VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

1

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A

BANKOVNÍ INSTITUT AMBIS, a.s.

Studijní program: Regionální rozvoj

Studijní obor: Management rozvoje měst a regionů

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Potenciál a bariéry rozvoje vybraného územního celku: Ralsko

Autor: Lukáš DÖme

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Nikola Krejčová, Ph.D.,

2018

2 Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně. Veškeré použité podklady, ze kterých jsem čerpal informace, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a citovány v textu.

V Praze dne . . . Jméno a příjmení studenta

3 Poděkování

Děkuji Ing. Nikole Krejčové, Ph.D., za odborné vedení práce, věcné připomínky, rady při konzultacích a vypracovávání bakalářské práce.

4

5

6

Obsah

Seznam zkratek ...7

Úvod ...8

1 Teoretická část ...9

1.1 Regionální rozvoj ...9

1.2 Faktory regionálního rozvoje... 10

1.3 Region... 16

1.4 Bývalé vojenské újezdy ... 23

1.4.1 Bývalý vojenský újezd Ralsko ... 23

1.5 Charakteristika města Ralska ... 25

2 Praktická část ... 30

2.1 Regionální rozvoj ... 30

2.2 Faktory ovlivňující regionální rozvoj ... 32

2.3 Cestovní ruch ... 44

2.4 Bývalý vojenský újezd Ralsko ... 45

3 Závěr ... 46

Seznam použité literatury ... 48

Seznam příloh ... 50

Přílohy ... 51

7

Seznam zkratek

EU Evropská Unie

CR cestovní ruch

Např. například

Č. číslo

Odst. odstavec

Písm. písmeno

ŽP Životní prostředí

Atp. a tak podobně

Mj. mimo jiné

VVP vojenský výcvikový prostor

MMR Ministerstvo pro místní rozvoj

EFRR Evropský fond regionálního rozvoje

ÚP územní plán

ÚAP územně analytické podklady

M. metr

8

Úvod

Česká republika je členem Evropské Unie od 1. května 2004. Evropská Unie má jako jeden z hlavních cílů podporu a rozvoj sociálně a ekonomicky slabších regionů. Jedná se o regiony s nízkou zaměstnaností, regiony se špatnou občanskou vybaveností a nízkým regionálním rozvojem, regiony s nízkou konkurenceschopností a území, na které má stále negativní dopady provoz bývalých vojenských újezdů. I přesto, že je Česká republika členem EU 14 let, tak se na území nacházejí tyto slabší regiony. Jedním ze slabších regionů je Ralsko, které se nachází v Libereckém kraji. Na území Ralska je špatná občanská vybavenost, vysoká nezaměstnanost, poměrně vysoká kriminalita a pozůstalé negativní dopady bývalého vojenského újezdu Ralsko. V těchto případech je potřeba revitalizace území.

Pro Českou republiku je velkým zdrojem podpory rozvoje regionů Evropská unie, která má zájem o regionální rozvoj slabších regionů, mezi které v dnešní době patří i Ralsko.

Existuje několik nástrojů pomoci nejen finanční, ale i technické, kterými se EU snaží pomáhat snížit disparity mezi jednotlivými regiony jednotlivých členských států. Další možnost je získat investora, který by byl ochotný investovat do Ralska.

Cílem této bakalářské práce je identifikovat potenciál a bariéry rozvoje Ralska se zvláštním důrazem na bývalý vojenský výcvikový prostor. Součástí této práce bude také stručná charakteristika území Ralska, popřípadě České Lípy.

Hlavním zdrojem dat informací pro tuto práci byly kromě doporučené literatury, údaje z Českého statistického úřadu, údaje z územního plánu města Ralska, dále údaje z webového serveru Ralska a Liberce.

9

1 Teoretická část

Vymezení základních pojmů

1.1 Regionální rozvoj

Nejprve je důležité si vymezit základní pojmy k řešenému tématu a to je, region a definice regionu a posléze definice regionu podle praktického přístupu, přístupu akademiků, zákona a EU.

Definice regionálního rozvoje není zcela daná, přesto lze říci, že regionální rozvoj lze chápat ve dvou základních přístupech – praktickém a akademickém. (Damborský, 2008)

Dle praktického chápaní je regionálním rozvojem míněno vyšší využívání a zvyšovaní potenciálu daného systematicky vymezeného prostoru (území) vznikající v důsledku prostorové optimalizace socioekonomických aktivit a využití přírodních zdrojů. Toto zvýšení a vyšší využití se projevuje v lepší konkurenceschopnosti soukromého sektoru, životní úrovni obyvatel a stavu životního prostředí apod. Potenciál regionu lze hodnotit pomocí ukazatelů hrubého domácího produktu na obyvatele, míry nezaměstnanosti, průměrné mzdy, vzdělaností struktury, kvality a dostupnosti infrastruktury apod. Přírodně-geografický potenciál lze hodnotit např. množstvím a kvalitou nerostných surovin, znečištěním ovzduší, vod a půdy. (Damborský, 2008)

Akademický přístup chápe regionální rozvoj jako aplikaci nauk, zejména na ekonomie, geografie a sociologie, řešících jevy, procesy, vztahy systematicky vymezeného prostoru (území), které jsou ovlivněny přírodně-geografickými, ekonomickými a sociálními podmínkami v daném regionu. Primární je hledání příčinných zákonitostí, rozmisťování ekonomických činností, nerovnoměrného osídlování území a navazující hledání nástrojů pro ovlivnění těchto procesů, ovlivnitelných a neovlivnitelných faktorů rozvoje apod. Toto chápání regionálního rozvoje se často nazývá regionalistikou a je typické pro akademickou sféru. (Damborský, 2008)

10 Obrázek 1 - Dvojí chápaní regionálního rozvoje a regionální politiky

(zdroj hodnot: Wokoun, 2008)

Z těchto dvou definic regionálního rozvoje je zřejmý charakter rozdílu dvojího pojetí regionálního rozvoje. Tato pojetí a z nich vyplývající reálné aktivity jsou na sobě do značné míry závislé, ale také do určité míry nezávislá, a to zejména v krátkém a středně dlouhém období. (Damborský, 2008)

1.2 Faktory regionálního rozvoje

K částečnému a úplnému odstraňování negativní disparit a podpoře slabých regionu slouží faktory (prostředky) ovlivňující regionální rozvoj. Mezi tyto faktory řadíme zákon o regionální podpoře, demografii, občanskou vybavenost, ochrana životního prostředí.

Zákon ze dne 29. června 2000 o podpoře regionálního rozvoje se dělí na 5 částí. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. Zákon najdeme pod č.248/2000sb. Tento zákon podporuje především ekonomicky a sociálně slabé regiony.

Cílem Evropského fondu pro regionální rozvoj je posílení ekonomické a sociální soudržnosti v Evropské unii vyrovnáváním rozdílů mezi jejími regiony.

EFRR soustřeďuje investice do několika klíčových prioritních oblastí. Tento přístup se nazývá "tematická koncentrace": inovace a výzkum, digitální agenda, podpora malým a středním podnikům (MSP), nízkouhlíkové hospodářství. Jaké prostředky EFRR se těmto prioritám přidělí, záleží na kategorii regionu. (EFRR)

Ve více rozvinutých regionech se musí nejméně 80 % fondů zaměřovat na nejméně dvě z těchto priorit. V přechodových regionech se vyžaduje toto zaměření u 60 % fondů. V méně rozvinutých regionech je to 50 %. Dále platí, že určité prostředky EFRR musí směřovat konkrétně na projekty nízkouhlíkového hospodářství: více rozvinuté regiony: 20 %;

přechodové regiony: 15 %; a méně rozvinuté regiony: 12 %. (EFRR)

11 Demografie je studie lidské populace, která vytváří analýzu pro sociální a ekonomické odvětví, které může dále pomáhat s regionálním rozvojem.

