Hlavní práce22380_xcism02.pdf, 300.3 kB Stáhnout

(1)

Vyso ká ško la eko nomická v P raze Národohospodá ská fakulta

Public Private Partnership a PPP projekt Výstavba a provoz

znice typu s ostrahou

bakalá ská práce

Autor: Markéta Císa ová

Vedoucí práce: Ing. Jana Kapinusová

Rok: 2010

(2)

Prohlašuji na svou est, že jsem bakalá skou práci vypracovala samostatn a s použitím uvedené literatury.

V P íbrami 10.1.2010

Markéta Císa ová

(3)

Pod kování:

Ráda bych na tomto míst pod kovala Ing. Jan Kapinusové za rady a podporu i psaní této práce.

(4)

Abstrakt

Tato bakalá ská práce se zabývá Partnerstvím ve ejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership). V první ásti práce je definováno PPP, vymezeny základní charakteristické rysy tohoto partnerství a shrnuty základní historické poznatky o PPP.

Práce se zam uje na výhody a nevýhody, které z tohoto partnerství plynou, dále na vymezení základních typ PPP projekt a jejich sektorového rozd lení. Druhá ást práce je zam ena na konkrétní PPP projekt Výstavba a provoz v znice typu s ostrahou a jeho analýzu. Zmi uje d vody pro stavbu tohoto objektu a uvádí cíle, které si od projektu slibují jeho zadavatelé. Cílem této bakalá ské práce je zjistit, zda je realizace tohoto projektu pro soukromé partnery atraktivní.

Klí ová slova:

Partnerství ve ejného a soukromého sektoru, soukromý sektor, ve ejný sektor, v znice Rapotice

Abstract

This Bachelor Thesis deals with Public Private Partnership. In the first part there is a PPP definition, there are specified basic characteristic features of this partnership and sumed up basic historical findings about PPP. The Thesis concentrates on advantages and disadvantages, resulting from this partnership, on definition of basic types of PPP projects and their sector division. The second part of the Thesis is focused on particular PPP project Buildind-up and Operating of Prison with High Security and its analysis. It informs about reasons for building of these premises and about expected aims of the submitters. The aim of this Bachelor Thesis is to identify whether the implementation of the project is attractive for private partners.

Key words

Public Private Partnership, private sector, public sector, Rapotice Prison

JEL klasifikace

H400, L330

(5)

Obsah:

Úvod ...1

1. PPP – PARTNERSTVÍ VE EJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU ...2

1.1 DEFINICE PPP... 2

1.2 CHARAKTERISTICKÉ RYSY PPP PROJEKT ... 4

1.3 HISTORIE PPP/ PFI ... 5

1.4 VÝHODY A NEVÝHODY PPP PROJEKT ... 7

1.5 HLAVNÍ RIZIKA P I POUŽÍVÁNÍ KONCEPTU PPP ... 9

1.6 TYPY PPP PROJEKT ...11

1.7 SEKTOROVÉ ROZD LENÍ PPP PROJEKT ...12

1.8 ŠEST KLÍ K ÚSP CHU PPP ...13

2. PPP PROJEKT VÝSTAVBA A PROVOZ V ZNICE TYPU S OSTRAHOU .15 2.1 PPP V OBLASTI V ZE STVÍ ...15

2.1.1 Hlavní aspekty PPP principu v oblasti v ze ství...16

2.1.2 Situace v ze ství v eské republice ...16

2.2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PROJEKTU ...17

2.2.1 Lokace projektu...18

2.2.2 Harmonogram projektu...19

2.3 ANALÝZA PROJEKTU...20

2.3.1 Nezbytnost realizace projektu ...21

2.3.2 Cíl projektu ...22

2.3.3 Poradenské služby ...23

2.3.4 ídící výbor ...24

2.3.5 Koncesní projekt ...25

2.3.6 Financování projektu ...26

2.3.7 Rozpo tová udržitelnost projektu...28

2.3.8 Úspora, nebo zadlužení státu?...28

2.3.9 Rizika projektu ...29

2.3.10 Transparentnost a sout ž...31

2.3.11 Typová vhodnost – zkušenosti ze zahrani í ...32

2.4 SWOT ANALÝZA PROJEKTU V ZNICE S OSTRAHOU REALIZOVANÉHO FORMOU PPP...33

(6)

2.4.1 Silné stránky (strengths) ...34

2.4.2 Slabé stránky (weaknesses) ...35

2.4.3 P íležitosti (opportunities) ...35

2.4.4 Hrozby (threats) ...36

2.5 SYNTÉZA ...36

Záv r...39

Seznam použitých pramen a literatury ...40

(7)

Seznam zkratek:

PPP = Public private partnership PFI = Public Finance Initiative DB=Design&Build

BOT = Build-Operate-Transfer

DBFO = Design-Build-Finance-Operate EUROSTAT = Evropský statistický ú ad

ESA 95=Evropský systémem ú

CMFB= Výbor pro m novou a finan ní statistiku a statistiku platební bilance ACCA=Association of Chartered Certified Accountants- Asociace certifikovaných

etních

OBC =Outline business case – studie proveditelnosti PSC= Komparátor ve ejného sektoru

VfM= Value for Money- hodnota za peníze

(8)

Úvod

V posledních 20 letech bylo zaznamenáno významné posílení role soukromého sektoru v oblastech, ve kterých byly služby zajiš ované ve ejným sektorem, tedy státem. Asi nejd ležit jší zm nou byla mezinárodní vlna privatizací ve ejných služeb.

Typickým znakem privatizací byl p esun vlastnických práv k soukromému sektoru.

Nedávno se však zaznamenal rychlý r st komplexn jších forem soukromé asti. V mnoha p ípadech ve ejný sektor i jeho zastupitelstva z stávají koncovým zákazníkem k odb ru služeb, avšak již nevlastní ani nekontrolují aktiva nutná k poskytování služeb. Vznikla nová forma spolupráce mezi ve ejným a soukromým sektorem ozna ovaná jako Public Private Partnership (PPP).

V bakalá ské práci se zabývám Partnerstvím ve ejného a soukromého sektoru a jeho využitím v oblasti justice. Téma této práce m zaujalo zejména na konkrétním projektu výstavby v znice, realizovaném v eské republice, který se již svým objektem laické ve ejnosti m že jevit jako nerealizovatelný, avšak ve skute nosti poukáži na fakt, že možnosti jsou více než reálné.

V první ásti práce definuji PPP, vymezím základní charakteristické rysy a typy

partnerství a shrnu základní historické poznatky o PPP. Zam ím se na výhody a nevýhody plynoucí z PPP a upozorním na rizika tohoto partnerství. V druhé ásti

práce se zam ím na konkrétní PPP projekt – Výstavba a provoz v znice typu s ostrahou v Rapoticích u Brna a na jeho analýzu.

Cílem mé práce je zanalyzování konkrétního projektu Výstavba a provoz znice typu s ostrahou a z provedené analýzy zjistit, jestli je vhodné tento projekt realizovat formou PPP v místních podmínkách a zda je realizace projektu pro soukromé partnery atraktivní.

(9)

1. PPP – PARTNERSTVÍ VE EJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU

Partnerství je založeno na smluvn podloženém základ mezi vládou a soukromým sektorem za ú elem vybudování ve ejné infrastruktury, p emž

soukromý sektor navrhuje, konstruuje, vlastní a ídí fyzická aktiva pot ebná k poskytování služeb. Toto kontrastuje s tradi ní pojetím poskytování služeb ve ejným sektorem, kdy vláda konstruuje i nakupuje fyzická aktiva, uchovává si vlastnická práva

a využívá zam stnance ve ejného sektoru i soukromého smluvního partnera k poskytování požadovaných služeb.

PPP je charakterizován situací, kdy se vláda stává kupcem služeb, ne fyzických aktiv. Takové uspo ádání je typické pro projekty výstavby silnic, v znic, nemocnic i škol.

