Hlavní práce76582_naye00.pdf, 1.1 MB Stáhnout

(1)

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví

katedra veřejných financí

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2022 Edelaide Nayshul

(2)

2

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví

katedra veřejných financí studijní obor: Finance

Analýza efektivnosti sociálních služeb

Autor bakalářské práce: Edelaide Nayshul

Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Barbora Slintáková, Ph.D.

Rok obhajoby: 2022

(3)

3

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza efektivnosti sociálních služeb“ vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne 02.12.2021

...

Edelaide Nayshul

(4)

4

Poděkování

Mé poděkování patří doc. Ing. Barboře Slintákové, Ph.D. za odborné vedení, trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnovala.

(5)

5

Abstrakt

Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza efektivnosti sociálních služeb města Beroun za rok 2020.

Nejprve je uvedena specifika sociálních služeb z hlediska poskytovatele a uživatele, právního a finančního vymezení. Dále jsou vymezeny metody posouzení kvality a efektivnosti sociálních služeb. V praktické části práce je posouzena efektivnost vybraných organizací pomocí analýzy DEA (data envelopment analysis).

Na základě zjištěných výsledků byly formulovány obecná doporučení na příkladu vybraných organizací města Beroun, které se zúčastnily analýzy.

Klíčová slova

Analýza, efektivnost, sociální služby, analýza obalu dat, město Beroun

Abstract

The main goal of this bachelor thesis is the analysis of the effectiveness of social services in the city Beroun in 2020.

At the beginning, there are defined the specifics of social services in terms of provider and user, then legal and financial matters. After that, there are described methods for assessing the quality and effectiveness of social services. Finally, in the practical part of the thesis, the effectiveness of selected organizations is assessed using DEA (data envelopment analysis). Based on the results, general recommendations are written on the example of selected organizations of the city of Beroun, which participated in the analysis.

Keywords

Analysis, efficiency, social services, data envelopment analysis, Beroun city

(6)

6

Obsah

Úvod ... 8

1 Sociální služby v České republice ... 10

1.1 Pojetí sociálních služeb ... 10

1.2 Druhy sociálních služeb ... 11

1.2.1 Sociální poradenství ... 12

1.2.2 Služby sociální péče ... 13

1.2.3 Služby sociální prevence... 13

1.3 Podmínky poskytování sociálních služeb ... 14

1.3.1 Registrace ... 14

1.3.2 Inspekce ... 15

1.3.3 Povinnosti poskytovatele sociálních služeb ... 15

1.4 Smlouva o poskytování sociálních služeb ... 16

1.5 Poskytovatele sociálních služeb ... 17

2 Financování sociálních služeb ... 19

2.1 Příspěvek od uživatele sociálních služeb ... 19

2.2 Příspěvek na péči ... 20

2.3 Dotace od krajů ... 21

2.4 Platby od zdravotních pojišťoven... 22

2.5 Dotace z fondů Evropské unie ... 22

2.6 Dary ... 23

2.7 Vlastní činnost ... 24

3 Hodnocení kvality sociálních služeb ... 25

3.1 Hodnocení efektivnosti ... 25

3.1.1 Nákladově užitková analýza ... 25

3.1.2 DEA ... 27

(7)

7

3.1.3 Vícekriteriální hodnocení... 29

3.2 Hodnocení kvality ... 31

3.2.1 Standardy kvality ... 31

3.2.2 Benchmarking ... 32

3.2.3 TQM ... 33

3.2.4 Controlling ... 34

4 Hodnocení efektivnosti sociálních služeb města Beroun ... 35

4.1 Poskytovatelé sociálních služeb města Beroun ... 35

4.1.1 Charita Beroun ... 35

4.1.2 proFem, o.p.s. – Centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí ... 38

4.1.3 LETNÍ DŮM, Z.Ú. ... 39

4.1.4 VČELKA sociální služby o.p.s. ... 41

4.1.5 Lomikámen, z. ú. ... 43

4.2 Zhodnocení efektivnosti poskytovatelů sociálních služeb města Beroun ... 45

4.2.1 Charakteristiky modelů hodnocení efektivnosti ... 45

4.2.2 Výsledky modelu DEA ... 47

4.2.3 Výsledky analýzy ... 51

Závěr ... 52

Seznam použité literatury a pramenů ... 53

Seznam obrázků a tabulek ... 55

(8)

8

Úvod

Sociální služby jsou veřejnými službami, to znamená, že jsou poskytovány ve veřejném zájmu. Tyto služby jsou poskytovány, nebo objednány a částečně financovány složkou veřejné správy. Proto je ve veřejném sektoru vždy aktuální otázka efektivnosti.

Hlavní problém spočívá v tom, že ve veřejném sektoru není zisk primárním cílem a posláním organizace, která tyto služby poskytuje, proto chybí faktor optimizace a hodnocení efektivnosti fungování všech procesů. To znamená, že je otázkou, jestli organizace, resp. poskytovatel veřejných statků či služeb, používá co nejmenší vstupy pro tvorbu co nejvyšších výstupů. To je způsobeno tím, že pro organizace není relevantní a nutné neustále kontrolovat své zisky a náklady, což často způsobuje selhání trhu, neboť chybí správný mechanismus alokace zdrojů.

Cílem této bakalářské práce je zhodnotit efektivnost vybraných poskytovatelů sociálních služeb ve městě Beroun za rok 2020.

V první kapitole definujeme pojem sociální služby ze zákona, druhy sociálních služeb, podmínky pro poskytování a užívání těchto služeb a právní náležitosti, které jsou v tomto procesu nezbytné.

Druhá kapitola práce je zaměřena na vymezení způsobů financování sociálních služeb. Je zde vysvětleno, jaký podíl ve financování sociálních služeb má stát v České republice, jakým způsobem se podílí na financování sociálních služeb Evropská unie, a jsou uvedeny i další zdroje, které mohou poskytovatelé sociálních služeb využívat pro samofinancování.

Třetí kapitola obsahuje popis metod hodnocení efektivnosti a kvality sociálních služeb, a to kvantitativní i kvalitativní. Je uvedena podstata každé metody, jak a kdy se využívá, a co lze na základě této metody zjistit. Jedna z představených metod bude využita i v praktické části práce.

Čtvrtá kapitola obsahuje praktickou část, kde jsou popsány vybraní poskytovatelé sociálních služeb města Beroun. Byla popsána jejich činnost, nabízené služby, finanční ukazatele a počet klientů, kteří využily tyto služby v roce 2020. Na základě těchto údajů byla provedena analýza metodou DEA. Výsledky analýzy ohledně efektivity

(9)

9

byly zobrazeny ve formě tabulek a grafů. Nakonec byly dle zjištěných výsledků zpracovány obecné doporučení pro organizace, které se zúčastnily analýzy.

(10)

10

1 Sociální služby v České republice

Sociální služby jsou součástí veřejných služeb zabezpečovaných společensky znevýhodněným obyvatelům na území státu. Tyto služby jsou přesně vymezeny v legislativě státu a financovány z veřejných rozpočtů. Jedná se o soubor určitých činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob (dle definice MPSV, 2021).

V této kapitole se zaměříme na pojetí sociálních služeb, znění legislativy v České republice a podmínky poskytování sociálních služeb.

1.1 Pojetí sociálních služeb

Pojetí sociální služby přesně vymezuje § 3 odst. 1, písm. a) zákona č. 108/2006 Sb. jako činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění či prevence sociálního vyloučení.

