minimálně 900 mm, musí být opatřeny madlem (s výjimkou dveří automatických) a musí být snadno vizuálně rozeznatelné vůči okolí. Před vstupem musí být zajištěna manipulační plocha o minimálních rozměrech 1500x1500 mm. Elektronický vrátný musí být vybaven také optickou signalizací pro neslyšící osoby. Oboustranný komunikační systém musí být přizpůsoben nedoslýchavým osobám. [10] [15]
2.3 Komunikace uvnitř objektu
Vnitřní dispozice objektů má být přístupná a snadno orientačně zvládnutelná. Všechny prvky horizontálních i vertikálních komunikací mají být vhodně navrženy pro bezproblémový pohyb všech uživatelů. [12]
22 Horizontální komunikace
Horizontální komunikace mají zajišťovat přiměřený manipulační prostor bez překážek s dostatečně širokými, snadně ovládatelnými dveřmi. Dispozice má být jednoduchá s vizuálními kontrasty a řádným osvětlením. [12]
Vertikální komunikace
Vertikální komunikace mají zajišťovat bezpečná schodiště, prostorné výtahy s vhodným vybavením a vizuální kontrasty. [12]
2.4 Bezbariérová hygienická zařízení
Správně navržená hygienická zařízení jsou vhodně označena, zajišťují dostatečný manipulační prostor, vizuální kontrast a mají funkčně osazené zařizovací předměty i vybavení ve vhodných vzdálenostech a dosažitelných výškách. [12]
Vybavení hygienického zařízení musí být umístěno v dosažitelných vzdálenostech a výškách a musí zajišťovat dostatečný vizuální kontrast. Ve veřejně přístupných prostorách nesmí chybět systém nouzového volání, který by měl být napojen na vrátnici či sesternu a spustit alarm na vnější straně kabiny. [10][14][15]
Minimální rozměry koupelny se sprchovým koutem jsou 2450x2300 mm. Důležité je správné rozmístění zařizovacích předmětů, díky kterému se zajistí dostatečný manipulační prostor. Dveře šířky 800 mm se musí otevírat směrem ven, musí být opatřeny z vnitřní strany madlem, odjistitelným zámkem zvenku a nápisem v Braillově psímu.
U kabin minimálních rozměrů musí být manipulační prostor umístěn naproti dveřím a je vhodné použít pouze malé umývátko. [10][14][15]
Po obou stranách WC mísy musí být umístěna madla. V dosahu ze záchodové mísy musí být umístěn toaletní papír a systém nouzového volání. Umyvadlo musí být opatřeno stojánkovou pákovou baterií a musí umožňovat dostatečný podjezd osoby na invalidním vozíku. Poblíž umyvadla by se mělo nacházet svislé madlo a odkládací police. [10][14][15]
Sprchové kouty o minimálních rozměrech 900x900 mm musí mít vedle sebe volné místo pro invalidní vozík, oddělené zástěnou nebo závěsem. Výškový rozdíl mezi
23
podlahou a dnem sprchovacího místa nesmí převýšit 20 mm. Sprcha musí být vybavena správně osazeným sklopným sedátkem, vodorovným a svislým madlem a systémem nouzového volání. Osazení sklopného madla v prostoru mezi sedátkem a volným prostorem je pouze doporučené. [10][14][15]
Vana s přizděnou plochou šířky minimálně 400 mm musí mít před podélnou stranou volný manipulační prostor. Její horní hrana smí být ve výšce nejvýše 500 mm.
V případě umístění podél zdi, musí být doplněna vodorovným a svislým madlem, která nesmí do vany zasahovat. V případě zdravotnických zařízení opět nesmí chybět systém nouzového volání. [10][14][15]
Sprchové kouty o minimálních rozměrech 900x900 mm musí mít vedle sebe volné místo pro invalidní vozík, oddělené zástěnou nebo závěsem. Výškový rozdíl mezi podlahou a dnem sprchovacího místa nesmí převýšit 20 mm. Sprcha musí být vybavena správně osazeným sklopným sedátkem, vodorovným a svislým madlem a systémem nouzového volání. Osazení sklopného madla v prostoru mezi sedátkem a volným prostorem je pouze doporučené. [10][14][15]
24
3 Analýza stavu bariér
Hlavní náplní této práce je zhodnocení základních poznatků řešených objektů s průzkumem a rozborem současného stavu, s důrazem na potřebnost bezbariérového prostředí a analýzou stavu bariér. Bezbariérový průzkum se týká jak vnějšího, tak vnitřního prostředí mapovaných budov. V exteriéru byly zmapovány zastávky blízké městské hromadné dopravy, trasy od těchto zastávek přes vstup do areálu nemocnice až k samotným vchodům do budov, a samozřejmě také vyhrazená parkovací stání.
Do mapování interiéru vybraných oddělení byly zahrnuty vstupy, komunikační prostory, výtahy, schodiště a zejména hygienická zařízení. Vzhledem k vysokému počtu koupelen v jednotlivých pokojích a jejich typizovanému opakování byl vybrán vždy jeden zástupce na podlaží či oddělení a ten byl zhodnocen.
