VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA
KATEDRA VEŘEJNÉ EKONOMIKY
Analýza financování vybraných příspěvkových organizací v oblasti školství
Analysis of Funding of Selected Allowance Organizations in the Field of School Education
Student: Pavla Jurečková
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Eva Kovářová, Ph.D.
Ostrava 2018
3
Obsah
1. Úvod ... 5
2. Specifika příspěvkových organizací působících v oblasti regionálního školství ... 7
2.1. Školství a jeho postavení ve společnosti ... 7
2.1.1. Školství jako veřejná služba ... 8
2.1.2. Regionální školství formou příspěvkové organizace ... 9
2.1.3. Legislativní úprava školské příspěvkové organizace ... 11
2.2. Zdroje finančních prostředků ... 12
2.2.1. Hospodaření a rozpočet školské příspěvkové organizace ... 14
2.2.2. Členění finančních prostředků škol ... 15
2.2.3. Příjmy a výdaje ... 15
2.3. Normativní rozpis ... 16
2.3.1. Republikový normativ ... 17
2.3.2. Krajský normativ ... 18
2.3.3. Místní normativ ... 19
2.4. Programové financování ... 20
3. Analýza financování vybraných škol ... 21
3.1. Základní škola... 21
3.1.1. Kapacitní možnosti školy ... 21
3.1.2. Prostředky ze státního rozpočtu ke krytí přímých výdajů ... 25
3.1.3. Programy z účelových neinvestičních dotací ... 28
3.2. Střední škola ... 29
3.2.1. Kapacitní možnosti školy ... 29
3.2.2. Prostředky ze státního rozpočtu ke krytí přímých výdajů ... 34
3.2.3. Programy k získání účelových neinvestičních dotací ... 37
4. Zhodnocení financování příspěvkových organizací působících v oblasti školství ... 38
4.1. Vliv stavu žáků a zaměstnanců na financování škol ... 38
4.1.1. Věkové kategorie žáků na základní škole ... 38
4.1.2. Věková struktura žáků střední školy ... 39
4.1.3. Struktura zaměstnanců základní a střední školy ... 41
4.2. Neinvestiční a ostatní neinvestiční výdaje, provozní prostředky a jejich využití ... 42
4.2.1. Ostatní neinvestiční výdaje na žáka ... 42
4.2.2. Prostředky na provoz, jejich výše a využití ... 43
4
4.2.3. Výnosy z hlavní a doplňkové činnosti ... 45
4.3. Legislativní změny týkající se základní a střední školy ... 47
4.3.1. Cíle novelizace zákona ... 47
4.3.2. Postup financování pedagogické práce ... 49
4.3.3. Tarifní platy pedagogických pracovníků a jejich další složky ... 50
5. Závěr ... 52
Seznam použité literatury ... 54
Seznam zkratek ... 56 Seznam tabulek
Seznam grafů
Prohlášení o využití výsledků bakalářské práce Seznam příloh
Přílohy
5
1. Úvod
Organizace zřizované státem byly vždy pozorně sledovány veřejností. Jde hlavně o neziskové organizace. Jedním z typů neziskových organizací jsou příspěvkové organizace a z nich pak ty, které jsou lidem nejblíže, tedy školy a školská zařízení.
Každý člověk se během svého života dostane do kontaktu s nějakou školou. Veřejnost bývá velmi kritická k hospodaření se státními prostředky. Proto je v zájmu veřejnosti být pravidelně informována a podrobně seznámena právě s hospodařením některých škol.
S prostředky, se kterými hospodaří, kdy a k jakému účelu je mohou používat.
Cílem práce bude zhodnotit strukturu financování základní a střední školy, jejich příjmů a výdajů jako příspěvkových organizací působících v oblasti školství, a to na základě analýzy činnosti a hospodaření vybrané základní a střední školy z Ostravy za období let 2015 – 2017.
K analýze jsou vybrány dvě různé školské organizace. Budou ukázány a vysvětleny toky peněz, které mají školské příspěvkové organizace k dispozici, a to jak s nimi mohou zacházet.
Jde hlavně o způsoby čerpání a účel využívání. V neposlední řadě je dobré zjistit, zda objem finančních prostředků poskytovaný státem, je postačující. Zda je jich na celkové výdaje, pro obnovu či vybavenost školy, na udržování a opravy, dostatek.
S tím souvisí i to, jaké možnosti mají příspěvkové organizace pro odměňování zaměstnanců, zda objem přijatých peněz skýtá dostatečný prostor pro platové výdaje a spravedlivé a motivující ohodnocení zaměstnanců. Jaké má organizace možnosti v případě, kdy nejsou všechny prostředky vyčerpány nebo je jich nedostatek, jakým způsobem jsou kontrolovány jejich toky.
Na základě provedené analýzy a zhodnocení budou následně identifikovány existující rozdíly ve financování základního a středního školství vyplývající z důvodu existence různých zřizovatelů. V práci budou porovnávány prostředky, se kterými školy disponují v závislosti na různých okolnostech, jejich působení jako příspěvkových organizací, jejich finanční toky, tedy příjmy a výdaje. Každá z nich má jiného zřizovatele, a proto má různé možnosti zdrojů.
Rozdílné jsou objemy prostředků a varianty dotací, které mohou získat.
Ve druhé kapitole budou specifikovány příspěvkové organizace působící ve školství a možnosti financování státním rozpočtem a rozpočty samosprávných celků. Také budou popsána kritéria přidělování finančních prostředků.
Ve třetí kapitole bude konkrétně popsáno financování dvou vybraných škol, bude provedena analýza, aby v následující kapitole mohlo dojít k porovnání získaných informací z uvedených organizací. Podle možností jednotlivých škol budou následně zjišťovány výhody
6 a nevýhody financování základní a střední školy dle současného financování. V závěru čtvrté kapitoly budou uvedeny některé chystané změny současného systému financování.
7
2. Specifika příspěvkových organizací působících v oblasti regionálního školství
V České republice je školství ve značné míře uskutečňováno formou příspěvkové organizace. Ať už se jedná o státní nebo regionální úroveň. Forma příspěvkové organizace je pro jejich zřizovatele nejjednodušší způsob, jak vést své organizace, jak je financovat, ale současně jim dát volnost při rozhodování. Zřizovatel a organizace jsou v těsném kontaktu a mohou snadno reagovat a odstraňovat vznikající problémy, případně jim zabránit. Proto je regionální úroveň organizace velmi důležitou a velmi výhodnou formou.
2.1. Školství a jeho postavení ve společnosti
Vzdělávání je z hlediska ekonomického jedním z nejdůležitějších odvětví veřejného sektoru. Jedná se o veřejné služby, které významným způsobem přispívají ke kultivaci člověka a jeho lidského potenciálu. Potenciálem se rozumí způsobilost vykonávat určitou činnost. Jsou to celkové schopnosti, dispozice a možnosti člověka konat. Služba je jakýkoliv úkon, po kterém je poptávka. Pro školství jsou služby charakterizovány jako nehmotné a neskladovatelné.
Veřejné služby jsou produkovány odvětvím veřejného sektoru, které směřuje k rozvoji člověka, a mají rozhodující roli v ekonomice. Jde o vědomosti a schopnosti učit se. Rozvoj lidských schopností a dovedností, jejich uplatnění v praxi, je základním faktorem vyspělé ekonomiky. Jedná se o ekonomiku znalostí, schopností přicházet s novými myšlenkami a nápady, vývoje nových technologií, kreativity. Formování lidského potenciálu a následná přeměna v lidský kapitál jsou základem kvalitní ekonomiky. Vyplývá to z několika vědních disciplín, např. sociologie, psychologie a pedagogiky. To vše přispívá k rozvoji společnosti.
Lidský kapitál je objekt, na který vzdělávání působí, a jeho hodnota je podkladem pro investici do ekonomiky země. Je to přímý vztah mezi poskytovatelem a spotřebitelem.