V zahraniční literatuře existuje pojetí humanitní služby a obsahuje více činností, včetně služeb, které jsou spojeny se vzděláváním, zdravotnictvím, a dokonce i administrativou (Matoušek, 2007).

Sociální služby jsou určeny lidem v nepříznivé životní situaci. Typy nepříznivých situací, ve kterých osoba může nárokovat sociální pomoc, jsou také přesně vymezeny zákonem, a budou podrobněji popsány v dalších kapitolách.

Dle české legislativy má na sociální služby právo každá osoba zcela bezplatně a v tom rozsahu, který by zachoval základní lidskou svobodu a právo. Cílem je maximálně zlepšit kvalitu života a omezit společenské vyčlenění.

Sociální služby v České republice fungují na čtyřech základních principech:

spravedlnost, solidarit, subsidiarit, participace (Kaczor, 2015).

Princip sociální spravedlnosti jde spolu s principem solidarity v právním slova smyslu. Důležité jsou obě roviny, protože zákon vytváří prostor pro sociální spravedlnost ve společnosti.

Jak uvádí Krebs (1997), neexistuje jediná definice pojmu spravedlnosti, spravedlnost je pojem relativní, k jeho řešení je třeba více názorů a vždy musí vycházet z konkrétních situacích. Můžeme se shodnout na tom, že v každé konkrétní situaci by

(11)

11

se spravedlnost měla blížit stavu „největší štěstí největšího počtu“, ale i tato definice je velmi obecná.

Krebs (1997) uvádí, že v teorii se setkáváme s pěti principy spravedlnosti:

• výkony a zásluha – v tomto principu je zdůrazněno, že rozdělování je sociálně spravedlivé, jestliže je založeno na vlastním výkonu;

• soulad mezi vstupy a výstupy – člověk by měl dostávat stejně, podle toho kolik, svého úsilí k tomu vynaložil;

• rovnost – pokud chceme, aby ve společnosti všichni dostávali stejně, musíme zajistit rovné příležitosti pro všechny (vzdělání, přístup na trh práce atd.), což uvádí další bod;

• rovné příležitosti;

• sociální potřebnosti – uspokojovat základní životní potřeby jedinců.

Tento spor o ideální míru přerozdělování není nikdy dořešen, někdy se tento spor musí vydat soudní cestou, čímž se systém sociálního zabezpečení zlepšuje.

Princip solidarity se projevuje jako určitý mechanismus přerozdělování ekonomického bohatství. Do tohoto mechanismu spadají daně, zdravotní pojištění, sociální zabezpečení atd. Směr sociální solidarity může vypadat takto: od bohatých k chudým, od zdravých k nemocným, od mladých ke starým apod. (Kaczor, 2015).

Princip subsidiarity spočívá v tom, že každý jedinec si musí nejprve zajistit pomoc sám, pomoc od své rodiny a blízkých lidí, a až poté se může obracet na orgány veřejné správy.

Princip participace určuje, že pro fungování systému sociálních služeb je nezbytné, aby se každý obyvatel na vytvoření tohoto systému přímo, nebo nepřímo podílel.

1.2 Druhy sociálních služeb

Podle aktuálního znění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, § 32 určuje tři druhy sociálních služeb: sociální poradenství, služby sociální péče, služby sociální prevence.

(12)

12

Nejnovější informace o druhu a počtu služeb jsou dostupné za rok 2019, MPSV (2021) je má na svém webu:

Obrázek 1 Počet sociálních služeb a jejich kapacita

Zdroj: MPSV. Dostupné na

https://www.mpsv.cz/documents/20142/975025/Statisticka_rocenka_z_oblasti_prace _a_socialnich_veci_2019+%281%29.pdf/9da5cc00-7d78-7caa-6bf2-01eeccdeabd7

1.2.1 Sociální poradenství

Sociální poradenství zahrnuje základní poradenství a odborné poradenství.

Základní poradenství má za cíl poskytnout potřebné informace k řešení nepříznivé životní situace. Je to základní činnost, kterou by měli zajistit všichni poskytovatelé sociálních služeb.

Odborné poradenství se dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, specializuje na určité potřeby skupin obyvatelstva. Jedná se o občanské poradny, manželské a rodinné poradny, poradny pro seniory, poradny pro osoby se zdravotním postižením, poradny pro oběti trestných činů atd.

(13)

13

1.2.2 Služby sociální péče

Služby sociální péče pomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, tyto služby umožnují žít běžný život, a v některých případech zajištují důstojné prostředí a zacházení. Službami sociální peče jsou například:

• Osobní asistence –určena pro osoby se sníženou soběstačnosti kvůli věku.

Osobní asistence je poskytována nepřetržitě a pomáhá zvládat běžné životní úkony.

• Pečovatelská služba – na rozdíl od osobní asistence se poskytuje na dobu omezenou pro osoby, které ji nepotřebují nepřetržitě, a potřebují pomoc jen s některými úkony.

• Podpora samostatného bydlení – poskytuje se formou asistencí v bytě, a také podporou při jednání na úřadech, u lékařů, při nakupování a dalších úkonech.

• Centra denních služeb – v centrech denních služeb se poskytuje potřebná pomoc ve stejném rozsahu, ovšem ambulantně.

• Denní stacionáře – určeny pro lidi, kteří bydlí sami, nebo v chráněných bytech, a chodí do stacionáře, pokud potřebují pomoc na určitou část dne.

• Domovy pro osoby se zdravotním postižením – domovy jsou určeny pro pobyt obyvatelům s různým zdravotním postižením, kde dostanou potřebnou běžnou i zdravotní péči.

• Domovy pro seniory – pobytové zařízení pro osoby nad 65 let, které potřebují pomoc kvůli snížené soběstačnosti.

• Chráněné bydlení – definováno jako pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby.

1.2.3 Služby sociální prevence

Průša (2007) tvrdí, že služby sociální prevence pomáhají zabránit sociálnímu vyloučení, kterým jsou ohroženi obyvatelé z důvodu způsobu jejich života, životních návyků, nebo sociálního znevýhodněného prostředí.

(14)

14 Takovými službami jsou především:

• Telefonická krizová pomoc;

• Azylové domy;

• Krizová pomoc;

• Intervenční centra;

• Noclehárny;

• Sociální rehabilitace.

Pro účely této práce se zaměříme na hodnocení efektivnosti služeb sociální péče.

1.3 Podmínky poskytování sociálních služeb

Podmínky poskytování sociálních služeb upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

1.3.1 Registrace

Od 1. ledna 2007 musí každý poskytovatel sociálních služeb získat na místně příslušném krajském úřadě oprávnění k poskytování sociálních služeb, tímto úkonem zároveň získá registraci. Registrace se provádí na základě písemné žádosti, ve které musí popsat službu, kterou bude poskytovat, její technické, personální a materiální zabezpečení a doložit finanční zabezpečení formou rozvahy (Hanuš, 2007). Registr poskytovatelů je veden na krajských úřadech v listinné podobě a na MPSV je umístěna elektronická verze, dostupná na adrese http://iregistr.mpsv.cz/.

Registr poskytovatelů existuje od roku 2007 na základě zákona č. 108/2006 Sb.

a tvoří aktuální seznam všech poskytovatelů sociálních služeb na území České republiky. Registr umožňuje zájemcům o služby vyhledávat registrované poskytovatele a prohledávat jejich nabídku služeb. Registr v elektronické podobě obsahuje údaje o kapacitě, materiálním, technickém a personálním vybavení, poskytování základních a financování jednotlivých sociálních služeb. Na požádání se z veřejné části registru vydá úřední výpis nebo opis.

