na ulici Revoluční

(1)

Fakulta architektury ČVUT v Praze vedoucí práce MgA. Ondřej Cílser

letní semestr 2018 / 2019

GALERIE

na ulici Revoluční

Yana Stepankova

(2)

OBSAH

1. Úvod

zadání diplomové práce prohlášení diplomanta úvod

2. Analýzy

historický vývoj 3. Návrh

autorská zpráva schwarzplan situace axonometrie schémata 4. Výkresová část

půdorysy pohledy řezy3d řezy

5. Vizualizace 6. Závěr

závěr zdroje

(3)

1. ÚVOD

(4)

6 7

(5)

8 9

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY

AUTOR, DIPLOMANT: Yana Stepankova AR 2018/2019, LS

NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE:

(ČJ)

Galerie na ulici Revoluční.

(AJ)

Gallery at Revolucni str.

JAZYK PRÁCE: ČESKÝ

Vedoucí práce:

Oponent práce:

MgA. Ondřej Císler, Ph.D. Ústav: Ústav nauky o budovách Ing. arch. Martin Stára

Klíčová slova

(česká): Instituce, řeka, městskost, důstojnost, řád

Anotace (česká):

Práce zaobírá doplněním nábřežní linie Vltavy v lokalitě ulic Revoluční a Lannova.

Vzhledem k ustálené pražské typologii předpolí mostů je ústředním tématem práce návrh městské instituce.

Anotace (anglická):

The topic of this diploma project is the continuation of urban structure at Vltava waterfront at Revoluční and Lannova. Given the stabilised urban typology of bridge approach areas, the focus of the project has been placed on the articulation of a modern institution.

Prohlášení autora

Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“

V Praze dne podpis autora-diplomanta

Tento dokument je nedílnou a povinnou součástí diplomové práce / portfolia a CD.

(6)

10 11

ÚVOD

Stanovené území vymezené ulicemi Řásnovka, Klášterská, Dvořákovo nábřeží, Nábřeží Ludvíka Svobody, Holbova, Klimentská a Lannova je místem s vysokým potenciálem pro celé hlavní město Prahu, avšak zároveň místem, které za současného stavu tento potenciál naprosto nenaplňuje jak po stránce významové, tak i po stránce své funkční role v rámci organismu města.

Místo má bohatou historii coby jedna z nejstarších osad na území Prahy, pyšní se přímými vazbami na body se symbolickým významem pro celý národ (například Václavské náměstí), tyčí se nad významově hodnotnou říční páteří města a tvoří předpolí jednoho z pražských mostů. Jen výše uvedený krátký výčet nastiňuje spektrum příležitostí, které z hodnot místa plynou - jak po stránce významové, tak i po stránce energetických toků v rámci města. Avšak navzdory všemu místo zůstává hyzděno dopravním řešením z dob bývalého režimu.

V rámci rešerší dané lokality byly identifikovány hlavní linie uvažování určující pro další rozvahu stran využití místa.

Těmi jsou sledování historického vývoje jako základního ukazatele pro další směřování, dále územně analytické podklady a územně plánovací podklady jako podklad porozumění.. Na ty navazují vlastní analýzy lokality, jejichž záměrem je potvrzení výjimečnosti lokality v pražském kontextu a nastínění logických myšlenkových pochodů směřujících k závěru, že právě sem patří kulturní či správní instituce.

Cílem diplomové práce je návrh stavby, která se řeší nejen otázku splnění technických a prostorových požadavků na současnou galerie, ale i urbanistický podporuje linie kulturních institucí podél Vltavy.

(7)

2. ANALÝZY

(8)

15 PŘEDLOKAČNÍ OBDOBÍ -PŘED ROKEM 1230

Bubenský brod jako významný komunikační bod

Zkoumaná parcela a její blízké okolí bylo součástí širší pražské aglomerace od 9. století, zdejší osídlení je však ještě staršího původu.

Mimořádný význam zdejšího prostoru pro vývoj pražské raně středověké sídelní aglomerace byl způsoben existencí nejvýznamnějšího pražského brodu přes Vltavu mezi Poříčím a Bubny - tzv. Bubenský brod. Významnou změnu v intenzitě osídlení představuje první polovina 12. století, kdy došlo k velkému nárůstu stavební aktivity a „zaplňování“ pražské aglomerace kostely, dvorci a chatami vytvářejícími pestrý zárodek budoucího města.

VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK

Výstavba staroměstských hradeb (1232 – 1249)

Zásadním mezníkem ve vývoji zdejší lokality byla výstavba opevnění a bran Starého Města od třicátých let 13. století.

Najednou byl přerušen přímý průběh starších výpadových komunikací ze Starého Města novým hradebním okruhem.

Do té doby jednotné území pražské aglomerace bylo násilně rozděleno na dalších více než sto let na vnitřní město a předměstí a vývoj zástavby před a za hradním příkopem se začal ubírat rozdílnými cestami.

Veškeré zděné objekty do vzdálenosti 50 – 100 metrů za příkopem musely být demolovány, aby byla zajištěna přehledná a účinná obrana hradeb v případě útoku.

POZDNÍ STŘEDOVĚK

Výstavba Nového Města Pražského (1348 – 1390)

Urbanistický počin římského a českého krále Karla IV.

výrazným způsobem ovlivnil další vývoj námi zkoumané lokality, na kterou se po více než stoleté stavební pauze vrátilo městské osídlení, jehož vývoj násilně přerušila

výstavba staroměstských hradeb. Jednalo se o promyšlenou lokaci, při níž byla nově zakládaná čtvrť důmyslně napojena na již existující infrastrukturu a městskou síť.

