Hlavní práce3053_xchrm09.pdf, 637 kB Stáhnout

(1)

Vedlejší specializace: Učitelství odborných předmětů

R ^{OVNÉ P} ^Ř ÍLEŽITOSTI A UPLATN ĚNÍ

SOCIÁLN Ě OHROŽENÝCH NA TRHU PRÁCE

diplomová práce

Vypracovala: Marcela Chromá

Vedoucí práce: PhDr. Jaroslava Kadeřábková, CSc.

2006

(2)

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a všechny citace a parafráze řádně vyznačila v textu. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze, dne 10. května 2006 ...

podpis

(3)

Poděkování:

Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí diplomové práce PhDr.

Jaroslavě Kadeřábkové, CSc., za cenné návrhy, připomínky, rady a odborné

vedení diplomové práce.

(4)

sociálně ohrožených skupin na trhu práce, charakterizuje jejich hlavní problémy, trendy a příčiny, které ztěžují těmto skupinám přístup na trh práce. Dále se zaměřuje na právní úpravu rovných příležitostí v Evropské unie a České republice. Závěrečná kapitola se věnuje politice rovných příležitostí na trhu práce v Evropské unie a v České republice.

Charakterizuje programy a iniciativy, které prosazují opatření a stanovují strategie směřující ke zlepšení pozic těchto skupina na trhu práce.

Annotation of Thesis

This thesis deals with the equal employment opportunities. It describes employability of the deprived groups in the labour market defining the main problems, trends and causes which handicap these groups in the labour market. This thesis further examines both a European and Czech legislation concerning this area. Final chapter is concerned with the equal policies practiced in EU and in the Czech Republic. Finally it describes programs and initiatives, which support strategies oriented on improving the participation of these deprived groups in the labour market.

(5)

Obsah

Obsah...1

Úvod ...3

1 TRH PRÁCE V ČR ...6

1.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY TRHU PRÁCE...6

1.1.1 Nabídka práce ...6

1.1.2 Poptávka po práci...7

1.1.3 Rovnováha na trhu práce...8

1.2 EKONOMICKÁ AKTIVITA...9

1.2.1 Ekonomicky aktivní ...9

1.2.2 Ekonomiky neaktivní ... 11

1.3 ZAMĚSTNANOST... 12

1.3.1 Sektorová zaměstnanost ... 12

1.3.2 Věk zaměstnaných ... 13

1.3.3 Vzdělanostní skladba zaměstnaných... 14

1.3.4 Zkrácené pracovní úvazky... 15

1.4 NEZAMĚSTNANOST... 16

1.4.1 Definice a měření nezaměstnanosti ... 16

1.4.2 Druhy nezaměstnanosti ... 17

1.4.3 Vývoj nezaměstnanosti v ČR ... 19

1.4.4 Dlouhodobá nezaměstnanost ... 20

1.4.5 Nezaměstnanost podle věkových skupin... 21

1.4.6 Nezaměstnanost podle vzdělanostní struktury ... 22

1.4.7 Regionální nezaměstnanost ... 23

1.4.8 Nezaměstnanost ohrožených skupin ... 25

1.5 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V ČR... 26

1.5.1 Institucionální zabezpečení státní politiky zaměstnanosti ... 27

1.5.2 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti... 28

1.5.3 Aktivní politika zaměstnanosti ... 30

1.5.4 Pasivní politika zaměstnanosti... 39

2 ZNEVÝHODNĚNÉ A OBTÍŽNĚ INTEGROVANÉ SKUPINY NA TRHU PRÁCE ... 40

2.1 DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÍ... 40

2.2 STARŠÍ OSOBY... 42

2.3 ABSOLVENTI ŠKOL... 44

2.4 NÍZKOKVALIFIKOVANÍ... 49

2.5 OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM... 51

2.6 NÁRODNOSTNÍ MENŠINY (ZEJMÉNA ROMOVÉ) ... 53

2.7 ŽENY A MUŽI... 55

2.8 DALŠÍ MARGINALIZOVANÉ SKUPINY... 59

2.8.1 Bezdomovci ... 59

(6)

2.8.2 Osoby ve výkonu trestu a po propuštění ... 60

2.8.3 Osoby závislé na drogách a alkoholu... 61

2.8.4 Imigranti ... 62

3 PRÁVNÍ ÚPRAVA ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ NA TRHU PRÁCE... 63

3.1 LEGISLATIVA EVROPSKÉ UNIE... 63

3.1.1 Právo primární ... 64

3.1.2 Právo sekundární... 67

3.1.3 Legislativa Evropských společenství v oblasti rovných příležitostí ... 68

3.2 LEGISLATIVA ČESKÉ REPUBLIKY... 70

3.2.1 Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod ... 71

3.2.2 Zákoník práce ... 73

3.2.3 Zákon o zaměstnanosti ... 75

4 POLITIKA ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ ... 77

4.1 STRUKTURÁLNÍ FONDY EVROPSKÉ UNIE... 78

4.1.1 Systém strukturálních fondů... 78

4.1.2 Evropský sociální fond... 80

4.2 STRUKTURÁLNÍ FONDY A ČESKÁ REPUBLIKA... 82

4.2.1 Programy spolufinancované z Evropského sociálního fondu ... 82

4.2.2 Iniciativa EQUAL v České republice ... 83

4.2.3 Charakteristika vybraných programů a projektů realizovaných v oblasti rovných příležitostí na trhu práce ... 88

Závěr... 91

English Summary... 96

Keywords: ... 96

Seznam tabulek a grafů... 97

Literatura ... 99

Seznam příloh... 103

(7)

Úvod

Práce jako základní lidská činnost má pro člověka zásadní význam. Není pouhým zdrojem obživy a prostředkem hmotného zajištění, ale také umožňuje člověku se fyzicky a duševně rozvíjet, zvyšovat svůj intelekt a upevňovat si sociální vztahy a vazby s okolím. Naopak lidé bez práce ztrácí své základní hodnoty a ideály, často jsou degradováni a vytlačováni na okraj společnosti. Bez podpory rodiny a přátel se jen velmi těžko navrací do normálního života, stávají se závislými na sociálních dávkách a útěchu obvykle hledají v alkoholu, drogách a kriminalitě.

Na počátku 90. let dochází v České republice k přechodu z centrálně řízeného hospodářství na tržní ekonomiku založenou na demokratickém politickém systému.

Tento přechod přinesl významné změny ve všech oblastech života. Reformy zasáhly nejen oblast společenskou, ale i oblast ekonomickou, která přinesla řadu do této doby nevnímaných problémů, jako je inflace, devalvace a samozřejmě i nezaměstnanost.

Nezaměstnanost se tak stala jedním ze základních průvodních znaků transformace ekonomiky a také dosud neznámým sociálním fenoménem. V důsledku rostoucí nezaměstnanosti se začaly objevovat diference mezi jednotlivými regiony, ale také mezi jednotlivci, neboť se objevily určité skupiny obyvatel, které se na trhu práce staly ohroženými a zranitelnějšími.