Slad ním schopností soukromého a ve ejného sektoru se dosáhne vyšší efektivity. Výsledkem je, že vláda je schopna poskytovat služby za nižší náklady, než by tomu bylo v p ípad klasické ve ejné zakázky.¹

1.1 DEFINICE PPP

Ve sv je partnerství ve ejného a soukromého sektoru definováno odlišným zp sobem, a proto je složité stanovit univerzální a jednotnou definici, která by byla použitelná na každý projekt PPP. Nicmén všechny definice mají dva spole né body^2,3:

spolupráce ve ejného a soukromého sektoru

partnerství obou sektor se vytvá í za ú elem financování, výstavby, renovace, údržby i správy ve ejné infrastruktury nebo poskytování ve ejných služeb

1GROUT, Paul A., Public and Private Sector Discount Rates in Public-Private Partnerships.The Economic Journal, Vol. 113, No. 486, Conference Papers (Mar., 2003), pp. C62-C68 , Published by:

Blackwell Publishing for the Royal Economic Society

2 OST ÍŽEK, J a kol. Public Private Partnership. 1.vydání. C.H.Beck: Praha, 2007. ISBN 978-80-7179- 744-9

3 VYSKO IL, V. K., ŠTRUP O., PAVLÍK M. Facility Management a Public Private Partnership. 1.

vyd. Professional Publishing: Praha, 2007. ISBN 978-80-86946-34-4

(10)

PPP centrum R definuje PPP jako „obecný pojem pro spolupráci ve ejného a soukromého sektoru vzniklou za ú elem využití zdroj a schopností soukromého sektoru p i zajišt ní ve ejné infrastruktury nebo ve ejných služeb.“⁴

Kanadské ministerstvo pr myslu používá podrobn jší definici: „PPP je koopera ní podnik realizovaný za ú elem zajišt ní infrastruktury nebo služeb založený na odborných schopnostech každého z partner , které nejlépe pokrývají jasn

definované ve ejné pot eby, a to díky nejvhodn jší zvolené alokaci zdroj , rizik a p íjm .“⁵

Zelená kniha, kterou vydala Evropská komise v roce 2004, definuje PPP jako

„formu spolupráce ve ejného a soukromého sektoru s cílem financování výstavby, rekonstrukce, provozu a údržby infrastruktury a prost ednictvím této infrastruktury poskytování služeb.“⁶

První zem v Evrop , která za ala využívat koncept partnerství ve ejno- soukromého sektoru, byla Velká Británie, kde funguje pod názvem Iniciativa soukromého financování (Private Financial Initiative- PFI). Podle Ministerstva financí Velké Británie je „PFI klí ový prvek vládní strategie zajiš ující realizaci moderních a vysoce kvalitních ve ejných služeb a podporující konkurenceschopnost Velké Británie.“⁷

The National Council for Public-Private Partnerships uvádí tuto definici:

Spolupráce ve ejného a soukromého sektoru (PPP) je smluvn zajišt ná dohoda mezi správním ú adem (spolkovým, státním nebo místním) a soukromou osobou.

Prost ednictvím této dohody jsou sdíleny schopnosti a výhody každého sektoru (ve ejného a soukromého) v dodání služby nebo prost edk pro využití širokou

4 OST ÍŽEK, J. a kol. Public Private Partnership. 1.vydání. C. H. Beck: Praha, 2007. 284 s. ISBN 978- 80-7179-744-9, s.1

5 OST ÍŽEK, J. a kol. Public Private Partnership. 1.vydání. C. H. Beck: Praha, 2007. 284 s. ISBN 978- 80-7179-744-9, s.1

vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. ISBN 978-80-86946-34-4. s 133/134

7 OST ÍŽEK, J a kol. Public Private Partnership. 1.vydání. C.H.Beck: Praha, 2007. ISBN 978-80-7179- 744-9, s.2

(11)

ve ejností. Krom sdílení zdroj , každá strana sdílí eventuální riziko a užitek v dodání služby a nebo prost edk .⁸

Public Private Partnership je tedy smluvn upravené partnerství ve ejného a soukromého sektoru, které popisuje širší skupinu projekt sm ující k uspokojování

služeb tradi zajiš ovaných ve ejným sektorem a které využívá schopností obou partner pomocí nejvhodn jší možné alokace zdroj , odpov dnosti a rizik a tomu odpovídajících p íjm .

1.2 CHARAKTERISTICKÉ RYSY PPP PROJEKT

Existuje mnoho vlastností vystihující PPP projekty. Uvádím proto jen p t hlavních charakteristik, které jsou spole né pro všechny typy PPP projekt ⁹.

1, Ú astníci projektu

PPP projektu se ú astní minimáln dv smluvní strany, p emž jedna z nich musí zastupovat ve ejný sektor (vládu), který stanovuje cíl a druhá strana musí pocházet ze soukromého sektoru, který zajiš uje innosti i provoz v souladu s cílem stanoveným ve ejným subjektem.

2, Vztah partner

Partnerství ve ejného a soukromého sektoru je založeno na smluvn podloženém základ , kde jsou jasn vymezené vzájemné vztahy, které umož ují využít schopností obou partner . Neexistuje tedy dominance jednoho z partner , jak tomu obvykle bývá v p ípad klasické ve ejné zakázky.

8 The National Council for Public-Private Partnerships [online]. Dostupné z WWW:

<http://ncppp.org/howpart/index.shtml#define>, 9.12.2009

9 Význam využití soukromého kapitálu v regionálním rozvoji, MMR R [online]. Dostupné z WWW:

<http://www.partnerstvi-lk.cz/docs/PPP%20V5.pps#278,5,PPP – OBECNÁ ÁST>, 7.10.2009 Financování PPP projekt , MV R [online]. Dostupné z WWW:

<http://www.mvcr.cz/clanek/financovani-ppp-projektu.aspx>, 7.10.2009

PROST JOVSKÁ, Zita, HROMADA, Eduard. Finan ní model PPP projekt [online]. Dostupné z WWW: <http://www.asb-portal.cz/2009/03/17/stavebnictvi/inzenyrske-stavby/financni-model-ppp- projektu.html>, 7.10.2009

ízení rizik v projektech PPP, MF R [online]. Dostupné z WWW:

<http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Metodika_rizeni_rizik_PPP_pdf.pdf>, 7.10. 2009

(12)

3, Doba trvání projektu

Smlouva PPP projektu obvykle zahrnuje realizaci, správu a údržbu ve ejné infrastruktury. Proto je v tšina projekt dlouhodobých. Nezpochybnitelným d vodem pro asovou náro nost kontraktu je finan ní náro nost, konkrétn návratnost vložené investice. Výjimkou tedy není ani 20-30 let trvající kontrakt, u nejdražších projekt se po ítá i s 50letou smlouvou.V p ípad projekt , jejichž cíl je zajišt ní ve ejné služby, se

edpokládá kratší doba trvání kontraktu.

4, Zdroje a financování

V eské republice tvo í základní strukturu financování projektu vlastní kapitál privátního partnera a dále r zné druhy bankovních úv . Soukromý partner o ekává v budoucnosti zhodnocení vložené investice. Podle dosažených výsledk ve ejný sektor hradí soukromému partnerovi pravidelné platby, které m žeme nazvat platby za dostupnost infrastruktury i platby podmín né dosažením ur ité úrovn projektu.

5,

Sdílení rizik

Jednou z hlavních vlastností PPP projekt je efektivní rozd lení rizik mezi zadavatele a jeho soukromého partnera. Ve ejný partner p enáší na soukromý sektor potenciální rizika týkající se financování, realizace, správy a údržby projektu. Nicmén ur itá rizika nese i ve ejný sektor ,a to p edevším ta, která dokáže lépe ídit. Díky efektivnímu rozložení rizik mezi ve ejného a soukromého partnera je dosaženo nižších celkových náklad projektu, a tím zvýšené protihodnoty, než tomu bývá u klasické ve ejné zakázky.

1.3 HISTORIE PPP/ PFI

První systematický program cílený na povzbuzení ve ejného a soukromého partnerství se poprvé objevil v roce 1992 za konzervativní vlády Johna Majora ve Velké Británii pod názvem Private Financial Initiative ( PFI ).¹⁰ Od roku 1997 šel vývoj PFI

10 PPP/Koncese, PKMK. [online]. Dostupné z WWW: <http://www.pkmk.cz/index.php?idmenu=3>, 12.10.2009

(13)

prudce vzh ru, ve Velké Británii byly uzav eny kontrakty v hodnot p es 50 mld. GBP a dalších 20 kontrakt za 26 mld. GBP se plánovalo uzav ít do roku 2006.¹¹

K nejrozvinut jším PPP trh m na sv pat í, vedle zmín né Velké Británie, také Spojené státy americké, Kanada, Austrálie, Jihoafrické republika, Francie a N mecko.