HISTORICKÝ VÝVOJ

Historie místa jakožto osídlení území je doložena před rokem 1200, Bubenský Brod byla dobrá strategická pozice pro první osídlení. Ve středověku pak proběhla výstavba hradeb s obranným příkopem, které byly následně strženy Karlem IV. v polovině 14. století. Stopy hranice mezi Starým a Novým městem jsou znatelné dodnes, nejvíce v podobě Ulice Národní, Na Příkopě a Revoluční. Významnými aktivačními momenty z hlediska výstavby byly vždy přestavby spojené s církevními investicemi (např. jezuitské koleje, Norbertinum, apod). Významným iniciátorem změny byla výstavba mostu Františka Josefa na Bubenský břeh, který s sebou nesl potřebu rozšíření uličních profilů. Tato skutečnost vyústila přirozeně v asanační opatření rozšířením ulice Revoluční a zavedení tramvajové trati. Důležitým momentem bylo vytvoření nábřeží v návaznosti na změny povahy břehů v celém centru Prahy. Vykoupením pozemků bývalých mlýnů, zavezením Vltavy a vystavěním nábřežní zdi vzniklo prostranství pro výstavbu v podobě jak ho známe dodnes.

Pro snahu navázat na dobové záměry je však důležité především období první poloviny 20. století. Tato doba již okolí vymezeného území znala v podobě srovnatelné s tou dnešní a již tehdy proběhlo mnoho úvah na téma, jak volné prostranství mezi institucemi využít. Všechny propozice však nikdy nebyly převedeny v realitu. Kontinuitu vývoje přerušil komunistický režim, který s územím naložil po svém a uvedl jej do podoby, jak je známe dnes. Z návrhů předcházejícím komunistické nadvládě je evidentní, že město zamýšlelo lokalitu doplnit o další instituci, a to instituci vládní jako např. v plánu F. Krupky z r.1920 či instituci kulturní, jako např v plánu A. Engela z r. 1936.

Tyto teze se shoují s názorem nastíněným v úvodu, že místo má po stránce významové i po stránce energetických toků potenciál k tomu, aby zde kulturní či vládní instituce vznikla či vznikly. Další kapitoly nabídnou soudobé indikátory obhajující toto stanovisko.

(9)

16 17 RENESANCE

1420-1630 Mlýny, lázně a obchod se dřevem

V okolí zkoumané lokality můžeme v 16 století pozorovat významný socioekonomický vývoj, ze čtvrti chudších řemeslníků se stává čtvrt rezidenčního charakteru.

Jako významná podnikatelská vrstva se u nábřeží shlukovali obchodníci se dřevem a mlynáři, jedny z nejváženějších profesí doby.

Východní strana dnešní Revoluční třídy byla v 16. století zaplněna poměrně výstavními domy nobilitovaných měšťanů, západní strana, kde se nachází i naše parcela, byla zastavěná nesouvisle spletencem dvorků a zahrádek.

V místě posledních domů blíže Vltavě stávaly už od doby Václava IV.

Lázně. Z renesančního období se na sledovaném území z důvodu regulace níbřeží zachovala pouze mohutná hmota vodárenské věže, vybudované na samotném počátku 17.

století, sloužila až do 1877.

BAROKO

1630 – 1790, vysokoškolské koleje v Petrské čtvrti

Pro Baroko byla důležitá především výstavba severně od zkoumaného místa, v severní části ulice Revoluční.

dějištěm rozsáhlé investiční a stavební akce v režii nově zvoleného arcibiskupa Arnošta Albrechta Harracha.

Vznikly zde v podstatě naráz tři velké komplexy budov pro potřeby katolické církve na scelených pozemcích – Královodvorská kolej, Bernardinum a Norbertinum, čímž byla zásadně a nevratně změněna stará středověká parcelace.

Žádná z těchto tří vysokoškolských kolejí barokní doby se nedochovala do dnešní doby, jejich výstavba však znamenala zásadní proměnu zdejšího území. Tím byl v zásadě nastolen trend vrcholící ve 20. století výstavbou velkých moderních administrativních a obchodních domů.

KLASICISMUS

1790-1860,měštanstvo, obchod

Závěr barokního období byl výrazně ovlivněn Josefínskými reformami, které zásadním způsobem změnily sociální uspořádání v celé zemi, a tedy i v Praze. Moc církve a šlechty byla výrazně oslabena, a do popředí se začaloprosazovat měšťanstvo, zejména obchodníci a majetnější řemeslníci.

Dochovaný z tohoto období je dvoupatrový nárožní dům s částí hospodářského dvora je přístupný segmentovou bránou do nádvoří, vedoucí ze zlomu Novomlýnské ulice.

Severní dvouosá fasáda domu, obrácená dnes do Lannovy ulice, spadala původně přímo do říčního ramene.

MODERNÍ VÝSTAVBA 1860 – 1900, most

Zásadní obrat ve vývoji celé přilehlé čtvrti znamenala stavba nového mostu přes Vltavu, mostu Františka Josefa I., který se tak stal čtvrtým mostem v Praze.

Měl podobu visutého mostu se šikmými řetězy, na nichž byl zavěšen mohutný ztužující plnostěnný železný nosník;

na dvou návodních pilířích byly litinové brány s ložisky závěsných šikmých řetězů. 5. března 1899 byla zavedena tramvajová trať.

Přímo u paty mostu vybudovali stavitelé Otto Ehlen a Josef Kandert monumentální budovu tzv. „Eliščiných lázní“.

Její průčelí s věžičkami ve slohu tudorovské gotiky se stalo nadlouhá léta jedním z nejvýraznějších motivů v panoramatu Prahy v pohledu od Holešovic.

MODERNÍ VÝSTAVBA II.

1900– 1940 regulace nábřeží

Vltavský břeh v této části Starého Města zvaného na Poříč ztratil svůj historický výraz postupně během první poloviny 20. století. Již během regulace nábřeží po roce 1910 byly zasypány náhony a ramena Vltavy a započalo se s bouráním zdejších mlýnů. Na historický původ zdejší zaniklé zástavby tak nyní poukazuje pouze křivolaká uliční čára Klimentské ulice, nepravidelná parcelace mezi ulicemi Novomlýnská a Nové Mlýny a malý ostrůvek historické zástavby v severním sousedství kostela sv. Klimenta.

