Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalá ř ská práce
2007 Darja Vatolinová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodá ř ská
Obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalá ř ské práce:
Finan č ní analýza spole č nosti KAROSA a.s.
Vypracovala: Darja Vatolinová
Vedoucí práce: Ing. Tomáš Novák
P r o h l á š e n í
Prohlašuji, že bakalá ř skou práci na téma
„Finan č ní analýza spole č nosti KAROSA, a.s.“
jsem vypracovala samostatn ě . Použitou literaturu a podkladové materiály
uvádím v p ř iloženém seznamu literatury.
V Praze dne 8. kv ě tna 2007 Podpis
Abstrakt
Bakalářská práce na téma Finanční analýza společnosti KAROSA, a.s. si klade za cíl teoreticky vysvětlit zvolený metodický aparát při zpracování finanční analýzy a následně tuto teorii uvést do praxe u podniku KAROSA, a.s. Finanční analýza je jedním z hlavních nástrojů řízení podniku. Tato práce ve své teoretické i praktické části zahrnuje nejpoužívanější ukazatele a postupy, které jsou v dnešní době přijímané za standard. Praktická část finanční analýzy vychází z účetních výkazů společnosti za období 2001-2005 a jejím hlavním cílem je zhodnotit finanční zdraví společnosti KAROSA, a.s.
Abstract
The bachelor thesis, Financial analysis of the KAROSA, a.s. company, is aimed to explain the chosen methodology in the theoretical part and to apply this methodology in practice.
Financial analysis is one of the main control mechanisms for successful management of the company. This thesis, in its theoretical and applied part, contains the most used indicators and procedures accepted as a current best practice. The applied part of the financial analysis is based on the financial statements of the Company from years 2001-2005 and its main objective is to evaluate the financial and market position of KAROSA, a.s
OBSAH
1 Úvod ... 1
2 Metodologická část... 3
2.1 Pojem finanční analýza ... 3
2.2 Uživatelé finanční analýzy[2]... 3
2.3 Zdroje dat pro finanční analýzu... 3
2.3.1 Rozvaha ... 4
2.3.1.1 Aktiva ... 4
2.3.1.2 Pasiva... 5
2.3.1.3 Výkaz zisků a ztrát ... 6
2.3.1.3.1 Formy zisku... 7
2.3.1.4 Cash flow ... 8
2.3.1.5 Příloha účetní závěrky ... 9
2.4 Metody finanční analýzy [6] ... 9
2.5 Absolutní ukazatele... 10
2.5.1 Horizontální a vertikální analýza ... 10
2.5.2 Bilanční pravidla ... 10
2.5.2.1 Zlaté pravidlo financování ... 10
2.5.2.2 Pravidlo vyrovnání rizika ... 10
2.5.2.3 Zlaté pari pravidlo ... 11
2.5.2.4 Zlaté poměrové pravidlo... 11
2.5.3 Rozdílové ukazatele ... 11
2.5.3.1 Čistý pracovní kapitál [9] ... 11
2.6 Poměrové ukazatele ... 12
2.6.1 Ukazatele rentability ... 12
2.6.2 Ukazatele likvidity ... 13
2.6.3 Ukazatele aktivity... 14
2.6.4 Ukazatele zadluženosti [8]... 15
2.6.5 Ukazatele tržní hodnoty... 16
2.7 Analýza soustav ukazatelů... 16
2.7.1 Analýza Du Pont ... 16
2.8 Analýza finančního zdraví podniku ... 17
2.8.1 Altmanova analýza... 17
2.8.2 Indexy IN [7] ... 18
2.8.2.1 Index IN 95 ... 18
2.8.2.2 Index IN 2000 ... 18
3 Praktická část... 19
3.1 Obecné údaje společnosti KAROSA, a.s.[12]... 19
3.1.1 Organizační struktura ... 20
3.1.2 Představenstvo a dozorčí rada... 20
3.1.3 Obchodní plán KAROSY, a.s. pro období 2005-2006... 21
3.2 Analýza absolutních ukazatelů... 22
3.2.1 Analýza rozvahy ... 22
3.2.1.1 Horizontální analýza aktiv ... 22
3.2.1.2 Vertikální analýza aktiv... 23
3.2.1.3 Horizontální analýza pasiv... 24
3.2.1.4 Vertikální analýza pasiv ... 26
3.2.2 Analýza výkazů zisků a ztrát ... 27
3.2.2.1 Horizontální analýza výkazů zisků a ztrát ... 27
3.2.2.2 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát... 29
3.2.3 Bilanční pravidla ... 30
3.2.3.1 Zlaté pravidlo financování ... 30
3.2.3.2 Pravidlo vyrovnání rizika ... 30
3.2.3.3 Zlaté pari pravidlo ... 30
3.2.3.4 Zlaté poměrové pravidlo... 31
3.2.4 Analýza rozdílových ukazatelů... 31
3.2.4.1 Čistý pracovní kapitál... 31
3.3 Analýza poměrových ukazatelů... 32
3.3.1 Ukazatele rentability ... 32
3.3.2 Ukazatele likvidity ... 33
3.3.3 Ukazatele aktivity... 34
3.3.4 Ukazatele zadluženosti ... 35
3.3.5 Ukazatele tržní hodnoty... 37
3.4 Analýza soustav ukazatelů... 38
3.4.1 Analýza Du Pont ... 38
3.5 Analýza finančního zdraví podniku ... 39
3.5.1 Altmanova analýza... 39
3.5.2 Indexy IN ... 39
3.5.2.1 Index IN 95 ... 39
3.5.2.2 Index IN 2000 ... 40
3.6 Mezipodnikové srovnání ... 40
4 Závěr ... 43
5 Literatura... 45
6 Přílohy... 46
1 Úvod
Pokud podnik chce mít zajištěnou dlouhodobou existenci a dosahovat zisku, musí v dnešní době neustále plánovat svůj budoucí vývoj a predikovat finanční situaci. Potřebné informace pro určení finanční situace podniku potřebuje ke každodenní práci hlavně top management. Samozřejmě i další subjekty jako investoři, věřitelé a jiní. Bylo by chybné se domnívat, že pro finanční rozhodování postačí pouze informace získané z účetních výkazů. Ty poskytují souhrnné informace, které vypovídají hlavně o minulém a současném hospodaření podniku, nejsou však natolik detailní a nedokáží odkrýt silné a slabé stránky podniku. Proto finanční manažeři potřebují ke svému rozhodování nástroj, který jim zajistí podrobný pohled na to, jaká je kvalita celkového hospodaření podniku, jaká nebezpečí podniku hrozí, co by měl podnik změnit či jakých příležitostí využít. Není tedy problémem s takto podrobnou základnou, která přesně specifikuje potřeby podniku, vytvořit podnikatelský záměr pro příští období.
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila finanční analýzu společnosti Karosa, a.s..
Jedním z důvodů proč jsem si vybrala toto téma je, že již určitou dobu pracuji brigádně v bankovním sektoru a věřím, že pokud bych zvládla lépe tuto problematiku, mohla bych se blíže dostat ke zpracovávání finančních analýz. Také mi přijde zajímavé teorii aplikovat do praxe. To že jsem si vybrala zrovna společnost Karosa, a.s. má také své důvody. Podnik Karosa, a.s. má na svých internetových stránkách zveřejněné výroční zprávy v potřebném časovém období a podle mého názoru jde o velmi úspěšný podnik, jelikož působí na trhu už řadu let a je tedy zajímavé se blíže podívat na jeho „tajemství“.
Cílem zpracování tématu bylo popsat používané postupy při finanční analýze, ukázat na konkrétním podniku aplikaci teoretických základů a dokázat, že společnost Karosa, a.s. je zdravým podnikem. Nedílnou součástí práce je formulace závěrů z každé praktické aplikace analytických postupů.