V posledním desetiletí se PPP rozší ilo do mnoha zemí Evropské unie, nap . do Irska, Nizozemí, Finska nebo Portugalska.¹²

Od ledna 2004 se historie PPP vyvíjí i v eské republice. Legislativn je

problematika PPP ošet ena zákonem .139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním ízení, ve zn ní pozd jších p edpis navazující na zákon .137/2006 Sb.,

o ve ejných zakázkách, ve zn ní pozd jších p edpis .

V sou asnosti je v r zných fázích p ípravy realizováno celkem 9 pilotních projekt , které mají sloužit k otestování životaschopnosti tohoto konceptu v domácí ekonomice¹³:

AirCon – spojení letišt Ruzyn s centrem Prahy v etn provozu a údržby PPP Projekt D3/ R3 - stavba a financování úsek dálnice D3 a rychlostní silnice R3

ÚVN Praha - ubytovna personálu ÚVN, ubytovna hotelového typu a parkovišt Výstavba a provoz v znice typu s ostrahou

Optimalizace provozu nemovitostí vlastn ných R – projekt „Kulový blesk“

Výstavba Justi ního areálu v Ústí nad Labem Revitalizace autobusového nádraží T ebí Centrální zásobování teplem v Kop ivnici

Rekonstrukce a zajišt ní provozu sportovn -rekrea ního areálu „Pod erveným kamenem“

12Zavedení systému partnerství PPP, MF R. [online]. Dostupné z WWW:

<www.mfcr.cz/cps/rde/.../Zavadeni_systemu_partnerstviPPP_doc.doc>, 12.10.2009

13 PAVEL, Jan. Ekonomie transak ních náklad a implementace PPP projekt v eské republice.

[online]. Dostupné z WWW: <http://kvf.vse.cz/storage/1182340703_sb_pavel.pdf>, 26.11.2009

(14)

1.4 VÝHODY A NEVÝHODY PPP PROJEKT

Tato kapitola se v nuje potenciálním výhodám a nevýhodám PPP projekt . Jelikož možných výhod a nevýhod je celá ada, zam ím se proto jen na nejd ležit jší z nich. Celkov m žeme íci, že p evažují pozitiva nad negativy.

1.4.1 Výhody

PPP p ináší adu výhod oproti tradi ním ve ejným zakázkám. PPP centrum uvádí tyto klí ové výhody:¹⁴

Zachování kontroly

Ve ejný sektor p edává realizaci infrastrukturních projekt do rukou soukromého partnera, aniž by nad nimi ztratil kontrolu. PPP projekty tak poskytují ve ejnému sektoru v tší prostor v novat se tomu, co umí nejlépe.

tší kvalita statk a služeb

„Ve ejný sektor získává vyšší kvalitu ve ejných služeb za vynaložení stejných nebo nižších náklad .“¹⁵ V p ípad realizace projektu formou PPP se již v projektové fázi dbá na to, aby celkový užitek byl maximalizován, tzn. používá se takových materiál a forem správy a údržby infrastruktury, které p inášejí nejvyšší možnou hodnotu ob ma partner m.

enos rizik

PPP p enáší rizika na tu stranu, která je schopna ídit riziko co nejlépe. Podstatná rizika nese soukromý sektor, nebo je v tšinou mnohem úsp šn jší než ve ejný sektor.

U soukromého subjektu se p edpokládá zkušenost s podobnými projekty a znalost potenciálních rizik.¹⁶

14 Co je PPP?, PPP Centrum. [online]. Dostupné z

WWW:<http://www.pppcentrum.cz/index.php?cmd=page&lang=cs&id=122>, 15.10.2009

15 Co je PPP?, PPP Centrum. [online]. Dostupné z

WWW:<http://www.pppcentrum.cz/index.php?cmd=page&lang=cs&id=122 >, 15.10.2009

(15)

Efektivní realizace

Realizace infrastrukturních projekt prost ednictvím PPP je asov mén náro ná a bez rizika p ekra ování rozpo tu pro privátní sektor.

Transparentnost

PPP je jednou z kvalifikovan provád ných ve ejných sout ží, kde se projekt ned lí na množství menších zakázek, které jsou obvyklé pro jiné typy projekt .

Oboustranná výhodnost

PPP projekty musí být oboustrann výhodné pro oba partnery. PPP projekt inese ve ejnému i soukromému sektoru „vyšší hodnotu za peníze“.

Motivace

Soukromý sektor motivuje vize dlouhodobých p íjm , které ovšem získá pouze i dodržování smluvních podmínek o kvalit služby.

1.4.2 Nevýhody

Vedle výše uvedených výhod sebou nesou PPP projekty i adu nevýhod. Mezi nejdiskutovan jší nevýhody PPP projekt pat í:¹⁷

Dlouhodobost projekt a rozpo tové riziko

Ve ejný sektor se zaváže k platbám, které budou splácet až budoucí generace vlád. „Jedná se o skrytý dluh a PPP m že navyšovat mandatorní výdaje v budoucnosti.“¹⁸ Platby, které plynou privátnímu partnerovi ze zajišt ní ve ejných služeb, zat žují ve ejné rozpo ty.

vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. ISBN 978-80-86946-34-4

Nebezpe ný náklad PPP, CEPA, CEE Bankwatch Network. [online]. Dostupné z WWW:

<http://bankwatch.org/documents/slovak_WEB1.pdf>, 16.10.2009

vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. ISBN 978-80-86946-34-4. s.158

(16)

Ned slednost p i zajišt ní transparentnosti výb ru soukromého partnera

i výb ru privátního partnera je d ležité zapojit do sout že co nejširší ve ejnost (tzn. musí být zabezpe ena p ijatelná transparentnost), jinak je velice pravd podobné, že PPP projekt bude neúsp šný.

Nedostate né zkušenosti ve ejné správy s PPP projekty

Ve ejný sektor obvykle nemá dostate né zkušenosti s PPP projekty, které jsou pak následkem toho, že ve ejný sektor podepíše nevýhodnou smlouvu se soukromým sektorem, který p irozen sleduje sv j vlastní prosp ch.

Riziko výstavby

Riziko výstavby projektu vzniká ve chvíli, kdy soukromý partner p esáhne náklady projektu oproti plánu nebo dojde k opožd ní výstavby. Problém dále edstavují externí faktory jako jsou inflace, embargo, hospodá ská politika i politické konflikty.

Riziko sm nného kurzu

Zvlášt v rozvojových zemích hrozí riziko výkyv zahrani ní m ny, které m že ohrozit realizovatelnost projektu.

1.5 HLAVNÍ RIZIKA P I POUŽÍVÁNÍ KONCEPTU PPP

¹⁹

Využívání PPP p ináší i adu rizik, které m žou zp sobit rozsáhlé národohospodá ské škody. Prvním z rizik konceptu PPP je otázka vymezení kvality výstup , které bude soukromý partner plnit. Proto je d ležité, aby byla v p íslušných kontraktech zanesena podrobná ustanovení o kvalit poskytovaných služeb, která budou mít jasn definované standardy a výstupní indikátory. V p ípad , kdy bude ve ejnost nespokojena s kvalitou poskytovaných služeb, budou tyto složky kontraktu sloužit jako nástroj pro soudní jednání. Proto se nedoporu uje tuto ást smlouvy podce ovat.

(17)

Jako další problém PPP m žeme uvést otázku politické odpov dnosti. „Je nutné upozornit na to, že tento typ projekt zavazuje ve ejné rozpo ty k platbám v asovém horizontu, který zna p ekra uje volební období politické garnitury, která bu na centrální nebo místní úrovni p ijme rozhodnutí o realizaci PPP projektu, bude realizována pouze po áte ní fáze projektu a p ípadné problémy spojené s platbou ípadn kvalitou poskytovaných služeb se projeví až v období dalším. Tím se dostáváme k otázce politické zodpov dnosti a efektivní ve ejné kontroly, nebo initelé odpov dní za špatné rozhodnutí nebudou moci být efektivn sankciováni.“²⁰

Velmi citlivou otázku je správná diverzifikace rizik mezi oba partnery. Podle provedených výzkum ACCA a OFDMFM z roku 2005 vyplývá, že správné rozložení rizik mezi soukromého investora a ve ejného zadavatele ovliv uje úsp šnost PPP projektu ze 60%.