3.1 Exteriér nemocnice Krnov
Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, příspěvková organizace má sídlo v Krnově, v části města Pod Bezručovým vrchem na ulici I. P. Pavlova. SZZ Krnov je uspořádána celkem do čtyř částí – Nemocnice Krnov, Nemocnice Město Albrechtice, Léčebna LDN Město Albrechtice a Léčebna OOP Dvorce. Nemocnice Krnov se skládá celkem ze třinácti budov (rozlišeny písmeny A-M). Bezbariérový průzkum byl proveden ve vybraných odděleních objektu A, B a C. Širší vztahy nemocnice Krnov jsou znázorněny ve výkrese č. 01.
3.1.1 MHD – autobusové zastávky Krnov, nemocnice
Autobusové zastávky Krnov, nemocnice se nachází v docházkové vzdálenosti přibližně 350 m od hlavní brány areálu. Přestože jedno z nástupišť prošlo rekonstrukcí, nevyhovuje ve všech aspektech bezbariérové zastávky. Výška nástupiště je dostatečná. Zastávkový obrubník má správně vizuální kontrast v šířce bezpečnostního odstupu od vozovky. Na něj se napojuje signální pás, který však není v návaznosti na označník zastávky a především není ukončen vodicí linií – hmatný pás nenahrazuje vodicí linii. Druhé nástupiště zcela nevyhovuje bezbariérovému užívání. Nástupiště nemá dostatečnou výšku a chybí mu jakékoli kontrastní a hmatové prvky. Vzhledem k minimální šířce nástupiště a umístění mezi pojízdné komunikace, nevyhovuje ani z hlediska bezpečného užívání. Detailní popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 02a.
25
3.1.2 MHD – autobusové zastávky Krnov, nemocnice hl. brána
Autobusové zastávky Krnov, nemocnice hl. brána se nachází v docházkové vzdálenosti přibližně 50-75 m od hlavní brány areálu. Výška obou nástupišť je nedostatečná a chybí jim vizuální kontrast zastávkového obrubníku v šířce bezpečnostního odstupu vozovky.
U zastávky blíže parkovišti nemocnice není signální pás dotažen k vodicí linii, která ale chybí podél celé pěší komunikace. Detailní popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 02b.
3.1.3 Pěší trasa od zastávek MHD k nemocnici
Přestože pěší trasa od zastávek MHD ke vstupu do areálu nemocnice je orientačně jednoduchá a poměrně krátká, i zde se objevují bariéry, které znesnadňují přístup především nevidomým osobám. Komunikace jsou dostatečně široké a jejich sklon je vyhovující, protože nepřekonávají výrazná převýšení. Obrubníky jsou na přechodech pro chodce i v místech pro přecházení snížené, ale ne vždy doplněné varovným pásem. U míst pro přecházení chybí vodorovné značení. Přirozenou vodicí linií tvoří především ohrazení areálu nemocnice. V ostatních částech se vykytuje buď příliš nízký obrubník nebo hmatný Obr. 2 Autobusová zastávka Krnov, nemocnice, nástupiště 2
Obr. 1 Autobusová zastávka Krnov, nemocnice, nástupiště 1
Obr. 4 Autobusová zastávka Krnov, nemocnice, hl. brána – nástupiště 2 Obr. 3 Autobusová zastávka Krnov,
nemocnice hl. brána – nástupiště 1
26
pás, který v žádném případě neslouží jako vodicí linie. Přechody pro chodce i místa pro přecházení jsou z hlediska uživatelů na invalidním vozíku vyhovující.
Hlavním problémem u přechodu pro chodce mezi zastávkami Krnov, nemocnice jsou hmatové úpravy. Na straně nezrekonstruovaného nástupiště chybí varovný i signální pás. Na straně druhé nenavazuje signální pás na vodicí linii, ale na hmatný pás – což je nepřípustné. Celkové řešení s cyklostezkou je velice zmatené a není zde zajištěn bezpečný pohyb nevidomých osob.
Přechod pro chodce mezi zastávkami Krnov, nemocnice hl. brána má správně snížené obrubníky a je doplněn potřebnými hmatovými prvky – varovný pás, signální pás a vodicí pás přechodu, který je však uprostřed přechodu dočasně přerušen. Signální pás není na jedné straně přechodu ukončen vodicí linií – příliš nízký obrubník.
Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkrese č. 03.
Obr. 7 Přechod pro chodce 1 Obr. 8 Přechod pro chodce 2 Obr. 5 Pěší trasa – přirozená vodicí
linie
Obr. 6 Pěší trasa – místo pro přecházení
27 3.1.4 Trasy mezi objekty v areálu
Venkovní prostor areálu nemocnice není z velké části řešen pomocí chodníků - budovy nejsou v exteriéru propojeny bezbariérovými trasami. Od vyhrazených parkovacích stání u hlavní budovy A jsou ale navrženy pěší komunikace se sníženými obrubníky, které navazují na hlavní bezbariérový vstup. V areálu chybí vodicí linie, přechody pro chodce i správně vyznačena místa pro přecházení.
