Hlavní práce8808_xklie05.pdf, 703.5 kB Stáhnout

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů

Obor: Mezinárodní obchod

Systém podpory vývozu v ČR

(bakalářská práce)

Autor: Eva Klímová

Vedoucí práce: Ing. Iveta Černá

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů.

V Praze dne 12. 5. 2008 ………...

podpis studenta

1

Obsah

Seznam použitých zkratek ... 2

Úvod... 4

1 Stručný vývoj exportu ČR od 90. let ... 6

2 Instituce pro podporu exportu v ČR ... 11

2.1 MPO ... 12

2.2 ČEB ... 12

2.3 EGAP... 16

2.4 CzechTrade... 19

3 Exportní strategie ČR (2006-2010) ... 23

4 Typy podpory exportu ... 29

4.1 Poskytování informací... 29

4.2 Úvěry a pojištění ... 32

4.3 Organizace veletrhů ... 33

4.4 Podpora exportu služeb... 34

4.5 Investiční poradenství a podpora vývozu investic... 35

Závěr ... 38

Seznam zdrojů ... 40

Seznam obrázků, tabulek a grafů ... 48

Seznam příloh ... 48

2

Seznam použitých zkratek

CIRR Commercial Interest Reference Rate

COFACE Compagnie francaise d´assurance pour le commerce extérieur (překlad Francouzská pojišťovací společnost pro zahraniční obchod) CZK Česká koruna

ČEB Česká exportní banka ČNB Česká národní banka ČR Česká republika

ČSFR Československá federativní republika ČSÚ Český statistický úřad

EGAP Exportní garanční a pojišťovací společnost EU Evropská unie

EUR Euro

HDP Hrubý domácí produkt FAQ Frequently asked questions

(překlad Často kladené otázky)

ICT Informační a komunikační technologie KB Komerční banka

KÚP Komerční úvěrová pojišťovna

LIBOR London Interbank Offered Rate (sazba nabízená londýnskými bankami) MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu

MSP Malé a střední podniky

MZV Ministerstvo zahraničních věcí

OECD Organisation for Economic Co-operation and Development (překlad Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) PZI Přímé zahraniční investice

SITC Standard International Trade Classification

(překlad Standardní mezinárodní obchodní klasifikace) SNS Společenství nezávislých států

SOP EU Společná obchodní politika Evropské unie SWOT Strengths, weaknesses, opportunities, threats USD Americký dolar

3 WTO World Trade Organization

(překlad Světová obchodní organizace) ZO Zahraniční obchod

4

Úvod

Význam vývozu pro Česko republiku jako malou zemi s malým trhem je obrovský.

Pokud by nevyvážela, neměly by tuzemské výrobky po nasycení domácí poptávky odbyt a podnikům by se to stalo osudným. Takové ,,giganty“, jako jsou Škoda auto nebo Plzeňský prazdroj, by se nikdy tak velkými podniky jako jsou dnes nestaly bez možnosti vyvážet do zahraničí.

V současnosti jsou našimi největšími obchodními partnery země Evropské unie, jejímiž členy je 27 evropských států. Výhodou exportu České republiky, jako jejího člena, do Evropské unie, je samotná forma uskupení. EU je celní unií a jako taková se též snaží sjednocovat normy a standardy zboží ve svých členských zemích, a zajistit tím větší transparentnost v rámci uskupení a především usnadnit vzájemný obchod.

Co se týče trhů, kam se čeští exportéři snaží v současné době proniknout, jedná se především o Rusko a země bývalého sovětského svazu, Turecko a v poslední době i o Čínu a Vietnam.

Vzhledem k významu exportu pro Českou republiku je velmi důležitá role podpory exportu, která je v ČR, domnívám se, na velmi dobré úrovni. Jako taková začala být realizována po vzniku samostatné ČR v roce 1993 zřizováním státních institucí na podporu exportu. Od té doby byly založeny celkem tři instituce, a to Česká exportní banka (ČEB), EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost) a CzechTrade (Česká agentura na podporu obchodu). Vedle toho existuje několik nestátních institucí, které síť služeb doplňují.

V současné době se státní podpora exportu řídí Exportní strategií ČR 2006-2010. Ta udává určité vize a cíle, jejichž dosažení by bylo vzhledem ke všem okolnostem českého exportu a jeho podpory žádoucí. V únoru roku 2008 byla již také zveřejněna první Zpráva o plnění Exportní strategie, a to v letech 2006-2007, která naplňování strategie hodnotí.

Ve své bakalářské práci se zaměřuji především na systém státní podpory exportu v ČR, její instituce k tomuto účelu zřízené, a služby jimi poskytované. Okrajově se zabývám i nestátní podporou.

5

Cílem bakalářské práce je celou oblast zmapovat, a zhodnotit činnost institucí a srozumitelnost celého systému služeb pro vývozce, i pro ty, kteří nemají ještě moc zkušeností s exportem. V neposlední řadě jsem chtěla poskytnout k problému nejnovější informace a data.

Cíli práce odpovídá také její struktura. V úvodu se krátce věnuji vývoji souhrnných ukazatelů exportu od 90. let do současnosti a naznačuji nejnovější trendy. Poté následuje stručný přehled činnosti institucí a jejich služeb. Třetí kapitola rozebírá základní cíle a projekty aktuální exportní strategie na léta 2006-2010. V závěru práce jsou rozebrány různé okruhy služeb v rámci podpory exportu z hlediska celkové nabídky, tj. včetně těch poskytovaných bez státní podpory na komerční bázi.

Data k práci jsem čerpala hlavně z internetových zdrojů, tj. stránek BusinessInfo.cz, ČSÚ a stránek jednotlivých institucí, a to z toho důvodu, že jedním z mých cílů je poskytnutí aktuálních údajů o problému, a ty jsou právě na internetu aktualizovány takřka denně. Z tištěných zdrojů jsou to potom časopis Exportér a ročenka Export import investice.

6

1 Stručný vývoj exportu ČR od 90. let

Samostatná Česká republika vznikla 1. 1. 1993 rozpadem ČSFR a od tohoto data se také začíná rozvíjet její zahraniční obchod jako obchod demokratické země, jejíž ekonomika je založena na tržním hospodářství.

Je třeba říci, že ČR na sobě co se týče exportu od té doby značně zapracovala.

Například zatímco v roce 1995 činil podíl vývozu na HDP ČR cca 39 %, v roce 2007 to bylo již téměř 70 %,¹ tedy skoro dvojnásobek. Česko se tedy stalo silně exportující zemí. Od počátku její existence až do roku 2004 včetně trápil ČR však schodek obchodní bilance.

Tento byl nejvyšší v roce 1996, kdy dosáhl hodnoty 152 990 mil. Kč (to bylo 9 % HDP). Od roku 2005 je však saldo kladné a stále roste, až k hodnotě 86 094 mil. Kč v roce 2007.

Celkový obrat zahraničního obchodu také neustále rostl, s výjimkou roku 2002, kdy byl zaznamenán mírný pokles. Pro bližší ilustraci viz následující Graf 1.

Graf 1 Vývoj ZO ČR 1995 – 2007, zdroj [1], [2], [3]

1 Zdrojem těchto údajů jsou data ČSÚ na http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/p/6006-06 (Tab. 1 Zahraniční obchod v letech 1993-2005) a http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home (odkaz Makroekonomické ukazatele) a vlastní dopočty

7

Co se týče komoditní struktury, tak nejvíce ze všech tříd SITC ² za toto období vzrostl vývoz produktů kategorie č. 7 ,,Stroje a dopravní prostředky“, a to téměř jedenáctkrát z celkové hodnoty 122 631 mil. Kč v roce 1993 na 1 330 908 mil. Kč ³ v roce 2007. Země se stává na vývozu dopravních prostředků čím dál tím více závislou. Výrazněji si polepšila také kategorie č. 6 ,,Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu“ (tj. výrobky povahy polotovarů), a to asi čtyřikrát (viz Graf 2).

Graf 2 Vývoz dle některých tříd SITC 1993-2007, zdroj [4], [5] a vlastní dopočty

Ani teritoriální struktura vývozu, tedy teritoria, kam nejvíce vyvážíme, nezůstala od roku 1993 stejná. Následující dva grafy zjednodušeně ukazují rozdílnost roku 1995 a 2007 v tomto ukazateli, co se týče exportu do EU a do států mimo EU.⁴ Je však třeba upozornit, že údaje jsou poněkud zkreslené, neboť v roce 1995 měla Evropská unie 15 členů, kdežto údaje z roku 2007 už počítají s 27 zeměmi, a proto je nutno být v jejich srovnávání opatrný (viz Graf 3 a Graf 4).