(15)

15

1.3.2 Inspekce

Po registraci se provádí kontrola formou inspekce, na základě které může být registrace kdykoli zrušena při nedodržování registračních podmínek, sankce, porušení povinností stanovených zákonem, nedodržení kvality sociálních služeb. Inspekci provádí krajský úřad na místě poskytování služeb. Inspekci zajišťuje tým, který má tři členy, vždy alespoň jeden ze členů inspekčního týmu je odborníkem na kvalitu sociálních služeb, další člen je zaměstnancem ministerstva, které kontrolu provádí, a poslední člen je také odborníkem v oblasti sociálních služeb (Hanuš, 2007).

Výsledky činnosti inspekce v jednotlivých letech jsou dostupné na webu MPSV.

Z těchto zpráv lze zjistit různé informace, například v roce 2020 bylo provedeno 80 základních inspekcí, z toho jen 18 na základě stížnosti. To je méně než v roce 2019, kdy bylo provedeno 147 základních inspekcí. Menší počet provedených inspekcí je vysvětlen nepříznivou epidemiologickou situací v souvislosti s onemocněním COVID-19 v roce 2020.

1.3.3 Povinnosti poskytovatele sociálních služeb

Nejdůležitější povinnosti jsou obsaženy v § 88 zákona, č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni: zajišťovat dostupnost informací o druhu služeb, místě poskytování sociálních služeb, okruhu osob, jimž poskytují sociální služby. Dále musí srozumitelným způsobem informovat zájemce o sociální službu o všech povinnostech, které by pro něj vyplývaly ze smlouvy o poskytování sociálních služeb, o způsobu poskytování sociálních služeb a o úhradách za tyto služby. Poskytovatel sociální služby musí zpracovat vnitřní předpisy pro uplatnění oprávněných zájmů osob, vyřizování stížností osob a další povinnosti, například: vést evidenci žadatelů o sociální služby, dodržovat standardy kvality sociálních služeb (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, 2006).

Jako příklad můžeme uvést internetové stránky centra denních služeb V jednom domě o.p.s., dostupné na https://www.vjednomdome.cz/. Na jejich webu jsou uvedeny informace o druhu služeb. Centrum nabízí pro dospělé následující péči:

• Individuální logopedické terapie;

• Didaktické činnosti;

(16)

16

• Kognitivní rehabilitace (metoda FIE) a aktivizační činnosti;

• Rehabilitace mobility;

• Pracovně-vzdělávací činnosti;

• Sociálně-terapeutické činnosti;

• Rozvoj a nácvik motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností;

• Přirozená a motivaci podporující pomoc při komunikaci.

Dále je uvedeno místo poskytování služby, Elišky Přemyslovny 445, Praha 5, 156 00 a provozní doba denních služeb: pondělí až čtvrtek od 7:30 do 14:00 hodin.

Z webu centra je jasné, že okruh osob, kterým poskytují sociální služby, tvoří tři skupiny: dospělí, senioři a dále mají logopedickou mateřskou školu.

Nakonec lze najít výroční zprávy za každý rok, ze kterých lze zjistit, kolik klientů služby využívalo, jaké události probíhaly, finanční zprávy a výsledek hospodaření.

1.4 Smlouva o poskytování sociálních služeb

Do roku 2007 se musel žadatel o sociální služby obracet na úřad, aby mu byla přidělena sociální péče. Hanuš uvádí, že od roku 2007 je možné kontaktovat přímo poskytovatele sociální služby, který potřebný druh služby nabízí. Poté je nezbytné uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb.

Při poskytování sociálních služeb se vždy uzavírá smlouva mezi poskytovatelem a uživatelem. Ve smlouvě je nezbytné dle zákona č. 108/2006 Sb., § 91, odst. 2 uvést druh sociální služby, rozsah poskytování sociální služby, místo a čas poskytování sociální služby, výši a způsob placení, ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb, výpovědní důvody a výpovědní lhůty, dobu platnosti smlouvy atd. Přitom musí žadatel o sociální službu před uzavřením smlouvy doložit posudek praktického lékaře, že opravdu službu potřebuje.

(17)

17

1.5 Poskytovatele sociálních služeb

Sociální službu může poskytovat právnická i fyzická osoba, pokud má výše zmíněnou registraci. Na základě smluvního vztahu poskytuje službu konkrétnímu uživateli. Pokud sociální službu poskytuje rodina, blízké osoby, a to bez registrace a sjednané smlouvy, nemluvíme o poskytovateli sociální služby, ale o tzv. osobách blízkých.

Osobám blízkým osoba, která potřebuje péči, důvěřuje a je si jistá, že dokáže poskytnout kvalitní péči a v plném rozsahu, kterou potřebuje.

Sociální službu mohou poskytovat i dobrovolníci na základě zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnictví, kteří musí mít uzavřenu smlouvu (Hanuš, 2007). Dobrovolník vykonává dobrovolnickou službu na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací a bez předpokladu odměny za vykonanou práci. Dobrovolníci mají možnost dostat od vysílající organizace příspěvek na důchodové a zdravotní pojištění, které dotuje MPSV.

Sociální služby mohou poskytovat i právnické osoby. Takovými právnickými osobami jsou zpravidla neziskové organizace. Jsou to organizace, které nebyly založeny za účelem podnikání. Činnost takových organizací má jiné cíle, mohou to být cíle státu, určité skupiny nebo jiného subjektu. Merlíčková Růžičková (2013) považuje činnost neziskových organizací jako veřejně prospěšnou, kam patří i sociální služby.

Právní formy neziskových organizací mohou být následující:

• Církve a náboženské společnosti;

• Příspěvková organizace;

• Obecně prospěšná společnost;

• Ústav;

• Fundace;

• Spolky.

Církve a náboženské společnosti jsou upraveny zákonem o církvích č. 3/2002 Sb., § 4. V tomto zákoně je několik zajímavostí: stát a orgány státní správy nemohou provádět náboženskou činnost. Církve a náboženské společnosti ustanovují a ruší své orgány, ustanovují a odvolávají své duchovní a zřizují a ruší církevní a jiné instituce podle svých předpisů. Církev, jako ostatní právnické osoby, musí mít registraci.

(18)

18

Česká legislativa rozlišuje dva typy příspěvkových organizací. Weselá (2018) rozlišuje dva typy příspěvkových organizací. První typ je příspěvková organizace zřizovaná samosprávným celkem (na základě zákona č. 250/2000 Sb.). Druhý typ jsou příspěvkové organizace zřizované státem (na základě zákona č. 218/2000 Sb.). Hlavní činnosti příspěvkové organizace stanovuje její zřizovatel. Příspěvková organizace může být financována více způsoby: z vlastní činnosti, zřizovatelem, státními i nestátními fondy, dary.

Činnost obecně prospěšných společností byla upravena zákonem o obecně prospěšných společnostech č. 248/1995 Sb., který byl k 1. lednu 2014 zrušen, tzn. již nesmí vznikat nové obecně prospěšné společnosti. Po zrušení tohoto zákona mohly obecně prospěšné společnosti přejít na jinou právní formu, pokud tak neučinily, i nadále se řídí zákonem č. 248/1995 Sb.

Ústav je úpraven na základě zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku, a je také právnická osoba. Obvykle se forma ústavu používá pro vědeckou, výzkumnou, vzdělávací, kulturní, odbornou či zdravotnickou instituci.