Šotkovský definuje demografii jako studii lidské populace, která se zaměřuje na zkoumání populační reprodukce, tzn. Chování lidských populací jako demografických systémů. Odborný zájem se soustřeďuje na kvantitativní a kvalitativní znaky jevů, jako jsou plodnost, úmrtnost a migrace. U těchto tří položek sledujeme v první řadě jejich velikost, strukturu a vývoj. K významným jevům demografického poznávání řadíme narození, potrat, úmrtí, úmrtí na konkrétní příčinu, podstatné strukturální vlastnosti, sňatek, rozvod stěhovaní apod. Demografové pozorně sledují průběh těchto událostí v časových a prostorových souvislostech. Bez těchto dvou složek není možné provádět demografické poznání. I přes nemožnost vymezení přesných hranic demografie je jisté, že tato věda poskytuje solidní základnu znalostí o lidských populacích, ze které mohou čerpat ekonomické, sociální a přírodní vědy. Specifickým znakem současné demografie je, že se zřetelně nachází na rozhraní oborů přírodních a společenských. Do základního rámce poznání demografických jevů můžeme zařadit čtyři položky: teorii, možnosti zpracování dat, časové vymezení a prostorové rozmístění demografických procesů. Tomu odpovídá nejužívanější odborné členění demografické vědy. (Šotkovský, 2008)

 Teoretickou demografii

 Demografickou analýzu

 Historickou demografii

 Regionální demografii

Mezi další důležité faktory rozvoje regionu patří občanská vybavenost. Pod názvem občanská vybavenost si můžeme představit dostupnost veškerých služeb občanům.

Kvalitní dopravní infrastruktura je jedním z limitujících faktorů rozvoje národního hospodářství a tím i regionálního rozvoje, neboť umožňuje mobilitu výrobních faktorů. Je zřejmé, že s postupující globalizací její význam roste.

Trendy v současné dopravě lze shrnout následovně.

 rostoucí mobilita společnosti za cenu zhoršování kvality života zdraví emisemi a hlukem z automobilové dopravy,

 nežádoucí růst emisně a energeticky náročné individuální dopravy na úkor veřejné hromadné silniční i drážní dopravy zejména v důsledku nezahrnutí externích nákladů do cen (paliv) dopravy, růstu flexibility a mobility pracovní síly a nutnosti zajištění dodávek zboží JIT (just in time),

 podfinancování údržby a oprav komunikací,

 narůstá význam kvalitního dopravního spojení pro rozvoj do regionů a zlepšování podmínek života jejich obyvatel. Dálniční síť má paprskovitý charakter, což umožňuje dobré spojení s Prahou, ale není výhodné pro ostatní krajská města, protože spojení

12 mezi nimi zůstává v původních nevyhovujících trasách. Obdobný stav existuje i na nižší úrovni urbanizačních center.

Vedle technických faktorů však růst automobilové dopravy do značné míry souvisí i s psychosociálními aspekty – automobil se stal symbolem svobody, nezávislosti a majetku, bez ohledu na ekonomickou stránku vlastnictví tohoto statku. (MMR, 2006)

Dopravu dělíme na letecká doprava, vodní doprava, cyklistická doprava, železniční doprava silniční doprava.

Z hlediska přístupu k energii lze v České republice konstatovat uspokojivý stav, pokud jde o zásobování energiemi. I přes velké dovozy (prakticky 100% dovozy kapalných a plynných a jaderných paliv) zůstává Česká republika významným exportérem energie. (MMR, 2006)

Zásobování plynem se v důsledku masivní plynofikace stimulované dotačními tituly výrazně zlepšilo a napomohlo tak k významnému zlepšení imisní situace, zejména ve velkých městech a dalších znečištěných oblastech. Zvláště ve venkovských oblastech však existuje nedostatečné zásobování plynem a dochází tak nadále ke znečišťování ovzduší, zejména v zimním období. Přes poměrně uspokojivou míru plynofikace lze pozorovat závislost kvality ovzduší na ceně zemního plynu. Je zřejmé, že právě cena je rozhodujícím faktorem další plynofikace. (MMR, 2006)

Telekomunikační infrastruktura prošla během devadesátých let velmi dynamickým vývojem. Mobilní telefony postupně potlačily význam klasických telefonních přístrojů pro hlasové služby a dnes přesahuje počet mobilních telefonů počet obyvatel ČR. V souvislosti s kvalitativním vývojem sítí mobilních telefonů jsou mobilní telefony využívány i pro přenosy dat a k přístupu na internet. (MMR, 2006)

K občanské vybavenosti je důležité zmínit hodnocení kvality života občanů.Postupem 20. století byly postupně rozvíjeny tři základní přístupy k hodnocení kvality života. První z nich lze považovat za normativní. Jádrem tohoto sociologického přístupu je uplatnění tzv.

Objektivních sociálních ukazatelů (objektivní blahobyt, které představují idealizované představy o požadovaném společenském vývoji). Druhý přístup, který definuje kvalitu života jako úroveň spokojenosti vyplývající ze spotřebitelských preferencí obyvatel, lze považovat za ekonomický. Tento přístup do určité míry zdůrazňuje konkurenceschopnost, protože služby a produkty, které splňují preference daných spotřebitelů, jsou logicky nejkonkurenceschopnější. Na druhou stranu je důležité zdůraznit, že tento přístup je vehementně redukcionistický, protože kvalita života je nepochybně silně ovlivněna faktory mimo ekonomickou oblast (např. Demografické faktory, mezilidské vztahy nebo občanské svobody). Tento poslední přístup může být považován za psychologický, protože definuje kvalitu života vyplývající ze subjektivních postojů obyvatel, které vycházejí z jejich vlastní úrovně spokojenosti a přihlíží k možnému vzniku jak příjemných, tak nepříjemných faktorů, které mohou ovlivnit jejich kvalitu života (subjektivní blahobyt). Tyto postoje a myšlenky

13 nemusí přirozeně odpovídat objektivním sociálním a ekonomickým ukazatelům. Obecně je důležité zdůraznit, že v současné době neexistuje univerzální dohoda, pokud jde o definici a metodiku hodnocení kvality hodnocení kvality života. (Viturka, 2013)

Další významný faktor je ochrana životního prostředí. V Ralsku se nachází několik přírodních památek a část chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Důležitost ochrany životního prostředí je vysoká. Krajina, která se nachází na Ralském území, může být podstatný potenciál v rozvoji města.

V roce 2004 byly vládou přijaty dva dokumenty významné pro směrování politiky životního prostředí v následujících letech – Státní politika životního prostředí do roku 2010 a Strategie udržitelného rozvoje ČR. Tato strategie usiluje o omezování nerovnováhy ve vzájemných vztazích mezi sociálním, ekonomickým a environmentálním pilířem rozvoje společnosti. Tato politika vychází i ze skutečnosti, že v souladu s naším vstupem do EU, bude ochrana životního prostředí vyžadovat nákladné investice v oblasti ochrany ovzduší, povrchových a podzemních vod, nakládání s odpady apod. Podstatná část těchto investic se příznivě dotkne i politiky regionálního rozvoje, vzhledem k zaměstnanosti a rozvoji regionů.

Stav životního prostředí v ČR se zlepšuje vlivem poklesu produkce v části průmyslových odvětví s nejvyššími exhalacemi a také v důsledku investic do zařízení na ochranu životního prostředí – využívání technologií k omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší, výstavba čističek odpadních vod, apod. Stav v jednotlivých krajích je však s ohledem na přírodní podmínky a strukturu ekonomiky značně diferencovaný, podle vývoje jednotlivých složek jsou některá území bezproblémová, avšak v jiném ukazateli se může jednat o území extrémně zatížená. (MMR, 2006)

Nacházející se krajina v Ralsku může přitáhnout cestovní ruch, který vytvoří nové pracovní pozice, přitáhne do města investory a zvýší se kvalita života občanů.

Aktuálně v dnešní době je cestovní ruch spojován ve většině mínění veřejnosti s příjemnými prožitky. Velká většina veřejnosti považuje CR za zajímavě strávenou dovolenou. Např. v létě u moře nebo v zimě na horách nebo u vody při vodácké turistice, anebo při nějakém fenoménu. V rámci CR se většina lidí snaží realizovat své záliby a cíle. Je spousty druhů CR: Rekreační CR, kulturně – poznávací CR, sportovně turistický CR, zdravotně orientovaný CR, přírodní CR, venkovský CR, vzdělávací CR, kongresový CR a CR se společenskými motivy. (Linderová, 2013)

Definice cestovního ruchu je dočasná změna místa pobytu mimo trvalé místo bydlišti za účelem rekreace a poznávání.

