Hlavní práce5458_xslam41.pdf, 415.5 kB Stáhnout

(1)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2007 Marie Slánská

(2)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů

Obor: Mezinárodní obchod

Evropská měnová unie a společná měna euro ve vztahu k ČR

Bakalářská práce

Vypracovala: Marie Slánská

Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Antonín Brůžek, DrSc.

(3)

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Evropská měnová unie a společná měna euro ve vztahu k ČR“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 12.6.2007 …………...………..

Podpis

(4)

Za cenné rady a konzultace při vedení bakalářské práce bych chtěla poděkovat Prof. Ing.

Antonínu Brůžkovi, DrSc.

(5)

Obsah

Obsah ...1

Úvod ...3

1. Charakteristika Evropské měnové unie ...5

1.1. I. Etapa (od 1.7.1990 do 31.12.1993) ...5

1.2. II. Etapa (1.1.1994 – 31.12.1998) ...6

1.3. III. Etapa (od 1.1.1999)...7

2. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou...8

2.1. Nominální kritéria konvergence ...8

2.1.1. Kritérium cenové stability ...10

2.1.2. Kritérium udržitelnosti veřejných financí...12

2.1.2.1. Kritérium vládního deficitu ...12

2.1.2.2. Kritérium vládního dluhu...13

2.1.3. Kritérium stability měnového kurzu ...13

2.1.4. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb...15

2.2. Reálná kritéria konvergence ...16

2.2.1. HDP ...17

2.2.2. Cenová hladina ...19

2.2.3. Vývoj reálného kurzu...20

2.2.4. Trh práce ...21

2.2.5. Pružnost mezd a cen ...22

3. Volba scénáře zavedení eura v České republice...24

3.1. Legislativní rámec zavedení eura ...25

3.2. Základní principy zavádění eura v ČR ...25

3.3. Přehled jednotlivých scénářů ...26

3.3.1. Scénář s využitím přechodného období ...26

3.3.2. Jednorázový přechod na euro, tzv. „velký třesk“ („Big Bang“)...27

3.3.3. Jednorázový přechod na euro s využitím „fáze postupného zrušení, tzv. „Phasing- Out“...28

3.4. Doporučení k volbě scénáře...29

3.5. Výhody, nevýhody a rizika vstupu ČR do eurozóny ...29

3.5.1. Výhody scénáře „velký třesk“ ...29

(6)

3.5.2. Rizika a nevýhody scénáře „velký třesk“ ...30

4. Výhody, nevýhody a rizika vstupu ČR do eurozóny...30

4.1. Výhody...31

4.2. Nevýhody...33

Závěr ...35

Literatura ...38

(7)

Úvod

1. května 2004 vstoupila Česká republika společně se Slovenskem, Maltou, Kyprem, Slovinskem, Estonskem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem a Polskem do Evropské unie. Tímto vstupem přijala závazek, že v budoucnu přijme společnou měnu euro. Obdržela dočasnou výjimku pro zavedení eura ve smyslu čl. 122 Smlouvy o založení Evropského společenství na dobu, než bude schopna plnit všechny podmínky, které jsou k přistoupení nutné. Nicméně tato výjimka je pouze dočasná oproti trvalé výjimce, kterou obdržely Velká Británie a Dánsko.

Tuto výjimku však nově přistupující země do Evropské unie využít nemohly.

Abychom jednotnou měnu mohli přijmout co nejdříve, měla by Česká republika dosahovat pokroku v oblasti hospodářské a měnové konvergence (tzv. Maastrichtská konvergenční kritéria). Dále by pak měla upravit vnitrostátní právní předpisy (včetně statutu České národní banky), aby byly slučitelné s primárním právem ES a statutem Evropského systému centrálních bank.

1. ledna 2007 vstoupily do EU další dvě země – Bulharsko a Rumunsko. EU tvoří tudíž 27 států, z nichž jednotnou měnu euro donedávna používalo jen 12 z nich. 1. ledna 2007 se k těmto zemím přidalo Slovinsko. Ostatní země, samozřejmě i Česká republika, se snaží splňovat podmínky konvergence, aby mohly také co nejdříve sdílet společnou měnu euro.

Dne 5. září 2005 se na společné schůzce shodli ministerský předseda, ministr financí a guvernér České národní banky na datu vstupu České republiky do eurozóny. Mělo se tak stát k 1. lednu 2010. Nyní však víme, že toto datum není v žádném případě konečné, dnes se mluví spíše až o roku 2012. MF a ČNB si stojí za názorem, že přijetí eura nemá cenu v žádném případě uspěchat. Nejdříve musí být splněny stanovené podmínky udržitelným způsobem.

Téma vstupu České republiky do Hospodářské a měnové unie je v poslední době velice aktuální. Každý den čteme zprávy v novinách či posloucháme debaty politiků a odborníků, zda vstoupit či nevstoupit, zda to České republice přinese více výhod či nevýhod. Otázka, zda vstoupit či nevstoupit, není na místě, neboť vstupem do EU byla stvrzena účast v eurozóně.

Neznámou však nadále zůstává, kdy a za jakých podmínek se tak stane.

Cílem této práce bude tedy nejen popsat, ale i zhodnotit, v jaké situaci se Česká republika v současné době nachází, jaké podmínky splňuje a jaké překážky jí ještě před přijetím eura stojí v cestě. Důraz bude kladen zejména na to, jak Česká republika plní jednotlivé podmínky vstupu, jaký způsob přijetí eura zvolí a zda převažují výhody či nevýhody plynoucí ze společné měny euro.

(8)

V první části mojí práce, nazvané „Charakteristika Evropské měnové unie“, bych se pokusila charakterizovat Evropskou měnovou unii, její kořeny, tj. kam až spadá její historie, a v neposlední řadě etapy, kterými si prošla, než dospěla do konečné podoby.

Druhá, stěžejní část mojí práce, nese název „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“. Budu se zabývat nejen „nominálními“ kritérii konvergence, ale také „reálnými“ ukazateli, mezi které patří například HDP na hlavu, cenová hladina či reálný kurz vůči euru. Dále se budu zabývat trhem práce a pružností mezd a cen, neboť tyto ukazatelé vypovídají o tom, jak je Česká republika připravena odolávat některým šokům. Bohužel rozsah mé práce mi nedovoluje věnovat se všem těmto ukazatelům, výčet nebude tudíž vyčerpávající.

Třetí oddíl se jmenuje „Volba scénáře zavedení eura v ČR“ a zabývá se základní charakteristikou jednotlivých scénářů, výhodami, nevýhodami a doporučeními nejen od Ministerstva financí a České národní banky.