Tato práce je rozdělena na dvě hlavní části. V první části se zabývám finanční analýzou z pohledu teorie a popisuji základní metody finanční analýzy jako absolutní a poměrové ukazatele, či analýzu finančního zdraví podniku. Druhá část mé práce je zaměřena na uvedení teorie do praxe. V této části doplňuji účetní údaje společnosti Karosa, a.s. za období 2001-2005 do jednotlivých metod finanční analýzy a interpretuji význam získaných hodnot.
Závěrem mé práce je stručné shrnutí výsledků zjištěných pomocí metod finanční analýzy a vyhodnocení finanční situace společnosti Karosa, a.s.
Při zpracování daného tématu jsem vycházela ze zdrojů, které jsou uvedeny v použité literatuře na konci práce a z doporučení vedoucího bakalářské práce. Mezi použitou literaturou nechybí internetové odkazy na stránky společnosti Karosy, a.s., kde jsem nalezla výroční zprávy za období 2001-2005 a na stránky ministerstva obchodu a průmyslu.
2 Metodologická č ást
2.1 Pojem finan č ní analýza 2.2 Uživatelé finan č ní analýzy
[2]Informace, které přináší finanční analýza, jsou důležité nejen pro manažery. Jsou nepostradatelné i pro mnoho dalších subjektů, které přicházejí do styku s podnikem. Uživatele finanční analýzy můžeme rozdělit na dvě hlavní skupiny, a to na externí uživatele a interní uživatele. Mezi externí uživatele můžeme zařadit investory, banky a jiné věřitele, stát a jeho orgány, obchodní partnery, konkurenci. K interním uživatelům se řadí manažeři, zaměstnanci a odboráři.
Investoři sledují informace, které jim poskytuje finanční analýza ze dvou hlavních důvodů. Prvním úkolem je získat nutné informace, které potřebuji k rozhodování o svých investicích. Dalším důvodem je získání informace o tom, jak podnik hospodaří se zdroji, které investoři vložili do podniku.
Banky a věřitelé posuzují finanční stav podniku jako možného budoucího dlužníka, či již stávajícího dlužníka. Na základě potřebných informací se věřitel rozhoduje, zda úvěr poskytne.
Stát se soustřeďuje na kontrolu správnosti vykázaných daní a státní orgány využívají informace o podniku pro statistická šetření či pro rozdělování finančních výpomocí.
Obchodní partnery, tj. dodavatele a odběratele zajímá především solventnost, likvidita a zadluženost podniku, na místě je také zájem o dlouhodobou stabilitu dodavatelských vztahů a bezproblémové zajištění výroby.
Manažeři využívají výstupy finanční analýzy ke své každodenní práci a to pro strategické a operativní finanční řízení podniku.
Zaměstnancům podniku jde především o perspektivu a jistotu zaměstnání.
2.3 Zdroje dat pro finan č ní analýzu
Hlavním zdrojem informací ke zpracování finanční analýzy je bezpochyby účetní závěrka. Tato oblast je v ČR upravena zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a dále od 1.1.2003 souborem opatření, které stanovují účetní osnovu a postupy účtování. K 1.1.2004 byla provedena změna zákona č. 563/1991 Sb. [2]
Existují tři typy účetních závěrek a to řádná, mimořádná a mezitímní, také se můžeme setkat s konsolidovanou účetní závěrkou.
2.3.1 Rozvaha
Rozvaha poskytuje informace o finanční pozici a zachycuje stavové ukazatele. Jejími stavebními prvky jsou aktiva, závazky a vlastní kapitál. Navíc je zde ještě vymezení US GAAP, jedná se o další dva prvky rozvahy, ty působí na hodnotu vlastního kapitálu. Těmito prvky jsou vklady vlastníků a převody vlastníků. [5]
Platí zde princip bilanční rovnosti, který můžeme definovat jako:
Aktiva = Dlouhodobý majetek + Oběžná aktiva,
Aktiva = Vlastní kapitál + Cizí kapitál + Krátkodobé závazky z obchodních styků Struktura rozvahy je přehledně znázorněna na následujícím obrázků.
obr. 1 „Rozvaha, pět základních segmentů“ Jak uvádí Kislingerová [2]
2.3.1.1 Aktiva
„Aktiva jsou výsledkem minulých investičních rozhodnutí a jsou uspořádána jednak podle funkce, kterou v podniku plní, a dále podle času, po kterou je majetek v podniku vázán;
posledním kritériem je likvidita.“ Jak uvádí Kislingerová [2]
Aktiva se skládají z dlouhodobého majetku a z oběžných aktiv. Dlouhodobý majetek dále členíme na hmotný, nehmotný a finanční dlouhodobý majetek. Oběžná aktiva se dělí na zásoby, pohledávky a krátkodobý finanční majetek.
Aktiva (majetek) Pasiva (kapitál)
Dlouhodobý majetek
Oběžná aktiva
Vlastní kapitál
Cizí zdroje (dluhy)
Krátkodobé závazky Investiční
rozhodnutí
Finanční rozhodnutí Rozvaha
Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je pořizován formou investice, jeho pořízením sice vznikne podniku výdaj, ovšem dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je využíván dlouhý čas. Do dlouhodobého finančního majetku patří cenné papíry, které podnik u sebe drží déle než rok.
Oběžná aktiva tvoří provozní kapacitu podniku. Tento majetek obíhá a jeho úkolem je zajistit plynulost provozního cyklu. Koloběh oběžných aktiv je názorně zachycen na následujícím obrázku.
obr. 2 „Provozní cyklus podniku“ Jak uvádí Sůvová[9]
Nejméně likvidní složkou oběžných aktiv jsou zásoby. Můžeme mít zásoby vlastních výrobků nebo výrobků, které jsme koupili. Naopak nejlikvidnější složkou oběžných aktiv je krátkodobý finanční majetek. Ten může být tvořen například penězi v pokladně, na účtu, nebo krátkodobými cennými papíry.
2.3.1.2 Pasiva
Pasiva se skládají z vlastního kapitálu a z cizích zdrojů. Jelikož jednou ze složek vlastního kapitálu je základní kapitál (jeho vytváření se řídí zákonem č. 513/1991 Sb.), je jasné, že se struktura vlastního kapitálu může u různých společnosti odlišovat. Základní kapitál mají za povinnost vytvářet kapitálové obchodní společnosti.
Vlastní kapitál se dále člení na kapitálové fondy, rezervní fondy, výsledek hospodaření minulých let a hospodářský výsledek běžného účetního období.
Peněžní prostředky
(Nedokončená výroba) Hotové
výrobky Pohledávky
Inkaso
pohledávek Zásobování
Výroba Prodej
Materiál
Zdrojům, které podniku byly půjčeny na určitou dobu a za které podnik běžně musí platit úrok, se říká cizí zdroje. Tento úrok je pro firmu nákladovým úrokem a je zahrnut do finančních nákladů. Tak vzniká úspora a efekt, který můžeme vyjádřit ve tvaru :
úrok(1-t)
Proto mají cizí zdroje přednost před vlastními zdroji.[2]. Cizí zdroje členíme na rezervy, dlouhodobé a krátkodobé závazky, bankovní úvěry, finanční výpomoci a časové rozlišení.