Fundace je právnická osoba tvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Její činnost se váže na účel, k němuž byla zřízena. Mohou to být nadace, nadační fondy dle § 303 zákona č. 89/2012 Sb.

Spolek mohou založit alespoň tři osoby se společným zájmem, spolek je samosprávným a dobrovolným svazkem. Spolek také může podnikat, ale nesmí to být jeho hlavní činností. Upravuje se také podle zákona č. 89/2012 Sb.

(19)

19

2 Financování sociálních služeb

Současný systém financování sociálních služeb je vícezdrojový. To znamená, že se financuje nejen z veřejných rozpočtů, ale i dalšími způsoby, jež budou popsány v následující kapitole.

Sociální služby jsou veřejnými službami, proto jejich financování probíhá hlavně prostřednictvím veřejných rozpočtů, které jsou závislé na rozhodování státu, krajů, obcí. Do veřejných rozpočtů přispívají jednotlivé ekonomické subjekty státu a to na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti.

2.1 Příspěvek od uživatele sociálních služeb

Konečný uživatel sociální služby má také přispívat k financování této služby, avšak jeho příspěvek je limitován vyhláškou č. 505/2006 Sb. Za úhradu jsou poskytovány pobytové služby s tím, že podle zákona č. 108/2006 Sb. musí klientovi pobytových služeb zůstat alespoň 25 % jeho příjmu. Konečná částka se stanovuje ve smlouvě mezi poskytovatelem a uživatelem sociální služby (Průša, 2015).

Například se liší poplatek za využití noclehárny u různých poskytovatelů:

• ARCIDIECÉZNÍ CHARITA PRAHA – 40 Kč za noc. Charita Praha je církevní právnická osoba, která působí jako nezisková organizace ve více zemích a poskytuje profesionální sociální služby (Arcidiecézní charita Praha, 2021).

• Loď Hermes (noclehárna) poplatek 20 Kč za noc. Noclehárna Loď Hermes je přímo zřízena Centrem sociálních služeb města Praha. Centrum sociálních služeb je příspěvkovou organizací hlavního města Prahy, které je jeho zřizovatelem (Centrum sociálních služeb města Praha, 2021).

Bez úhrady nákladů je poskytováno sociální poradenství, krizová pomoc, služby následné péče atd. (Tůmová, 2014).

Sociální služby, za které je nutné platit, mohou být financovány příspěvkem na péči. Je to hlavním účelem vyplácení tohoto příspěvku.

(20)

20

2.2 Příspěvek na péči

Příspěvek na péči se poskytuje těm osobám, které dlouhodobě potřebují pomoc jiné fyzické osoby. Je definován v zákoně o sociálních službách. Tímto příspěvkem se stát podílí na úhradě sociálních služeb. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, 2006). Matoušek (2007) uvádí, že tento příspěvek je často používán i v řadě evropských zemí.

Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby v:

a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby;

b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb;

c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb;

d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, 2006).

Základní životní potřeby zákon definuje jako: mobilita, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena atd.

Výše příspěvku je definována různě pro osoby mladší a starší 18 let. Konečnou výši příspěvku posuzuje úřad práce na základě posudku lékaře:

Tabulka 1 - výše příspěvku na péči

Stupeň

závislosti 1 2 3 4

Do 18 let 3300 Kč 6600 Kč 9900-13900 Kč 13200-19200 Kč Starší 18 let 880 Kč 4400 Kč 8800-12800 Kč 13200-19200 Kč Zdroj: Vlastní zpracování údajů ze zákona č. 108/2006 Sb.

(21)

21

2.3 Dotace od krajů

Krajům se poskytují dotace ze státního rozpočtu na financování běžných výdajů v souvislosti se sociálními službami. Kraje následně poskytují tyto dotace těm poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou registrováni v příslušném registru. Průša (2015) uvádí několik principů, na kterých funguje systém dotací:

• rovné podmínky pro všechny poskytovatele veřejných služeb;

• rovné podmínky pro všechny příjemce veřejných služeb;

• efektivní (účelné) vynakládání veřejných prostředků;

• primární důraz na kvalitu poskytovaných služeb;

• transparentní systém financování;

• stabilní systém financování.

Dotace probíhá formou poskytování grantu na základě žádostí poskytovatele sociálních služeb. Výše částky není přesně stanovena v zákoně a je závislá na rozhodování a aktuálním rozpočtu kraje, který se pravidelně navyšuje. Kromě toho může kraj dostat zvláštní účelové dotace od státu.

Jako příklad můžeme sledovat výdaje Středočeského kraje nepodnikatelským subjektům, v tabulce č. 2 jsou uvedeny částky schváleného rozpočtu, po úpravách k červnu 2021, a skutečné výdaje do června 2021.

Tabulka 2 Transfery neziskovým organizacím v roce 2021 (k červnu)

Schválený 2021

Po změnách k 6.2021

Skutečnost 6.2021 Neinvestiční transfery

neziskovým a podobným organizacím (tis. kč)

905 603 1 873 084 1 105 903

Zdroj: Vlastní zpracování údajů z webu MONITOR, MF. Dostupné na https://monitor.statnipokladna.cz/kraj/CZ020/prehled?rad=t&obdobi=2106

(22)

22 Stejné údaje pro rok 2020:

Tabulka 3 Transfery neziskovým organizacím v roce 2020

Schválený 2020

Po změnách k 12.2020

Skutečnost 12.2020 Neinvestiční transfery

neziskovým a podobným organizacím (tis. kč)

1 036 412 1 908 283 1 785 679

Zdroj: Vlastní zpracování údajů z webu MONITOR, MF. Dostupné na https://monitor.statnipokladna.cz/kraj/CZ020/rozpocet/vydaje-

druhovy?rad=t&obdobi=2012

2.4 Platby od zdravotních pojišťoven

Zdravotní pojišťovny mají povinnost vytvářet fondy na úhradu různých zdravotních služeb. Toto definuje vyhláška č. 227/1998 Sb. ze dne 21. září 1998.

Zdravotní pojišťovny vytvářejí následující fondy:

• základní fond – slouží na platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění;

• rezervní fond – slouží ke krytí schodku základního fondu;

• provozní fond – slouží na úhrady provozních výdajů zdravotní pojišťovny;

• sociální fond – používá se ve prospěch zaměstnanců zdravotní pojišťovny;

• fond investičního majetku;

• fond reprodukce investičního majetku.

Výdaje spojené se sociálními službami jsou hrazeny ze základního fondu (Tůmová, 2014). Hrazenými sociálními službami jsou dle zákonu č. 48/1997 Sb.

služby rehabilitační, lázeňská léčebně rehabilitační, ošetřovatelské.

2.5 Dotace z fondů Evropské unie

Ministerstvo práce a sociálních věcí také dotuje sociální služby přes Evropský sociální fond (ESF). ESF je jedním ze tří strukturálních fondů Evropské unie. Hlavním posláním je snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí (EFS, Programové období 2021-2027). EFS má nově od roku

(23)

23

2021 speciálně vytvořený fond OP Zaměstnanost plus 2021-2027, v rámci kterého bude probíhat několik operačních programů. Pro rok 2021 jsou aktuální následující programy:

• Evropský sociální fond (ESF) a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI);

• Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD);

• program pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI);

• program činnosti Unie v oblasti zdraví (program Zdraví), (EFS, Programové období 2021-2027).