Autor by použil ke zvýšení životní úrovně a regionálního rozvoje Ralska cestovní ruch – sportovně turistický, přírodní a kulturně poznávací.

Sportovně turistický CR – většinou bývá krátkodobí či dlouhodobí pobyt se sportovní náplní s cílem udržet a posílit kondici. Dělí se na pěší turistiku, cykloturistiku, vodní turistika a horská turistika.

14 Přírodní CR – pobyt s poznávání přírody, zejména ta co nebyla narušena (pralesy, přírodní rezervace, národní parky, ale také např. okolí Ralska, které nebylo velmi dlouho zasaženo lidskou činností.

Kulturně poznávací CR – hlavní motivace tohoto CR jsou kulturní a historické památky (hrady, zámky, vojenské území…), kulturní zařízení (muzea, galerie), kulturních akcí (festivaly), kulturní krajiny (parky, zahrady). (Linderová, 2013)

S existencí mnoha regionů, začaly vznikat regionální rozdíly. Jedná se o rozdíly negativní i pozitivní. Tento typ rozdílů můžeme považovat buď za potenciály, anebo bariéry.

Tyto rozdíly regionů nazýváme regionální disparity.

Regionální disparity, jako fenomén regionálního rozvoje, jsou velmi frekventovaným pojmem. Často je však tento termín používán na označení skutečností, které jeho pojetí na jedné straně obsahově zužují a na druhé straně významově diverzifikují. I přesto, že je tento základní pojem tak aktuální, vzhledem ke krátkému období výzkumu tohoto pojmu, je terminologie velmi nejednotná a těžko se definuje. K problémům s definováním tohoto pojmu přispívá fakt, že se jedná o dvě samo o sobě těžko definovatelná slova. Pojem disparita pochází z latinského slova dis- parita a znamená nerovnost nebo rozdílnost. Jednou z hlavních příčin je, že tento fenomén dosud nemá propracovanou ucelenou teoretickou oporu a dostatečně vymezený systémový a metodologický rámec jeho chápání. Výzkum této problematiky je proto velmi aktuální a jeho uchopitelné výsledky mohou výrazně přispět k celkovému zkvalitnění regionálního managementu v České republice. Disparity však nezkoumáme jen proto, abychom dosáhli toho, že budeme všichni stejní. Poznáváme je také proto, abychom si potvrdili naši jedinečnost, dovedli se účelně a efektivně odlišit a dobře využít své komparativní výhody. (Wokoun, 2008)

Obrázek č.2 – Regionální disparity

(Zdroj hodnot: Wokoun, 2008 - vlastní zpracování)

15 Definice disparity je rozdílnost nebo nerovnost znaků, jevů či procesů majících jednoznačné územní umístění (lze je alokovat ve vymezené územní struktuře) a vyskytujících se alespoň ve dvou entitách této území struktury. Regionálními disparitami se rozumí odchylky od nějakého myšleného referenčního rozdělení znaků pokládaných za relevantní, v souvislosti s různými prostorovými úrovněmi měřítka (ohraničení regionu). Regionální disparity se projevují v různých podmínkách života, jakož i v nerovných hospodářských rozvojových možnostech. Protiklad město-venkov může být také chápán jako forma prostorové disparity. (Wokoun,2008)

Mezi nástroje k redukci záporných disparit řadíme regionální politiku. Regionální politika pomáhá redukovat ekonomické i neekonomické záporné disparity.

Definice regionální politiky existuje celá řada, přičemž žádná z nich nebyla akceptována jako všeobecně přijatelná. Přesto lze obecně regionální politiku definovat jako soubor cílů, opatření a nástrojů vedoucí ke snižování příliš velkých rozdílů v socioekonomické úrovni jednotlivých regionů. (Wokoun, 2008)

Regionální problémy mohou být způsobeny celou řadou faktorů ekonomické i neekonomické povahy. Stručně můžeme zmínit hlavní faktory vztahující se k ekonomickým teoriím, a sice relativně nízkou mobilitu pracovní síly a kapitálu a geografické faktory, zejména geografickou odlehlost a nedostatečné přírodní zdroje. Dalšími významnými faktory jsou například nevyhovující ekonomická struktura regionu, institucionální faktor (centralizující vliv ústředních institucí může být do určité míry zodpovědný za regionální nerovnováhu) a psychologické faktory. K nerovnoměrnému regionálnímu rozvoji přispívají i sekundární faktory, jako například vnější ekonomika (technická, finanční a infrastrukturální), demografická situace (nižší úroveň vzdělanosti), rigidita nákladů a cen, široký rozsah regionální uniformity mezd pro určité kvalifikační skupiny. (Wokoun, 2008)

Koncentrace regionální problémů do určitých území může vést ke vzniku regionů například s vysokou nezaměstnaností či jinými sociálními problémy s nízkou hospodářskou výkonností, se špatnou kvalitou životního prostředí. Diference, nerovnosti jsou obecně významným podnětem společenského vývoje, přičemž jejich existence je žádoucí a nezbytná, nicméně příliš velké rozdíly mezi regiony přestávají působit stimulačně a mohou mít nepříjemné ekonomické i závažné sociální politické důsledky, a proti jsou zpravidla považovány jako negativní jev. (Wokoun, 2008)

Existence regionální politiky tedy vyplývá u již zmíněných meziregionálních diferencí, přičemž praktická realizace regionální politiky je pak vázána na splnění určitých podmínek, a sice na politické vůli regálními problémy se nejen zabývat, ale je i řešit a na ekonomických možnostech tyto problémy řešit. S tím souvisí i motivy existence regionální politiky. Za nejdůležitější jsou zpravidla považovány ekonomické motivy regionální politiky, nicméně ani sociálním ekologické povahy nejsou bez významu. (Wokoun, 2008)

16

1.3 Region

Region tak jak ho definuje Evropská Unie.

Hlubším přiblížením pojmu však lze odhalit jeho široké sémantické možnosti. Jedná se o část zemského povrchu s určitými typickými znaky. Existují dva základní druhy regionů:

1. Fyzickogeografický - vymezený na základě fyzickogeografických znaků (reliéfu, klimatu, půd, vodstva apod.); vyznačuje se vysokou mírou homogenity;

2. sociálněgeografický - vymezený na základě relativně uzavřených prostorových vztahů, zejména dojížďky; vyznačuje se určujícím vztahem středisko – zázemí Regiony podle akademického přístupu na regiony homogenní a nehomogenní.

Region je účelově (často abstraktně) vymezené území, jehož hranice jsou dány významnými funkčními vazbami (zejména v případě městského regionu) anebo společnými charakteristikami fyzikálními, přírodními, klimatickými, ekonomicko‐sociálními, etnickými, jazykovými atd. Obecně regiony rozdělujeme na regiony homogenní a nehomogenní.

(Šilhánková, 2013)

Homogenní region bývá vymezen na základě kritérií stejnorodosti (homogenity).

Homogenní region se vyznačuje maximální vnitřní homogenitou a maximální vnější heterogenitou. Jde o nalezení shody – regiony se shodně pahorkatinným reliéfem, regiony s převahou pěstování brambor, přibližně stejně hustě osídlené regiony, regiony se stejnými hospodářskými charakteristikami… Homogenita není absolutní – vždy se projevují určité odchylky. Homogenní regiony jsou častější ve fyzické geografii (klimatické, biogeografické regiony) než v geografii socioekonomické (zde např. zemědělské regiony). Hranice homogenních regiony probíhají tam, kde jsou charakteristické rysy jader sousedních regionů nejméně výrazné a navzájem se spojují. (Šilhánková, 2013)

Nehomogenní region (heterogenní, nodální, spádový, uzlový, funkční). Tyto regiony jsou jednotné ve vztahu jejich vnitřní struktury nebo organizace. Sestávají z nodálního centra (uzlu, jádra, nodálního střediska) nebo i z několika nodálních center a zázemí (periferie), které je na uzly vázáno drahami a toky. Nehomogenní region je vymezen na základě na sebe vzájemně působících prostorových prvků a určení postavení těchto prvků v hierarchické stupnici. Kritériem pro spojení prvků do jednoho regionu je intenzita jejich vzájemného působení a síla vazeb mezi nimi, především mezi nodálním centrem a jeho zázemím.