Tématem mé diplomové práce je rovnost příležitostí a uplatnění sociálně ohrožených skupin na trhu práce. Se vstupem České republiky do Evropské unie se problematika rovných příležitostí stává stále více aktuální, neboť k hlavním prioritám politiky Evropské unie patří boj s nezaměstnaností a odstranění všech forem diskriminace. Ztráta zaměstnání je velice citlivý socio-profesní problém, který může (přímo i nepřímo) zasáhnout každého z nás. Tyto argumenty jsou důvodem proč jsem se rozhodla věnovat této tématice.

Vzhledem k tomu, že jde o velmi rozsáhlou a složitou oblast, není možné v diplomové práci plně analyzovat všechny problémy. Ve své práci jsem se soustředila na obecné zhodnocení situace na trhu práce v České republice, na definování nejvíce znevýhodněných skupin, dále na legislativu této oblasti jak v Evropské unii, tak v České republice a také na politiku rovných příležitostí v České republice a Evropské unii.

(8)

Cílem této práce je charakterizovat hlavní problémy a trendy, postihnout příčiny, které vedou k situaci, kdy mají tyto skupiny ztížený přístup na trh práce a ukázat jakým způsobem je možné zlepšit jejich postavení na trhu práce. Dále se také pokusím odpovědět na otázku zda jsou příležitosti na trhu práci pro tyto skupiny rovné či nikoliv.

Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V úvodní kapitole jsem zhodnotila trh práce v České republice, charakterizovala jeho hlavní problémy, trendy a podložila tyto závěry statistikami. Kromě definice pojmu nezaměstnanost jsem věnovala také pozornost měření míry, druhům a vývoji nezaměstnanosti. V další subkapitole jsem stručně představila principy státní politiky zaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti se dělí na pasivní část a aktivní část a vykonávají ji úřady práce spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Druhá kapitola je rozdělena na jednotlivé subkapitoly, které se věnují skupinám obyvatel, které jsou nejvíce ohroženy a oslabeny na trhu práce a jsou diskriminovány z jakýkoliv příčin. U dlouhodobě nezaměstnaných, lidí starších 50 let, absolventů škol a mladistvých, nekvalifikovaných, osob se zdravotním postižením, národnostních menšin (zejména Rómů) a dalších obtížně integrovaných skupin se snažím vždy charakterizovat jejich současné postavení na trhu práce, zdůraznit hlavní bariéry ovlivňující jejich ztížený přístup na trh práce a zjištěné závěry podložit statistikami.

Tyto skupiny velmi často zůstávají v evidenci úřadů práce déle než jeden rok a pokud získají zaměstnání, nejsou schopni si ho dlouhodobě udržet. Většina z nich není dostatečně motivována pracovat a stávají se závislými na sociálních dávkách, neboť jejich příjem je stejný či dokonce větší, než kdyby pracovali.

Jelikož nutnou podmínkou rovných příležitostí a zlepšení pozic ohrožených skupin na trhu práce je dostatečná legislativní úprava, budu se v třetí kapitola zabývat právní úpravou v oblasti rovných příležitostí. První subkapitola je věnována legislativě Evropské unie, zejména mezinárodním smlouvám a směrnicím, které zaručují rovné zacházení a zákaz diskriminace na trhu práce. V druhé subkapitole se zaměřím na domácí legislativu. Rozebrány budou novely jednotlivých zákonů a Ústava ČR.

Při tvorbě této práce jsem využívala různých zdrojů a materiálů. Pro zpracování statistických analýz jsem vycházela z volně přístupných dat Českého statistického

(9)

úřadu, které jsou k dispozici na internetu. Ke zpracování teoretické části v první kapitole byly významné informace, které jsem získala z učebních ekonomických textů z knihovny Vysoké školy ekonomické. Důležitým zdrojem pro zpracování informací o rizikových skupinách na trhu práce se staly publikace, dokumenty, výzkumné zprávy a informační brožury vydávané Ministerstvem práce a sociálních věcí a Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí. Pro zpracování legislativy jsem využívala platná znění právních přepisů dostupných na internetu. Informace o programech a iniciativách v rámci politiky rovných příležitostí jsem získala především z dokumentů Národního vzdělávacího fondu.V průběhu zpracování diplomové práce jsem se setkávala s problémy, které byly spojeny s časově omezeným přístupem ke knižním publikacím a také s neaktuálností některých dat - jednalo se zejména o časové řady, výzkumné zprávy a jiné údaje zveřejňované především Českým statistickým úřadem pouze do roku 2004 a někdy jen do roku 2002.

Použitou metodou při zpracování mé práce byla komparace, analýza a syntéza.

Komparaci jsem využívala při srovnávání rizikových skupin na trhu práce s těmi, kteří vstupují na trh práce bez větších obtíží. Hlubší informace o těchto skupinách jsem získala analýzou získaných studijních materiálů a následně jsem se pokusila o syntetické zhodnocení těchto analýz.

(10)

1 Trh práce v ČR

1.1 Základní charakteristiky trhu práce

Trh práce je součástí trhu, má určité znaky podobné trhu statků a služeb, avšak má svá specifika. Práce nemá stejnou povahu jako jiná zboží. Práce je vedle půdy a kapitálu jedním ze základních výrobních faktorů. Vykonávají ji lidé, s nimiž je neoddělitelně spjata. Podstatou a hlavním smyslem trhu práce je alokace práce mezi zaměstnavatele, případně mezi odvětvími nebo regiony.¹

Trh práce je tvořen třemi základními faktory: nabídkou práce, poptávkou po práci a cenou práce (mzdou). Trh práce je tedy možné definovat jako místo, kde se střetává nabídka práce (tzn. kde lidé nabízejí svou práci, ucházejí se o práci) a poptávkou po práci (tzn. kde firmy, vláda, domácnosti nabízejí zaměstnání).

Nástrojem dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou je mzda.²

1.1.1 Nabídka práce

Nabídkou práce rozumíme počet pracovníků, které má ekonomika k dispozici nebo počet odpracovaných hodin při výdělečné činnosti v podnicích, továrnách, na farmách, ve vládě nebo neziskových institucích. Představuje volbu spotřebitele, který porovnává užitek, který mu plyne z výrobků a služeb, jež si nakoupí za mzdu, s užitek z volného času.³

Rovnice strany nabídky: L = L_S (W/P), kde W/P je reálná mzda.

(+)

Rovnice říká, že nabídka práce LS je přímo úměrná výši reálné mzdy. S růstem mzdy nabídka práce roste, avšak od určitého bodu s růstem reálné mzdy naopak nabídka práce klesá. S růstem mzdové sazby nabízí spotřebitel více práce, neboť každá další hodina práce přináší více důchodu, ze kterého spotřebiteli plyne větší užitek z výrobků

1 Němec, O.: Lidské zdroje na trhu práce, 2002, s. 7 - 9.

2 Jírová, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, 1999, s. 7.

3 Tamtéž, s. 8.

(11)

a služeb. Při vyšší mzdové sazbě zpravidla dochází k omezení počtu odpracovaných hodin, tedy k omezení nabídky práce, neboť volba spotřebitele se mění ve prospěch volného času. U individuální nabídky práce jsou zřejmé dva efekty: důchodový a substituční.