Program činnosti Unie v oblasti zdraví má hlavní cíl – zvyšování kvality a dostupnosti poskytovaných sociálních a zdravotních služeb. Programem budou podporovány následující aktivity:

• Podpora dostupnosti a rozvoje sociálních služeb;

• Rozvoj nových modelů služeb podporujících sociální začleňování;

• Podpora transformace systému sociálních služeb a deinstitucionalizace zařízení poskytujících sociální služby pro osoby se zdravotním postižením, přeměna služeb ústavních zařízení na služby poskytované ambulantní formou;

• Podpora transformace psychiatrické péče a deinstitucionalizace zařízení poskytujících služby pro osoby s duševním onemocněním atd. (Operační program Zaměstnanost plus 2021-2027).

2.6 Dary

Pokud statní dotace nestačí na financování sociálních služeb, neziskové organizace se často financují pomocí darů. Tento proces se také nazývá fundraising.

Slovo fundraising znamená budování fondu, který je určen ke konkrétnímu cíli.

Zatímco stát poskytuje jen finanční dotace, při procesu získání darů poskytovatel sociální služby může získávat finanční i nefinanční zdroje (věci, dary, informace).

Rektořík (2010) rozlišuje následující skupiny dárců:

• obyvatelé;

• podnikatelské subjekty;

• nadace a nadační fondy;

(24)

24

• živnostníci.

2.7 Vlastní činnost

Posledním způsobem získávání finančních zdrojů je vlastní činností. Sociální zařízení mohou provazovat dílny pro tělesně postižené, dále různé kurzy, poradenství, pronájmy vlastních prostor, burzy, plesy atd. (Rektořík, 2010).

(25)

25

3 Hodnocení kvality sociálních služeb

Pokud chceme ohodnotit sociální služby, můžeme je hodnotit z více stránek, například hodnocení finanční výkonnosti, hodnocení spokojenosti uživatelů a pracovníků, hodnocení dopadů sociálních služeb na obyvatelstvo, hodnocení právní regulace sociálních služeb atd. Obecně se tyto druhy hodnocení dají rozdělit na kvantitativní a kvalitativní.

V této práci se zaměříme na hodnocení prvních dvou parametrů (hodnocení finanční výkonnosti jako kvantitativní stránky a hodnocení spokojenosti uživatelů jako kvalitativní stránky) a pokusíme se posoudit, zda je financování dostačující, jestli jsou uživatelé spokojeni s kvalitou sociálních služeb, a zda kvalita těchto služeb odpovídá jejich financování a naopak.

V této kapitole popíšeme metody hodnocení efektivnosti a kvality sociálních služeb.

3.1 Hodnocení efektivnosti

Jelikož jsou sociální služby veřejnými službami určenými k zabezpečování potřeb občanů, lze je zařadit pod pojem veřejný výdajový program. Veřejný výdajový program je transformace zvolených cílů do účelné podoby (Ochrana, 2010).

Pro realizaci libovolného programu je nutné zabezpečit jeho financování. Veřejný rozpočet je vždy omezený, a proto jej musíme racionálně používat. Pro posouzení racionality a efektivity použití veřejných zdrojů existují různé ekonomické modely hodnocení výdajových programů.

3.1.1 Nákladově užitková analýza

První ekonomický model hodnocení veřejných programů je model 3E. Obsahuje v sobě tři kritéria: hospodárnost, účelnosti a efektivnosti. Tyto kritéria jsou základní, pokud mluvíme o veřejných výdajích. Ochrana zdůrazňuje, že povinnost postupovat podle těchto kritérií je uložena zákonem o finanční kontrole.

Hospodárnost – dosažení stanovených cílů při co nejnižším vynakládaní finančních prostředků. Zároveň musí být zachována kvalita v předpokládaném stavu.

(26)

26

Příklad: výběr co nejnižší nabídkové ceny určitého druhu zboží, ale pokud toto zboží odpovídá očekáváné kvalitě.

Efektivnost – může být různá: nákladová a produktivita veřejných výdajů.

Nákladová efektivnost je počítání toho, jaké náklady byly vynaloženy na jednotku výstupu. Cílem je dosáhnout co nejnižších nákladů na jednotku výstupu, proto je při hodnocení výdajového programu třeba zjistit, zda jsou náklady na jednotku výstupu skutečně minimální. Produktivita veřejných výdajů hodnotí použití finančních zdrojů ve smyslu jak velké a kvalitní jsou výstupy.

Účelnost – vztahuje se přímo ke konečným výstupům a hodnotí naplnění stanovených cílů. To znamená, že porovnáme skutečné výsledky s předpokládanými.

K nejčastějším nákladově-užitkovým metodám patří:

• CMA (Cost Minimization Analysis) – používá se jako vstup peněžní jednotky a má za cíl minimalizaci nákladů vstupu. Výstupy se neměří, protože se předpokládá, že výstupy jsou u všech variant víceméně stejné. Například pokud chce organizace zaměstnat pracovníka, který by poskytoval služby osobní asistence a má tři kandidáty s různou požadovanou mzdou za hodinu asistence (viz tabulka 4). Organizace dle metody CMA bude mít následující preference při rozhodování o zaměstnání:

Tabulka 4 Metoda CMA

Varianta Pracovník

Mzda za hodinu asistence

Pořadí

A X 130 3.

B Y 110 2.

C Z 75 1.

Zdroj: autor

• CEA (Cost Effectiveness Analysis) – je založena na měření nákladů (vstupů) v peněžních jednotkách a výnosů (výstupů) v naturálních jednotkách.

Nákladová efektivnost je C/E, kde C – náklady, E – efekty (Maaytová, 2015).

Je žádoucí, aby C/E vyšlo co nejnižší. Dejme tomu, že danou mzdu je ochotna určitá skupina lidí, a organizace může zaměstnat jen jednu. Pro organizaci je

(27)

27

žádoucí, aby měla co největší počet uspokojených žádostí o osobní asistence.

Dle analýzy CEA organizace bude mít následující preference:

Tabulka 5 Metoda CEA

Varianta Pracovník

Mzda za hodinu asistence

Počet uspokojených

žádostí o osobní asistenci

C/E Pořadí

A X 130 10 13 1.

B Y 110 6 18,3 2.

C Z 75 3 25 3.

Zdroj: autor

• CBA (Cost Benefit Analysis) – měří vstupy a výstupy v peněžních jednotkách. Jak uvádí Maaytová (2015), sledujeme čistý současný přínos v relaci B > C, kde B – současná hodnota přínosů, C – současná hodnota nákladů. Ja žádoucí, aby tetnto rozdíl byl co nejmenší.

3.1.2 DEA

Model analýzy obalu dat DEA (neboli Data Envelopment Analysis) umožňuje hodnocení efektivnosti homogenních produkčních jednotek, který může být využit ve více úlohách. K analýze se používají vstupy a výstupy, aniž by bylo třeba stanovit váhy jednotlivých kritérií, což je nejčastějším problémem, resp. otázkou (Valdman, 2010).

Samozřejmě je možné využít DEA i se stanovenými vahami vstupů a výstupů, pokud je to žádoucí.

Vstupem je součet homogenních jednotek, které přispívají k produkci ekvivalentních efektů.

Výstup je součet homogenních jednotek, jež jsou výsledkem transformací vstupů.

S použitím takových vstupů a výstupů lze hodnotit efektivnost různými způsoby.