Zastřešený pohyb mezi budovami je zajištěn průchozím koridorem, který má dostatečnou šířku, ale slabý vizuální kontrast. Jelikož se jedná o dostavbu, která musela překonat odlišné výškové rozdíly jednotlivých podlaží objektů, jsou některé části koridoru ve sklonu.
Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 05.
3.1.5 Vyhrazená parkovací stání
Před hlavním vjezdem do areálu se nachází parkoviště nemocnice, které je přes všední dny placené. Toto parkoviště nabízí asi osmdesát parkovacích míst a čtyři vyhrazená stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené. Vyhrazená místa mají dostatečnou šířku, vodorovné i svislé značení a navazují na chodník se sníženým obrubníkem.
U snížených obrubníků pěších komunikací navazujících na parkoviště chybí varovný pás.
Ten by měl být umístěn již podél vodicí linie, aby se nevidomá osoba nedostala do nebezpečného prostoru parkoviště. Horní tlačítko parkovacího automatu je umístěno příliš vysoko. Alternativní možností placení je SMS platba. Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 04.
Obr. 9 Pěší komunikace k hlavnímu bezbariérovému vstupu
Obr. 10 Koridor
28
Uvnitř areálu nemocnice se nacházejí další vyhrazená parkovací stání u jednotlivých objektů. K hlavním vstupům objektu A jsou přiřazeny celkem dvě tato stání, z nichž jedno se nachází za vjezdem do areálu a druhé u hlavního (bariérového) vstupu do objektu. Obě stání jsou lokalizována vždy pod rampovými chodníky, které vedou k bezbariérovému vstupu budovy A. Parkovací stání mají dostatečnou šířku a svislé značení. Vodorovné značení chybí. Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 06a. U vedlejšího vstupu objektu A se nachází další vyhrazení parkovací stání s dostatečnou šířkou, které je správně označeno vodorovným i svislým značením. Vedle tohoto parkovacího místa se mohou pohybovat auta, a proto je tento prostor celkově nebezpečný pro nevidomé osoby. Ohraničení varovným pásem je zde tedy zbytečné.
Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 06b. Objekt B má pouze jedno vyhrazené stání, které se nachází pod strmější přístupovou komunikací, která vede ke vstupu. Parkovací stání má dostatečnou šířku a svislé značení. Vodorovné značení chybí. Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 12. Poblíž objektu C se nachází parkoviště se třemi vyhrazenými stáními, z nichž dvě mají přímou návaznost na chodník se správně umístěným varovným pásem. Ke vstupům do objektu C nevede pěší, ale rovná, pojízdná komunikace. Od tohoto parkoviště je možný přístup také k budově A. Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresech č. 17a nebo 17b.
Obr. 12 Placené parkoviště – návaznost na chodník
Obr. 13 Vyhrazené parkovací stání – objekt A, hlavní (bariérový) vstup
Obr. 14 Vyhrazená parkovací stání – objekt C, parkoviště
Obr. 11 Placené parkoviště – vyhrazená stání
29 3.2 Objekt A
Objekt A je hlavní budovou nemocnice Krnov. Mapování bezbariérovosti bylo provedeno ve vybraných odděleních, a to v ambulanci, interním, chirurgickém, urologickém a ortopedickém oddělení.
3.2.1 Vstup do objektu
Do objektu vede hlavní – bariérový vstup, hlavní bezbariérový vstup a vedlejší – uzamčený vstup.
Před hlavním (bariérovým) vstupem s mechanicky otevíratelnými dveřmi se nachází jeden schod a za zádveřím následuje dalších deset schodišťových stupňů, které navazují na chodbu v 1. NP.
Hlavní bezbariérový vstup je přístupný přes tři rampové chodníky, z nichž dva musí uživatel pro překonání výškového rozdílu využít. Zalomený rampový chodník vlevo od vstupu navazuje od vyhrazeného parkovacího stání u hlavního (bariérového) vstupu.
Nájezd se skládá ze tří ramen, délky 2-8 m a sklonu cca 6-8 %. Vpravo od vstupu vede rampový chodník také od vyhrazeného parkovacího stání, které se nachází za vjezdem do areálu. Tento nájezd je točitý, délky cca 20 m a ve sklonu cca 7%. Před vstupními dveřmi se nachází společný, jednoramenný rampový chodník délky 2 m při sklonu cca 6%, který kompenzuje jeden schod. Všechny nájezdy jsou opatřeny oboustranným zábradlím, případně i madlem. Povrch je proveden ze zámkové dlažby bez nerovností. Vstupní dvoukřídlé automatické dveře s dostatečnou průjezdnou šířkou 120 cm jsou bez prahu. Za dveřmi se nachází dostatečně prostorné zádveří, ze kterého vedou totožné dvoukřídlé automatické dveře do prostoru ambulance. V zádveří se nachází zvonková signalizace ve výšce cca 130 cm. Obojím dveřím chybí dostatečně kontrastní značení. Manipulační prostor v okolí vstupu i zádveří je dostatečný.
Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkrese č. 06a.
30
Vedlejší vstup se nachází v úrovni přilehlého terénu, ale je uzamčen. Vstupní, dvoukřídlé automatické dveře jsou bez prahu, s nedostatečným kontrastním značením.
Tento vchod je přístupný pouze přes zaměstnaneckou kartu. Zvonková signalizace chybí.
Manipulační prostor před vstupem je dostatečný. Za vstupními dveřmi se nachází schodiště a výtah, který uživateli umožňuje bezbariérový pohyb mezi podlažími. U vstupu se nachází vyhrazené parkovací stání. Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkrese č. 06b.
3.2.2 Interiér
Mapování objektu A bylo provedeno v oddělení ambulance (1. NP), interním oddělení (2. NP), chirurgickém a urologickém oddělení (3. NP) a v oddělení ortopedickém (4. NP).
Manipulační prostor v interiéru je dostatečný. Na chodbách, včetně vstupů do jednotlivých oddělení, jsou dveře dostatečně široké a bez prahů. Dveře do místností pro veřejnost jsou široké 800-1100 mm, také převážně bez prahů. Chodby jsou opatřeny kontrastními, oboustrannými madly. Prosklené plochy nejsou dostatečně kontrastně značeny, většinou pouze v jedné výškové úrovni bílými pruhy. Nápisy na prosklených dveřích jsou
Obr. 17 Hlavní bezbariérový vstup Obr. 18 Vedlejší vstup (uzamčený) Obr. 15 Hlavní vstup (bariérový) Obr. 16 Rampové chodníky
31
nevýrazné a mohou činit problémy nejen slabozrakým osobám. Navigační systém vytvořený popisovými tabulemi je poměrně efektivní a vhodně kontrastní vůči okolí.
V 1. NP (na trase od hlavního bezbariérového vstupu k výtahům) se nachází rampa s dostatečnou průjezdnou šířkou, délkou cca 5100 mm a sklonem cca 8%. Rampa je opatřena oboustranným madlem a její povrch je nekluzký. Manipulační prostor pod i nad rampou je dostatečný.
Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresech č. 08a, 09a, 10a a 11a.
3.2.3 Výtahy
V objektu A jsou umístěny celkem dva veřejně přístupné výtahy. Hlavní výtah se nachází společně se služebním výtahem uprostřed budovy a vertikálně spojuje pět podlaží [S – sklep, 1 – přízemí (vstup, rentgen, laboratoř), 2 – interní oddělení (koridor, bufet), 3 – chirurgie, urologie, 4 – ortopedie, plicní oddělení (lůžková část)]. Před výtahem se v každém podlaží nachází dostatečný manipulační prostor. Výška ovladačů na nástupních místech se pohybuje v dosažitelné výšce okolo 900 mm, bez Braillového písma.
Šachetní i klecové dveře se otevírají automaticky do stran a jejich průjezdná šířka je 1200 mm. Ve výtahové kleci o rozměrech 1400 x 2390 mm (šířka klece je zúžena spodními zarážkami na 1320 mm) je na čelní stěně umístěno madlo (výška 910 mm, odsazení madla od stěny 80 mm) a zrcadlo (výška spodní hrany 940 mm). Ovládací panel s horním tlačítkem ve výšce 1230 mm je vzdálen od rohu výtahu pod 500 mm. Ve výtahové kleci se nachází sedátko ve výšce 540 mm, ze kterého nejsou ovladače v dosahu.
Výtah má slabý vizuální kontrast, chybí mu akustické nebo fonetické hlášení a Braillovo písmo se nachází pod tlačítky uvnitř výtahu (správně vpravo).
Obr. 19 Prostor ambulance Obr. 20 Rampa v interiéru - 1. NP
32
Další výtah se nachází u vedlejšího vstupu do objektu A, je průchozí a vertikálně spojuje také pět podlaží [0 - vstup, 1 – přízemí (laboratoř), 2 – interní oddělení, 3 – chirurgie, urologie, 4 – ortopedie, TRN-plicní oddělení]. Před výtahem se v každém podlaží nachází dostatečný manipulační prostor. Výška ovladačů na nástupních místech se pohybuje v dosažitelné výšce okolo 1000 mm, bez Braillového písma. Šachetní i klecové dveře se otevírají automaticky do stran a jejich průjezdná šířka je 1100 mm. Ve výtahové kleci o rozměrech 1170 x 2840 mm (šířka klece je zúžena spodními zarážkami na 1090 mm) je na boční stěně umístěno madlo (výška 920 mm, odsazení madla od stěny 65 mm), zrcadlo zde chybí. Ovládací panely s horním tlačítkem ve výšce 1250 mm jsou v obou případech vzdáleny od rohu výtahu pod 500 mm. Ve výtahové kleci se nachází sedátko ve výšce 480 mm, ze kterého je jeden panel s ovladači v dosahu. Výtah má slabý vizuální kontrast, chybí mu akustické nebo fonetické hlášení a Braillovo písmo se nachází pod tlačítky uvnitř výtahu (správně vpravo).
Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 07.
3.2.4 Schodiště
Schodiště v objektu A májí dostatečně široká schodišťová ramena a vyhovující rozměry schodišťových stupňů. Značení nástupních a výstupních stupňů je chybné. Kontrastně značena má být pouze stupnice. Jednostranně osazená madla jsou ve výšce větší než 900 mm a nepřesahují schodiště minimálně o 150 mm. Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 07.
Obr. 21 Hlavní výtah Obr. 22 Vedlejší výtah
33 3.2.5 Hygienická zařízení
1. NP – Ambulance
V prostoru ambulance se u hlavního bezbariérového vstupu nachází dvě upravené WC kabiny společně s běžnými WC, zvlášť v oddělení pro ženy a zvlášť pro muže. Hygienické místnosti se od 14h zamykají a klíče jsou k dispozici u sestry na ambulanci. Oboje dveře jsou označeny piktogramem vozíku.
Upravená WC kabina v oddělení pro ženy o rozměrech 1780x1770 mm (1630 mm u WC) je přístupná přes předsíň s umyvadlem (šířka 2960 mm, hloubka 1160 mm), která má dveře otevíratelné směrem ven (průjezdná šířka 900 mm, madlo chybí). Dveře samotné WC kabiny s průjezdnou šířkou 840 mm jsou posuvné, mechanicky otevíratelné do strany a jsou opatřeny oboustranným svislým madlem ve výšce do 1110 mm. WC mísa s výškou sedátka 540 mm je osazena na protější stěně od dveří. Přístup zprava je dostatečný (1100 mm). WC mísa je opatřena pevným (nesprávně svislým madlem, výška cca 700- 1400 mm, délka 700 mm) a sklopným madlem (vyviklané, výška cca 750 mm, délka 800 mm, osová vzdálenost madel cca 660 mm). Splachování WC je umístěno vzadu ve výšce 1200 mm. Podjezd zdravotního umyvadla (výška 780 mm) s pákovou (vysoce osazenou) baterií, je dostatečný. Mýdelník a papírové ubrousky jsou umístěny v dosažitelné výšce do 1200 mm. V místnosti se nachází signalizační tlačítko u WC ve výšce 1330 mm. Věšák se nachází ve výšce nad 1200 mm. V kabině chybí zrcadlo, odpadkový koš a odkládací police. V celém hygienickém zařízení chybí vizuální kontrast. Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 08b.
Obr. 23 Schodiště u hlavního výtahu Obr. 24 Schodiště u vedlejšího výtahu
34
Upravená WC kabina v oddělení pro muže o rozměrech 1780x1770 mm (1630 mm u WC) je přístupná přes předsíň s umyvadlem (šířka 2900 mm, hloubka 1160 mm), která má dveře otevíratelné směrem ven (průjezdná šířka 900 mm, madlo chybí). Dveře samotné WC kabiny s průjezdnou šířkou 840 mm jsou posuvné, mechanicky otevíratelné do strany a jsou opatřeny oboustranným svislým madlem ve výšce do 1110 mm. WC mísa s výškou sedátka 550 mm je osazena na protější stěně od dveří. Přístup zleva je dostatečný (1130 mm). WC mísa je opatřena pevným (nesprávně svislým madlem, výška cca 700- 1400 mm, délka 700 mm) a sklopným madlem (vyviklané, výška cca 780 mm, délka 800 mm, osová vzdálenost madel cca 660 mm). Splachování WC je umístěno vzadu ve výšce 1200 mm. Podjezd zdravotního umyvadla (výška 780 mm) s pákovou (vysoce osazenou) baterií, je dostatečný. Mýdelník a papírové ubrousky jsou umístěny v dosažitelné výšce do 1200 mm. V místnosti se nachází signalizační tlačítko u WC ve výšce 1270 mm. Věšák se nachází ve výšce nad 1200 mm. V kabině chybí zrcadlo, odpadkový koš a odkládací police. V celém hygienickém zařízení chybí vizuální kontrast. Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 08c.
2. NP – Interní oddělení
Upravené WC společně se sprchou se nachází v jednotlivých pokojích daného oddělení a má rozměry 2290x1580 mm. Dveře samotné kabiny s průjezdnou šířkou 900 mm jsou mechanicky otevíratelné směrem z kabiny a chybí jim madlo. WC mísa s výškou sedátka 470 mm je osazena na protější stěně od dveří. Přístup zleva je díky mobilnímu sedátku do sprchy dostatečný (1540 mm se sprchovacím prostorem). WC mísa je opatřena pevným (nesprávně šikmým madlem, výška cca 700-900 mm, délka 500 mm) a sklopným madlem (vyviklané, výška cca 820 mm, délka 800 mm, osová vzdálenost madel cca 750 mm). Splachování WC je umístěno vzadu ve výšce 980 mm. Podjezd
Obr. 25 WC ženy – 1. NP Obr. 26 WC muži – 1. NP
35
zdravotního umyvadla (výška 800 mm) s pákovou (vysoce osazenou) baterií, je dostatečný.