Při nižní mzdové sazbě (individuální nabídka práce je pozitivně skloněná) převládá tzv. substituční efekt, který způsobuje, že člověk při vyšších reálných mzdách substituuje volný čas prací a nabízí proto více práce. Při vyšší mzdové sazbě (individuální nabídka práce je negativně skloněná) převládá důchodový efekt, který způsobuje, že člověk při vyšších mzdách nabízí méně práce, protože má-li vyšší důchod, chce užívat více volného času. Působení reálné mzdy na individuální nabídku práce není tedy jednoznačné, záleží na tom, který efekt převáží. Součtem individuálních nabídek získáme agregátní nabídku práce, která je málo citlivá na výši průměrné reálné mzdy a její křivka se blíží vertikále.⁴

Hlavní determinanty nabídkové strany trhu práce jsou:⁵

§ reálné mzdy, jejich současná i očekávaná úroveň

§ majetkové poměry domácnosti

§ mimopracovní příjmy, včetně státních transferů

§ demografický vývoj, zejména počet a věková struktura obyvatelstva

§ míra ekonomické aktivity obyvatelstva

§ úroková míra

§ pracovní zvyky, kultura a tradice

1.1.2 Poptávka po práci

Poptávka po práci je poptávkou odvozenou od poptávky spotřebitelů po produktech a službách. Křivka poptávky po práci má klasický sklon, nedochází zde k nějakému protisměrnému ohýbání křivky jako tomu bylo u nabídky práce.

4 Holman, R.: Makroekonomie, 2004, s. 167 - 168.

5 Jírová, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, 1999, s. 8 - 9.

(12)

Rovnice strany poptávky: : L = L_D (W/P), kde W/P je reálná mzda.

(-)

Rovnice říká, že poptávané množství LD závisí nepřímo úměrně na výši reálné mzdy.⁶

Firmy budou nakupovat práci podle nákladů, které na ni musí vynaložit a podle výnosů, které jim práce přinese. Firma se bude nacházet v rovnováze a zároveň maximalizovat zisk zaměstná-li takový počet pracovníků, kdy příjem z mezního produktu práce (dodatečný příjem, který firma získává zaměstnáním dodatečné jednotky práce, přičemž všechny ostatní vstupy zůstávají konstantní) je právě roven mezním nákladům na práci (částka, o kterou vzrostou celkové náklady dané firmy, aby tato firma získala dodatečnou jednotku práce).⁷

Hlavní determinanty poptávkové strany trhu práce jsou:⁸

§ cena práce charakterizovaná mzdovou sazbou

§ poptávka po produktech, službách a jejich cenách

§ produktivita práce

§ ceny ostatních vstupů (půda, kapitál)

§ očekávané budoucí tržby

§ disponibilní přebytečná pracovní síla

1.1.3 Rovnováha na trhu práce

Rovnováha na trhu práce vzniká při určité výši mzdové sazby a při určitém množství práce. Rovnováha je dána průsečíkem křivek nabídky práce (LS) a poptávky po práci (LD). Poptávka po práci se rovná nabídce práce tehdy, když počet lidí

8 Tamtéž, s. 9.

(13)

opouštějících práci se právě rovná počtu lidí nalézajících práci. Reálná mzda vyčišťuje trh práce.⁹

1.2 Ekonomická aktivita

1.2.1 Ekonomicky aktivní

Míra ekonomické aktivity (počet ekonomicky aktivních tj. součet zaměstnaných a nezaměstnaných dělený počtem všech osob starších 15-ti let vyjádřený v %) je v ČR tradičně vysoká a i přes mírně klesající tendence patří stále k nejvyšším v Evropě. Ve státech Evropské unie představovala míra ekonomické aktivity podle metodiky Evropské unie v roce 2001 v průměru 69,2 %. V roce 2002 byla míra ekonomické aktivity podle metodiky Evropské unie v České republice 70,9 % (78,9 % u mužů a 62,8 % u žen).¹⁰

Tabulka č. 1: Vývoj míry ekonomické aktivity v ČR (v %)

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Míra ekonomické

aktivity * 61,4 61,6 61,5 61,2 61,1 61,0 61,0 60,4 60,0 59,9 Míra ekonomické

aktivity ** 72,1 72,4 72,3 72,1 72,1 72,2 72,2 71,6 71,1 70,9 Zdroj: ČSÚ - VPS (výpočet MPSV), vlastní úpravy,

(http://www.strukturalni-fondy.cz/index.php?show=000006003001, staženo 2006-03-01)

* pracovní síla k obyvatelstvu 15 let a starší (metodika ČSÚ - ILO)

** pracovní síla ve věku 15 - 64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (EU)

Vývoj míry ekonomické aktivity obyvatel v letech 1993 - 2002 shrnuje tabulka č.

1. Míra ekonomické aktivity v průběhu sledovaného období pokračovala ve svém pozvolném dlouhodobém klesajícím trendu. V roce 2000 došlo k určitému propadu v ekonomické aktivitě obyvatel. Příčinou poklesu byl nárůst ekonomicky neaktivního obyvatelstva. V roce 2001 se do určité míry podařilo utlumit dosavadní trend redukce počtu zaměstnaných, nicméně pokračoval určitý pokles počtu ekonomiky aktivních.

9 Holman, R.: Makroekonomie, 2004, s. 168.

10 Program Iniciativy Společenství EQUAL. 2003, s.14 - 15,

http://www.strukturalni-fondy.cz/upload/1076431048cip.pdf ( staženo 2006-02-28).

(14)

Míra ekonomické aktivity v roce 2002 činila 59,9 % a proti roku 2001 se snížila o 0,1 procentního bodu.

Tabulka č. 2: Míra ekonomické aktivity podle věku a pohlaví v roce 2002 (v %)

Zdroj: ČSÚ - VŠPS, vlastní úpravy,

Z tabulky č. 2 je patrné, že míra ekonomické aktivity mužů (69,4 %) tradičně převyšovala míru ekonomické aktivity žen (51,0 %). Nejvyšší míru ekonomické aktivity dosahují věkové skupiny 30 - 44 let. Dlouhodobý pokles ekonomické aktivity v ČR odráží demografický trend; stárnutí populace.

Tabulka č. 3: Míra ekonomické aktivity podle dosaženého vzdělání v roce 2002 (v%)

Dosažené vzdělání Pohlaví Celkem

Základní Střední bez maturity

Střední

s maturitou Vysokoškolské

Celkem 59,9 26,6 70,3 69,8 80,1

Muži 69,4 33,5 78,4 75,2 82,3

Ženy 51,0 23,0 58,8 82,3 77,0

Zdroj: ČSÚ – VŠPS, vlastní úpravy,

Z tabulky č. 3 je zřejmé, že z hlediska stupně dosaženého vzdělání měly v roce 2002 nejvyšší míru ekonomické aktivity osoby s vysokoškolským stupněm vzdělání, naopak nejnižší míru ekonomické aktivity vykazovaly osoby se základním vzděláním.

Tabulka také ukazuje rozdíly mezi pohlavím, zatímco u žen je nejpočetněji zastoupena skupina se středoškolským vzděláním s maturitou, naopak u mužů je to skupina mužů s výučním listem.

