ŽIVOT VČEL
STAVBA TĚLA:
• Jejich tělo se skládá ze tří hlavních částí – hlavy, hrudi
a zadečku. Tyto části jsou od sebe oddělené zúžením,
které jim umožňuje pohyblivost.
VÝVOJ VČELY:
•
Vajíčko → larva (nymfa) → předkukla → kukla → dospělec
•
VAJÍČKO pokládá matka včely do dělničí či trubčí buňky plástu nebo do mateří misky. Do včelí buňky a mateří misky klade vajíčka oplozená, do trubčích vajíčka neoplozená.
•
LARVA vylíhlá z vajíčka se včele ještě zdaleka nepodobá, a proto musí projít celou dokonalou proměnou. "Tělo larvy tvoří hlava a 13 článků.“
„Pokožka larvy má bílou lesklou barvu.“ „Larvy jsou v prvních hodinách dlouhé přibližně 1,5–2,0 mm a směrem k hlavě a zadečku se jejich tělo zužuje.
•
PŘEDKUKLA má v mateřské buňce, tzv. matečníku, vytvořený zámotek jen na bocích a ve vrchní části buňky.Do tohoto zámotku se larva
zapřádá po zavíčkování buňky.“ „Jednotlivé vnější části těla předkukly
už začínají narůstat do tvarů podobných dospělé včele.
• KUKLA je čtvrtým stádiem vývoje včely.“ „Stádium kukly trvá u matky 5 dní a u dělnic a trubců 8 dní.Během této doby se
kukla nehýbe a je natočená v buňce hlavou směrem k otvoru buňky. Ve stádiu kukly nastává přeměna vnitřních orgánu, ke které potřebuje živiny potřebné pro látkovou přeměnu a na tvorbu nových orgánů, proto čerpá ze zásob proteinů,
glykogenu a tuků, které si vytvořila v larválním stádiu.
• DOSPĚLEC vylézá z buňky po vykousání jejího víčka. Celkový
vývoj matky trvá 16 dní, dělnice 21 dní a trubce 24 dní.
VČELSTVO:
• V úlu žijí 3 různé kasty včel - matka, dělnice a trubci. Dělnice jsou
nejpočetnější skupinou, v létě jich může být v úlu až padesát tisíc. Jsou to samičky, které se nemohou množit a místo toho se starají o všechny
potřebné práce, jako je přenášení potravy, stavění plástů, krmení matky, trubců a včel po vylíhnutí, či udržování správné teploty v úlu. Tyto práce mají dělnice rozdělené podle stáří: po vylíhnutí se z nich stávají včely čističky, protože 3 dny uklízejí buňky plástů, aby v nich měly včely po
vylíhnutí útulno, pak se z nich stávají krmičky, jejich úkolem je postarat se, aby jejich vylíhnuté včely neměly hlad. Šestý den se z nich stávají kojičky a krmí matku mateří kašičkou, po dalších šesti dnech jsou z nich stavitelky, kdy šest dní staví nové plásty, aby se z nich staly strážkyně česna. Dvacátý první den jsou včely dospělé a rozletí se do světa, starají se o donášení potravy do úlu. Trubci pomáhají uvnitř úlu udržovat správnou teplotu.
• Trubci jsou samečci, větší než dělnice a nemají žihadlo. Žijí z pravidla jen v letním období, kdy jich ve včelstvu může být několik set až pár tisíc.
Trubce musejí dělnice krmit. Díky trubcům se můžou rodit včely dělnice, bez nich by se z vajíček rodili jenom samečci. Jejich úkolem je vyletět se včelou matkou na snubní let, cestou se mohou zastavit i v cizích
včelstvech. Po skončení léta už včely trubce v úlech nechtějí, proto jim
nedávají najíst a vyhánějí je z úlu ven. Trubci, se jim říká proto, že troubí na sosák. Každé včelstvo má pouze jedinou matku, ta se od dělnic na první pohled liší svými většími rozměry. Její vývoj se od počátku od jiných včel neliší, rozdíl je v tom, že dostává déle mateří kašičku, díky níž se z larvy vylíhne včelí matka. Okamžitě po vylíhnutí a případném vítězství v souboji nad sestrami ji přijdou dělnice nakrmit a takto se o ni starají už pořád. 8-10 dní po vylíhnutí vyletí matka na svůj snubní let. Díky tomuto letu může
klást v úle oplozená vajíčka, ze kterých se líhnou samičky – dělnice.
V některých případech opouští matka s družinou včel úl a přestěhuje se jinam. Matka se musí starat, aby se její populace včel v úlu nezmenšovala, ale naopak, aby přibývalo co nejvíce včel. V létě proto dokáže naklást i 1 500 vajíček denně, protože se dožívá 3-4 let, za celý svůj život zplodí až 1 000 000 vajíček.
