Hlavní práce4904_hinh01.pdf, 1.3 MB Stáhnout

(1)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁ RODNÍ CH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch

Vliv cestovní ho ruchu na ekonomický rozvoj Keni

(diplomová prá ce)

Autor: Hana Hindrá ková

Vedoucí prá ce: PhDr. Lenka Adamcová , CSc.

Prohlá š ení :

Prohlaš uji, že jsem diplomovou prá ci vypracovala samostatně a vyznač ila vš echny citace z pramenů.

V Praze dne 30. 3. 2007

(2)

2

Obsah

Ú vod… … … 4

1 Metodologické a teoretické pří stupy ... ... ...6

2 Zá kladní informace o Keni ... ... ...8

2.1 Geografická a demografická charakteristika ... ... ... 8

2.2 Politická charakteristika ... ... ... 11

2.3 Hlavní charakteristiky keňské kultury... ... ... 13

2.4 Keňa – dohody a členství v mezinárodních organizacích ... ... 15

2.5 Ekonomická charakteristika země... ... ... 17

2.5.1 Základní ekonomické ukazatele ... ... ... 17

2.5.2 Odvětvová struktura... ... ... 18

2.5.3 Vzdělávání a pracovní síla ... ... ... 23

2.6 Tradiční hodnoty a kulturní aktivity... ... ... 24

2.7 Vývoj cestovního ruchu v Keni ... ... ... 26

3 Vliv cestovní ho ruchu na rozvojovou Keň u ... ... 30

3.1 Význam cestovního ruchu pro rozvojové země... ... 30

3.2 SWOT analýza Keni... ... ... ... 33

4 Keň a v porovná ní s rozvojový mi zeměmi ... ... 35

5 Keň a v porovná ní s africký mi zeměmi... ... 39

5.1 Vývoj cestovního ruchu v Africe v porovnání s ostatními regiony ... 39

5.2 Charakteristika afrických regionů z hlediska počtu přijíždějících turistů do afrických regionů (vývoj 1990 – 2004) ... ... ... .... 40

5.3 Charakteristika afrických regionů z hlediska výdajů turistů v jednotlivých afrických regionech (vývoj v letech 1990 – 2004)... ... ... 46

6 Mož nosti rozvoje specifický ch forem cestovní ho ruchu – pro poor turismus....50

6.1 Strategie pro poor turismus... ... ... 50

6.2 Eko-turismus jako součást pro poor turismu ... ... . 51

6.3 Projektový cestovní ruch jako strategie pro poor turismu... ... 55

6.4 Kulturní cestovní ruch jako strategie pro poor turismu... ... 59

6.5 Kongresový cestovní ruch ... ... ... 60

6.6 Sexuální průmysl... ... ... ... 62

Závěr… … … .… … … 69

Literatura a prameny… … … ...… ..… … … 71

Příloha..… … … .… ...… … … .74

(3)

3

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé diplomové práce

PhDr. Lence Adamcové , CSc.

za zájem a čas, který i přes svoji nelehkou situaci věnovala

mé práci. Dále bych ráda poděkovala

PhDr. Jaroslavě Kadeřá bkové , CSc., PhDr. Jarmile Netkové a PhDr. Sylvě Santarové

za jejich cenné připomínky při mém

studiu. Mé poděkování rovněž patří Ing. Luboši Kyselovi, Michalu Ježkovi, Mgr. Tomá ši Kroulíkovi a všem mým blízkým za velkou podporu.

(4)

4

Ú vod

Ú vodem bych ráda objasnila, proč jsem si vybrala téma „Vliv cestovního ruchu na ekonomický rozvoj Keni“ pro svoji diplomovou práci. Důvodem volby tohoto tématu je můj dlouhodobý zájem o keňské obyvatelstvo a hledání způsobů, jak je alespoň částečně vymanit z chudoby, ve které žijí.

Hlavním cílem mé diplomové práce je analyzovat současný stav cestovního ruchu v Keni, jeho význam v národním hospodá řství a zjistit, zda má země dostatek předpokladů být destinací cestovního ruchu. Stanovila jsem si dva dílčí cíle:

1. Navrhnout, jakou novou strategii by měla Keňa uplatňovat v rozvoji cestovního ruchu, aby z části dokázala zmírnit chudobu svých obyvatel, tzn. jak by cestovní ruch mohl pozitivně ovlivnit životní úroveň keňských obyvatel. Budu se věnovat především alternativním formám cestovního ruchu.

2. Zjistit, jak si Keňa stojí v rámci cestovního ruchu mezi ostatními africkými zeměmi.

V diplomové práci pracuji s následujícími hypotézami, které se pokusím potvrdit či případně vyvrátit. Hypotéza 1: Keňa má dostatek předpokladů být destinací cestovního ruchu.

Hypotéza 2: Rozvoji cestovního ruchu nejvíce brání nedostatečná suprastruktura a nevzdělané obyvatelstvo. Hypotéza 3: Keňa disponuje dobrými podmínkami pro rozvoj alternativních forem cestovního ruchu. Hypotéza 4: Keňa má před sebou velkou budoucnost v oblasti cestovního ruchu v rámci afrických zemí. Hypotéza 5: Keňa se začíná orientovat na nové formy cestovního ruchu. Záměrům a cíli diplomové práce odpovídá struktura členění.

První kapitola seznamuje se základními fakty o Keni a jejich vlivu na cestovní ruch, počínaje geografickou a demografickou charakteristikou, vnitropolitickou charakteristikou, analýzou keňské kultury a zvyklostí, členstvím v mezinárodních organizacích. Kapitola ukazuje základní předpoklady Keni v oblasti cestovního ruchu a popisuje její materiálově-technickou základnu.

Kapitolu uzavírá ekonomická charakteristika zaměřující se na postavení cestovního ruchu v národním hospodá řství a vývoj cestovního ruchu v Keni. Druhá kapitola popisuje vliv cestovního ruchu na rozvojovou Keňu, významu cestovního ruchu pro ekonomiku země, jeho výhodám a nevýhodám, SWOT analýze – analýze slabých a silných stránek, hrozeb a příležitostí. Třetí kapitola srovnává Keňu s ostatními rozvojovými zeměmi, analyzuje fenomén cestovního ruchu v rozvojových zemích.

Čtvrtá kapitola se věnuje srovnání Keni s ostatními africkými zeměmi prostřednictvím dvou ukazatelů - příjezdů zahraničních turistů a výdajů těchto turistů na cestovní ruch. Tyto

(5)

5

ukazatele patří k nejpoužívanějším v oblasti cestovnímu ruchu při porovnávání dvou a více zemí.

Pátá kapitola zkoumá strategii pro poor turismu a v jejím rámci realizaci alternativních forem cestovního ruchu. Podrobněji analyzuje eko-turismus, projektový cestovní ruch, kulturní cestovní ruch a kongresový cestovní ruch. Závěr této kapitoly je věnován negativní formě cestovního ruchu – sexuálnímu turismu, který by měl být postupně vytlačován formami pozitivními.

(6)

6

1 Metodologické a teoretické pří stupy

Pro nově se rozvíjející projektový cestovní ruch není k dispozici téměř žádná literatura.

Z tohoto důvodu byly zdrojem mnoha informací osobní zkušeností autorky z nairobských chudinských čtvrtích, její tříletá spolupráce s keňskými dobrovolníky a internetové stránky.

Při získávání informací používala metodu terénního výzkumu a zúčastněné pozorování. Zúčastněné pozorování dle R. Murphyho označuje to, kdy výzkumník žije mezi lidmi, které studuje, účastní se jejich společenského života, pozoruje okolí a dotazuje se na nesrozumitelné věci. Velmi důležitým prvkem, který pomůže včlenit výzkumníka do života místní komunity, je znalost lokálního jazyka, tedy svahilštiny, případně kmenových jazyků. Při výzkumu je velmi podstatný kulturní relativismus, který označuje snahu vyvarovat se přená šení výzkumníkových hodnot a norem na cizí, časově či prostorově vzdálenou kulturu. Zkoumaná kultura nesmí být hodnocena dle hledisek výzkumníkovy kultury.

Pro získání detailních informací o chudinských čtvrtích využívala metodu dotazování a anketu.

Výběr byl cílený a zahrnoval keňské dobrovolníky neziskové organizace Humanist Center of Kenya.