Věková skupina

Pohlaví Celkem

15-29 30-44 45-59 60+

Celkem 59,9 55,5 90,5 80,1 8,4

Muži 69,4 64,0 96,9 88,4 13,6

Ženy 51,0 46,6 83,9 72,1 4,8

(15)

1.2.2 Ekonomiky neaktivní

V České republice počet ekonomicky neaktivních osob v průběhu posledních deseti let každoročně narůstal. Z tabulky č. 4 vyplývá, že průměrný počet ekonomicky neaktivních dosáhl v roce 2002 úroveň 3 470,0 tis. osob a oproti roku 1993 vzrostl téměř o 8,5 %. Na růstu ekonomické neaktivity se podíleli jak muži, tak ženy. Za sledované období vzrostla ekonomická neaktivita u mužů téměř o dvanáct procent, u žen takřka o sedm procent.¹¹

Tabulka č. 4:Vývoj počtu ekonomicky neaktivních v ČR podle pohlaví 1993 - 2002 (v tis.)

Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Index

02/93

Celkem 3 199,1 3 206,7 3 235,8 3 274,1 3 302,2 3 321,8 3 337,1 3 400,3 3 444,6 3 470,0 108,5 Muži 1 140,2 1 144,5 1 151,4 1 159,1 1 178,6 1 196,2 1 211,5 1 247,1 1 269,2 1 275,1 111,8 Ženy 2 058,9 2 062,2 2 084,4 2 114,9 2 123,6 2 125,6 2 125,5 2 153,2 2 175,4 2 194,9 106,6

Zdroj: ČSÚ – VŠPS, vlastní úpravy,

(http://www.vupsv.cz/Stav_a_struktura_zamestnanosti.pdf, staženo 2006-03-02)

Hlavní důvody zvyšování objemu ekonomicky neaktivních osob souvisí s prodloužením povinné školní docházky, se zvýšením počtu studentů středních a vysokých škol, s nárůstem počtu osob pečujících o rodinu a s odchodem lidí do starobního a invalidního důchodu. Největší skupinu lidí stojících mimo trh práce tvoří, dle věkové struktury ekonomicky neaktivních, osoby ve věkové kategorii 65 let a více (39,4 % všech neaktivních), dále následuje skupina nejmladších osob 15 a 19 let (17,3

%) a osoby z kohorty 60 a 64 let (11,4 %).¹² Vývoj počtu ekonomicky neaktivních a důvody ekonomické neaktivity shrnuje tabulka v Příloze č. 1, dle které počet ekonomicky neaktivních dosáhl v roce 2004 již 3 540,8 tisíce, z toho počet ekonomicky neaktivních žen činil 2 219,7 tisíce.

11 Krause, D., aj.: Stav a struktura zaměstnanosti a vývojové tendence (v poptávce po práci), 2004, s. 16 - 17, http://www.vupsv.cz/Stav_a_struktura_zamestnanosti.pdf (staženo 2006-03-02).

12 Tamtéž, s. 14 – 16.

(16)

1.3 Zaměstnanost

Od počátku transformace dochází na trhu práce k zásadním změnám.

Transformace ekonomiky spojená s privatizací, restrukturalizací a mobilitou pracovních sil mezi sektory měla vliv na změny v sektorové zaměstnanosti. Na trhu práce došlo k očekávanému nárůstu obyvatel v produktivním věku, k poklesu míry ekonomické aktivity žen (u mužů v menší míře také) a k poklesu ekonomické aktivity obyvatel v poproduktivním věku. V souvislosti s útlumem neefektivních výrob dochází k problémům na trhu práce, které související s přezaměstnaností a s omezováním pracovních míst.¹³

1.3.1 Sektorová zaměstnanost

Jak je patrné z tabulky č. 5 od roku 1990 do současnosti se podíl primárního sektoru na celkové zaměstnanosti snížil téměř na jednu třetinu. Podíl sekundárního průmyslu byl do roku 2000 více méně stabilní, avšak v důsledku strukturálních změn dochází k uvolňování pracovních sil, které budou vytvářet tlak na zaměstnanost v terciárním sektoru. Dochází tedy k poklesu zaměstnanosti v průmyslu a zemědělství ve prospěch sektoru služeb. Tento vývoj odpovídá základním trendům v zemích EU, avšak ve srovnání s vyspělými zeměmi zůstává nadále vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru a nízký podíl v sektoru terciárním. V příloze č.3 je sektorová zaměstnanost na trhu práce znázorněna graficky.¹⁴

13 Národní rozvojový plán 2004 – 2006, s. 34, http://www.esfcr.cz/files/clanky/1285/NRP_2004-6.pdf (staženo 2006-03-03).

14 Tamtéž, s. 34 -36.

(17)

Tabulka č. 5Vývoj sektorové zaměstnanosti v letech 1990 -2004 (podíl v %)

Rok Primér Sekundér Terciér

1990 12,4 45,1 42,5

1991 11,5 46,3 42,2

1992 10,8 46,8 42,4

1993 8,7 47,8 43,4

1994 7,8 47,1 45,1

1995 6,7 46,2 47,1

1996 6,0 45,3 48,6

1997 6,2 45,8 47,9

1998 5,8 45,8 48,3

1999 5,6 45,2 49,3

2000 5,2 44,2 50,7

2003 4,5 39,4 56,1

2004 4,3 39,2 56,5

Pozn. Primér = zemědělství, rybolov, lesnictví Sekundér = průmysl, těžba, stavebnictví Terciér = služby

Zdroj: Statistické ročenky ČR, ČSÚ – VŠPSV, vlastní úpravy,

(http://www.esfcr.cz/files/clanky/1285/NRP_2004-6.pdf, staženo 2006-02-25)

1.3.2 Věk zaměstnaných

V České republice až na výjimky (rok 2002) klesá míra zaměstnanosti.

K poklesu zaměstnanosti dochází ve všech věkových skupinách kromě skupiny 55 – 64 let, kde dochází k nárůstu. Z grafu č. 1 vidíme, že podíl této skupiny téměř sedmiprocentní celkové roční průměrné zaměstnanosti v roce 1993 vzrostl do roku 2002 o 3,8 % a v roce 2002 tvořili starší pracovníci již 10,3 % všech zaměstnaných.

Naproti tomu u mládeže (věková skupina 15 a 19 let) zaměstnanost klesá. Podíl mládeže na celkové zaměstnanosti se v roce 2002 oproti roku 1993 propadl více než šestinásobně a v současné době netvoří česká mládež ani jednoprocentní podíl z celkového počtu pracujících. Uvedené trendy jsou ovlivněny zvýšením věkové hranice

(18)

odchodu do důchodu, stárnutím českého obyvatelstva a nárůstem ekonomické neaktivity studentů převážně středních a vysokých škol.¹⁵

Graf č. 1 Vývoj zaměstnanosti dle věku v období 1993 - 2002 (v%)

Vývoj zaměstnanosti dle věku v období 1993-2002

6,5

10,3

5,9

0,9 0

2 4 6 8 10 12

1993 2002

Rok Podíl na celkové roční průměrné zaměstnanosti v (%)

Starší pracovníci (55-64 let) Mládež (15-19 let)

Zdroj: data z textu viz. výše

1.3.3 Vzdělanostní skladba zaměstnaných

V příloze č. 3 uvádím Tabulku: Věk a vzdělání zaměstnaných v národním hospodářství. Z hlediska vzdělanostní skladby bylo v České republice v roce 2004 14 % pracovních míst obsazeno osobami s vysokoškolským vzděláním, 36,3 % osob se středoškolským vzděláním, největší podíl 43,3 % již tradičně patřil skupině osob s výučním listem a nejmenší podíl připadá nekvalifikovaným osobám se základním vzděláním. Z přílohy je také patrný rozdíl mezi vzděláním zaměstnaných mužů a žen.