2.3.1.3 Výkaz zisk ů a ztrát
Tento výkaz podává informace o efektivnosti a zachycuje propojení mezi výnosy a náklady v podniku na aktuální bázi. Rozdílem mezi výnosy a náklady tedy zjišťujeme zisk nebo ztrátu běžného účetního období. V podstatě výkaz zisků a ztrát podrobně zkoumá hospodářský výsledek běžného účetního období, přesněji řečeno za jakých okolností tento hospodářský výsledek vznikl. Výkaz zisků a ztrát nebo také výsledovku dělíme na část provozní, finanční a mimořádnou. Strukturu výsledovky asi nejlépe znázorní obrázek :
2.3.1.3.1 Formy zisku
Existuje několik druhů zisku, mezi ně patří čistý zisk k rozdělení akcionářům vlastnícím kmenové akcie (EAC), čistý zisk (EAT), čistý zisk plus úroky po zdanění, zisk před zdaněním (EBT), zisk před zdaněním a úroky (EBIT), zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA), hrubé rozpětí (GM), přidaná hodnota, příspěvek na úhradu, čistý provozní zisk po zdanění (NOPAT) a ekonomický zisk. Pro sestavení některého ze zisků je vždy důležitý účel analýzy.
Mezi nejpoužívanější zisky patří : Obchodní marže
Provozní náklady Náklady na finanční činnost
Mimořádné náklady Výnosy z finančních
činností
Daň z příjmu z mimořádné
činnosti Provozní HV HV z fin. operací
Daň z příjmu
HV za účetní období HV za běžnou
činnost
Mimořádný HV Tržby z prodeje
vlastních výrobků
Mimořádné výnosy obr. 3 „Struktura výkazu zisků a ztrát“ Jak uvádí Sůvová [9]
obr. 4 „Nejpoužívanější kategorie zisku“ Jak uvádí Kislingerová [2]
2.3.1.4 Cash flow
„Koncepce výkazů cash flow je založena na příjmech a výdajích, resp. na skutečných hotovostních tocích. Vychází z časového nesouladu hospodářských operací a jejich finančního zachycení, tj. z rozdílů mezi náklady a výnosy na jedné straně a výdaji a příjmy na straně druhé.“ Jak uvádí Kislingerová [2]
Pro podnik je cash flow volnou zásobou peněz, kterou má k dispozici. Investoři na druhou stranu vnímají cash flow jako potenciální výnos v případě jejich investic do podniku.
Přehled o peněžních tocích (cash flow) se člení na tři základní činnosti na: provozní činnost, investiční činnost a na oblast financování. [2] Podrobnější členění je uvedeno v následující tabulce.
Pro zjištění hodnoty cash flow se používá dvou metod, buď metody přímé a nebo nepřímé. Volba metody je plně na podniku, v praxi převažuje metoda nepřímá. Spočívá ve vykázání peněžních toků z provozní činnosti a dále v úpravě hospodářského výsledku o nepeněžní operace. [2]
ZISK
Hospodářský výsledek za účetní období (EAT) + daň z příjmů za mimořádnou činnost
+ daň z příjmů za běžnou činnost
= Zisk před zdaněním (EBT) + nákladové úroky
= Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) + odpisy
= Zisk před úroky, odpisy a zdaněním (EBITDA)
obr. 5 “Nejběžnější typy finančních toků v cash flow“ Jak uvádí Kovanicová [5]
2.3.1.5 P ř íloha ú č etní záv ě rky
Externí uživatelé se zajímají o přílohu účetní závěrky, jelikož doplňuje a vysvětluje účetní záznamy v rozvaze a výsledovce. Tyto záznamy musí být spolehlivé, neutrální a srozumitelné.
2.4 Metody finan č ní analýzy
[6]Metody finanční analýzy můžeme rozdělit na dvě velké skupiny a to na fundamentální a technickou finanční analýzu. První způsob je zaměřen na zpracování kvalitativních údajů o podniku a za úplně základní metodu je považován kvalifikovaný odhad, který je získaný z bohatých empirických i teoretických zkušenosti daného analytika. Při technické analýze se kvantitativně zpracovávají dané ekonomické informace s pomocí matematických, matematicko- statistických a dalších metod.
Mezi elementární technické metody finanční analýzy řadíme analýzu absolutních ukazatelů, analýzu fondu finančních prostředku ( např. analýza čistého pracovního kapitálu), analýzu poměrových ukazatelů a analýzu soustav ukazatelů. Jednotlivými elementárními metodami se budu zabývat dále v textu.
V případě vyšších metod finanční analýzy se můžeme setkat s matematicko-statistickými metodami či s nestatistickými metodami.
Peněžní přítoky Peněžní odtoky
Provozní (běžná) činnost Úhrady od zákazníků
Přijaté úroky a dividendy Jiné provozní příjmy peněz
Úhrady dodavatelům
Mzdy placené zaměstnancům Placené úroky a daně
Jiné provozní výdaje peněz Investiční činnost
Prodej budov, pozemků a zařízení Prodej dlouhodobých cenných papírů Přijaté splátky dlouhodobých půjček
Nákup budov, pozemků a zařízení Nákup dlouhodobých cenných papírů Poskytnutí dlouhodobých půjček Financování
Úhrady půjček různým věřitelům Nákup vlastních akcií
Výplata dividend Půjčky peněz od různých věřitelů
Příjmy z akcií a dluhopisů
2.5 Absolutní ukazatele
Při sledování změn absolutní hodnoty ukazatelů v čase, sledujeme údaje obsažené přímo v účetních výkazech společnosti. Vedle absolutních změn zaměřujeme svou pozornost i na relativní změny hodnot.
2.5.1 Horizontální a vertikální analýza
Při horizontální analýze účetních výkazů porovnáváme totožný absolutní ukazatel v jednom řádku rozvahy nebo výkazu zisku a ztrát. Získáváme tak změny jednotlivých položek ve výkazech v čase, jednak v absolutním, ale také v procentuálním vyjádření.
Výsledky vertikální analýzy můžeme použít ke srovnání výsledků v jednotlivých letech či k mezipodnikovému srovnání. Tyto ukazatele jsou procentuální a jejich výpočet získáme tak, že jednotlivé položky účetních výkazu vztahujeme k jedné určité položce. U rozvahy se povětšinou jednotlivé složky vztahují k bilanční sumě, u výsledovky k celkovým tržbám. [9]
2.5.2 Bilan č ní pravidla
Tyto pravidla napomáhají top managementu při jejich finančním rozhodování a při stanovování a sledování dlouhodobých cílů. Pokud podnik chce dosahovat dlouhodobě finanční rovnováhy, měl by tato pravidla dodržovat. Jedno bilanční pravidlo musí dodržovat všechny firmy a to základní bilanční rovnici, která říká, že celková aktiva se musí rovnat celkovým pasivům.
Ze základní rovnice úpravou vznikají další pravidla. Rozklad je často na straně pasiv, jelikož víme, že pasiva se skládají z vlastního kapitálu a cizích zdrojů.
2.5.2.1 Zlaté pravidlo financování
Toto pravidlo říká, že dlouhodobá aktiva by se měla rovnat dlouhodobým pasivům.
Pokud jsou dlouhodobá aktiva > dlouhodobá pasiva, potom je podnik podkapitalizován. Je-li tomu obráceně, potom je překapitalizován
2.5.2.2 Pravidlo vyrovnání rizika
Pravidlo vyrovnání rizika spočívá v doporučení, aby velikost cizího a vlastního kapitálu se co nejvíce přibližovala. Ve výrobních podnicích by vlastní kapitál měl převyšovat cizí zdroje
2.5.2.3 Zlaté pari pravidlo
Podle tohoto pravidla se stála aktiva musí rovnat vlastnímu kapitálu. V praxi se tohoto pravidla podniky příliš nedrží, jelikož neumožňuje využít výhod financování cizími zdroji.
2.5.2.4 Zlaté pom ě rové pravidlo
Čtvrté pravidlo nám říká, že tempo růstu investic by nemělo přesahovat tempo růstu tržeb.
2.5.3 Rozdílové ukazatele
Rozdílové ukazatele používáme k analýze a řízení finanční situace podniku, v prvé řadě jeho likvidity. Tyto ukazatele se také nazývají fondy finančních prostředků. Fond je v tomto případě brán jako shrnutí určitých ukazatelů, které vyjadřují aktiva či pasiva.