Další využívanou metodou je SWOT – analýza silných a slabých stránek, hrozeb a příležitostí. SWOT analýza odhaluje silné stránky, které dávají Keni konkurenční výhodu oproti jiným africkým či rozvojovým zemím, slabé stránky ukazují na konkurenční nevýhodu. Příležitosti poodhalují možnosti dalšího rozvoje země a hrozby poukazují na faktory, které by mohly ohrozit rozvoj cestovního ruchu v zemi.

Dále využívala statistické materiály zpracované Světovou organizací cestovního ruchu, statistiky keňského Statistického úřadu. Data v nich obsažená se v určitých ukazatelích odlišují.

Z hlediska kulturního poznání autorka čerpala a navazovala na české i cizí antropology Václava Soukupa, Iva T. Budila, Clifforda Geertze, Claude Lévi-Strausse a Roberta F.

Murphyho.¹

1SOUKUP, Václav. Přehled antropologických teorií kultury. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Portál 2000. ISBN 80-7178-328-5.

(7)

7

V diplomové práci autorka nezmiňuje cestovní ruch českých občanů do Keni, protože se podílí na příjezdovém cestovním ruchu Keni jen nepatrně. V kapitolách je zmíněn keňský domácí cestovní ruch. Není rozebírán podrobně, protože tvoří velmi malý podíl. V Keni může cestovat jen malá část z celkového počtu obyvatel z vyšší třídy. Pro většinu obyvatel je cestování zbytnou potřebou a zůstane i nadále, dokud nebude mít uspokojeny základní potřeby.

(8)

8

2 Základní informace o Keni

2.1 Geografická a demografická charakteristika

Keňa, stát patřící mezi východoafrické země, je oficiálně nazývána Keňskou republikou. Jméno tohoto státu je odvozeno od názvu hory. Kmen Kikuju, který žil kolem hory Mt. Kenya ji pojmenoval jako Kirinyaga, což znamená bělostná hora, protože její vrchol stále pokrýval sníh.

Okolí hory se postupně kolonizovalo. Název Keňa vznikl až po příchodu Britů tím, že špatně vyslovovali název Kirinyaga. Rozkládá se v oblasti Východoafrické vysočiny na celkové ploše 582.646 kilometrech čtverečných. Téměř 98 % území tvoří pevnina a jen 13.392 kilometrů čtverečných zaujímají vodní plochy. Více než dvě třetiny země se vyznačují polopouštním nebo pouštním charakterem. Pro život je vhodná především jihozápadní část a úzký pruh země kolem pobřeží.

Keňa se vyznačuje velmi dobrými klimatickými podmínkami pro cestovní ruch, které jsou dány nadmořskou vý škou, tlakovým systémem západníčásti Indického oceánu a pohybem větrů. Od prosince do března dominují severovýchodní monzuny a počasí je v této době relativně suché. Od března do května se proudění vzduchu mění a ostré východní větry s sebou přiná šejí vytrvalé deště. V červnu, červenci a srpnu převládají jihovýchodní větry, počasí je klidné a na náhorní plošině se ochlazuje. Od zá ří do prosince převládají vlivy severovýchodních monzunů. V Keni jsou 3 hlavní oblasti, do nichž je soustředěno rozhodující množství vnitrozemských srá žek – Rift Valley, centrální a východní Nairobi. Nejvíce deště spadne na pobřeží, kde je rovněž nejvyšší vlhkost. Mezi další oblasti patří okolí Viktoriina jezera a pohoří Mt. Kenya.

Na východě Keňa sousedí se Somálskem, na jihu s Tanzanií a na západě s Ugandou. Část východní hranice tvoří Indický oceán. Na severu a severozápadě sousedí s Etiopií a Súdánem – viz příloha 1. Hranice byly ustanoveny po dlouhých jednáních na základě mezinárodních dohod koncem 19. a začátkem 20. století.² Nejdříve bylo upraveno pomezí s Tanzanií a to Německo-anglickým ujednáním v letech 1886 – 1893.³ Se Súdánem došlo k dohodě až v roce 1938 se Somálskem v roce 1924. Hranice s Etiopií byla mnoho let předmětem střetů a to až do roku 1907, kdy dostala svou konečnou podobu.

2 www.cia.gov/cia/publications/factbook/geos/ke.html

(9)

9

Keňa, která je hospodá řsky nejrozvinutější zemí východní Afriky a třetí nejvýznamnější ekonomikou subsaharské Afriky, se i přesto potýká s problémy chudoby. Polovina obyvatel žije pod hranicí chudoby. To znamená, že musí vystačit s méně než 1 USD na den.⁴Očekávaná délka života je 48 let (2005) a 6,7 % (2003) lidí je HIV pozitivních.⁵V keňském hlavním městě Nairobi se nachází největší chudinská čtvrť z celé Afriky - Kibera, kde v nepředstavitelných životních podmínkách - bez nezávadné pitné vody, hygieny, zdravotní péče, možnosti se vzdělávat, bez elektřiny, kanalizace a někdy i bez jídla - žije 1 milion lidí⁶.

Keňa je zemí, kde se nachází velké množství národních parků a rezervací s rozmanitou florou a faunou. Keňské národní parky jsou hodnoceny velmi dobře a patří mezi nejlepší v celé Africe. Z nejznámějších jsou to Národní park Masai Mara či Amboseli – viz příloha 2.

Keňa se člení do provincií Rift Valley, Pobřeží Nyanza, Centrální, Východní, Severovýchodní, Západní a samostatné Nairobi.⁷

Hlavním městem je Nairobi (2,1 mil. obyvatel dle sčítání r. 1999; neoficiální odhady jsou však v rozmezí 2,5 - 3 mil.).⁸ Nairobi i přesto, že více než 70 % obyvatel tu žije v chudinských čtvrtích, je považováno za nejmodernější metropoli východní Afriky. Nachází se v prosperující zemědělské oblasti na okraji Keňské vysočiny a slouží také jako regionální obchodní centrum.

Mnoho firem obchodujících v Keni má své sídlo právě v Nairobi.

Mezi další velká města patří Mombasa s 0,6 mil. obyvateli, Kisumu s 0,4 mil. obyvateli, Nakuru s 0,2 mil. obyvateli, Machakos s 116.000 obyvateli, Meru s 78.000 obyvateli, Eldoret s 50.000 obyvateli a Thika s 57.000 obyvateli.⁹ Mombasa je důležitým přístavem a hlavním místem distribuce v Keni. Představuje hlavní tepnu pro obchodování s Ugandou, Rwandou, Burundi a východním Zairem. Kisumu je nejdůležitějším obchodním centrem západní Keni.¹⁰ V období mezi oběma světovými válkami a až do roku 1967 byl na území Keni, Ugandy a Tanzanie měnovou jednotkou východoafrický šilink. Až do devalvace libry šterlinků v roce 1967 byly anglický a východoafrický šilink ekvivalentní. Poté, co se Uganda s Tanzanií

6KIRII, Mugo Phares. The Nairobi Basic Needs Basket. 1. vyd. Nairobi: Paulines Publications Africa 2005.

7 www.export.cz/index.asp?p=info

10www.export.cz/index.asp?p=info

(10)

10

rozhodly vydat vlastní bankovky, udělala Keňa totéž a 14. zá ří 1966 Ú střední banka v Nairobi začala vydávat vlastní bankovky a zanedlouho i vlastní mince.¹¹

Keňskou měnou byl ustanoven keňský šilink, který má 100 centů. V květnu 2004 bylo možné za 1 USD dostat 79 keňských šilinků (KHS), v zá ří 2006 72 KHS. Keňský šilink je dlouhodobě stabilní¹². Hlavní volné měny lze běžně směnit v místních směnárnách, přímo je lze používat v mezinárodních hotelech.