U žen je nejpočetněji zastoupena skupina se středoškolským vzděláním s maturitou, naopak u mužů je nejpočetněji zastoupena skupina osob s výučním listem. Z Grafu č. 2 je možné sledovat nárůst počtu osob s vysokoškolským vzděláním i středním odborným s maturitou. K největšímu propadu došlo u osob se základním vzděláním.

„Ze současné věkové skladby pracovníků v národním hospodářství České republiky lze odvodit, že trend směřující k rychlému zvyšování vzdělanostní úrovně pracovní síly bude pokračovat i v budoucnosti, i když snad s nižší dynamikou.“¹⁶

15 Krause, D., aj.: Stav a struktura zaměstnanosti a vývojové tendence (v poptávce po práci), 2004, s. 27 - 28, http://www.vupsv.cz/Stav_a_struktura_zamestnanosti.pdf (staženo 2006-03-02).

16 Krause, D., aj.: cit. d., tamtéž, s. 26.

(19)

Graf č. 2 Vývoj vzdělání zaměstnaných v NH v letech 1993-2004

Vývoj vzdělání zaměstnaných v NH

0 500 1000 1500 2000 2500

1993 2004

Rok

(v tis. osob) Základní vzdělání a bez vzdělání

Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské

Zdroj: data z tabulky, (uvedena v příloze č. 4)

1.3.4 Zkrácené pracovní úvazky

Jendou z možností vytváření vhodných podmínek pro pracovní uplatnění osob v předdůchodovém a mladším důchodovém věku, ale i v mladším a středním produktivním věku žen je širší uplatnění zkrácených pracovních úvazků. Na rozdíl od členských států Evropské unie je Česká republika charakteristická vysokým podílem plných pracovních úvazků a pružné režimy se používají pouze výjimečně.¹⁷ Z tabulky č. 6 je zřejmé, že počet lidí pracujících na zkrácený pracovní úvazek se snížil.

V současné době pracuje na zkrácenou pracovní dobu jen 4,8 % všech zaměstnaných, v průběhu deseti let se podíl takto zaměstnaných lidí na celkové zaměstnanosti snížil o 1,6 %. U pracovních úvazků na dobu určitou došlo k mírnému nárůstu jejich podílu o 1,9 %. Na plnou pracovní dobu pracovalo v roce 2002 téměř 95 % všech zaměstnaných a oproti roku 1993 se jejich počet zvýšil.

Z pohledu míry využívání této formy pružného zaměstnávání se Česká republika vyvíjí opačným směrem než je trend v ekonomicky vyspělých zemích. Nedostatečná stimulace zaměstnavatelů a zaměstnanců jsou v současné době překážkou k širšímu využívání částečných pracovních úvazků, které by se mohly stát vhodným prostředkem k postupnému zapojování znevýhodněných skupin na trh práce.¹⁸

17 http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/1e01747a199f30f4c1256bd50038ab23/a222dd655c3de660c125 710d004db27f/$FILE/czam070206analyza.doc (staženo 2006-02-26).

(20)

Tabulka č. 6 Vývoj forem zaměstnanosti v letech 1993 - 2002

1993 2002

Rok

(v tis.) Podíly z celku (v %)

Úvazek na dobu určitou 243,9 5,0 331,9 6,9

Na plnou pracovní dobu 4 406,8 90,4 4 526,9 94,4

Na zkrácenou pracovní dobu

312,0 6,4 231,2 4,8

Zdroj: Krause, D., aj.: Stav a struktura zaměstnanosti a vývojové tendence (v poptávce po práci), 2004, s. 28, vlastní úpravy, (http://www.vupsv.cz/Stav_a_struktura_zamestnanosti.pdf, staženo 2006-03-02).

1.4 Nezaměstnanost

1.4.1 Definice a měření nezaměstnanosti

„Trh práce je nedokonalým trhem zejména z důvodu neúplnosti informací. Lidé nevědí o všech pracovních místech, která jsou volná a firmy nevědí o všech lidech, kteří hledají práci. Na trhu práce se navzájem vyhledávají zaměstnanci a zaměstnavatelé, kteří se k sobě hodí. Ale než se najdou, zůstávají někteří lidé určitou dobu bez práce a některá pracovní místa zůstávají určitou dobu neobsazena. Tyto frikce na pracovních trzích se projevují jako nezaměstnanost.“¹⁹ Podstatou nezaměstnanosti je nerovnováha na trhu práce ve smyslu převisu nabídky práce nad poptávkou po práci, kdy osoby v produktivním věku schopné práce a přející si pracovat nemohou najít práci.

Obyvatelstvo členíme do tří skupin:²⁰

Zaměstnaní - to jsou lidé, kteří vykovávají jakoukoliv placenou práce; ti, kteří práci mají, ale právě nepracují z důvodu nemoci, stávek nebo dovolených.

Nezaměstnaní - lidé, kteří se uchází o zaměstnání, nejsou v pracovním poměru nebo podobném vztahu, nevykovají samostatnou výdělečnou činnost, ani se nepřipravují soustavně na povolání a osobně nebo písemně požádali o zprostředkování vhodného zaměstnání na územně příslušném úřadu práce v místě trvalého bydliště.

19 Holman, R.: cit. d., Makroekonomie, 2004, s. 159.

(21)

Předpokládá se, že všechny osoby, které splňují výše uvedené předpoklady, jsou lidé, kteří mohou a chtějí pracovat, ale vhodné pracovní místo nenašli. Avšak v evidenci úřadů práce dochází ke zkreslení úrovně registrované nezaměstnanosti, protože zahrnuje i osoby, které ve skutečnosti mohou, ale nechtějí pracovat a na druhé straně nezahrnuje osoby, které nepracují, protože práci nemohou sehnat, ale nepožádaly o zprostředkování vhodného zaměstnání.²¹

Ostatní občané - lidé, kteří nejsou zahrnování mezi zaměstnané ani mezi nezaměstnané tj. mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Patří sem lidé v důchodu, ženy na mateřské dovolené a ženy pečující o děti v domácnosti, osoby v domácnosti, studenti, osoby dlouhodobě nebo trvale práceneschopné a lidé kteří prostě práci nehledají.