Zrcadlo je umístěno příliš vysoko (výška spodní hrany cca 1470 mm). Sprchovací místo s výškou mobilního sedátka 520 mm (šířka 360 mm, hloubka 260 mm) je umístěno na čelní stěně vlevo od dveří. Páková baterie je umístěna zboku ve vzdálenosti 560 mm od rohu ve výšce 1080 mm. Sprcha je opatřena svislým madlem ve (výška od 1000 mm, délka 400 mm). V místnosti se nachází signalizační tlačítko u WC (výška 940 mm), umyvadla (výška 960 mm) a sprchy (výška 850 mm – strop). V kabině chybí mýdelník, ručník, odpadkový koš a odkládací police. V celém hygienickém zařízení chybí vizuální kontrast.
Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 09b. Návrh nového řešení viz výkres č. 21.
3. NP – Chirurgické a urologické oddělení
Upravené WC společně se sprchou se nachází v jednotlivých pokojích daného oddělení a má rozměry 2270x1640 mm. Dveře samotné kabiny s průjezdnou šířkou 900 mm jsou mechanicky otevíratelné směrem z kabiny a chybí jim madlo. WC mísa s výškou sedátka 490 mm je osazena na protější stěně od dveří. Přístup zprava je díky sklopnému sedátku do sprchy dostatečný (760 mm k sedátku). WC mísa je opatřena pevným (nesprávně šikmým madlem, výška cca 800-1060 mm, délka 500 mm) a sklopným madlem (vyviklané, výška cca 800 mm, délka 700 mm, osová vzdálenost madel cca 830 mm). Splachování WC je umístěno vzadu ve výšce 970 mm. Podjezd zdravotního umyvadla (výška 810 mm) s pákovou (vysoce osazenou) baterií, je dostatečný. Zrcadlo je umístěno příliš vysoko (výška spodní hrany cca 1370 mm). Sprchovací místo s výškou sklopného sedátka 490 mm (šířka 500 mm, hloubka 430 mm) je umístěno na čelní stěně vpravo od dveří. Páková baterie je umístěna zboku ve vzdálenosti 390 mm od rohu a výšce 1140 mm. Přístup z levé strany je blokován přemístitelnou židlí. Sprcha není opatřena madly. V místnosti se nachází signalizační tlačítko u WC (výška 1000 mm), umyvadla (výška 1050 mm) a sprchy (výška 790 mm – strop). V kabině chybí madlo u umyvadla, mýdelník, ručník a odkládací police. V celém hygienickém zařízení chybí vizuální kontrast. Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 10b. Návrh nového řešení viz výkres č. 22.
Další upravené WC se společně se sprchou nachází v místnosti společné koupelny o rozměrech 3730x5100 mm. Dveře samotné místnosti s průjezdnou šířka 1090 mm jsou mechanicky otevíratelné směrem ven a chybí jim madlo. WC mísa s výškou sedátka
36
610 mm je osazena na boční stěně od dveří. Přístup zleva je dostatečný (1530 mm se sprchovacím prostorem). WC mísa je opatřena dvěma sklopnými madly (obě vyviklaná, výška cca 800 mm, délka 800 mm, osová vzdálenost cca 780 mm). Splachování WC je umístěno vzadu ve výšce 1240 mm. Sprchovací místo s výškou sprchovací mobilní židle 470 mm (šířka 400 mm, hloubka 420 mm) je umístěno na pravé stěně od dveří. Páková baterie je umístěna zboku/za zády – podle umístění židle ve vzdálenosti 410 mm od rohu a ve výšce 1240 mm). Přístup z levé/pravé strany je dostatečný. Sprcha je opatřena dvěma svislými madly (výška od 1300 mm, délka 400 mm). V místnosti se nachází sprchovací vozíky, sprchovací lehátko, sprchovací židle, stolky, skříně a zástěny. Signalizační tlačítko je umístěno mezi WC a sprchou (výška 920 mm – strop). V místnosti chybí umyvadlo, mýdelník, ručník, věšák a odkládací police. V celém hygienickém zařízení je slabý vizuální kontrast. Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 10c.
4. NP – Ortopedické oddělení
Upravené WC společně se sprchou v nadstandardním pokoji daného oddělení má rozměry 2090x2190 mm. Dveře samotné kabiny s průjezdnou šířkou 900 mm jsou mechanicky otevíratelné směrem z kabiny a chybí jim madlo. WC mísa s výškou sedátka 420 mm je osazena na protější stěně od dveří. Přístup zprava je kvůli soklu u sprchy nedostatečný (400 mm po sokl). WC mísa je opatřena spojenými a přemístitelnými pevnými madly (výška cca 700 mm, délka 340 mm, osová vzdálenost cca 580 mm).
Splachování WC je umístěno vzadu ve výšce 750 mm. Podjezd umyvadla (výška 830 mm) s pákovou baterií je dostatečný. Zrcadlo je umístěno příliš vysoko (výška spodní hrany cca 1290 mm. Papírové ubrousky a věšák jsou umístěny ve výšce nad 1200 mm.