2 Standard International Trade Classification – SITC – názvosloví používané v mezinárodním obchodním styku doporučené OSN, zajišťuje srovnatelnost seznamů zboží

3 Zdrojem obou těchto údajů jsou data ČSÚ

4 Český statistický úřad rozlišuje pět základních teritorií, z nichž některá ještě rozděluje na podteritoria.

EU je součástí teritoria ,,Vyspělé tržní ekonomiky“. Nicméně v tomto grafu je EU ,, vytažena“ ze struktury teritorií a všechna ostatní teritoria jsou zahrnuta pod termín ,,Ostatní státy“.

8

Graf 3 Vývoz dle teritorií v roce 1995, zdroj [6] a [7]

Graf 4 Vývoz dle teritorií v roce 2007, zdroj [6] a [7]

Našimi partnery pro export jsou hlavně evropské země, a to Německo, Polsko, Francie, Spojené království, Itálie, Slovensko a Rakousko ⁵ (viz Graf 5). Poznenáhlu však roste také význam Ruska. Zatímco v roce 2003 tam čeští exportéři vyvezli zboží za 16 440 mil. Kč, v roce 2007 to už bylo 57 670 mil. Kč, ⁶ což je více než trojnásobný nárůst. Rusko je také jednou ze zemí, při exportu do které využívají čeští podnikatelé služby institucí státní podpory exportu ČR nejčastěji (viz kapitola 2.3 EGAP a 2.2 ČEB).

5 Pořadí z roku 2007 dle údajů ČSÚ

6 Zdroj: údaje ČSÚ zejména na následujících URL adresách:

http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/6001-04 , http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/s/2006-6 a http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/6001-07

9

Graf 5 Podíl zemí na českém exportu 2007, zdroj [8]

Export ČR zažívá v současné době boom i přes stále posilující korunu, ⁷ která vyvážené výrobky zdražuje. České výrobky jsou evidentně konkurenceschopné a mají v zahraničí své stálé odběratele. Oproti 382 121 mil. Kč za leden až únor 2007 vzrostl vývoz ČR za stejné období roku 2008 na 425 100 mil. Kč ⁸, což je o 11 % více. Přebytek obchodní bilance se také zvýšil, a to cca o 4 mld. Kč. Pro názornější ilustraci viz Graf 6 ZO ČR leden-únor 2007 a 2008.

Graf 6 ZO ČR leden-únor 2007 a 2008, zdroj [9]

7 Je na místě také zmínit podstatné snížení především kurzu CZK / EUR, neboť země EU jsou naším největším obchodním partnerem. Jeho průměrná hodnota za leden až únor 2007 byla asi 28 CZK / EUR, zatímco letos (rok 2008) to už bylo 25,7 CZK / EUR. Zdroj - údaje ČNB na

http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne_mena.jsp?mena=EUR

8 Zdrojem obou údajů je ČSÚ

10

Český export má tedy všechny předpoklady se rozvíjet úspěšně i do budoucna. Pokud jsou exportéři schopni úspěšně vyvážet a prodávat při tak markantně posilujícím kurzu koruny, je to známka jejich dobré konkurenceschopnosti a schopnosti se prosadit.

Všeobecně se předpokládá, že kurz koruny v budoucnu mírně oslabí, což jim ještě více při exportu pomůže, neboť to zlevní jejich zboží na trzích (nejen) EU.

11

2 Instituce pro podporu exportu v ČR

Česká republika jako člen EU se řídí v řadě oblastí jejími společnými případně koordinovanými politikami. Je tedy na místě ujasnit si, jak Evropská unie reguluje (a jestli vůbec) podporu exportu.

Česká republika se stala členem Evropské unie dne 1. května 2004. V rámci EU se zahraniční obchod členských států, a tedy i ČR, s nečlenskými zeměmi řídí tzv. Společnou obchodní politikou EU. Ta vychází z faktu, že EU funguje jako celní unie, a tudíž mají všechny její země společný celní sazebník a obchodní opatření k dovozu z nečlenských zemí, a řídí se společnými pravidly při vývozu do těchto zemí.

Členské země EU mají možnost svoje zájmy v rámci SOP EU prosazovat. ČR tak činí dle tzv. Strategie prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR v EU. Realizuje se působením zástupců zainteresovaných ministerstev ČR na zasedáních pracovních orgánů EU, kde tito podle předem schválených instrukcí prezentují postoj ČR k daným problémům. Strategie má přispět k povědomí podnikatelů o prioritách českého obchodu a také k tomu, aby se podnikatelé dozvěděli, jak mohou tuto politiku sami aktivně ovlivňovat. [10]

Na úrovni SOP EU prakticky neexistuje podpora exportu, každá země ji má ve své kompetenci. Podpory exportu na národních úrovních se musí při ní řídit určitými pravidly, stanovenými Evropskou unií a vycházejícími z Konsensu OECD.⁹ Evropská unie jako celek poskytuje vývozní subvence na produkty v rámci společné zemědělské politiky, které mají pokrýt rozdíl v cenách mezi trhem EU a světovým trhem, to je však dáno specifickým postavením zemědělství v národních hospodářstvích. Mimo tuto výjimku jsou subvence jako nástroj podpory exportu zakázány, ¹⁰ protože by vytvářely nerovnoměrné podmínky mezi různými podniky a různými zeměmi. Vývozní úvěrová praxe, která je v souladu s Konsensem, není považována za zakázanou vývozní subvenci. [11]

ČR si tedy v rámci těchto mantinelů tvoří a řídí svoji národní podporu exportu sama. Co to vlastně podpora vývozu je, vystihuje MPO v Exportní strategii ČR 2006-2010. Definuje

9 Příkladem je Směrnice Rady ,,Council Directive 98/29/EC” ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních ustanovení týkajících se pojištění vývozních úvěrů pro transakce se střednědobým a dlouhodobým krytím [58]

10 A to Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních vyjednanou na Uruguayském kole GATT

12

v ní systém pro podporu exportu jako ,,vyhledávání příležitostí pro vývoz, informační, vzdělávací, asistenční služby a propracovaný systém pojišťování vývozních úvěrových rizik při vývozu českých výrobků a komplexní nabídka financování exportních úvěrů, financování výroby pro vývoz, a investic českých právnických osob v zahraničí a finanční služby s financováním vývozu související.“ [12] Jedná se tedy vlastně o systém služeb institucí, spolupracující s exportéry a asistující jim při vývozu na zahraniční trhy. Podpora exportu je součástí celkové hospodářské politiky státu. V ČR se tento systém začal vyvíjet v první polovině 90. let 20. století, kdy nahradil tzv. Podniky zahraničního obchodu z doby komunismu.

2.1 MPO

Hlavním koordinátorem státní podpory exportu v ČR je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Tři hlavní instituce na podporu exportu – ČEB, EGAP a CzechTrade - jsou ve vlastnictví státu, a to mj. i prostřednictvím MPO. ¹¹ (Dalším podpůrným organizacím, jako jsou například Česká centra v zahraničí a obchodně ekonomické úseky při zastupitelských úřadech, stát (zde ovšem prostřednictvím MZV) na provoz přispívá.) Dále MPO založilo portál BusinessInfo.cz za účelem poskytovat ucelené informace státní správy a tím podnikatelům umožnit lepší orientaci v nich. Jsou zde také pravidelně a v reálném čase zveřejňovány informace z teritorií. MPO provozuje též Zelenou linku pro export, jakési kontaktní místo exportéra a státních institucí na podporu exportu. Jak BusinessInfo.cz tak i Zelená linka pro export jsou jakousi vstupní branou do nabídky služeb státu.

Jinou významnou činností MPO ohledně exportu je zpracování a zveřejňování Exportních strategií ČR, z nichž zatím poslední byla vydána na období let 2006-2010. Ty vytyčují směr a cílové stavy v rámci podpory, kterých by mělo být prostřednictvím státní politiky podpory exportu (a jejích institucí k podpoře zřízených) dosaženo.

