Hlavní práce6065_xkral31.pdf, 452.5 kB Stáhnout

(1)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH

BAKALÁ SKÁ PRÁCE

2007 Lucie Kraj ová

(2)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztah

Obor: Mezinárodní obchod

Sou asné postavení Finska v EU

Bakalá ská práce

Vypracovala: Lucie Kraj ová

Vedoucí bakalá ské práce: Prof. Ing. Vladimír Jení ek, DrSc.

(3)

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci na téma „Sou asné postavení Finska v EU“ vypracovala samostatn . Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p iloženém seznamu literatury.

V Praze dne ……….. …………...………..

Podpis

(4)

OBSAH

Seznam zkratek...4

ÚVOD...5

1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA FINSKA ...6

1.1 Základní geografické údaje ...6

1.2 Obyvatelstvo...6

1.3 Státní z ízení ...8

1.4 Politický systém...9

1.5 Historie Finska...10

2. INTEGRACE FINSKA DO EVROPSKÉ UNIE ...13

2.1 Po átky spolupráce Finska se západní Evropou...13

2.2 P í iny integrace Finska do EU ...15

2.3 Jednání o p ístupu Finska do EU...16

3. SEKTORY FINSKÉHO HOSPODÁ STVÍ PO VSTUPU DO EU...20

3.1 Zem d lství ...20

3.2 Pr mysl...22

3.3 Služby ...24

4. VÝVOJ FINSKÉHO HOSPODÁ STVÍ...28

4.1 Vývoj finského hospodá ství v období p ed vstupem do EU...28

4.2 Vývoj finské ekonomiky v prvních p ti letech postupu do EU (1995 – 1999) ...30

4.3 Sou asný vývoj finské ekonomiky (období let 2000 – 2006) ...32

4.4 Struktura zahrani ního obchodu Finska ...34

4.5 Sou asné postavení Finska mezi zem mi Evropské Unie...36

5. FINSKÉ P EDSEDNICTVÍ V EU...40

5.1 Cíle finského p edsednictví ...40

5.2 Výsledky finského p edsednictví...42

ZÁV R...45

Seznam literatury...47

Internetové zdroje...48

Seznam tabulek...49

Seznam graf a obrázk ...50

(5)

Seznam zkratek

BENELUX Belgie, Nizozemí, Lucembursko

EAGGF Evropský zem d lský usm r ovací a záru ní fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund)

ECU Evropská m nová jednotka (European Currency Unit)

EFTA Evropské sdružení volného obchodu (European Free Trade Association) EHP Evropský hospodá ský prostor

EHS Evropské hospodá ské spole enství

EMU Hospodá ská a m nová unie (Economic and Monetary Union) EP Evropský parlament (European Parliament)

ES Evropská spole enství

ESVO Evropské sdružení volného obchodu EU Evropská unie (European Union)

EUR Euro

GATT Všeobecná dohoda o clech a obchodu (General Agreement on Tariffs and Trade)

HDP Hrubý domácí produkt

SSSR Svaz sov tských socialistických republik

USA Spojené státy americké (United States of America) USD Americký dolar (United States Dollar)

(6)

ÚVOD

Finsko je v sou asné dob prosperující zemí a pat í k vysp lým ekonomikám sv ta.

Po dlouhou dobu své historie se však tato zem nemohla samostatn rozvíjet, nebo byla neustále pod nadvládou svých soused – nejd íve Švéd , následn pak Rus , a z toho d vodu Finsko jako stát nezaujímá zvláš významné postavení v d jinách Evropy. V roce 1989 se Finsko kone n vymanilo ze sféry vlivu Sov tského svazu a mohlo naplno zasahovat do d ní na politické a hospodá ské scén západní Evropy. Zm na orientace na západní zem finské ekonomice velmi prosp la, nebo došlo k restrukturalizaci a inovaci finského pr myslu a tím se z finské ekonomiky stala jedna z nejkonkurenceschopn jších ekonomik na sv t .

Sou asné postavení Finska v Evropské Unii jsem si vybrala jako téma p edevším proto, že se jedná o zajímavou zemi v hlediska p írodního a kulturního bohatství.