Sprchovací místo s výškou sklopného sedátka 450 mm (šířka 440 mm, hloubka 270 mm) je umístěno na čelní stěně vpravo od dveří. Páková baterie je umístěna za zády ve vzdálenosti
Obr. 28 Společná koupelna – 3. NP Obr. 27 Pokoj – hygienické zařízení – 3. NP
37
450 mm od rohu ve výšce 1160 mm. Přístup z levé strany je kvůli soklu u sprchy nedostatečný (sokl výšky 70 mm). Sprcha je opatřena dvěma svislými madly (výška od 900 mm, délka 500 mm). V místnosti se nachází signalizační tlačítko u WC (výška 1120 mm) a sprchy (výška 700 mm – strop). V kabině chybí mýdelník a odkládací police.
V celém hygienickém zařízení je vizuální kontrast. Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 11b. Návrh nového řešení viz výkres č. 23.
Obr. 29 Pokoj – hygienické zařízení – 2. NP Obr. 30 Pokoj nadstandard – hygienické zařízení – 4. NP
38 3.3 Objekt B
Objekt B je další z budov nemocnice Krnov, který byl podroben mapování z hlediska bezbariérovosti. Průzkum byl proveden ve vybraných odděleních, a to v očním centru, neurologickém oddělení a gynekologicko-porodnickém oddělení.
3.3.1 Vstup do objektu
Hlavní vstup se nachází v úrovni přilehlého terénu. Ke vchodu vede delší asfaltová komunikace ve sklonu cca 7,6 %. Pod touto komunikací se nachází vyhrazené parkovací stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené. Dvoukřídlé vstupní dveře se otevírají mechanicky směrem dovnitř a mají průjezdnou šířku hlavního křídla 810 mm.
Dveře jsou bez prahu, opatřeny oboustranným madlem ve výšce 860 mm. Vlevo od vstupu se nachází zvonková signalizace (interkom) ve výšce 1360 mm, která se nachází nad lavičkou, a proto je pro osoby na invalidním vozíku zcela nedosažitelná. Za vstupními dveřmi se nachází zádveří o rozměrech 6100x2980 mm. Dveře zádveří jsou také dvoukřídlé, mechanicky otevíratelné směrem do zádveří s průjezdnou šířkou hlavního křídla 820 mm. Oboje dveře jsou bez prahu, opatřeny oboustranným madlem ve výšce 840-860 mm a chybí jim kontrastní značení prosklených částí. Nápisy na hlavních dveřích jsou výrazné a dobře čitelné. Manipulační prostor v okolí vstupu i zádveří je dostatečný.
Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkrese č. 12.
3.3.2 Interiér
Mapování objektu B bylo provedeno v oddělení očního centra (1. NP), neurologickém oddělení (2. NP) a v oddělení gynekologicko-porodnickém (3. NP). Manipulační prostor
Obr. 31 Vstup Obr. 32 Přístupová komunikace
39
v interiéru je dostatečný. Na chodbách, včetně vstupů do jednotlivých oddělení, jsou dveře dostatečně široké a bez prahů. Dveře do místností pro veřejnost jsou široké 800-1100 mm, také převážně bez prahů. Chodby jsou opatřeny kontrastními, oboustrannými madly.
Prosklené plochy nejsou kontrastně značeny. Nápisy na prosklených dveřích jsou nevýrazné a mohou činit problémy nejen slabozrakým osobám. Navigační systém vytvořený popisovými tabulemi je poměrně efektivní a vhodně kontrastní vůči okolí.
V 1. NP se nachází rampa s dostatečnou průjezdnou šířkou, délkou cca 4450 mm a sklonem cca 9,9 %. Rampa je opatřena oboustranným madlem a její povrch je nekluzký.
Manipulační prostor pod i nad rampou je dostatečný.
Další rampa se nachází v 2. NP, má dostatečnou průjezdnou šířku, délku cca 4800 mm a sklon cca 10,3 %. Rampa je opět opatřena oboustranným madlem a její povrch je nekluzký. Manipulační prostor pod i nad rampou je dostatečný.
Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresech č. 14a, 15a a 16a.
3.3.3 Výtahy
V objektu B je umístěn jeden veřejně přístupný výtah. Výtah se nachází u hlavního vstupu do budovy a vertikálně spojuje čtyři podlaží [S –sklep, 0 – vstup, 1 – neurologie (koridor, bufet), 2 – gynekologie]. Před výtahem se v každém podlaží nachází dostatečný manipulační prostor. Výška ovladačů na nástupních místech se pohybuje v dosažitelné výšce okolo 1100 mm, s Braillovým písmem pod tlačítky (správně vpravo).
Šachetní i klecové dveře se otevírají automaticky do stran a jejich průjezdná šířka je 1240 mm. Ve výtahové kleci o rozměrech 1560 x 2640 mm (šířka klece je zúžena madly na 1410 mm) jsou na bočních stěnách umístěna madla (výška 920 mm, odsazení madel od stěny 75 mm), zrcadlo zde chybí. Ovládací panel s horním tlačítkem ve výšce 1270 mm je
Obr. 33 Prostor očního centra – 1.NP Obr. 34 Rampa v interiéru – 2. NP
40
vzdálen od rohu výtahu pod 500 mm. Braillovo písmo se nachází pod tlačítky (správně vpravo). Ve výtahové kleci se nenachází sedátko. Výtah má fonetické hlášení a je poměrně vizuálně kontrastní.
Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 13.
3.3.4 Schodiště
Schodiště v objektu B má dostatečně široká schodišťová ramena a vyhovující rozměry schodišťových stupňů. Značení nástupních a výstupních stupňů je chybné. Kontrastně značena má být pouze stupnice. Jednostranně osazená madla jsou ve výšce větší než 900 mm a nepřesahují schodiště minimálně o 150 mm. Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 13.
3.3.5 Hygienická zařízení 1. NP – Oční centrum
V prostoru čekárny očního centra se nachází samostatná WC kabina pro pacienty o rozměrech 2040x4130 mm, která je volně přístupná. Dveře samotné WC kabiny s průjezdnou šířkou 900 mm jsou mechanicky otevíratelné směrem z kabiny, chybí jim madlo a označení piktogramem vozíku. WC mísa s výškou sedátka 500 mm je osazena na boční stěně od dveří. Přístup zleva je dostatečný (1640 mm k umyvadlu). WC mísa je opatřena z obou stran pevnými madly (vlevo nesprávně vodorovné - výška cca 760 mm, délka 800 mm, vpravo nesprávně svislé - výška cca 700-1400 mm, délka 700 mm, osová vzdálenost madel 940 mm). Splachování WC je umístěno vzadu ve výšce 1120 mm.
Toaletní papír je umístěn taktéž vzadu a není tedy v dosahu z toalety. Podjezd zdravotního umyvadla (výška 800 mm) s pákovou (vysoce osazenou) baterií, je dostatečný. Papírové
Obr. 35 Výtah Obr. 36 Schodiště
41
ubrousky jsou umístěny ve výšce nad 1200 mm. V kabině chybí svislé madlo u umyvadla, zrcadlo, mýdelník, věšák, odkládací police a signalizační tlačítko. V celém hygienickém zařízení je výrazný vizuální kontrast. Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 14b.
2. NP – Neurologické oddělení
V prostoru u schodiště se nachází samostatná WC kabina pro pacienty o rozměrech 1540x2250 mm, která je uzamčená. Dveře samotné WC kabiny s průjezdnou šířkou 900 mm jsou mechanicky otevíratelné směrem z kabiny, označeny piktogramem vozíku, ale chybí jim madlo. WC mísa s výškou sedátka 500 mm je osazena na čelné stěně od dveří. Přístup zprava je dostatečný (870 mm). WC mísa je opatřena pevným (nesprávně svislým madlem, výška cca 700-1350 mm, délka 650 mm) a sklopným madlem (výška cca 780 mm, délka 800 mm, osová vzdálenost madel cca 750 mm). Splachování WC je umístěno vzadu ve výšce 1130 mm. Podjezd zdravotního umyvadla (výška 790 mm) s pákovou (vysoce osazenou) baterií, je dostatečný. Papírové ubrousky a mýdelník jsou umístěny ve výšce nad 1200 mm. V kabině chybí svislé madlo u umyvadla, zrcadlo, věšák, odkládací police a signalizační tlačítko. V celém hygienickém zařízení je výrazný vizuální kontrast. Detailnější popis včetně fotodokumentace je uveden ve výkresu č. 15b. Návrh nového řešení viz výkresy č. 24a a 24b.
Upravené WC společně se sprchou se nachází v jednotlivých pokojích daného oddělení a má rozměry 2180x1770 mm. Dvoje dveře samotné kabiny (kabina je průchozí) s průjezdnou šířkou 800 mm jsou mechanicky otevíratelné směrem z kabiny a chybí jim madla. WC mísa s výškou sedátka 460 mm je osazena na boční stěně od dveří. Přístup zleva je kvůli soklu u sprchy nedostatečný (340 mm po sokl). WC mísa je opatřena spojenými a přemístitelnými pevnými madly (výška cca 700 mm, délka 320 mm, osová vzdálenost cca 530 mm). Splachování WC je umístěno vzadu ve výšce 1070 mm. Podjezd umyvadla (výška 830 mm) s pákovou baterií je nedostatečný. Zrcadlo je umístěno příliš vysoko (výška spodní hrany cca 1400 mm. Odkládací police a věšák jsou umístěny ve výšce nad 1200 mm. Sprchovací místo s výškou sklopného sedátka 500 mm (šířka 500 mm, hloubka 280 mm) je umístěno na boční stěně od dveří. Páková baterie je umístěna zboku ve vzdálenosti 440 mm od rohu ve výšce 1210 mm. Přístup z levé strany je kvůli soklu u sprchy nedostatečný (sokl výšky 160 mm). Sprcha je opatřena vodorovným (výška 770 mm, délka 600 mm) a svislým madlem (výška od 1050 mm, délka 450 mm).