MODERNÍ VÝSTAVBA III.

1940– dnes

Druhá světová válka přispěla ke zhoršení stavu mostu Františka Josefa. Byla vypsána soutěž, uděleny ale byly pouze dvě druhé ceny.

Roku 1941 bylo rozhodnuto o stavbě provizorního

přemostění, aby mohl být starý most uzavřen, poté stržen, a zahájily by se přípravné práce ke stavbě nového mostu.

Přemostění bylo navrženo po proudu, východně od starého mostu; z tohoto důvodu musela být vykoupena a stržena budova Eliščiných lázní – jedině takto bylo možno na mostní provizorium najíždět. Pokračující válka však zabránila v přípravách stavby mostu nového, takže provizorní dřevěný most sloužil až do roku 1952.Výstavba nového mostu probíhala 1949 -1953 a doprovázela ji změna jména na most Švermův.

Rozlehlou budovu ministerstva obchodu vyprojektoval prof.

Josef Fanta v letech 1925 – 26, 1934, téměř současně s protějším palácem Merkur.

(10)

18 19 Výškové hladiny

2NP a méně 3NP 4NP 5NP 6NP 7NP 9-12NP atypické objekty ustupující podlaží

Využití budov v území bydlení veřejná vybavenost komerční vybavenost dopravní infrastruktura technická infrastruktura sport a rekreace budovy bez využití polyfunkční budovy

Veřejná vybavenost bezpečnost, záchrana kultura, církev, média sociální služby správa školy, výchova vysoké školy, věda,

výzkum zdravotní služby polyfunkční budovy

Morfologie terénu

(11)

20 21 DOPRAVNÍ DOSTUPNOST /AOC/

ZASTÁVKY MHD 01 Revoluční:

- tram 5, 6, 7, 8, 13, 15, 26, 91, 94, 96 - bus 207, 905, 907, 909, 911 02 Nám. Republiky:

- tram 5, 6, 7, 8, 13, 15, 26, 91, 94, 96 - bus 207, 905, 907, 909, 911 03 Nám. Republiky - metro B 04 Hradební - bus 194 05 Petrské náměstí - bus 194 06 Revoluční - bus H1 07 Bílá labuť:

- tram 3, 8, 14, 8, 24, 92 - bus 194, 207, 908, 909 08 Navrhované autobusové zastávky Metro B Plánovaná trasa metra D tramvajové trati

150 100

50 0

03 03

02

05

06 04

01

08

(12)

22 23 Projekt rekonstrukce Revoluční ulice /Aoc/

Ideová studie předpolí Štefánikova mostu /Aoc/

(13)

25

Z(01) O [S

_c

] 005 / Petrská čtvrť

Územní plán hl. m. Prahy (Metropolitní plán) | Návrh k projednání dle § 50 stavebního zákona | 005 / Petrská čtvrť 4. 4. 2018

Metropolitní plán 01Z Z

02 Z 03 Z

04 Z 05 Z

06 Z 07 Z

08 Z 09 Z

10 Z 11 Z

12 Z 13 N

14 N 15 N

16 N 17 N

18 N 19 N

20

005 / Petrská čtvrť

01Z

TYP STRUKTURY: rostlá

ZASTAVITELNOST: zastavitelná

Z

stavební

/ O

VYUŽITÍ ÚZEMÍ: obytné

(01) [ S _c ]

STABILITA: stabilizovaná chráněná KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Karlín, Nové Město MĚSTSKÁ ČÁST Praha 1, Praha 8 SPRÁVNÍ OBVOD Praha 1, Praha 8

CÍLOVÝ CHARAKTER LOKALITY

Chránit a posilovat cílový charakter zastavitelné stavební, stabilizované chráněné, obytné lokality Petrská čtvrť se strukturou rostlou.

Lokalita Petrská čtvrť je vymezena jako lokalita historického jádra Prahy.

Cílem navržených regulativů je zachování prostorového uspořádání a ochrana charakteristických prvků, jakými jsou zejména výšková kompozice s jednou horizontální úrovni doplněná vertikálami věží kostelů a dalších staveb, propojení uličních prostranství sítí průchodů, průjezdů, pasáží a zástavba uspořádaná do kompaktních, hustě zastavěných bloků.

ROZLOHA 24 ha

01Z Z 02 Z

03 Z 04 Z

05 Z 06 Z

07 Z 08 Z

09 Z 10 Z

11 Z 12 Z

13 N 14 N

15 N 16 N

17 N 18 N

19 N 20

005 / Petrská čtvrť

01Z

ZASTAVITELNOST: zastavitelná

Z

stavební

/ O

VYUŽITÍ ÚZEMÍ: obytné

(01) [ S _c ]

STABILITA: stabilizovaná chráněná KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Karlín, Nové Město MĚSTSKÁ ČÁST Praha 1, Praha 8 SPRÁVNÍ OBVOD Praha 1, Praha 8

CÍLOVÝ CHARAKTER LOKALITY

Chránit a posilovat cílový charakter zastavitelné stavební, stabilizované chráněné, obytné lokality Petrská čtvrť se strukturou rostlou.

Lokalita Petrská čtvrť je vymezena jako lokalita historického jádra Prahy.

Cílem navržených regulativů je zachování prostorového uspořádání a ochrana charakteristických prvků, jakými jsou zejména výšková kompozice s jednou horizontální úrovni doplněná vertikálami věží kostelů a dalších staveb, propojení uličních prostranství sítí průchodů, průjezdů, pasáží a zástavba uspořádaná do kompaktních, hustě zastavěných bloků.