Dalším velmi závažným problémem je možnost skrytého zadlužování ve ejného sektoru. ada politik skýtá ten názor, že v p ípad , kdy stát nemá peníze na daný projekt, není nic snazšího, než nechat projekt postavit soukromým sektorem. Chápou

PPP projekty jako zdroj pen z, aniž by to p ímo ovliv ovalo schodek rozpo tu a zadlužení ve ejného sektoru. Tento názor je ale velmi nebezpe ný. Politi tí

edstavitelé tento p ístup zam ují se skute nou výhodou PPP, kterou je p edevším aspekt provozu, který je mnohem efektivn jší díky soukromému sektoru a šet í tedy ve ejné prost edky. Hlavním cílem soukromého investora je, aby se mu prost edky, které na za átku do projektu vložil, vrátily minimáln mírou zisku, která bude

ekra ovat úrokovou míru státních dluhopis . Z toho vyplývá, že je mnohem dražší

„p ovat“ si formou PPP než na klasických kapitálových trzích. Není proto správné chápat PPP projekty jako alternativní zdroj prost edk pro ve ejný sektor.

Dalším závažným aspektem PPP projekt je možnost jejich využití k zakrývání ve ejného zadlužení. Pro vykazování deficitu a ve ejného dluhu v rámci pln ní Maastrichtských konvergen ních kritérií²¹ je používána metodika Evropského systému

ESA95 zakládající se na tzv. akruálním principu, kde se zohled uje p edevším

21 Deficit ve ejných rozpo max. 3% HDP, hodnota ve ejného dluhu max. 60% HDP

(18)

cné hledisko transakce, a nikoli tok pen z. Jednoduše eno, pokud dojde k uzav ení kontraktu o PPP projektu, jejíž sou ástí je i pln ní ve ejného sektoru v budoucnosti, dojde jednorázov ke zvýšení schodku ve ejného rozpo tu, a tím i dluhu, a to p esn o hodnotu, která odpovídá hodnot kontraktu.²²

1.6 TYPY PPP PROJEKT

Existuje mnoho typ a forem PPP projekt . Evropská komise ve svém dokumentu Guidelines for successful Public-Private Partnership uvádí ty i skupiny PPP projekt , které se liší p edevším v mí e zapojení soukromého partnera a z toho vyplývající rozd lení rizik mezi jednotlivé partnery. Ostatní typy jsou považovány za deriváty t chto základních typ .

Základní typy PPP projekt podle Evropské komise jsou následující:²³ DB ( Design&Build)

BOT ( Build-Operate-Transfer)

DBFO ( Design-Build-Finance-Operate) KONCESE

Tato bakalá ská práce se podrobn ji zam í pouze na typ DBFO, jehož praktický íklad je analyzován v druhé ásti práce. Pro DBFO je typické, že privátní partner nese odpov dnost za návrh, projekt, realizaci, financování, správu a udržování objektu po definované období, po jehož uplynutí je objekt p edán ve ejnému sektoru. Objekt je ve vlastnictví soukromého partnera po dobu trvání kontraktu a jeho investi ní náklady hradí ve ejný sektor prost ednictvím dotace. Ve ejný sektor p enáší na soukromého partnera významná rizika, konkrétn riziko projek ní, stavební i provozní. Mezi další ednosti tohoto typu pat í potenciální uspíšení výstavby, lepší Value for Money,

podpora novátorského p ístupu privátního partnera, lepší kvalita jak provozu, tak i údržby a v tší prostor pro vládní náležitosti. Navíc p itahuje finance soukromých

subjekt a získává nákladový profil, který je d sledný a lépe p edvídatelný. Hlavní

23 Guidelines for Successful Public-Private-Partnership, European Commission [online]. Dostupné z WWW:<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/en-guide3.pdf>, 4.1.2010

(19)

nevýhodou tohoto typu projektu jsou dlouhá výb rová ízení privátního partnera.Tato skute nost je však nezbytná pro výb r kvalitního partnera. Další nevýhodou je nutnost monitorovat pln ní výkonnostních parametr a ízení kontraktu.²⁴

1.7 SEKTOROVÉ ROZD LENÍ PPP PROJEKT

Sektory, ve kterých se typicky realizují PPP projekty jsou následující:²⁵

Doprava – dálnice, silnice, tunely, mosty, parkovišt , letišt , rychlodráhy Zdravotnictví – nemocnice

Školství – univerzitní komplexy, studentské koleje, školy, knihovny Justice – ú ady, soudy, ubytovny, administrativní prostory, v znice Obrana- trenažéry, technika, zázemí

Ze zahrani ních zkušeností vyplývá, že PPP projekty jsou vhodné p edevším pro realizaci ekonomické infrastruktury. Vykazují totiž vysokou míru ekonomické návratnosti a jsou proto atraktivní pro soukromé investory. Navíc ve ejný zadavatel

že p evést na soukromého partnera i odpov dnost za poskytování základních služeb, což jim umožní nastavit aktivum tak, aby spl ovalo sv j ú el. Jestliže jsou tyto služby poskytovány p ímo koncovým uživatel m, m že je soukromý partner zpoplatnit.

V p ípad sociální infrastruktury je situace pon kud jiná. Soukromý sektor v tomto p ípad v tšinou nebývá hlavním dodavatelem služeb, tzn. že ve v tšin ípad výstavbu a provoz státních škol, nemocnic i jiné sociální infrastruktury poskytuje vláda. V p ípad v znic m že být jejich výstavba a provoz v kompetenci soukromého partnera, ale ízení veškerých v ze ských služeb soukromým partnerem bývá zpochyb ováno. I když PPP projekty v této oblasti dosahují v tšinou nižší

24 HORKEM, V., ZÁME NÍK, M. Úvod do metodiky ešení PPP projekt v eské republice, [online].

Dostupné

z WWW:<http://www.asociaceppp.cz/content/o_ppp/dokumenty_ppp/ostatni_dok/files/uvod.pdf>, 18.9.2009

25JANEBA, Tomáš. Pilotní projekty PPP v R. PPP Centrum. [online]. Dostupné z WWW:

<http://www.britishchamber.cz/images/3660_Prezentace_PPP_Centrum_050413.ppt#4>, 24.11.2009

(20)

efektivity než v p ípad ekonomické infrastruktury, nalezneme zde mnoho projekt , které byly úsp šné.²⁶

1.8 ŠEST KLÍ K ÚSP CHU PPP

²⁷

V sou asné dob neexistuje stanovený vzorec nebo absolutn spolehlivá metoda pro úsp šnou spolupráci ve ejného a soukromého sektoru. Nicmén bylo vymezeno šest rozhodujících klí , které v p ípad jejich dodržení povedou k úsp šnému PPP projektu.

1, Zákonné a politické prost edí:

Úsp šné partnerství m že vzniknout pokud existuje závazek „shora“. Nejvyšší státní ú edníci musí být ochotni se aktivn zapojit do podpory koncepce PPP a p evzít í roli v rozvoji každého jednotlivého partnerství. Dob e informovaný politický dce m že hrát rozhodující roli v minimalizaci špatného pochopení p ínosu efektivn rozvíjeného partnerství ve ejnosti. Stejn d ležité je, aby existoval zákonný základ pro realizaci každého partnerství.

2, Organizovaná struktura ve ejného sektoru:

Jakmile je partnerství založeno, ve ejný sektor musí z stat aktivn zapojen v projektu nebo programu. Pokra ující monitorování realizace partnerství je d ležité pro zajišt ní jeho úsp chu. Toto monitorování by m lo být provád no denn , týdn ,

sí nebo tvrtletn pro r zná hlediska každého partnerství.

3, Detailní obchodní plán (smlouva):

Pe liv vytvo ený plán ( asto tvo ený s pomocí externího odborníka v dané oblasti) zna zvýší pravd podobnost úsp chu partnerství. Tento plán má nej ast ji podobu rozsáhlé detailní smlouvy, jasn popisující odpov dnost obou partner , ve ejného i soukromého. Krom úsilí o p edvídání oblastí p íslušných odpov dností, dobrý plán nebo smlouva obsahuje jasn definovanou metodu ešení spor (protože ne všechny eventuality lze p edvídat).

