Zprávy
Občanské sdružení BALBUS
V lednu 1998 vzniklo při katedře spe- ciální pedagogiky PedF UP v Olomou- ci občanské sdružení BALBUS, které by chtělo být ku prospěchu těm, kdo mají potíže „s tou zamotanou řečí". O ustave- ní tohoto sdružení se zájemci mohli do- zvědět z rozhlasu, zpráv v denním tisku nebo z předmluvy ke knížce Jak žít s kok- tavostí, kterou vydalo nakladatelství Gra- da Publishing.
Občanské sdružení BALBUS je dobro- volným, nezávislým sdružení členů na základě jejich společného zájmu. Jeho čin- nost je zajišťována výhradně vlastním úsi- lím a vlastními prostředky členů. Sdruže- ní není dotováno státem, zdravotními po- jišťovnami či jinými subjekty. Veškerá
aktivita by měla vycházet z osobní zain- teresovanosti jeho členů.
Sdružení má dostatek vzorů v zahrani- čí, kde podobná seskupení již řadu let fun- gují a bývají označována různě, nejčastě- ji jako svépomocné terapeutické skupiny
balbutiků.
Občanské sdružení BALBUS chce zá- jemcům nabízet pravidelná přátelská se- tkávání, s besedami s odborníky na téma nejnovějších pohledů na problémy naru- šení plynulosti řeči, jejich příčiny - to vše podle vztahu k různým věkovým katego- riím. Počáteční slibnou aktivitou je zapo- jení sdružení BALBUS do výzkumu he- rcditárního výskytu balbuties, který pro- bíhá na špičkovém pracovišti v USA.
Konkrétní záměry a orientace občanské- ho sdružení BALBUS byly probírány na prvním valném shromáždění, které pro- běhlo 18. září 1998 na Pedagogické fa- kultě UP v Olomouci.
Charles, nebo Erasmus
V upřímné snaze pomoci citujeme někdy rodičům koktavých dětí nebo spíše dospě- lým balbutikům jména slavných a úctyhod- ných mužů, kteří rovněž trpěli koktavostí.
Začínáme biblickým Mojžíšem a přes Isa- ca Newtona a Lewise Carrola končíváme například známým americkým spisovatelem Johnem Updikem. Ve sledu zvučných jmen bývá uváděn i tvůrce evoluční teorie Char- les Darwin. V jeho vlastním životopise žád- nou zmínku o případné vadě řeči nenajde- me. Charles Darwin však psal tyto vzpo- mínky pro své děti bez úmyslu zveřejnění, navíc konečným recenzentem a vydavate- lem životopisu byl Darwinův syn Francis.
Ve svých vzpomínkách se Charles Dar- win dvakrát dostává k svému dědovi Eras- mu Darwinovi, a to při obdivu k jeho kni- ze Zoonomie, a podruhé když pozname- nává, že v roce 1879 - tedy v 70. roce své- ho života - uveřejnil překlad knihy Ern- sta Krause Život Erasma Darwina.
Erasmus Darwin žil v letech 1731-1802 a podle dochovaných zpráv byl nejen vzhle- dem osobností vpravdě bohatýrskou. Vedle lékařské praxe byl autorem četných vědec- kých pojednání, ale také básnických děl. Byl například prvním, kdo identifikoval dusík a fosfor jako látky nezbytné pro výživu rost- lin. Dopisoval si s velikány své epochy -
mezi jinými s J. J. Rousseauem a Benjami- nem Franklinem. Pro lidi zajímající se o va- dy řeči je povšimnutíhodné, že tento velmi společenský a prý i pro ženy přitažlivý muž byl „stammered extremely" (silně koktající) a „... bylo třeba mimořádné pozornosti, když jste mu chtěli porozumět". Svou řečovou in- dispozici vysvětloval Erasmus Darwin z psy- chologického hlediska, chápal ji jako kon- flikt určitého přístupu a vzrušení. Potřeba promluvit vyvolává podle podle Erasma Darwina v balbutikovi po minulých nezda- rech strach ze selhání v takové míře, že vznik- ne blokáda narušující řečové automatismy.
V „boji o řeč" se postižený snaží znovu zís- kat kontrolu nad svým řečovým projevem, což je začasté doprovázeno různými pohy- by obličeje a těla. Čím větší je úsilí o lepší řečový projev, tím více se jeho stav zhoršu- je. Tolik z pohledu člověka žijícího v 18. sto- letí, s dodatkem, že se v tom do dnešních dnů nic nezměnilo.
Erasmus Darwin varoval před křečovi- tou snahou o prosloveni. Umění léčit tuto vadu řeči spočívalo podle něho ve schop- nosti přimět koktavého k tomu, aby silným hlasem třeba osm až desetkrát opakoval počáteční hlásku, a to prodlouženě a měk- ce. To by měl praktikovat celé týdny až měsíce, vždy a všude, neohlížeje se na mí- nění druhých. Současní logopedi rozpo- znávají v těchto doporučeních předzvěsti aktuálních terapeutických praktik a tech- nik - např. měkký hlasový začátek - stej- ně jako důraz na sociální aspekt řečového problému. Erasmus Darwin zřejmě svým pojetím úpravy kotavosti předběhl dobu.
Zamýšlel se také nad řečovým mechanis-
mem celkově. Zvuky lidské řeči rozdělil do čtyř skupin - na samohlásky, sykavky, polohlásky a souhlásky - a pokusil se po- psat artikulaci každé z nich.
V mnohém připomíná Erasmus Darwin svého současníka - prešpurského rodáka Wolfganga von Kempelena. Oba se poku- sili sestavit „mluvící stroj". Darwin pro něj vytvořil fonetickou abecedu. Přístroj měl dřevěná ústa a rty z měkké kůže, záklopku pro chřípí, kterou mohlo být manipulová- no rukou, a hrtan sestávající z kusu hedváb- né stužky napjaté mezi dvěma dřevěnými laťkami. Měchy opatřovaly vzduch, který vyvolával vibrace stužky. Ozývalo se něco
„skoro jako lidský hlas". Ačkoliv přístroj nebyl nikdy dokončen, přesvědčivě napo- doboval několik zvuků lidské řeči. Eras- mus Darwin si představoval, že by mohl být jednoho dne předveden v gigantické formě, dost velký a hlasitý, aby „velel ar- mádě nebo řídil zástupy".
Není podstatné, zda koktal Erasmus Darwin, nebo jeho vnuk Charles, případ- ně oba. Podstatnější je, že Erasmus Dar- win žil před dvěma stoletími. Upřímně musíme doznat, že jsme za tu dobu příliš nepokročili ani v pohledech na příčiny koktavosti, ani v její úpravě.
Literaturu.
BOBR1CK, B Knotted Tongues: Stutte- ring in History and the Questfor a Cu- re. In: Letting GO, 15, č. 5. National Stuttering Project, San Francisco.
DARWIN, C.: Vlastni životopis. Praha.
Život a práce 1950.
Alžběta Peutelschmiedová