2.2 ČEB

Česká exportní banka a.s. je specializovanou bankovní institucí podpory vývozu se 73% ¹² státní majetkovou účastí, jejíž práva jsou realizována prostřednictvím čtyř

11 Další příspěvkovou organizací související s obchodem je např. CzechInvest nebo CzechTourism

12 Zbytek vlastní EGAP

13

ministerstev, a to Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva zemědělství. Založena byla v roce 1995 a v současném roce 2008 má tedy za sebou už 13 let existence. Její význam spočívá v zajištění dlouhodobého, střednědobého i krátkodobého financování vývozu nebo výroby pro vývoz. Důvodem, proč její klienti mají být motivováni využívat úvěry ČEB, je především výhodná doba splatnosti a nízké úroky. Například vývozce takto může snadno překlenout období mezi vyexpedováním zboží a inkasem platby za ně. ČEB je schopna poskytnout zákazníkovi ¹³ i úvěr ,,na míru“ jeho obchodnímu případu vytvořený kombinací jejích produktů.[13]

Jak již bylo řečeno, výhoda využití produktů ČEB spočívá především v levnosti úvěrů.

Úroková sazba u střednědobých a dlouhodobých úvěrů je stanovována na úrovni sazby CIRR ¹⁴ platné ke dni podpisu smlouvy o úvěru a pro danou smluvní měnu, což je mimochodem závazné pro všechny členské země Konsensu OECD. ¹⁵ Úroková sazba pro krátkodobé úvěry je odvozena od sazby LIBOR, protože na ni se mezinárodní pravidla pro poskytování státem podporovaných vývozních úvěrů nevztahují. ČEB si však u nich účtuje pouze minimální ziskovou marži.

ČEB nabízí v zásadě tři formy financování vývozu.

• První z nich je Refinanční (nepřímý) úvěr. Ten poskytuje ČEB komerčním bankám v ČR (popř. zahraniční bance dovozce), prostřednictvím kterých je export klientů těchto komerčních bank financován. Jinými slovy, Refinanční úvěr umožňuje poskytnout bance vývozce prostředky, které tato banka využije k poskytnutí úvěru vývozci za určitých zvýhodněných podmínek.

Například u refinancování dodavatelského úvěru (tedy úvěru poskytnutého domácímu vývozci) dochází ke vztahům mezi pěti subjekty – ČEB, EGAP, bankou vývozce, domácím vývozcem a zahraničním dovozcem. Nejprve uzavře vývozce s dovozcem smlouvu o vývozu zboží nebo služeb. Mezi EGAP (či jinou pojišťovací společností) a vývozcem musí být přitom uzavřena smlouva o pojištění vývozních úvěrových rizik. ČEB následně poskytne refinanční úvěr bance vývozce, která uzavře úvěrovou smlouvu se ,,svým“

13 Příjemcem úvěru ČEB nemusí být pouze vývozce, ale může jím být i jeho zahraniční odběratel (či jejich banky) nebo český subjekt investující v zahraničí

14 CIRR (Commercial Interest Reference Rate) – minimální úrokové sazby dohodnuté v Konsensu OECD. Jsou stanoveny pro většinu měn a mj. závazná pro všechny členské země EU. Mění se jednou měsíčně. ,,Co do výše jsou založeny na výnosech ze státních nebo veřejných obligacích v zemi dané měny.“ [22]

15 Konsensus OECD - Stanovuje základní podmínky financování a pojištění v rámci státní podpory exportu a k jejich dodržování se zavázali všichni členové Konsensu OECD

14

vývozcem. Po dodávce zboží mezi vývozcem a dovozcem a fyzickém obdržení úvěru od ČEB poskytne banka vývozce úvěr vývozci. Poté probíhá už jen finanční vyrovnání - dovozce platí vývozci, vývozce své bance a ta České exportní bance (pro bližší představu viz Příloha 2 Refinancování dodavatelského úvěru). U refinancování odběratelského úvěru je princip v zásadě stejný pouze s tím rozdílem, že se jedná o poskytnutí úvěru refinancující české (případně zahraniční) bance, nikoliv bance vývozce. [14]

• Druhou formou financování vývozu jsou Přímé úvěry, které umožňují českému vývozci profinancování pohledávky vůči zahraničnímu kupujícímu (už dříve označenému jako dovozce). V případě dodavatelského úvěru je tedy jeho příjemcem vývozce (ne tedy banka jako u refinančního), v případě odběratelského úvěru je příjemcem dovozce.

Dodavatelský úvěr - operace probíhají mezi čtyřmi subjekty, a to ČEB, EGAP, vývozce, dovozce. Po uzvaření smlouvy o vývozu mezi vývozcem a dovozcem uzavře vývozce úvěrovou smlouvu s ČEB a smlouvu o pojištění vývozních úvěrových rizik s EGAPem. Poté, co proběhne předání zboží dovozci, čerpá vývozce úvěr od ČEB. Následuje inkaso peněz za zboží od dovozce vývozci a úhrada úvěru od ČEB vývozcem (viz Příloha 3 Přímý vývozní dodavatelský úvěr).

U odběratelského přímého úvěru princip je opět stejný jako u dodavatelského úvěru, s tím rozdílem, že úvěrová smlouva je uzavřena mezi ČEB a dovozcem. Tento úvěr však potom od ní čerpá vývozce. Dovozce pak nesplácí zboží vývozci, nýbrž ČEB.

• Třetí formou služeb poskytovaných Českou exportní bankou jsou tzv. Ostatní finanční služby související s vývozem. Ty zahrnují především otevírání akreditivů, různé bankovní záruky, zajišťovací operace a financování nákladů v zemi trvalého pobytu nebo sídla dovozce. [13]

Bankovní záruky mají význam především u vývozů dlouhodobého charakteru. Jsou vydávány, pokud jsou podmínkou uskutečnění obchodního případu. ČEB poskytuje čtyři typy bankovních záruk:

- Prvním typem je Záruka za nabídku, tzv. Bid Bond. Ta zajišťuje závazek vývozce uzavřít smlouvu o vývozu v případě úspěchu v tendru. Pokud vývozce vyhraje tendr, ale nedodrží podmínky jím předložené nabídky, zavazuje se ČEB vypisovatele tendru odškodnit.

15

- Druhým typem záruk je Záruka za platbu předem (Advance Payment Guarantee). Jí se ČEB zavazuje vrátit akontaci nebo její poměrnou část, pokud vývozce nesplní podmínky týkající se dodaného množství nebo lhůty dodání, k nimž se zavázal ve smlouvě o vývozu.

- Třetí typ – Záruka za dobré provedení smlouvy o vývozu (Performance Bond) - je zajištěním se České exportní banky za smlouvu o vývozu, tedy že vývozce tuto smlouvu dodrží jak z hlediska kvality, tak z hlediska termínu dodání. Rozsah záruky se přitom odvozuje od konkrétních podmínek smlouvy o vývozu.

- Čtvrtý a poslední typ – Záruka za uvolnění zádržného, neboli Retention Bond, se týká nároku odběratele na vrácení části již zaplacené ceny, a to z důvodu nedostatečného splnění podmínek smlouvy o vývozu vývozcem. [13]

Česká exportní banka si klade několik podmínek na uchazeče o financování vývozu.

Musí se například jednat o právnickou osobu (fyzickou pouze výjimečně) se sídlem v ČR, která má zajištěno splácení poskytnutých úvěrů EGAPem nebo jiným přijatelným zajištěním, a která prokáže účelovost případného financování od ČEB výlučně v souvislosti s konkrétním vývozním obchodním případem. Musí mít rovněž vyrovnané závazky vůči státu a zaměstnancům, být řádným plátcem zdravotního a sociálního pojištění, platebně ukázněná při splácení komerčních úvěrů, a aktivně podnikat alespoň jeden ucelený kalendářní rok.[13]

Služby ČEB nejsou určeny pouze velkým, ale též malým a středním podnikům (MSP), ačkoliv jejím typickým zákazníkem je větší podnik exportující stroje nebo investiční celky.