V Keni žije 33 829 590 (červenec 2005)¹³ obyvatel, z toho 49 % mužů a 51 % žen.¹⁴ Na jeden kilometr čtverečný připadá 53 obyvatel. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 40 %.¹⁵ Průměrný roční přírůstek obyvatelstva byl v minulých letech 2,3 %, ale na počátku roku 2004 se tato hodnota snížila na 1,14 %.¹⁶

Počet obyvatel do 14. roku života činí 40.6 % a muži převažují o 100.000 /2004/. Počet obyvatel v rozmezí mezi 15 a 64 roky činí 56,5 % /2004/.¹⁷ V poslední skupině, tedy nad 65 let najdeme 2.9 % obyvatelstva s ženami převažujícími o 200.000 /2004/. Kojenecká úmrtnost je 62.62 na 1000 živě narozených /2004/. Očekávaná délka života činí 44,94 let, u žen 45,1 a u mužů 44,79 /2004/. Procento obyvatel nakažených virem HIV je 6,7 /2003/ a polovina obyvatel žije pod hranicí chudoby /2000./¹⁸

Obyvatelstvo zahrnuje přibližně 40 etnických skupin plus další méně početné, z toho také ekonomicky významné příslušníky asijských, arabských a evropských menšin¹⁹. Kmeny, které přišly z Arabského poloostrova, se mísily s místními obyvateli a tím vznikli předchůdci místních Svahilců. Africká etnika se dělí dle jazykové příslušnosti na skupiny hovořící bantuskými jazyky - Kikuju (21 %), Luhja (14 %), Kamba (11 %), Kisii (6 %), Meru (5 %); na skupinu hovořící nilotským jazykem - Luo (15 %), Kalendžin (12 %), Masajové (3 %) a na skupinu kušitského jazyka - Somálci (2 %).²⁰ – viz příloha 3.

Rozdíly mezi jednotlivými kmeny se stávají postupně stále méně výrazné, což je dáno přejímáním hodnot západní kultury. Tradiční hodnoty ztrácejí na významu také proto, že se lidé stěhují do měst, což vede k zániku rodiny a kmenové skupiny v její původní podobě.

13 www.electionguide.org

(11)

11

70 % obyvatel vyznává jako svou víru křesťanství, 6 % islám a zbytek setrvává na tradičním náboženství.²¹ Křesťanství se dostalo do Keni otevřením železnice mezi Mombasou a Ugandou na konci 19. století. V letech 1920 – 1930 se stavěly křesťanské kostely v oblastech, kde žily kmeny Kikuju, Luo a Luhya, v některých z nich se kombinovalo křesťanství s domorodou vírou.²²V Keni je několik nezávislých křesťanských kostelů, jedním z nich je například „Nomiya Luo Church“. Polovina keňských muslimů má somálský původ.²³ Nejvíce jich žije na pobřeží /svahilsky mluvících/, kde se snaží udržovat kontakt s Araby z Arabského poloostrova. Muslimové jsou zastoupeni v kmenech Bajun, Mijikenda a Pokomo. Náboženství je faktorem, který působí na morálku v Keni. Keňani jsou velmi moralističtí.

Domorodá náboženství mají společné rysy např. víru lidí ve věčnost. Kikujský bůh se jmenuje Murungu, více používaný název je Ngai – toto slovo pochází od Masajů a podle staré legendy sídlí v hoře Mount Kenya. Ngai nemůže být viděn a projevuje se skrz slunce, měsíc, hromy, světlo, hvězdy, déšť, duhu a tajemná místa. Mnoho z těchto tradičních náboženství také uznává a věří v duchy. Pokud žena či muž poprosí ducha, úspěch je zaručen. Pokud něco způsobí, že se duch rozhněvá, lidé věří, že přijde nemoc nebo nějaké zlo. V těchto vírách také hraje velkou roli čarodějnictví a často přetrvává i při změně víry na křesťanstvíči islám, i když ho tato náboženství neuznávají.

Ú ředním jazykem v Keni je angličtina, národním svahilština. Angličtina je pozůstatkem doby, kdy Keňu kolonizovala Velká Británie. U keňského obyvatelstva patří svahilština společně s kmenovými jazyky mezi nejoblíbenější. Velmi používaným, především mezi mladými lidmi je tzv. „sheng“, který je směsicí angličtiny, svahilštiny a kmenových jazyků.

2.2 Politická charakteristika

Keňa je republikou prezidentského typu. Keňský politický život se vyznačuje tzv. tribalismem, což znamená, že si hlavní politické strany zajišťují podporu u obyvatel hájením zájmů početně významných etnik.

Mezi hlavní politické strany patří National Rainbow Coalition NARC, která zvítězila ve volbách 27. prosince 2002, a jež se těší přízni především mezi příslušníky etnik Kalendžin, Luhja, Kamba a dalších, kteří se obávají dominantního postavení kmene Kikuju.²⁴

21 www.africa.upenn.edu/NEH/kreligion.htm

(12)

12

Koalice se skládá z patnácti stran, z nichž 14 je sdruženo v subkoalici National Alliance of Kenya – NAK. Součástí National Rainbow Coalition je také Liberal Democratic Party – LDP, která ovšem není součástí National Alliance of Kenya.

Mezi významné strany tvořící NAK patří Democratic Party of Kenya hájící zájmy Kikujů, častečně potom i zájmy Kambů. Důležitým členem této strany je prezident Kibaki, dále pak Forum for the Restoration of Democracy a Ford-K, jejichž členy jsou výhradně lidé kmene Luhjů, Social Democratic Party s členskou základnou Kambů, National Party of Kenya, Saba Saba Asili, Social Party for Advancement and Reforms Labour Party of Kenya, United Democratic Movement, Kenya National Democratic aliance, Federal Party of Kenya a Mazingira Green Party.

Hlavou státu je Mwai Kibaki, který současně vykonává funkci velitele ozbrojených sil. Kibaki klade důraz na bezplatné základní vzdělání, nulovou toleranci korupce, podporu zdravotnictví a zemědělství. Nechce řešit ekonomické problémy, ale spíše problémy obyvatel společnosti.

Jeho funkční období lze charakterizovat relativní politickou stabilitou na straně jedné a nepřetržitým hospodá řským úpadkem na straně druhé – hrubý domácí produkt na osobu klesl z 358 USD v roce 1990 na 328 USD v roce 2000, což ještě doprovázel neúměrný růst schodku rozpočtu a státního dluhu – viz příloha 4. Za jeho vlády se zvý šila kojenecká úmrtnost o více než 100 % a snížila se délka života obyvatel ze 60 na 47 let, což bylo kromě rostoucí chudoby ovlivněno také rozšířením epidemie AIDS. Neustále se prohlubovala propast mezi příjmy bohaté a chudé vrstvy obyvatel. To bylo způsobeno rozsáhlou korupcí. Boj s korupcí se stal pro zemi bodem číslo jedna. Dále zavedl bezplatné a povinné základníškolní vzdělání, které využilo 1,5 mil. nových žáků. Mezi další cíle patřilo dosažení zásadního růstu ekonomiky a vytvoření 500 000 pracovních míst. Tyto cíle se nepodařilo vládě zrealizovat.²⁵

Ve vládě se mezi jejími vůdčími osobnostmi začaly objevovat rozpory kvůli rozdělení výkonné moci a to především otázka zřízení postu předsedy vlády, jehož funkci zastává v současném politickém systému prezident. Kvůli rozporům v politice se není vláda schopna věnovat zlepšení ekonomiky. Za svůj cíl si dala 3 % růst, který představoval značný ústup od původních plánů, ale za to byl mnohem realističtější, protože Keňa nedokázala využít svého počátečního vysokého kreditu a vytvořit tak podmínky pro příliv zahraničního kapitálu. Stav korupce, infrastruktury ani bezpečnostní situace se v porovnání s minulým obdobím nezlepšily.²⁶

(13)

13

Zákonodárným orgánem Keni je jednokomorové Národní shromá ždění, kde 210 poslanců je voleno a 12 jmenováno. Ministrem cestovního ruchu a informací je R. Tuju a ministrem životního prostředí, přírodních zdrojů a divoké přírody je N. W. Kulundu.

Další parlamentní i prezidentské volby budou probíhat v prosinci v roce 2007. Problémem v Keni je, že výsledky voleb bývají často velmi zkreslené, protože mnoho lidí nemá možnost jít volit. V osmnácti letech dostanou volební průkaz a pokud ho ztratí, nemohou se voleb účastnit.

Vláda pravidelně každý rok před volbami začíná provádět razantní opatření pro snížení kriminality v hlavním městě Nairobi. Jedním z těchto opatření je např. zatýkání dětí a lidí na ulici a jejich odvá žení do různých ústavů a center. Ú činek tohoto opatření je podle zkušeností místních obyvatel pouze přechodný a po volbách se děti a lidé opět na ulici vracejí, stejně tak se kriminalita vrátí na svoji původní úroveň, protože je jejich hlavním zdrojem obživy.