Příkladem nodálních regionů jsou spádové regiony, vymezené oblastmi, ze kterých lidé jezdí nakupovat do určité oblasti – jádra = nodusu = centra. Hranice nodálního regionu tvoří oblasti, ve kterých se stanoví hranice mezi gravitačním působením sousedních center. Pro vymezení spádových oblastí jsou používány gravitační modely. (Šilhánková, 2013)

17 Již dlouhá léta se odborníci bezúspěšně snaží o všeobecně přijatelnou definici pojmu regionu. Pojem region se diskutuje a metaforicky používá v nejrůznějších odborných a obsahových souvislostech. V literatuře se můžeme setkat s celou řadou snah o typologizaci regionů podle nejrůznějších kritérií. Většina z nich se přitom snaží kombinovat tři aspekty:

různá pojetí či koncepce prostoru, velikost a věcný obsah. Jednou z nejnovějších a nejvíce citovanou klasifikací je typologizace regionů (Damborský, 2008)

1. Reálné regiony nebo také analytické regiony jsou vědeckými konstrukcemi, které slouží vědeckému poznaní a jeho snahám o vědecké uspořádání reality.

2. Regiony, které jsou jako regiony vnímány anebo s nimiž se aktéři identifikují.

3. Regiony vymezené lidskými aktivitami a činnostmi.

4. Deskriptivní regiony (vymezují se na základě situační analýzy)

5. Normativní regiony (vznikají politickým rozhodnutím na základě požadavků legislativy anebo exekutivy. (Damborský, 2008)

Pro účely efektivního získávání prostředků z evropských fondů byly na území ČR zřízeny regiony soudržnosti, které se skládají z jednoho či více krajů.

Evropská Unie má jako jeden z hlavních cílů podporu regionů s nízkou ekonomickou a sociální strukturou. Evropská unie používá pro účely regionálního rozvoje systém regionálního členění NUTS. Každý členský stát je rozdělen do tří úrovní těchto statistických jednotek (dle počtu obyvatel). Pro čerpání z fondů EU se nejvíce využívá region na úrovni NUTS II, v České republice byly proto vytvořeny tzv. regiony soudržnosti.

Obrázek č.1 - Skladba 14 krajů (NUTS III) do 8 regionů soudržnosti (NUTS II)

Zdroj: https://www.strukturalni-fondy.cz

Pro statistické monitorování a analýzy ekonomické a sociální situace v regionech byla proto v roce 1988 zavedena jednotná nomenklatura územních statistických

18 jednotek (NUTS). Na jejím základě jsou dle počtu obyvatel definovány tři hlavní úrovně regionálního členění území: NUTS I, NUTS II, NUTS III. Následující tabulka ukazuje, jak se rozděluje NUTS podle počtu minimálního a maximálního počtu obyvatel na dané území

Tabulka č.1 - Doporučený počet obyvatel pro úrovně NUTS

Zdroj: https://www.strukturalni-fondy.cz

Kromě tří úrovní NUTS ještě existují dvě nižší úrovně územněsprávního statistického členění, které však již nejsou určující pro rozdělení prostředků z fondů EU. Jedná se o tzv. místní administrativní jednotky (LAU).

Tabulka č.2 Rozšířená tabulka NUTS

Zdroj: https://www.strukturalni-fondy.cz

Na území České republiky dělíme oblasti na městské, venkovské, periferní a suburbální. Pro řešené téma bakalářské práce je důležité si tyto oblasti popsat.

Venkovská oblasti jsou do cca 5000 obyvatel s převahou zemědělské činnosti.

Vesnice může být definována:

19 Z hlediska urbanistického – sídlo, které je tvořeno typickou nízkopodlažní zástavbou s převážně rodinnými domy, s málo vyvinutou uliční sítí, dominantním prostorem návsi (fungující jako společenské a kulturní centrum) a vysokým podílem zeleně.

Z hlediska architektonického – sídlo s převažující nízkopodlažní zástavbou v rodinných domech postrádající přízemí určené pro obchodní činnost či služby. Venkovský dům je tvořen i rozsáhlejším zázemím sloužícím dříve pro hospodářskou činnost (zemědělská prvovýroba), dnes obvykle pro zajištění chodu domu. Dvůr a zahrada jsou vymezené a plní oddělené funkce.

Z hlediska sociálního – sídlo, kde jsou mezi jednotlivými obyvateli úzké sociálními kontakty, existuje zde dlouhodobá přirozená sociální kontrola a spoluúčast.

Z hlediska ekonomického – sídlo, kde převažuje zemědělství a primární výroba potravin, případně sídlo, kde významná část obyvatelstva vyjíždí do zaměstnání mimo sídlo.

Oproti tomu města oblasti jsou nad 5 tis. obyvatel, kde převažují nezemědělské funkce (průmysl, služby, správa atd.). Město můžeme charakterizovat jako geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice. Jsou to především relativní velikost ve srovnání s vesnicemi, vysoká hustota osídlení, kompaktnost a koncentrace zástavby, typická demografická, sociální a profesní struktura obyvatel (obvykle nepracují v zemědělství, ale naopak v obchodu, průmyslu, službách) a poskytování správních, vzdělávacích, obchodních a kulturních funkcí pro širší okolí. Pro město je také specifický městský způsob života, který je na rozdíl od venkovského více neosobní, anonymní a účelový. Obyvatelům měst klesá počet osobních vztahů a sociálních kontaktů, naopak roste počet profesionálních vztahů a fyzických kontaktů. Město tak můžeme charakterizovat jako větší osídlené místo s určitou funkcí (správní, obchodní, průmyslové atd.). Města dělíme (v podmínkách ČR): podle velikostim, podle způsobu vzniku, podle doby vzniku a podle převládající (specifické) funkce a charakteru městské oblasti.

(Šilhánková, 2015)

Podle Havlíčka je periferie specifické území s poruchou funkčně prostorových vztahů, která jsou výsledkem nerovnoměrného působení vzájemně se podmiňujících sociálních, ekonomických, politických, kulturních i fyzickogeografických faktorů. V rámci polarizace prostoru periferii označuje území polohově nebo významově odlehlé, okrajově či nedostatečně integrované. Vyskytuje se zde tradiční hospodářství. V této oblasti najdeme nejrozsáhlejší oblasti nepoškozené původní krajiny. Periferie má své jádro, privilegované místo v určitém teritoriu. (Havlíček, 2005)

V suburbánních oblastech jde o proces rozšiřování předměstí, prostorová změna osídlení charakteristická hromadným stěhováním obyvatel z centrálních částí městských aglomerací a konurbací na jejich okraje a za administrativní hranice městských celků se zachováním úzkých funkčních vztahů nově osídlených území se sídelními jádry.

Suburbanizace je fáze urbanizačního procesu, kdy stagnuje nebo ubývá počet obyvatel

20 jádrového města a roste počet obyvatel v obcích příměstské zóny. Proces suburbanizace je kontinuální změna sociálního a fyzického prostředí z venkovského na předměstské (Šilhánková, 2015)

I přesto že je Česká republika od roku 2004 členem Evropské Unie, tak na území najdeme např. vojenské tábory a újezdy, které jsou často nevyužívané nebo to jsou prázdné pole. Tento typ území nazýváme jako brownfields. V českém jazyce doslova hnědé pole.