MSP tvoří jenom asi 5% počtu podepsaných smluv. ¹⁶ Jen za rok 2006 uzavřela ČEB úvěrové a záruční smlouvy v hodnotě 19,9 mld. Kč. ¹⁷ ČEB na svých internetových stránkách uvádí přibližnou dobu vyřízení žádosti o financování – při náležitém předložení všech dokumentů jsou to u jednodušších případů 2 měsíce. ¹⁸

Téměř jednu čtvrtinu na celkovém objemu poskytnutých úvěrů tvoří exporty do Ruska, těsně následovány Tureckem a Čínskou lidovou republikou. ¹⁹

16 Údaje z roku 2006, zdroj: webové stránky ČEB (http://www.ceb.cz/content/view/17/10/)

17 Zdroj: BusinessInfo.cz (http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/ceska-exportni-banka/nabidka-sluzeb- ceske-exportni-banky/1000560/1954/), dokument ,,2006“ (Výroční zprávy ČEB), str. 10

18 Zdroj: webové stránky ČEB (http://www.ceb.cz/content/view/17/10/)

19 Údaje z roku 2006, zdroj [59]

16

Stav poskytnutých úvěrů v nominální hodnotě měl až do roku 2004 stoupající tendenci (viz Graf 7 Stav poskytnutých úvěrů ČEB ²⁰). ČEB zdůvodňuje následný pokles jednak posilováním kurzu české měny vůči USD, jednak odkladem čerpání úvěrů v této měně odběrateli. Ke konci roku 2006 činil stav úvěrů v nominální hodnotě 17,8 mld. Kč. [15]

Na činnost ČEB jsem nenalezla žádné špatné reference. Firmy svoji spolupráci s ní chválí a zdůrazňují podíl zapojení ČEB na jejich úspěšném vývozním případu. Za léta své existence si ČEB vybudovala image, která je symbolem kvalitních služeb a pofesionálního přístupu. Vzhledem k dostupným informacím tedy hodnotím činnost ČEB jako velmi přínosnou.

2.3 EGAP

Exportní garanční a pojišťovací společnost a.s. je státní úvěrová pojišťovna zaměřená na pojišťování vývozů. Za její závazky ručí stát. Vznikla v roce 1992, tedy o tři roky dříve než ČEB. Od svého počátku nabízela též komerční úvěrové pojištění (bez podpory státu), které se ale roku 2005 vyčlenilo do samostatné dceřinné společnosti Komerční úvěrová

20 K přepočtu CZK / USD byl použit kurs ČNB ke konci příslušného čtvrtletí

Graf 7 Stav poskytnutých úvěrů ČEB, převzato z www.ceb.cz [15]

17

pojišťovna EGAP a.s. [16] Za celé období (tj. 1992-2005) tvořil průměrný podíl komerčního úvěrového pojištění na celkové hodnotě pojištění se státní podporou asi 66 %. ²¹

EGAP se při pojišťování úvěrů zavazuje, stejně jako ČEB, dodržovat pravidla Konsensu OECD. Ta jsou také závazná pro všechny členské země EU. Je také důležité podotknout, že nejen velké korporace, nýbrž i MSP mohou využívat pojištění vývozu u EGAPu.

Existují dva druhy rizik, která mohou ohrozit úhradu pohledávky kupujícím.

Prvním druhem rizik jsou rizika teritoriální. Důvody nezaplacení dlužníkem mají většinou povahu vyšší moci – státní nařízení, katastrofy, politické převraty apod. a dlužník je tedy nemůže ovlivnit. Existuje klasifikace zemí podle míry teritoriálního rizika. Ta se provádí na základě nejrůznějších ekonomických, finančních a politických údajů MMF a Světové banky a na základě zkušeností státních pojišťoven exportu členských zemí Konsensu OECD s nimi. Země jsou takto roztříděny do sedmi kategorií, přičemž kategorie nula zahrnuje země s fakticky nulovým teritoriálním rizikem. Těch je v současnosti 31 ²² a patří sem i Česká republika.

Druhým typem rizik jsou rizika komerční. Ta zahrnují nezaplacení pohledávky dlužníkem z důvodu buď jeho platební neschopnosti nebo jeho nevůle.

EGAP nabízí velké množství nejrůznějších pojišťovacích produktů. Rozděluje je do kategorií označených písmeny B, C, D, E, F, I, P, V a Z, přičemž B, C, a I mají každá ještě podkategorii označenou jako Bf, Cf, a If. Skupiny B a C se týkají pojištění vývozních dodavatelských úvěrů, D potom vývozního odběratelského úvěru. Kategorie I se týká pojištění investic. Ostatní kategorie pokrývají například pojištění potvrzeného akreditivu, nemožnosti plnění smlouvy, nebo bankovních záruk. [17]

V zásadě lze tedy říci, že lze pojistit úvěr, investici do zahraničí nebo bankovní záruku.

Pojištění úvěru se potom rozděluje podle toho, přeje-li si podnikatel pojistit exportní úvěry, úvěry na předexportní financování nebo úvěr na financování investice v zahraničí.

Pomocí dalších kritérií, jakým je například doba splatnosti, typ úvěru na dodávky

21 Zdroj: V. Budinský a kol.: Export import investice 2006 - 2007. Praha : Public History, 2006. str. 183, ISBN 80-86445-21-6, a vlastní dopočty

22 Úplný jejich přehled je k dispozici na stránkách EGAPu (http://www.egap.cz/zavazky-z-clenstvi-v- oecd/rozdeleni-zemi-podle-rizika/index.php), tyto údaje jsou z 19. 3. 2008

18

(dodavatelský / odběratelský) je mu pak vygenerován pro něj výhodný produkt z kategorií B-Z (pro lepší představu viz též Příloha 1 Průvodce pojištěním EGAP).

Pojištění EGAP napomáhá podnikům získat finanční zdroje pro vývoz. ČEB vyžaduje od žadatelů o financování exportu pojištění EGAPu nebo jiné vhodné pojištění, je to jedna z jejích podmínek. Umožňuje jí to přiřadit poskytnutému úvěru nulovou rizikovost a tím poskytnout úvěr levněji.

Celková hodnota nově sjednaných pojistných smluv EGAPem měla od roku 2003 neustále rostoucí tendenci s výjimkou let 2002 a 2003, přičemž se od začátku činnosti EGAPu do roku 2006 zvýšila více než padesátkrát. Masivní nárůst zaznamenalo komerční pojištění, který svůj podíl na celkové hodnotě všech pojistných smluv stále zvyšovalo na úkor pojištění se státní podporou, jehož význam relativně klesá (viz Graf 8 Celkové výsledky pojišťovací činnosti EGAP).

Celkem bylo v roce 2006 uzavřeno v rámci pojištění se státní podporou 371 nových pojistných smluv. Zhruba 30 % celkového objemu pojištěných úvěrů tvořily velké projekty s pojistnou hodnotou nad 1 mld. Kč. Zároveň více než 50 % hodnoty všech uzavřených pojistek bylo určeno na pojištění úvěrů nebo záruk poskytnutých ČEB. [18]

Graf 8 Celkové výsledky pojišťovací činnosti EGAP, zdroj [61]

0 20 40 60 80 100 120 140 160 180

Údaje v mld. Kč

komerční pojištění

pojištění se státní podporou

19

V roce 2007 byly se státní podporou pojištěny 364 kontrakty za 50 mld. Kč, což je nárůst skoro o 70 %. Jedná se však zatím o předběžné výsledky. Novější data nejsou k dispozici. [19]

Nejčastějšími zeměmi, kam výrobky s pojištěním EGAPu směřují, jsou Rusko (se 41 % celkového počtu pojištění) a Gruzie (12 % ), a dále vesměs méně rozvinuté země na východ od našich hranic (např. Pákistán, Ázerbájdžán, Kazachstán apod.), ale i např. Kuba.

23 Sám EGAP však konstatuje, že toto pořadí je z velké části náhodné, může se každým rokem měnit podle země určení projektů, ke kterým je o zajištění EGAPu požádáno.

Obecně však platí, že čeští podnikatelé si přejí pojišťovat svoje vývozy do zemí na východ od českých hranic, hlavně do Ruska a zemí SNS. [19]

Činnost společnosti EGAP hodnotím jednoznačně jako pozitivní. Domnívám se ale, že vzhledem k pouze mírně rostoucí celkové hodnotě uzavřených pojistných smluv se státní podporou se může do budoucna stát, že význam EGAPu bude klesat. Má ale jednu důležitou výhodu. Pokud potřebuje podnikatel pojistit vývozní rizika se státní podporou, je EGAP jeho jediná možná volba. Naproti tomu Komerční úvěrové pojišťovně EGAP hrozí, že jí konkurence ,,ukrojí“ v budoucnu část podílu na trhu, neboť společností, které pojišťují komerční rizika, je na českém trhu více (viz kapitola 4.2 Úvěry a pojištění).