2.3 Hlavní charakteristiky keňské kultury

Kultura, dle díla²⁷ českého badatele Iva Budila , označuje sféru sdílených norem, hodnot, idejí a jazyka. Odborná definice však nebyla dosud v antropologické literatuře s konečnou platností stanovena.²⁸ Podle německého vědce I. Frobenia patří Keňa do skupiny etiopské kultury.

Frobenius zmiňuje, že tato kultura se řadí v Africe mezi nejrozšířenější.²⁹ Zasahuje oblasti, ve kterých převažoval zemědělský způsob obživy. Rodina je organizována patriarchálně, hlavou široké rodiny je nejstarší muž a majetek nepatří jednotlivcům, ale celé rodině. Kultura je charakteristická otevřeností vůči cizím vlivům. Předkové jsou uchováváni ve vá žnosti a prostřednictvím rituálních obřadů se účastní běžného života. Další velmi známý výzkum kultury v Africe provedl Geert Hofstede, podle jehož dělení patří Keňa společně s Etiopií, Tanzanií a Zambií pod Východní oblast.³⁰

Pojetí rodiny v Keni je bráno ze široka. Do rodiny se počítají i ti lidé, které bychom my Evropani nazvali vzdálenými příbuznými. Rodina je v Keni brána velmi vá žně. Například když se rodina z vesnice složí jednomu členovi na studia, je od něho potom očekáváno, že poté co si najde po ukončení studií dobře placenou práci, bude živit celou rodinu. Pro tohoto člověka je to samozřejmostí.³¹

27 BUDIL, Ivo: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. 4. vyd. Praha: Triton 2003. ISBN 80-7254-321-0.

Kapitola 1, strana 5.

28 GEERTZ, Clifford. Interpretace kultur: vybrané eseje. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství 2000. ISBN 80-85850-89-3.

29 LEHMANNOVÁ , Zuzana. Kulturní pluralita v současném světě. 1. vyd. Praha: VŠE 2000. ISBN 8024500736.

(14)

14

V Keni je rodina chápána odlišně než v evropských zemích. Rodina pro Keňany neznamená jen děti a rodiče, ale zahrnuje i vzdálené příbuzenstvo. Příčiny tohoto odlišného chápání keňské a evropské rodiny je třeba hledat ve společnosti před industrializací. V Evropě a v Asii se postavení člověka odvíjelo od jeho bohatství a to bylo hodnoceno podle toho, kolik kdo vlastnil půdy. Rodinu mohli založit jen lidé sobě rovni a rovnost byla charakterizována vý ší bohatství. V Keni narozdíl od Evropy byl dostatek půdy a bylo důležitější, kolik lidí půdu obdělávalo. A tak bohatství nebylo poměřováno dle vlastnictví půdy, ale lidskou prací. Manželství se hodnotila podle počtu zplozených dětí a pokud zůstalo manželství bez dětí, mohlo to být důvodem k rozvodu.

Kulturní specifika Keni vychází ze skutečnosti, jaký vztah má keňská populace k autoritám.

Společnost je zde hierarchizována a existují tu velké rozdíly mezi chudými a bohatými.

Obyvatelstvo je uspořádáno do určitých sociálních vrstev, ze kterých je těžké vystoupit.

Existuje tu také velká úcta k autoritám, ať už politickým, či ke starším lidem. Děti jsou vychovávány k úctě ke starším, rodičům i učitelům. Ve škole je učitel velkou autoritou.

Dochází i k bití neposlušných žáků ve školách, ale dle mých zkušeností je většina dětí poslušná a vychovaná.

Kritérium vztahu k nejistotě vyjadřuje míru, v jaké jsou jednotlivé kultury ochotny tolerovat nejistotu a jakou mají potřebu předcházet a zabraňovat situacím, které nejistotu vyvolávají. Dle mého průzkumu Keňa vykazuje relativně vysokou hodnotu tohoto indexu, což znamená, že má nízkou ochotu operovat s nejistotou. Lidé tu upřednostňují stabilní sociální situaci a pevné normy, protože stálost struktury výrazně redukuje nejistotu. Keňané velmi neradi odpovídají, že neví. Hodnoty pro Keňu nejsou extrémně vysoké, ale dosahují vyšších čísel. Rozhodně nejsou pozorovatelné projevy xenofobie či extremismu.

Keňská společnost je stále kolektivistická s určitými náznaky změn k individualismu. Je to typické pro většinu afrických zemí. V Keni i přes to převládá silný pocit příslušnosti ke skupině, ať už k rodině, ke kmenu, ke školní třídě, či ke komunitě žijící v chudinskéčtvrti.

Příklad chudinských čtvrtí je velmi zajímavý z kulturně-antropologického hlediska, protože zde žijí vedle sebe v plechových domech lidé různých kmenů. Na rozdíl od venkova, kde v jedné vesnici je sdružen jeden kmen, v chudinské čtvrti panuje silný pocit sounáležitosti k sousedům bez ohledu na původ člověka.

(15)

15

Keňa patří spíše mezi feminní kultury, protože keňská kultura není materialistická. Keňská kultura je velmi založená na mezilidských vztazích. V Keni je dětem vštěpována skromnost a chování bez ctižádosti.

Země je orientována krátkodobě. Krátkodobá orientace keňských obyvatel je spojená s ekonomickou situací v zemi. Dokud bude v Keni problém s uspokojováním základních potřeb, nebudou lidé schopni uvažovat více do budoucnosti.

2.4 Keň a – dohody a členství v mezinárodních organizacích

Keňa je členem Organizace spojených národů, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky. Z regionálních uskupení potom Africké unie, Východoafrického společenství, Společného trhu pro východní a jižní Afriku.

Členem Organizace spojených národů je Keňa UNESCO od 7. dubna 1964. O rok později byla v Nairobi založena kancelá ř UNESCO, která koordinuje aktivity v celé Keni. Z historických památek je v seznamu UNESCO v Keni zahrnuto město Lamu pro svoji jedinečnou architekturu, která odrá ží prolínání kulturních vlivů, které po staletí přicházely na africké pobřeží z Arábie, Indie i Evropy. Spojení těchto vlivů s tradičními svahilskými prvky dalo vzniknout osobité kultuře. Lamu je nejstarší a nejlépe dochované svahilské město ve Východní Africe. Není však jen pouhým pomníkem, ale stále žijícím funkčním městem, ve kterém se soustřeďuje muslimské obyvatelstvo udržující starobylé tradice.³² V seznamu UNESCO jsou dále uvedeny také dvě přírodní památky Keni – Národní park Mt. Kenya a Národní parky v oblasti Turkana.

Kromě vý še uvedeného organizuje UNESCO v Keni různé programy např. podporu prevence AIDS či podporu zdravotnictví.

V roce 2003 Mezinárodní měnový fond po mnohaleté přestávce, kdy vztahy země s ním byly velmi špatné, obnovil rozvojovou pomoc. Půjčil zemi 253 milionů USD.³³ Půjčku rozvrhl do 3 let a je vázána na podmínky, mezi které patří hlavně zlepšení systému výběru daní, reforma státní správy, zlepšení fungování státních podniků, lepší podmínky ve finančním sektoru a zdvojnásobení úrovně státních investic. Mezinárodní měnový fond půjčkami sleduje především ovlivnění toku peněz v Keni a její další směřování.³⁴

32 http://zeme.sopka.cz/zeme_detail.php?idZeme=123

(16)

16

Východoafrické společenství, skládající se z Keni, Tanzanie a Ugandy, bylo původně založeno jako celní unie již v roce 1967, ale v roce 1977 bylo rozpuštěno. Toto společenství bylo obnoveno v lednu roku 2001 po slavnostním aktu v Arushi v Tanzanii, kde se nachází také jeho sídlo.

V březnu 2004 byl podepsán protokol o celní unii zemí Východoafrického společenství, který vstoupil v platnost 1. ledna 2005. V souvislosti s tím by měl být vytvořen společný trh, měnová unie a politická federace. Za podmínek této dohody bude Keňa jako nejbohatší země z tohoto uskupení platit clo za svoje zboží vstupující do Ugandy a Tanzanie do roku 2010.³⁵ Východoafrické společenství si dalo za cíl informovat o svých aktivitách širokou veřejnost.

Pokud by se z tohoto společenství stala politická federace, bude mít jednoho prezidenta.

Dosažení politické federace je stanoveno do roku 2013.

