Materialita a
identity 2021
3 tradice uvažování sociálních
věd o ne- lidskému (hmotném
u, duchovním
u, přírodnímu
) světě
1. Věci jsou prostředkem třídění lidí do skupin; prostředí přímo
utváří kulturu (archeologie,
národopis; kulturní ekologie, kulturní materialismus…)
2. Věci utvářejí status, vytvářejí a odrážejí sociální pouta, zakládají identity (strukturní
funkcionalismus, strukturalismus, material culture studies)
3. Věci jsou součástí lidí a
sociálního světa = „sociálno“ je vždy lidské a materiální
současně (materiální obrat - actor-
network theory, STS; ontologický
obrat)
Ad. 1 Věci jsou prostředkem třídění lidí do skupin;
prostředí přímo utváří kulturu
a) Objekty jako prostředky klasifikace
archeologie, národopis … = skrze používané věci, technologie, lze identifikovat a klasifikovat skupiny i jejich hierarchii (čím vyspělejší
technologie, tím rozvinutější kultura
= evolucionismus)
b) Prostředí determinuje kulturu
kultura je adaptační
mechanismus na prostředí
Julian Stewart - „kulturní
ekologie“ – (Teorie kulturní změny – 1955); neoevolucionismus
Marvin Harris – „kulturní
materialismus“ - kultura –
nadbiologická forma adaptace,
náhražka za specializaci živočichů
Ad. 2 Věci utvářejí
status, vytvářejí a odrážejí sociální pouta, zakládají identity (strukturní funkcionalism
us, strukturalismu
s, material culture studies)
Sebeprezentace – sounáležitost („znaky přináležitosti do klubu“)
Agency věcí = schopnost matérií aktivně ovlivňovat okolí
Př. DAR - M. Mauss – Esej o daru, 1925; B. Malinowski – Argunauti západního Pacifiku; strukturní funkcionalismus
Př. MOBILNÍ TELEFON – Horst, H. A., Miller, D. – The Cell Phone, 2006;
material culture studies
Zda věc odráží sociální vazby
nebo je vytváří, není vlastností
věci samotné, ale naší teoretické
perspektivy.
Reakce na kritiku konzumerismu
(neobhajuje materialismus – poukazuje na to, že jeho kritika se míjí podstatou)
materiální kultura je součástí
sociálního života = konzum není něčím, čeho se lze jen tak vzdát
konzum vyjadřuje dynamiku kapitalistické akumulace kapitálu a z ní plynoucí
sociální nerovnosti X současně umožnuje vytváření a udržování kultury i
sociálních vztahů
„mýtus materialismu“: z materialismu jde obvinit kohokoli a cokoli, tj. může se zaměřit na kapitalismus, Ameriku, Afriku… = zůstane bezzubý a naopak spíš slouží k tomu, aby si člověk potvrdil vlastní morální nadřazenost a sdílení hodnotového světa
https://www.ucl.ac.
uk/anthropology/peo ple/academic-and-te aching-staff/daniel -miller/whats-wrong -consumption
Miller, D. What´s wrong with
consumption?
Cell Phone (2006) - dopad mobilních telefonů na nízkopříjmové rodiny na Jamajce - rodiny z chudého prostředí dělají obvykle všechno pro to, aby zajistili ekonomicky své rodiny, mobil jako prostředek komunikace i ekonomické aktivity;
https://www.ucl.ac.uk/why-we-post/
studie nakupování (A Theory of Shopping, 1998):
ačkoli jsou nákupy spojovány s individualismem, hédonismem a materialismem – ve skutečnosti můžeme spojit většinu nakupování s ženami, které se snaží co nejlépe zajistit svou rodinu (self-sacrifice)
Pro většinu lidí nejsou nákupy předmětů
výrazem plýtvání, ale lásky (= nelze čekat, že se toho vzdáme, dokud to nebude absolutně
nezbytné)
Ad. 3 Věci jsou součástí lidí a sociálního
světa =
„sociálno“
je vždy lidské a materiální
současně
Materiální / ontologický obrat
(Actor-network theory - ANT; science and technology studies - STS)
KLÍČOVÉ – zpochybnění karteziánské duality subjekt – objekt, příroda X kultura
Skutečnost je mnohočetná
Skutečnost se zjednává skrze sítě lidských a ne-lidských aktérů
Pojem materiální (material) odkazuje na mnoho "věcí": komodity, peníze, technologie, architekturu, krajiny, těla... = proces, jehož prostřednictvím se tyto různé entity objevují
„věci aktivně spoluutvářejí skutečnost a vstupují s námi do mnohostranných vztahů.