2.5.3.1 Č istý pracovní kapitál
[9]Jedná se o část oběžných aktiv, která je financována pomocí dlouhodobých zdrojů (vlastními i cizími), a nazývá se čistým pracovním kapitálem. Tato část oběžných aktiv nemusí být brzy splacena. Lze toho využít pro efektivní řízení podniku, jelikož čistý pracovní kapitál se označuje jako tzv. ochranný polštář podniku. Jeho výše je závislá na délce obratového cyklu peněz a značně ovlivňuje platební schopnost podniku. Hodnotu čistého pracovního kapitálu lze vypočítat podle vztahů.
Čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva – krátkodobé závazky nebo
Čistý pracovní kapitál = vlastní zdroje + dlouhodobé závazky – dlouhodobý majetek
obr. 6 „Čistý pracovní kapitál v rozvaze“ Jak uvádí Sovová [9]
Dlouhodobá
aktiva Vlastní kapitál
Oběžná aktiva
Dlouhodobé závazky Krátkodobé
závazky
Dlouhodobá pasiva
Vlastní zdroje
Cizí zdroje Krátkodobá
pasiva Čistý
provozní kapitál
2.6 Pom ě rové ukazatele
„Poměrové ukazatele jsou nejoblíbenější a také nejrozšířenější metodou finanční analýzy, neboť umožňují získat rychlý a nenákladný obraz o základních finančních charakteristik firmy.“
Jak uvádí Sedláček [8]
Ukazatele mohou být sestaveny do paralelní nebo pyramidové soustavy. V paralelní soustavě jsou si charakteristiky rovny v ovlivňování finančního zdraví podniku. Pyramidová soustava se naproti tomu snaží vysvětlit ostatními ukazateli jediný a to vrcholový ukazatel (jeho vybrání záleží na účelu analýzy).
2.6.1 Ukazatele rentability
U těchto ukazatelů můžeme použít i slova jako výnosnost či návratnost. Vyjadřují poměr dosaženého zisku k základně, pomocí které bylo tohoto zisku dosaženo. Základnou můžou být jak aktiva, tak i pasiva, nebo jiná báze. Pomocí těchto ukazatelů můžeme určit, zda řízení aktiv, financování podniku a likvidita měly kladný či záporný vliv na rentabilitu. Všechny ukazatele rentability vyjadřují, jaké množství zisku (v Kč) připadne na 1 Kč jmenovatele. [2] Už výše jsem uvedla, že existuje více forem zisku. Zde se nejčastěji využívá EBIT, EBT a EAT. Zvolení určitého zisku závisí na rozhodovací pravomoci subjektu, jenž vychází z analýzy. Jestli je použit zisk před úroky a zdaněním (EBIT), značí to o tom, že rozhodnutí subjektu není vázáno na financování a daních, nebo je subjekt neovlivní. [9]
Pomocí ukazatele rentability celkových aktiv (ROA) zjišťujeme rentabilitu celkových zdrojů, které jsou investovány do podniku (zdroje financování nerozlišujeme). Pokud je v čitateli použit EBIT, tak ukazatel měří hrubou produkční sílu aktiv podniku ještě před zdaněním a nákladovými úroky. Je vhodné tohoto tvaru využít pokud se mění sazba daně, struktura pasiv, nebo pokud chceme porovnávat podniky, které mají odlišné financování.
ROA = EBIT/Aktiva
V čitateli může být i EAT, to umožní srovnání podniku s odlišným podílem cizích zdrojů v financování .Výpočtový tvar vypadá:
ROA = EAT/Aktiva
Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) je ukazatel, na který se obrací pozornost investorů a akcionářů. Pomocí něho zjišťují, jestli jejich vložené zdroje vytváří potřebný výnos. Investor také sleduje, zda je ROE vyšší než úroky, které by získal při svém alternativním investování.
ROE = Čistý zisk/Vlastní kapitál
Pomocí ukazatele rentability tržeb (ROS) zjistíme, jak je podnik efektivní. Pokud hodnoty ukazatele naznačují určité potíže, je namístě si myslet, že problémy budou i v jiných oblastech. I zde se setkáváme se dvěma variantami výpočtu ukazatele. V čitateli může být buď EBIT či EAT. Opět variantu, kde je v čitateli EBIT, využijeme pokud srovnáváme podniky s různými podmínkami.
ROS = EBIT/Tržby, ROS = EAT/ Tržby
Hodnoty výše zmíněných ukazatelů rentability jsou bezrozměrná čísla a lze je vyjádřit v procentech.
2.6.2 Ukazatele likvidity
Pokud podnik má být schopen dlouhodobé existence nestačí pouze rentabilita, je zapotřebí také dostát včas svým závazkům. Likvidita je chápána jako součet všech likvidních prostředků, které může podnik použít na zaplacení svých splatných závazků. Je zřejmé, že je v přímém rozporu s rentabilitou, jelikož ke schopnosti podniku být likvidní je zapotřebí držet určité množství prostředků v oběžných aktivech. U této problematiky je třeba se více zmínit o solventnosti a likvidnosti.
Za solventností si můžeme představit schopnost podniku dostát svým splatným závazkům a to včas, v určené výši a na určeném místě.
Likvidnost specifikuje, jak je obtížné změnit majetek na hotovostní formu. Jedná se o obecnou charakteristiku konkrétního druhu majetku.
Je na managementu firmy jak bude řešit likviditu. Známe agresivní, konzervativní i defenzivní přístupy. Konzervativní přístup spočívá ve slaďování oběžných aktiv a pasiv. Na likviditu působí i další faktory, především ekonomické prostředí a odvětví ke kterému podnik náleží.[2]
Ukazatele likvidity tedy dávají do poměru možnosti čím lze platit (čitatel) s tím, co se musí zaplatit (jmenovatel). Jejich zájem je zaměřen na nejlikvidnější část aktiv podniku a dělí se podle likvidnosti aktiv, které se dávají do čitatele. [8]
Běžná likvidita nám říká, kolikrát oběžná aktiva pokryjí krátkodobé závazky. O tento ukazatel se zajímají především věřitelé, jelikož vypovídá o tom, kolikrát podnik může uspokojit své věřitele v případě, že v daném okamžiku přemění oběžná aktiva na hotovostní prostředky.
Běžná likvidita je velmi citlivá na strukturu aktiv, oceňování zásob a pohledávek.
Najít ideální hodnotu tohoto ukazatele není vůbec snadné, přesto lze vycházet z doporučených hodnot. U agresivní strategie je hodnota nižší než 1,6 avšak ne nižší než 1, pokud se hodnota ukazatele pohybuje v rozmezí 1,6-2,5 jedná se o průměrnou strategii podniku, hodnoty vyšší než 2,5 nasvědčují, že jde o konzervativní strategii řízení podniku. [2]
Běžná likvidita = Oběžná aktiva/Krátkodobé závazky
Při konstrukci pohotové likvidity vylučujeme nejméně likvidní část oběžných aktiv a to zásoby. Vhodné je také vyloučit z čitatele pohledávky, které jsou nedobytné, či kde je dobytnost pochybná.
Potřebnější je tento ukazatel sledovat v čase, než ho porovnávat s hodnotami jiných podniků. Pokud ukazatel dosahuje hodnoty 1, svědčí to o tom, že podnik pro úhradu svých závazku nemusí prodávat zásoby. Hodnoty 1,1-1,5 představují konzervativní strategii, hodnoty 0,4-0,7 naopak představují agresivní strategii. Věřitelé jsou klidní pokud hodnoty ukazatele jsou vysoké, ale management by se měl snažit dosáhnout přiměřené úrovně, jelikož nadměrná výše oběžných aktiv vede k neproduktivnímu využití vložených zdrojů a tím je negativně ovlivněna celková výkonnost společnosti.
