Sociologie Sociologie

Sociologie

Sociologie

POJEM POJEM



jedna ze společenských věd, jedna z jedna ze společenských věd, jedna z nejmladších

nejmladších



slovo pochází z latinského slova slovo pochází z latinského slova socius=druh, societas=společnost;

socius=druh, societas=společnost;

logos=věda logos=věda



vnímáná jako věda o společnostivnímáná jako věda o společnosti



přesněji můžeme říci, že je to věda, která přesněji můžeme říci, že je to věda, která zkoumá vzájemné vztahy mezi

zkoumá vzájemné vztahy mezi

vznik sociologie vznik sociologie



protosociologické obdobíprotosociologické období



úvahy o společnosti mají dávnou tradici, úvahy o společnosti mají dávnou tradici, už v antice

už v antice

 formulovány základní otázky (formulovány základní otázky (viz.problém moci a jejího zneužití, viz.problém moci a jejího zneužití, sociální (ne)rovnosti, spravedlnost, lidské potřeby, tolerance,…)

sociální (ne)rovnosti, spravedlnost, lidské potřeby, tolerance,…)

a základní vztahy a základní vztahy (mezi potřebami a (mezi potřebami a

vlastnictvím; mezi vlastnictvím a právem; mezi přírodním prostředím a národním vlastnictvím; mezi vlastnictvím a právem; mezi přírodním prostředím a národním charakterem;…)

charakterem;…)



odpověď hledali filozofové odpověď hledali filozofové



vznik spojen se vznikem moderní společ. vznik spojen se vznikem moderní společ.

(průmyslová revoluce)

(průmyslová revoluce) přechod od tradiční společnosti k přechod od tradiční společnosti k moderní

moderní



zakladatel August Comte r. 1839 zakladatel August Comte r. 1839



termín sociologie poprvé použil termín sociologie poprvé použil ve svém díle Kurz pozitivní filozofie ve svém díle Kurz pozitivní filozofie



A. Comte se pokusil vytvořit věda. která A. Comte se pokusil vytvořit věda. která měla společnosti umožnit pochopit sama měla společnosti umožnit pochopit sama

sebe a v budoucnu měla umožnit sebe a v budoucnu měla umožnit

společnost racionálně řídit společnost racionálně řídit



v přechodu mezi kulturami staré hodnoty v přechodu mezi kulturami staré hodnoty neplatily a nové ještě nebyly utvořeny

neplatily a nové ještě nebyly utvořeny (období chaosu – anomie)

(období chaosu – anomie)



ot. Ve kterých oblastech lidského ot. Ve kterých oblastech lidského

působení/profesí nám sociologie pomáhá?

působení/profesí nám sociologie pomáhá?

napište ve dvojici alespoň 6 oblastí napište ve dvojici alespoň 6 oblastí

vývoj sociologie vývoj sociologie

1. 1.

protosociologie protosociologie (Platón, Aristoteles, (Platón, Aristoteles, Moore, Hegel,..)

Moore, Hegel,..)

2. 2.

vznik sociologievznik sociologie

3. 3.

40. léta 19. stol.-20. léta 20. stol.40. léta 19. stol.-20. léta 20. stol. = =

období velkých jmen a teorií = klasické období velkých jmen a teorií = klasické

období období

- - např. Max Weber, Karl Marx, Émile Durkheim, Vilfredo např. Max Weber, Karl Marx, Émile Durkheim, Vilfredo Pareto, Georg Simmel, Herbert Spencer

Pareto, Georg Simmel, Herbert Spencer

- souvisí s pozitivismem – hledání objektivní pravdy - souvisí s pozitivismem – hledání objektivní pravdy

4. 4.

20. léta 20. stol20. léta 20. stol. – v USA, tzv. . – v USA, tzv.

„sociologové vyšli do ulic“ , prováděli

„sociologové vyšli do ulic“ , prováděli

praktické výzkumy mezi lidmi – normální praktické výzkumy mezi lidmi – normální

jevy i nenormální (=patologické)

jevy i nenormální (=patologické) ^{řeší se řeší se}

konkrétní případy (nástup mikrosociologie) konkrétní případy (nástup mikrosociologie)

- - vznikají nové metody vznikají nové metody

(rozhovor, pozorování, sociometrické testy,…) (rozhovor, pozorování, sociometrické testy,…) - např. Karl Raimund Popper

- např. Karl Raimund Popper

5. 5.