ÚL:
• Dříve se úly dělaly z vydlabaných kmenů, ze slámy, rákosu nebo proutí. Dnes už mají včely úly moderní, tzv. nástavkové úly, které se skládají ze dna úlu, 3-4 nástavků s plásty a
mezistěnami, z folie na zakrytí a víka. V úlech se také nachází příslušenství, jako jsou například krmítka. Vstupu do úlu včel se říká česno, které hlídají včely strážkyně, před cizími
včelami, česno také slouží k regulaci vnitřní teploty. Do rámků
včely staví tzv. dílo, ve kterém uchovávají med.
NEMOCI VČEL:
• paralýza včel - včely se líhnou s pokřivenými křídly a menšími končetinami, a proto nejsou schopné létat,mor včelího plodu, nosemóza (průjem) nebo také zvápenění a zkamenění plodu.
Roztoči vyvolávají nemoc varroázu, která oslabuje plod sáním
hemolymfy. Jedním z důležitých prostředků k léčbě nemocí je
kyselina mravenčí, která je v nepatrné koncentraci přirozenou
součástí medu a působí především proti roztočům
PRODUKTY VČEL:
• Květový med
• Medovicový med
• Mateří kašička
• Včelí vosk
• Propolis
• Med
VÝROBA MEDU:
• Včely přiletí na květ, kde si naberou nektar,nebo si v lese z těla hmyzů naberou medovici. K nektaru nebo k medovici přidají včely enzymy, které štěpí složené cukry (řepný cukr) na cukry jednoduché (hroznový a ovocný cukr). Po návratu do úlu včely nektar s enzymy předají jiným včelám, které ho ještě zpracují, zahustí a uloží do buněk plástu, kde med dozraje, ale včely
med ještě během dozrávání přenášejí z buňky do buňky, aby se
do něj dostaly další enzymy, díky kterým se snižuje obsah vody
v medu až na 15%, proto je med tak hustý. Zraje několik dní a
po dozrání je včely zavíčkují voskem, aby se do něj nedostala
voda zpět. Na včelaři už je jen plásty z úlu včas vyndat a vytočit
z nich med
MEDOJED KAPSKÝ:
• Je šelma z čeledi kunovitých
• Je jediným žijícím zástupcem podčeledi medojedi a rodu medojed.
• Rozšířen je na většině území Afriky a západní a střední části jižní Asie
• Medojed je na svou velikost agresivní a silné zvíře, dokáže přemoci útočníka (či kořist) většího, než je on sám
• Medojed je všežravec,loví ptáky, plazy i savce, ale dokáže si pochutnat i na ovoci a různých hlízách, nepohrdne ani mršinami,díky své rychlosti, síle a extrémní odolnosti vůči jedům (je schopen přežít i uštknutí zmije útočné), loví i prudce jedovaté hady, jako jsou zmije útočná či kobry,jed a
larvy včel jsou pro něj pochoutkou,s hledáním medu mu pomáhá pták medozvěstka,navede medojeda k úlu a počká, až hnízdo rozbije
• Když má příležitost, zabíjí i domácí zvířata do velikosti kozy
VČELOJED LESNÍ:
• je monotypický druh dravce z čeledi jestřábovitých
• V ČR hnízdí na většině území, hlavně v nížinách a středních polohách, ojediněle i vysoko v horách
• Včelojed lesní je dravec specializovaný na požírání vos a jejich larev. Při hledání potravy většinou sedí na stromě a pozoruje létající hmyz. Jakmile
objeví jeho hnízdo, sletí k němu na zem, rozhrabe ho silnými pařáty a vytahá z něj zobákem plástve s larvami. Před vosími žihadly ho chrání husté peří kolem zobáku a očí připomínající šupiny. Kromě vos občas požírá také
jiné bezobratlé, např. čmeláky, jejichž hnízda také rozhrabává, různé housenky, brouky, mravence
• Chované včely medonosné nikdy nepožírá a ani se nemůže dostat k jejich plástvím
MEDOZVĚSTKA KŘIKLAVÁ:
• Český i odborný název odkazuje ke schopnosti medozvěstky dovést lidi k včelstvům
• Medozvěstka křiklavá se živí především obsahem včelích hnízd: včelími vajíčky, larvami a kuklami, larvami zavíječe voskového a malého a včelím voskem
• Stejně jako ostatní medozvěstkovití vstupuje do včelích hnízd, zatímco jsou včely časně zrána apatické, krmí se na opuštěných úlech a odstraňuje
zbytky po hnízdech, které vyloupil člověk nebo jiná velká zvířata, zejména medojed kapský