Pohotová likvidita = ( Oběžné aktiva – zásoby)/Krátkodobé závazky
Z nejužší definice likvidních aktiv vychází hotovostní likvidita. Do čitatele jsou zahrnuté pouze peněžní prostředky a to prostředky na běžném účtu, peníze v hotovosti a jejich ekvivalenty (krátkodobé cenné papíry a šeky). [9] Za doporučenou hodnotu se udává hodnota ukazatele 0,2.
Hotovostní (peněžní) likvidita = Peněžní prostředky/Krátkodobé závazky
2.6.3 Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity hodnotí efektivnost hospodaření podniku s vlastními aktivy, mají vliv na ukazatele ROA i ROE. Vyjadřují rychlost obratu (počet obrátek za daný časový interval) či dobu obratu (doba vázanosti aktiva v některé formě.
Obrat aktiv vyjadřuje kolikrát se celková aktiva obrátí za určitý časový interval (nejčastěji rok). Jeho hodnota by měla být nejméně 1.
Obrat aktiv = Tržby/Aktiva celkem
Obrat zásob je někdy označován jako ukazatel intenzity využití zásob a udává, kolikrát jsou v trvání roku jednotlivé položky zásob prodány a znovu uskladněny. Nedostatkem tohoto ukazatele je to, že tržby jsou vyjádřeny tržní hodnotou a zásoby v nákladových cenách. Proto ukazatel nezřídka kdy nadhodnocuje skutečný obrat. [8]
Pokud je ukazatel v porovnání s průměrem v daném oboru vyšší, říká nám to, že podnik nevlastní zbytečně nelikvidní zásoby, které vyžadují nadbytečné financování. Je jasné, že nadbytečné zásoby nejsou produktivní a jedná se o investici s nízkým či žádným výnosem.[7]
Obrat zásob = Tržby/Zásoby
Doba obratu zásob je průměrný počet dnů, po které jsou zásoby vázány ve společnosti do doby její spotřeby či prodeje.
Při zvýšení rychlosti obratu zásob a zároveň snížení doby obratu zásob lze konstatovat, že situace podniku je dobrá. Je ovšem nanejvýš důležitá existence vztahu mezi optimální velikostí zásob a rychlosti obratu zásob. [1]
Doba obratu zásob = Zásoby/(Tržby/360)
Doba splatnosti pohledávek udává, jak dlouho trvá (ve dnech) zadržení peněz v pohledávkách. Po tyto dny je podnik nucen čekat na platby za již prodané výrobky a poskytnuté služby.
Doba splatnosti pohledávek = Pohledávky/(Tržby/360)
Doba splatnosti krátkodobých závazků, tento ukazatel udává počet dní po které podnik své krátkodobé závazky nemá uhrazené, po tyto dny podnik využívá bezplatný obchodní úvěr.
Doba splatnosti krátkodobých závazků = Krátkodobé závazky/(Tržby/360)
2.6.4 Ukazatele zadluženosti
[8]Ukazatele znázorňují vztah mezi cizími a vlastními prostředky k financování podniku, udávají jakého objemu cizích zdrojů firma využívá k financování svých aktivit. Jedním z nejdůležitějších důvodu je fakt, že cizí zdroje jsou levnější než vlastní a to díky tzv. daňovému štítu.
Celková zadluženost (ukazatel věřitelského rizika, debt ratio) se vypočítá podílem cizího kapitálu k celkovým aktivům. Čím je podíl vlastního kapitálu větší, tím jsou věřitelé klidnější, jelikož je to pro ně bezpečnější v případě likvidace .Proto upřednostňují nízkou hodnotu tohoto ukazatele.
Celková zadluženost = Cizí kapitál/Celková aktiva
Míra zadluženosti (koeficient zadluženosti, debt to equity ratio); její hodnoty vypovídají o stejných věcech jako celková zadluženost. Rozdíl zde však je, hodnota ukazatele se pohybuje v rozmezí od nuly do nekonečna.
Míra zadluženosti = Cizí kapitál/Vlastní kapitál
Ukazatel úrokového krytí vypovídá o tom, kolikrát zisk převýšil placené úroky. Pokud je hodnota ukazatele 1, znamená to, že celý zisk firmy půjde na zaplacení úroků a na akcionáře nic nevybude. Hodnota ukazatele 3 až 6 je mnohdy považována za postačující. Je třeba to brát s rezervou.
Ukazatel úrokového krytí = EBIT/úroky
Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv (equity ratio) doplňuje celkovou zadluženost. Měří finanční nezávislost podniku. Součet obou ukazatelů dává hodnotu 1.
Převrácená hodnota equity ratio vyjadřuje finanční páku.
Equity ratio = Vlastní kapitál/Celková aktiva
2.6.5 Ukazatele tržní hodnoty
Tyto ukazatele vyjadřují hodnocení ze strany trhu, hodnocené jsou minulé aktivity podniku a jeho budoucnost
Účetní hodnota akcie (Book Value- BV) se řadí k zajímavým ukazatelům pro investory, jelikož odráží minulou výkonnost podniku. Pro zdravé podniky je pravidlem, že hodnota ukazatele je v čase rostoucí.
Účetní hodnota akcie = Vlastní kapitál/Počet emitovaných kmenových akcií Čistý zisk na akcii (Earnings Per Share – EPS) říká akcionářům jak velký je zisk na jednu kmenovou akcii. Tento zisk by mohl být i vyplacen, podmínkou ovšem je, že firma nemá žádné investiční či jiné růstové příležitosti, proto hodnotu ukazatele nelze brát jako výši vyplacených dividend na jednu kmenovou akcii. Pokud bychom chtěli ukazatel srovnávat s jinými společnostmi, musíme mít na paměti, že zisk může být ovlivněn účetní politikou společnosti.
Čistý zisk na akcii = Čistý zisk/Počet emitovaných kmenových akcií
2.7 Analýza soustav ukazatel ů
2.7.1 Analýza Du Pont
Du Pontova analýza je jedním z nejznámějších pyramidových modelů. Slouží k odkrytí základních činitelů efektivnosti.
Základní rovnice:
ROA = EBIT/Aktiva = EBIT/Tržby*Tržby/Aktiva nebo-li
ROA = ROS*Obrat aktiv
Z této rovnice vychází rozšířená verze, u které jde o rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu:
ROE = (Čistý zisk/Tržby)*(Tržby/Aktiva)*(Aktiva/Vlastní kapitál)
= Čistý zisk/Vlastní kapitál čili
ROE = EAT/EBT*EBT/EBIT*EBIT/Tržby*Tržby/Aktiva*Aktiva/Vlastní kapitál = Rentabilita tržeb*Obrat aktiv*Finanční páka
2.8 Analýza finan č ního zdraví podniku
2.8.1 Altmanova analýza
Tato metoda vychází z jedné z vyšší metody finanční analýzy, z tzv. diskriminační analýzy. Jde o statistickou metodu díky které profesor Altman odhadl váhy v lineární kombinaci jednotlivých poměrových ukazatelů. Tato analýza umožňuje pomocí jednoho čísla (Z faktoru) vyhodnotit globální zdraví podniku. Z faktor obsahuje všechny důležité části finančního zdraví jako rentabilitu, likviditu, zadluženost a strukturu kapitálu. V praxi se potvrdilo, že Altmanův model docela spolehlivě předpoví bankrot s dvouletým předstihem.[6]
Následující Altmanova rovnice a její následná interpretace je platná pro podniky, které nejsou veřejně obchodovatelné na burze (tak jako společnost Karosa, a.s.)