60. léta 20. stol60. léta 20. stol..^{(po 2. WW)(po 2. WW)} – sociologie se – sociologie se stala právoplatnou společ. vědou

stala právoplatnou společ. vědou

- v otázkách návrat k - v otázkách návrat k počátkům (hl. makrosoc. problémy) počátkům (hl. makrosoc. problémy)

- - strukturálně strukturálně funkcionalistické koncepce

funkcionalistické koncepce (jak se ve (jak se ve společ. udržuje pořádek)- např. Talcott společ. udržuje pořádek)- např. Talcott

S. Parsons, R. K. Merton S. Parsons, R. K. Merton

- a - a koncepce konfliktualistickákoncepce konfliktualistická (společ. se posouvá dopředu díky

(společ. se posouvá dopředu díky konfliktu)

konfliktu) marxistická -marxistická -Karl MarxKarl Marx --důležitý pojem MOCdůležitý pojem MOC



sociologie přestává napodobovat přírodní sociologie přestává napodobovat přírodní vědyvědy

- např. Charles W. Mills, Ralph Dahrendorf - např. Charles W. Mills, Ralph Dahrendorf

6. 6.

70. léta 20. stol70. léta 20. stol. – . – interpretativní interpretativní sociologie

sociologie (padadigma) (padadigma)

- zajímá, jak je vnímána - zajímá, jak je vnímána lidmi

lidmi (nejprve člověk poté společnost, předtím obráceně), (nejprve člověk poté společnost, předtím obráceně),

- každodennost- každodennost

7. 7.

80. léta 20. stol.80. léta 20. stol. – – objektivistická objektivistická --^např.např. George H. Mead, Herbert Blumer George H. Mead, Herbert Blumer



Jak souvisel vznik sociologie se vznikem Jak souvisel vznik sociologie se vznikem moderní společnosti?

moderní společnosti?



Proč se pochybuje někdy o tom, že Proč se pochybuje někdy o tom, že

sociologie (společ. vědy) jsou „vědami“ v sociologie (společ. vědy) jsou „vědami“ v

pravém slova smyslu? Čím se od sebe liší pravém slova smyslu? Čím se od sebe liší

vědy společenské a přírodní (exaktní)?

vědy společenské a přírodní (exaktní)?

Sociologie jako věda Sociologie jako věda



má všechny znaky jako ostatní společ. má všechny znaky jako ostatní společ.

vědy (teorii, předmět, metody) vědy (teorii, předmět, metody)



sociologie nemá pouze jednu teorii, ale sociologie nemá pouze jednu teorii, ale vždy více vysvětlující jeden jev

vždy více vysvětlující jeden jev



nemůžeme říci, že jedna teorie je správná nemůžeme říci, že jedna teorie je správná a druhá nikoliv – mluvíme o úhlu pohledu a druhá nikoliv – mluvíme o úhlu pohledu



místo pojmu teorie se používá slovo místo pojmu teorie se používá slovo paradigma

paradigma



sociol. = multiparadigmatická vědasociol. = multiparadigmatická věda

každá teorie se opírá o nějaký filozofický každá teorie se opírá o nějaký filozofický

problém nebo myšlenku problém nebo myšlenku

předmět sociologie předmět sociologie



definice pojmu: definice pojmu: sociologie je teoreticko-sociologie je teoreticko- empirická věda o společenských

empirická věda o společenských jevech, procesech a strukturách jevech, procesech a strukturách

(vztazích) (vztazích)



chce jevy, procesy a struktury popsat chce jevy, procesy a struktury popsat pomocí vlastních názorů a případně je pomocí vlastních názorů a případně je

také vysvětlit pomocí nějaké teorie také vysvětlit pomocí nějaké teorie

Sociální a sociologické problémy Sociální a sociologické problémy

2 okruhy problémů: a)