Je mnoho definicí brownfields a rozdíl je zejména mezi evropským a americkým pojetí brownfields. Evropské vnímání vidí brownfields jako opuštěné, nedostatečně využívané nebo prázdné území, které může, ale nemusí mít ekologickou zátěž, na kterém předcházející užití skončil a trh nebyl schopen bez nějakého druhu intervence ho znovu využívat. Co je a co není brownfield také záleží na podstatně místních okolnostech. Co je považováno za brownfields podle jedné normy, může být slibný podnik podle jiné normy. Je také důležité si uvědomit, že některý brownfield může být ještě částečně využíván. Ačkoli mnoho brownfields není již dlouho v užívání, standartní popis „nedostatečné využívaní“ implikuje, že území v této kategorii nejsou plně využívána. V případě, kdy území není déle využíváno, by je vlastník klasifikoval jako brownfield, i když jiná část pokračuje v produktivním využívání. Skutečnost, že můžeme absolutně a exaktně definovat, co jsou a co nejsou brownfields, způsobuje jednu z bariér jejich znovu užívání. Zde je definice, které byla nyní široce akceptována v evropském prostoru. (Jiřina Jackson, 2006)

Brownfields jsou plochy, které:

 Jsou dotčeny předcházejícím užíváním a užíváním okolních pozemků

 Jsou opuštěné nebo nedostatečně využívané a mají skutečné nebo očekávané problémy s kontaminací

 Jsou hlavně v městských oblastech

 Vyžadují zásah, aby mohly být vráceny k prospěšnému využívání (Jiřina Jackson, 2006) Typy brownfields podle jejich předcházejícího využívaní:

Se změnou režimů na konci osmdesátých let minulého století, většina odvětví průmyslu středoevropských zemí rozpoznala svou nadbytečnost, neschopnost konkurovat svou efektivností a produkty, které byly nabízeny. Zmizely staré trhy, fungování společností prodaných v různých typech privatizačních procesů mělo krátké trvaní. (Jiřina Jackson, 2006)

K postprůmyslovým brownfields vznikaly brownfields u důvodu determinace: prázdné nebo nevyužívané rozsáhlé základny v okolí středoevropských měst. Velmi podinvestované a zchátralé bloky a základny mohou být dnes označovány jako rezidenční brownfields. (Jiřina Jackson, 2006)

21 Typy a kategorizace brownfields mohou být rozděleny a analyzovány několika způsoby. Zde jsou dvě takové klasifikace. První ukazuje roztřídění ploch podle přecházejícího využití a druhý třídí plochy podle jejich komerčního využití:

První klasifikace podle předcházejícího využití

 Průmyslový

 Vojenský

 Železniční a dopravní

 Zemědělský

 Institucionální (školy, nemocnice, věznice)

 Obchodní (nákupní střediska, úřady)

 Kulturní (kulturní domy, kina)

 Rekreační (sportovní hřiště, parky, volné prostory) Druhá klasifikace podle komerčního využití

 Potencionální rozvojové lokality

 Rezervní lokality

 Samostatně se rozvíjející lokality

(Tento model byl vytvořen v projektu CA-BERNET) Co se dá získat využitím brownfields:

 Každý hektar představuje možnost vytvoření 50 pracovních míst

 Dobře fungující urbanizované území představuje významný daňový výnos

 Vytvoření parku představuje nejen zlepšení životního prostředí, ale přináší obvykle i zvýšení tržní hodnoty sousedních nemovitostí

 Zalesněné území vylepšuje vzhled krajiny a přímo ovlivňuje ŽP

 Nové rozčlenění území do parcel otvírá nové možnosti využití pozemků a umožňuje zlepšení jejich infrastruktury

 Opětovné využití brownfields přináší vítězství na všech frontách (regionální a místní konkurenceschopnost, ekonomické využitím půdy ve společnosti, atraktivnosti pro potencionální investory, možnost zaměstnání, zdravotní hledisko, udržitelný rozvoj společnosti). (Jiřina Jackson, 2006

Dalším významná definice pro pojem region. Region se soustředěnou podporou je podle zákona státu.

22 Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu vychází ze Strategie regionálního rozvoje České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji na základě průběžné analýzy hospodářského a sociálního rozvoje státu navrhuje vládě vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba s ohledem na vyvážený rozvoj státu a vyrovnávání rozdílů mezi úrovněmi jeho jednotlivých územních celků podporovat. Typy regionů se soustředěnou podporou státu jsou vymezeny v §4 zákona č.

248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. (Zákon o regionální podpoře, 2000) Usnesením vlády č. 560/2006 byly pro období 2007-2013 vymezeny tyto regiony

1. regiony se soustředěnou podporou státu, které se podle charakteru svého zaostávání člení:

 strukturálně postižené regiony (území okresů Most, Karviná, Chomutov, Teplice, Ostrava-město, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Sokolov),

 hospodářsky slabé regiony (Hodonín, Znojmo, Třebíč, Bruntál, Opava, Jeseník, Přerov, Šumperk, Svitavy, Louny a území bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá),

 venkovské regiony

2. ostatní regiony, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů: např.

pohraniční regiony, bývalé vojenské prostory, regiony postižené živelními pohromami, regiony se silně narušeným či poškozeným životním prostředím, regiony s méně příznivými podmínkami pro rozvoj zemědělství, regiony s vyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti, než je průměrná úroveň v České republice (území okresů Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, obcí s rozšířenou působností Ostrov, Frýdlant, Králíky, Bystřice nad Pernštějnem, Bučovice, Mikulov, Štemberk, Uničov, Kroměříž, Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Klobouky). (Zákon o regionální podpoře, 2000)

23

1.4 Bývalé vojenské újezdy

Vojenské újezdy tak, jako je známe i dnes, vznikaly na území našeho státu postupně již za Rakouska – Uherska. Potřeba cvičit armádu je logickým předpokladem pro samotnou její bojeschopnost a efektivitu. S technologickým vývojem a rozvojem způsobů vedení válek, bylo zapotřebí vyčlenit a určit místa, kde mohou vojska sídlit a popřípadě i efektivně cvičit. K tomuto účelu jsou nejvhodnější prostory s přírodní charakteristikou, vyznačující se svoji rozlohou, stejně tak prostory, které co nejméně ohrozí fyzické osoby a civilní majetek.

Význam některých prostorů a jejich vznik se vztahoval hlavně k charakteristice území a její zeměpisné poloze. Mnohé prostory začaly vznikat především jako samostatné střelnice pro různé druhy zbraní a tím se i profiloval jejich charakter a požadavek na velikost a členitost krajiny. Ostatně každý z dnešních vojenských újezdů má svůj vlastní vývoj a historii. Po období Rakousko-Uherském a po vzniku samostatného Československého státu se začaly utvářet vojenské prostory formou a prostřednictvím nařízení prvorepublikové vlády a jejich vznik a funkční určení se odlišuje co do každého újezdu samostatně. Po obsazení Československého státu nacistickými vojsky vznikaly a byly rozšiřovány stávající prostory pro potřeby nacistů, kteří zde využívali střelnice prostřednictvím svých jednotek a vojsk. Prostory sloužily pro výcvik konkrétních druhů vojsk a zbraní. Z tohoto pohledu lze na vojenské prostory stále ještě nahlížet jako na vojenské tábory, či možná střelnice. V případě nacistických vojsk je pravdou, že pro účely výcviku německých jednotek byly zřizovány prostory s mnohdy nemalou rozlohou a tedy zabírány obce s původním obyvatelstvem.

(Tomáš Labuda, 2015)

Zrušené vojenské újezdy: Ralsko, Brdy, Mladá, Dobrá voda, Prameny, Panenská Zachované vojenské újezdy: Březina, Boletice, Libavá, Hradiště

1.4.1 Bývalý vojenský újezd Ralsko

Bývalý vojenský výcvikový tábor Ralsko byl veliký 250 km² a rozprostíral se mezi Českou Lípou, Stráží pod Ralskem a Mnichovským Hradištěm. (Liberecký kraj)

Po Mnichovu získal v roce 1938 celý prostor Ralska německý Wehrmacht, který zde v roce 1945 vybudoval letiště u Hradčan. Letiště bylo poté poškozeno americkými nálety a po skončení války dokončeno Čs. armádou. Rusové v 80. letech zvětšili přistávací dráhu na celkovou délku 2,7 km a šířku 90 m, aby na ní mohl přistát raketoplán Buran. Dodnes patří k největším ve střední Evropě. (Liberecký kraj)

Konec války s sebou přinesl odsun říšských a sudetských Němců z oblasti a osidlování novými obyvateli. V roce 1946 však vláda rozhodla o vytvoření vojenského výcvikového

24 prostoru, a tak po dvou letech bylo v průběhu roku 1947 opětovně vysídleno celkem 15 obcí.