Z = 0,717*x1+0,847*x2+3,107*x3+0,42*x4+0,998*x5
x1 - Čistý pracovní kapitál/Aktiva
x2 - Nerozdělitelný zisk minulých období/Aktiva celkem x3 - EBIT/Aktiva celkem
x4 – Vlastní kapitál/Cizí zdroje x5 - Tržby/Aktiva
Interpretace výsledků:
Z > 2,7 – finančně zdravý podnik
1,2 < Z >2,7 - šedá zóna (finanční situaci nelze blíže specifikovat) Z < 1,2 – finančně nezdravý podnik
2.8.2 Indexy IN
[7]Tyto indexy hodnotí finanční situaci podniku v ČR. Tato soustava ukazatelů byla zpracována Inkou a Ivanem Neumaierovými. Index je také označován jako index důvěryhodnosti českého podniku.
2.8.2.1 Index IN 95
„Je výsledkem analýzy 24 významných matematicko-statistických modelů podnikového hodnocení a praktických zkušeností z analýzy více než jednoho tisíce českých firem.“ Jak uvádí Neumaierová a Neumaier [8]
IN = V1*A/CZ+ V2*EBIT/U+V3*EBIT/A+V4*T/A1V5*OA/(KZ+KBU)+V6*ZPL/T
A jsou aktiva, CZ představují cizí zdroje, U jsou nákladové úroky, T jsou tržby, OA jsou oběžná aktiva, KZ představují krátkodobé závazky, KBU jsou krátkodobé bankrotní úvěry a ZPL jsou závazky po lhůtě splatnosti, V1, V2 ažV6 jsou jednotlivé váhy ukazatelů
Pro výrobu dopravních prostředků jsou váhy následující :
V1 = 0,23 , V2 = 0,11 , V3 = 29,29 , V4 = 0,71 , V5 = 0,10 a V6 = 7,46 Hodnocení výsledků:
IN > 2 -jedná se o podnik zdravý
1 < IN > 2 -podnik s potenciálními problémy
IN < 1 -jedná se o podnik s finančními problémy
2.8.2.2 Index IN 2000
Vypovídá jestli podnik vytváří ekonomickou přidanou hodnotu. K tomu dochází pokud je výnosnost vlastního kapitálu vyšší než průměrné náklady na kapitál (WACC).
IN = -0,017*(A/CZ)+4,573*(EBIT/A)+0,481*(V/A)+0,015*(OA/KZ) Hodnocení výsledků:
IN > 2,7 -podnik vytváří hodnotu pro své akcionáře 0,684 < IN > 2,07 -nelze s jistotou vyvozovat závěry
IN < 0,684 -podnik znehodnocuje hodnotu svých akcionářů
3 Praktická č ást
3.1 Obecné údaje spole č nosti KAROSA, a.s.
[12]Společnost KAROSA a.s. byla založena zakladatelskou listinou jako akciová společnost dne 9.6.1993 a vznikla zapsáním do obchodního rejstříku vedeným Krajským soudem v Hradci Králové dne 1.7.1993.
tab. 1 Obecné údaje společnosti
Název společnosti KAROSA a.s.
Sídlo společnosti
Dobrovského 74/II Vysoké Mýto PSČ 566 03
Právní forma akciová společnost
Akcionáři IVECO France S.A.
Základní kapitál 1 065 559 00 Kč
Akcie na jméno (ve jmenovité
hodnotě) 1 065 559 ks
IČ 48171131
DIČ 274-48171131
Datum vzniku 1.7.1993
Společnost Karosa a.s. emitovala celkem 1 065 559 akcií na jméno ve jmenovité hodnotě po 1 000 Kč. Akcie jsou převoditelné se souhlasem představenstva. Akcie tedy nejsou volně obchodovatelné na burze cenných papírů ani v RM systému. K 31.12.2005 byl majoritním akcionářem Irisbus France S.A., který držel 97,78 % akcií. Ostatní akcie jsou v držení minoritních akcionářů (členové představenstva a zaměstnanci).
Dne 29.12.2004 přešlo jmění společnosti Societé d’Assistance Technique Automobile na společnost IRISBUS FRANCE S.A., a to s platnou účinností od 1.1.2004. Dne 30.12.2005 se sloučily společnosti IRISBUS FRANCE S.A. a IVECO FRANCE A.S. a to s platností od 1.1.2005. a od 31.12.2005 byl výsledný subjekt začleněn a přejmenován na IVECO FRANCE S.A.
„Hlavním předmětem činnosti společnosti jsou výroba a prodej automobilů a náhradních dílů, které představují 91% výnosů společnosti. Dalšími předměty činnosti jsou získávání a pronajímání movitého a nemovitého majetku, projektová činnost v investiční výstavbě, automatizované zpracování dat, poskytování software, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje, činnost organizačních a ekonomických poradců, provoz turistické noclehárny, opravy ostatních dopravních prostředků, výroba nástrojů, výroba ostatních dopravních prostředků,
ubytovací služby v ubytovacích zařízeních, získávání podílů v jiných podnicích nebo společnostech a hospodaření s takovými podíly a řízení takových podniků a společností, silniční
motorová doprava osobní.“ Jak se uvádí na
http://www.karosa.cz/_data/doc/czech/annualreport2005_cz.pdf [12]
3.1.1 Organiza č ní struktura
Generální ředitel
Ředitelství průmyslu a techniky Finanční ředitelství
Ředitelství organizace a informatiky Obchodní ředitelství
Ředitelství poprodejních služeb Ředitelství lidských zdrojů Ředitelství total kvality Ředitelství nákupu
Ředitelství náběhu nových výrobků Ředitelství konstrukce a vývoje obr. 7 Organizační struktura společnosti
3.1.2 P ř edstavenstvo a dozor č í rada
tab. 2 Představenstvo
funkce jméno
předseda Ing. Rudolf Černý místopředseda Jacques Averbuch člen Ing. Petr Rusek člen Ing. Pavel Pachovský člen JUDr. Alena Kozáková
člen Milan Rejsa
člen Ing. Daniel Patka Představenstvo
člen Ing. Jan Rulec
tab. 3 Dozorčí rada
funkce jméno
předseda Jean Plenat člen Miroslav Bečička člen Bohuslav Vítek člen Jaroslav Veniger člen Regis Blugeon člen Franco Minero člen Stephane Viez člen Francois Porteret Dozorčí rada
člen Florencio Callejo Delgado
3.1.3 Obchodní plán KAROSY, a.s. pro období 2005-2006
„Základní strategii Karosy lze shrnout do několika základních tezí:
1) Produkovat zisk a uchovat si konkurenceschopnost svých nákladů a výrobků, zajistit financování investic z vlastních zdrojů i přes trvale posilující kurz koruny.
2). Udržovat pozice na českém a slovenském trhu a rozvíjet nové trhy (východní Evropa).Ve spolupráci s partnery skupiny Irisbus hledat nová odbytiště vhodná pro kategorii vlastních výrobků i pro ostatní výrobky Irisbusu.
3). V rámci skupiny Irisbus nabízet řadu výrobků, která vychází z plánu výrobků Irisbusu a je rovněž přizpůsobena specifickým potřebám zákazníků
4). Rozvinout použití standardních mechanických orgánů a technických řešení Irisbusu a Iveca s cílem zvyšování konkurenceschopnosti finálního produktu.
5) Přispívat k rozvoji činnosti a celkové efektivitě výroby a prodeje autobusů v rámci Irisbusu využitím našich kapacit pro společné projekty.
6) Neustále zvyšovat kvalitu, s cílem být nejlepší mezi srovnatelnými konkurenty.