Návratnost vkládaných prostředků je zde pomalá nebo opožděná. Velikost lidského kapitálu se obvykle zjišťuje ze srovnání dosaženého vzdělání a kvality pracovní síly, schopností a dovedností jednotlivce. Dlouhodobá praxe ukazuje, že je vzájemná souvislost mezi pracovními schopnostmi a dovednostmi a stupněm dosaženého vzdělání.
Zásadním problémem ve školství a ve vzdělávání je měření a hodnocení výsledků, které je následně používáno jako kritérium při poskytování zdrojů finančních nebo materiálních, při tvorbě lidského kapitálu. Při hodnocení velikosti a množství prostředků vložených do vzdělávání a dopadů na lidský kapitál může být použit např. počet žáků, studentů a posluchačů v jednotlivých školách a školských zařízeních, výše výdajů na určitý druh
8 vzdělávání, na provoz školy nebo školského zařízení, na investice. Žádný z těchto pohledů však nemůže zjistit kvalitu výstupu vzhledem ke vstupu. Kvalita bývá obvykle hodnocena velmi obecně, podle možnosti uplatnění na určitém pracovním místě nebo výše mzdového hodnocení určitého pracovního místa. Vzhledem k těmto skutečnostem je velmi obtížné objektivně rozhodovat o rozdělování zdrojů a zajištění činnosti příslušných škol a školských zařízení.
2.1.1. Školství jako veřejná služba
Školy (školské organizace) jsou součástí rozsáhlého systému zajišťování veřejných služeb ve veřejném sektoru. „Veřejné služby jsou vytvořené, organizované nebo regulované orgánem veřejné správy k zajištění, aby byla služba poskytována způsobem, který lze považovat za nezbytný pro uspokojení společenských potřeb při respektování principu subsidiarity,“
(Vrabková a kol., 2017, s. 7). Jedná se o služby pro širokou veřejnost, kdy státu záleží na jejich uskutečňování – spotřebovávání ve formě kolektivní spotřeby. Jsou určeny pro různě velké skupiny občanů s různě velkou formou spotřeby. Veřejné služby ve školství mají z hlediska spotřebitele – uživatele veřejných služeb podobu věcné služby ve formě poskytování – přijímání informací.
Spotřeba některých služeb je státem nařízena ve formě zákona – např. základní vzdělávání. Stát má zájem na produkci veřejných služeb v oblasti školství a také na jejich spotřebě. Tyto služby jsou zajišťovány nejen státem, ale také kraji a obcemi, dobrovolnými svazky obcí v samostatné nebo přenesené působnosti. V případě, kdy cílem státu je zajištění fungujícího školství, přebírá stát také zodpovědnost za fungování a kvalitu poskytované veřejné služby. Tato služba je však v omezené míře zajišťována i soukromými subjekty, které se musí řídit stejnými zákony jako státní, krajské a obecní školy. Fungování a dodržování těchto zákonů je kontrolováno státem nebo jeho složkami. Užitek z těchto služeb je vždy velmi individuální a projevuje se v několika oblastech.
Člověk sám má významný užitek z dosaženého vzdělání – lepší uplatnění na trhu práce, vyšší výdělek a tím i vyšší životní úroveň, v neposlední řadě i pocit uspokojení. Firmy, které zaměstnají člověka s vyšším vzděláním, obvykle dosahují vyšší produktivity práce a vyššího zisku. Nejvíce je to patrno v technických odvětvích. Stát samotný disponuje kvalitnější společností pro tvorbu lepšího hospodářského růstu. I proto má stát významný zájem na kvalitě těchto služeb, zvyšování úrovně vzdělání obyvatel a investování do školství. Užitek z dosahování vyššího vzdělání je považován za pozitivní externalitu v úloze veřejného sektoru.
Ne vždy se však daří uspokojovat požadavky na vysokou úroveň vzdělání. Nelze zaručit kvalitu pedagogických pracovníků ani materiální vybavenost škol. Rovněž se lze setkat
9 s nepružnou nabídkou oborů vzdělání u základních i středních škol. Základní škola, která nabízí rozšířenou výuku jazyků, případně předměty se zvýšenou dotací hodin nebo mimoškolní činnost v regionu nestandartní, má obvykle větší počet uchazečů a větší zájem veřejnosti.
U středních škol je regionálně omezena nabídka oborů pro uchazeče vzhledem k možnostem následného zaměstnání. Pokud jsou v regionu jen školy se stejnými typy studijních programů, mají žáci a studenti jen omezenou možnost volby. Proto je důležité, jak a čím je vybraná škola zaujme.
Školství jako veřejná služba je velmi významnou součástí národního hospodářství.
Přispívá k uspokojování potřeb individuálních i společenských, jednotlivce i skupiny.
Je zajišťována veřejnou správou na základě zmocnění a v rámci její věcné a územní působnosti.
Poskytování veřejných služeb může být uskutečňováno veřejnými nebo soukromými subjekty a jejich zdroji.
2.1.2. Regionální školství formou příspěvkové organizace
V České republice jsou školy a školské organizace zřizovány podle Zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a to státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Pokud je zřizovatelem kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí, jedná se o tzv. regionální školství. Patří zde mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy. Takto je zřízena většina škol a školských zařízení.
Vznikají jako právnické osoby nebo příspěvkové organizace. Dále může školu zřídit přímo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), škola je pak právnickou osobou nebo státní příspěvkovou organizací. Ve velmi omezené míře se setkáváme i s jiným zřizovatelem (soukromá osoba, církev, Ministerstvo vnitra - MV).
Tabulka č. 2-1: Školy Moravskoslezského kraje podle zřizovatele
Základní školy
Střední školy
Kraj 28 91
Obec 383 1
Soukromá osoba 18 41
Církev 7 4
MŠMT 5 1
MV 0 1
Zdroj: MSK (2017), vlastní zpracování
10 V tabulce č. 2-1 a grafu č. 2-1 jsou uvedeny počty základních a středních škol dle zřizovatele v Moravskoslezském kraji. Jednoznačně vyplývá, že kraj zřizuje více středních škol, obce zase více škol základních. Dále vyplývá, že i soukromý zřizovatel se nezanedbatelnou částí podílí na zřizování základních i středních škol.
Graf č. 2-1: Školy Moravskoslezského kraje podle zřizovatele
Zdroj: MSK (2017), vlastní zpracování
Školy jsou v rozhodující míře zřizovány formou příspěvkové organizace. Jak uvádí Bečica (Vrabková a kol., 2017, s. 17): „Existence příspěvkových organizací sahá do 2. poloviny 20. století, kdy navazuje na formu tradičních veřejných ústavů veřejného práva.“ Legislativa a vznik příspěvkových organizací jsou spojovány s obdobím Československé socialistické republiky před rokem 1989.
Základním posláním příspěvkových organizací je poskytování veřejných služeb, které jsou na státní nebo územní úrovni. Z pohledu spotřeby se většinou jedná o služby se smíšenými statky, což představuje potřeby širokého spektra veřejného sektoru. Příspěvkové organizace své činnosti musí řídit dle zvláštních právních předpisů, které upravují podmínky jejich vzniku, zániku, organizace, hospodaření, financování, výkaznictví a vztahy se zřizovatelem.
Zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací se řídí § 27 zákona č. 250/2000 Sb.:
„Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.“ Kraj nebo obec či dobrovolný svazek obcí rozhodne o zřízení školy usnesením zastupitelstva a vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu. Každá
1 10 100 1000
Počet škol
Zřizovatel
Základní školy Střední školy
11 taková příspěvková organizace se pak zapisuje do veřejného rejstříku, školská příspěvková organizace do rejstříku škol. Návrh na zápis podává dle zákona zřizovatel.
Kraj nebo obec, případně dobrovolný svazek obcí si vede o všech jím zřízených příspěvkových organizacích evidenci, zřizovatel své příspěvkové organizaci svěřuje majetek.
Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou, a také může nabývat majetek pro svého zřizovatele. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku potřeba jeho předchozího písemného souhlasu; příspěvková organizace může nabýt do svého vlastnictví pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena. Zřizovatel rovněž provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace a rozhoduje o zrušení, sloučení, splynutí nebo rozdělení své příspěvkové organizace.
2.1.3. Legislativní úprava školské příspěvkové organizace
Školské příspěvkové organizace se liší podle typu zřizovatele. Právní subjektivita příspěvkových organizací zřizovaných územním samosprávným celkem vychází z již zmíněného zákona o územních rozpočtech (Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) a také ze zákonů o krajích a o obcích (Zákon č. 129/2000 Sb.
o krajích a Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích).
Jak upravuje zákon, každá školská příspěvková organizace, dvě budou v této práci zmíněny blíž, má samostatnou právní subjektivitu, zřizuje ji stát, potažmo orgány státní správy nebo územní samosprávy – kraje, obce nebo dobrovolné svazky obcí, a to zřizovací listinou.
Její hlavní funkcí je plnění veřejně prospěšných cílů a zabezpečování veřejných statků, zejména uspokojování potřeb občanů v oblastech vzdělávání. Ve zřizovací listině je vždy tento cíl, pro který je organizace zřízena, přesně vymezen. Je zde také vymezen statut organizace, náplň činnosti a druhy zabezpečovaných veřejných statků a služeb. Musí být přesně specifikován majetek a účel využití majetku, který zřizovatel své neziskové organizaci poskytne pro fungování zajišťovaných veřejných služeb.
Podle Havránková a Haščáková (2012, s. 20) zřizovací listina školské příspěvkové organizace musí obsahovat:
úplný název zřizovatele - název kraje, obce, dobrovolného svazku obcí a zařazení organizace do příslušného správního obvodu,
název, sídlo a identifikační číslo organizace,
vymezení hlavního účelu, pro který je zřízena a předmět její činnosti,
označení statutárního orgánu a způsob, jakým vystupuje jménem organizace,
12
vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který předává do správy příspěvkové organizaci k jejímu hospodaření (svěřený majetek) a využití pro zabezpečení veřejné služby (soupis svěřeného majetku je obvykle přílohou zřizovací listiny),
vymezení majetkových práv, která organizaci umožní pro plnění hlavního účelu činnosti řádně spravovat svěřený majetek, majetek získaný z vlastní činnosti či z daru, zejména práva a povinnosti spojená s jeho plným, efektivním a ekonomickým využíváním, péčí o jeho ochranu, případným rozvojem a zvelebením,
vymezení práv a povinností spojených s možným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům,
okruh zřizovatelem povolené doplňkové činnosti, které navazují na hlavní účel činnosti organizace, aby byly lépe využity hospodářské možnosti a odborné schopnosti zaměstnanců; tato doplňková činnost však nesmí narušit plnění hlavní činnosti, sleduje se odděleně; doplňková činnost nesmí být ztrátová, jinak musí být zrušena,
vymezení doby, na kterou je příspěvková organizace zřizována.
„V případě opomenutí vyjmenování některé činnosti ve zřizovací listině školy, není pak možné přidělit na tuto činnost státní dotaci. Obdobně, je-li předmět činnosti širší než stanoví školský zákon, nebude pak možno tuto školu zařadit do rejstříku škol a školských zařízení, a také nevznikne nárok na státní dotaci,“ Havránková a Haščáková (2012, s. 21).
Statutárním orgánem, který jedná za organizaci, je zpravidla jmenován ředitel. Jeho funkce vzniká jmenováním zřizovatele a rovněž tímto způsobem zaniká – odvoláním zřizovatelem. Ředitel se statutárním orgánem stává dnem jmenování do funkce a také se stane zaměstnancem příspěvkové organizace. Zřizovatel pak rozhoduje o odměňování ředitele, řeší případné stížnosti na jeho osobu. Ředitel odpovídá za činnost a hospodaření organizace, vydává vnitřní předpisy – řády, směrnice, příkazy ředitele, odpovídá za stanovování platů zaměstnanců a nese plnou odpovědnost při porušení rozpočtové kázně organizace.
2.2. Zdroje finančních prostředků
Název „příspěvková organizace“ vychází z označení finančních prostředků, které na chod organizace poskytuje její zřizovatel. „Základním charakteristickým rysem příspěvkové organizace je způsobilost jednat svým jménem v majetkoprávních záležitostech a zodpovídat za věci, které z těchto úkonů vyplývají,“ Bečica (Vrabková a kol., 2017, s. 19).
Kvalita vzdělávání je závislá na dostatku finančních a jiných prostředků, které má škola k dispozici. Vzhledem k tomu, že stát garantuje bezplatné absolvování základní a střední školy,
13 je financování školství závislé na prostředcích státního rozpočtu (SR). Zdroje se liší v závislosti na tom, zda se jedná o školu základní, střední, státní nebo soukromou.
Školské příspěvkové organizace mají dva základní zdroje finančních prostředků: veřejné a soukromé. Veřejné zdroje jsou poskytovány státem ze státního rozpočtu, potažmo MŠMT z kapitoly 333-MŠMT. Jedná se o příspěvek na přímé výdaje na vzdělávání, což jsou zákonné prostředky, které školy zřízené krajským úřadem (KÚ) dostanou transferem od Krajského úřadu přímo z MŠMT, a prostředky na provozní výdaje pak přímo z rozpočtu kraje.
V porovnání školy základní, které jsou zřízeny obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, také dostávají prostředky na přímé výdaje transferem z MŠMT od KÚ, ale prostředky na provoz mají z přídělu jednotlivých obcí, které hospodaří v rámci svých vlastních rozpočtů a poskytují příspěvek svým jednotlivým školám.
Soukromé zdroje jsou různé typy darů soukromých subjektů, které mohou být účelové nebo neúčelové. Účelové musí být použity na konkrétní uvedený účel, neúčelové se dají použít podle potřeb organizace. Dary jsou vždy poskytovány na základě darovacích smluv s jasně stanovenými podmínkami a vkládány do rezervního fondu školy.
Školské příspěvkové organizace zřizované státem mají přesně vymezen rozsah a obsah využívání poskytovaných prostředků. Státní školy mohou získávat ještě další prostředky ze své výdělečné činnosti – pronájmů nebo doplňkové činnosti, ale obvykle to jsou prostředky velmi zanedbatelné z pohledu objemu celkových finančních zdrojů. Pokud jsou prostředky takové doplňkové činnosti ziskem pro organizaci, musí být znovu použity na financování hlavní činnosti. Pak se jedná o vlastní zdroje příjmů. Další variantou takových příjmů může být plnění pojišťoven nebo programy Evropské unie (EU).
Soukromé školy mají také část prostředků z již zmíněných zdrojů SR a k tomu ještě vlastní zdroj financování. Vybírají za výuku ještě tzv. školné – vyučují za úplatu. Tyto další prostředky mohou použít k financování dle vlastního uvážení, např. na nákup nadstandartních pomůcek, vybavení učeben drahou technikou, výjezdy žáků do zahraniční nebo tuzemska za novými poznatky k rozšíření výuky, příp. k přestavbě budov a jejich rozsáhlé modernizaci nebo na jiné provozní výdaje.
MŠMT vede Rejstřík sítě škol a školských zařízení všech zřizovatelů, zajišťuje kontrolu správnosti a efektivnosti využívání finančních prostředků, které jsou přidělovány ze státního rozpočtu (SR). Krajský úřad rozepisuje finanční prostředky vyčleněné ze SR v celém rozsahu školám a školským zařízením zřízeným krajem, obcí nebo dobrovolnými svazky obcí, případně školám a školským zařízením jiných zřizovatelů. Ze SR jsou poskytovány finanční prostředky
14 pouze těm školám a školským zařízením, které jsou zapsány v Rejstříku škol a školských zařízení.