V letech 1950 až 1951 byly vysídleny další 3 obce. (Liberecký kraj)

Československá armáda během příštích let vybudovala v Ralsku další vojenská zařízení; výzkumný polygon pro testování různých druhů munice, muniční sklady, tankové střelnice Židlov a Bělá, garáže pro tahače jaderných hlavic a v neposlední řadě přísně utajované sklady jaderných hlavic. Po invazi a následné okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy roce 1968 obsadila Ralsko až do roku 1991 sovětské armáda. (Liberecký kraj)

V souvislosti s vojenskými prostory v České republice je často vyjadřován názor, že jejich existence uchránila tyto oblasti před vnějšími negativními vlivy a zabránila tak devastaci krajiny. Toto tvrzení platí pro části výcvikových prostorů, které nebyly vojensky využívány. Zde se v nedotčené krajině zachovaly mnohé rostlinné druhy, které se mimo vojenský prostor vyskytují již jen ojediněle. Naproti tomu v oblastech, kde přímo působily vojenské jednotky (asi 25% z celkového území Ralska), se na krajině a přírodě nesmazatelně podepsala bezohlednost sovětské armády vůči životnímu prostředí. Například v prostoru letiště Hradčany bylo na různých složištích skladováno způsobem, který neodpovídal technickým normám, množství pohonných hmot, raketových paliv, olejů a chlorových látek.

Důsledkem je silná kontaminace zemin a podzemních vod ropou, těžkými kovy a dalšími životu nebezpečnými látkami. (Liberecký kraj)

Po pádu komunismu se jednou z priorit československé vlády stal odchod sovětských vojsk z území Československa. Po řadě jednání nakonec sovětská vláda v únoru 1990 podepsala mezivládní dohodu o odsunu sovětských vojsk a v květnu 1991 opustil Ralsko poslední sovětský voják. Po odchodu sovětských vojsk byl vojenský výcvikový prostor Ralsko v roce 1991 zrušen a 1. ledna 1992 vznikla sloučením devíti osad na jeho bývalém území obec Ralsko, se svými 170 km² po Praze druhá nejrozsáhlejší obec v České republice.

V letech 1993 až 2004 proběhla asanace bývalého vojenského prostoru, během které bylo nalezeno a zlikvidováno přes 120 tis. kusů munice. Nadále probíhá dekontaminace znečistěných půd a podzemních vod. V roce 1995 byla dokončena identifikace majetku a byl zahájen jeho převod obcím a novým uživatelům. Bývalé vojenské budovy jsou v současné době v omezené míře komerčně využívány jako sklady surovin. Vojenské letiště u Hradčan je částečně používáno ke sportovním účelům, natáčely se zde také filmy Tmavomodrý svět a Stalingrad. Na území tankodromu Židlov byla zřízena obora vzácných druhů zvěře. Další plány na využití, jako například vybudování testovací dráhy mladoboleslavskou Škodou, nebyly zatím realizovány.Dále je Ralsko prostorem s téměř divokou přírodou, která je protkána sítí asfaltových cest a tankodromů. Z vojenské historie zbývají už pouze ruiny. Asi nejvýraznějším fragmentem je letiště Hradčany, nepřehlédnutelné jsou i tankové střelnice Židlov (dnes obora) a Bělá. Po celém prostoru Ralska potom najdeme zbytky bojových a výcvikových útvarů, muničních skladů a dalších vojenských objektů. (Liberecký kraj)

25

1.5 Charakteristika města Ralska

Město Ralsko leží na jihovýchodě v okresu Česká Lípa. Česká Lípa je město v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Leží na řece Ploučnice s historickým centrem na jejím pravém břehu.

Česká Lípa zahrnuje 14 místních částí o celkové rozloze 66 kilometrů čtverečních, kde žije 37 tisíc obyvatel. Nejstarší dějiny města jsou spjaty s vodním hradem založeným na zemské stezce do Lužice k ochraně brodu přes řeku Ploučnici. Zbudováním hradu Lipý byly vytvořeny předpoklady založit na blízkém vyvýšeném místě město — Českou Lípu. Privilegium udělené městu v roce 1381 potvrdilo význam České Lípy jako střediska řemesel a obchodu. V průběhu historického vývoje se Česká Lípa stala díky své strategické poloze na severu Čech významným správním střediskem a centrem hospodářského i kulturního života příhraničního regionu. Po vzniku Československa se město stalo centrem národnostních nepokojů.

Novodobý vzhled a vývoj ovlivnila průmyslová výroba a blízkost těžby uranu. V 70. a 80.

letech 20. století ve městě vznikla řada velkých panelových sídlišť. Po dlouhá léta uzavřený vodní hrad, zpřístupněný od června 2003 veřejnosti, se stal jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů a současně místem konání nejprestižnějších společenských a kulturních akcí.

Centrum městské části bylo zachováno a vyhlášeno městskou památkovou zónou. (Oficiální stránky města Ralska)

Obrázek č. 5 – Vzdálenost a dostupnost mezi Českou Lípou a Ralskem

(Zdroj: www.mapy.cz)

Vzdálenost mezi Českou Lípou a Ralskem je 25,4 km. Osobním automobilem se do Ralska dostaneme po silnici č.268 a průměrná doba strávená na této silnici je 30 minut.

V případě dojížďky městskou hromadnou dopravou je možnost z České Lípy jet vlakem do města Mimoň a z Mimoně pokračovat autobusovou dopravou až do centra města Ralska.

Tento typ dopravy průměrně trvá 45 minut.

26 Město Ralsko čítající 2 156 obyvatel je správním obvodem obce s rozšířenou působností Česká Lípa a správním obvodem obce s pověřeným úřadem Mimoň. Město na jihovýchodě okresu Česká Lípa, na území bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko, opuštěného sovětskou armádou, v průměrné nadmořské výšce 331 metrů. Ralsko patří rozlohou 171 km² k obcím s největší rozlohou v Česku (po Praze, Brně a Ostravě 4. největší obec i město). Oblast města Ralsko je tvořena sedmi obecními částmi Kuřivody, Dolní Krupá, Náhlov, Ploužnice, Hvězdov, Boreček, Hradčany. Spádové území města Ralsko má celkovou rozlohu 17 023 ha, což představuje 5 % z rozlohy celého Libereckého kraje. Velkou část rozlohy tvoří bývalý vojenský prostor, jehož využití je velice problematické, a vytváří výraznou překážku v dostupnosti jednotlivých městských částí. Hlavním sídlem novodobé obce je bývalé město Kuřívody, po němž zdědila status města. Název Ralsko není názvem žádné sídelní části dnešního města, ale dominantního kopce a hradu, nacházejících se na hranici jednoho ze severních výběžků území města a bývalého vojenského výcvikového prostoru. Žije zde přibližně 2 100 obyvatel.

Tabulka č.3 – populační vývoj obyvatelstva Ralsko od roku 2000 až do roku 2017

(zdroj:https://www.czso.cz/csu/xl/091012_pop_vyv)

Nejčastější obživou obyvatel v oblasti Ralska bylo zemědělství. Tam, kde byla kvalitní půda, se pěstovalo obilí. Kvůli méně úrodné půdě převládal ve většině území chov skotu.

Díky rozsáhlým okolním lesům se místní živili jako dřevorubci nebo vyráběli dřevěné uhlí a získávali smůlu. Kvalitní dřevo také sloužilo pro stavbu lodí. U vodních toků byli v provozu mlýny a pily zpracovávající dřevo. Díky dobrému písčitému podloží byly zakládány lomy a cihelny. Provozovala se drobná řemesla všeho druhu. Zastoupení měla pohostinská a se zvyšující oblíbeností kraje u turistů i rekreační činnost. V letních měsících si lidé přivydělávali sběrem lesních plodin. Velký význam v oblasti měl chov včel na med a pěstování ovoce.

Z obcí nedaleko Mimoně byli zaměstnáni jako dělníci ve zdejších textilních a dřevozpracujících továrnách. Lidé, kterým vzdálenost nedovolovala každodenně docházet do Mimoně, provozovali domácí zpracovávání výrobků pro nábytkářskou firmu Fisher v Mimoni.

