POSUDEK VEDOUCÍHO DIPLOMOVÉ PRÁCE
Jméno diplomanta: Bc. LADA HRBKOVÁ
Téma práce: ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY V ÚČETNÍCH A DAŇOVÝCH SOUVISLOSTECH
1) Náročnost tématu:
průměrné nadprůměrné
teoretické znalosti x
vstupní údaje a jejich zpracování x
použité metody x
2) Kriteria hodnocení práce:
výborně velmi dobře vyhovující nevyhovující stupeň splnění cíle práce x
logická stavba práce x
práce a literaturou včetně citací x
adekvátnost použitých metod x
hloubka provedené analýzy
(ve vztahu k tématu) x x
úprava práce
(text, grafy, tabulky) x x
stylistická úroveň x
3) Využitelnost výsledků práce:
průměrná nadprůměrná
jako studijní materiál pro teorii x
využitelnost v praxi x
4) Zhodnocení práce:
Zaměstnanecké benefity jsou pro zaměstnavatele vhodným nástrojem pro získání kvalitní pracovní síly. Mají motivovat zaměstnance, a proto záleží na jejich vhodném nastavení, aby byly výhodné jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Cílem diplomové práce bylo zmapovat problematiku zaměstnaneckých benefitů z pohledu českých účetních předpisů, poukázat na daňové souvislosti s nimi spojené a také na způsob jejich účtování. Nakonec pak ukázat řešení zaměstnaneckých benefitů v mezinárodních standardech účetního výkaznictví (IFRS).
Práce je obsahově rozdělená na teoretickou a praktickou část. Teoretická část probírá zaměstnanecké benefity z různých úhlů pohledu. V první kapitole je diplomantka charakterizuje, uvádí jejich vývoj v čase, přičemž zdůrazňuje, že stále více se benefity zaměřují na podporu zdraví zaměstnanců a na sportovní aktivity, což zvyšuje jak výkonost, tak spokojenost zaměstnanců. Druhá kapitola je zaměřena na legislativní úpravu. Přehledně uvádí ustanovení zaměstnaneckých benefitů v zákoníku práce s odkazem na příslušné paragrafy, Následně uvádí benefity upravené zákonem o daních z příjmů jak z pohledu zaměstnance, tak z pohledu zaměstnavatele. Dále uvádí hledisko zákona o dani z přidané hodnoty, kde je zásadní, zda se jedná o peněžní či nepeněžní benefit. Nakonec se věnuje benefitům z hlediska toho, zda jsou předmětem pojistného z hlediska zákona o pojistném na sociální zabezpečení a zákona o veřejném zdravotním pojištění, či zda jsou od tohoto pojištění osvobozeny.
Kapitolu uzavírá úprava benefitů v mezinárodních účetních standardech, konkrétně v IAS 19- Zaměstnanecké požitky, ale zmiňuje i další, zejména IFRS 2 Úhrady vázané na akcie a IAS 16 Penzijní plány. Třetí kapitola se vrací k zaměstnaneckým benefitům z hlediska jejich formy. Částečně se jedná o opakování již uvedeného, jen z jiného úhlu pohledu. Nakonec ve čtvrté kapitole uvádí diplomantka daňové a účetní řešení jednotlivých benefitů. Daňový pohled doplňuje o ukázky způsobu účtování vybraných benefitů.
Praktická část v poslední páté kapitole uvádí zaměstnanecké benefity poskytované ve vybrané obchodní společnosti. Po jejím představení uvádí druhy benefitů poskytované na základě kolektivní smlouvy, či pracovních smluv zaměstnanců, rozebírá jejich výhody z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele. Tato kapitola má největší význam z hlediska vlastního přínosu autorky.
Diplomantka prokázala dobrou orientaci ve zvoleném tématu, včetně schopnosti teoretická východiska demonstrovat na konkrétních příkladech s uvedením daňových souvislosti a způsobu účtování.
Připomínky ze strany vedoucí práce byly v průběhu zpracování respektovány a do práce zapracovány.