V roce 2009 je plánováno zavedení společné měny - východoafrického šilinku.³⁶ Nyní pokračují přístupová jednání s Rwandou a Burundi. Podle slov Beatrice Kiraso, zástupkyně tajemníka Východoafrického společenství, je činnost tohoto společenství zacílena na obyčejné obyvatele a do roku 2008 měl být volný pohyb pracovních sil, zboží i služeb. Od roku 2005, kdy vstoupil v platnost protokol o celní unii, se zvý šil objem obchodu mezi členy Východoafrického společenství. Unie by v dlouhodobém hledisku měla vést k rozvoji zemědělské velkovýroby a zpracovatelského průmyslu, ke zlevnění cen zboží a tím i ke zvý šení poptávky a koupěschopnosti obyvatelstva. V krátkodobém hledisku se počítá s negativními účinky a to například s tím, že některé firmy budou nuceny z důvodu vysoké konkurence ukončit svoji činnost. Dalším negativem bude pravděpodobně nižší příjem státních rozpočtů.

Keňa se takéúčastní programu NEPAD (New Partnership for Africa´s Development), což je iniciativa afrických států v čele s Jihoafrickou republikou, Nigérií a Alžírem. Cílem tohoto programu je odstranění chudoby, posílení hospodá řského růstu a snaha o zastavení porušování lidských práv.³⁷

35 http://en.wikipedia.org/wiki/East_African_Community

36 http://en.wikipedia.org/wiki/East_African_Community

(17)

17 2.5 Ekonomická charakteristika země 2.5.1 Základní ekonomické ukazatele

Velmi úspěšný byl pro Keňu rok 2001, kdy se růst hrubého domácího produktu zvý šil o 3,8 % oproti předchozímu roku. V roce 2002 byl zaznamenán silný propad růstu hrubého domácího produktu a to ze 4,4 % na 0,4 % - viz tabulka 1.

Podle vý še uvedených statistik se hrubý domácí produkt od roku 2003 neustále zvyšoval, ale keňské politiky tento růst neuspokojil. Keňské vládě se také nepodařilo zvý šit objem investic z důvodu korupce a špatné infrastruktury. V roce 2005 se růst hrubého domácího produktu zvý šil na 5,8%³⁸.

Expanze hrubého domácího produktu byla v roce 2005 podporována hlavně následujícími sektory: růstem v cestovním ruchu o 13,3 %, v dopravě o 8,3 %, ve stavebnictví o 7,3 %, v zemědělství o 6,7 %, ve velkoobchodu a v maloobchodu o 6,4 % a růstem průmyslové výroby o 5 % oproti roku 2004.³⁹

Tabulka 1: Růst hrubého domácího produktu v rozmezí let 2001 – 2005 (v %)

2001 2002 2003 2004 2005

4,4 0,4 1,8 2,3 5,8

Zdroj: Central Bureau of Statistics, Nairobi, www.cbs.go.ke

Z tabulky 2 vidíme, že po několika letech, kdy se inflace pohybovala v rámci jednociferných čísel, v roce 2004 stoupla na 11,6 % a na začátku roku 2005 dosáhla dokonce 15%⁴⁰. Keňská vláda předpokládala, že by mohla snížit inflaci na 5 %, ale díky růstu cen ropy se to nepodařilo a inflace zůstala dvojciferná. Ekonomiku začíná přetěžovat i nadhodnocený kurz domácí měny vůči světovým, i když se její souhrnné inflační znehodnocení za poslední tři roky blíží 30 %.

Ve stejném období se kurz KHS vůči USD pohyboval v pásmu 72-76, nebo dokonce mírně rostl.⁴¹

Tabulka 2: Míra inflace v letech 2000 – 2004 (v %)

2000 2001 2002 2003 2004

9,9 5,7 1,9 9,8 11,6

Zdroj: Central bank of Kenya, www.cbs.go.ke

38 www.cbs.go.ke

39 www.cbs.go.ke

(18)

18 2.5.2 Odvětvová struktura

A. Průmysl

Keňa patří společně s Jihoafrickou republikou a Nigérií k nejprůmyslovějším zemím subsaharské Afriky. I přesto je podíl jejího průmyslu velmi malý, a to jen 11 % hrubého domácího produktu.⁴² Poté co Keňa získala nezávislost, sektor průmyslu vykazoval dynamický růst, avšak na začátku 80. let došlo ke zřetelnému zpomalení. Zpočátku se Keňa zaměřila na potraviná řský, textilní, kožedělný, papírenský, polygrafický průmysl a ropné výrobky, aby je nemusela dová žet ze zahraničí, protože to pro ni bylo příliš drahé. Na konci 80. let došlo ke změně, byla dána priorita liberalizaci obchodu a podpoře vývozu. Protože podpora vývozu nepřinesla žádoucí výsledky, došlo ke konci 90. let k dalšímu zpomalení, které se vyznačovalo poklesem výroby. K tomu také přispěly nepříznivé klimatické podmínky ve formě ničivých dešťů a následné katastrofální sucho, dále velmi špatný stav infrastruktury, hlavně tedy silniční sítě, problémy s dodávkami elektrické energie a potíže s uplatňováním práva. Nyní v Keni existuje asi 3.500 výrobních jednotek, z toho jednu šestinu tvoří větší firmy. Průmysl se soustřeďuje převá žně v Nairobi, v Mombase a v jejich okolí.⁴³ Keňa nemá velké zásoby nerostných zdrojů. Severně od Nairobi se těží fluorit, u jezera Magadi se těží sůl, dále zlato u Kakamegy, olovo a stříbro u Kinangoni. V Kifili se zpracovávají minerály. Nyní mezi hlavní průmyslové výrobky patří potraviny, nápoje, tabák, chemické látky, deriváty ropy, textilie, kovy, kůže, guma, cement a farmaceutické výrobky.⁴⁴

Stavebnictví je koncentrováno především v Nairobi a dalších větších městech, kde je možné stavět kancelá řské budovy a hotely. Vláda v budoucnu plánuje výstavbu levného bydlení pro místní obyvatele.

B. Zemědělství

Keňu můžeme zařadit mezi zemědělské země, protože zemědělství tvoří 24,2 %⁴⁵ /2005/

hrubého domácího produktu a na vývozu se podílíčtyřmi pětinami. Pěstují jak pro vlastní spotřebu, tak pro vývoz. Zemědělská produkce je silně závislá na příznivých klimatických podmínkách. Pouze 15 % celkové rozlohy půdy v Keni je vhodné k farmaření a pouze 7 % se dá označit za půdu prvotřídní kvality.⁴⁶ Nejúrodnější půda se nalézá v Západní vysočině, dále v okolí Viktoriina jezera, v okolí pohoří Mt. Kenya a podél pobřeží. Keňa pro domácí spotřebu

44 www.marco-polo.cz

45 www.cbs.go.ke

46 www.kenyaweb.com/agriculture/overview.html

(19)

19

pěstuje kukuřici, ječmen a cukrovou třtinu. Důležitý je pro ni chov dobytka a lesnictví. Keňa také exportuje sladkovodní ryby z Viktoriina jezera tzv. talapie do států Evropské unie.

C. Služby

Technická infrastruktura

Infrastruktura v Keni není dostatečná. Je zde 150 000 km silnic, z toho pouze 9 000 s pevným povrchem a 50 000 km prašných cest. Vláda zjistila, že 40 % silnic nutně potřebuje opravu, jejíž částka by se vyšplhala dle Ministerstva komunikací na 1,3 miliardy USD.⁴⁷ Jedním z mnoha případů je hlavní silnice z Mombasy do Nairobi, která je kromě úseku postaveného za pomoci Světové banky redukována na obousměrnou cestu bez zpevněných krajů, což je problémem především pro nákladní auta a jízda po setmění se považuje za ohroženíživota.

Dokonce ani v hlavním městě Nairobi není situace o mnoho lepší.

Nejdůležitějším přístavem je Mombasa, kde probíhá většina obchodu země. Vyznačuje se zastaralým zařízením a dlouhými odbavovacími lhůtami ve srovnání s konkurenčním jihoafrickým Durbanem i tanzanským Dar-es-Salaamem. Keňa vlastní tři lodě /2002/ – tankery.⁴⁸

Keňská železnice, dlouhá celkem 2 778 kilometrů /2003/, je v zoufalém technickém stavu, a tak většina dopravců dává přednost před zastaralým vozovým parkem přepravě z Mombasy po silnici, což přijde výrazně drá ž než keňské železnice.⁴⁹ Železnice vede z Mombasy do Kisumu a z Voi do Moshi v Tanzanii.