2.4 CzechTrade

Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade je třetí státní proexportní organizací.

Byla založena Ministerstvem průmyslu a obchodu roce 1997, a je tedy nejmladší ze všech čtyř organizací na podporu exportu, kterými jsou ČEB, EGAP, MPO a CzechTrade.

Vizí agentury je ,,Být první volbou českých firem při dobývání a další expanzi na mezinárodních trzích.“ [20]

Za cíl si tato agentura klade především poskytování kvalitních služeb, profesionální individuální přístup, budování dlouhodobého partnerství s klienty, a posílení dobrého jména české značky. [20]

23 Údaje za rok 2007(předběžné výsledky)

20

Agentura má 33 zahraničních poboček ²⁴ ve 30 zemích světa ²⁵ a od 1. července 2006 i 13 regionálních poboček ²⁶ v ČR, tedy v každém kraji, a centrálu v hlavním městě Praze.

Důvod pro zřizování zahraničních kanceláří je zřejmý. Agentura chce být ,,srostlá“

s teritoriem, o které je zájem, její zaměstnanci musí dokonale znát tamní trh, zvyklosti a mentalitu, podmínky podnikání, příležitosti, zákazníky. Naproti tomu regionální zastoupení jsou zřizována z toho důvodu, aby byl CzechTrade co nejblíže svým zákazníkům, tedy českým podnikatelům se zájmem o export.

Z logiky věci se domnívám, že agentura postupuje správným směrem. Ničím nelze zajistit kvalitnější informace a profesionalitu než zastoupením v destinaci. To stejné platí i u regionálních zastoupení v ČR. CzechTrade se jimi jistě lépe zpřístupnil i malým podnikatelům z ekonomicky slabších regionů.

Služby CzechTradu pokrývají pět oblastí – poradenství, informace, prezentace, příležitosti a asistence.

• Poradenství zahrnuje posouzení exportní připravenosti české firmy a analýzu trhu, o který má zájem (zmapování základních charakteristik trhu, konkurence, segmentů, cen, technických překážek a bariér vstupu na trh apod.). Výsledkem je stanovení exportní strategie českého podniku. [21]

• Informace zahrnují asi osm služeb. Služba Exportní vzdělávání spočívá v pořádání seminářů o aktuálních trendech v mezinárodním obchodě, marketingu apod. CzechTrade denně je služba zasílání obchodních příležitostí v zahraničí podnikatelům na e-mail.

CzechTrade rovněž poskytuje informace z databáze exportních příležitostí, zahraničních novinek, o bonitě potencionálních partnerů, vyhledává obchodní adresy apod. Různé pro exportéry užitečné informace lze rovněž získat na dvou webových portálech – BusinessInfo.cz a Euroservis.cz.

• Prezentace a marketingová podpora pomáhá firmám se zviditelnit, a to například pomocí prezentování se na veletrzích a výstavách, nebo před vybranými cílovými skupinami potencionálních partnerů.

24 Jejich úplný seznam na internetových stránkách CzechTradu

(http://www.czechtrade.cz/Global?xml=/kontakty/czechtrade/zahranicni_kancelare.xml), údaj platný k 19. 3. 2008

25 Tři má v Rusku a dvě v Číně

26 Jejich úplný seznam na internetových stránkách CzechTradu

(http://www.czechtrade.cz/Global?xml=/kontakty/regiony/regionalni_konzultanti.xml)

21

• Příležitostmi se myslí vyhledávání obchodních příležitostí. Na svých webových stránkách zveřejňuje CzechTrade aktuální údaje o tendrech, zahraničních poptávkách a podobně. Lze ovšem získat informace i osobně v pobočkách CzechTradu. Pokud podnikatele nějaká příležitost zaujme, nic nebrání navázaní kontaktu.

• Asistence je jedinou ,,akcí v terénu“. Zahraniční pobočky CzechTradu pomáhají českým exportérům, kteří chtějí do dané země exportovat, uplatnit se a usadit se na trhu.

To zahrnuje mj. pomoc s navazováním kontaktů, domlouváním obchodních jednání, přípravou na ně, a asistenci při zakládání zahraničních zastoupení. [22]

Nejžádanějšími exportními destinacemi klientů CzechTradu jsou Rusko, Rumunsko, Turecko, Švédsko, Nizozemsko a Dánsko. Na ruský trh míří cca dvě třetiny ²⁷ objemu exportu klientů. Kancelář agentury v Petrohradu uvádí, že ,,Vstup do Ruska zkouší přibližně polovina firem, které tam zatím nemají zkušenosti. Většinou hledají příležitosti a zjišťují si faktory tomu bránící, jako je zejména konkurence v oboru. Zajímají se o zvyklosti a o to, čeho se v podnikání vyvarovat.“ ²⁸ [23]O vesměs podobné informace mají zájem i exportéři vstupující na rumunský trh – obchodní zvyklosti, veletrhy a legislativa.

Podíl MSP na českém vývozu tvoří cca 45 %. ²⁹ Ty na rozdíl od větších podniků riskují při exportu mnohem více. Nezdařený vstup na zahraniční trh by pro ně mohl být osudným.

Zároveň se obtížněji na zahraničním trhu prosazují a jejich možnosti a schopnosti, co se týče organizace obchodu se zahraničím, kvality prezentačních materiálů a jazykové vybavenosti, jsou na nižší úrovni. Bariérami jsou též neznalost zahraničních trhů a obchodních zvyklostí, žádné zkušenosti s exportem apod. Dle CzechTradu lze však vysledovat pozitivní jev - jejich připravenost na export se obecně zvyšuje. Od služeb agentury žádá tento segment nejčastěji kontakty na zahraniční partnery a informace o podmínkách podnikání mimo země EU. [24]

Služby CzechTradu jsou tedy zcela jiné povahy než služby EGAPu a ČEB. Pokud to velmi zjednodušíme, tak CzechTrade poskytuje informace a pomoc, EGAP pojištění a ČEB finance.

27 Zdrojem údaje je odborný časopis Exportér č. 3/2008, článek Služby CzechTrade: klienti je doporučují

28 Častost dotazů na Exportním veletrhu CzechTrade v březnu 2008 v Praze

29 Údaj z konce roku 2006, zdrojem je odborný časopis Exportér č. 7/2007 článek Menší podniky přicházejí na chuť produktům exportního financování

22

Počet úspěšných případů agentury CzechTrade se neustále zvyšuje a za rok 2007 dosáhl hodnoty 339 jednotek. Za posledních pět let se zvýšil cca čtyřikrát (viz Graf 9 Počet úspěšných případů CzechTradu).

Domnívám se, že růstu počtu úspěšných případů napomohlo velkou měrou otevírání nových kanceláří agentury v zahraničí a růst české ekonomiky. Za velmi přínosné považuji otevírání regionálních kanceláří CzechTradu v ČR, tzv. Regionálních exportních míst, a asistenci v zahraničí. Ty jsou velmi přínosné hlavně pro podnikatele, kteří exportují poprvé.

78

131

211

247

339

0 50 100 150 200 250 300 350 400

2003 2004 2005 2006 2007

Graf 9 Počet úspěšných případů CzechTradu, zdroj [62]

23

3 Exportní strategie ČR (2006-2010)

V současnosti se státní podpora exportu České republiky řídí Exportní strategií ČR 2006-2010. Ta navazuje na Koncepci proexportní politiky pro období 2003-2006 a reaguje na změny, ke kterým došlo po vstupu ČR do EU. Východiskem je také analýza všech silných a slabých stránek českého exportu – tzv. SWOT analýza. Zde patří mezi silné stránky, které ji odlišují od ostatních, především výhodná geografická poloha ve středu Evropy, přitažlivost pro zahraniční investice a nízká míra inflace. Slabými stránkami jsou např. složitost byrokracie, soustředění se exportu na určitý úzký okruh komodit a nízká produktivita práce v porovnání se zeměmi bývalé EU 15. Z příležitostí jmenujme dobré jméno ČR v EU a na tradičních trzích, z hrozeb růst mezd a cen dovážených surovin, hrozící ekonomickou recesi v některých státech a image ČR jako postkomunistické země. Tento výčet není úplný. Úplnou SWOT analýzu lze nalézt na internetových stránkách BusinessInfo.cz. ³⁰

Obrázek 1 Cíle a projekty Exportní strategie 2006-2010, zdroj: [25]

30Přesněji - na adrese http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/exportni-strategie-cr-2006-2010/1001404/

24

Exportní strategie ČR 2006-2010 si klade čtyři hlavní cíle.