Sociologie proto nemá být vědou o lidské společnosti, ale o propojeních či asociacích různorodých entit, ustavovaných právě v těchto propojeních.“
(Stockelová, A2larm - http://a2larm.cz/2015/10/bruno-
latour-nikdy-jsme-nebyli-moderni/)
Hmotné objekty nejsou ani věcmi vedle nás, které mohou něco důležitého
vypovídat o nás samotných, ani pouze nesymbolizují náš status, vkus či aspirace
ALE
jsou nezbytnou a neoddělitelnou součástí nás samotných – sociální není jen „lidské“, skutečnost je vytvářena lidmi i materiály, věcmi, přírodou, technologiemi… .
Sociální vztahy a identity tak nejsou ani prostě "dány", ani "konstruovány", ale spíše jsou kontinuálně
"performovány", "zjednávány" a
"ustavovány„ v sítích vztahů
„humans“ a „non-humans“.
Buchli, V., ed. 2002. The material culture reader. Oxford: Berg (PLUS cokoli dalšího - https://www.ucl.ac.uk/
anthropology/people/academic-and-teaching-staf/victor-buchli)
Miller, Daniel. 2010. Stuf. Polity Press (PLUS cokoli dalšího od Millera - https://www.ucl.ac.uk/anthropology/people/
academic-and-teaching-staf/daniel-miller)
Tilley, C., W. Keane, S. Küchler, M. Rowlands, and P. Spyer, eds. 2006. Handbook of material culture. London: SAGE
Woodward, I. 2007. Understanding material culture. London: SAGE
Kohn, E. 2013. How Forests Think. Toward an Anthropology Beyond the Human. University of California Press
Descola, P. 2005. Beyond Nature and Culture. University of Chicago Press
Tsing, AL. 2015. The Mushroom at the End of the World: On the Possibility of Life in Capitalist Ruins. Princeton &
Oxford: Princeton University Press
Viveiros de Castro, E. 2012. Cosmological perspectivism in Amazonia and elsewhere. HAU: Masterclass Series 1:45–168
Ingold, T. 2013. Anthropology beyond humanity. Suomen Antropologi 38(3):5-23 (Plus další literatura – seznam např.
zde: https://www.abdn.ac.uk/socsci/people/profiles/tim.ingold
PLUS autorky a autoři ANT: Bruno Latour, John Law, Annemarie Mol, Michel Callon aj. , česky doporučuji pro představu:
LAW, J. (2000): Manažer a jeho moci. Biograf (22): 41 odst. Dostupné na adrese http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=2202 [naposledy navštíveno 21. 04. 2020]
MOL, A. (2016): Clafoutis jako složenina: Když se podaří, že věci drží pohromadě. Biograf, (63-64): 28 odst. Dostupné na adrese http://www.biograf.org/clanek.html?clanek=6307 [naposledy navštíveno 21. 04. 2020]
MOSER, I./ LAW, J. (1998): Přechody snadné, přechody nesnadné aneb o heterogenní ekonomii
subjektivity. Biograf (15-16): 70 odst. Dostupné na adrese http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=1502 [naposledy navštíveno 21. 04. 2020]
MOL, A. / LAW, J. (2003): Vtělené jednání, zjednávaná těla: Příklad hypoglykémie. Biograf (31): 53 odst. Dostupné na adrese http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=3102 [naposledy navštíveno 21. 04. 2020]
LATOUR, B. (2002): Když věci vracejí úder: Co mohou sociálním vědám přinést "vědní studia". Biograf (29): 41 odst.
Dostupné na adrese http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=2901 [naposledy navštíveno 21. 04. 2020