Rozsah nezaměstnanosti zjišťujeme pomocí ukazatele míry nezaměstnanosti, kterou získáme jako podíl nezaměstnaných na celkovém počtu lidí ochotných pracovat:²²

100 U * L u U

= + (v %)

kde

u………...míra nezaměstnanosti U………..počet nezaměstnaných L………...počet zaměstnaných

1.4.2 Druhy nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti, při které je trh práce vyrovnaný, se nazývá přirozená míra nezaměstnanosti. Je nejnižší mírou nezaměstnanosti, která je udržitelná;

vyjadřuje nejvyšší udržitelnou úroveň zaměstnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu země. Při této míře nezaměstnanosti je počet nezaměstnaných nižší nebo rovný počtu volných pracovních míst a nezaměstnanost je označovaná jako dobrovolná (nezaměstnaní nemají zájem o nabízená pracovní místa, kterých je sice dost, ale

21 Němec, O.: Lidské zdroje na trhu práce, 2002, s. 55.

22 Holman, R.: Makroekonomie, 2004, s. 160.

(22)

nevyhovují požadavkům uchazečů). Dobrovolnou nezaměstnanost tvoří lidé, kteří se naučili zneužívat systém podpor v nezaměstnanosti a systém sociálních dávek a o práci ve skutečnosti nemají zájem.²³

Podmínkou přirozené míry nezaměstnanosti, je že počet lidí opouštějících práci se rovná počtu lidí nalézajících práci. Přirozená míra nezaměstnanosti je tím nižší, čím vyšší je počet lidí nalézajících práci a čím úplnější je informovanost lidí na trhu práce.

Ke zvýšení přirozené míry nezaměstnanosti přispívají vysoké podpory v nezaměstnanosti a dlouhá doba jejich poskytování, které způsobují, že nezaměstnaní do práce nespěchají, prodlužují dobu hledání práce.²⁴

Součástí přirozené míry nezaměstnanosti je:²⁵

Frikční nezaměstnanost - někdy označovaná jako normální, přirozená nezaměstnanost. Je způsobena tím, že lidé z různých osobních důvodů odcházejí z jednoho zaměstnaní a hledají si nové pracovní místo. Frikční nezaměstnanost souvisí také se špatnou informovaností o nabídce pracovních míst, bývá poměrně krátká, stabilní a vyskytuje se v každém systému.

Strukturální nezaměstnanost - je také přirozená, vzniká, tím že se některá odvětví zmenšují a jiná naopak expandují. To vede ke zvýšení poptávky po určitém druhu práce, zatímco poptávka po jiném druhu práce se snižuje, avšak nabídka práce se nepřizpůsobuje dostatečně rychle, neboť lidé musejí přecházet z jednoho odvětví do druhé, což často vyžaduje rekvalifikace a stěhování.

Sezónní nezaměstnanost - je krátkodobá a způsobuje ji sezónní fluktuace poptávky po práci (pracovních příležitostech). Vyskytuje se v odvětvích, kde je výroba závislá na počasí (stavebnictví, zemědělství, lesnictví, turistickém ruchu apod.).

Cyklická nezaměstnanost - není součástí přirozené míry nezaměstnanosti a je hlavní příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti. Objevuje se při poklesu v hospodářském

25 Jírová, H.: tamtéž, s. 20.

(23)

cyklu, kdy makroekonomická poptávka po zboží a službách není schopna pokrýt zaměstnanost těch, kteří jsou schopni a ochotni pracovat.

1.4.3 Vývoj nezaměstnanosti v ČR

Na počátku transformace byla nezaměstnanost neznámým jevem, avšak již v prvních měsících po zahájení transformace docházelo na nově se formujícím trhu práce k pohybu. Změny po roce 1990 vyvolaly prudký nárůst nezaměstnanosti, tento vývoj zachycuje graf č. 3, který zobrazuje vývoj registrované míry nezaměstnanosti v letech 1990 – 2004. V prosinci 1990 činila míra nezaměstnanosti 0,73 %, o rok později však již dosáhla 4,13 %. V letech 1992 – 1996 se pak míra registrované nezaměstnanosti udržovala v intervalu 3 – 4 % a byla tedy stále velmi nízká. Zlom nastává v roce 1997, kdy vlivem zpomalení hospodářského růstu dochází ke zvýšení nezaměstnanosti. V průběhu let 1995 – 1999 se míra nezaměstnanosti téměř ztrojnásobila a roce 1999 již dosáhla hodnoty 9,37 %. Od roku 2000 se nezaměstnanost postupně snižovala, ale v roce 2003 se tento trend přeměnil opět na nárůst nezaměstnanosti. Etapy snížení nezaměstnanosti jsou důsledkem oživení ekonomiky a také realizací aktivní politiky zaměstnanosti. V příloze č. 4 je uvedena tabulka Vývoje nezaměstnanosti v letech 1990 - 2004.

Nezaměstnanost v České republice je relativně vysoká, ale stále je nižší než průměr Evropské unie. Avšak zatímco v zemích EU se daří míru zaměstnanosti dlouhodobě snižovat, v České republice probíhá trend opačný, který je způsoben zejména probíhající restrukturalizací ekonomiky. ²⁶

26 Národní rozvojový plán 2004 – 2006, s. 38, Praha, 2003,

http://www.esfcr.cz/files/clanky/1285/NRP_2004-6.pdf (staženo 2006-03-03).

(24)

Graf č. 3 Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR v letech 1990-2004 (v %) Míra registrované nezaměstanosti v letech 1990 - 2004

0,73

2,57 3,52

2,93 3,52

5,23 7,48

9,37

8,78 8,90

9,81 10,31 9,47

4,13 3,19

0,00 2,00 4,00 6,00 8,00 10,00 12,00

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Roky

1.4.4 Dlouhodobá nezaměstnanost

Jedním z hlavních problémů na trhu práce je růst dlouhodobé nezaměstnanosti.

Za dlouhodobou nezaměstnanost považujeme nezaměstnanost, kdy uchazeči jsou registrování déle než 12 měsíců. Z tabulky č. 7 je zřejmé, že se podíl dlouhodobé nezaměstnanosti zvyšoval. Zatímco v roce 1994 evidovaly úřady práce pouze 20,8 % uchazečů o zaměstnání (registrovaných déle než 1 rok), na konci roku 2000 již 38,4 %.

Na konci roku 2001 došlo mírnému snížení tohoto podílu na 37,1 %, ale již v roce 2004 bylo z celkového počtu 413,8 tisíc nezaměstnaných 52,1 % dlouhodobě nezaměstnaných. Negativním jevem je také rostoucí podíl žen na dlouhodobé nezaměstnanosti. V příloze č. 5 je uvedena tabulka: Způsob a doba hledání zaměstnání v letech 1993 – 2004.²⁷

27 Němec, O.: Lidské zdroje na trhu práce, 2002, s. 66.

(25)

Tabulka č. 7 Vývoj podílu dlouhodobě nezaměstnaných v letech 1994 – 2004

Rok 1994 1998 1999 2000 2001 2004

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných

(v %)

20,8 22,8 25,3 38,4 37,1 52,1

Zdroj: data z textu, Němec, O.: Lidské zdroje na trhu práce, 2002, s. 66.

Uplatnění nezaměstnaných na trhu práce se s narůstající délkou evidence stává téměř nemožné. Čím delší je období nezaměstnanosti, tím menší je pravděpodobnost najít si práci. Vysoké riziko postupné ztráty pracovních návyků, nedostatečná motivace a neochota spolupracovat ztěžují jejich přístup na trhu práce. Dlouhodobou nezaměstnaností jsou ohroženi především nekvalifikovaní, mladiství (bez kvalifikace), osoby se zdravotním postižením, ženy s malými dětmi, osoby vyšších věkových kategorií.