ROZLOHA 24 ha

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Tato publikace si dovoluje kategorizaci území uvedenou jak v územním plánu hlavního města Prahy, tak i v Metropolitním plánu, kde je území označeno jako park, rozporovat. Důvodů je více. Jednak je to názor, že lokalita Petrské čtvrti je svou přímou návazností na Staré město příliš centrálně ložená na to, aby plocha o rozloze 18 300 m2 sloužila pouze jako park.

Další rozporuplná skutečnost je fakt, že do lokality Lannova je plánovaná konečná stanice metra D, jak je uvedeno i v Metropolitním Plánu samotném. Dává tedy smysl, aby v rámci vytěžení takto rozsáhlé investice byl koncovým bodem metra zároveň bod bohatý na veřejný život.

V úvahu je nutno brát i historický vývoj lokality. Konkrétně jde o proces navýšení nivelety břehu a rozšíření nábřeží. Je nutno konstatovat, že v dané lokalitě proběhl tento záměr za účelem umožnění výstavby, nikoliv za vymezením prostoru jako parkové plochy v celém svém rozsahu.

Dále je možno oponovat, že vyrovnáním výškových rozdílů, rozřešením dopravní situace a případným rozvojem ulice Revoluční se charakter lokality změní natolik, že se lokalita stane vysoce atraktivní vzhledem ke své prestižní poloze a následně přitáhne velké množství potenciálních investorů a zajmů. Ostatně, do okolí již proběhla hojně diskutovaná architektonická soutěž na dostavbu nároží Revoluční ulice. V takovém případě se okruh uzavírá směrem k otázce, co by zde mělo stát, na který je tato publikace nabízí odpověď.

(14)

26 27

www.geoportalpraha.cz, © Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, stránka vytvořena: 4.2.2019 13:54:00

0 200 400 m

UAP_Hodnoty území

UAP_Limity využití území

UP_Vodní hospodářství a odpady

Územní plán hlavního města Prahy

www.geoportalpraha.cz, © Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, stránka vytvořena: 3.2.2019

0 250 500 m

Mapa On-Line

(15)

28 29

galerie Mánes Žofín Národní divadlo

Akademie věd ČR Klementinum

Národní knihovna Rudolfinum

Anežský klášter Národní galerie

úřad městské části Praha 7

ministerstvo průmyslu a obchodu

ministerstvo dopravy ministerstvo zemědělství Strakova akademie

Úřad vlády ČR

Sovovy mlýny

Umělockoprůmyslové muzeum

UKFF UKPF ČVUTFJFI

VŠUP

Taneční kozervatoř

FAMU FSvUK

kozervatoř

Nová scéna

VEŘEJNÉ INSTITUCE V PRAZE S NÁVAZNOSTÍ NA ŘEKU

(16)

30 31

galerie Mánes Žofín Národní divadlo

Akademie věd ČR

Národní muzeum

Státní opera Stavovské divadlo

Obecní dům Klementinum

Národní knihovna

městská

knihovna palác Kinských

Národní galerie Rudolfinum

Anežský klášter Národní galerie

Veletržní palác Národní galerie

Národní technické muzeum Národní zemědělské muzeum

Valdštejnská jízdárna

Sovovy mlýny Jízdárna Pražského hradu

Šternberský palác Národní galerie

Schwarzenberský palác Národní galerie

Salmovský palác Národní galerie

Umělockoprůmyslové muzeum

České muzeum hudby

Nová scéna

Kulturní instituce v Praze galerie hudební sály divadelní sály

(17)

32 33 Instituce a veřejný prostor

Nábřeží

Instituce a veřejný prostor Předpolí mostů

Instituce a veřejný prostor Orientace a vstupní portály

Z historického hlediska byl most vždy významným místem v území, jejich výstavbou se spojovaly břehy a tím města rostla, důležitým místem bylo nesporně i předpolí mostu, kde se vybíralo mýtné za přechod mostu, výpravné kiosky sloužily na některých mostech až do roku 1925. S výstavbou mostu a tím zlepší dopravního napojení vždy souviselo i pozvednutí stavební kultury v tomtéž místě, v případě pražských nábřeží docházelo i k vytvoření zcela nových stavebních parcel v důsledku regulace Vltavy.

(18)

34 35 LONDON, TATE MODERN muzeum moderního umění

a spolu s Tate Britain, Tate Liverpool a Tate St. Ives část Tate Gallery.

Architekt: Jacques Herzog, Giles Gilbert Scott, Pierre de Meuron

Plocha pozemku: 16 800 m²

BERLIN, JÜDISCHES MUSEUM Architekt: Daniel Libeskind Plocha pozemku: 10 000 m²

KODAŇ, KRÁLOVSKÁ KNIHOVNA Černý diamant je moderní pobřežní přístavba staré budovy královské dánské knihovny na Slotsholmen v centru Kodaně v Dánsku.

Architekti: Schmidt Hammer Lassen, Black Diamond Plocha pozenku: 13 000 m² Kulturní instituce v Evropě

(19)

36 37 MILÁN, FONDAZIONE PRADA

BERLIN, OSTROV MUZEÍ

VÍDEŇ, MUSEUMS QUARTIER instituce věnovaná současnému

umění a kultuře.