• Prvním cílem je Vytvořit více příležitostí pro podnikatele. Toho se má dosáhnout prostřednictvím tří projektů, pilířů.

- Prvním z projektů je Usnadňování podmínek obchodu. Tím je myšlena především liberalizace obchodu a aktivní prosazování zájmů českých firem a spotřebitelů na půdě EU a WTO. Obchodní politiku tvoří v ČR tzv. Business panel Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Tato politika je poté prosazována Českou republikou na půdě EU a tím spoluvytváří společnou obchodní politiku EU. Členy Business panelu jsou zástupci podnikatelů, schází se čtvrtletně. Obchodní politika ČR je tedy tvořena odborníky z praxe, kteří znají problémy exportu ČR a snaží se je řešit a nějakým způsobem směrovat i na půdě EU. Měřítkem úspěšnosti projektu je spokojenost podnikatelské sféry s obchodní politikou a míra odstraňování překážek obchodu.

- Druhým projektem je Působení na klíčových trzích. MPO rozlišuje tzv. Prioritní země (tj. státy, kde existuje pro ČR potenciál růstu obchodní spolupráce) a tzv. Země zvláštního významu. S těmi ČR už nyní čile obchoduje, ale potenciál růstu vzájemného obchodu už zde není tak vysoký. Za ty jsou považovány země EU, neboť ty se na zahraničním obchodu ČR podílí 86 %. [26] Tyto klíčové prioritní trhy jsou pravidelně zveřejňovány a jejich seznam aktualizován (1x ročně). Výsledkem je tzv. Mapa oborových příležitostí CzechTradu pro české podnikatele, zveřejněná na webovém portálu Businessinfo.cz, kde si mohou rychle najít konkrétní a denně aktualizované údaje o tendrech, zahraničních poptávkách a zahraničních investičních příležitostech.

- Třetí projekt, nazván Budování kvalitní značky ČR ve světě, se realizuje především prostřednictvím veletrhů a výstav. Na těch se podnikatelé za pomoci státu snaží vytvořit image ČR jako důvěryhodné a spolehlivé středoevropské země s kulturní a průmyslovou tradicí. Účelem je přilákat zahraniční podnikatele k uzavírání kontraktů s českými firmami.

Úspěšnost tohoto projektu se hodnotí peněžní hodnotou rozpracovaných a již uzavřených smluv. Patří sem i zahraniční rozvojová pomoc ČR, která vytváří exportní příležitosti pro české podnikatele na dosud nenasycených rozvojových trzích. [27]

• Druhým cílem exportní strategie 2006- 2010 je Poskytovat profesionální a účinnou podporu. Tohoto bude dosahováno pomocí čtyř projektů.

- Prvním projektem je Účinná asistence pro exportéry. Spočívá především v pomoci exportérům, kterou realizuje CzechTrade, ČEB a EGAP, tj. v poradenství o zvyklostech a

25

právním prostředí daného teritoria, o exportních příležitostech v dané zemi, ve vyhledávání potenciálních obchodních partnerů a v případném poskytování informací o jejich bonitě, v pojištění a zárukách, a některých dalších službách. Měřítkem úspěšnosti jsou především růst počtu úspěšných případů, spokojenost se službami a růst času věnovaného firmám. [28]

- Druhý projekt, Zvýšení vývozu služeb, si klade za cíl zvýšit export služeb z ČR do zahraničí, za většinou kterého v tomto vývozním artiklu stále ještě zaostáváme.

Dosáhnout zlepšení této situace předpokládá Exportní strategie dvěma cestami - podporou liberalizace služeb v rámci EU a prezentací našich konkurenceschopných služeb v zahraničí. ČR má v rámci vývozu služeb patrně největší potenciál v oblasti cestovního ruchu, a to jednak díky značnému počtu historických památek na našem území, jednak díky velkému množství lázní. Z tohoto důvodu se předpokládá čilá spolupráce zastupitelských úřadů ČR v zahraničí s agenturou CzechTourism. ³¹ Dynamika vývozu služeb v přepočtu na obyvatele je pak základním měřícím kriteriem úspěšnosti tohoto projektu. [29]

- Zvýšení přímých investic a akvizic do zahraničí je třetím pilířem (projektem).

V Exportní strategii ČR 2006-2010 je konstatováno, že ,,Dosud v ČR neexistuje jednotný systém vyhledávání investičních příležitostí pro české subjekty v zahraničí.“ ³² [30] Proto bude vytvořen nový systém podpory investic a akvizic, a to spoluprací třech institucí - ČEB, EGAP a CzechTradu, a využitím zkušeností CzechInvestu, ³³ přičemž už nyní nabízí EGAP pojištění investic proti nejrůznějším rizikům a ČEB financování investic. Dále Exportní strategie předpokládá, že CzechTrade bude potenciální investiční příležitosti vyhledávat a na domácím trhu identifikovat potenciální investory. Cílem je růst investic do zahraničí a co nejvyšší počet úspěšných případů vývozu investic. [30]

- Čtvrtým a posledním projektem je Rozvoj vývozních aliancí. Základní myšlenkou tohoto projektu je teorie, že české firmy mají větší šanci uspět na zahraničním trhu, pokud se spojí do aliancí. ČEB a EGAP jsou již tomuto přizpůsobeni a nabízí speciální produkty

31 Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism je státní příspěvková organizace zřízená v roce 1993. Plní úkoly v oblasti cestovního ruchu. Zřizovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj.

32 což už v současné době není pravda, viz kapitola 4.5. Investiční poradenství a podpora vývozu investic

33 ,,Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center.“ [57]

26

pro tyto aliance. Měřítkem úspěšnosti projektu Rozvoj vývozních aliancí je počet aliancí a počet jejich úspěšných vývozních případů. [31]

• Zlepšit a rozvíjet kvalitu služeb je třetím cílem nové Exportní strategie, kterého bude dosaženo prostřednictvím dvou projektů, a to pomocí Nového systému služeb pro export a pomocí Zákaznického centra pro export.

- Nový systém služeb pro export spočívá především v lepší spolupráci a koordinaci činností dnes již existujících výkonných institucí proexportní politiky. Sjednocení jednotlivých nabídek těchto služeb umožní poskytování produktů na míru pro ten který český podnikatelský subjekt. Očekává se zvýšení kvality nabízených služeb státem, a to jak individuálním přístupem k zákazníkům, tak pomocí spolupráce se zástupci měst a regionů zájmových oblastí. Připouští se i možnost zpoplatnění služeb s vyšší přidanou hodnotou.

Projekt bude hodnocen jako tím úspěšnější, čím bude vyšší spokojenost podnikatelské sféry se službami. [32]

- V případě Zákaznického centra pro export ³⁴ se jedná o prostředek komunikace jeho gestora, MPO, s českými exportéry. Podnikatelé mají příležitost zde obdržet informace o službách a programech státní podpory pro exportéry, a tím se v nich lépe orientovat. Dále zde lze získat kontakty na státní instituce, postupy řešení exportních problémů apod.

Zákaznické centrum naopak obdrží od svých klientů feedback jako podnět ke zlepšování své práce. Kritériem hodnocení efektivnosti projektu budou spokojenost českých podnikatelských subjektů a počet zodpovězených dotazů. [33]

Dne 9. května 2006 bylo Ministerstvem průmyslu a obchodu spuštěna tzv. Zelená linka pro export, což je jakýsi rozcestník služeb státu pro exportéry. Důvodem pro její zřízení byla nepřehlednost služeb státu, které zprostředkovávají čtyři instituce. Hlavním úkolem této linky je poskytování informací a zodpovídání dotazů, a to jak telefonicky na čísle 800 133 331, nebo prostřednictvím e-mailu. Její další funkcí je zprostředkovávání kontaktů mezi podnikateli a institucemi na podporu exportu. Přijímá také připomínky a stížnosti ke službám v rámci státní podpory exportu. [34]

• Zvýšit kapacity pro export je čtvrtým a posledním cílem Exportní strategie. V rámci tohoto cíle fungují tři projekty, a to Síť pro export, Rozšíření finančních služeb pro český export a Exportní akademie.