2 okruhy problémů: a) sociálnísociální - považuje - považuje za problém sama společnost

za problém sama společnost

- postihují celou - postihují celou společ., nebo její část, projevují se tak, společ., nebo její část, projevují se tak,

že něco nefunguje, jak by mělo že něco nefunguje, jak by mělo

- např. - např.

nezaměstnanost, narkomanie, kriminalita nezaměstnanost, narkomanie, kriminalita

b) sociologické

b) sociologické – za problém považují sami – za problém považují sami vědci

vědci

- zabývají se tím, proč něco - zabývají se tím, proč něco ve společnosti funguje určitým způsobem ve společnosti funguje určitým způsobem

a co je toho příčinou a co je toho příčinou

- např. rozdělení moci ve - např. rozdělení moci ve státě, politických preferencí, …

státě, politických preferencí, …



ot. Vysvětlete rozdíl mezi sociálním a ot. Vysvětlete rozdíl mezi sociálním a sociologickým.

sociologickým.

Sociologie a ostatní společ. vědy Sociologie a ostatní společ. vědy



nezaměřuje se pouze jednu oblast společ. nezaměřuje se pouze jednu oblast společ.

života, ale hledá souvislosti mezi vícero života, ale hledá souvislosti mezi vícero

oblastmi oblastmi



ujala se i některých problémů, které ujala se i některých problémů, které

nezkoumala žádná jiná věda (patologické nezkoumala žádná jiná věda (patologické

jevy) jevy)

vztah k ostatním vědám vztah k ostatním vědám

a) a)

k filozofii - každá sociol. teorie má základ k filozofii - každá sociol. teorie má základ ve filoz. myšlence

ve filoz. myšlence

b) b)

k historii - nezabývá se pouze nynější k historii - nezabývá se pouze nynější společ., zabývá se i histor. původem společ., zabývá se i histor. původem

c) c)

k ekonomii - hospodářství je pro sociol. k ekonomii - hospodářství je pro sociol.

pouze jeden z faktorů ovlivňující život pouze jeden z faktorů ovlivňující život

d)d) k psychologii - lidské jednání prožívání, k psychologii - lidské jednání prožívání, jednání, chování

jednání, chování

e)e) k právu - sociol. bere zákony jako základní k právu - sociol. bere zákony jako základní normy lidského chování

normy lidského chování

f)f) ke kultuře - obě mají společný předmět zájmuke kultuře - obě mají společný předmět zájmu

g)g) k antropologii – zkoumá malá společenství k antropologii – zkoumá malá společenství kmenů

kmenů

pozn. obrázek pozn. obrázek

Funkce sociologie Funkce sociologie

a) a)

poznávací (kognitivní) – úkol každé vědypoznávací (kognitivní) – úkol každé vědy

b) b)

sociotechnická – pomáhá zlepšovat život sociotechnická – pomáhá zlepšovat život společnosti

společnosti

c) c)

humanizující – pomáhá lidem bránit se humanizující – pomáhá lidem bránit se proti politické i jiní manipulaci

proti politické i jiní manipulaci

d) d)

ideologická – každý sociolog a každá ideologická – každý sociolog a každá sociol. teorie jsou ovlivněny určitým sociol. teorie jsou ovlivněny určitým

Sociologické disciplíny Sociologické disciplíny



dopsat z učebnicedopsat z učebnice

Sociologický nominalismus a Sociologický nominalismus a

realismus realismus

a)a) nominalismus nominalismus – jeho představitelé tvrdí, že – jeho představitelé tvrdí, že společ. neexistuje

společ. neexistuje

- existuje pouze jedinec, - existuje pouze jedinec,

jednotlivci, kteří svým jednáním společ. den co jednotlivci, kteří svým jednáním společ. den co

den vytvářejí den vytvářejí

- lidé se domnívají, že jejich - lidé se domnívají, že jejich jednání má nějaký smysl a proto jednají s jednání má nějaký smysl a proto jednají s

ohledem na druhé ohledem na druhé

- sociol. by se měla zabývat - sociol. by se měla zabývat

b) b)

realismusrealismus – společnost je reálná – společnost je reálná

- je to jev, který se odlišuje od - je to jev, který se odlišuje od všeho ostatního v přírodě

všeho ostatního v přírodě

- společnost se řídí určitými - společnost se řídí určitými pravidly a zcela nás ovlivňuje

pravidly a zcela nás ovlivňuje

- sociolog. by se měla zabývat - sociolog. by se měla zabývat tzv. sociálními fakty

tzv. sociálními fakty

- představitel: Emile Durkheim- představitel: Emile Durkheim

Česká sociologie Česká sociologie



ve světě je téměř neznámáve světě je téměř neznámá

1. 1.