1.4.5 Nezaměstnanost podle věkových skupin

Z grafu č. 4 je patrné, že pomineme-li relativně nízký počet nezaměstnaných v nejmladší věkové skupině, která je z větší části v procesu přípravy na budoucí povolání, a také dvě nejstarší sledované věkových skupiny, nejohroženější skupinou jsou podle věkového kritéria lidé ve věku 20 – 29 let, jejichž počet činil v roce 2004 33,1 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zvýšené riziko nezaměstnanosti se netýká pouze absolventů, ale také osob v předdůchodovém věku. Snížení počtu uchazečů o zaměstnání od věkové skupiny 55 let je způsobeno předčasným odchodem do důchodu.

Ve věkové kategorii 20 – 24 let počet nezaměstnaných mužů výrazně převyšuje počet nezaměstnaných žen a to téměř o 16 tisíc. Naopak pro následující věkové kategorie je charakteristický převis počtu nezaměstnaných žen až do věkové hranice 55 let. Pozdější odchod mužů do důchodu má podstatný vliv na převis nezaměstnaných mužů v posledních třech věkových skupinách.V příloze č. 6 uvádím tabulku vývoje nezaměstnanosti podle věku a vzdělání v letech 1993 – 2004.

(26)

Graf č. 4 Počet uchazečů o zaměstnaní dle věkových kategorií v roce 2004 (v tis.) Počet uchazečů o zaměstnání dle věkových kategorií v roce 2004

0 20 40 60 80 100

15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65 +

Věkové kategorie

(v tis.)

Celkem Muži Ženy

1.4.6 Nezaměstnanost podle vzdělanostní struktury

Podle kvalifikace mají největší problémy s uplatněním na trhu práce uchazeči se základním vzděláním a vyučení, kteří tvoří více než 70 % všech nezaměstnaných.

Z grafu č. 5 vidíme, že nejvyšší podíl na počtu nezaměstnaných zaujímaly v roce 2004 osoby se středním vzděláním bez maturity, jejichž počet byl 211 tisíc osob. Nejnižší podíl na nezaměstnanosti tvořili lidé s vysokoškolským vzděláním (15,2 tisíc osob tj. 3,6

%) a se středním vzděláním s maturitou (95,1 tisíc osob tj. 22,3 %). Podíl osob s vysokoškolským a středním vzděláním s maturitou setrvává na stabilně nízké úrovni.

Největší rozdíl v nezaměstnanosti mezi muži a ženami vykazuje skupina se základním vzděláním a bez vzdělání, kde nezaměstnanost žen převyšuje nezaměstnanost mužů o 11 tisíc osob (tj. 2,4 %), ve skupině střední vzdělání s maturitou je tento rozdíl ještě vyšší a činí více než 20 tisíc (tj. 9,2 %) v neprospěch žen. Větší nezaměstnanost mužů je pouze ve skupině střední vzdělání bez maturity a ve skupině vysokoškoláků. Avšak u vysokoškolského vzdělání činí tento rozdíl pouze necelá 2 % a tato skupina se podílí na celkové nezaměstnanosti nejméně.

(27)

Graf č. 5 Počet uchazečů o zaměstnaní dle vzdělanostní struktury v roce 2004 (v tis.)

Počet uchazečů o zaměstnání dle vzdělanostní struktury v roce 2004

0 50 100 150 200 250

Základní vzdělání a bez vzdělání

Střední bez maturity

Střední s maturitou

Vysokoškolské

(v tis.)

Celkem Muži Ženy

1.4.7 Regionální nezaměstnanost

Z grafu č. 6 a tabulky č. 8 vidíme, že se nezaměstnanost výrazně liší podle regionů, mezi jednotlivými kraji lze sledovat výrazné rozdíly. Nerovnoměrný rozvoj potenciálu jednotlivých území, kumulace neefektivních výrob a velmi nízká mobilita obyvatelstva tyto rozdíly v míře nezaměstnanosti ještě zvětšují. Nejnižší míra nezaměstnanosti je dlouhodobě v Praze (3,9 %) a nejvyšší (14,5 %) v Moravskoslezském a Ústeckém kraji (zdejší nezaměstnanost má strukturální charakter, neboť souvisí s restrukturalizací průmyslu, útlumem těžby nerostných surovin a nízkou adaptibilitou pracovních sil). Nejvyšší nárůst nezaměstnanosti ve srovnání s nezaměstnanosti v roce 1995 byl v Olomouckém, Moravskoslezském, Jihomoravském a Karlovarském kraji.²⁸

Hlavní podíl na nezaměstnanosti v těchto regionech mají uchazeči s nižšími stupněm vzdělání, proto jedním z možných řešení je zvýšit úroveň vzdělání a flexibilitu pracovní síly, aby se tyto oblasti staly atraktivními pro investory vytvářející pracovní místa, přinášející nové technologie a zajištující tak stabilitu regionu.

28 Národní akční plán sociálního začleňování 2004 - 2006, Praha, 2005, s. 14.

(28)

Graf č. 6 Obecná míra nezaměstnanosti (ILO)* podle krajů v roce 2004 (v %) Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) podle krajů

5,8 9,4

6,4 6,6 6,8 8,3

12 7 7,4

14,5 14,5

5,4 5,7 3,9

0 2 4 6 8 10 12 14 16

Hl. město Praha Středočeský

Jihočeský Plzeňský

Karlovarský Ústecký

Liberecký Královehradecký

Pardubický Vysočina

Jihomoravský Olomoucký

Zlínský Moravskoslezský Kraj

(v %)

Zdroj: data z tabulky, (uvedena v příloze č. 7 )

*Pozn. ILO = mezinárodní organizace práce, Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) je ukazatel získaný z výsledků VŠPS podle mezinárodních definic a doporučení. V čitateli i jmenovateli jsou šetřené osoby uváděny podle místa jejich pobytu. ²⁹

Tabulka č. 8 Vývoj obecné míry nezaměstnaností podle krajů v (v %)

Kraj 1995 2000 2001 2002 2003 2004 Index

04/95

Hl. město Praha 2,5 4,2 3,9 3,6 4,2 3,9 1,56

Středočeský 3,8 7,5 6,7 4,9 5,2 5,4 1,42

Jihočeský 2,5 5,8 5,6 5,0 5,2 5,7 2,28

Plzeňský 3,3 6,2 5,8 4,7 5,3 5,8 1,76

Karlovarský 4,0 8,4 7,4 7,5 6,4 9,4 2,35

Ústecký 7,1 16,0 13,3 12,7 13,0 14,5 2,04

Liberecký 3,9 6,2 6,2 4,7 6,1 6,4 1,64

Královehradecký 3,1 6,1 6,1 4,2 5,8 6,6 2,13

Pardubický 3,7 8,3 6,4 7,2 7,6 7,0 1,89

Vysočina 3,7 6,8 6,1 5,1 5,3 6,8 1,84

Jihomoravský 3,3 8,3 8,5 7,6 8,0 8,3 2,51

Olomoucký 4,6 12,8 10,4 9,6 9,6 12,0 2,61

Zlínský 4,1 8,1 8,5 7,9 7,5 7,4 1,80

Moravskoslezský 5,8 14,3 14,3 13,3 14,7 14,5 2,50

Zdroj: data z tabulky, (uvedena v příloze č. 7 )

29 http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/o/3103-05 (staženo 2006-02-12).