26Public-Private Partnerships, Government Guarantees, and Fiscal Risk, Staff Team Led by Richard Hemming, [online]. Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/PPP_SI_final- 041906.pdf>, 2.12.2009

27 The National Council for Public-Private Partnerships [online]. Dostupné z WWW:

<http://ncppp.org/howpart/index.shtml#define>, 9.12.2009

(21)

4, Zaru ený finan ní p íjem:

Soukromý partner m že poskytnout po áte ní finan ní prost edky ke zhodnocení kapitálu, a proto musí existovat zp soby splacení této investice b hem dlouhé doby partnerství. Finan ní p íjem m že být tvo en variantami a kombinací zdroj (poplatky, mýtné nebo širokým rozsahem dopl kových možností), ale musí být zajišt n po celou dobu trvání partnerství.

5, Podpora investor :

Partnerstvím je ovlivn no více lidí než jen státní ú edníci a partner ze soukromého sektoru. Ovlivn ní zam stnanci, ást ve ejnosti p ijímající službu, tisk,

íslušné odbory a relevantní zájmové skupiny mají r zné názory a asto významné nesprávné úsudky o partnerství a jeho p ínosu ve ejnosti. Je d ležité otev en a up ímn komunikovat s t mito investory za ú elem minimalizovat možný odpor k založení tohoto partnerství.

6, Pe livý výb r partnera:

Nejnižší nabídka není vždy nejlepší volba pro výb r soukromého partnera.

Nejd ležit jší faktor p i ur ování správného partnera jsou jeho dostate né zkušenosti v dané oblasti.

(22)

2. PPP PROJEKT VÝSTAVBA A PROVOZ V ZNICE TYPU S OSTRAHOU

2.1 PPP V OBLASTI V ZE STVÍ

Oblast v znictví pat í v sou asné dob mezi hojn vyzkoušené zp soby partnerství ve ejného a soukromého sektoru. Nap íklad ve Velké Británii je formou PPP vybudováno již 11 v znic. V celosv tovém m ítku m žeme hovo it již o stovkách

znic, které jsou touto formu spolupráce ve ejného a soukromého sektoru realizovány.

„Jedná se o nesmírn široké spektrum rozsahu inností, do kterých je privátní sektor angažován. Od jednodušších typ spolupráce, blížících se spíše díl ímu outsourcingu, až po ist soukromé v znice, kde veškeré procesy ídí privátní partner, který na základ smluvního ujednání s ve ejným partnerem dlouhodob zajiš uje odpovídající podmínky pro výkon trestu.“²⁸ Zapojení soukromého partnera do inností spojených s výkonem trestu odn tí svobody m žeme tedy rozd lit do t í forem.²⁹ První z nich spo ívá v tom, že ve ejný zadavatel pov í soukromého partnera, aby v znici vybudoval a následn spravoval a provozoval, ale vlastníkem z stává stát. V druhém ípad m že soukromý sektor v znici také vlastnit, spravovat a provozovat. A poslední možností je, že soukromý partner m že pro stát vykonávat vše a bude p itom státem kontrolován.

Projekty výstavby v znic sice spadají do skupiny tzv. nemovitostních projekt ³⁰, nicmén se odlišují v tom, že mají rozší ené bezpe ností aspekty. Obecn existují dv

základní varianty odlišující se v zajišt ní ostrahy v znic. Jednou z nich je systém, v rámci kterého jsou veškeré aktivity, v etn ostrahy, p eneseny na soukromého

partnera. Tento v ze ský systém je využíván zejména v USA a pat í mezi celosv tov nejvysp lejší systémy, které jsou v rámci partnerství ve ejného soukromého sektoru

28 PPP Bulletin, Asociace PPP, 2008, ro . 4, .2, str. 14. [online]. Dostupné z WWW:

<http://www.asociaceppp.cz/cnt/ppp_bulletin/?page=0&action=vfile_cs&id=13&disp=inline>, 29.9.2009

29 Pro v znici v Rapoticích Ministerstvo spravedlnosti R po ítá s první variantou, kde vlastníkem znice bude stát a soukromý partner ji bude pouze spravovat a provozovat. V ze ská služba R bude mít na starosti st ežení, zacházení s odsouzenými, dodržování zákonných podmínek výkonu trestu a bude oprávn na vydávat pokyny a p íkazy odsouzeným a používat v i nim donucovací prost edky.

30 Nejrozší en jší skupina projekt mezi které pat í nap . projekty administrativních budov, nemocnice, školy i sociální ústavy.

(23)

využívány. Oproti tomu v evropských zemích je ostraha v v kompetenci ve ejného sektoru, u nás konkrétn V ze ské služby eské republiky.³¹

2.1.1 Hlavní aspekty PPP principu v oblasti v ze ství

³²

Riziko je p eneseno na soukromého partnera: dodavatel zodpovídá za výstavbu, provoz i financování dané v znice. Proto zadavatel, ve ejný sektor, nemusí komunikovat s jednotlivými dodavateli, ale vše zast ešuje soukromá projektová spole nost. Zadavatel má ale p ehled o celkových mandatorních výdajích p i realizaci projektu, protože je schopen sám ídit celý životní cyklus projektu.

Bankovní instituce jsou zapojeny do PPP projekt v roli kontrolora a u t chto projekt je úzký vztah k finan ním tok m, které jsou zárove vyrovnané v jednotlivých letech realizace.

Zadavatel projektu platí pouze za službu, která je ádn poskytnuta a splatnost je až po realizaci stavby v znice.

Ve ejný sektor má p edevším kontrolní roli, ímž je na n j kladena menší zát ž.

Soukromý sektor je z podstaty svého cíle, tj. dosažení zisku, více motivován k efektivn jšímu provozu v znice.

2.1.2 Situace v ze ství v eské republice

V sou asnosti je u nás 35 v ze ských za ízení, z toho je 11 vazebních v znic a 24 v znic, které jsou rozd lené, podle stupn ostrahy, na v znice s dohledem, dozorem, ostrahou a zvýšenou ostrahou. Vedle t chto základních typ V ze ská služba

R spravuje i zvláštní v znice pro mladistvé a pro ženy a matky s d tmi.³³

31PPP Bulletin, Asociace PPP, 2008, ro . 4, .2 [online]. Dostupné z WWW:

32 PPP Bulletin, Asociace PPP, 2008, ro . 4, .2 [online]. Dostupné z WWW:

(24)

eské v ze ství se od 90. let minulého a po átkem tohoto století vyvíjelo ve znamení snahy dosáhnout nebo alespo p iblížit se k moderním v ze ským standard m vysp lých zemí EU. V sou asné dob si V ze ská služba R klade p edevším tyto cíle:³⁴

Zm nit zajiš ování výkonu trestu odn tí svobody ve stávajících za ízeních, jelikož objekty jsou zastaralé a umož ují pouze kolektivní ubytování v . Vylepšit nedosta ující a nevyhovující vybavení ubytoven a cel, zv tšit prostory pro trávení volného asu.

Odstranit deficit pracovních p íležitostí pro v zn né osoby a nevhodné pracovní prostory.

ze ská služba R se za této situace rozhodla rozší it po et stávajících objekt . Vedle již uvedené pot eby zlepšení ubytovacích a sociálních podmínek odsouzených se v sou asnosti objevuje ješt jeden závažný problém, a to výrazný nár st po tu v zn ných osob. I p es adu dosavadních opat ení není sou asná situace vyhovující. Po ty v zn ných osob dlouhodob p ekra ují kapacitu v znic, a proto se pro V ze skou službu R jeví jako nejlepší ešení nabídka Ministerstva obrany - vybudování a provoz nové v znice typu s ostrahou v Rapoticích prost ednictvím PPP.³⁵

2.2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PROJEKTU

³⁶

Navrhovaná výstavba v znice typu s ostrahou p edstavuje novou formu za ízení pro výkon trestu pravomocn odsouzených osob mužského pohlaví s kapacitou 500 osob spl ující evropské standardy v lokalit Rapotice. Návrh projektu byl p edložen vlád v srpnu roku 2005. Zadavatel projektu je Ministerstvo spravedlnosti a jeho pod ízená složka V ze ská služba eské republiky, jež mají zajistit napln ní úkol vyplývajících ze zákona .555/1992 Sb., o V ze ské služb a justi ní stráži R, ve