34 Nyní funguje pod názvem Zelená linka pro export

27

- Síť pro export si klade za cíl především zvýšit informovanost o podnikatelských příležitostech a o dění v tom kterém teritoriu. Realizována bude především pomocí webového portálu Businessinfo.cz, kde budou informace denně aktualizovány.

Návštěvnost tohoto portálu, snadno měřitelná, je také základním měřítkem úspěšnosti tohoto projektu. Dalším kanálem, kterým se dostanou informace ke klientům, mají být semináře a akce, umožňující interaktivní komunikaci a konzultaci veřejné správy s podnikateli. Součástí je také marketing a propagace zájmových teritorií zacílené na podnikatelskou sféru. [35]

- Druhý projekt, Rozšíření finančních služeb pro český export, spočívá na jedné straně ve službách poskytovaných ČEB a EGAPem, a to jak stávajících, tak některých nových, tak na druhé straně v rozšíření spolupráce s komerčními bankami (státem podpořené úvěrové financování exportu), ve využití strukturálních fondů a rozvojové spolupráce EU k podpoře exportu a konkurenceschopnosti, a ve využití dlouhodobých vládních vývozních úvěrů.

Strukturální fondy EU mají být použity na další zlepšení proexportního prostředí při respektování všech pravidel EU omezujících podporu exportu. Na další období se připravují především tři druhy aktivit – zvýšení efektivnosti prezentace českých podniků v zahraničí, rozvoj lidských zdrojů v oblasti mezinárodního obchodu a rozvoj proexportní infrastruktury a prostředí. Ohledně rozvojové spolupráce EU se ČR bude snažit podpořit účast svých podnikatelů na programech této rozvojové spolupráce, a to zaměřením svých služeb na získávání a následném poskytování informací a na poskytování poradenství v této věci. V případě dlouhodobých úvěrů se podle pravidel schválených vládou ČR musí jednat o kombinaci dlouhodobého vládního a dlouhodobého vývozního úvěru s podporou EGAP, resp. ČEB. Úspěšnost projektu bude mj. hodnocena dle objemu vývozu se státní podporou, objemu poskytnutého financování a míry využití programů strukturálních fondů. [36]

- Projekt Exportní akademie, jak už název napovídá, se zabývá především vzděláváním českých exportérů a jejich informováním jak o pozitivních zkušenostech, tak o rizicích a aktuálních trendech v mezinárodním obchodě. Organizovány budou, v jednotlivých regionech ČR dostupné, semináře a přenášky k aktuálním exportním příležitostem.

Hodnocen bude projekt dle počtu a kvality vzdělávacích akcí a dle spokojenosti účastníků s nimi. [37]

V únoru roku 2008 byla zveřejněna Zpráva o plnění Exportní strategie ČR 2006-2010 v letech 2006-2007, která shrnuje dosavadní naplňování strategie a všech jejích dvanácti

28

projektů. Tato zpráva konstatuje, že ,,cíle Exportní strategie jsou v zásadě plněny a strategie tak naplňuje očekávání, pro která byla přijata“. [38]

V úvodu Zprávy je mapován růst exportu a importu ČR za období 1/2006-9/2007.

Pozitivní trend zdůvodňuje otevřeností ekonomiky a vysokou mírou liberalizace obchodu.

Kladný vliv má též bezcelní obchod v mezi státy EU, jíž je ČR členem od 1. května 2004.

Všech dvanáct projektů je Zprávou o plnění Exportní strategie hodnoceno pozitivně (resp. u každého je zjištěno zlepšení) a je konstatováno, že těchto výsledků bylo dosaženo cestou zvýšení efektivnosti při zachování původního rozpočtového omezení. Je však podotýkáno, že v úsilí se musí pokračovat.

Přínos Exportní strategie ČR 2006-2010 hodnotím kladně. Ve spoustě ohledů bylo dosaženo pokroku. Co by bylo možno Strategii vytknout je nejednoznačnost měřítek hodnocení úspěšnosti jednotlivých projektů. Například spokojenost zákazníků se službami může být těžko přesně měřitelná a v řadě případů zkreslená, a neodrážet tudíž skutečnost. Stejně tak považuji za špatné měřítko počet zodpovězených dotazů u Zákaznického centra pro export. Zde bych navrhla spíše kritérium podíl zodpovězených dotazů na celkových dotazech.

29

4 Typy podpory exportu

Podpora exportu je dvojí, a to státní a nestátní.

V případě státní podpory se jedná především o služby EGAPu, ČEB, MPO a CzechTradu.

Dále jsou zřízena tzv. Zelená linka pro export, Česká centra v zahraničí, a obrátit se podnikatelé mohou i na obchodně-ekonomické úseky zastupitelských úřadů ČR. Vesměs tyto instituce poskytují informace, úvěry a pojištění, případně organizují veletrhy a přispívají k pozitivní prezentaci ČR v zahraničí.

V případě nestátní podpory exportu se jedná o podporu exportérů nestátními institucemi. Jsou jimi například hospodářské komory států EU, Business Contact System (BCS), ³⁵ zahraniční obchodní komory v ČR, a různé soukromé firmy, poskytující podnikatelům asistenci při vstupu na zahraniční trhy.

Nyní se budeme blíže zabývat čtyřmi hlavními druhy služeb poskytovaných ať státními nebo nestátními institucemi, tedy poskytováním informací, úvěrů a pojištění, organizací veletrhů, pomocí s formalitami a poradenstvím a podporou ohledně investic do zahraničí.

4.1 Poskytování informací

První krok každého exportéra, rozhodujícího se vstoupit na zahraniční trh, vede k získávání informací a této zemi, jejích podnikatelských subjektech a podnikatelském prostředí. Ty lze získat od zahraničních kanceláří agentury CzechTrade a od zastoupení ČR v zahraničí, od zahraničních obchodních komor v ČR i od hospodářské komory ČR. Dále existují přehledy národních registrů firem, kontaktů na ministerstva financí a vládní orgány a webové stránky statistických úřadů členských států EU. ³⁶ MPO též zřídilo Zelenou linku pro export pro zodpovídání dotazů exportérů.

35 Služba nabízená Hospodářskou komorou ČR, spočívající v přístupu k databázi Evropské komise. Umožňuje vyhledávat obchodní partnery pro spolupráci po celém světě.

36 Jejich seznam lze nalézt na portálu BusinessInfo.cz na adrese

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/registry-databaze/clenske-staty-eu-na-internetu- vlady/1000430/15786/

30

Velmi vhodné je zvolit si k získání informací o dané zemi společnou obchodní komoru ČR a dané země. Příkladem je Česko-německá obchodní a průmyslová komora nebo Česko-polská obchodní komora, kde lze získat informace o trhu, o bonitě klientů, o veletrzích, výpisy z obchodních rejstříků apod., nebo například požádat o konzultaci s právními a daňovými poradci.

Užitečná jsou také tzv. Česká centra. Jejich úkolem je mj. propagace českých společností v zahraničí. Ve svých zahraničních pobočkách nabízejí prostory a asistenční služby pro obchodní jednání a prezentace. Pomáhají také českým exportérům navazovat kontakt s místními potencionálními obchodními partnery. Hlavním úkolem ale zůstává propagace ČR jako celku.

Další informace poskytují velvyslanectví ČR v zahraničí, konkrétně jejich obchodně- ekonomické úseky. Podávají souhrnné teritoriální zpravodajství (ekonomická situace, finanční a daňový sektor, spolupráce s ČR, investiční vývoj, očekávaný vývoj teritoria, podmínky pro založení podniku atd.). Velmi komplexní informace tohoto typu poskytuje například Velvyslanectví ČR v Berlíně. ³⁷

Velmi důležitým a užitečným zdrojem informací pro podnikatele je portál BusinessInfo.cz, který od roku 2001 shromažďuje a systematicky utřiďuje množství informací o exportu a podnikání od státní správy. Iniciátorem tohoto projektu je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na poli poskytování informací spočívá jeho význam ve zveřejňování teritoriálních aktualit relevantních pro české podnikatele a v poskytování souhrnných teritoriálních informací. Nabízí též formuláře pro komunikaci s úřady, eviduje veřejné zakázky, vede on-line databázi zahraničních poptávek a zahraničních investičních příležitostí. Pro začínající podnikatele je též důležitá rubrika ,,Životní situace“ a ,,Často kladené otázky“ (tzv. FAQ). O užitečnosti a oblibě tohoto portálu svědčí jeho návštěvnost.