Pro Jablonecké bižuterní továrny zase podomácku vyráběli skleněné perle a také navlékali korálky. (Oficiální stránky města Ralska)

27 Oblast dnešního Ralska byla do konce 2. Světové války běžnou součástí českolipského okresu. Nacházele se zde přes 20 vesnic a 20 samot s přibližně 7000 obyvateli, které živilo zemědělství a drobná řemesla. Po roce 1945 bylo vyhnáno z tohoto území původní německé obyvatelstvo a tento kraj zůstal doslova prázdný. Toho využila Československá armáda, která zde v roce 1950 zřídila vojenský výcvikový prostor, jež zde trval až do roku 1992. Za tuto dobu zde cvičili českoslovenští a později i sovětští vojáci. Následkem vojenských aktivit bylo zničení většiny sídel a původního charakteru krajiny. Dnes je tato oblast prázdná s výjimečně zachovalou přírodou. (Oficiální stránky města Ralska)

Vojenský prostor byl zrušen k 1.1. 1992 a byl uvolněn pro civilisty. Na větší části jeho území vznikla obec Ralsko (170 km²). Jako sídlo obce, do kterého se mezi prvními přistěhovali Volynští Češi, bylo určeno město Kuřívody. Tito noví obyvatelé se na základě českého občanství svých předků mohli vrátit do Čech z území postiženého havárií v Černobylu. Po zrušení VVP byly zahájeny pyrotechnické a hydrologické průzkumy a následně sanační práce.

V roce 1994 byla založena státní organizace PRIVUM, která měla privatizovat stání majetek v Ralsku. Jedná se o objekty po armádě včetně ubytovacích a skladovacích prostor (Poštolka, 1998).Tyto objekty byly po odchodu vojsk zdevastovány českým obyvatelstvem. Velká část vojenských sídlišť se zrekonstruovala pro nové obyvatele obce Ralsko. Vhodné nebytové prostory byly využity k podnikání, ostatní objekty zůstávají zdevastovány. Na velké části bývalého VVP. Ralsko vznikla v roce 2001 obora Židlov. Je spravována VLS a slouží pro chov vysoké zvěře. V roce 2007 převzal Liberecký kraj Hradčanské letiště, kde bude chtít realizovat své projekty. Ostatní rozsáhlá území na své budoucí využití zatím čekají. (Oficiální stránky města Ralska)

První písemné zmínky o území dnešního Ralska pocházejí ze 13. století. Rozsáhlé území mezi Českou Lípou a Mnichovým Hradištěm patřilo zpočátku přemyslovským knížatům a církevním institucím. Ve 13. - 16. století měl nad územím města Ralsko moc šlechtický rod Ronovců, jejichž potomky byli Berkové z Dubé a Lipé, kteří zde založili několik hradů, z nichž nejvýznamnější byl Bezděz a Ralsko, dále menší hrady a tvrze Děvín, Stohánek, Krucenburg, Zbynsko (zanikly většinou v 15. století). (Oficiální stránky města Ralska)

Důležité historické milníky pro město Ralsko před rokem 1945 žilo v tomto prostoru více než 7000 obyvatel, většinu z nich tvořili obyvatelé německé národnosti a německy mluvící obyvatelé, na které se po válce stahovalo nařízení o odsunu. Největším sídlem regionu bylo malé město Kuřívody, dalším významným centrem byla sídla Svébořice , Hradčany, v té době již oblíbené rekreační středisko. Na konci II. světové války, v roce 1945, bylo u Hradčan Němci vybudováno vojenské letiště. (Oficiální stránky města Ralska)

Dnem 1. 7. 1950, bylo rozhodnuto zřídit na tomto území vojenský výcvikový prostor Ralsko pro potřeby výcviku vojsk ČSA. V letech 1946-1950 bylo toto území postupně vysídleno a předáno armádě. Úplné vysídlení obyvatelstva bylo ukončeno k 31.10.1952, z vesnic bylo vystěhováno přes 3000 obyvatel. Do území VVP byly v roce 1949 zařazeny obce:

Černá Novina, Holičky, Horní Krupá, Hvězdov nad Ploučnicí, Jablonec, Křída, Kuřívody, Okna, Olšina, Palohlavy, Proseč, Svébořice, Židlov a částečně Jezová, Ploužnice, Horní Rokyta, Hradčany. Až do roku 1968 sloužil tento, rozlohou druhý největší VVP bývalého Československa, potřebám naší armády. Vojska ČSA však zde trvale nikdy nebyla umístěna.

Po roce 1968 toto území bylo využíváno společně se Sovětskou armádou. V polovině 80. let

28 tento prostor přestala naše armáda plně využívat. Přístup do některých částí území se omezil pouze na zaměstnance Vojenských lesů a statků nebo uranového průmyslu. (Oficiální stránky města Ralska)

V r. 1988 zde byla dokončena modernizace, v té době největšího vojenského letiště a letecké základny Sovětské armády na našem území, letiště Hradčany. S působením Sovětské armády souvisela i výstavba velkého počtu budov a bytů stavěných podle ,,sovětských norem”, výstavba centrálního zdroje tepla, ale i likvidace zbytků staršího osídlení. V prostoru žilo trvale více než 20 000 vojáků a rodinných příslušníků ze SSSR, kteří byli soustředěni především v lokalitách - Kuřívody, Hradčany, Vrchbělá, Hvězdov nad Ploučnicí, Svébořice, Nový Dvůr, Jablonec a Jezová. (Oficiální stránky města Ralska)

Z data 1. 1. 1992 byl VVP Ralsko zrušen, jeho území o rozloze 250 km² bylo rozděleno do 13 obcí ve třech okresech (Česká Lípa, Mladá Boleslav a Liberec). Vojenské lesy a statky měly za úkol postupně zahladit následky vojenského účelového využívání, provést asanaci výcvikových zařízení, prvotní rekultivaci zemědělských a lesních pozemků, nápravu škod na vodních tocích, dílech a komunikacích, v souladu se zájmy ochrany přírody a tvorby krajiny.

(Oficiální stránky města Ralska)

V návaznosti na znění Zákona o obcích byl dne 1. prosince 2006 Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR obci Ralsko navrácen statut města.

Obrázek č.3 - Znak města Ralska

(zdroj: http://www.mestoralsko.cz/symboly-mesta/d-2274/p1=2284)

Dnešní město Ralsko bylo založeno v lednu 1992, kdy došlo k sloučení devíti osad převážně na území bývalého Vojenského výcvikového prostoru v jeden správní celek o rozloze 17 025 hl.: Kuřívody, Boreček, Horní Krupá, Náhlov, Hradčany, Ploužnice a sidliště Hvězdov. Svébořice a Jablonec (Jabloneček) byly po pobytu sovětských vojsk téměř srovnané se zemí a zůstávají dosud neobydleny. (Oficiální stránky města Ralska)

Statut města byl Ralsku udělen 1.12 2006. Městský úřad sídlí v části Kuřívody. Město najdeme v Libereckém kraji, okres Česká Lípa, v nadmořské výšce o průměru 331 m n. m. Je obklopeno rozlehlými lesy, jež jsou nejzachovalejšími na Liberecku, neboť do těchto lesů byl díky vojenskému prostoru omezen po řadu let přístup. (Oficiální stránky města Ralska)

29 Obrázek č.4 - Současná poloha města Ralska z pohledu mapy České republiky a z pohledu kraje Liberec

(zdroj: http://www.mestoralsko.cz)

Obrázek č.4 ukazuje na současnou polohu Ralska. Jedná se o současnou polohu města Ralska z pohledu na mapu České republiky a z pohledu na mapu Libereckého kraje.

30

2 Praktická část

2.1 Regionální rozvoj

Schválený rozpočtový opatření zastupitelstvem od 1/2018 ukazuje příjmy necelých 99 milionů korun a výdaje 83 milionů korun. Z toho nejvýraznější složky ve výdajích jsou činnost místní správy činní 19 milionů korun a komunální služby a územní rozvoj 17,9 milionů korun.

Město Ralsko má nevyužitých 15.465.787 korun.

V roce 2017 bylo uvolněno z rozpočtu Libereckého kraje 3,3 milionů korun na zbourání tří vojenských budov. Příloha C (obrázek). (Liberecký kraj)

Dohledatelné investice ve většině putují do bývalého vojenského újezdu. Jsou zde využívány především k demolici starých a zchátralých domů. V dubnu 2018 uzavřelo Ministerstvo vnitra smlouvu s Ralskem za 60 milionů korun na rozvoj vojenského areálu.