Čtvrtá, poslední část, „Výhody, nevýhody a rizika vstupu ČR do eurozóny“, se snaží postihnout hlavní výhody, nevýhody a rizika, která mohou Českou republiku potkat při vstupu do měnové unie a při přijetí eura.

(9)

1. Charakteristika Evropské měnové unie

První kapitola nás blíže seznámí se základní charakteristikou Evropské měnové unie.

Budu se snažit přiblížit, kam až spadají kořeny EMU a jak se postupně vyvíjela. Inspiraci pro tuto část jsem čerpala zejména v knihách „Světová ekonomika. Nové jevy a perspektivy“¹,

„Evropská měnová integrace“² a z internetových zdrojů.³

Myšlenky směřující k vytvoření měnové unie jsou již velice staré. K realizaci však dochází až počátkem 70. let, v roce 1972, kdy se státy Evropského společenství dohodly, že jedním z dalších cílů integrace bude vytvoření měnové unie.

Následující roky však realizaci těchto plánů nepřály. V sedmdesátých letech dochází hlavně kvůli potravinovým, surovinovým a energetickým krizím k integrační stagnaci.

Úvahy o společné měně a měnové politice byly oživeny až v souvislosti s vnitřním trhem.

Hlavními charakteristikami tohoto období byla snaha o zavedení volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob. Nesourodé měny byly vnímány v této situaci jako omezující faktor.

Hlavním dokumentem zabývajícím se měnovou unií byla zpráva, kterou v roce 1988 vypracoval Delorsův výbor pod vedením tehdejšího předsedy EK Jacqua Delorse. Jeho úkolem bylo vypracovat konkrétní stadia vytvoření EMU. Zpráva popisovala jednotlivé kroky, jak by měla měnová unie vypadat. Byla také stanovena ECU jako budoucí měna.

Zpráva byla v roce 1989 předložena Evropské radě. Předpokládala, že zavedení společné měny se bude dít ve třech krocích a že bude završeno do konce desetiletí. Došlo však ke zdržení a definitivní koncepce byla schválena až v roce 1991 na prosincovém zasedání Evropské rady. Cíl zavést společnou měnu byl zakotven ve Smlouvě o EU.

Podle Maastrichtské smlouvy měla být jednotná měna Evropské unie zavedena ve třech po sobě jdoucích etapách. První dvě byly etapami přípravnými, kdy se slaďovaly přístupy hospodářské politiky, vytvářely institucionální a právní předpoklady a v neposlední řadě jednotlivé země plnily podmínky pro zařazení do oblasti jednotné měny – tzv. Maastrichtská kritéria konvergence.

1.1. I. Etapa (od 1.7.1990 do 31.12.1993)

Obecným cílem první etapy bylo dovršení jednotného trhu a vytvoření předpokladů pro dosažení hospodářské konvergence, zejména v míře inflace, výše úrokových sazeb a kurzové stabilitě. Mezi základní cíle patřilo uvolnění pohybu kapitálu. Jednotlivé státy se měly zavázat

1 CIHELKOVÁ, KŘÍŽOVÁ, KUNEŠOVÁ, MARTINIČNÍK: Světová ekonomika. Nové jevy a perspektivy, 1. vyd., Praha 2001, C.H.Beck, 138 str., ISBN 80-7179-311-6

2 BRŮŽEK, A.: Evropská měnová integrace, 1. vyd., Praha 1996, Vysoká škola ekonomická, 138 str., ISBN 80-7079-151-9

3všechny internetové zdroje jsou uvedeny v oddíle Literatura

(10)

k tomu, že budou posilovat nezávislost centrálních bank a uplatňovat opatření potřebná pro harmonizaci právních předpisů v oblasti postavení budoucí Evropské centrální banky (ECB) a její měnové politiky. Podle článku 101 a 102 Smlouvy o ES mělo dojít také k zákazu získávat úvěry pro veřejný sektor od centrálních bank a přímého odkupu pohledávek vlád a jiných veřejnoprávních orgánů nebo veřejných podniků centrálními bankami.

V listopadu 1993 vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva a s ní i tzv. maastrichtská kritéria konvergence, která se stala nutnou podmínkou vstupu do Evropské měnové unie a která musí jednotlivé státy splňovat, aby mohly zavést jednotnou měnu. Tato kritéria dělíme na kvantitativní, legislativní, reálná a ostatní, která jsou dále v textu blíže definována a sledována.⁴

Dá se říci, že první etapa byla úspěšná, i když dosažený stupeň konvergence jednotlivých států byl rozdílný. Proto docházelo k obtížím ve fungování Evropského měnového systému a bylo složité udržovat stabilitu měnových kurzů.

1.2. II. Etapa (1.1.1994 – 31.12.1998)

Druhou etapu můžeme také označit za období konsolidace. Byl vytvořen Evropský měnový institut (EMI) s koordinační úlohou při zavedení jednotné měny euro. Země se pod jeho dohledem soustřeďovaly na plnění konvergenčních kritérií. V prosinci 1995 Evropská rada v Madridu schválila název pro jednotnou měnu – euro – a scénáře pro jeho zavedení.

Připravoval se také Master plán (konkrétní postup pro zavedení jednotné měny), na který následně navazovaly národní plány na zavedení eura.

Zvláštní vrcholné zasedání Evropské unie v květnu roku 1998 na základě výsledků z roku 1997 konstatovalo, že na vstup do EMU je připraveno 11 zemí (Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Nizozemsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko a Španělsko).

Kurzy měn těchto zemí k euru byly ke konci roku 1998 trvale fixovány ve formě přepočítacích koeficientů. Od roku 2001 k těmto zemím přistoupilo i Řecko.

Co se týče kritéria cenové stability, průměrná míra inflace zemí EU dosahovala 1,6 %.

Průměrná míra 3 nejúspěšnějších zemí byla 1,2 %. To znamenalo, že aby daná země splňovala toto kritérium, mohla mít inflaci nejvíce 2,7 %. Toto kritérium splnily všechny země až na Řecko.

Průměrná úroková míra (měřená na základě dlouhodobých státních dluhopisů) dosahovala hodnoty 6,1 %. I toto kritérium se podařilo splnit všem státům kromě Řecka.

Stejně tak tomu bylo i u kritéria vládního deficitu, kde země dosahovaly v průměru 2,4 %.

4 Blíže se tímto tématem zabývá kapitola 2. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou.

(11)

Kritérium stability měnových kurzů nesplňovalo Řecko, ale také Velká Británie a Švédsko.

Problémy se objevily až u kritéria vládního dluhu, jelikož průměrný dluh zemí EU dosahoval více než 72,1 % HDP, přičemž dovolená hranice byla 60 %. Jelikož toto kritérium zdolaly jen Lucembursko, Francie a Finsko, bylo přijato dodatečné řešení, že za uspokojivé plnění tohoto kritéria bude brána alespoň klesající tendence vládního dluhu.