V Nairobi, které je označováno leteckým uzlem celého regionu, se nachází mezinárodní letiště Jomo Kenyatta Airport. Menší letiště můžeme najít v Mombase a v Eldoretu.

Národní leteckou společností je Kenya Airways, jejíž největším akcioná řem je letecká společnost KLM – nový člen Sky teamu, další spojení zajišťují British Airways, Emirates, Air France, Air Egypt, Swiss Air, Lufthansa, Qatar Air a další. V souvislosti s krizí v letecké dopravě se evropští dopravci snaží kompenzovat své propady využíváním afrických linek.

Výhody narůstající z investic do infrastruktury letišť, hotelů, restaurací, jsou příznivé nejen pro rozvoj cestovního ruchu, ale také pro rozvoj dalších sektorů ekonomiky.

(20)

20 Cestovní ruch

Rozvoj investic podporuje zlepšení na lokální úrovni, ale také povzbuzuje celkovou ekonomiku země. Cestovní ruch je průřezovým a mnoho oborovým odvětvím, na jehož rozvoji participuje celá řada odvětví národního hospodá řství a oborů lidské činnosti, které svými výkony zabezpečujíúčast na cestovním ruchu.⁵⁰ Jsou to v prvéřadě odvětví, která mají přímý vztah k cestovnímu ruchu a v druhé řadě odvětví s nepřímým vztahem k cestovnímu ruchu. Za odvětví s přímým vztahem k cestovnímu ruchu jsou považována odvětví, která se svými výkony přímo podílejí na uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu . Jsou to odvětví, která se zcela nebo z většíčásti soustřeďují na poskytování služeb účastníkům cestovního ruchu, kteří tvoří rozhodující segment jejich trhu např. ubytovací služby, zprostředkovatelské služby, stravovací služby, směnárenské apod. a dále jsou to odvětví, která se také zaměřují na poskytování služeb účastníkům cestovního ruchu, ale spíše jako doplňkovou službu a účastníci cestovního ruchu nejsou hlavním segmentem jejich trhu např. obchod, pojišťovnictví, zdravotnictví apod.

Odvětví s nepřímým vztahem k cestovnímu ruchu jsou definována jako odvětví, která se sice přímo neúčastní uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu, nebo jen v menším měřítku, ale zaměřují se na tvorbu všeobecných podmínek pro jeho rozvoj např. stavebnictví, zemědělství aj. Stavebnictví zabezpečuje výstavbu materiálově technické základny pro rozvoj cestovního ruchu, zemědělství zajišťuje produkci potravin, další tato odvětví průmyslu vyrábějí zařízení pro služby cestovního ruchu.

Cestovní ruch hraje v keňské ekonomice velmi důležitou roli, pokud jde o jeho příspěvek k tvorbě hrubého domácího produktu, k tvorbě investic a pracovních míst, k rozvoji infrastruktury a také k expanzi obchodního sektoru a k získávání deviz. Cestovní ruch v Keni zaměstnává cca 1,3 milionů Keňanů⁵¹ (2003) a je po zemědělství nejdůležitějším sektorem pro keňskou ekonomiku. Cestovní ruch v Keni tvoří 20%⁵² hrubého domácího produktu.

Podle Kenya Investment Authority se od minulého roku stal cestovní ruch vedoucím odvětvím v sektoru služeb. Tento růst byl způsobený dobrou marketingovou strategií, která přilákala i turisty z netradičních zemí jako je Č ína, Japonsko, Indie a také rozšířením nabídky letů letecké společnosti Kenya Airways.

50 INDROVÁ , Jarmila. Cestovní ruch I. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická 2004. ISBN 80-245-0799-4.

Kapitola 9, strana 105.

51 www.cbs.go.ke

52 www.cbs.go.ke

(21)

21 Graf 1 Příjmy z cestovního ruchu (2003 - 2005)

Zdroj: Central Bureau of Statistics, www.cbs.go.ke

Sektor cestovního ruchu vykazuje v posledních dvou letech výrazný růst, příjmy vzrostly oproti r. 2003 o 2/3 a meziročně v polovině r. 2005 o dalších 20 % - viz graf 1, zejména díky agresivnějšímu marketingu v Evropě a v zemích Dálného východu.

Cestovní ruch způsobuje důležitý multiplikační efekt, přes který se zlepšuje celková situace země, sociální situace obyvatel a snižuje se chudoba. Má také dopad na zvý šení poptávky po zboží a službách v zemědělství, v textilním průmyslu, v dopravě a v zábavním průmyslu.

Cestovní ruch pomáhá při tvorbě nových pracovních míst, která jsou v Keni kvůli panující vysoké nezaměstnanosti velmi potřebná. Právě snížení této nezaměstnanosti by mohlo pomoci Keni vymanit se z bludného kruhu chudoby, protože jejím hlavním důvodem v Keni je právě nezaměstnanost.

Keňa disponuje úžasnými předpoklady pro cestovní ruch, velkým historickým bohatstvím a přírodními krásami. Kromě písečných plá ží na břehu Indického oceánu, etnických zajímavostí, afroalpské květeny, jezer a velehor jsou hlavní atrakcí ptactvo a divoká zvěř. Nejkrásnější a nejzajímavější jsou národní parky – viz příloha 5. Mezi nejvíce navštěvované patří Nairobský národní park, který i když se rozkládá na nevelké ploše, je kompletním ekologickým celkem.

Největším a nejstarším je Národní park Tsavo, známý koncentrací slonů a nosorožců. Mezi další zajímavosti patří podmořské národní parky při pobřeží Indického oceánu - Mombaský podmořský národní park, Národní park Watamu a Malindi. V severníčásti země je díky místním nomádským příslušníkům kmene Samburu možné podniknout safari na velbloudech.

Mezi další aktivity patří kanoing na řekách Maragua, Tana či Mathioya, windsurfing, jachting na jezerech, lety v balónu či výlety na kolech.

(22)

22

Keňa má i zajímavosti pro milovníky historie - na 400 historických míst⁵³ např. prehistorické zkameněliny, zkamenělé lesy, sídla obchodu s otroky ze 14. století, islámské ruiny či portugalské pevnosti ze 16. století. Mezi místa světového dědictví UNESCO patří v Keni například pevnost Fort Jesus, Národní park Masai Mara – viz příloha 6, Národní park Meru, Lamu atd.⁵⁴

Keňa v rámci své obchodní politiky dává prostor zahraničním investorům. Vláda by ráda viděla ve své zemi zahraniční investory a tak pořádá pravidelné konference na podporu investic.

Obdobou CzechInvestu v Keni je státní organizace Kenya Investment Authority. Základním právním předpisem, který upravuje postavení zahraničních investorů a současně poskytuje statutární záruky, je Zákon o ochraně zahraničních investic.⁵⁵ Oprávnění k investicím vydává Ministerstvo financí, kterému zájemce musí prokázat, že investice přispěje k hospodá řskému rozvoji země.

Kenya Investment Authority na svých internetových stránkách⁵⁶ doporučuje investování především do následujících oblastí cestovního ruchu:

• zahraniční filmový průmysl,

• kulturní cestovní ruch,

• zábava a odpočinek,

• kongresový cestovní ruch,

• okružní plavby,

• výlety malými letadly,

• eko-turismus.

Podle názoru Kenya Investment Authority nejsou vý še uvedené oblasti cestovního ruchu plně využívány a vyčerpány. Investování do nich by bylo velmi zajímavé formou přímých zahraničních investic. Další příležitosti také existují v oblasti budování nových hotelů po celé zemi.

53 http://zeme.sopka.cz/zeme_detail.php?idZeme=123

54 www.jizniafrika.cz

56 www.investmentkenya.com

(23)

23 2.5.3 Vzdělávání a pracovní síla

V Keni pracuje v zemědělství 75 % obyvatelstva, 25 % v průmyslu a službách. Zaměstnanost v sektoru služeb se v roce 2005 zvý šila o 5,9 %. V roce 2005 bylo vytvořeno 458 900 nových pracovních míst. Mzdy v soukromém sektoru se zvý šily o 4,3 % v roce 2005, zatímco mzdy ve veřejném sektoru poklesly o 0,6 %.⁵⁷ Nezaměstnanost se v roce 2006 pohybovala okolo 40 %.⁵⁸

V roce 2005 vzrostly celkové výdaje na vzdělávání o 8,6 % oproti roku 2004. Celkový počet učitelů na základních školách poklesl v roce 2005 ze 178 184 na 171 033. Z grafu 2 je patrné, že v roce 2005 došlo k menšímu nárůstu počtu zapsaných dětí na základních školách.