(28)

28

Nejznámější vzorec vypadá následně (Jablonský, 2004):

𝑒𝑓𝑒𝑘𝑡𝑖𝑣𝑛𝑜𝑠𝑡 = 𝑣ý𝑠𝑡𝑢𝑝 𝑣𝑠𝑡𝑢𝑝

Vzorec vyjadřuje poměr výstupu, který daná jednotka vyprodukuje k vstupu, jenž jednotka spotřebuje. Je žádoucí, aby co nejmenší počet vstupů produkoval co největší počet výstupů, efektivnost tak může dosáhnout hodnoty větší než 1. Hodnotit můžeme například zisk na pracovníka, počet pacientů na lékaře atd. Při použití více druhů vstupů a výstupů můžeme hodnotit celkovou efektivnost.

Postup DEA, který uvádí Valdman (2010), je následující:

1. Stanovení množiny produkčních možností daného souboru jednotek a nalezení její hranice;

2. Stanovení konkrétních DMU (decision making unit) ve vztahu k této hranici.

Na základě DEA modelu lze sestrojit množinu efektivních hranic, tedy množinu možných řešení s použitím různých vstupů a výstupů (Jablonský, 2004).

Efektivní hranice je tvořena jednotkami, každá z nich je taková, pro kterou reálně neexistuje jiná jednotka, jež by dosáhla stejného výstupu při použití menšího množství vstupů, případně taková, která by dosáhla vyšších výstupů při stejném množství vstupů.

Obrázek 2 Efektivní hranice

(29)

29

Zdroj: JABLONSKÝ, Josef a Martin DLOUHÝ. Modely hodnocení efektivnosti produkčních jednotek. Praha: Professional Publishing, 2004. ISBN 80-864-1949-5.

Na základě efektivní hranice je možné určit nejlepší možné řešení za existujících reálných podmínek.

Analýza DEA bude použita v praktické části této práce jako hlavní kritérium hodnocení efektivnosti sociálních služeb vybraného města.

3.1.3 Vícekriteriální hodnocení

Vícekriteriální rozhodování je jedním způsobem hodnocení efektivnosti produkčních jednotek, tj. hodnocení množiny možných vstupů a výstupů. Tento model můžeme aplikovat i při hodnocení efektivnosti sociálních služeb. Cílem je výběr co nejlepší nebo kompromisní varianty, uspořádaní variant, klasifikace variant.

Při vícekriteriálním rozhodování je definována množina variant X = (X1, X2,

X3…, Xn), které budeme posuzovat. Posuzovat můžeme různé jednotky, například dle Jablonského (2004) to mohou být zařízení, postupy, lůžka… Každou variantu budeme posuzovat podle charakteristik, jež budou zobrazeny dle kritérií Y1, Y2… Y. Nakonec vychází, že každá varianta Xn je popsána vektorem kriteriálních hodnot y11….ynk

v numerickém vyjádření. Tím dostaneme následující kriteriální matici:

Obrázek 3 Kriteriální matice

Pokud budeme hodnotit sociální služby, je logické, že chceme dosahovat co nejvyšších výstupů (počet různých služeb, míst, zařízení…) při co nejnižších vstupech (finančních zdrojích).

(30)

30

Následně je nutné přidat váhy různým kritériím. Tím rozhodovatel může vyjádřit své preference při hodnocení, protože různá kritéria mají různou důležitost. Váhy kritérií je možné vyjádřit pomocí váhového vektoru:

Obrázek 4 Vektor určujicí váhy

Čím vyšší důležitost, tím vyšší číselná váha. Existuje velké množství vícekriteriálního hodnocení variant. Zde popíšeme pouze nejčastěji používanou metodu váženého součtu.

Při použití metody váženého součtu musíme sestrojit lineární funkci na stupnici 0 až 1. Nejhorší variantě bude přiděleno číslo 0, nejlepší 1. Pro získání těchto hodnot použijme následující vzorec:

Obrázek 4 Získání hodnot lineární funkce

kde Dj je nejnižší kriteriální hodnota Yj, Hj nejvyšší kriteriální hodnota Yj

Celkový užitek varianty Xi vypočítáme takto:

Obrázek 5 Celkový užitek varianty Xi

(31)

31

Varianty lze upořádat podle hodnot užitku a tím získáme lineární funkci (Jablonský, 2004).

3.2 Hodnocení kvality

Při hodnocení kvality při poskytování jakékoliv služby můžeme hodnotit následující stránky: míra splnění standardů, spokojenost uživatelů, odbornost, úroveň péče, dostupnost místní a cenová. Existují různé systémy hodnocení kvality, proto je velmi složité definovat tento pojem jediným slovem nebo větou. V této práci je uvedeno několik způsobů, jimiž je možné hodnotit kvalitu, a které se aktivně používají v současné době:

• Standardy kvality;

• Benchmarking;

• TQM;

• Controlling.

3.2.1 Standardy kvality

Nejčastěji je pojem kvalita sociálních služeb spojován přímo s § 88 zákona č. 108/2006 Sb. a dále s vyhláškou č. 505/2006 Sb., které definují normy kvality a ukládají povinnost její dodržování. Standardy kvality jsou však velmi obecné, tzn.

nejsou specifikované pro konkrétní druh služby a akcentují zejména lidská práva a ochranu klientů služby. Splnění standardů hodnotí inspekce sociálních služeb, o které bylo pojednáno výše. Inspekce stanoví procento naplnění standardů poskytovatelem (Horecký, 2019).

Jak uvádí Horecký (2019), existují standardy procedurální, kde jsou vymezeny cíle a způsoby poskytování sociálních služeb, ochrana práv uživatelů, normy jednání se zájemcem o službu, vzor smlouvy o poskytování služby, individuální plánování a průběh služby, osobní údaje, stížnosti.

Dále jsou to standardy personální – personální zajištění služeb, pracovní podmínky, profesní rozvoj pracovníků a standardy provozní – místní a časová dostupnost, informovanost o službě, prostředí a podmínky poskytování služeb.

(32)

32

Existuje i celoevropský standard kvality sociální, zdravotní péče a podpory seniorů. Autorem je Evropský výbor pro standardizaci (European Commitee for standardization CEN), ve kterém jsou státy evropské unie a další státy, jako Srbsko, Turecko, Makedonie. Dokument obsahuje normy pro různé oblasti péče, v každé oblasti jsou uvedeny požadavky a doporučení. Požadavky jsou vlastními základními standardy, doporučení představují nadstavbu směrem k vyšší kvalitě péče.

3.2.2 Benchmarking

Benchmarking je specifická metoda řízení efektivnosti, má za cíl zjišťování a vyhodnocování informací o konkurenci. Používá se neustále, protože je předpokladem neustálé optimalizace a zlepšování. Jedná se o přebírání nejlepších postupů, metod, zkušeností od ostatních subjektů, které působí v dané sféře.

Základem je měření výkonosti. Pro správné použití metod benchmarkingu však nestačí jen získat a porovnat data. Je potřeba převést tato data na ukazatele a z těchto ukazatelů vyvozovat závěry a provádět změny (Ministerstvo vnitra České republiky, 2006).

Benchmarking má následujícími kroky:

1. Vybrat produkty, služby pro porovnání.

2. Nalézt vhodné konkurenty pro porovnání.

3. Nasbírat data.

4. Analyzovat data a identifikovat příležitosti pro zlepšení.

Mezihorák (2019) uvádí příklad benchmarkingu v sociálních službách, porovnává rozpočty na obyvatelstvo měst Fryšták a Slušovice. Avšak hodnotí tuto analýzu ne příliš informativní, protože v roce provádění benchmarkingu (2019) do druhého města se hodně dotovalo do nízkoprahového zařízení pro děti.