34ŠEBELA, Vladimír. znice s ostrahou pro výkon trestu Rapotice. [online]. Dostupné z WWW:

<http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=VYS277&file=oznameniDOC>, 26.11.2009

35 ŠEBELA, Vladimír. znice s ostrahou pro výkon trestu Rapotice. [online]. Dostupné z WWW:

36Pilotní PPP projekt - V znice, Deloitte Advisory s.r.o. [online]. Dostupné z WWW:

<http://www.asociaceppp.cz/content/o_ppp/implementace/files/PPP_veznice.pdf>, 6.11.2009 Posouzení návrhu na pilotní projekt PPP, MF R. [online]. Dostupné z WWW:

<http://mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/PPP-2vlna-priloha4.pdf>, 6.11.2009

Výstavba a provoz v znice typu s ostrahou, PPP Centrum. [online]. Dostupné z WWW:

<http://www.pppcentrum.cz/res/data/005/000673.pdf>, 6.11.2009

(25)

zn ní pozd jších p edpis . Strategickým zám rem je vybudovat a provozovat novou znici typu s ostrahou, která bude spl ovat evropské standardy a zárove ešit sou asný problém p epln nosti v ze ských za ízení, zvýšit ubytovací kapacity pro odsouzené a ov it možnosti spolupráce se soukromým sektorem v oblasti v znictví.

Projekt v znice s ostrahou bude realizován formou DBFO - „Design, build, finance,

operate“, tzn. že soukromý partner v znici navrhne, postaví, bude ji financovat a následn zajistí její provoz po stanovené období. Po uplynutí doby trvání kontraktu

dojde k p evodu práv a povinností na V ze skou službu R. V ze ská služba R bude mít na starosti ostrahu v i po dobu trvání projektu a ur í výstupní specifika kontraktu.

2.2.1 Lokace projektu

³⁷

Pro výstavbu areálu byla vybrána rozsáhlá neobydlená oblast bývalého vojenského prostoru, která se nachází severovýchodním sm rem od okraje m sta Rapotice (okr. T ebí , kraj Vyso ina). P vodn jde o protileteckou raketovou základnu

SA, která vznikla v roce 1989 pod názvem „Protiletadlová raketová skupina S-200 VEGA“, pozd ji p ezbrojena na „PLRK S-75M VOLCHOV“. Útvar byl v kv tnu roku

2004 zrušen. Pozemky se nacházejí na t ech katastrálních územích - k.ú. Rapotice a Lesní Jakubov (okr. T ebí , kraj Vyso ina) a k.ú. Újezd u Rosic (okres Brno ,

Jihomoravský kraj). Území dot ené výstavbou bude na ploše 105.224m².

esnou lokaci nového areálu znázor uje následující tabulka, kde jsou mimo jiné vyzna eny všechny v znice a vazební v znice v eské republice. Toto území bylo vybráno p edevším z následujících d vod :

- ídké rozmíst ní v znic v Jihomoravském kraji

- lokalita je vhodná k vytvá ení nových pracovních p íležitostí - dot ené pozemky jsou ve vlastnictví státu

- vyhovující dopravní dostupnost (14 km vzdálená dálnice D1)

37 ŠEBELA, Vladimír. znice s ostrahou pro výkon trestu Rapotice. [online]. Dostupné z WWW:

(26)

Umíst ní areálu v znice v dané lokalit je tedy z hlediska ekonomického, spole ensko-sociálního, dopravního a tedy i podnikatelského optimální.

Obr.1: Mapa R - rozmíst ní v znic

Zdroj: Mapa R – vazební v znice a v znice. VS R. [online]. Dostupné z WWW:

<http://www.vscr.cz/clanky/?cl_id=244>, 3.1.2010

2.2.2 Harmonogram projektu

Délka trvání projektu se p edpokládá na 25-30 let, ale skute ná délka kontraktu bude záležet až na kone ném zadání projektu. Hlavním cílem bude maximalizovat finan ní výhodnost pro ve ejného zadavatele a atraktivnost kontraktu pro soukromého partnera, který nese významná rizika projektu, která jsou níže podrobn ji zpracována v analýze projektu.³⁸

vodn se výb r soukromého investora p edpokládal v roce 2007 a samotná

výstavba objektu v znice s ostrahou v roce 2008. Díky asovému skluzu projektu, v sou asné dob , teprve probíhá ve ejná sout ž na výb r soukromého partnera.

38Pilotní PPP projekty ministerstva spravedlnosti. [online]. Dostupné z WWW:

<http://portal.justice.cz/ms/PrintPage.aspx?o=23&j=33&k=3448&d=129434>, 10.11.2009

(27)

Výstavba areálu se nyní p edpokládá nejd íve v roce 2010, p emž stavba potrvá nejmén 2 roky.³⁹

2.3 ANALÝZA PROJEKTU

Hlavním cílem analýzy projektu v znice s ostrahou je prov ení její vhodnosti, opodstatn nosti, efektivnosti a zjišt ní, zda tento projekt bude atraktivní pro soukromé partnery. K tomuto je zapot ebí zanalyzovat jednotlivá kritéria, podle kterých se posuzuje vhodnost projektu:

o Nezbytnost realizace o Definovatelnost cíl o Poradenské služby o ídící výbor

o Koncesní projekt (Hodnota za peníze – ekonomická výhodnost) o Financování

o Rozpo tová udržitelnost o enos rizik

o Transparentnost a sout ž

o Typová vhodnost - zahrani ní zkušenosti

Projekt v znice s ostrahou pat í v sou asné dob mezi nejrozpracovan jší projekty. Koncesní projekt byl schválen vládním usnesením . 605 z 21. kv tna 2008.

Podmínky úsp šného pilotního projektu

Pro úsp ch pilotního PPP projektu je nutné splnit všechny následující podmínky⁴⁰:

Politická podpora zadavatele Jasná strategie a pot eba projektu

39 JAKUBCOVÁ, Hana. Výstavba soukromé v znice nabírá zpožd ní. Stát díky tomu ušet í. [online].

Dostupné z WWW: <http://rapotice.vscr.cz/clanky/?cl_id=33>, 10.11.2009

40 JANEBA, Tomáš. Pilotní projekty PPP v R. [online]. Dostupné z WWW: <

http://www.pppcentrum.cz/res/data/001/000269.pdf>, 6.1.2010

(28)

Dobrý projekt v osv eném sektoru

Podstatná investi ní náro nost ( > 500 mil. K ) Odhodlání najmout poradce ze zkušenostmi Vy len ní dostate ného rozpo tu pro p ípravu Jmenování kvalitního projektového manažera

Sestavení ídícího výb ru s rozhodovacími pravomocemi

2.3.1 Nezbytnost realizace projektu

Jednotliví zadavatelé pilotních PPP projekt prov ili opodstatn nost a efektivnost projekt na základ úkol z usnesení vlády . 88 ze dne 29. ledna 2007.

Zam ili se na vyhodnocení pot eb, které má projekt naplnit, na jeho cíle a p edevším na zhodnocení nezbytnosti a opodstatn nosti projektu. Následující tabulka shrnuje základní fakta, která dokládají v cnou i asovou opodstatn nost a nezbytnost realizace projektu v znice s ostrahou.⁴¹

Tab.1: Zd vodn ní nezbytnosti realizace zám

Projekt Zd vodn ní nezbytnosti a opodstatn nosti

Výstavba a provoz v znice

typu s ostrahou

Pot eba nové v znice:

vysoký po et odsouzených v eské republice⁴² , nedostate ná ubytovací kapacita i p i p epo tu 4m² na odsouzeného,

nevyhovující hygienické i sociální pom ry ve v znicích a vazebních v znicích, plynoucí též z kolektivního zp sobu ubytování a nevyhovujícího stavu budov,

nízká zam stnanost odsouzených⁴³ ,

dlouhodobé podfinancování pot eb V ze ské služby.