TGMTGM – první, kdo přednášel sociol. na – první, kdo přednášel sociol. na UK (nestudoval ji, pouze jeho vášeň) UK (nestudoval ji, pouze jeho vášeň)

- napsal odbornou práci na téma - napsal odbornou práci na téma

„Sebevražda“

„Sebevražda“

2. 2.

Edvard BenešEdvard Beneš – také na UK – také na UK

3. 3.

19.-20. stol.19.-20. stol. – klasici sociologie– klasici sociologie – Josef – Josef Ludvík Fischer, Josef Král, Emanuel

Ludvík Fischer, Josef Král, Emanuel

Chalupný, Inocenc Arnošt Bláha – velmi Chalupný, Inocenc Arnošt Bláha – velmi

silná generace sociologů silná generace sociologů

4. 4.

1944 1944 – zákaz sociologie fašisty– zákaz sociologie fašisty

5. 5.

19491949 – zákaz sociologie komunisty – zákaz sociologie komunisty

- informovala by o špatných jevech - informovala by o špatných jevech společ.

společ.

6. 6.

60. léta 20. stol60. léta 20. stol. – mírné uvolnění zákazu. – mírné uvolnění zákazu

- působil u nás - působil u nás Sociologický ústav při ČSAV

Sociologický ústav při ČSAV

- vydávaly se sociol. - vydávaly se sociol.

časopisy a knihy časopisy a knihy

- otevřena katedra - otevřena katedra sociol. na VŠ

sociol. na VŠ

7. 7.

po roce 1968po roce 1968 – opět omezení funkcí – opět omezení funkcí sociologie

sociologie

8. 8.

po roce 1989po roce 1989 – sociolog. se znovu – sociolog. se znovu vyučuje, vydávají se knihy – velké vyučuje, vydávají se knihy – velké

zpoždění proti světu zpoždění proti světu

předtavitelé: Jiřina Šiklovápředtavitelé: Jiřina Šiklová

Jan Keller – kritik dnešní Jan Keller – kritik dnešní

Metody v sociologii Metody v sociologii

metoda = nástroj, který nám umožňuje metoda = nástroj, který nám umožňuje

získat konkrétní informace ze získat konkrétní informace ze

skutečného světa skutečného světa

- způsob, jak lze ověřit teorii v praxi- způsob, jak lze ověřit teorii v praxi 2 druhy metod: a) kvantitativní

2 druhy metod: a) kvantitativní

b) kvalitativníb) kvalitativní



kvantitativní – jsou založeny na metodě a – jsou založeny na metodě a statistice, zaměřují se na výzkum jednoho statistice, zaměřují se na výzkum jednoho

problému velkého počtu jedinců problému velkého počtu jedinců

+ snadná zpracovatelnost výsledků, které + snadná zpracovatelnost výsledků, které

lze velmi dobře zobecnit na celou lze velmi dobře zobecnit na celou

společnost společnost

+ měření jsou přesná a při opakování + měření jsou přesná a při opakování

výzkumů se dochází ke srovnatelným výzkumů se dochází ke srovnatelným

výsledkům výsledkům

- problémy pro účely jsou zjednodušenyproblémy pro účely jsou zjednodušeny

- účastníci výzkumu jsou redukováni ns pouhá účastníci výzkumu jsou redukováni ns pouhá čísla

čísla metody

metody: : dotazníkdotazník – písemné odpovědi – písemné odpovědi

anketaanketa

standardizované pozorovánístandardizované pozorování (výzkumník (výzkumník má přesně určeno, na které jevy se má zaměřit má přesně určeno, na které jevy se má zaměřit

a jak je hodnotit) a jak je hodnotit)

analýza dokumentůanalýza dokumentů (dokumenty oficiální (dokumenty oficiální

 kvalitativní – umožňují získat velký počet kvalitativní – umožňují získat velký počet

informací různého charakteru o malé skupině lidí informací různého charakteru o malé skupině lidí