Architekti: OMA Plocha pozemku: 15 750 m²

je severní část ostrova na Sprévě v Berlíně na níž leží pět světově významných muzeí:

Altes Museum - postavil Karl Friedrich Schinkel Nové muzeum - rekonstrukce

David Chipperfield Bodeho muzeum - Ernst von Ihne Pergamonské muzeum - Ludwig

Hoffmann, Alfred Messel Plocha pozemku 63 500 m²

MUMOK, Muzeum Leopoldových, výstavní síň, vídeňské centrum architektury, taneční centrum, Džungle Vídeň, divadlo mladého publika, Dětské muzeum ZOOM, wienXtra-kinderinfo Plocha pozemku 60 000 m² Muzejní čtvrti v Evropě

(20)

38 39 Výstava/Galerie

Programy a události Konferenční sál Odpočívárna

Kontrolní místnost/Projekční místnost Místnost pro simultánní překlady Pohyblivá plošinová platforma Sedadla, jeviště, skladování zařízení Technická kancelář

Šatna

Multifunkční učebna/ laboratoř Víceúčelová zóna

Projektový prostor / nebo Atrium Služby návštěvníků

Služby návštěvníků/Bag Check Šatna/skříňky

Informační služby Úložný prostor Jídelna Kavárna/bar Restaurace Kuchyně

Příprava stravování Příjem

Kanceláře

Místnost na odpady Úložný prostor Kanceláře Administrativa

Archivistické kanceláře Vzdělávací kancelář Marketing

Konferenční místnost

Společná pracovna/ tiskárna/archiv Archiv/Depozitar

Úložný prostor uměleckých prvků Odeslání / příjem

Skladování bedny Staging

Konzervační studio a skladování zařízení

Registrační/ výstavní/ konzervační technická kancelář Maloobchod

Muzejní obchod Sklad a kancelář Údržba a provoz

Bezpečnostní kancelář / kontrolní místnost Sklad

Serverovna/ pracovní kancelaře Zásobování/zařízení

Zařízení pro údržbu zelených nasazení pozemku Odpočivárna

Šatna

Art rezidence CELKEM

88,50%

11,50%

52,60%

31,60%

10,50%

5,30%

28,60%

18,60%

52,80%

26,00%

20,00%

6,00%

20,00%

15,00%

11,00%

28,60%

14,30%

20,00%

8,60%

83,30%

16,70%

8,70%

15,20%

17,40%

10,90%

28,30%

10,90%

47%

6,80%

3,60%

2,30%

8,40%

6,00%

9,60%

3,60%

2,80%

9,60%

100%

4 000 580510

6066

300

200100 6520 10 715200 130380

510130 10030 10080 55 820230 117117 117165 70 305255 50 24020 2035 4025 6725

815 8 000

Art rezidence 9,60%

Údržba a provoz 2,80%

Maloobchod 3,60%

Archiv/Depozitar 9,60%

Jídelna 8,40%

Služby návštěvníků 2,30%

Víceúčelová zóna 3,60%

Programy a události 6,80%

Výstava/Galerie 47%

STAVEBNÍ ZADÁNÍ

(21)

3. NÁVRH

(22)

URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ

Řešené území se nachází na ulici Revoluční, které je definováno ze severní strany nábřežím Ludvíka Svobody a z jižní strany Lannovou ulicí. Na pozemku se v součastnosti nachází park, ale realitou je fakt, že do lokality Lannova je plánovaná konečná stanice metra D, jak je uvedeno v samotném Metropolitním plánu, dává tedy smysl, aby v rámci vytěžení takto rozsáhlé investice byl koncovým bodem metra zároveň bod bohatý na veřejný život.

Dále je možné oponovat tím, že vyrovnáním výškových rozdílů, vyřešením dopravní situace a případným rozvojem ulice Revoluční se charakter lokality změní natolik, že se lokalita stane vysoce atraktivní vzhledem ke své prestižní poloze a následně tak přitáhne velké množství potenciálních investorů a zájmů.

Návrh počítá se změnami dopravy v ulici Revoluční. Jako bod zájmu pro tuto lokalitu je návrh galerie výtvarného umění, která se skládá ze tří velkých hmot, které jsou spojeny menšími hmotami - komunikační body. Pozice návrhu na pozemku je taková, aby na pozemku vzniklo předpolí před mostem a zároveň i předprostor pro zdůraznění vstupu do budovy. Jako hlavní orientační strana byla zvolena ulice Revoluční, od které hmoty navrhovaného objektu mění své velikosti a svůj charakter soukromí. Nejbližší hmota k ulici má veřejný parter, který akumuluje život na náměstí před vstupem do galerie a vizuální hranici tohoto náměstí tvoří větší hmota galerie. Hmota galerie skrývá v zorném poli veřejnosti art rezidenci, ale pokud se posunete trochu dále od ulice Revoluční podél Lannové ulice, tak se za art rezidencí objeví velké travnaté plochy a stromořadí, které tlumí hluk od dopravy a vytváří tak i prostory pro dětské hříště a sportovní pochy.

Hlavní vstup do galerie je z křižovatky ulic Revoluční a Lannova. Veškeré zásobování a vjezd do podzemní garáže je z ulice Lannova.

STAVEBNÍ PROGRAM

Pro vytvoření stavebního programu byla udělaná analýza stavebního programu Veletržního paláce, tedy Národní galerie, jako místní reference, soutěže na Guggenheim v Helsinkách a Tate Modern v Londýně - jako celosvětové příklady, které mají nejen stejnou funkci, ale i to, že stojí jako dominanty u řeky.

Stavební program se dá rozdělit na základní skupiny: galerie, administrativa, art rezidence a služby.

Největší objem programu je pro výstavní plochy, do kterých je umožněn jednoduchý přístup veřejnosti a depozitář galerie. Méně prostoru potřebuje admistrativa, která má omezený přístup veřejnosti a technické místnosti bez přístupu veřejnosti.

Součástí stavebního programu jsou i art-obchod, kavárna a restaurace, které jsou veřejně přístupné a umístěné v parteru, který je otevřený k hlavnímu předprostoru galerie.