Jedním z hlavních kontrolních orgánů pro školské organizace je Česká školní inspekce (ČŠI). Je správním úřadem s celostátní působností a organizační složkou zřízenou přímo MŠMT. Kromě jiného kontroluje efektivnost využívání hospodářských prostředků a dodržování obecně závazných právních předpisů v oblasti školství. Dalšími kontrolními orgány jsou např. finanční úřad, inspektorát bezpečnosti práce.
2.2.1. Hospodaření a rozpočet školské příspěvkové organizace
Převážná část školství je financována z veřejného rozpočtu. Odbory školství (OŠ) krajských úřadů řídí veškeré školství v rámci kraje mimo vysokých škol a přidělují finanční prostředky školám v kraji. Krajský úřad zřizuje, ruší a finančně zabezpečuje všechny školy a školská zařízení v regionu mimo již zmíněných vysokých škol.
Hospodaření školských příspěvkových organizací upravují dva zákony, Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech (tzv. velká rozpočtová pravidla) a Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (tzv. malá rozpočtová pravidla) oba v aktuálním změní z roku 2017.
Jak již bylo uvedeno, příspěvkové organizace nejsou finančně soběstačné, proto jim jsou přidělovány provozní prostředky přímo z rozpočtu zřizovatele. Dostávají peněžní příděl ve formě příspěvku na hospodaření a také účelové dotace. Všechny tyto prostředky podléhají vyúčtování. Příspěvkové organizace jsou s rozpočtem zřizovatele dále svázány formou odvodů, např. odvodem z odpisů, který jim může zřizovatel určit. Jedná se o výjimečnou situaci, kdy investiční zdroje příspěvkové organizace jsou vyšší než jejich potřeba. Dále může odvodový vztah být určen z důvodu porušení rozpočtové kázně.
Finanční prostředky, které organizace dostane, jsou určeny pro jedno rozpočtové období.
Jedná se o kalendářní rok. Organizace pak hospodaří dle svého rozpočtu, který musí být sestaven jako vyrovnaný. Zahrnuje pouze náklady a výnosy související s poskytovanými službami a předmětem jejich hlavní činnosti vymezeným zřizovací listinou. Náklady a výnosy související s doplňkovou činností se v účetnictví organizace evidují odděleně. Těmito prostředky zřizovatel ze svého rozpočtu přispívá na financování nákladů spojených s provozní činností své příspěvkové organizace. Taková organizace nesmí přijímat ani poskytovat půjčky a úvěry s výjimkou půjček poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP), které poskytuje zaměstnancům organizace, příp. rodinným příslušníkům.
15 Příspěvkové organizace zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí dále hospodaří s finančními prostředky svých peněžních fondů, které mají povinnost tvořit (rezervní, investiční, odměn a FKSP). Získané peněžité dary od různých subjektů jsou také zdrojem rezervního fondu. Zůstatky fondů se na konci roku převádí do roku následujícího. Chybějící finanční prostředky na krytí nákladů produkce veřejných statků mohou být poskytovány ve formě dotace jako příspěvek na běžný provoz a příspěvek na investice, opět z rozpočtu zřizovatele.
2.2.2. Členění finančních prostředků škol
Odbor školství KÚ převádí finanční prostředky - transfer z MŠMT jednotlivým školám na krytí přímých výdajů podle předpokládaných výkonů - výše se odvíjí od konkrétních úkolů dané školy, počtu žáků a počtu tříd (viz dále „normativy“). Jedná se o tzv. NIV – neinvestiční výdaje a ONIV – ostatní neinvestiční výdaje.
NIV jsou přímé neinvestiční výdaje – prostředky na platy zaměstnanců, prostředky na OON (ostatní osobní náklady), odvody zdravotního a sociálního pojištění a dále odvody do fondu FKSP. Nespotřebované prostředky se při finančním vypořádání vrací. ONIV – ostatní neinvestiční výdaje, z těchto prostředků se hradí zákonné pojištění zaměstnavatele (pracovní úrazy), školní pomůcky, učebnice, náklady na další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) a jiné školní potřeby hrazené žákům státem. Dále náklady spojené s výukou zdravotně postižených žáků v rámci inkluzivního vzdělávání, které jsou účelovou položkou přímo z rozpočtu Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, a náklady na stravování, ubytování, zájmové vzdělávání, volnočasové aktivity a poradenské služby.
Druhým základním zdrojem financování škol jsou příspěvky krajů, měst a obcí na provoz základních škol a školních jídelen a středních škol. Obce tyto finanční prostředky pro místní školství získávají jako účelovou neinvestiční dotaci ze státního rozpočtu, které ještě doplňují ze svých zdrojů.
2.2.3. Příjmy a výdaje
Hlavním příjmem základních a středních škol je každoroční příspěvek státu. Škola, která měla v předcházejícím roce kladný hospodářský výsledek, tzv. zlepšený hospodářský výsledek, si může tyto prostředky ponechat do nového hospodářského roku. Příděl na nový rok se o tyto prostředky nekrátí. Mezi další příjmové položky škol patří úroky z vlastních finančních prostředků, výnosy z prodeje materiálu a majetku nebo jiné výnosy.
16 Hlavními výdajovými položkami provozu škol jsou již zmíněné přímé náklady – mzdové náklady – přímé mzdy (platy a náhrady platů, odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích vykonávaných mimo pracovní poměr, odstupné), odvody (pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a příděl do FKSP) a ostatní neinvestiční výdaje (ostatní náklady vyplývající ze základních pracovně právních vztahů – bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), DVPP, cestovné, výdaje podle zákona 561/2004 Sb. § 184, odst. 1 a 2 související s účastí ve zkušební komisi při závěrečné nebo maturitní zkoušce a s výkonem funkce předsedy této komise, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou, výdaje na školní potřeby, pomůcky a učebnice, pokud jsou podle zákona poskytovány bezplatně a na činnost, která přímo souvisí s rozvojem školy a kvalitou vzdělávání).
Mzdové výdaje jsou dále závislé na platných mzdových předpisech, viz příloha č. 1 („Platová tabulka č. 5 a platová tabulka č. 1“), a taky na organizačních pokynech MŠMT z hlediska velikosti tříd co do počtu žáků ve třídě, případně ve skupině při dělení (na výuku jazyků, v laboratořích, praktickém vyučování v dílnách aj). Pro posouzení výkonů jednotlivých škol je podstatný počet vyučovaných hodin a počet žáků či studentů. Finanční prostředky se poskytují podle těchto hodnot. Dále se zohledňuje nákladnost studia v jednotlivých ročnících, na středních školách ještě nákladnost jednotlivých oborů.
Dalšími výdajovými položkami jsou výdaje provozní (energie, materiál nesouvisející přímo s výukou, odpisy, daně a poplatky, opravy a údržba, služby, cestovné a ostatní náklady).
Příspěvek na provoz je poskytován zřizovatelem v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria ke zvýšení alokační efektivnosti.
2.3. Normativní rozpis
V současném rozpočtovém systému se finanční prostředky přidělují podle výkonů škol prostřednictvím normativních rozpisů tzv. normativů. Jedná se o průměrný neinvestiční výdaj připadající na jednotku výkonu, tedy na žáka nebo studenta. Prostředky státního rozpočtu jsou školám převáděny čtvrtletně na základě podmínek stanovených krajskému úřadu o poskytování dotace. Na 1. čtvrtletí kalendářního roku jsou poskytnuty formou zálohy, upravují se po stanovení rozpočtu pro kalendářní rok a dané školy, obvykle v únoru nebo březnu.
Normativy se člení na republikové, krajské a místní.