Důležitějším kritériem ale je, kolik dětí základníškolu dokončí. V případě neinformovaných rodičů dochází k situacím, že dítě místo aby chodilo do školy, musí pracovat na poli, případně z tohoto důvodu musí opakovat ročník. Mnoho z těchto dětí základní školu nedokončí.

Počet zapsaných studentů na středních školách vzrostl z 923 134 v roce 2004 na 928 149 v roce 2005. Počet univerzitních studentů v roce 2005 oproti roku 2004 poklesl z 91 541 na 89 979 studentů.⁵⁹

Graf 2: Počet zapsaných dětí na základních školách

Zdroj: Central Bureau of Statistics, www.cbs.go.ke

Kvalita pracovní síly je nejen velmi úzce propojena s úrovní a dostupnými možnostmi vzdělávání, ale také s úrovní zdravotní péče, s účinnou osvětou a prevencí nemocí AIDS a malárie, které způsobujíúmrtí největšího počtu lidí v produktivním věku. V roce 2005 oproti

57 www.cbs.go.ke

59 www.cbs.go.ke

(24)

24

roku 2004 vláda zvý šila výdaje na zdravotnictví z 17,6 miliard na 19 miliard KHS. V roce 2005 se zvý šil počet zdravotnických zařízení o 3 %, z 4 767 na 4 912 zařízení, zvý šil se také počet očkovaných osob z 59 % na 63 %.⁶⁰ Důležitým faktorem velmi ovlivňujícím návštěvu zdravotnického zařízení v případě zdravotních problémů je částka nutná k úhradě za tyto služby. Např. v National Hospital v Nairobi není možné ošetřit člověka bez zaplacení počáteční částky 800 KHS (2005), cca Kč 260, která pro chudé obyvatele představuje neadekvátně vysokou sumu.

Další zdravotnická zařízení si účtují nižšíčástky, ale ani tak nejsou pro chudší obyvatele dostupná. Jedinou možností pro tuto vrstvu je využívat nabídky zdravotnických služeb různých neziskových organizací, které je poskytují většinou zdarma. Mnoha obyvatelům chybí přístup k základním lékům na malárii, ale i k lékům zpomalujícím postup viru HIV. Nedostatek léků pomáhajících při nemoci AIDS způsobují ve většině případů farmaceutické firmy, které nejsou kvůli poklesu zisků ochotny stanovit dvojí ceny – vyšší pro vyspělé země a symbolické pro rozvojové země. Z tohoto důvodu může keňská vláda nakupovat tyto léky pouze v omezeném množství a směřovat je přes keňské neziskové organizace k místnímu obyvatelstvu.

Velmi důležitým faktorem, který ovlivňuje pracovní sílu, je bezpečnost v zemi, respektive kriminalita. V roce 2005 se kriminalita snížila o 10 % oproti předchozímu roku, byl však zaznamenán nárůst násilí na ženách o 1,4 %. Počet nevyřešených případů se v roce 2005 zvý šil na 8,4 milionu, v roce 2005 činil tento ukazatel 6,5 milionu.⁶¹

2.6 Tradiční hodnoty a kulturní aktivity

Charakteristika a klima země se také odrá ží v obchodních a jiných jednáních včetně denních pracovních aktivit.

Ve státních službách je stanovena pracovní doba od pondělí do pátku od 8.15 do 12.45 a od 14.00 do 16.00 hodin, v sobotu od 8.15 do 12.15 hodin. Stejná pracovní doba převládá i ve vládních a polovládních organizacích a taktéž v obchodních organizacích, které mají v sobotu volno.

Státem uznávanými svátky jsou:

• leden – Nový rok,

• Velký pátek a Velikonoční pondělí,

• květen – svátek práce,

60 www.cbs.go.ke

61 www.cbs.go.ke

(25)

25

• 20. říjen – narození prezidenta,

• 12. prosinec – den nezávislosti,

• 25. prosinec – první vánoční svátek,

• 26. prosinec – druhý vánoční svátek.

Občanům islámského vyznání je povoleno slavit svátek Ramadán, který je pohyblivý.

Obchodní jednání probíhají po celý rok, nejméně vhodnou dobou jsou dovolené, tzn. červenec, srpen, nebo prosinec. Jednat lze denně od 9 hodin do 16 hodin s výjimkou polední přestávky v době od 12 do 14 hodin. Čas oběda je mezi 12:30 až 15 hodinami a večeře je od 19 hod do 21 hodin, platí to jak pro kancelá ř, byt, tak pro restauraci.⁶²

Postoje k práci se liší podle komunity. V afrických firmách se zaměstnanci často vzájemně navštěvují a vedou v pracovní době dlouhé soukromé telefonické rozhovory. Zejména ve státních firmách je zaměstnáno mnoho nadbytečných lidí. Hierarchie ve vedení firmy je však dodržována. Podřízení většinou nevědí, jak vysoké jsou platy jejich nadřízených. Loajálnost k podniku se odvíjí od vý še platu.

Asijské firmy mají lepší organizaci, smysl pro pracovní pořádek a loajální zaměstnance vůči firmě, v níž pracují. Podmínky ve firmách s evropským nebo americkým vedením jsou podobné těm, které jsou ve stejných podnicích ve všech rozvojových státech. Od místních zaměstnanců se žádá přesné plnění pracovních úkolů podle jejich schopností. Podle toho jsou také odměňováni a většinou mají lepší platy, než by měli ve firmách s africkým nebo asijským vedením.

Žebříčky hodnot jsou u různých komunit rozdílné. Africká komunita upřednostňuje významné a rychlé zbohatnutí. S vyšším vzděláním se zvyšuje také odpovědnost za rodinu. Asijská komunita se v tomto ohledu od africké velmi liší. Asiaté jsou v péči o rodinu velmi zodpovědní. Asijská komunita mezi sebe většinou nepouštíčleny afrických komunit. Ani manželské svazky s evropskými partnery nejsou příliš časté. Jak africká, tak asijská komunita chápe pojmy „čestnosti“ a „dobré morálky“ tak, že čestným a morálním musí být především obchodní partner. Mezi Afričany a Asiaty má velkou váhu věk a společenské postavení. Evropané přikládají věku význam jen v případě, že je doprovázen společenským postavením.

Sociální zvyky se odvíjejí od druhu rasy, příslušnosti k určitému kmenu a náboženství. Většinou se akceptují britské zvyky a lidé jsou přátelští a přístupní. Akceptace britských zvyků vyplývá především z kolonizace.

62KVAČEK, Petr. Obchod, kontakt, marketing. Keňa – exportní př íležitosti. Duben 2004.

(26)

26 2.7 Vývoj cestovního ruchu v Keni

Vznik cestovního ruchu v Keni se datuje do dob před získáním nezávislosti. V 30. letech 20.

století začali do Keni jezdit zahraniční návštěvníci a badatelé. Někteří Keňu využívali k velkým loveckým expedicím, zatímco jiní přicházeli hledat nedotčený svět. Tyto expedice byly místně nazývány nově vzniklým svahilským slovem „safari“, které se později vžilo a začalo se používat i mezi cestovateli. Mezi ranné návštěvníky patřili státní představitelé, členové královských rodin a celebrity jako například Theodore Roosevelt, Její Výsost královna Alžběta II. a také spisovatel Ernest Hemingway. Tehdy již bylo možné nalézt v Keni relativně rozvinutou, ale pro cestovní ruch značně limitovanou infrastrukturu. Ubytování, které bylo k dispozici, bylo spíše spartánské, ale ideální jak pro návštěvníky, tak pro kolonisty.

Nicméně krátce po získání nezávislosti probudila keňská vláda obrovský potenciál rodícího se cestovního ruchu a z toho důvodu investovala do zdokonalení a rozšíření existující infrastruktury a do ostatních oborů potřebných k rozvoji cestovního ruchu. Aby vláda dosáhla svého cíle, snažila se také vytvořit dobré podmínky k investování do cestovního ruchu místním, ale i zahraničním podnikatelům a připravovala cestu pro budoucí rozvoj tohoto sektoru. I když Keni rostla konkurence v podobě dalších rozvíjejících se afrických destinací, jako jsou Uganda, JAR či Namibie, je stále považována za přední turistickou destinaci v Africe.