7) Zvyšovat úroveň poprodejních služeb včetně dodávek náhradních dílů, s cílem zabezpečit dlouhodobě provozuschopnost svých výrobků u zákazníků. Znamená to též zvyšovat rozsah poskytovaných služeb a rozvíjet nadále činnost dealerské sítě a garančních opraven a zvýšit jejich účinnost s ohledem na rostoucí požadavky zákazníků. Na nových trzích vybudovat odpovídající zabezpečení poprodejních
služeb.“ Jak se uvádí na
http://www.karosa.cz/_data/doc/czech/annualreport2005_cz.pdf [12]
3.2 Analýza absolutních ukazatel ů
3.2.1 Analýza rozvahy
Analýza účetních výkazů vychází z období 2001-2005. V tabulkách a grafech jsou uvedeny jen významné položky. Celá analýza je v příloze.
3.2.1.1 Horizontální analýza aktiv
Jak je z grafu patrné, celková bilanční suma aktiv má od roku 2001 (4 325 837 tis. Kč) do roku 2005 (6 373 585 tis. Kč) rostoucí trend. Z tabulky, která je uvedena níže je patrný procentuální vývoj aktiv. K největšímu nárůstu celkových aktiv dochází mezi lety 2003 a 2004, tento nárůst je více než 15%. Na růstu celkových aktiv se znatelně podílí růst oběžných aktiv, která se skládají z dlouhodobých a krátkodobých pohledávek, zásob a finančního majetku.
graf 1 Horizontální analýza aktiv
Vývoj aktiv
0 1 000 000 2 000 000 3 000 000 4 000 000 5 000 000 6 000 000 7 000 000
2001 2002 2003 2004 2005
Jednotlivé roky
V tis. Kč
Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva
Zásoby
Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení
Zásoby v roce 2002 a 2005 zaznamenávají nárůst, v letech 2003 a 2004 naopak pokles, ovšem z absolutního hlediska od roku 2001 (599 449 tis. Kč) do roku 2005 (677 192 tis. Kč) se výše zásob zvýšila. Dlouhodobé pohledávky podnik v letech 2001, 2003 a 2005 nemá žádné, ve zbývajících letech jejich výše je zanedbatelná. Krátkodobé pohledávky mají rostoucí trend ve všech sledovaných letech, největšího nárůstu zaznamenávají v roce 2002 (o 58,19%) a v roce 2004(o 61,01%). Díky tomu roste likvidita podniku, jelikož růst krátkodobých pohledávek je daleko větší než růst krátkodobých závazků. Finanční majetek zaznamenal pokles, v roce 2004 činil 1 320 110 tis. Kč a v roce 2005 to bylo už jen 582 822 tis. Kč.
tab. 4 Zkrácená horizontální analýza aktiv Aktiva ve
zkráceném
rozsahu 2002-2001 2003-2002 2004-2003 2005-2004 Aktiva celkem 4,73% 8,09% 15,25% 12,93%
Dlouhodobý
majetek 10,08% -8,62% -0,27% 7,54%
Dlouhodobý nehmotný
majetek -25,67% -10,39% 352,89% 111,21%
Dlouhodobý
hmotný majetek 11,76% -8,56% -10,85% -8,24%
Dlouhodobý finanční
majetek -65,79% 0,00% 0,00% 0,00%
Oběžná aktiva 0,60% 18,25% 22,67% 14,84%
Zásoby 7,38% -14,68% -4,06% 28,52%
Dlouhodobé
pohledávky NA -100,00% NA -100,00%
Krátkodobé
pohledávky 58,19% 28,97% 61,01% 9,48%
Krátkodobý finanční
majetek -46,94% 23,88% -52,33% 40,91%
Časové
rozlišení 105,90% -45,63% -76,53% -59,26%
Pokud se podíváme pozorněji na dlouhodobý majetek zjistíme, že v roce 2002 vzrostl o 10,8%, tento nárůst je způsoben růstem dlouhodobého hmotného majetku, příčinou je investice do budov a jejich zařízení. V tomto roce zaznamenal dlouhodobý nehmotný majetek naopak pokles o 25%. Ve dvou následujících letech dlouhodobý majetek má klesající tendenci, jelikož obě složky jak nehmotný, tak hmotný dlouhodobý majetek klesají. V roce 2005 opět zaznamenává dlouhodobý majetek růst (o 7,54%), tentokrát je to ale způsobeno růstem investic do výzkumu a vývoje. Dlouhodobý finanční majetek činí v roce 2001 684 tis. Kč, v roce 2004 klesá na 234 tis. Kč a v této výši zůstává po celé zbylé sledované roky.
3.2.1.2 Vertikální analýza aktiv
Z grafu i tabulky je patrné, že na celkových aktivech se nejvíce podílejí oběžná aktiva a tento trend je ve sledovaných letech rostoucí, 67,93% v roce 2001 a 77,27% v roce 2005. V roce 2005 je poměr přibližně tři čtvrtiny oběžných aktiv a jedna čtvrtina dlouhodobého majetku.
Zásoby nezaznamenávají v letech žádný dramatický vývoj a pohybují se okolo 11 %.
tab. 5 Zkrácená vertikální analýza aktiv Aktiva ve
zkráceném rozsahu 2001 2002 2003 2004 2005 Aktiva celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%
Dlouhodobý
majetek 30,94% 32,52% 27,49% 23,79% 22,65%
Dlouhodobý
nehmotný majetek 1,36% 0,96% 0,80% 3,14% 5,88%
Dlouhodobý hmotný
majetek 29,56% 31,54% 26,69% 20,64% 16,77%
Dlouhodobý finanční
majetek 0,02% 0,02% 0,00% 0,00% 0,00%
Oběžná aktiva 67,93% 65,25% 72,30% 75,98% 77,27%
Zásoby 13,86% 14,21% 12,12% 9,34% 10,62%
Dlouhodobé
pohledávky 0,00% 0,00% 0,00% 0,01% 0,00%
Krátkodobé
pohledávky 23,56% 35,58% 42,45% 59,31% 57,50%
Krátkodobý finanční
majetek 30,52% 15,46% 17,72% 7,33% 9,14%
Časové rozlišení 1,13% 2,23% 1,12% 0,23% 0,08%
Na růstu oběžných aktiv se nejvíce podílí růst krátkodobých pohledávek, který vyrovnává pokles krátkodobého finančního majetku. Výše dlouhodobých pohledávek jak je vidět z tabulky zanedbatelná.
Firma nemá skoro žádný dlouhodobý finanční majetek. Podíl dlouhodobého hmotného majetku v čase klesá, z 29,56% v roce 2001 na 16,77% v roce 2005.
graf 2 Zkrácená vertikální analýza aktiv
Vertikální analýza aktiv
0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
80,00%
100,00%
120,00%
2001 2002 2003 2004 2005 Jednotlivé roky
Podíl v% Časové rozlišení
Oběžná aktiva Dlouhodobý majetek
3.2.1.3 Horizontální analýza pasiv
Celková pasiva mají v průběhu let totožný rostoucí trend jako celková aktiva, největší část z celkových pasiv tvoří vlastní kapitál, ten se v průběhu pěti let zvyšuje z 3 101 330 tis. Kč
v roce 2001 na 4 509 597 tis. Kč v roce 2005. Meziroční růst se pohybuje okolo 10 %. Základní kapitál činí 1 065 559 tis. Kč.