17 2.3.1. Republikový normativ
Základem stanovení objemu finančních prostředků na přímé náklady škol je republikový normativ. Jedná se o rozpis finančních prostředků rozdělovaných jednotlivým krajům. Hodnoty republikových normativů, které stanoví ministerstvo jako výši výdajů podle § 160, odst. 1 pís. c) a d) školského zákona připadajících na vzdělávání a školské služby na jedno dítě, žáka, studenta příslušné věkové kategorie jsou vždy na kalendářní rok. Vychází z počtu žáků a studentů na jeden plný úvazek pedagoga, jeden plný úvazek nepedagogického zaměstnance, ostatních variabilních neinvestičních výdajů na žáka, ostatních fixních neinvestičních výdajů na třídu a věk žáků a studentů. Ministerstvo pak stanovené normativy zveřejňuje ve věstníku MŠMT.
V níže uvedené tabulce č. 2-2 jsou data pro rok 2017 a zároveň limit počtu zaměstnanců, který je potřebný na 1 000 žáků nebo studentů dané kategorie.
Rozpis finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolnými svazky obcí pro jednotlivé krajské úřady provádí ministerstvo na základě republikových normativů. Ministerstvo tento rozpis upravuje s ohledem na skutečný počet dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v jednotlivých krajích a normovanou finanční náročnost podpůrných opatření těmto dětem, žákům a studentům poskytovanou.
Tabulka č. 2-2: Republikové normativy na kalendářní rok 2017 Věková
kategorie
NIV celkem Kč/žáka
MP celkem + odvodů Kč/žáka
ONIV celkem Kč/žáka
Počet zaměstnanců na 1000 žáků
3 – 5 let 45 242 44 742 500 127,612
6 – 14 let 57 747 56 662 1 085 129,591
15 – 18 let 66 705 65 635 1 070 144,429
19 – 21 let 56 983 56 283 700 127,612
3 – 18 let KZÚV 273 320 270 820 2 500 693,459
Zdroj: MŠMT ČR (2017) Vysvětlivky:
NIV neinvestiční výdaje na žáka MP mzdové prostředky
ONIV ostatní neinvestiční výdaje na žáka KZÚV Krajská zařízení ústavní výchovy
18 Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění. Ministerstvo rozepisuje a poskytuje krajským úřadům formou dotace podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb. na zvláštní účet kraje finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí na výdaje uvedené v § 160 odst. 1 písm. c).
2.3.2. Krajský normativ
Krajský úřad při stanovování normativů vychází zejména z dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, rámcových vzdělávacích programů nebo akreditovaných vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání, rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo přímé pedagogicko- psychologické činnosti a naplněnosti tříd, studijních skupin a oddělení v jednotlivých školách a školských zařízeních. Odbory školství (OŠ) KÚ vypracovávají krajské normativy, které berou v úvahu krajské podmínky a priority, a řídí se školským zákonem a vyhláškou č. 492/2005 Sb.
o krajských normativech.
Pomocí krajských normativů se pak rozdělují prostředky školám a školským zařízením na základě závazných ukazatelů. Dle § 161 odst. 2 – 8 školského zákona stanoví krajské normativy krajský úřad jako výši výdajů podle § 160, odst. 1 pís. c) a d) školského zákona připadajících na jednotku výkonu na kalendářní rok za podmínek stanovených prováděcím předpisem. Jednotkou výkonu je jedno dítě, žák, student. Součástí krajských normativů jsou příplatky na podpůrná opatření stanovené se zřetelem k normované finanční náročnosti podpůrných opatření.
Krajský úřad v přenesené působnosti prostřednictvím krajských normativů a v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. b) rozepisuje a poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které kraj zřizuje, finanční prostředky podle § 160 odst. 1 písm. d), rozepisuje a poskytuje přímo právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizují obce nebo dobrovolné svazky obcí, finanční prostředky podle § 160 odst. 1 písm. c). Při rozpisu vychází z návrhů předložených obecními úřady obcí s rozšířenou působností. O rozpisu prostředků informuje krajský úřad příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Krajský úřad následně informuje o rozpisu a přidělení finančních prostředků podle § 161, odst. 7 školského zákona zastupitelstvo kraje. Republikové normativy jsou pro KÚ závazné.
19 Pokud školy s rozdělenými normativními prostředky, které byly přiděleny krajem na jednotlivé školy, nesouhlasí, prostředky neodpovídají jejich potřebám, jsou nižší, než plánovaly, mohou jednat v tzv. dohodovacím řízení, které probíhá mezi OŠ KÚ a jednotlivými řediteli škol a školských zařízení nebo přes úřady obcí s rozšířenou působností.
Kraje normativy pro jednotlivé roky upravují, pro stejné typy škol z důvodu zohlednění různých parametrů mohou být hodnoty rozdílné.
V příloze č. 2 je uvedena tabulka, kde jsou hodnoty normativních komponentů pro rok 2017 vyučovaných oborů střední školy. Tabulka uvádí obory střední školy, která bude zmíněna v kapitole 3, bodě 2.
Tabulka č. 2-3: Normativní rozpis vybraného oboru Kód oboru
vzdělání
Název oboru vzdělání
NIV celkem
Mzdové
prostředky Odvody ONIV celkem 26-41-L/01 Mechanik
elektrotechnik 59 835 43 519 14 797 1 519
Zdroj: SŠ - Změna výkonů a přímých výdajů na vzdělávání v Kč na kalendářní rok 2017, vlastní zpracování
V tabulce č. 2-3 je jako příklad uveden normativ pro rok 2017 oboru vzdělání Mechanik elektrotechnik – pro všechny školy, které obor vyučují.
2.3.3. Místní normativ
Odbory školství obecních úřadů obcí s rozšířenou působností při stanovení místních normativů berou v úvahu místní podmínky. Podle § 161, odst. 9 školského zákona obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu (místní normativy) poskytovaných podle odstavce 7 písm. b) téhož paragrafu v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. c) a krajskými normativy, a předává je krajskému úřadu.
Normativní rozpis má dvě hlavní části. Jednak stanovení normativního počtu pedagogických a nepedagogických pracovníků a k nim odpovídající výši mzdových prostředků, a dále stanovení normativního objemu ostatních neinvestičních výdajů (ONIV).
Výše normativů pro jednotlivé typy škol je stanovena podle příslušných učebních plánů, vyhlášky určující počty žáků v oborech, počty vyučovacích hodin jednotlivých předmětů a předmětů, kdy se třída dělí.
20 Struktura republikového normativů je stanovena tak, aby byl uplatněn princip skládání dílčích normativů pro výpočet celkového objemu finančních prostředků pro jednotlivé organizace. Důležité je, aby finanční prostředky v podobě příslušného normativu následovaly žáka bez ohledu na povahu zřizovatele. Tento způsob financování napomáhá např.
handicapovaným žákům, aby je nikde neodmítali, neboť pro ně stanovený normativ zohledňuje zvýšené nároky na jejich výchovu a vzdělávání.
„Prostředky státního rozpočtu se školám stanoví podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení (v jednotlivých oborech a formách vzdělávání), lůžek nebo stravovaných uvedených ve školních matrikách pro příslušný kalendářní rok, nejvýše však do výše kapacity uvedené ve školském rejstříku. Hovoříme proto o tzv. výkonovém financování regionálního školství.“ Havránková a Haščáková (2012, s. 38).
Krajský úřad má povinnost stanovit pro každou jednotku výkonu krajský normativ dle § 1 vyhlášky č. 492/2005 Sb. o krajských normativech. Krajské normativy a další rozhodné ukazatele spolu s metodickým rozpisem musí být krajským úřadem zveřejněny nejpozději do 30 dnů po obdržení rozpisu rozpočtu z MŠMT.
2.4. Programové financování
Výkonové financování prostřednictvím republikových normativů je doplněno programovým financováním. Jedná se o výzvy, které vyhlašuje MŠMT, a školy a školská zařízení se k nim přihlašují prostřednictvím krajských úřadů k získání dalších finančních prostředků na mzdy zaměstnanců, a to dle stanovených pravidel (podáním žádosti o poskytnutí dotace a splnění požadovaných kritérií).