Navíc do stavebního programu byla přidána art rezidence, jinak řečeno centrum umění, které poskytuje nejen volné plochy pro různé využití, ale i pokoje pro krátkodobý pobyt rezidentů. Hlavním smyslem tohoto prostoru je maximální flexibilita, která umožňuje konání různých typů akcí od kurzů výtvarného umění po hackathon, což je docela důležité pro takovýto typ prostoru v centru Prahy.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Prostory galerie jsou navrhované takovým způsobem, aby je bylo možné přizpůsobit jakýmkoliv výstavním expozicím. Prostory jsou rozděleney na tmavé a světlé, dále prostory, které jsou speciální svou světlou výškou pro vysoké exponáty a prostory pro plošné expozice. Různorodost charakteru hal umožňuje v galerii umístit umění, které je různé svými rozměry i materiály, stačí jen pro určitý exponát vybrat právě takový prostor, který mu bude vyhovovat nejvíce.

SCHWARZPLAN 1:10 000

(23)

SITUACE ŠIRŠÍCH VSTAHU 1:2 000

(24)

AXONOMETRIE

(25)

48 49 administrativa

veřejný parter výběr místa pro zástavbu

vymezení a umístění hmoty návaznost na okolí

členění hmoty

vznik jednotlivých části budovy definice prostoru kolem budovy, vymezení náměstí před hlavním vstupem

propojení hmot

vymezení vstupního prostoru

galerie

poloveřejný prostor

+ + art rezidence

soukromý blok

GRADIENT MÍRY SOUKROMOSTI BUDOVY POSTUP VZNIKU HMOTOVÉHO ŘEŠENÍ

(26)

50 51 SCHÉMA PROVOZU BUDOVY knihkupectví kavárna

garáž galerie rezidence

restauraceadmimistrativa

(27)

4. VÝKRESOVÁ ČÁST

(28)

54 55

Bar Sklad kavarny

±0.000 1.01

1.02 1.03

1.04

1.05 1.06

1.07 1.08

1.09 1.10

1.11 1.12

1.13 1.14

1.15 1.16

1.17

1.18

1.19

1.20

1.21

1.22

1.23 1.24

1.25 1.26

1.27 1.28 1.29

1.30 1.31

1.32

1.33

1.34

1.35

1.36 1.37

1.38 1.39 1.40 1.41 1.42 1.43 1.44

1.45

-1.20

0 -1.20

0 -1.20 0

±0.000

0 5 10 20 50

1.01 vstup

1.02 vstupní lobby 1.03 obchod galerie 1.04 lounge místnost 1.05 kavárna 1.06 schodiště 1.07 sklad obchodu 1.08 sklad kavárny 1.09 zásobovací výtah 1.10 obslužní místnost

1.11 záchod

1.12 záchod pro zaměstnance 1.13 dámský záchod 1.14 pánský záchod 1.15 dámský záchod 1.16 pánský záchod 1.17 sklad 1.18 schodiště

1.19 lobby galerie 1.20 šátna galerie 1.21 lockery

1.22 přednášková hala 1.23 sklad

1.24 sklad

1.25 šátna

1.26 schodiště 1.27 pánský záchod 1.28 dámský záchod 1.29 zázemi depositáře 1.30 výtah

1.31 schodiště 1.32 depositář 1.33 depositář 1.34 depositář

1.35 příjmací místnost depositáře

1.36 lobby

1.37 studio pro workshopy

1.38 kuchýň

1.39 sprcha

1.40 sprcha

1.41 dámský záchod

1.42 záchod

1.43 pánský záchod 1.44 sklad

1.45 odpadové hospodářství

PŮDORYS 1NP 1:550

(29)

56 57

2.01 2.02

2.03 2.04

2.05 2.06

2.07 2.08

2.09 2.10

2.11

2.12 2.13 2.14

2.15 2.16 2.17 2.18

2.19 2.20 2.21 2.22 2.23

2.24 2.25

2.26 2.27 2.28

2.29

2.30 2.31 2.32

2.33

2.34

2.35 2.36 2.37 2.38

2.39

2.40

2.41 2.42 2.43 2.44 2.45 2.46 2.47 2.48

2.49

2.40

0 5 10 20 50

2.21 chodba

2.22 zásobovací výtah 2.23 sklad

2.24 sklad

2.25 odpadové hospodářství 2.26 uklídová místnost

2.27 chodba

2.28 kuchýň 2.01 vstupní lobby

2.02 restaurace

2.03 bar

2.04 sklad baru

2.05 šátna

2.06 vstup do zachodů 2.07 dámský záchod 2.08 pánský záchod

2.09 záchod

2.10 schodiště 2.11 schodiště

2.12 chodba

2.13 lockery

2.14 šátna

2.15 šátna

2.16 pánský záchod 2.17 dámský záchod 2.18 kuchýň 2.19 sklad 2.20 mytí nábodí

2.29 výstavní prostor 2.30 výstavní prostor 2.31 výstavní prostor 2.32 výstavní prostor 2.33 schodiště 2.34 uklídová místnost 2.35 pánský záchod 2.36 dámský záchod 2.37 sklad galerie 2.38 výtah 2.39 schodiště

2.40 záchod

2.41 pokoj x3 2.42 pokoj x3 2.43 pokoj x3 2.44 pokoj x3 2.45 pokoj x3 2.46 pokoj x3 2.47 pokoj x3 2.48 pokoj x3 2.49 lounge místnost

2.40 záchod

2.01 2.02

2.03 2.04

2.05 2.06

2.07 2.08

2.09 2.10

2.11

2.12 2.13 2.14

2.15 2.16 2.17 2.18

2.19 2.20 2.21 2.22 2.23

2.24 2.25

2.26 2.27 2.28

2.29

2.30 2.31 2.32

2.33

2.34

2.35 2.36 2.37 2.38

2.39

2.40

2.41 2.42 2.43 2.44 2.45 2.46 2.47 2.48

2.49

2.40

0 5 10 20 50

2.21 chodba

2.24 sklad

2.27 chodba

2.02 restaurace

2.03 bar

2.04 sklad baru

2.05 šátna

2.09 záchod

2.12 chodba

2.13 lockery

2.14 šátna

2.15 šátna

2.40 záchod

2.01 2.02

2.03 2.04

2.05 2.06

2.07 2.08

2.09 2.10

2.11

2.12 2.13 2.14

2.15 2.16 2.17 2.18

2.19 2.20 2.21 2.22 2.23

2.24 2.25

2.26 2.27 2.28

2.29

2.30 2.31 2.32

2.33

2.34

2.35 2.36 2.37 2.38

2.39

2.40

2.41 2.42 2.43 2.44 2.45 2.46 2.47 2.48

2.49

2.40

0 5 10 20 50

2.21 chodba

2.24 sklad

2.27 chodba

2.02 restaurace

2.03 bar

2.04 sklad baru

2.05 šátna

2.09 záchod

2.12 chodba

2.13 lockery

2.14 šátna

2.15 šátna

2.40 záchod

LEGENDA

(30)