tab. 6 Zkrácená horizontální analýza pasiv Pasiva ve zkráceném
rozsahu 2002-2001 2003-2002 2004-2003 2005-2004
Pasiva celkem 4,73% 8,09% 15,25% 12,93%
Vlastní kapitál 10,33% 9,61% 9,98% 9,33%
Základní kapitál 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%
Kapitálové fondy -0,37% 0,83% 0,00% 0,00%
Rezervní fondy,
nedělitelný fond a ostatní
fondy ze zisku 19,33% 10,23% 10,81% 10,28%
Výsledek hospodaření z
minulých let 37,75% 14,27% 15,03% 14,93%
Výsledek hospodaření běžného účetního období
(+/-) -41,32% 19,70% 13,86% 3,14%
Cizí zdroje -10,73% 3,17% 37,77% 22,82%
Rezervy -33,19% 6,20% 24,95% 5,97%
Dlouhodobé závazky -54,75% 54,59% -27,36% 8,47%
Krátkodobé závazky -1,60% 3,52% 43,15% 25,84%
Bankovní úvěry a
výpomoci -19,23% -100,00% NA NA
Časové rozlišení 44,08% 9,37% -97,42% -100,00%
Z tabulky je zřejmé že vlastní kapitál v letech roste především díky růstu výsledku hospodaření z minulých let. V roce 2002 tento růst byl o 37,75 % a ve zbývajících letech se pohyboval okolo 15%. Podnik také vytváří zákonný rezervní fond, který je určen na úhradu případných ztrát společnosti. Zákonný rezervní fond v roce 2005 tvoři 197 381 tis. Kč. Výsledek hospodaření běžného účetního období kromě prvního roku zaznamenává nárůst, v roce 2003 je růst skoro 20%.
V roce 2002 dochází k poklesu cizích zdrojů o 10,73% je to dáno poklesem všech složek cizího kapitálu, a to jak poklesu rezerv, dlouhodobých a krátkodobých závazků, tak poklesem bankovních úvěrů. K nejvýznamnějšímu poklesu došlo u dlouhodobých závazků a to o 54,75%.
Ve zbývajících třech letech cizí zdroje rostou, k největšímu růstu dochází v roce 2004 a to o 37,77% a to hlavně díky růstu krátkodobých závazků o 43,15%.
graf 3 Zkrácená horizontální analýza pasiv
Vývoj pasiv
0 1 000 000 2 000 000 3 000 000 4 000 000 5 000 000 6 000 000 7 000 000
2001 2002 2003 2004 2005
Jednotlivé roky
V tis. Kč
Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy
Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření z minulých let
Cizí zdroje
Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení
3.2.1.4 Vertikální analýza pasiv
graf 4 Zkrácená vertikální analýza pasiv
Vertikální analýza pasiv
0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
80,00%
100,00%
120,00%
2001 2002 2003 2004 2005
Jednotlivé roky
Podíl v % Časové rozlišení
Cizí zdroje Vlastní kapitál
Největšího podílu na celkových pasivech jednoznačně dosahuje vlastní kapitál. Rozložení podílu vlastního kapitálu a cizích zdrojů je během let téměř neměnné. Největší část z vlastních zdrojů tvoří hospodářský výsledek minulých let a jeho podíl v čase roste, v roce 2005 tvoří 42,75% celkových pasiv. Jelikož výše základního kapitálu je v čase neměnná, jeho podíl v čase s růstem celkových pasiv klesá a to na 16,72% v roce 2005.
tab. 7 Zkrácená vertikální analýza pasiv Pasiva ve zkráceném
rozsahu 2001 2002 2003 2004 2005
Pasiva celkem 100,00% 100,08% 100,00% 100,00% 100,00%
Vlastní kapitál 71,69% 75,53% 76,59% 73,09% 70,75%
Základní kapitál 24,63% 23,52% 21,76% 18,88% 16,72%
Kapitálové fondy 2,84% 2,70% 2,52% 2,18% 1,93%
Rezervní fondy, nedělitelný fond a
ostatní fondy ze zisku 2,90% 3,30% 3,37% 3,24% 3,16%
Výsledek hospodaření z
minulých let 30,27% 39,81% 42,08% 42,00% 42,75%
Výsledek hospodaření běžného účetního
období (+/-) 11,06% 6,20% 6,86% 6,78% 6,19%
Cizí zdroje 27,65% 23,57% 22,50% 26,89% 29,25%
Rezervy 5,33% 3,40% 3,34% 3,62% 3,40%
Dlouhodobé závazky 1,38% 0,60% 0,85% 0,54% 0,52%
Krátkodobé závazky 20,34% 19,11% 18,30% 22,73% 25,33%
Bankovní úvěry a
výpomoci 0,60% 0,46% 0,00% 0,00% 0,00%
Časové rozlišení 0,66% 0,99% 0,91% 0,02% 0,00%
Největší díl z cizích zdrojů tvoří krátkodobé závazky, který se pohybuje okolo 20%.
V roce 2002 společnost splatila veškeré bankovní úvěry a výpomoci a zbyle roky je jejich podíl na celkových aktivech nulový.
3.2.2 Analýza výkaz ů zisk ů a ztrát
Analýza výkazů zisků a ztrát vychází z období 2001-2005. V tabulkách a grafech jsou uvedeny jen významné položky. Celá analýza je v příloze.
3.2.2.1 Horizontální analýza výkaz ů zisk ů a ztrát
Na výkaz zisků a ztrát se podíváme z pohledu výsledku hospodaření za účetní období, provozního, finančního a mimořádného výsledku hospodaření. Vývoj těchto složek výsledovky je patrný z grafu a tabulky.
graf 5 Zkrácená horizontální analýza výsledovky
Vývoj HV
-200 000 0 200 000 400 000 600 000 800 000
2001 2002 2003 2004 2005
Rok
Kč v 1000
Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření
Výsledek hospodaření před zdaněním
Výsledek hospodaření v roce 2002 klesl o 41,32% (o 197 672 tis. Kč). Důvodem je především pokles provozního výsledku hospodaření, který je zapříčiněn růstem výkonové spotřeby. Výkonová spotřeba vzrostla o 859 456 tis. Kč a je zdaleka nejvyšší za celé sledované období. V dalších letech výsledek hospodaření roste, v roce 2003 o 19,7%, v roce
2004 o 13,8% a v roce 2005 už jen o 3,14% a jeho výše je 394 654 tis. Kč (v roce 2001 to bylo 478 426 tis Kč).
Provozní výsledek hospodaření je důležitým ukazatelem, ukazuje kolik si podnik vydělal v daném účetním obdobím, jeho trend kopíruje přidaná hodnota. Ta v roce 2002 a 2005 zaznamenává pokles o 21,74% a o 6,76% (v absolutních číslech o 297 722 tis. Kč a o 85 976 tis.
Kč). Za tento pokles jak jsem již výše zmínila může růst výkonové spotřeby a v roce 2002 také záporná změna stavu vnitropodnikových zásob a to –151 017 tis. Kč. V roce 2003 a 2004 přidaná hodnota stejně jako provozní výsledek hospodaření roste, o 10,23% a 7,69%. Tržby za prodej zboží a výkony ve všech sledovaných obdobích rostou. Tržby zaznamenávají největšího nárůstu v roce 2003 o 23,59% (o 81 432 tis Kč), výkony nejvíce vzrostly v roce 2002 a to o 10,96% (o 515 813 Kč).
Finanční výsledek hospodaření je v letech 2001, 2002 a 2004 záporný. Největší záporné hodnoty dosahuje v roce 2001 a to –20 906 tis. Kč. Největší pokles zaznamenává v roce 2003 o 1 710,8% ( o 33 282 Kč). Společnost má pouze výnosy z krátkodobého finančního majetku, které mají kromě roku 2002 klesající trend. Výnosové úroky v roce 2002 klesly o 47,68% (o 21 116 tis. Kč), v roce 2004 zaznamenávají naopak největšího růstu, o 79, 11% (o 22 216 tis.
Kč). Nemalý vliv na finanční výsledek mají ostatní finanční náklady a výnosy. Obě položky rostou, kromě roku 2003, v roce 2005 tvoří ostatní finanční výnosy částku 76 054 tis. Kč a ostatní finanční náklady 93 852 tis. Kč.