To umožňuje řešit aspekty vzdělávání, které do republikových normativů nelze zakomponovat, a nutí kraje systematicky budovat a měnit sítě škol a reagovat na demografický vývoj a poptávku. Současně je tento systém financování snadno kontrolovatelný a průhledný.
Nevýhodou se může zdát, že nereaguje na růst výkonů v některých druzích škol.
Prostředky určené na programové financování činí jen malé procento disponibilních zdrojů MŠMT pro regionální školství. Příklad takových výzev jsou „Rozvojové programy“
(RP). V minulých letech bylo možno se s nimi setkat právě při dofinancování změny v platových tarifech. Jednalo se např. o RP „Zvýšení platů nepedagogických zaměstnanců regionálního školství,“ RP „Zvýšení platů pedagogických a nepedagogických zaměstnanců regionálního školství“ a RP „Na podporu organizace a ukončování středního vzdělávání maturitní zkouškou na vybraných školách v podzimním zkušebním období roku 2017“.
21
3. Analýza financování vybraných škol
V této kapitole budou podrobněji představeny dvě různé školy a jejich hospodaření.
Jednou z nich je základní škola a druhou je škola střední. Jde o Základní školu v Ostravě-Porubě a Střední školu se zaměřením na elektrotechniku v Ostravě. Obě školy patří do regionu Moravskoslezského kraje a obě jsou zřízeny jako příspěvkové organizace. Jejich zřizovateli jsou dvě různé instituce, jedné obec, druhé kraj.
3.1. Základní škola
První představovanou školou je základní škola v Ostravě-Porubě. Tato základní škola je zřízena Statutárním městem Ostrava – městským obvodem Poruba. Je třetí největší základní školou v porubském obvodu. Škola má dlouholetou tradici, byla postavena v době budování jednoho z porubských stavebních obvodů.
Tato základní škola má jeden hlavní obor vzdělávání, kterým je: „79-01-C/01 Základní škola, denní forma vzdělávání, délka vzdělávání: 9 let“ a školní vzdělávací program. Jedná se o „Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Spektrum,“ který nabyl účinnosti dnem 1. 9. 2013 a platí pro 1. – 9. ročník,“ Výroční zpráva (2016/2017).
Hlavní činností školy je poskytování základního vzdělání. Škola dále provozuje školní jídelnu a školní družinu.
3.1.1. Kapacitní možnosti školy
Základní škola je pavilonová. Součástí školy je 26 běžných tříd, 2 tělocvičny (malá a velká) a 11 odborných učeben. Pro zajištění fungující organizace musí škola mít dostatečný počet žáků, které může vzdělávat, a dostatečný počet kvalifikovaných zaměstnanců. Od těchto faktorů se pak odvíjí celkový objem finančních prostředků, které může škola dostat, jak na platy zaměstnanců, tak na provoz.
a) počty žáků
Základní škola má kapacitu pro výuku 650 žáků. Celkem byli v roce 2017 vzděláváni 544 žáci, což je 83,69 % z celkové kapacity školy. Z toho na 1. stupni to bylo 338 žáků a na 2. stupni 206 žáků. Z uvedeného stavu vyplývá, že ani kapacita všech tříd nebyla plně využita, aktivně bylo obsazeno jen 23 učeben (Zpráva o hospodaření, 2017). V tabulce č. 3-1 je uvedena kapacita počtu žáků školy dle zřizovací listiny ve srovnání s aktuálním stavem.
22 Tabulka č. 3-1: Procentní vyjádření počtu žáků základní školy v roce 2017
Počty žáků Naplněnost školy v %
Kapacita školy 650 100,00
Aktivně využito 544 83,69
z toho
na 1. stupni 338 62,13
na 2. stupni 206 37,87
Zdroj: Výroční zpráva 2016/2017, vlastní zpracování
Škola aktivně pracuje s žáky v rámci inkluzivního vzdělávání. Vyučuje žáky zrakově i sluchově postižené, s vadami řeči a vývojovými poruchami učení, žáky s poruchami autistického spektra nebo tělesně postižené či jinak zdravotně znevýhodněné žáky. Jedná se o 38 dětí, což představuje 7 % žáků z celkového počtu žáků, kteří v současné době školu navštěvují.
Školní družinu aktivně navštěvují 174 děti, což je z celkového počtu žáků 1. stupně 51 %.
Ve školním stravování jsou evidována 82 % žáků školy, tedy 445 dětí.
Graf č. 3-1: Vývoj počtu žáků ZŠ v průběhu tří let
Zdroj: Výroční zprávy, vlastní zpracování 0
100 200 300 400 500 600
2017 2016 2015
544 526
503
338 338 320
206 188 183
Počty žáků
Rok
Žáci celkem 1. stupeň 2. stupeň
23 Celkově základní škola vykazuje kladný vývojový trend co do počtu žáků školy.
V posledních letech byl zaznamenán nárůst zájmu o tuto základní školu. Od roku 2015 se počet žáků zvýšil meziročně o 4,2 %, v roce 2016 o 3,4 %. Celkový nárůst počtu žáků je tedy v průběhu posledních tří let o 7,6 %. Graf č. 3-1 ukazuje tuto zvyšující se tendenci.
b) počty zaměstnanců
Pro potřeby výchovně vzdělávacího procesu musí mít škola dostatečný počet odborně kvalifikovaných zaměstnanců. Níže uvedená tabulka č. 3-2 ukazuje jejich začlenění.
V porovnání lze uvést, že pedagogických pracovníků v této škole je 72 % a obslužného personálu jen 28 %. Zaměstnanců, kteří vykonávají přímou vyučovací povinnosti v pozici učitele, je k celkovému počtu pracovníků organizace 56,5 %. Jednoznačně jde o nadpoloviční většinu. Celkově z toho však vyplývá, že k zajištění kvalitního výchovně-vzdělávacího procesu jsou pro školu stejně důležité i ostatní profese.
Tabulka č. 3-2: Počty zaměstnanců podílejících se na výchovném procesu ZŠ v roce 2017
Zaměstnanci celkem 53
z toho
pedagogičtí pracovníci celkem 38
z toho
učitelé 30
vychovatelky 5
asistenti pedagoga 3
nepedagogičtí pracovníci celkem 15
z toho
zaměstnanci úklidu 5
personál školní jídelny 6 ostatní správní zaměstnanci 4
Zdroj: Výroční zpráva 2017, vlastní zpracování
Dále je uveden graf č. 3-2, který zobrazuje vývoj počtu zaměstnanců základní školy.
Jednoznačně z něj vyplývá, že počty ať už mezi pedagogickými nebo nepedagogickými zaměstnanci, jsou velmi stabilní. I když stavy žáků mírně vzrůstají, fyzický počet zaměstnanců se nemění. Pro potřeby školy nemusí každý zaměstnanec pracovat na plný úvazek. Ve vztahu k normativním prostředkům se pak uvádí tzv. přepočtený počet zaměstnanců, ne fyzický.
24 Graf č. 3-2: Vývoj počtu zaměstnanců ZŠ v průběhu tří let
Zdroj: Výroční zprávy, vlastní zpracování
Při srovnání počtu učitelů k nepedagogickým zaměstnancům lze vidět, že na 1 učitele připadá 0,5 pracovníků obslužného personálu. Z toho pak na 10 učitelů 1,67 pracovníků úklidu, 2 pracovníci školní jídelny a 1,3 správních zaměstnanců.
Ke stavu žáků je počet obslužného personálu velmi zanedbatelný, jedná se o 0,027 zaměstnanců na 1 žáka. Každá pracovnice úklidu musí provést úklid po 109 žácích. Personál kuchyně má jednotlivě na starost 74 žáky.
V následujícím grafu č. 3-3 je velmi dobře vidět, že pro kvalitní vzdělávací proces je potřeba mnohem více pedagogických pracovníků než ostatního obslužného personálu.