V průběhu druhé etapy začala působit také Evropská centrální banka (oficiálně až k 1.1.1999), která se stala řídícím místem pro měnovou politiku zemí tvořících měnovou unii.

Ta spolu s národními centrálními bankami zemí eurozóny vytvořila Evropský systém centrálních bank. Podílely se hlavně na koordinaci práce k zavedení jednotné měny euro včetně přípravy oběživa.

Během druhé etapy byla též přijata Amsterodamská smlouva a Pakt stability a růstu, který měl zajistit, aby byla dodržována přiměřená rovnováha veřejných financí.

1.3. III. Etapa (od 1.1.1999)

Mezi hlavní cíle této etapy patřilo zejména spuštění měnové unie, předání pravomocí měnové politiky Evropské centrální bance, paralelní oběh národní měny a eura a poté stažení národních bankovek a mincí a nahrazení eurem. Ve všech dvanácti zemích bylo stanoveno období, maximálně dvouměsíční, kdy platily současně národní měny i euro. Po jeho uplynutí se národní měny staly neplatnými.

Původně byl začátek třetí etapy naplánován na rok 1997, ale zasedání EU v Madridu v prosinci roku 1995 rozhodlo, že start jednotné měny započne k 1.1.1999, jak se také stalo.

Třetí etapu měnové unie můžeme rozdělit na dvě dílčí období. Od 1.1.1999 datujeme tzv.

neúplnou měnovou unii, která spočívala v zavedení bezhotovostního eura. Kurzy měn byly neodvolatelně zafixovány k euru a jednotka ECU byla nahrazena eurem v poměru 1:1.

Výchozí kurz byl stanoven na 1,1677 USD za 1 EUR.

Také mezibankovní, peněžní a kapitálové trhy přešly relativně rychle na euro. Banky a finanční instituce začaly používat euro pro refinancování v rámci měnových operací a také na mezinárodním trhu. Veřejný dluh byl převeden na euro. Byl vytvořen nový platební systém TARGET (Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer), prostřednictvím kterého se uskutečňuje vypořádání transakcí měnové politiky v euro. V rámci Evropského měnového systému (EMS) byl nahrazen původní mechanismus novým mechanismem ERM II. Měny jednotlivých členských států mimo oblast eurozóny jsou vázány na euro s fluktuačním pásmem +/-15 %. Účast v kurzovém mechanismu je dobrovolná, nicméně Smlouva o EU stanovuje kritérium účasti v ERM (Exchange rate mechanism)

(12)

alespoň dva roky, aby daná země mohla po splnění ostatních maastrichtských konvergenčních kritérií vstoupit do oblasti eurozóny.

Od 1.1.2002 funguje tzv. úplná měnová unie. Hlavními znaky je jednotná měna euro a společná měnová a kurzová politika. Od tohoto okamžiku jsou všechny transakce a nové kontrakty uzavírány a realizovány pouze v euru. Členské státy eurozóny se dohodly na transformačním období. Po dobu nejdéle dva měsíce⁵ mohly v daných zemích obíhat národní měny i euro. Bylo též dohodnuto částečné předzásobení eurem komerčních bank, podnikatelů a obyvatelstva (frontloading a subfrontloading). Nejpozději k 1.3.2002 byly národní bankovky a mince staženy z oběhu a ztratily status národního platidla. Přechod na společnou měnu byl tímto dovršen.

2. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou

V následujícím textu se zaměřím především na vyhodnocení současného a očekávaného plnění maastrichtských konvergenčních kritérií, která představují tzv. „nominální“ kritéria konvergence. V druhé části této kapitoly budu sledovat současný stupeň ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, tj. popíši i některé „reálné“ ukazatele tak, jak se jimi zabývala ČNB. Poté přistoupím k jejich sledování.

Zdroje k této kapitole jsem čerpala především z materiálů „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“⁶,

„Konvergenční program České republiky (aktualizovaná verze), březen 2007“⁷, „Evropská měnová integrace“⁸, „Smlouva o EU“⁹, „Protokol o konvergenčních kritériích“ a „Protokol o postupu při nadměrném schodku“, jež jsou připojeny ke Smlouvě o EU.

2.1. Nominální kritéria konvergence

Země, která vstoupila do EU, má povinnost podnikat kroky k tomu, aby se stala členem eurozóny co nejdříve. Přesný termín vstupu je však v kompetenci členského státu a závisí na připravenosti dané země.

5 původní termín byl 6 měsíců

6 ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2006, dostupné na WWW ke dni 13.4.2007:

http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/menova_politika/strategicke_dokumenty/download/sladenost2006_cz.pdf

7 Konvergenční program České republiky (aktualizovaná verze), březen 2007, dostupné na WWW ke dni 13.4.2007:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/konvergen_programy_31305.html

8 BRŮŽEK, A.: Evropská měnová integrace, 1. vyd., Praha 1996, Vysoká škola ekonomická v Praze, 138 str., ISBN 80–

7079–151-9

9 Smlouva o Evropské unii (2/C 191/01), dostupné na WWW ke dni 12.4.2007:

http://europa.eu.int/eur-lex/lex/cs/treaties/dat/11992M/word/11992M.doc

(13)

Konvergenční kritéria jsou definována Smlouvou o ES a specifikována v Protokolu o konvergenčních kritériích a Protokolu o postupu při nadměrném schodku, které jsou připojeny ke Smlouvě.

Smlouva o ES ukládá Evropské komisi a Evropské centrální bance za povinnost vyhodnocovat plnění konvergenčních kritérií. Jejich výstupem jsou dva samostatné dokumenty: Konvergenční zpráva Evropské komise a Konvergenční zpráva ECB.

To, že Česká republika neplní konvergenční kritéria, pro ni nemá v současnosti žádné přímé důsledky. Výjimku však tvoří kritérium udržitelnosti veřejných financí. Krátce po přistoupení do EU byla proti ČR zahájena procedura nadměrného schodku v souvislosti s nedodržováním rozpočtové disciplíny. ČR je proto zavázána snížit udržitelným způsobem vládní schodek pod 3 % HDP do roku 2008. Kdyby závazek neplnila, má Rada možnost rozhodnout o pozastavení financování z kohezního fondu.

Nadměrný schodek je ve Smlouvě o EU definován takto:

„…

1. Členské státy se vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.