Jedná se o opravu starých budov, které budou využívány pro policejní pyrotechniky. Dále se jedná o nové oplocení kolem skladu výbušnin, kamerový a zebezpečovací systém, záložní zdroje energie, úpravy cest v areálu, nová požární nádrž a oprava nouzového krytu. Podle smlouvy nesmí okolí obtěžovat hlukem a prachem. O víkendech a svátcích nesmí hluk přesahovat hranice povoleného hluku. (Jakub Bartosz, Právo)

„Vláda v demisi slíbila peněžní pomoc při demolici starých zchátralých budov v bývalém vojenském prostoru. Program na demolice, z něhož mohly čerpat pouze obce, chce vláda rozšířit i na kraje. Výzva bude na podzim v roce 2018. Je připraveno sto milionů korun. Premiér Andrej Babiš přislíbil dotaci dalších 250 milionů korun. V tomto programu je slíbeno až 350 milionů korun“. Tato částka by mohla velmi pomoc Ralsku jako takovému.

(ČTK, 2018)

Město již dlouho potřebuje vylepšit svou ekonomickou situaci. Investovat do regionálního rozvoje popř. do cestovního ruchu, který obsahuje dlouhodobou návratnost.

Ralsko má velký potenciál stát se oblíbenou a často navštěvovanou turistickou destinací.

Namístě je potřeba velkých investicí v řádu několika sta milionů korun. Cestovní ruch přiláká další investory a pomůže s rozvojem Ralska. Vznikli by nové pracovní pozice pro obyvatele Ralska. Město by bylo více frekventované a lidé by zde nechávali část svých peněz jako útratu. Další problém spočívá v tom, že momentálně je Ralsko připraveno na krátkodobé turistické návštěvy. Je zde velice málo ubytovacích a občerstvovacích zařízení, které by návštěvníky zdrželo déle než jeden den, maximálně dva. Nejbližší hotely se nacházejí např.

v Mimoni, Bělá pod Bezdězem a v Doksy. Podle autora je důležité zvolit správně primární cíle, kam by investice putovaly. Mělo by se jednat především o investici do infrastruktury a vybavenosti města, popřípadě do bezpečnosti. Která zahrnuje bývalí vojenský újezd Ralsko.

31 Ralsko všeobecně potřebuje spousty finančních prostředků na vylepšení celého Ralska. Když bude akceptovaná smlouva, která je výše zmiňovaná, tak Ralsko obdrží finanční dotaci 350 milionů korun, byl by to velký krok kupředu. I když se jedná pouze o jednu položku a to je bývalý vojenský újezd. V bývalém vojenském prostoru se nachází spousty zchátralých budov, bunkrů a skladů, které je potřeba zbourat. Není ověřeno, zda 350 milionů bude stačit. Dále je potřeba něco zásadního nabídnout investorům, kteří by mohli pomoc s občanskou vybaveností a přilákat nové návštěvníky. Připravit Ralsko na více než jednodenní návštěvy. To znamená postavit hotely. V Ralsku se nachází poměrně dost kempů.

Další investované peníze, by rozhodně měli putovat na odstranění výbušných min.

Podle autora je to velice důležitá a možná někdy i dost opomíjená bariéra. Většinou je lidem doporučeno chodit po zpevněné půdě či asfaltu. Nikdo přesně neví, kde se mohou nacházet tyto miny. Miny jsou velice starý a můžou kdykoliv explodovat. Ač je to velice nákladné je potřeba prohledat půdu, alespoň do hloubky deseti metrů. Jde o rozsáhlou půdu a velký finanční obnos, ale jde především o zdraví jak turistů, tak i občanů Ralska. Při představě, že si jakýkoliv turista, dítě, obyvatel Ralska může přivodit díky této mině zranění nebo i něco více, je velká bariéra. Prozatím je toto veliká bariéra pro cestovní ruch.

Neméně důležitá investice podle autora je výzkum přírody, neboli tzv. asanace.

Výzkumem přírody je myšleno, najmout chemiky a nechat udělat více rozborů krajiny. I když asanace již probíhá, je potřeba urychlit tento výzkum. Jde především o kontaminaci z dob provozu vojenského újezdu. Kdy vojáci vypouštěli do přírody exkrementy, moč, vodu z prádelny (kdy se můžeme pouze domnívat, jakou chemikálii používali), hrozili zde úniky nafty a leteckého benzínu. Je potřeba důkladný rozbor např. hub, rostlin, stromů atd. Do roku 2015 stála asanace půdy půl miliardy korun. Nadále pokračuje monitorování zhruba 20 vrtů. Monitoruje se zatížení podzemních vod.

Momentálně je regionální rozvoj a infrastruktura vyhodnocena jako bariéra.

32

2.2 Faktory ovlivňující regionální rozvoj

V 19. století Ralsko dosahovalo až na 8 tisíc obyvatel, postupem času se počet obyvatel stále snižoval. S příchodem první světové války spadl počet obyvatel o více než 50%.

Počet obyvatel činil necelé čtyři tisíce obyvatel. Tento propad zapříčinil vznik vojenského újezdu Ralsko. Po konci druhé světové války zažilo Ralsko opět úpadek o více než 50%

obyvatelstva. Velká část obyvatelstva byla původu německého. Avšak po Benešových dekretech, byli sudetští Němci vystěhováni. Do vlaku si mohli vzít pouze zavazadlo s 30kg.

Museli u vlaku nechat klíče, zlato, cenné papíry, prakticky vše, co mělo nebo mohlo mít nějakou cenu. I když se pozůstalí Češi mohli nastěhovat do bytů, kde žili vystěhovalí Němci, tak tuto nabídku mnoho lidí nevyužilo. Tím pádem počet obyvatel opět klesl.

Následující tabulka porovnává počet obyvatel mezi Ralskem a Dobrá Voda, kde se též nacházel vojenský újezd. Vojenský újezd Dobrá Voda, již dnes nefunguje.

Graf č.1 - porovnání počtu obyvatel s Dobrá voda od roku 1869 do roku 2017

(Zdroj hodnot: http://www.demografie.info/) (Graf: vlastní zpracování)

Z grafu č. 2 lze vyčíst, že rapidně klesl počet obyvatel, v důsledku chodu vojenských táborů. Ani Ralsko ani Dobrá voda se nedokázali vrátit zpět na svoje původní číslo počtu obyvatel, jenž byl před tím, než vojenské tábory začaly fungovat. Po překročení 21. století pomalu roste počet obyvatel směrem nahoru. Vzhledem k bezpečnosti a občanské vybavenosti Ralska je velice těžké dostat do Ralska nové obyvatele. Převážně v Ralsku žijí pouze občané, kteří se v Ralsku narodili.

0 2 4 6 8 10 12

1869 1890 1910 1930 1961 1980 2001 2017

Ralsko Dobrá voda

33 Aktuální k roku 2017 počet obyvatel neustále stagnuje okolo dvou tisíc občanů.

Nachází se zde pouze nepatrné rozdíly, které ve většině zastupuje počet narozených dětí a počet pozůstalých lidí. V případě migrantů a imigrantů se celkově tento počet vykryje, tak že je tento počet zanedbatelný. Většinou se jedná kolem 110 přistěhovalých obyvatel a 100 vystěhovalých obyvatel. V následujícím grafu č. 2 autor sestavil hodnoty s aktuálním počtem obyvatel. Tento graf ukazuje na počet obyvatel celkově, ale i na rozdělení muži a ženy pod 15 let a nad 15let.

Graf č.2 – Aktuální počet obyvatel Ralska

(zdroj hodnot: mvcr.cz) (graf: vlastní zpracování)

Je zde velký počet majetkových trestných činů. Dále je zde poměrně velký počet romských, ukrajinských a čečenských obyvatel, kteří se nedokážou integrovat do společnosti.

Většina z těchto obyvatel nechodí práce, jenž dokládá analýza sociálně vyloučených lokalit.

Podle analýzy se v lokalitě Ploužnice setkáváme s 40% nezaměstnaností. (Analýza, 2013)

0 500 1000 1500 2000 2500

Muži (pod 15.let)

Muži (nad 15.let)

Ženy (pod 15.let)

Ženy (nad 15.let)

Celkem