(29)

1.4.8 Nezaměstnanost ohrožených skupin

Znevýhodněnými skupinami na trhu práce jsou především ženy s dětmi, občané se zdravotním postižením, osoby s nízkým vzděláním, osoby starší 50 let, mladí lidé bez praxe, příslušníci romské menšiny, dále i dlouhodobě legálně usídlení cizinci, osoby navracející se z výkonu trestu odnětí svobody, osoby závislé na návykových látkách a zcela vyloučení z trhu práce jsou bezdomovci. Tyto skupiny jsou stále více vytlačování z trhu práce a jejich nezaměstnanost ve srovnání s nezaměstnaností průměrné populace se neustále zvyšuje. Společným rysem těchto skupin je nízká úroveň vzdělání a dosažené kvalifikace, nedostatečná motivace k jejich rozšiřování a k profesní mobilitě, vytváření sociálně nežádoucích návyků. Nejvíce ohroženy jsou potom skupiny, u kterých se kumulují a často prolínají různé typy handicapů, např.

nekvalifikovaní Romové, mladé a nekvalifikované osoby, starší osoby s nevyhovujícím zdravotním stavem apod.³⁰

Tabulka č. 9: Vývoj nezaměstnanosti vybraných ohrožených skupin v letech 1993 - 2004

1993 Podíl z celku (v %)

1999 Podíl z celku (v %)

2004 Podíl z celku (v %) Absolventi škol

(15-19 let)

23 859 12,9 70 751 14,5 47 260 8,7

Osoby se ZPS 20 016 10,8 57 615 11,8 74 672 13,8

Z tabulky č. 9 je zřejmé, že v průběhu deseti let dochází v České republice k růstu podílu občanů se zdravotním postižením a absolventů škol na celkové nezaměstnanosti. Zatímco v roce 1993 bylo v evidenci úřadů práce v průměru 12,9 % osob se ZPS, v roce 1999 se tento počet zvýšil o 20 016 osob a na konci roku 2004 se podíl osob se ZPS na celkové nezaměstnanosti zvýšil na 13,8 %. Podíl nezaměstnaných absolventů škol činil v roce 1993 12,9 % z celkového počtu nezaměstnaných a v roce 1999 rapidně vzrostl na 14,5 %. V roce 2004 došlo u této skupiny ke snížení podílu na celkové nezaměstnanosti na 8,7 %. Jedním z mnoha důvodů vysoké nezaměstnanosti

30 Národní akční plán sociálního začleňování 2004-2006, Praha, 2005, s. 14 -15.

(30)

mladých lidí je nedostatek pracovních zkušeností a také nevyhovující profesní skladba vycházejících absolventů.

Podporovat zaměstnávání znevýhodněných skupin na trhu práce bude třeba posílit. Zlepšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce bude záležet hlavně na vzdělání, kvalifikaci, ale také ochotě se učit a rekvalifikovat se. Nutná bude změna sociálního systému, který musí být nastaven tak, aby se lidem vyplatilo pracovat, dále také uvolnění trhu s byty a zlepšení dopravní obslužnosti povede ke stěhování lidí za prací.

1.5 Politika zaměstnanosti v ČR

³¹

Politikou zaměstnanosti rozumíme soubor opatření směřujících k omezení nezaměstnanosti a k dosažení stanovených cílů. Jedním ze základních cílů politiky zaměstnanosti je vytváření optimálních podmínek a předpokladů k dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Mezi další cíle státní politiky zaměstnanosti patří:

§ dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách

§ produktivní využití zdrojů pracovních sil

§ zabezpečení práva občanů na zaměstnání (toto právo je jedním ze základních lidských práv a rozumí se jim právo občanů na zprostředkování zaměstnání; na hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání a v případě ztráty zaměstnání a právo na rekvalifikaci) Stát upravuje podmínky na trhu práce prostřednictvím:

Pasivní politiky zaměstnanosti - stát stanovuje způsob a výši poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání a dalších sociálních transferů.

(31)

Aktivní politiky zaměstnanosti – stát podporuje udržení a vytváření stálých i dočasných pracovních míst, podporuje zaměstnávání mladých osob a rekvalifikace.

Hospodářsko-politickými opatřeními – nejsou výhradně orientovány na trh práce, ale výrazně ho ovlivňují (investiční pobídky, podpora malého a středního podnikání, regionální programy apod.)

1.5.1 Institucionální zabezpečení státní politiky zaměstnanosti

Hlavními orgány, které jsou povinny ze zákona zabezpečovat uplatňování jednotné státní politiky zaměstnanosti v České republice, jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí – Správa služeb zaměstnanosti a územní orgány práce, tj. úřady práce.

Správa služeb zaměstnanosti plní následující úkoly:³²

§ soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce

§ zpracovává koncepce státní politiky zaměstnanosti např. řešení zaměstnanosti problémových skupin občanů

§ připravuje programy opatření při dalším uplatnění zaměstnanců

§ podporuje zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací, zpracovává státní rekvalifikační programy, popřípadě zřizuje rekvalifikační střediska

§ spravuje prostředky na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti

§ vykonává kontrolní činnosti na úseku zaměstnanosti

§ uděluje a odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám k výkonu zprostředkování zaměstnání za úhradu

§ zabezpečuje projekční řešení informačního systému zaměstnanosti

§ řídí úřady práce

32 Jírová, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, 1999, s. 29 - 30.

(32)

Úřady práce plní následující úkoly:³³

§ sledují a hodnotí stav na trhu práce

§ informují občany a zaměstnavatele o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy, rekvalifikace a o volných pracovních místech

§ uchazečům o zaměstnání zprostředkovávají vhodné zaměstnání

§ poskytují občanům poradenské služby spojené s výběrem školy, s volbou povolání

§ vedou evidenci uchazečů o zaměstnání, rozhodují o jejich vyřazení a stanovují nároky a výši hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání

§ podporují zřizování nových pracovních míst a organizují rekvalifikace

§ vydávají a odnímají povolení k zaměstnávání cizinců

§ spolupracují s institucemi ovlivňujícími trh práce např. s zaměstnavateli, s orgány sociálního zabezpečení, státní zdravotní správy a ostatními

§ kontrolují dodržování závazných právních předpisů o zaměstnanosti

§ hospodaří s finančními prostředky

1.5.2 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti

Jak vidíme z grafu č. 7 a tabulky č. 10, v letech 1995 - 1997 se podíl výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti na celkových výdajích státní politiky zaměstnanosti mírně snižoval. Nezaměstnanost se v této době udržovala na nízké úrovni, i když neustále mírně rostoucí. Minimální úrovně dosáhly výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v roce 1997, kdy na aktivní politiku zaměstnanosti bylo vynaloženo 552,09 mil. Kč (tj. 13,9 %). V roce 1997 dochází ke zlomu a míra nezaměstnanosti začíná růst (viz. graf č. 3). Vzhledem ke zvyšující se nezaměstnanosti došlo k přehodnocení politiky státu a od roku 1998 aktivní politika zaměstnanosti začíná růst v absolutním i relativním smyslu. V roce 2000 bylo vydáno na aktivní politiku