2. Komise sleduje vývoj rozpočtové situace a výši veřejného zadlužení v členských státech, aby bylo možno zjistit závažné chyby. Zkoumá zejména dodržování rozpočtové kázně na základě těchto dvou kritérií:

a) zda poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nepřekračuje doporučovanou hodnotu, ledaže by:

buď poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží doporučované hodnotě,

nebo by překročení doporučované hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstával blízko k doporučované hodnotě,

b) zda poměr veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu nepřekračuje doporučovanou hodnotu, ledaže se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k doporučované hodnotě.…“¹⁰

Nyní již k jednotlivým nominálním kritériím, mezi která patří kritérium cenové stability, kritérium udržitelnosti veřejných financí a kurzové kritérium, v neposlední řadě pak kritérium dlouhodobých úrokových sazeb.

Maastrichtská konvergenční kritéria byla stanovena ve Smlouvě o EU následujícím způsobem:

10 Citace: Smlouva o Evropské unii (2/C 191/01), Hlava VI, článek 104c , str. XIV/CS 16, dostupné na WWW ke dni 12.4.2007:

(14)

„…

dosažení vysokého stupně cenové stability patrného z míry inflace, která se blíží míře inflace nejvýše tří členských států, jež dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků,

dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí patrný ze stavu veřejných rozpočtů nevykazujících nadměrný schodek ve smyslu čl. 104c odst. 6,

dodržování normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému po dobu alespoň dvou let, aniž by došlo k devalvaci vůči měně jiného členského státu,

stálost konvergence dosažené členským státem a jeho účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, která se odráží v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb.

…“¹¹

2.1.1. Kritérium cenové stability

První maastrichtské kritérium – dosažení vysokého stupně konvergence – je definováno již o několik řádů výše. Hovoří o něm též Článek 1 Protokolu o konvergenčních kritériích:

„…

členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen na srovnatelném základě s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech.

…“¹²

Tato „průměrná míra inflace měřená v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením“ je vypočítávána jako přírůstek posledního dostupného 12ti měsíčního průměru harmonizovaného indexu spotřebitelských cen oproti předchozímu 12ti měsíčnímu průměru.

Hodnota inflace „nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků“ se vypočítá jako nevážený aritmetický průměr míry inflace v těch třech

11 Citace: Smlouva o Evropské unii (2/C 191/01), Hlava VI článek 109j , str. XIV/CS 25, dostupné na WWW ke dni 12.4.2007

12 Citace: ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, str. 7, Box 2.1, dostupné na WWW ke dni 13.4.2007:

(15)

zemích, které dosáhly nejnižší míry inflace. Tato míra inflace musí být v souladu s požadavky cenové stability.

Graf 1: Vývoj inflace v ČR

-2 0 2 4 6 8 10

inflace

97 98 99 OO O1 O2 O3 O4 O5

rok

Inflace

Zdroj: Eurostat

Co se týče České republiky, můžeme říci, že od roku 2003 toto kritérium plní. V první polovině 90. let dosahovala inflace poměrně vysokých hodnot. Z Grafu 1 je patrné, že v letech 1997 a 1998 byly tyto hodnoty téměř dvouciferné. Situace se změnila v roce 1999, kdy byla inflace velmi nízká, a to 1,8 %. V dalších dvou letech se opět zvyšovala. V roce 2001 dosáhla hodnoty 4,5 %. Následující období je potom charakteristické poměrně stabilní inflací. Pro rok 2003 je typická deflace. V roce 2004 došlo k přechodnému nárůstu inflace zejména kvůli úpravě nepřímých daní. Důvodem byl také fakt, že průměr zemí s nejnižší inflací byl velice nízký.

Názory se liší v tom směru, zda plnění tohoto kritéria může být v budoucnosti ohroženo či nikoliv. Podle MF by problém nastat neměl, v ČNB však panuje názor, že v případě zachování současného inflačního cíle ve výši 3 % může k porušení dojít. Pravděpodobnost nesplnění tohoto kritéria závisí nejen na výhledu cenového vývoje v ČR, ale také na vývoji inflace v zemích EU, podle kterých se poté stanovuje referenční hodnota.

(16)

Tabulka 1: Harmonizovaný index spotřebitelských cen

(průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců, růst v %)

2003 2004 2005 8/06 2006 2007 2008 2009

Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací

1,2 0,7 1,0 1,3 1,2 1,6 1,5 1,5

Hodnota kritéria (1. řádek + 1,5 p.b.)

2,7 2,2 2,5 2,8 2,7 3,1 3,0 3,0

ČR -0,1 2,6 1,6 2,4 2,4 2,6 2,5 2,5

Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2006¹³

2.1.2. Kritérium udržitelnosti veřejných financí

Kritérium udržitelnosti veřejných financí rozdělujeme na dvě dílčí kritéria – fiskální kritéria – a to na kritérium vládního deficitu a kritérium vládního druhu. Toto kritérium je splněno pouze v tom případě, jsou-li udržitelně plněna obě.

2.1.2.1. Kritérium vládního deficitu

Kritérium vládního deficitu vyžaduje, aby poměr plánovaného nebo skutečného deficitu vládního sektoru k HDP nepřekračoval hodnotu 3 %.

Ve smlouvě o ES jsou zohledněny jen dvě výjimky:

o první případ: pokud deficit „podstatně a průběžně klesá“ a „dosáhl hranice referenční hodnoty“,

o druhý případ: pokud je referenční hodnota jen „výjimečně a přechodně překročena“ a poměr se pohybuje „na hranici referenční hodnoty“.

Toto kritérium je zaměřeno na krátkodobý až střednědobý fiskální vývoj. Deficit sektoru vládních institucí, se kterým se zde pracuje, je určen metodikou národních účtů ESA95.

Tabulka 2: Saldo sektoru vládních institucí (v metodice ESA 1995, v % HDP)

2003 2004 2005 2006

Hodnota kritéria -0,3 -0,3 -0,3 -0,3

Česká republika -6,6 -2,9 -3,6 -3,5

Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2006¹⁴

13 ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2006, dostupné na WWW ke dni 13.4.2007, str. 8, Tabulka 2.1:

(17)

2.1.2.2. Kritérium vládního dluhu

Kritérium vládního dluhu stanovuje, že poměr vládního dluhu k HDP v tržních cenách by neměl překročit 60 % kromě případů, kdy se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě.

Druhá část fiskálního kritéria sleduje udržitelnost veřejných financí z dlouhodobějšího pohledu na základě úrovně a vývoje dluhu sektoru vládních institucí.

Tabulka 3: Vládní dluh

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Hodnota kritéria

60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0

Česká republika

30,1 30,7 30,4 30,6 30,5¹⁵ 31,3¹⁶ 32,2¹⁷

Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou¹⁸

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, s plněním tohoto kritéria nemá Česká republika sebemenší problémy.