V roce 2017 tak připadá na 1 učitele ZŠ v průměru 18 žáků.
Graf č. 3-3: Srovnání pedagogických a nepedagogických zaměstnanců školy v roce 2017
Zdroj: Výroční zpráva, vlastní zpracování 0
10 20 30 40 50 60
2017 2016 2015
53 52 52
38 38 38
15 14 14
Počet zěměstnanců
Rok
Počet zěměstnanců Pedagogických Nepedagogických
0 10 20 30 40 50 60
Zaměstnanci celkem Pedagogičtí pracovníci celkem
Nepedagogičtí pracovníci celkem
Počet zaměstnanců
25 Věková struktura pedagogických zaměstnanců ukazuje, že povolání učitele vykonávají lidé, kteří již mají praktické zkušenosti a jsou zkušenými pedagogy. Jejich počet se výrazně projevuje ve věkové skupině 50-65 let. V měřítku všech učitelů základní školy to je 52,5 % pedagogických pracovníků. Skupina ve věku 35-50 let je zastoupena 37 % a skupina, která věkový průměr pedagogických zaměstnanců snižuje a učitelský sbor školy omlazuje, je zastoupena 10,5 %, viz graf č. 3-4.
Graf č. 3-4: Věková struktura pedagogických zaměstnanců školy v roce 2017
Zdroj: Výroční zpráva 2016/2017, vlastní zpracování
Z uvedeného věkového složení pedagogických zaměstnanců vyplývá další velmi podstatný fakt, že finanční náročnost na platovou strukturu je nadprůměrně vysoká, viz platový předpis v příloze č. 1.
3.1.2. Prostředky ze státního rozpočtu ke krytí přímých výdajů
Ve druhé kapitole bylo popsáno, že školy jsou zřizovány jako příspěvkové organizace.
Vzhledem k jejich neziskovému způsobu hospodaření musí být zdrojem finančních prostředků stát. Základní finanční část, která je nároková, pochází přímo ze státního rozpočtu, z MŠMT.
Jedná se o již zmíněné prostředky na krytí NIV. Škola je dostane transferem od krajského úřadu na základě normativního rozpisu ve formě závazných ukazatelů, což jsou konkrétní přiznané hodnoty finančních prostředků.
Na základě těchto závazných ukazatelů dostala základní škola v roce 2017 dotaci od státu na krytí přímých výdajů vzhledem ke stavu svých žáků – podle stanovených normativů
26 ve výši Kč 23 232 856,00. Prostředky byly použity na jednotlivé náklady tak, jak ukazuje tabulka č. 3-3.
Tabulka č. 3-3:Použití prostředků SR na NIV v roce 2017
Nákladové položky Měna Hodnota
platy včetně ostatních osobních nákladů (OON) Kč 16 747 860
zákonné odvody (ZP, SP) Kč 5 688 022
náhrady za dlouhodobou pracovní neschopnost Kč 66 836
příděl do FKSP Kč 236 940
zákonné úrazové pojištění Kč 65 393
DVPP, školení, semináře Kč 38 312
cestovné Kč 30 486
pracovně lékařské služby Kč 3 900
učebnice, učební pomůcky, školní potřeby Kč 248 268
DDHN, DDNM Kč 99 770
OOPP, údržba pracovních oděvů Kč 7 066
Zdroj: Zpráva o hospodaření 2017, vlastní zpracování Vysvětlivky:
OON ostatní osobní náklady ZP zdravotní pojištění SP sociální pojištění
DDHM drobný dlouhodobý hmotný majetek DDNM drobný dlouhodobý nehmotný majetek
V roce 2016 škola obdržela prostředky na přímé výdaje v celkové výši Kč 22 502 659,00.
Objem prostředků ze státního rozpočtu na představované základní škole v roce 2015 byl složen z několika položek, vzhledem k navyšování platů, prostřednictvím rozvojových programů.
Na přímé výdaje byla poskytnuta dotace ve výši Kč 19 725 000,00, rozvojový program na zvyšování platů pracovníků v regionálním školství přinesl Kč 607 168,00 a dotace z rozvojového programu na zvýšení odměňování pracovníků v regionálním školství činila Kč 98 662,00. Celkem se objem prostředků na přímé výdaje vyšplhal až na částku ve výši Kč 20 430 830,00. Všechny přidělené prostředky byly vždy vyčerpány. V tabulce č. 3-4 je přehled uskutečněných nákladů v porovnání let 2015 – 2017.
27 Tabulka č. 3-4: Přehled nákladů z prostředků SR na NIV v průběhu tří let
Zdroj: Výroční zprávy, vlastní zpracování
Zřizovatel poskytl škole neinvestiční příspěvek na rok 2017 z vlastních prostředků, tzv.
provozní prostředky, a to ve výši Kč 3 292 500,00. Ve stejném roce škola dosáhla z hlavní činnosti výnos ve výši Kč 2 250 000,00. Zisk z doplňkové činnosti byl ve výši Kč 405 000,00.
Celkem vznikly této základní škole výnosy v celkové výši Kč 5 947 500,00. Prostředky byly použity na jednotlivé náklady tak, jak udává tabulka č. 3-5.
Náklady celkem činily v roce 2017 Kč 5 595 000,00. Výsledek hospodaření za rok 2017 byl kladný ve výši Kč 352 500,00 a po schválení zřizovatelem byl převeden do rezervního fondu, Zpráva o hospodaření (2017).
Tabulka č. 3-5:Použití prostředků na provozní výdaje v roce 2017
Nákladové položky Měna Hodnota
hlavní činnost Kč 4 968 000
doplňková činnost Kč 627 000
Zdroj: Zpráva o hospodaření 2017, vlastní zpracování
V předcházejících letech byly základní škole poskytnuty od zřizovatele prostředky na provoz pro rok 2016 ve výši Kč 3 407 000,00. V hlavní činnosti škola dosáhla výnosu ve výši Kč 2 483 000,00. Zisk z doplňkové činnosti byl ve výši Kč 774 000,00. Celkem byly výnosy v roce 2016 ve výši Kč 6 664 000,00. V roce 2015 měl objem prostředků od zřizovatele
Nákladové položky v Kč 2 017 2 016 2015
platy včetně ostatních osobních nákladů (OON) 16 747 860 16 161 246 14 708 837
zákonné odvody (ZP, SP) 5 688 022 5 485 602 4 993 672
náhrady za dlouhodobou pracovní neschopnost 66 836 60 576 82 483
příděl do FKSP 236 940 239 922 147 162
zákonné úrazové pojištění 65 393 65 393 61 150
DVPP, školení, semináře 38 312 45 933 48 739
cestovné 30 486 21 587 18 777
pracovně lékařské služby 3 900 5 720 14 950
učebnice, učební pomůcky, školní potřeby 248 268 286 214 223 647
DDHN, DDNM 99 770 101 304 106 654
OOPP, údržba pracovních oděvů 7 066 29 162 24 759
28 hodnotu ve výši Kč 3 262 000,00. Výnos z hlavní činnosti byl ve výši Kč 2 238 000,00. Zisk z doplňkové činnosti činil Kč 982 000,00. Objem výnosů v roce 2015 byl v celkové výši Kč 6 482 000,00. Všechny prostředky byly použity na jednotlivé náklady hlavní nebo doplňkové činnosti.
3.1.3. Programy z účelových neinvestičních dotací
V roce 2017 bylo z neinvestičních účelových prostředků Statutárního města Ostravy (SMO) nebo Městského obvodu Poruba realizováno několik projektů, ke kterým se škola přihlásila. Následně byly realizovány naučné, sportovní a vzdělávací akce pro žáky 1. nebo 2. stupně základní školy. Tyto akce umožnily nákup vzdělávacích, tématicky zaměřených pomůcek pro školu a částečné dovybavení a zvelebení školy nebo některých tříd. Při soutěžních akcích žáci dostávali odměny a občerstvení. Přehled akcí a velikost čerpaných finančních prostředků je podrobněji uveden v následující tabulce č. 3-6.