Cestovní ruch v Keni je založen především na přírodních atraktivitách, které zahrnují divokou zvěř žijící v jejích přirozených podmínkách a také idylické písečné plá že na pobřeží Indického oceánu. Přibližně 10 % země bylo ponecháno stranou od dosahu cestovního ruchu, aby divoká zvířata měla svůj klid. Safari jsou velmi oblíbenou formou cestovního ruchu v Keni. Turisté hlavně touží spatřit tzv. velkou pětku: slona, nosorožce, lva, buvola a leoparda. Safari je natolik populární, že díky němu zaregistrovala Keňa další příliv turistů a jejich číslo stále narůstá.

Tabulka 3: Příjezdy turistů v rozmezí let 2003 - 2005

Cestovní ruch

²⁰⁰³ ²⁰⁰⁴ ²⁰⁰⁵

Přijíždějící turisté (v tis.) 1,146 1,361 1,479

Návštěvníci parků (v tis.) 1,541 1,820 2,133

Návštěvníci muzeí (v tis.) 686 699 752

Příjmy z cest. ruchu ( v miliardách KHS)

24 39 49

Počet lůžek celkem (v tis.) 7,765 10,030 10,846

Počet obsazených lůžek (v tis.) 2,605 3,791 4,477

Zdroj: Central bureau of statistics, Nairobi, www.cbs.go.ke

(27)

27

V průběhu roku 1997 přijelo do Keni více než 1 000 000 turistů⁶³ a kapacita lůžek vzrostla na 73 000 v ubytovacích zařízeních⁶⁴ klasifikovaných jako hotely. Od roku 2003 zaznamenala Keňa velký nárůst přijíždějících turistů – viz tabulka 3. Tabulka 4 ukazuje, že nejvíce turistů přijíždí za účelem dovolené. Na druhém místě jsou přijíždějící za účelem obchodních jednání. Tabulka 4: Příjezdy turistů podle ú čelu návštěvy Keni

Příjezdy turistů podle účelu, 1999-2004 ('000s)

Ú čel 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Dovolená 746.9 778.2 728.8 732.6 684.0 885.6

Obchod 94.4 98.3 92.1 86.6 182.1 246.4

Tranzit 107.4 138.5 152.6 163.3 219.0 162.2

Ostatní 20.6 21.5 20.1 19.0 61.0 66.5

Celkem 969.3 1,036.5 993.6 1,001.3 1,146.2 1360.7 Zdroj: Central bureau of statistics, Nairobi, www.cbs.go.ke

Po získání nezávislosti bylo cestovnímu ruchu přáno. Do jeho růstu se angažovala keňská vláda ruku v ruce se soukromým sektorem. Roku 1969 vydala vláda tzv. „Government formulated Sessional Paper“ č. 8, kde definovala cíle růstu cestovního ruchu.

Vládní politika v tomto dokumentu pokrývala tyto oblasti:

• druh podporovaného cestovního ruchu – např. dobrodružný,

• ochranu a rozvoj keňských turistických atrakcí,

• ochranu a rozvoj infrastruktury a dalších zařízení,

• rozvoj lidských zdrojů pro sektor cestovního ruchu,

• propagaci a marketing cestovního ruchu,

• výzkum.

Vláda naplánovala průměrný roční nárůst přijíždějících turistů kolem 20 %. S nárůstem organizovaných zájezdů měli turisté tendence zůstávat déle, než bylo obvyklé v dřívější době.

Proporcionálně se zvyšovala poptávka po ubytování v hotelích a po dalších ubytovacích zařízeních. Experti tento cíl vlády považovali za velmi ambiciózní, protože je ovlivňován nejen vnitřními faktory např. bezpečnostní situací, vybaveností místní materiální základny, ale také vnějšími faktory např. světovou bezpečnostní situací, rozvojem dalších destinací apod.

63 www.un.org/esa/agenda21/natlinfo/niau/kenyanp.htm

(28)

28

Keňská vláda se pokusila vzít na vědomí jak pozitivní, tak negativní faktory, které by mohly ovlivnit rozličnou kulturu Keňanů:

• cestovní působí na zaměstnanost, může tvořit nová pracovní místa jak na částečně- kvalifikované, tak na technické i manažerské úrovni,

• cestovní ruch se skládá hlavně z malých podniků, třebaže vláda se do té doby snažila podporovat národní a nadnárodní společnosti,

• cestovní ruch je decentralizovaný průmysl schopný diverzifikovat regionální ekonomiky,

• cestovní ruch má relativně neznečišťující charakter, pokud je kontrolovaný, pomáhá chránit kulturní a přírodní dědictví,

• cestovní ruch je důležitý prostředek kulturní výměny vedoucí k porozumění mezi národy na celém světě,

• cestovní ruch působí jako katalyzátor pro rozvoj dalších sektorů ekonomiky v mnoha zemích např. rozvoj materiálové základny, rozvoj infrastruktury apod..⁶⁵

Keňská vláda také stanovila přehled více i méně rozvinutých turistických atraktivit. Mezi atraktivity již na velmi dobře rozvinuté úrovni patří:

• safari,

• plá že,

• mořské oblasti,

• prohlídky měst,

• výlety balonem,

• plantá že,

• pozorování ptáků,

• značené stezky,

• rybaření,

• historické oblasti,

• tradiční umění, masajské umění.

(29)

29

Za nerozvinuté turistické atraktivity jsou dosud považovány:

• kempování,

• vysokohorská turistika,

• pralesy,

• jízda na koních,

• polo,

• vodní sporty a okružní jízdy,

• golf,

• velbloudí safari,

• jiné než masajské kultury,

• skulptury,

• expedice do džungle.⁶⁶

Profil turisty směřujícího do Keni:

• používá leteckou dopravu,

• nejčastěji Evropan/ka,

• muž i žena,

• starší věková kategorie,

• patří do střední či vyšší příjmové vrstvy,

• obvykle stráví v zemi deset dní,

• milovník moře a přírody,

• znuděný obyčejnou dovolenou, vyhledává dobrodružství, miluje exotiku,

• ne příliš bojácný.

66 Sindiga, 1999

(30)

30

3 Vliv cestovního ruchu na rozvojovou Keň u

3.1 Význam cestovního ruchu pro rozvojové země

Cestovní ruch byl dlouho uznávaný jako forma pomoci hospodá řsky zaostalým státům rozvojového světa. Cestovní ruch se stává velmi důležitým a dynamickým sektorem ve světové ekonomice a obzvlá ště v rozvojových zemích. Cestovní ruch pomáhá tvorbě rozličných pracovních míst pro více i méně kvalifikované zaměstnance a také pro v rozvojovém světě často opomíjenéženy. Cestovní ruch je již nyní důležitým sektorem v určitých rozvojových zemích a tento vývoj lze předpokládat i v dalších rozvojových ekonomikách.

Tyto příležitosti, které rozvojovým zemím přiná ší fenomén cestovního ruchu, musí být správně uchopeny. Důležité je, aby se vývoj cestovního ruchu nestal nekontrolovatelným a nenarušil přírodní a kulturní dědictví dané země, protože to by znamenalo, že by země na dlouhou dobu ztratila svoji konkurenční výhodu.

U cestovního ruchu se rovněž setkáváme s pojmem akulturace, u níž se autoři neshodují na jednotné definici. Akulturace označuje proces střetu dvou kultur, který je může ovlivnit a pozměnit.⁶⁷Míra škodlivosti akulturace závisí na následujících faktorech:

• v jakém stádiu vývoje se nachází země, do níž přichází cestovní ruch,

• jakou formu cestovního ruchu se jedná.

Důsledky střetu kultur mohou být různé, převládají tři následující modelové situace:

• jedna kultura se při střetu začlení do druhé a ponechá si svou omezenou identitu jako subkultura,

• propojením obou kultur dojde k vytvoření nové kultury obohacené o prvky obou původních kultur tzv. kulturní asimilaci,

• jedna kultura neunese důsledky kulturního střetu a zhroutí se, většinou se jedná o velmi odlišné těžko slučitelné kultury.⁶⁸

67 MURPHY, Robert. Úvod do kulturní a sociální antropologie. 1. vyd. Praha: Sociologické Nakladatelství 2006.

ISBN 80-86429-25-3.

68 MURPHY, Robert. Úvod do kulturní a sociální antropologie. 1. vyd. Praha: Sociologické Nakladatelství 2006.

ISBN 80-86429-25-3.