Jelikož však Česká republika nesplňuje kritérium vládního dluhu, musíme prohlásit, že kritérium udržitelnosti veřejných financí neplní.

2.1.3. Kritérium stability měnového kurzu

Podrobněji nás o kurzovém kritériu informuje článek 3 Protokolu o kritériích konvergence, na který se odkazuje v článku 121 odst. 1 Smlouvy o EU.

„…

kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému znamená, že členský stát alespoň po dobu posledních dvou let před šetřením dodržoval fluktuační rozpětí stanovené mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému, aniž by byl směnný kurz vystaven silným tlakům. Zejména pak nesměl členský stát v tomto období z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný střední kurz své měny vůči měně kteréhokoli jiného členského státu.

…“¹⁹

15 Konvergenční program České republiky (aktualizovaná verze), březen 2007, dostupné na WWW ke dni 13.4.2007 http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/konvergen_programy.html

(18)

Z citace je patrné, že aby Česká republika splňovala kritérium stability měnového kurzu, musí se účastnit kurzového mechanismu ERM II alespoň po dobu dvou let a po stanovení centrální parity bude muset udržovat kurz koruny ve fluktuačním pásmu ±15 %.²⁰

Stejně jako Polsko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko se na členství v ERM II stále Česká republika připravuje. Vyhodnotit kurzové kritérium je možné tedy až po vyhlášení centrální parity pro kurz koruny a po vstupu do mechanismu ERM II.

Sledujeme-li vývoj měnového kurzu CZK/EUR v posledních několika letech (například v následujícím grafu, který předpokládá hypotetickou centrální paritu na úrovni průměru denních kurzů v období 2003 až 2005), můžeme říci, že jeho kolísání je menší než hypotetické pásmo ±15 %. Odchylky od průměrného kurzu však byly poměrně významné.

Kurz CZK/EUR dlouhodobě vykazuje trend směrem k posilování koruny.

Graf 2: Nominální kurz CZK/EUR

Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2006²¹

Úspěšná účast v ERM II je závislá zejména na míře sladěnosti s ekonomikou eurozóny, na pružnosti trhů a na konzistenci hospodářských politik. Eurostrategie doporučuje účast v ERM II pouze po minimální nutnou dobu dvou let, z čehož vyplývá, že ČR by se měla zapojit do kurzového mechanismu ERM II teprve po vytvoření předpokladů pro to, aby jí bylo umožněno v době vyhodnocování kurzového kritéria (po dvou letech od vstupu do ERM II) přijmout měnu euro a poté bez problémů realizovat výhody z jejího přijetí. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že v okamžiku vstupu do ERM II bude česká ekonomika na plnění

19 Citace: ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2006, str. 21, Box 2.3, dostupné na WWW ke dni 13.4.2007:

20 Fluktuační pásmo bylo nejprve stanovena na ±2,25 % od bilaterální centrální parity. V srpnu 1993 bylo však přijato rozhodnutí o rozšíření tohoto pásma, a sice na ±15 %.

21 ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2006, dostupné na WWW ke dni 13.4.2007, str. 11, Graf 2.1:

(19)

kurzového kritéria připravena lépe než tomu bylo v minulém období. Vstup do ERM II představuje ve srovnání se současným kurzovým režimem řízeného floatingu nový prvek, který může chování měnového kurzu významně ovlivnit. Jako klíčový problém přechodu na mechanismus ERM II se přitom jeví vhodné (udržitelné) nastavení centrální parity.

Ministerstvo financí a Česká národní banka doporučuje na základě provedených analýz, které jsou v souladu se Strategií přistoupení České republiky k eurozóně, aby o vstup do kurzového mechanismu v roce 2007 neusilovala. Způsobí to však to, že předpokládané přijetí eura v letech 2009 – 2010 se posouvá.

2.1.4. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb

Článek 4 Protokolu o kritériích konvergence o tomto kritériu říká:

„…

kritérium konvergence úrokových sazeb znamená, že v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více než 2 procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Úrokové sazby se zjišťují na základě dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů, s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech.

…“²²

Dlouhodobá úroková sazba se vypočítává jako aritmetický průměr za posledních 12 měsíců, za které jsou k dispozici údaje o HIPC. Referenční hodnotu, která udává úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability, dostaneme po vypočítání neváženého aritmetického průměru dlouhodobých úrokových sazeb v těchto třech zemích. Úrokové sazby se stanovují na základě harmonizovaných dlouhodobých úrokových sazeb.

Tabulka 4: 10leté úrokové sazby z vládních dluhopisů na sekundárním trhu

2003 2004 2005 8/06 2006 2007 2008 2009

Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací

4,12 4,28 3,37 4,06 4,1 4,5 4,4 4,4

Hodnota kritéria (1.řádek + 2 p.b.)

6,12 6,28 5,37 6,06 6,1 6,5 6,4 6,4

ČR 4,12 4,75 3,51 3,68 3,9 4,5 4,3 4,3

Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2006²³

22 Citace: ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2006, str. 14, Box 2.4, dostupné na WWW ke dni 13.4.2007:

(20)

Jak je vidět i z předcházející tabulky, plní Česká republika kritérium dlouhodobých úrokových sazeb bez problémů. Můžeme si všimnout, že hodnoty úrokových sazeb se pohybují téměř na stejné úrovni, jako je tomu u 3 zemí vykazujících nejlepší inflaci.

S tímto kritériem by neměly být problémy ani v budoucnosti. Předpokladem k tomu je udržení důvěry finančních trhů v úspěšnou konsolidaci veřejných financí, která zajišť uje jejich dlouhodobou udržitelnost.

2.2. Reálná kritéria konvergence

V této části práce se budu věnovat hodnocení stupně ekonomické sladěnosti české ekonomiky s ekonomikou eurozóny nad rámec „formálních kritérií“. To, že Česká republika vstoupí do měnové unie, změní zásadně možnosti přizpůsobení ekonomickým šokům. ČR se již nebude moci přizpůsobit zemím eurozóny, což jsou zároveň její největší obchodní partneři, pomocí pohybu měnového kurzu. Měnová politika bude tvořena na poli eurozóny, tudíž pro Českou republiku bude existovat riziko, že stanovené měnové podmínky nebudou odpovídat situaci v české ekonomice. Pokud se totiž členská země nachází v jiné fázi ekonomického cyklu, je vystavena dodatečným nákladům, jelikož vlastní specifické potřeby té určité země nejsou v souladu se skutečnou realizací společné měnové politiky.