Zdroj: Analýza pilotních PPP projekt , MF R. [online]. Dostupné z WWW:

<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Analyza_PPP_projektu_2007.doc>, 3.11.2009

41Analýza pilotních PPP projekt , MF R. [online]. Dostupné z WWW:

42 185 odsouzených na 100 tis. obyvatel v produktivním v ku v roce 2005

43 republikový pr r za rok 2006 iní 46,9 % z práceschopných v

(29)

2.3.2 Cíl projektu

Hlavní cíle projektu v znice s ostrahou m žeme shrnout do následujících ty ech bod , které uvedl ve své prezentaci ing. Michael Mrzkoš, editel odboru investi ního ministerstva spravedlnosti⁴⁴:

aplikovat všechny moderní poznatky pé e ve výkonu vazby/trestu odn tí svobody

Tzn. vybudovat moderní v znici podle evropských standard pro cca 500 odsouzených, kte í by m li být ubytováni v menších skupinkách po 25 lidech, aby mohl být aplikován specifický p ístup v zacházení. Tím dosáhneme evropské normy, která požaduje alespo šest tvere ních metr ubytovací plochy na osobu.⁴⁵ P itom každá skupinka musí mít k dispozici spole enskou místnost, sprchy, šatnu, prádelnu a dokonce i ajovou kuchy ku.⁴⁶

ubytování odsouzených maximáln v po tu dvou osob na místnost

Struktura ubytovacích prostor bude ešena tak, že celých 75 % kapacity budou tvo it jednol žkové pokoje a zbylých 25 % bude zajiš ovat ubytování pro 2 osoby.⁴⁷ Tzn., že 17 v ze skupiny 25 lidí bude umíst no na jednol žkové pokoje a 8 na dvoul žkové. Všechny pokoje musí být vybaveny WC a umyvadlem.

zajistit odsouzeným zam stnávání, prostory pro zájmovou innost

Soukromý partner bude mít povinnost zajistit pracovní p íležitosti pro minimáln 60% odsouzených. Další povinnost je zajistit v m kulturní program.⁴⁸

44 Projekt v znice typu s ostrahou, MS R. [online]. Dostupné z WWW: < http://www.stavebni- forum.cz/ppp2005/Mrzkos_veznice.pps>, 4.11.2009

45 STINGL, Tomáš. znice a soud jdou do vlády. [online]. Dostupné z WWW:

<http://www.havelholasek.cz/files/publikace/Veznice_a_soud_jdou_do_vlady.pdf>, 4.11.2009

46 BO ÍKOVÁ, Hana. Plný pytel projekt . [online]. Dostupné z WWW:

<http://www.metrostav.cz/cz/aktuality/aktualni_informace/detail?id=1559>, 4.11.2009

47 VOKOUNOVÁ, Veronika, DUBOVÝ, Vojt ch. Ministerstvo spravedlnosti zp esnilo pilotní projekty PPP. [online]. Dostupné z WWW: <http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/6954/ministerstvo- spravedlnosti-zpresnilo-pilotni-projekty-ppp/>, 4.11.2009

(30)

zajistit stravování a individuální innosti

Dále bude soukromý subjekt zajiš ovat stravování v v jejich celách a v produk ní zón , zdravotní pé i, administrativu a individuální innosti, mezi které

pat í nap íklad praní prádla.⁴⁹

Celý objekt musí být ohrazen 5-ti metrovou betonovou zdí s vnit ním pletivovým oplocením dosahující do výšky 3,5 metr . Vn jší a vnit ní zabezpe ovací prost edky musejí být realizovány v rozsahu p edpis V ze ské služby. Sou ástí objektu je prostor nástupního a výstupního odd lení a odd lení pro výkon káze ských trest v etn opera ního st ediska. Nezbytností je i administrativní budova pro zajišt ní pot eb personálu, prostor pro skladování a výdej materiál , garáže, návšt vní prostory, kaple, knihovna a ubytovna hotelového typu pro p íslušníky v ze ské služby. D ležité je i zajišt ní zdravotnické pé e.V zni budou mít k dispozici praktického léka e, zubního léka e i psychologa. Nejd ležit jší sou ást areálu budou výrobní haly pro zajišt ní zam stnávání minimáln 60 % odsouzených.⁵⁰

2.3.3 Poradenské služby

PPP projekty díky dlouhodobému charakteru, zna né investi ní náro nosti a vyšší mí e rizika p eneseného na soukromého partnera se adí mezi projekty náro né

na p ípravu. Úsp šnou realizaci PPP projektu ovliv uje využití kvalitních poradc . Poradci s odpovídající kvalifikací a praktickými zkušenostmi jsou ve v tšin realizovaných projektech využíváni ve t ech fázích: „p i definování projektu (identifikace pot eb, p íprava OBC (Outline business case) – studie proveditelnosti, koncesního projektu), pro p ípravu zadávací dokumentace a zadávacího - koncesního

ízení, poradenství p i zahájení i celou dobu trvání provozu projektu.“⁵¹

Zadavatel si zvolí tzv. hlavního poradce (konsorcium právních, finan ních a technických poradc ) pro spln ní zadaných úkol . Krom hlavního poradce zadavatel

49 Pilotní PPP projekt - V znice, Deloitte Advisory s.r.o. [online]. Dostupné z WWW:

<http://www.asociaceppp.cz/content/o_ppp/implementace/files/PPP_veznice.pdf>, 4.11.2009

50 Na metodu PPP se mohou t šit cestující, v zni i studenti. PPP Centrum. [online]. Dostupné z WWW:

<http://www.pppcentrum.cz/index.php?cmd=article&lang=cs&id=86>, 5.11.2009

51 Analýza pilotních PPP projekt , MF R. [online]. Dostupné z WWW:

(31)

využívá dalších díl ích poradenských služeb, z velké ásti se jedná o p ípravu podklad k výb rovému ízení poradce.

I oblast poradenských služeb nese zna ná rizika. Jedním z nich se v sou asnosti jeví, že zadavatel není pevn ve své pozici v i poradci a nemá ucelený názor na výstupy poradc . Díky tomuto selhání m že docházet k nesystémovému najímaní poradc a chybám vyplývajících z jejich inností a výstup . Následující tabulka nasti uje Souhrnný p ehled poradenských služeb využitých v projektu v znice s ostrahou.⁵²

Tab.2: P ehled poradenských služeb

Projekt Hlavní poradce cena po et nabídek

další poradci

Výstavba a provoz

znice typu s ostrahou

Konsorcium:

Deloitte CZ, Atkins s.r.o., Havel&Holásek

v.o.s.

52,5 mil. K 5

B.I.R.T. Group, a.s.

PFI s.r.o.

Na za átku roku 2006 bylo pro projekt v znice s ostrahou zvoleno poradenské konsorcium, které se skládá ze spole ností Deloitte CZ, Atkins s.r.o. a advokátní kancelá e Havel & Holásek, v.o.s.

2.3.4 ídící výbor

Za úsp šnost projektu a dosažení požadovaných cíl je zodpov dný jeho ídící výbor. Jeho hlavním úkolem je p íjímání zásadních rozhodnutí, které jsou st žejní pro další postup zadavatele a schvalování hlavních fází PPP projektu. „ leny ídících výbor mají být podle Kodexu ízení PPP projektu zástupci zadavatele, z izovatele,

(32)

zástupce Ministerstva financí a PPP Centra, a.s., a dalších dot ených organizací nebo územních samosprávných celk “.⁵³

Pod ízenou složkou ídícího výboru je projektový manažer, který ídí innosti poradce a má na starosti projektový tým podporující jeho innosti a p ípravu výstup . Projektový manažer projektu v znice s ostrahou je pracovníkem Ministerstva spravedlnosti eské republiky.

2.3.5 Koncesní projekt

Vhodnost realizace zadaného PPP projektu prokazuje tzv. koncesní projekt, obsahující studii proveditelnosti, která hodnotí celkovou efektivitu posuzovaného projektu. Jeho výsledky mají ukázat, zda-li je výhodn jší zapojení soukromého partnera do PPP projekt , nebo realizace projektu klasickou ve ejnou zakázkou. Rozhodujícím ukazatelem je Value for Money (hodnota za peníze), který slouží ke stanovení hodnoty, kterou ve ejný sektor získá p i realizaci daného projektu. Základem je výpo et tzv.

komparátoru ve ejného sektoru (PSC - Public Sector Comparator), který m žeme chápat jako hypotetické zjišt ní náklad a p azení rizik u projektu, jehož dodavatelem je ve ejný sektor. PSC se zabývá p edevším nákladovou analýzou tzn., že dokáže ur it, zda je plánovaný projekt cenov dostupný i naopak a zda je PPP vhodnou alternativou pro realizaci daného projektu, a tím poskytuje dostate nou hodnotu za peníze.