Z turistického hlediska však není p íliš vyhledávaná, nebo do pov domí obyvatel Evropy stále ješt nepronikla jako vysp lá zem , která má široké ve ejnosti co nabídnout. Zajímavé je Finsko i z hlediska ekonomického. B hem prvních deseti let lenství v Evropské Unii se stalo jednou z nejvysp lejších ekonomik Evropy, která v r stu HDP p edstihla Francii, N mecko i Velkou Británii.

Cílem této práce je charakterizovat vývoj finské ekonomiky za posledních 20 let a zhodnotit sou asné postavení Finska mezi lenskými zem mi Evropské unie. Od roku 1995, kdy se Finsko stalo lenem EU, dosahuje finská ekonomika vysoké dynamiky r stu HDP, p i emž se jí da í udržovat nízkou hladinu inflace. Míra nezam stnanosti se každým rokem mírn snižuje, stejn jako finský státní dluh. V této práci bych ráda zjistila p í iny, které vedly k tomuto velmi p íznivému vývoji ekonomické situace Finska, nebo by se mohly stát inspirací pro ekonomiku eské republiky i ostatních lenských zemí EU.

V první ásti práce se zabývám obecnou charakteristikou Finska, p i emž cílem je popsat zemi z geografického, popula ního a politického hlediska. Poté následuje stru ná historie Finska, na kterou navazuje historie integrace Finska do západní Evropy. Nejv tší ást mé práce se však v nuje charakteristice finského hospodá ství. Nejd íve je nastín na situace v sektorech finského hospodá ství a jsou zhodnoceny dopady vstupu Finska do EU na jednotlivé sektory. Dále je popsán vývoj finské ekonomiky za posledních 20 let z hlediska makroekonomických ukazatel . Zmi uji se také o zahrani ním obchod zem a postavení finské ekonomiky mezi zem mi EU-27. Poslední ást práce zahrnuje problematiku finského p edsednictví v Rad Evropy v druhé polovin roku 2006.

(7)

1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA FINSKA

1.1 Základní geografické údaje

Finská republika leží na severovýchod Evropy a je jednou ze t í zemí, které se rozprostírají na Skandinávském poloostrov . Svou rozlohou 338 145 km² je šestá nejv tší zem Evropy.¹ Tém jedna tvrtina zem se nachází za polárním kruhem, ímž je Finsko ješt spole n s Islandem pokládáno za nejsevern ji položené státy na sv t .

Nejdelší hranici má zem na východ s Ruskem, což je zárove i východní hranice Evropské Unie. Na severu hrani í s Norskem a na severozápad se Švédskem. Západní pob eží omývá Botnický záliv a na jihu leží Finský záliv. K Finsku pat í také souostroví Ahvenanmaa (švédsky Åland), které se rozprostírá na jihozápad a skládá se ze 3000 ostrov a ostr vk , z nichž jen asi 80 je obydlených.

Oficiální název zem – Suomi – znamená „zem jezer a bažin“. P ed n kolika tisíci lety pokrýval celé území ledovec, který krajinu zarovnal a zanechal v ní velké množství jezer.

Proto se také Finsku íká „zem tisíc jezer“. Ve skute nosti se jich zde nachází 187 888, zaujímají tém 10 % rozlohy zem a jsou propojeny systémem ek a kanál .²

Klimatické podmínky jsou ve Finsku velmi nep íznivé. Na jihu se zem rozkládá v mírném podnebném pásu a klima je zde pozitivn ovlivn no blízkostí mo e. B hem krátkého léta zde teploty vystoupí i vysoko p es 20°C. Sever zem se již nachází v polárním podnebném pásu a má velmi chladné klima. V zim se pr m rná teplota pohybuje okolo -20°C, ale chvílemi klesne i na -40°C. Od listopadu do dubna je zem pokryta sn hem a jezera i okolní mo e zamrzá.