Dokument, který zpracovalo Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka

„Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“²⁴ rozděluje analýzy zabývající se touto problematikou na dvě skupiny. První část „Cyklická a strukturální sladěnost“ nás informuje o tzv. asymetrických šocích, tj. o velikosti rizika výskytu ekonomických šoků, jejichž dopad na českou ekonomiku bude odlišný od dopadu na eurozónu jako celek. Druhá část „Přizpůsobovací mechanismy“

vypovídá o tom, do jaké míry je česká ekonomika schopna tlumit dopady případných asymetrických šoků.

Co se týče první části, tj. cyklické a strukturální sladěnosti, materiál sleduje především přímé ukazatele sladěnosti, jimiž jsou ukazatele týkající se reálné ekonomické konvergence.

Mezi ně patří například HDP na hlavu, cenová hladina HDP ve srovnání s eurozónou, vývoj kurzu vůči euru či míra cyklické sladěnosti.

23 ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2006, dostupné na WWW ke dni 13.4.2007, str. 13, tabulka 2.4:

24 ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2006, dostupné na WWW ke dni 13.4.2007, str. 13, tabulka 2.4:

(21)

Daný zdroj se mimo jiné zaměřuje na synchronizaci nabídkových a poptávkových šoků, strukturální podobnost ekonomik, konvergence úrokového diferenciálu (nominálního), korelace kurzů. V rámci cyklické a strukturální sladěnosti se sleduje i vliv mezinárodních ekonomických vztahů, tj. otevřenost ekonomiky a její propojení s eurozónou a vnitroodvětvový obchod. Nezapomíná se ani na některé ukazatele týkající se finančních trhů.

V rámci přizpůsobovacích mechanismů se daný materiál zabývá především oblastmi fiskální politiky, pružností mezd a cen a pružností trhu práce. Daná problematika je pak popsána poměrně velkou škálou kritérií.

Jak je patrné z předcházejícího odstavce, ukazatelů je celá škála. Já se budu zabývat jen některými z nich. Zaměřím se především na vývoj HDP, cenové hladiny a vývoj reálného kurzu. V oblasti přizpůsobovacích mechanismů podám základní informace o pružnosti mezd a cen a pružnosti trhu práce.

Nyní již k jednotlivým ukazatelům.

2.2.1. HDP

Můžeme prohlásit, že ukazatel HDP na hlavu v paritě kupní síly je jedním ze základních ukazatelů podobnosti ekonomiky s eurozónou. Obecně lze říci, že čím více se bude HDP na hlavu v České republice blížit průměru EU, tím budou rizika přístupu do jednotné měnové oblasti menší. Jak se vyvíjí HDP na hlavu v České republice ukazuje následující graf.

Graf 3: HDP v paritě na hlavu (EU-25=100)

Zdroj: Konvergenční program České republiky (aktualizovaná verze), březen 2007²⁵

V Grafu 3 vidíme, že hodnoty v posledních letech vytrvale stoupají, tzn. že HDP na hlavu v paritě kupní síly se neustále přibližuje průměru EU. Ekonomika konverguje k eurozóně již od roku 2000. Jak je možné vypozorovat z grafu, hodnota HDP na hlavu v roce 2004 se

25 Konvergenční program České republiky (aktualizovaná verze), březen 2007, dostupné na WWW dne 13.4.2007, str. 12, Graf 3.8:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/KOPr_200703_pdf.pdf

(22)

blížila 70 % průměru HDP a podle odhadů by v roce 2007 měla dosáhnout 78 % průměru EU.

V posledních třech letech se tudíž tento proces velice urychlil.

Tabulka 5: HDP na hlavu v paritě kupní síly (EU-12=100)

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

CZ 61,1 60,0 59,2 60,4 62,3 63,7 65,6

AT 114,3 115,9 116,7 113,5 112,6 112,9 113,5

GR 65,4 65,6 66,1 67,3 71,5 75,2 76,5

PT 68,7 70,6 70,6 70,5 70,7 69,2 67,9

HU 47,1 48,0 48,8 51,6 53,9 55,6 57,1

PL 41,0 41,7 42,2 41,9 42,1 42,1 43,8

SK 43,5 43,1 43,7 44,6 47,4 48,5 48,7

Zdroj: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2005 ²⁶

Česká republika se svoji současnou úrovní HDP blíží spolu s Maďarskem na úroveň Portugalska a Řecka.

Jak je již napsáno v jiné části této práce, Česká republika se přistoupením k eurozóně vzdává možnosti nezávisle rozhodovat o své měnové politice a je odkázána na rozhodnutí, která jsou přijímána na úrovni celé unie.

Graf 4: Meziroční změny reálného HDP

Zdroj: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2006²⁷

Graf 4 sleduje hospodářský cyklus České republiky a eurozóny na základě reálného HDP.

26 ČNB: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2005, Praha 2005, dostupné z WWW ke dni 13.4.2007:

http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/menova_politika/strategicke_dokumenty/download/analyzy_sladenosti_2005.pdf

27 ČNB: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2006, str. 17,dostupné na WWW 20.4.2007, Graf 1:

(23)

Vidíme, že do roku 1999 probíhal vývoj obou cyklů protisměrně. Pokles v České republice byl způsobem zejména doznívajícími dopady ekonomické transformace. Mezi lety 1999 a 2003 můžeme pozorovat určité sblížení českého hospodářského cyklu s eurozónou. Od roku 2003 je nicméně vidět odlišná dynamika vývoje obou cyklů.

Jak uvádí uvedený materiál, není v posledních letech pozorován ani náznak zvýšení sladěnosti cyklů. Analýzy vyznívají pro Českou republiku hůře než například pro Maďarsko a Slovinsko.

2.2.2. Cenová hladina

Cenová hladina je dalším reálným ukazatelem ekonomické sladěnosti. Čím více se bude cenová hladina ČR přibližovat zemím EU, tím budou rizika plynoucí z přijetí eura menší.

Tabulka 6: Průměrná cenová hladina HDP (EU-12=100)

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

CZ 43,7 43,2 45,7 48,7 53,0 51,8 51,9 55,0

AT 105,3 104 103,3 104,3 104,1 103,3 101,6 101,4

DE 112,6 112,2 111 110,7 109,4 108 106,2 103,6

PT 72,5 72,6 73,5 74,6 75,2 80,7 80,8 81,7

HU 43,5 44,2 46,7 48,8 53,9 54,7 57,3 59,7

PL 47,8 46,2 51,4 57,1 54,1 47,7 46,9 53,4

SI 71,6 71,6 71,0 70,9 72,9 73,1 71,1 71,5

SK 42,2 39,6 42,7 42,7 43,3 46,7 51,0 53,6

Zdroj: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2006 ²⁸

Jak ukazuje Tabulka 6, která popisuje vývoj cenové hladiny HDP ve srovnání se zeměmi eurozóny, k nejvýraznější konvergenci dochází v letech 2001 - 2002 a také v roce 2005.