- je zkoumán určitý problém do velké - je zkoumán určitý problém do velké hloubky

hloubky

+ jsme schopni odhalit řadu věcí, které nelze + jsme schopni odhalit řadu věcí, které nelze

získat u kvantit. výzkumu (motivace, jednání lidí) získat u kvantit. výzkumu (motivace, jednání lidí) + pozoruje aktéry v jejich přirozeném prostředí a + pozoruje aktéry v jejich přirozeném prostředí a

vztazích vztazích

- téměř nemožné zobecnit dosažené výsledkytéměř nemožné zobecnit dosažené výsledky

- výzkumník často ztrácí odstup od daného výzkumník často ztrácí odstup od daného problému

problému

metody: zúčastněné pozorování (součást skupiny, metody: zúčastněné pozorování (součást skupiny,

zkoumá tajně) zkoumá tajně)

veřejně nestandardizovaný rozhovor (není veřejně nestandardizovaný rozhovor (není dopředu připravený)

dopředu připravený)

Sociologický výzkum Sociologický výzkum



vědecká činnost ve společenských vědách vědecká činnost ve společenských vědách spočívá v neustálém srovnávání

spočívá v neustálém srovnávání

existujících teorií se získanými daty existujících teorií se získanými daty



sociol. používají nástroj nazvaný sociol. sociol. používají nástroj nazvaný sociol.

výzkum = přesně stanovený postup, jak výzkum = přesně stanovený postup, jak

ověřit některou teorii ověřit některou teorii



základem je tzv. sociologický projekt = do základem je tzv. sociologický projekt = do všech detailů rozpracovaný postup, který všech detailů rozpracovaný postup, který

je navržen pro zkoumání vytyčeného je navržen pro zkoumání vytyčeného

problému, problému,



určuje, co, jak se bude zkoumat, jak určuje, co, jak se bude zkoumat, jak dlouho, a kolik to bude stát

dlouho, a kolik to bude stát



za provedení sociol. výzkumu vždy stojí za provedení sociol. výzkumu vždy stojí celý tým lidí, v němž má každý přesně celý tým lidí, v němž má každý přesně



výzkum může být na tolik nákladný, že se výzkum může být na tolik nákladný, že se vyplatí před jeho uskutečněním provést vyplatí před jeho uskutečněním provést

tzv. pilotáž (= předvýkum) na malém počtu tzv. pilotáž (= předvýkum) na malém počtu

lidí; odhalí se tak případné chyby nebo lidí; odhalí se tak případné chyby nebo

nedostatky nedostatky

Postup při výzkumu a tvorbě Postup při výzkumu a tvorbě

projektu projektu

1. výskyt problému (např. nezaměstnanost,…) (např. nezaměstnanost,…)

2. příprava projektu a) a) tvorba hypotéztvorba hypotéz (vědecké (vědecké předpoklady, které se pokusíme potvrdit nebo předpoklady, které se pokusíme potvrdit nebo

vyvrátit) vyvrátit)

b) b) výběr vhodných metodvýběr vhodných metod

c) c) určení výzkumného určení výzkumného souboru

souboru

3. sběr dat v terénu

4. zpracování a analýza výsledků

5. prezentace, hodnocení, zobecnění výsledků

- cílem každého výzkumu by mělo být nevržení cílem každého výzkumu by mělo být nevržení praktického řešení problému

praktického řešení problému

- výsledky výzkumu by měly posloužit k dalšímu výsledky výzkumu by měly posloužit k dalšímu obohacení sociol. poznatků a teorií

obohacení sociol. poznatků a teorií



operacionalizace = postup při němž se = postup při němž se

převádějí slova z běžného jazyka v němž převádějí slova z běžného jazyka v němž

nemají jednoznačný význam, do jazyka nemají jednoznačný význam, do jazyka vědyvědy



slouží k omezení problému, který slouží k omezení problému, který zkoumáme

zkoumáme