58 59

3.01 3.02

3.03 3.04

3.05 3.06 3.07 3.08 3.09 3.10

3.11 3.12

3.13 3.14

3.15 3.16

3.17 3.18

3.19

3.20

3.21 3.22 3.23

3.24 3.25

3.26

3.27 3.28

3.29

3.30 3.31 3.32

3.33 3.34

3.35

0 5 10 20 50

3.19 serverovná 3.20 archiv 3.21 dámský záchod 3.22 pánský záchod 3.23 sklad 3.24 schodiště 3.01 vstupní lobby

3.02 chodba

3.03 chodba

3.04 kuchýň

3.05 konferenční místnost 3.06 vzdělavací kancelář 3.07 spoclečná pracovna 3.08 kancelář

3.09 marketingová kancelář 3.10 marketingová kancelář 3.11 administrativa 3.12 administrativa 3.13 zasedací místnost 3.14 administrativa 3.15 archivisticke kanceláře 3.16 archivisticke kanceláře 3.17 schodiště

3.18 kopirovací místnost

3.25 vstupní lobby 3.26 výstavní prostor 3.27 výstavní prostor 3.28 schodiště 3.29 uklídová místnost 3.30 pánský záchod 3.31 dámský záchod

3.32 záchod

3.33 sklad 3.34 výtah 3.35 schodiště

LEGENDA

(31)

60 61

4.01

4.02 4.03 4.04

4.05

4.06

4.07 4.08 4.09

4.10 4.11

4.12

0 5 10 20 50

4.01 výstavní prostor 4.02 výstavní prostor 4.03 výstavní prostor 4.04 výstavní prostor 4.05 schodiště 4.06 uklídová místnost 4.07 pánský záchod 4.08 dámský záchod

4.09 záchod

LEGENDA

(32)

62 63

5.01 5.02

5.03

5.04 5.05

5.06

5.07 5.08

5.09

0 5 10 20 50

5.01 výstavní prostor 5.02 schodiště 5.03 uklídová místnost 5.04 pánský záchod 5.05 dámský záchod

5.06 záchod

LEGENDA

(33)

64 65

0.01 -4.500 0.02

0.03

0.04 0.05

0.06

0.07 0.08

0.09 0.10

0.11 0.12

0 5 10 20 50

0.01 parkoviště 0.02 zásobování

0.03 chodba

0.04 odpadové hospodářství 0.05 sklad

0.06 zásobovací výtah 0.07 technická místnost 0.08 technická místnost 0.09 technická místnost 0.10 technická místnost 0.11 schodiště 0.12 lobby

LEGENDA

PŮDORYS 1PP 1:550

(34)

KONCEPCE VÝBĚRU MATERIÁLU FASÁDY

Téměř celá budova je prosklená matným, mléčným sklem. Vybraný materiál tedy tvoří různý dojem ve dne i v noci. Za dne je struktura budovy

jasně čitelná díky efektu jemně čitelné struktury uvnitř budovy. Večer, kdy jsou prostory osvětleny umělým světlem, je skrz fasádu jasně vidět strukturu a pozici výstavních hal. Díky tomuto způsobu je fasáda tvořena

vnitřním prostorem.

(35)

68 69

Bar Sklad kavarny

±0.000 1.01

1.02 1.03

1.04

1.05 1.06

1.07 1.08

1.09 1.10

1.11 1.12

1.13 1.14

1.15 1.16

1.17

1.18

1.19

1.20

1.21

1.22

1.23 1.24

1.25 1.26

1.27 1.28 1.29

1.30 1.31

1.32

1.33

1.34

1.35

1.36 1.37

1.38 1.39 1.40 1.41 1.42 1.43 1.44

1.45

-1.20

0 -1.20

0 -1.20 0

±0.000

0 5 10 20 50

1.01 ^vstup 1.02 vstupní lobby 1.03 obchod galerie 1.04 lounge místnost 1.05 kavárna 1.06 schodiště 1.07 sklad obchodu 1.08 sklad kavárny 1.09 zásobovací výtah 1.10 obslužní místnost

1.11 ^záchod

1.12 záchod pro zaměstnance 1.13 dámský záchod 1.14 pánský záchod 1.15 dámský záchod 1.16 pánský záchod 1.17 sklad

1.18 ^schodiště

1.19 lobby galerie 1.20 šátna galerie 1.21 ^lockery

1.24 sklad 1.25 ^šátna 1.26 ^schodiště 1.27 pánský záchod 1.28 dámský záchod 1.29 zázemi depositáře 1.30 ^výtah

1.31 schodiště 1.32 ^depositář 1.33 ^depositář 1.34 depositář

1.36 ^lobby

1.38 ^kuchýň

1.39 ^sprcha 1.40 sprcha 1.41 dámský záchod 1.42 ^záchod 1.43 pánský záchod 1.44 sklad

POHLED JÍŽNÍ / SEVERNÍ

(36)