Důvodem je především zrychlené nominální posilování koruny.

28 ČNB: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2006, Praha 2006, dostupné na WWW ke dni 20.4.2007:

(24)

2.2.3. Vývoj reálného kurzu

Tabulka 7: Reálný kurz vůči euru (1998 = 100;, na bázi HICP)

Roční tempo

zhodnocení

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Od r.93 Od.r.98

CZ 98 104 111 122 115 115 123 4,1% 3,0%

AT 100 100 100 99 99 98 98 -0,5% -0,2%

DE 100 100 99 98 97 97 97 -0,6% -0,5%

PT 102 102 104 106 107 107 107 0,5% 1,0%

HU 104 108 117 127 125 132 135 2,8% 4,4%

PL 98 112 125 119 103 101 114 3,2% 1,9%

SI 100 101 101 103 103 1032 102 1,2% 0,3%

SK 98 111 115 118 129 1401 148 5,0% 5,6%

Zdroj: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2006²⁹

Reálný kurz posílil od roku 1998 téměř od 23 %, ročně přibližně o 3 %. Jak je vidět z Tabulky 7, je toto tempo zhodnocení oproti jiným srovnávaným zemím vyšší. Rychlejší tempo zhodnocení zaznamenalo také Maďarsko a Slovensko, naproti tomu u Německa a Rakouska došlo k mírnému oslabení reálného kurzu.

Jak uvádí materiál „Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2006“³⁰, lze na základě mezinárodního srovnání předpokládat, že měny zemí³¹, které usilují o přijetí eura, budou nadále reálně posilovat.

„…V případě české koruny leží odhad budoucího rovnovážného reálného zhodnocování v intervalu cca 2 - 3,5 % a je vyšší než ve srovnávaných ekonomikách. Pokud by přijetí eura nastalo v horizontu nejbližších pěti let, bylo by v České republice možné očekávat průměrný inflační diferenciál vůči eurozóně ve výše uvedeném rozsahu. Za předpokladu průměrné inflace v eurozóně kolem 2 % by se tedy mohla inflace v České republice v prvních letech po vstupu do eurozóny zvýšit cca na 4,0 - 5,5 %. V ostatních zemích by to bylo, s ohledem na nižší rovnovážné zhodnocování, poněkud méně…“³²

29 ČNB: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2006, Praha 2006, str.15, dostupné na WWW 20.4.2007, Tabulka 3:

31 Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko

32 Citace: ČNB: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2006, Praha 2006, str. 15, dostupné na WWW ke dni 20.4.2007:

(25)

2.2.4. Trh práce

„…Přizpůsobení na trhu práce je významným vyrovnávacím procesem, jehož důležitost, podobně jako přizpůsobení mezd a cen, po vstupu do eurozóny významně roste. Negativní dopady asymetrických šoků mohou být na trhu práce tlumeny přizpůsobením mezd nebo změnami v zaměstnanosti. Pružnost trhu práce je určena flexibilitou pracovní síly a institucionálními faktory…“³³

Uvedená citace potvrzuje, že i oblast trhu práce je velice důležitá proto, aby se ekonomika adaptovala šokům.

Schopnosti českého trhu práce vstřebávat šoky se podle uvedeného materiálu příliš nezměnila. V evropském srovnání zůstává průměrná. V některých oblastech je však pružnost trhu o hodně nižší a bohužel nedochází k zásadnímu zlepšení.

Důležitou roli v této oblasti představuje legislativa. Ta podle reakce některých svazů vykazuje značné nedostatky, související také s novým Zákoníkem práce. Jedná se zejména o zákony týkající se zaměstnanosti a minimální mzdy.

Graf 5: Srovnání míry nezaměstnanosti v některých zemích EU (v %)

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18

nezaměstnanost v %

EU25 EU15 ČR Něm. Rak. Maď. Port. Pol. Luc.

země

Nezaměstnanost

Zdroj: Eurostat

Graf naznačuje, že míra nezaměstnanosti v České republice se blíží průměrné míře bývalé EU 15. Země s nízkou nezaměstnaností dosahují hodnot kole 5 procentních bodů, naproti tomu existují státy s velmi vysokou nezaměstnaností, mezi které patří například Polsko, kde nezaměstnanost sahá až k 18 %.

(26)

Graf 6: Dlouhodobá nezaměstnanost: podíl osob více než rok bez práce na pracovní síle (v %)

Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2006³⁴

Jak je vidět z Grafu 6, je pro český trh práce charakteristická relativně vysoká dlouhodobá a strukturální nezaměstnanost. Je sice nižší než v jiných nově přistoupivších zemích, jako je Polsko a Slovensko, ale zůstává stále významným problémem. Podobně jako Německo patří Česká republika mezi země, ve které jsou velice vysoké regionální rozdíly v nezaměstnanosti.

To může být způsobeno především regionálním nesouladem mezi nabídkou práce a poptávkou po práci a nízkou regionální mobilitou pracovní síly.

Pozitivní je, že v roce 2006 otevřely či částečně uvolnily některé země EU svých trhů práce pro občany nových členských zemí.

Pokud jde o uplatnění cizinců na českém trhu práce, objevují se převážně v oborech buď s malou nebo žádnou kvalifikací. Můžeme prohlásit, že příliv zahraniční pracovní síly je v posledních letech velice dynamický. Svědčí to o určitém stupni pružnosti z hlediska mezinárodní migrace, na druhé straně je však signálem některých vážných problémů, které na českém trhu práce přetrvávají.

2.2.5. Pružnost mezd a cen

„…Přizpůsobení reálných mezd a cen je vedle stabilizačního působení fiskální politiky dalším mechanismem, který by měl napomoci efektivně vstřebávat šoky. Právě změny v reálných

33 Citace: ČNB: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2006, str. 47 Praha 2006, dostupné na WWW ke dni 20.4.2007:

34 ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2006, dostupné na WWW ke dni 13.4.2007, str. 19, Graf 3.4:

(27)

mzdách a v cenách jsou totiž podnětem pro ekonomické agenty, aby změnili své chování ve směru odpovídajícím danému šoku…“³⁵

Jedním ze způsobů přizpůsobení ekonomiky je reakce mezd na změny v poptávce po práci. Následující analýza, která je uvedena v materiálu „Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2006“³⁶, se zabývá tím, jak je Česká republika schopna tlumit dopady ekonomických šoků pomocí přizpůsobení reálných mezd. Míra reálného přizpůsobení mezd (elasticita reálných mezd) je měřena jednoduchou Phillipsovou křivkou.