Jak již bylo uvedeno, v kapitole Analýza projektu v znice s ostrahou, byl koncesní projekt schválen vládním usnesením . 605 z 21. kv tna 2008. Výpo ty poradc prokázaly výhodnost realizace projektu v znice s ostrahou formou PPP, která ve ejnému sektoru p inese dlouhodob Value for Money. Následující tabulka udává

ehled výsledk koncesního projektu v znice s ostrahou z roku 2007.⁵⁴

OST ÍŽEK, J a kol. Public Private Partnership. 1.vydání. C.H.Beck: Praha, 2007. ISBN 978-80-7179- 744-9

(33)

Tab.3: Výsledky koncesního projektu

Projekt PSC

(tis. K )

PPP (tis. K )

Hodnota za peníze (tis. K )

Hodnota za peníze

(%)

Délka trvání:

Výstavba / provoz Výstavba

a provoz znice typu s ostrahou

3 041 667 2 663 902 377 765 12,57% 3/24

2.3.6 Financování projektu

Projekt by m l být atraktivní z hlediska financování pro oba partnery. Z údaj výše uvedené tabulky vyplývá dlouhodobá výhodnost ešení pilotního projektu v znice s ostrahou formou PPP, která by p inesla ve ejnému sektoru prokazatelné úspory, konkrétn 12,57% dle ukazatele Value For Money oproti tradi ní cest . Výstavba projektu je financována ze zdroj soukromého partnera.⁵⁵

Na ve ejné prezentaci pilotních projekt PPP Ministerstva spravedlnosti ze dne 11. kv tna 2007 byly up esn ny finan ní návrhy projektu v znice s ostrahou. P vodn se finan ní náklady projektu pohybovaly kolem 1,6 miliardy korun. „Po p íchodu nového ministra spravedlnosti se ale nové projekty p ehodnotily tak, aby byly výrazn levn jší,“ tvrdí vedoucí projektu Št pán Dlouhý (Deloitte).⁵⁶ Projekt se zlevnil zhruba

o p l miliardy korun z d vod vy azení sportovního stadionu z navrhovaného komplexu.⁵⁷ „V aktuální dokumentaci se po ítá s náklady stla enými

pod jednu miliardu, konkrétn by to m lo být 961 milion korun,“ íká editel investi ního odboru Michael Mrzkoš (Ministerstvo spravedlnosti) a dále vysv tluje, kolik by stál i dlouhodobý provoz v znice. „Pokud by ji provozoval stát, za 25 let by

56STINGL,Tomáš. znice a soud jdou do vlády. [online]. Dostupné z WWW:

<http://www.havelholasek.cz/files/publikace/Veznice_a_soud_jdou_do_vlady.pdf >, 16.11.2009

57 BO ÍKOVÁ,Hana. Plný pytel projekt . [online]. Dostupné z WWW:

<http://www.metrostav.cz/cz/aktuality/aktualni_informace/detail?id=1559>, 16.11.2009

(34)

náklady na výstavbu a provoz inily v sou tu p es t i miliardy korun. Jestliže v tšinu servisu zajistí soukromý partner, ušet í se 378 milion korun a celkové náklady budou jen 2,6 miliardy.“⁵⁸

Od roku 2007 se investi ní náklady op t zm nily. V sou asné dob jsou odhadovány na sumu 1,1 miliardy korun, tedy zhruba o 140 milionu korun více, což nic nem ní na faktu, že ve ejný sektor výrazn ušet í oproti tradi ní cest - více než 12,5%, jak vyplývá z výše uvedené tabulky. Celková hodnota investice se blíží k sedmi miliardám korun. Bohužel se nejedná o kone ná ísla, ale o odborné odhady. Jasno bude až v záv ru sout žního dialogu s kvalifikovanými provozovateli, kde si zadavatelé projektu ov í výstupy poradenských konsorcií s reálnými nabídkami. Tímto se zjistí skute né úspory ve ejného sektoru plynoucí z partnerství ve ejného a soukromého sektoru a finální cena celého projektu.⁵⁹

Jak je ale projekt atraktivní pro soukromé partnery? Stát bude za poskytovanou

infrastrukturu a služby pravideln hradit platbu za dostupnost služby, a to pr žn v ase po celou dobu provozování v znice.⁶⁰ Ta se od roku 2007 zm nila ze 111 milion korun na 135 milion korun ro . „ ástka vychází z následujícího – velmi hrubého - propo tu: náklady na jednoho v zn / 1 den - 500 korun (snížené o podíl na

platy zam stnanc V ze ské služby) – jsou vynásobeny kapacitou (500), 365 dny v roce a 25 roky, po které by m la koncese platit. K ástce je p tena 1,1 mld.

investi ních výdaj , výsledek posléze vyd len 25 (lety). K ástce 135 milion korun je eba p íst prost edky na platy V ze ské služby po dobu 25 let, které hradí stát.“⁶¹

itom ve ejný sektor za íná splácet až od okamžiku zajišt ní plné funk nosti infrastruktury. Tím motivuje soukromého partnera realizovat stavbu v daném termínu a zajiš ovat poskytování kvalitních služeb, protože podle kvality a kvantity poskytovaných služeb se odvíjí výše splátek. ást p íjm soukromého partnera bude

58STINGL,Tomáš. znice a soud jdou do vlády. [online]. Dostupné z WWW:

<http://www.havelholasek.cz/files/publikace/Veznice_a_soud_jdou_do_vlady.pdf >, 16.11.2009

59PPP Bulletin, Asociace PPP, 2007, ro . 3, .2. [online]. Dostupné z WWW:

61Na metodu PPP se mohou t šit cestující, v zni i studenti, PPP Centrum. [online]. Dostupné z WWW:

<http://www.pppcentrum.cz/index.php?cmd=article&lang=cs&id=86 >, 16.11.2009

(35)

tvo it zisk realizovaný prodejem produkt vyrobených v zni.⁶² Soukromý sektor je tedy motivován možností dlouhodobých pravidelných p íjm .

2.3.7 Rozpo tová udržitelnost projektu

Podle výše popsaných kritérií m žeme usoudit, že projekt v znice s ostrahou je výhodný z ekonomického hlediska. Musí však být spln na podmínka schopnosti budoucích rozpo ve ejného sektoru splnit povinnosti týkající se finan ního pln ní.

U projekt trvající déle jak 20 let je velice obtížné vyhodnotit dlouhodobou rozpo tovou udržitelnost.⁶³ Dlouhodobost PPP projekt vystavuje oba partnery zna né mí e nejistoty, je tedy velice obtížné stanovit, kolik budou init p edpokládané náklady na realizaci projektu a jaká bude pravd podobnost fiskálních rizik.⁶⁴

V eské republice nemáme žádný kompaktní program na rozvoj ve ejných služeb, který je b žný v mnoha jiných zemích, nap . ve Velké Británii nebo v Holandsku, kde mají pom rn vysokou kulturu rozpo tového procesu. eská republika pracuje s rozpo tovým výhledem maximáln na 3 roky, který navíc není závazný. „Proto se ídíme mezinárodn uznávanými principy „fiskální bezpe nosti“

PPP projektu, které stanoví, že dlouhodobé závazky z takovýchto projektu musí být velmi dob e monitorovány, aktualizovány a musí se s nimi vždy po ítat jak p i sestavování rozpo tu, tak p i st edn dobých rozpo tových výhledech,“ uvedla vedoucí referátu Regulace a metodika projekt PPP Kate ina Helikarová.⁶⁵

2.3.8 Úspora, nebo zadlužení státu?

PPP projekt výstavba a provoz v znice typu s ostrahou je krom celkové úspory náklad výhodný i z mnoha dalších d vod . Ministerstvo spravedlnosti R nemusí na za átku výstavby projektu investovat najednou celou miliardovou sumu, jak je tomu

64 Metodika investování pro PPP projekty, MF R. [online]. Dostupné z WWW:

<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Metodika_investovani_final_ppt.ppt >, 19.11.2009

65CHVÁTAL, Ji í. PPP projekty v eské republice rozhodn nekon í. [online]. Dostupné z WWW: <

http://www.stavebni-forum.cz/data/cms/8865/pdf/1-ppp-projekty-v-ceske-republice-rozhodne- nekonci.pdf>, 19.11.2009