(33)

33

Obrázek 6 Benchmarking sociálního zabezpečení města Fryšták

Zdroj: MEZIHORÁK, Adam. Benchmarking ve veřejné správě na konkrétních příkladech. Praha, 2019. Bakalářská práce. VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A BANKOVNÍ INSTITUT AMBIS, a.s.

3.2.3 TQM

TQM (Total Quality Management), neboli komplexní řízení kvality, se snaží zajistit, aby výrobky či služby splňovaly požadavky externích i interních zákazníků.

Většina organizací má nastaven jen systém plánování a metodiky jednotlivých činností, avšak zřídka mají tyto organizace nastaven systém kontroly a systém nápravy odchylek po proběhlé kontrole.

Model TQM obsahuje následující prvky:

1. Je žádoucí, aby byl stanoven cíl a plán zvyšování kvality. Všichni zaměstnanci musí být seznámeni s tímto cílem a se způsoby měření kvality. Kromě toho musí být v organizaci zřízen managment kvality. Příklad, jenž uvádí Horecký (2019): Dobrou kvalitu péče zajišťujeme klientům, pokud se orientujeme na jejich potřeby; zaměstnanci organizace se průběžně vzdělávají; jsou sledovány vývojové trendy k zajištění spokojenosti klientů a zaměstnanců a ke zvyšování kvality; je průběžně zjišťována spokojenost klientů a zaměstnanců; plány zvyšování kvality jsou pravidelně přezkoumávány a případně upraveny dle aktuálních potřeb.

2. Audit je nezávislým průzkumem, který bude poskytovat zpětnou vazbu, musí existovat při použití modelu TQM.

(34)

34

3. Vytváření týmu kvality. Jde o dobrovolnou skupinu zaměstnanců, kteří by jednali o kvalitě, zjišťovali ji, poskytovali vlastní nápady k řešení problémů.

Takový tým je velmi důležitý prvek, protože nejčastěji problémy v organizaci vidí nejlépe pracovníci, nikoliv vedení.

4. Vývoj procesů poskytování služeb – zajišťován vedením společně s výkonnými pracovníky.

3.2.4 Controlling

Controlling, na rozdíl od auditu, není pravidelný. Nepoužívá se pro zjištění současného stavu a k nápravě odchylek. Jeho cílem je upozornit na případné budoucí chyby, poskytnout zpětnou vazbu a dát doporučení managementu, jak zvýšit efektivnost. Funkci controllingu má obvykle vedení, konkrétně specifický útvar vedení, který se jim zabývá. Při controllingu se používají kvantitativní metody.

V prostředí neziskových organizací existuje pojetí sociálního controllingu. Sociální controlling se zabývá „ideálními“, nebo „abstraktními“ cíli, které jsou charakteristické především pro sociální služby (Horecký, 2019).

(35)

35

4 Hodnocení efektivnosti sociálních služeb města Beroun

4.1 Poskytovatelé sociálních služeb města Beroun

Podle registru poskytovatelů sociálních služeb se ve městě Beroun poskytuje 22 druhů sociálních služeb. Počet registrovaných poskytovatelů je 31. Data jsou aktuální za rok 2021.

Někteří poskytovatelé poskytují více druhů služeb, někteří se zaměřují na konkrétní oblast péče. Pro analýzu efektivnosti sociálních služeb omezíme tento počet na největší a nejvýznamnější poskytovatele sociálních služeb, krátce popíšeme jejich činnost, finanční a ostatní nefinanční ukazatele.

4.1.1 Charita Beroun

Charita Beroun je církevní organizace, která vznikla v roce 1993. Prioritou pro organizaci je pomoc lidem bez domova, péče o nemocné a staré občany, pomoc rodinám v sociálně nepřiznivé situaci. Poskytuje celkem 10 druhů sociálních služeb registrovaných dle zákona č. 108/2006 Sb.:

• Azylový domov, oddělený pro muže a ženy. Domov pro muže (domov sv. Jakuba) má 11 lůžek. Domov pro ženy (domov sv. Josefa) má kapacitu pět lůžek.

• Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, v rámci kterých provozuje azylový domov pro matky/otce/celé rodiny a dětskou skupinu Beránek pro děti od jednoho roku.

• Terénní program pro osoby bez přístřeší, který má za cíl minimalizaci rizik spojených se způsobem života uživatelů služby.

• Domov se zvláštním režimem – domov sv. Anežky.

• Nízkoprahové denní centrum v Berouně a v Hořovicích.

• Noclehárna s kapacitou šest lůžek.

• Pečovatelská služba – především pro malé obce, kde je nedostatečná síť služeb.

Charita zajišťuje pomoc při zvládání běžných úkonů, přepravu autem, zajištění chodu domácnosti.

(36)

36

• Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením.

• Sociální rehabilitace je určena pro ženy a muže nad 18 let s kapacitou 16 uživatelů.

• Denní stacionář pro seniory od 60 let umožňuje uživatelům mít přístup k celodenní péči a aktivnímu trávení času. Kapacita stacionáře je 10 osob.

Celkový počet klientů za rok 2020 – 646 klientů.

Tabulka 5 Počet zaměstnanců k 31.12.2020. Charita Beroun

Úvazek Počet zaměstnanců

Hlavní pracovní poměr 79

Dohoda o provedení práce 12

Dohoda o pracovní činnosti 8

Celkem 99

Zdroj: Výroční zpráva Charita Beroun za rok 2020

Tabulka 6 Finanční příjmy v roce 2020. Charita Beroun

Druh přijmu Tis kč.

Dotace Středočeského kraje 16 763 Dotace města Beroun, Hořovice a obcí 1 174

Dotace OPZ 9 499

Programy MPSV a mimořádné příspěvky

2 857

Přijaté dary 2 157

Tržby za vlastní výkony a zboží 6 755

Tržby z prodeje majetku 0

Ostatní výnosy 1 589

Celkem 40 794

(37)

37

Tabulka 7 Náklady v roce 2020. Charita Beroun

Náklad Tis. kč

Nákupy a služby 8 886

Osobní náklady 29 427

Daně a poplatky 27

Ostatní náklady 293

Odpisy, prodaný majetek, tvorba a použití rezerv a opravných položek

427

Daň z příjmu 3

Celkem 39 063

Tabulka 8 Kapacita jednotlivých služeb. Charita Beroun

Služba Kapacita (počet klientů)

Azylový domov sv. Jakoba a sv. Josefa pro muže a ženy

16

Azylový domov sv. Josefa pro rodiny s dětmi v tísni

11

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

10

Sociálně aktivizační služby pro seniory 10 Denní centrum pro soby bez přístřeší 35 Terénní program pro osoby bez přístřeší 40 Domov se zvláštním režimem 10

Noclehárna 6

Pečovatelská služba pro seniory se zdravotním postižením

20

Sociální rehabilitace 16

Stacionář sv. Anežky pro seniory 10 Domov sv. Anežky pro seniory 11

Celkem 195

(38)

38 Zdroj: Výroční zpráva Charita Beroun za rok 2020

4.1.2 proFem, o.p.s. – Centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí

ProFem má právní formu obecně prospěšné společnosti. Poskytuje poradenství a další přímou podporu osobám ohroženým násilím. Aktivně se podílí na prevenci, pořádá akce pro laickou i odbornou veřejnost a vydává poradenské a informační publikace.

V rámci Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách při Radě vlády pro rovné příležitosti žen a mužů přispívá k řešení problémů v oblasti domácího a sexuálního násilí.