Tabulka 8: Elasticita mezd na míru nezaměstnanosti

1996-2000 2001-2006

CZ -0,021 *** -0,008

AT -0,0026 * 0,003

DE -0,027 *** -0,0013

PT 0,006 -0,021 *

HU 0,037 -0,11 *

PL -0,001 -0,013

SI -0,025 0,053

SK -0,026 *** 0,055

Zdroj: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2006³⁷ Poznámka: ***, **, * označují 1%, 5% a 10% hladiny významnosti

Všimneme-li si hodnot v tabulce, dojdeme ke zjištění, že elasticita reálných mezd může nabývat jak kladných, tak záporných hodnot. Záporné hodnoty nám říkají, že mzdy jsou pružné, tj. nárůst nezaměstnanosti tlumí nárůst nákladů, naproti tomu kladné hodnoty nás informují o nepružnosti mezd.

Odhady Phillipskovy křivky byly provedeny metodou nejmenších čtverců.

Podle výsledků analýz je zřejmé, že Česká republika zaznamenala pokles pružnosti mezd.

Tabulka ukazuje, že podobná situace je například i v Německu, Rakousku nebo na Slovensku.

K opačnému závěru můžeme dojít například u Maďarska či Polska, kde mzdy nejspíše neplnily přizpůsobovací roli v celém sledovaném období.

35 Citace: ČNB: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2006, Praha 2006, str. 45, dostupné na WWW ke dni 20.4.2007:

(28)

Dalším mechanismem, který ekonomice umožňuje bránit se a vstřebávat šoky, je pružnost cen. Jedním ze způsobů, jak zkoumat cenovou pružnost, je analýza perzistence. Ta udává rychlost, s jakou se inflace navrací po šoku zpět k rovnováze.

Pro analýzu perzistence se využívá metoda navržená v práci Marquez (2004), která stanovuje, že inflace je tím strnulejší, čím déle trvá inflaci návrat k rovnováze. Hodnoty inflační perzistence leží v intervalu od 0 do 1. Čím jsou hodnoty blíže k nule, tím je inflace méně strnulá, tzn. návrat skutečné inflace k rovnováze je krátký.

Tabulka 9: Inflační perzistence (1998-2005)

CZ AT DE PT HU PL SK SI

0,93 0,82 0,82 0,88 0,95 0,87 0,91 0,73

Zdroj: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2006³⁸

Jak si můžeme všimnout v Tabulce 9, Česká republika dosahuje v hodnotách inflační perzistence mezi lety 1998-2005 nejvyšších hodnot. To znamená, že inflace se po šoku do rovnováhy navrací celkem pomalu.

3. Volba scénáře zavedení eura v České republice

Tato kapitola se opírá zejména o materiály „Přehled úkolů v oblasti působnosti ČNB a nástin dalších úkolů souvisejících se zavedením, eura v ČR“³⁹ a „Volba scénáře zavedení eura v České republice“.⁴⁰

Jak jsem již naznačila v předcházející kapitole, euro bylo zavedeno ve dvou krocích.

Nejdříve v bezhotovostní, později v hotovostní formě. Situace nových členských států je odlišná zejména proto, že v rámci vstupu do EU se musely země zavázat, že zavedou jednotnou měnu. Nemohly si sjednat tzv. opt-out (trvalou výjimku na zavedení eura), jako si prosadila Velká Británie a Dánsko. Další odlišností je, že euro již existuje a nové členské státy ho na základě smluvní volnosti můžou používat. Rozdílem je také fakt, že země nebudou do měnové oblasti vstupovat všechny najednou, jak tomu bylo u zemí první vlny. Můžou také čerpat z bohatých zkušeností těchto zemí nebo zemí, které jednotnou měnu přijmou dříve.

Země, které dosud nezavedly euro můžeme rozdělit do čtyř skupin:

Staré členské země (Velká Británie, Švédsko, Dánsko)

38 ČNB: Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2006, Praha 2006, str. 27, dostupné na WWW ke dni 20.4.2007:

39 ČNB: Přehled úkolů v oblasti působnosti ČNB a nástin dalších úkolů v souvislosti se zavedením eura v ČR, Praha 13.1.2005, dostupné na WWW ke dni 13.4.2007:

http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/mezinarodni_vztahy/euro/download/euro_13_01_05.pdf

40 Národní koordinační skukpina pro zavedení eura v ČR: Volba scénáře zavedení eura v České republice, červen 2006, dostupné na WWW ke dni 13.4.2007:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/eu_dokumenty_28488.html

(29)

Země, které hodlají zavést euro co nejrychleji (Estonsko, Litva, event. Lotyšsko, Kypr)⁴¹

Země, které chtějí vstoupit co nejrychleji, ale mají zatím problémy plněním fiskálního konvergenčního kritéria (Slovenská republika, Malta)

Země, které svůj vstup do eurozóny budou časovat v závislosti na stavu fiskální konsolidace a jejich dosavadní strategie v této oblasti není příliš ambiciózní (Česká republika, Maďarsko, Polsko)

Co se týče poslední skupiny zemí, udělala pro přípravu na vstup do eurozóny zatím nejméně a můžeme říci, že do vstupu se nijak nežene.

3.1. Legislativní rámec zavedení eura

Problematika vstupu členských států do eurozóny je v rámci primárního práva ES upravena především v čl. 121 a 122 Smlouvy o založení. Článek 121 definuje maastrichtská kritéria, čl. 122 pojednává o zrušení výjimky ze zavedení jednotné měny. Toto rozhodnutí přijímá Rada EU na návrh Evropské komise po konzultaci s Evropským parlamentem.

Rozhodnutí vyplývá ze závěrů konvergenčních zpráv zpracovaných Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou a hodnotí plnění maastrichtských kritérií a míru slučitelnosti národní legislativy s právem ES. Rada EU také určí přesné datum vstupu do eurozóny a přepočítávací koeficient.

Co se týče sekundárního práva ES, jednotlivé scénáře přechodu na jednotnou měnu řeší nařízení č. 974/98 o zavedení eura, které bylo změněno nařízeními č. 2596/2000 a č. 2169/2005.

3.2. Základní principy zavádění eura v ČR

Zavádění eura v České republice by se mělo podle Michaely Dombrovské a Petra Očka z Ministerstva financí ČR řídit hlavně těmito principy:

„Trvání smluv – právní kontinuita. Žádná smlouva nesmí být jednostranně vypovězena nebo změněna z důvodu zavedení eura.

Duální oběh – postupné stahování národní měny. Po určité kratší období bude možné platit korunou i eurem.

Přepočítací koeficient – schválí Rada Evropské unie a Evropská centrální banka zhruba půl roku před přijetím eura. Koeficient bude neměnný a závazný pro přepočty cen zboží a služeb.

41 Slovinsko vstoupilo do HMU 1.1.2007