V současnosti činí průměrná denní návštěvnost portálu cca 10 450 lidí / den, více má z portálů státní správy už jenom Portál veřejné správy, a to cca 12 350 lidí / den. ³⁸ [39]

Ke specifické formě poskytování informací patří zprostředkovávání kontaktů.

Zahraniční kanceláře CzechTradu nabízí zahraničním podnikatelům možnost stát se zahraničním zástupcem některých českých produktů ve své zemi, nebo nabídnout českým firmám svoje produkty tím, že se prezentují na internetových stránkách CzechTradu.

37 Odkaz na jeho webové stránky lze najít na adrese http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?idj=1&amb=2

38 Údaje z 5. 3. 2008

31

Služby podobného charakteru nabízí též Hospodářská komora ČR. Ty se se službami CzechTradu do určité míry překrývají.

V následující tabulce jsem znázornila, které služby a s jakou intenzitou jednotlivé instituce poskytují. Je patrno, že každou službu poskytují nejméně dvě instituce.

INSTITUCE / SLUŽBA

TERIT. INFORMACE, PŘEKÁŽKY PŘI

VÝVOZU

KONTAKTY, ASISTENCE

INFORMACE O NABÍDCE SLUŽEB

STÁTU

CZECHTRADE

+ +

ZASTUPITELSKÉ ÚŘADY ČR

V ZAHRANIČÍ

+ +

OBCHODNÍ KOMORY

VČETNĚ HK ČR

+ +

ZELENÁ LINKA PRO EXPORT + +

+

BUSINESSINFO.CZ

+

+

ČESKÁ CENTRA -

+

Tabulka 1 Služby poskytované institucemi, zdroj: vlastní vypracování autorky

Legenda:

+

+ poskytuje v menší míře

- neposkytuje nebo pouze minimálně

Čeští podnikatelé, a to především malé firmy, které dosud neexportovaly, mohou být poněkud zmateny tím, kde vlastně teritoriální a jiné informace potřebné k zahájení exportu do dané země získat. Institucí poskytujících je je celá řada, a může být kontraproduktivní mít tolik institucí poskytujících podobné služby. Informace mohou působit nepřehledně a neutříděně a snižovat tak efektivitu podpory exportu. Domnívám se, že by se měla politika státu zaměřit na propagaci Zelené linky pro export jako rozcestníku exportu, a to takovým způsobem, aby každý potencionální exportér, zvláště malé podniky, si byly vědomy toho, že právě ona má být jeho prvním krokem následujícím po rozhodnutí exportovat. Semináře zaměřené na základní informace o možnostech podpory exportu pro potencionální vývozce by se měly konat také v menších městech, např. na úrovni obcí s rozšířenou působností a podnikatelé by na ně měli být adresně zváni. Pomoci podnikateli se rozhodovat by mohla pomoci i výše uvedená tabulka.

32

4.2 Úvěry a pojištění

O poskytování státních úvěrů a pojištění se starají dvě instituce – ČEB a EGAP. ČEB poskytuje financování krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů a záruky s exportem související. EGAP jako státní úvěrová pojišťovna pojišťuje vývozní úvěry proti vývozním úvěrovým rizikům, tj. teritoriálním rizikům a kombinaci teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik. Její dceřinná společnost KÚP EGAP a.s pojišťuje hlavně komerční krátkodobé úvěry. Obě instituce, jak ČEB, tak EGAP, se tedy vzájemně doplňují. ČEB neposkytuje financování na nepojištěný vývoz, netrvá však na pojištění od EGAPu. Obě instituce poskytují služby jak velkým, tak malým a středním podnikům (více viz kapitoly 2.2 ČEB a 2.3 EGAP).

ČEB není však jedinou institucí, která nabízí financování exportu. Nabízí je například i Komerční banka. Pokrokem v této věci bylo, že začátkem roku 2007 uzavřela Komerční banka s EGAPem rámcovou smlouvu o spolupráci při pojišťování předexportních úvěrů a bankovních záruk pro MSP. ,,Dohoda sjednocuje proces analýzy finanční situace žadatelů o předexportní úvěr nebo záruku, a umožňuje tak EGAP upustit od vlastního hodnocení a převzít rating žadatelů stanovený bankou. Malým a středním podnikům přináší tato změna ve srovnání s běžnou praxí administrativně jednodušší a rychlejší přístup k financování a pojištění vývozu.“ [40] Šlo tedy o značné zjednodušení a vyhnutí se duplicitě procesů, které mělo výhody jak pro exportéry, tak pro KB a EGAP. Komerční banka nabízí podnikům v současné době produkty jako exportní odběratelský úvěr, úvěr na předfinancování exportního dokumentárního akreditivu, bankovní záruky a dokumentární akreditivy.

Co se týče pojištění, tak alternativou ke KÚP EGAPu může být mezinárodní společnost se zastoupením i v ČR jménem EULER HERMES. Ta nabízí produkt Pojištění komerčních rizik platební nevůle a platební neschopnosti krátkodobých dodavatelských úvěrů.

Pojištění pohledávek jak domácích tak zahraničních nabízí na českém trhu také francouzská nadnárodní společnost COFACE. Protože se jedná o společnost, která má svoje zastoupení v řadě zemí světa, řeší problémy s pohledávkou přímo v zemi odběratele. Nabízí i různé doplňkové služby jako je např. zjišťování bonity odběratele.

33

4.3 Organizace veletrhů

Veletrhy a výstavy jsou jednou z velkých příležitostí, jak se může firma zviditelnit, představit nový produkt, zmapovat konkurenci nebo si vytvořit pozitivní public relations.

Státní podpora prezentace firem na veletrzích a výstavách se v současnosti řídí Koncepcí prezentace České republiky na mezinárodních veletrzích a výstavách pro rok 2008. MPO v ní představuje ,,ucelenou nabídku prezentačních akcí MPO společně s agenturou CzechTrade, ve které je kombinováno využití finančních prostředků našeho státního rozpočtu i fondů Evropské unie“ [41] Také na rozdíl od dřívější koncepce mj. věnuje větší pozornost domácím mezinárodním veletrhům, účast na nichž je pro začínající exportéry levnější.

Výraznou podporou českých firem na mezinárodních veletrzích a výstavách je možnost získat finanční příspěvek od Ministerstva průmyslu a obchodu na společné prezentace, a to jak na akce na seznamu oficiálních účastí ČR, tak pořádaných pod hlavičkou jednotlivých podnikatelských asociací. Podmínkou pro jeho získání je mj. podání žádosti minimálně 2 měsíce dopředu, a po skončení veletrhu vyplnění tzv. Dotazníku pro vystavovatele. Ten je cenným feedbackem, který napomáhá zlepšování českých oficiálních prezentací. [42] Pokud veletrh na seznamu není, nebo není pořádán žádnou podnikatelskou asociací, lze příspěvek získat díky programu Marketing v rámci Operačního programu podnikání a inovace 2007-2013, tj. ze strukturálních fondů EU (zprostředkujícím subjektem je agentura CzechInvest). Z něho je přispíváno na náklady související s prezentací firem na zahraničních výstavách a na rozvoj marketingových dovedností těchto firem (např. zpracování katalogů a propagačních materiálů, cizojazyčných webových stránek apod.).

V souvislosti s příspěvky od MPO na prezentaci na veletrzích je třeba dát si pozor na změnu, která platí od března 2008. Dle odborného časopisu Exportér si ,,žádající subjekty budou vybírat pro zajištění své účasti na veletrhu pouze takového realizátora, který má s MPO uzavřenou rámcovou smlouvu o spolupráci, a to z důvodu transparentního vyúčtování přidělených finančních prostředků. Po schválení návrhu expozice bude žádajícímu subjektu převedeno padesát procent příspěvku. Zbylá část bude doplacena po závěrečném vyúčtování veletrhu.“ [41]

Další pomoc související s organizací veletrhů a výstav nabízí CzechTrade. Jedná se jednak o asistenci s prezentací jeho klientů v rámci veletrhů, a to ve formě buď