Služby jsou určeny osobám nad 16 let bez ohledu na pohlaví. Služba poskytuje odborné, sociální, právní poradenství a zastupování. Centrum také nabízí psychoterapeutické konzultace.

Centrum vykazuje 448 obsloužených klientů za rok 2020.

Tabulka 9 Finanční příjmy v roce 2020. proFem

Druh příjmů Tis kč

Provozní dotace 4 426

Přijaté příspěvky (dary) 1 048

Tržby za vlastní výkony 242

Ostatní příjmy 12

Celkem 5 728

Zdroj: Výroční zpráva proFem za rok 2020

Tabulka 10 Počet zaměstnanců k 31.12.2020. proFem

Dohoda o provedení činnosti 14

Celkem 53

(39)

39

Tabulka 11 Náklady v roce 2020. proFem

Náklad Tis. Kč

Nákupy a služby 1 386

Daně a poplatky 4

Poskytnuté příspěvky 9

Daň z přijmu 0

Celkem 5 649

Tabulka 6 Kapacita jednotlivých služeb. proFem

Právní poradenství 20

Intervenční centrum 1004

Právní zastupování 20

Psychoterapeutické poradenství 40 Skupiny pro oběti sexuálního násilí 24 Infolinka pro oběti sexuálního násilí 1004

Celkem 2112

4.1.3 LETNÍ DŮM, Z.Ú.

Letní dům z.ú. pomáhá a motivuje děti i mladé lidi vyrůstající v náhradní výchovné péči, či bez fungujícího rodinného zázemí, k prožívání šťastného dětství směřující k samostatnému a plnohodnotnému životu.

Organizace pracuje s dětmi a mladými lidmi ve věku od 7 do 26 let, kteří mají osobní zkušenost s ústavní výchovou, a kteří o nabízené služby a aktivity projevují svobodný zájem.

(40)

40

Dále poskytuje registrovanou službu sociální rehabilitace dle § 70 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách:

• Pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě.

• Podporuje a rozvíjí fungování ohrožených rodin tak, aby nedošlo k odebrání dítěte.

• Uzavírá dohody o výkonu pěstounské péče.

• Poskytuje výchovnou a poradenskou péči pěstounům při výkonu pěstounské péče a sleduje výkon pěstounské péče.

• Realizuje kulturní a vzdělávací aktivity pro ohrožené děti i lidi v jejich okolí.

• Vyvíjí vzdělávací činnost na podporu pracovníků poskytujících pedagogickou a psychologickou pomoc dětem.

Počet podpořených dětí za rok 2020 byl 79, přičemž pandemie onemocnění COVID-19 způsobila výrazný pokles zájmu například o terénní pobyty, kde je kapacita 100 míst.

Tabulka 7 Počet zaměstnanců k 31.12.2020. Letní dům

Hlavní pracovní úvazek 32

Dohoda o provedení činnosti 23

Celkem 55

Zdroj: Výroční zpráva Letní dům za rok 2020

Tabulka 8 Finanční příjmy v roce 2020. Letní dům

Druh příjmu Tis. kč

Ostatní příjmy 1 008

Celkem 8 379

(41)

41

Tabulka 9 Náklady v roce 2020. Letní dům

Náklad Tis. Kč

Spotřebované nákupy 2 010

Daně a poplatky 2

Členské příspěvky 5

Celkem 8 147

Tabulka 10 Kapacita jednotlivých služeb. Letní dům

Sociálně-terapeutické pobyty pro děti 60 Tréninkový byt pro děti, terénní práce pro děti, doprovázení pro děti

40

Podpora rodin, ambulantní a terénní služba, psychosociální podpora

30

Podpora pěstounů, doprovázení, vzdělávání, asistence, terapeutické služby

37

Celkem 167

4.1.4 VČELKA sociální služby o.p.s.

Organizace byla založena v roce 2010. Od roku 2018 se stala součástí sdružení pečujících organizací Včelka, která zajišťuje domácí zdravotní péči. Sociální služby poskytuje lidem, kteří mají nepříznivou sociální situaci, dále lidem se sníženou soběstačností, která může být z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení. Konkrétně organizace nabízí následující druhy služeb:

• Pečovatelská služba poskytovaná osobám, jež mají sníženou soběstačnost. To jsou osoby nad 65 let věku, osoby s chronickým onemocněním, osoby

(42)

42

s tělesným postižením. Je zaměřena na péči o klienta tak, aby měl možnost zůstat co nejdéle v prostředí domova. Pečovatelská služba byla poskytnuta celkem 737 klientům za rok 2020.

• Osobní asistence – služba je poskytována bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osoby a při činnostech, které osoba potřebuje. Osobní asistence se zaměřuje na co největší podporu klienta v udržení jeho soběstačnosti. Osobní asistenci využilo 189 klientů za rok 2020.

• Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením.

Cílem je zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv. Sociálně aktivizační služby využilo 32 klientů v roce 2020.

Celkový počet obsloužených klientů za rok 2020 byl 958.

Tabulka 11 Počet zaměstnanců k 31.12.2020. Včelka sociální služby

Dohoda o provedení práce 106

Celkem 324

Zdroj: Výroční zpráva Včelka sociální služby za rok 2020

Tabulka 12 Finanční příjmy v roce 2020. Včelka sociální služby

Výnos Tis. kč

Dotace MPSV 62 121

Dotace MPSV – mimořádné COVID 19 17 992

Dotace KÚ, měst a obcí 2 968

Ostatní příjmy 118

Nadační příspěvky 105

Ostatní příjmy od FO a PO 366 Tržby za poskytnuté služby 13 710

Celkem 97 380

(43)

43

Tabulka 19 Náklady v roce 2020. Včelka sociální služby

Náklad Tis. kč

Provozní náklady 26 214

Celkem 86 794

Tabulka 20 Kapacita jednotlivých služeb. Včelka sociální služby

Pečovatelská služba 200

Osobní asistence 150

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním

postižením

400

Celkem 750

4.1.5 Lomikámen, z. ú.

Lomikámen, z. ú. je nestátní nezisková organizace, jejímž posláním je podpora lidí s duševním onemocněním. Organizace poskytuje sociální služby zaměřené na obnovu a získávání sociálních a pracovních dovedností a osvětu v oblasti duševního zdraví. Hlavní služby jsou tyto:

• Sociální rehabilitace se směřuje k nácviku dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.

vzdělávací a aktivizační činnosti pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů. V roce 2020 využilo službu sociální rehabilitace 164 uživatelů.

• Projektová činnost má za cíl umožnit lidem s duševním onemocněním se zdokonalit v dovednostech uplatnitelných na volném trhu práce. 50 osob zahájilo kurz a úspěšně absolvovalo 35 osob.

• Zdravotní služby v oblasti psychologie a psychiatrie.

(44)

44

• Kulturní činnost a vzdělávací akce.

Za rok 2020 dosáhl počet obsloužených klientů 199.

Tabulka 13 Počet zaměstnanců k 31.12.2020. Lomikámen

Celkem 48

Zdroj: Výroční zpráva Lomikámen za rok 2020

Tabulka 14 Náklady za rok 2020. Lomikámen

Náklad Náklad tis kč

Spotřebované nákupy a služby 2 517

Daně 8

Odpisy 68

Celkem 9 901

Tabulka 15 Finanční příjmy v roce 2020. Lomikámen

Výnos Tis. kč

Přijaté příspěvky 160

Ostatní výnosy 138

Celkem 10 028

Tabulka 16 Kapacita jednotlivých služeb. Lomikámen

Služba sociální rehabilitace Re-start 150