P evážnou v tšinu území zaujímají nížiny a plošiny, pouze na severu terén dosahuje horských výšek. Nejvyšší hora Finska Haltiatunturi m í 1328 metr . Díky drsnému klimatu pokrývají více než 2/3 plochy zem lesy, ímž získalo Finsko prvenství jako nejvíce zalesn ná evropská zem .³

1.2 Obyvatelstvo

Ve Finsku žije 5 231 372 obyvatel, a celá 1/5 z nich bydlí v hlavním m st Helsinky. Populace je národnostn pom rn stejnorodá, obyvatel finské národnosti zde žije 93,4 %. Jen na jihozápad a Ålandských ostrovech se nachází po etná menšina Švéd (5,7 %

1 Bateman, G., Egan, V.: Encyklopedie Zem pis sv ta. Praha: Columbus, 1999, str. 222

2 http://www.virtual.finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=24856; 17.4.2007

3 Kolektiv autor : Facts About Finland. Keuruu: Otava Book Printing Co., 1999, str. 30 - 32

(8)

obyvatel).⁴ Na severu žijí Laponci, kte í mluví jiným jazykem a živí se v tšinou chovem sob . Jejich po et však již klesl k 2 500 a hustota zalidn ní je v tomto kraji 2 obyvatele na km². Finsko je velmi otev enou zemí v i všem p ist hovalc m i uprchlík m, p esto není zrovna vyhledávaná a p ist hovalc je zde minimáln . Neustále však vzr stá po et p ist hovalých Rus , kterých žije v zemi již 0,4 %.

Po Islandu a Norsku je Finsko t etí nejmén zalidn nou zemí Evropy. Celková hustota zalidn ní je 15,5 obyvatel na km². Intenzita zalidn ní se však od severu k jihu zna n m ní. K nejv tším m st m pat í Helsinky (561 000 obyvatel), Espoo (232 000 obyvatel) a Tampere (204 000 obyvatel).⁵ Asi 35 % obyvatel Finska žije na venkov v neporušené p írod , ímž p edstihli Švédsko i Norsko.

Obrázek .1 – Hustota zalidn ní Finska (rok 2001)

zdroj: http://virtual.finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=25785&LAN=ENG, 17. 4. 2007

4 http://www.euroskop.cz/47464/119216/clanek/finsko/zakladni-informace; 17.4.2007

5 http://www.virtual.finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=24856; 17.4.2007

(9)

Z demografického hlediska se dá populace Finska charakterizovat jako stacionární.

Tém 2/3 obyvatel je v produktivním v ku, 20 % p ipadá na d ti a 16 % populace je v d chodovém v ku. I když se rodí více chlapc než dívek, žije v zemi 51 % žen a 49 % muž , což je dáno vyšší úmrtností u muž . Poproduktivního v ku se dožije pouze 1/3 muž .⁶

Co se tý e náboženského vyznání, v tšina Finské populace se hlásí k luterán m (84,2 %). Zhruba 13,6 % obyvatel jsou ateisté a 1,1 % Fin pat í k finské pravoslavné církvi.⁷ Jako oficiální jazyk se ve Finsku používá finština i švédština, na severu v Laponsku ješt jazyk Sámi. I když finštinou mluví v tšina obyvatel (p es 93%), stále jsou všechny ú ední listiny, nápisy na dopravních zna kách i v novinách psány dvojjazy n .

1.3 Státní z ízení

Finsko je demokratický stát se dv ma úrovn mi vlády – státní a magistrátní.

Magistrátní vláda funguje od roku 1977 a je v podstat na stejné úrovni jako obecní vláda v eské republice. Území je len no na 432 magistrát , které mají pom rn nezávislou rozhodovací pravomoc. Mohou si nap íklad ur it, jak vysoké dan budou vybírat, avšak rozhodnutí musí být vždy v souladu se zákony vydanými státem.⁸

Správa státu je rozd lena do šesti administrativních kraj , které byly ustanoveny v roce 1997:

Obrázek .2 – Administrativní kraje Finska

zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Finsko#Administrativn.C3.AD_d.C4.9Blen.C3.AD, 17. 4. 2007

6 Kolektiv autor : Facts About Finland. Keuruu: Otava Book Printing Co., 1999, str. 39

7 http://www.euroskop.cz/47464/119216/clanek/finsko/zakladni-informace; 17.4.2007

8 http://cs.wikipedia.org/wiki/Finsko#Administrativn.C3.AD_d.C4.9Blen.C3.AD; 17.4.2007 1. Jižní Finsko

2. Západní Finsko 3. Východní Finsko 4. Oulu

5. Laponsko 6. Ålandy

(10)

Ålandské ostrovy mají v rámci Finska speciální status. Byly ustaveny mezinárodní smlouvou jako autonomní provincie s vlastním voleným kongresem a zemským radou. Finská vláda je zde však zastoupena guvernérem, který má v i kongresu právo veta. Muži neodcházejí do armády, protože zde žádná není, ale mohou dobrovoln sloužit na majácích.