Tabulka č. 3-6: Čerpání účelových prostředků a jejich zdroje
Zdroj dotace Název projektu Čerpání
Z rozpočtu SMO:
„Návraty, objevy, příležitosti“ 80 000
„Nedělejme z toho vědu!“ 160 000
„Bádat? Ano!“ 475 000
„Dvě tváře odvahy“ 70 000
z rozpočtu SMO z Fondu pro děti ohrožené
znečištěním ovzduší: Ozdravný pobyt žáků II. stupně 289 921 z rozpočtu SMO -
městského obvodu
Poruba: Sportovní aktivity žáků organizovaných mimo
areál ZŠ 48 000
projekt v rámci výchovně
vzdělávací činnosti: „Malý záchranář“ 15 000
Z jiných zdrojů:
zapojením školy do dotačních projektů získala
v roce 2017 celkem 1 137 921
Dary v roce 2017: neúčelový finanční dar od fyzické osoby ve výši 2 000 neúčelový finanční dar od právnické osoby
ve výši 500
Zdroj: Zpráva o hospodaření 2017, vlastní zpracování
29 Největší počet projektů byl vypsán a realizován SMO. Škola využila poskytované projektové prostředky ve výši Kč 1 074 921,00. Projekty vypsané Městským obvodem Poruba přinesly škole prostředky v celkové výši Kč 63 000,00 a z ostatní zdrojů se jednalo o prostředky ve výši Kč 1 140 421,00.
3.2. Střední škola
Druhou školou, jejíž hospodaření bude přiblíženo, je střední škola, a to střední škola v Ostravě. Tato střední škola je zřízena Krajským úřadem Moravskoslezského kraje. Patří mezi středně velké střední školy v kraji. Škola má dlouholetou tradici, byla postavena již v 50. letech minulého století, původně jako učiliště OKD-Báňských strojíren. Za dobu své existence si prošla mnoha změnami, jak v oborech vzdělávání, tak ve smyslu stavebním.
Hlavním účelem této střední školy je poskytovat střední vzdělání s výučním listem ve tříletých oborech nebo s maturitní zkouškou ve čtyřletých oborech vzdělávání. Dále ve dvouletých a tříletých nástavbových oborech s maturitní zkouškou.
Škola má několik školních vzdělávacích programů (ŠVP) pro obory středního vzdělávání, které vychází z RVP (rámcové vzdělávací programy) pro čtyřleté maturitní obory „Mechanik elektrotechnik“ se zaměřením na Elektrotechnická zařízení nebo Počítačové a zabezpečovací systémy a „Optik,“ dále pro tříleté učňovské obory „Elektrikář“ se zaměřením na Slaboproud,
„Elektromechanik“ se zaměřením na Zařízení a přístroje. A také obory dvou a tříletého nástavbového maturitního studia „Provozní elektrotechnika“ a „Podnikání“.
Vedle hlavní činností škola provozuje školní jídelnu – výdejnu a v doplňkové činnosti bufet a automaty s občerstvením.
3.2.1. Kapacitní možnosti školy
Střední škola má několik budov – hlavní budovu s teoretickým i praktickým vyučováním, tělocvičnou a výdejnou jídla, dále dvě budovy odloučeného pracoviště odborného výcviku.
Technické zázemí tak zahrnuje 21 učeben teoretického vyučování, 16 odborných učeben, 23 pracoviště odborného výcviku, 1 tělocvičnu s posilovnou a malou tělocvičnu s vybavením na ping-pong. Kapacita všech učeben a odborných pracovišť je pravidelně využívána, případně je využita polovinu dvoutýdenního cyklu, ve kterém je vyučování denního studia organizováno.
Škola disponuje dostatečným množstvím kvalifikovaných zaměstnanců. Počet žáků se odvíjí od socioekonomické situace a porodnosti v kraji. V současné době je mírně zvýšený zájem o některé obory poskytované školou a taky demografická křivka je rostoucí. Zvyšuje se počet dětí narozených v Moravskoslezském kraji. Zatím to však neovlivňuje střední školství,
30 větší vliv je patrný jen na základních školách. Na středních školách jsou počty žáků v podstatě stabilní nebo mírně klesající, u stavu zaměstnanců je situace podobná. Není nutné provádět žádné radikální změny.
a) počty žáků
Střední škola má maximální kapacitu 970 žáků, jak uvádí zřizovací listina školy. V roce 2017 vzdělávala škola celkem 532 žáky, což je pouze 54,85 % kapacity celé školy. Z toho ve čtyřletých oborech to bylo 279 žáků, ve tříletých oborech 135 žáků a v nástavbových oborech 118 žáků. Je patrno, že škola má velkou rezervu ve využívání svých prostor. Jedná se o to, že vyučování probíhá ve dvoutýdenním cyklu, který umožňuje dvojnásobný počet žáků ve škole. Jedna část žáků se účastní teoretické výuky a druhá je v praktickém vyučování a na provozních pracovištích. V tabulce č. 3-7 je kapacita školy ve srovnání se současným stavem.
Tabulka č. 3-7: Procentní vyjádření počtu žáků střední školy v roce 2017
Počty žáků Naplněnost školy v %
Kapacita školy 970 100,00
Aktivně využito 532 54,85
čtyřleté obory 279 52,44
z toho tříleté obory 135 25,38
nástavbové obory 118 22,18
Zdroj: Výroční zpráva 2016/2017, vlastní zpracování
Škola pracuje i s žáky v rámci inkluzivního vzdělávání. Vyučuje žáky s vývojovými poruchami učení, poruchami pozornosti a hyperaktivitou spolu s dyslexií, specifickými poruchami učení a jedna žákyně trpí vývojovou dysfázií – porucha řečového centra. Tato porucha je zařazena do 3. skupiny postižení a škola dostává na její začlenění zvýšený normativ
31 na podpůrná opatření. Celkem se v rámci inkluzivního vzdělávání jedná o 20 žáků, což představuje 4 % žáků z celkového počtu žáků školy.
Střední škola celkově vykazuje klesající vývojový trend co do počtu žáků školy.
Již dlouhodobě byl zaznamenáván pokles zájmu o tuto školu. Od roku 2015 se počty žáků snížily meziročně nejprve o 3,3 %, v roce 2016 o dalších 5,2 %. V tom roce je možné zaznamenat mírný nárůst zájmu o čtyřleté obory, avšak celkový pokles počtu žáků od roku 2015 je 8,5 %. Následující graf č. 3-5 ukazuje tento nepříznivý vývoj.
Graf č. 3-5: Vývoj počtu žáků SŠ v průběhu tří let
Zdroj: Výroční zprávy, vlastní zpracování
Ve školním stravování jsou evidováni pouze 132 žáci, což jsou 32 % žáků denního studia a 57 zaměstnanců, což představuje 84 % všech zaměstnanců.
b) počty zaměstnanců
Všichni zaměstnanci, kteří se podílí na výchovně vzdělávacím procesu, jsou dostatečně odborně kvalifikovaní. Následující tabulka č. 3-8 ilustruje jejich začlenění v organizaci.
Z tabulky lze vyvodit, že z celkového stavu zaměstnanců na této střední škole, pracuje 73,5 % v pedagogických profesích a 26,5 % jako obslužný personál. Pedagogických zaměstnanců vykonávajících přímou vyučovací povinnost jsou v teoretickém vyučování z celkového počtu pedagogů 62 % a v praktickém vyučování 38 %. Škola zaměstnává mnohem víc pedagogických pracovníků než ostatních zaměstnanců, přesto jsou i tito pracovníci pro zdárné fungování organizace velice důležití.
0 100 200 300 400 500 600
Žáci celkem 4leté 3leté nástavba
532
279
135 118
563
315
133 115
582
305
148 129
Počty žáků
Typ studia
2017 2016 2015