70 71

Bar Sklad kavarny

±0.000 1.01

1.02 1.03

1.04

1.05 1.06

1.07 1.08

1.09 1.10

1.11 1.12

1.13 1.14

1.15 1.16

1.17

1.18

1.19

1.20

1.21

1.22

1.23 1.24

1.25 1.26

1.27 1.28 1.29

1.30 1.31

1.32

1.33

1.34

1.35

1.36 1.37

1.38 1.39 1.40 1.41 1.42 1.43 1.44

1.45

-1.20

0 -1.20

0 -1.20 0

±0.000

0 5 10 20 50

1.01 ^vstup 1.02 vstupní lobby 1.03 obchod galerie 1.04 lounge místnost 1.05 kavárna 1.06 schodiště 1.07 sklad obchodu 1.08 sklad kavárny 1.09 zásobovací výtah 1.10 obslužní místnost

1.11 ^záchod

1.12 záchod pro zaměstnance 1.13 dámský záchod 1.14 pánský záchod 1.15 dámský záchod 1.16 pánský záchod 1.17 sklad

1.18 ^schodiště

1.19 lobby galerie 1.20 šátna galerie 1.21 ^lockery

1.24 sklad 1.25 ^šátna 1.26 ^schodiště 1.27 pánský záchod 1.28 dámský záchod 1.29 zázemi depositáře 1.30 ^výtah

1.31 schodiště 1.32 ^depositář 1.33 ^depositář 1.34 depositář

1.36 ^lobby

1.38 ^kuchýň

1.39 ^sprcha 1.40 sprcha 1.41 dámský záchod 1.42 ^záchod 1.43 pánský záchod 1.44 sklad

POHLED ZÁPADNÍ / VÝCHODNÍ

(37)

72 73

administrace vstupní prostor

výstavní prostory vnitřní zahrada

centrum umění

0 5 10 20 50

PODELNÝ ŘEZ

(38)

74 75

nábřeží

Ludvíka Svobody předprostor výstavní prostory chodník ul. Lannova

G

nábřeží

Ludvíka Svobody administrace předprostor ul. Lannova

nábřeží

Ludvíka Svobody centrum umění předprostor ul. Lannova

0 5 10 20 50

SCHÉMA ZÁSOBOVÁNÍ UMĚLECKÝCH PRVKŮ PŘÍČNÝ ŘEZ

(39)

76 77 3D ŘEZ / PŘÍČNÝ

(40)

78 79 3D ŘEZ / PODELNÝ

kavárna / restaurace / kanceláře vstup galerie / konferenční místnost / depozitář vnitřní dvůr art rezidence

(41)

80 81 3D ŘEZ / VÝŘEZ

(42)

5. VIZUALIZACE

(43)

84 85

(44)

86 87

(45)

88 89

(46)

90 91 DETAIL/ INTERIÉROVÉ SCHODIŠTĚ

(47)

92 93 DETAIL/ VÝSTAVNÍ HALA 1

(48)

94 95 DETAIL / VÝSTAVNÍ HALA 2

(49)

96 97 ART PROSTOR/ REZIDENCE

(50)

98 99 DETAIL / KAVÁRNA

(51)

6. ZÁVĚR

(52)

102 103 ZÁVĚR

Téma řešení území vymezeného touto diplomovou prací bylo propíráno již několikrát v architektonických projektech. Tohle téma je zase aktualni kvuli Metropolitnimu planu a návrhu na řešení dopravy v okolí.

Dle mého názoru je klíčové to, aby na tom území se objevila strukturovaná městská zástavba s vhodným a správným řešením pro fungování města a jeho reprezentace.

Návrh se počítá s blízkosti budov ministerstev v nejbližším okolí a charakterem zástavby v okoli, a podporují ji z urbanistického hlediska a tvoří architektonickou dominantu na břehy Vltavy. Během projektování byli použité reference prostorového a architektonického řešení výstavních prostorů od mezinárodních kanceláři, část kterých byla použita v návrhu.

Cílem práce bylo vytvořit projekt, které bude nejen uzavírat urbanistickou kompozici území, ale i sloužit novým těžištěm a dominantou na břehu Vltavu. Myslím, že můj diplomní projekt to splňuje.

ZDROJE BIBLIOGRAFIE

Přediplomní Seminář - Revoluční - Lannova - Atelier Ondřeje Císlera a Miroslava Pazdery /

Klára Náglová, Jakub Srnka, Novikov Dmytro, Yana Stepankova, Mariana Hanková, Tina Peterkova.

Architectural Standard - Ernst and Peter Neufert - Architect’s Data

Přednáška NS III: Požadavky požární ochrany ‐ vliv na kompozici budov - Doc. Ing. Arch. Zbyšek Stýblo Raumpilot Grundlager - Thomas Jocher, Sigrid Loch.

WEB

https://www.archdaily.com/

http://www.iprpraha.cz/

http://www.stevenholl.com

http://designguggenheimhelsinki.org/

https://www.herzogdemeuron.com https://www.dezeen.com/

KONZULTACE

MgA. Císler Ondřej, Ph.D.

Ing. arch. Miroslav Pazdera Ing. arch. Martin Pospíšil Ing. arch. Eduard Mosieienkov Ing. arch. Martin Stára

(53)

na ulici Revoluční

GALERIE

na ulici Revoluční

Yana Stepankova

OBSAH

1. ÚVOD

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY

Tento dokument je nedílnou a povinnou součástí diplomové práce / portfolia a CD.

ÚVOD

2. ANALÝZY

HISTORICKÝ VÝVOJ

Z(01) O [S

] 005 / Petrská čtvrť

005 / Petrská čtvrť

Z

/ O

(01) [ S c ]

005 / Petrská čtvrť

Z

/ O

(01) [ S c ]

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Mapa On-Line

STAVEBNÍ ZADÁNÍ

3. NÁVRH

4. VÝKRESOVÁ ČÁST

G

5. VIZUALIZACE

6. ZÁVĚR

(01) [ S _c ]

(01) [ S _c ]