Mezi Finskem a Ålandskými ostrovy se nachází celní hranice a platí zde stejná pravidla pro obchod zbožím jako mezi Finskem a ne lenskými zem mi EU.⁹

1.4 Politický systém

Od roku 1919, kdy byla vyhlášena Finská republika, je hlavou státu prezident.

V minulosti byl volen volebním kolegiem o 300 lenech, pozd ji 301 lenech, ale i to se nezdálo být vhodným zp sobem pro volbu hlavy státu. Od roku 1994 je tedy volen v p ímých volbách na šest let a ú ad m že zastávat maximáln dvakrát po sob . Prezident jmenuje a odvolává vládu, p edsedu vlády a jednotlivé ministry. V minulosti m l ješt právo rozpustit parlament a vypsat nové volby, což bylo omezeno ústavní reformou z roku 1991. Velké pravomoci má prezident v oblasti zahrani ní a bezpe nostní politiky. P edkládá parlamentu vládní návrhy zákon , ratifikuje zákony schválené parlamentem, ídí zahrani ní politiku a je vrchním velitelem armády a hlavou státní církve. Prezident je však také odpov dný vlád a tím i nep ímo odpov dný parlamentu. Pokud se má prezident rozhodnout v ur ité otázce, je toto rozhodnutí založeno na návrhu kompetentního ministra. Od roku 2000 zastává funkci prezidenta republiky první žena Tarja Halonen, která byla op tovn zvolena v roce 2006.

Zákonodárnou moc reprezentuje jednokomorový parlament (Eduskunta), který má 200 poslanc . Zástupci se volí vždy na ty i roky. Parlament p sobí nejen jako zákonodárce, ale po vstupu do EU také kontroluje innost vlády ve v ci p ipravování usnesení pro Evropskou unii a formuluje pozici Finska.

Volební systém ve Finsku je založen na principu všeobecného a rovného volebního práva. Parlamentní volby se konají na bázi pom rného zastoupení, což dává šanci na úsp ch i malým stranám ídce osídleným region , které mají lokáln silnou podporu voli .

Domácí scénu ovládají t i nejsiln jší politické strany. Strana sociální demokracie je ve st edu politického d ní již od první sv tové války a snaží se v zemi prosazovat hodnoty

„západní demokracie“. Strana st edu p vodn reprezentovala v parlamentu zájmy zem d lc a uchovala si svou pevnou pozici i nyní, kdy již po et obyvatel zam stnaných v zem d lském

9 Bateman, G., Egan, V.: Encyklopedie Zem pis sv ta. Praha: Columbus, 1999, str. 223

(11)

sektoru z eteln poklesl. Jejich opozici p edstavuje Národní koali ní strana, která v minulosti zastupovala zájmy obyvatel st ední t ídy a v dnešní dob hájí zájmy nejvyšších t íd. Každá z t chto t í nejsiln jších stran dosahuje ve volbách mezi 20 – 25 % hlas .¹⁰ O zbytek politické moci ve stát se d lí dalších 6 stran, které hájí zájmy ur itých skupin obyvatel. Jsou to nap íklad Strana zelených, K es anský svaz, Švédská lidová strana, Opravdoví Finové atd.

1.5 Historie Finska

První osadníci p išli na území dnešního Finska v rozmezí let 9000 – 8000 p ed naším letopo tem p evážn z jihu a východu. P edpokládá se, že tito obyvatelé pat ili rasov i jazykov do ugro-finské v tv , mluvili tedy jazykem podobným ma arštin . V pr b hu staletí p icházeli další osadníci ze všech kout Evropy a postupn osídlovali zemi i dále na sever. Jednalo se o p íslušníky r zných národností, kte í s sebou p inesli rozdílné kulturní a technické vlivy, což m lo veliký dopad na formování kultury a spole nosti na tomto území.

Nejsiln jší vliv však m ly 2 hlavní mocnosti té doby – Švédsko se západní kulturou a Rusko s byzantskou kulturou.

V 9. století za ala expanze švédských osadník na západní území Finska, což bylo dovršeno v polovin 12. století, kdy došlo k první k ížové výprav Švéd na východ za ú elem ší ení k es anství. Západní a jižní území Finska byla tehdy zabrána a p ipojena ke Švédskému království. Švédové si upevnili své postavení druhou k ížovou výpravou na za átku 13. století, kdy zabrali zbylou ást Finska a dostali se až k území tehdejšího Novgorodu, dnešního Ruska. Švédové zde nastolili švédské právo a skandinávský sociální systém. Finové však byli svobodnými ob any, m li právo podílet se na volb švédského krále a posílat své zástupce na zemské shromážd ní.

Švédsko cht lo dále rozši ovat svá území, a proto vedlo v 17. a 18. století dlouhotrvající války se zem mi kolem Baltského mo e, které se jim poda ilo ovládnout. V té dob se též posunuly hranice Finska dále na východ. Toto období však bylo pro finské obyvatelstvo vy erpávající, nebo švédská armáda pot ebovala neustálý p ísun finských voják . K vále ným konflikt m se navíc p idal dvouletý hladomor, b hem n hož vym ela tém t etina finského obyvatelstva v d sledku hladu a nemocí.

(12)

Na za átku 18. století došlo k velké Severské válce, b hem které Rusko okupovalo celé území Finska. Po skon ení války bylo Finsko p ipojeno zp t ke Švédsku, avšak ne na dlouho. V roce 1808 vyhlásilo Rusko válku Švédsku a napadlo Finsko. B hem této kruté války se finské území prom nilo v bitevní pole. Válka skon ila porážkou Švédska a Finsko bylo p ipojeno k Rusku jako autonomní oblast Finské velkovévodství s ruským carem jako hlavou státu. Velkovévodství m lo vlastní administrativu a senát a jako oficiální jazyk byla zvolena švédština. Tato autonomní oblast ruské íše byla jakýsi stát ve stát , nebo Finové m li velikou rozhodovací pravomoc a též jim bylo poskytnuto mnoho privilegií. Ruskému caru se však nelíbilo, že hlavní m sto Finska Turku se nachází p íliš blízko Švédska. Proto v roce 1812 ustavil hlavním m stem Helsinky. Rusové též podporovali finský jazyk, který byl Jazykovým manifestem z roku 1855 zrovnoprávn n se švédštinou, což m lo pomoci zp etrhat vazby na Švédsko. Ve druhé polovin 19. století si Finové založili vlastní armádu a v roce 1906 získaly finské ženy jako první v Evrop volební právo.

I p es ob asné války s Ruskem se v 18. a 19. století velmi zlepšila ekonomická situace zem a zvýšil se po et jejích obyvatel. V pr b hu jednoho století se finská populace ztrojnásobila. Pod vlivem industrializace se za aly stav t sklárny, cukrové rafinerie, výrobny papíru a další továrny. Nejd ležit jším odv tvím se stal d evozpracující pr mysl. Finsko tehdy vyváželo prkna, dehet a lod a dováželo p edevším obilí, s l a také tabák a kávu.¹¹

Na za átku 20. století docházelo k ob asným nepokoj m a revolucím, protože ruský car se snažil Finsko „rusifikovat“. Finové se mu zdáli p íliš svobodní a obával se separatistických myšlenek. Poté vypukla první sv tová válka a došlo k revoluci v Rusku.

Toho využil finský senát, kde v tšinov vládla pravice a 6. prosince 1917 schválil deklaraci nezávislosti. Nicmén zde docházelo k velikým spor m mezi pravicí a levicí a nakonec události vyústily až v ob anskou válku. Pravicov orientovaným stranám p išel na pomoc generál Mannerheim se svými vojsky z N mecka a levici p išli podpo it ruští vojáci. Celý st et skon il vít zstvím pravice v roce 1918 a o rok pozd ji byla vyhlášena Finská republika.

V roce 1920 uzav elo Finsko velmi výhodnou mírovou smlouvu s bývalým Sov tským svazem a zahájilo ekonomickou a politickou spolupráci se státy kolem Baltského mo e – Estonskem, Litvou, Lotyšskem a Polskem. Tato politika však trvala pouze do roku 1935, poté se Finsko p eorientovalo na spolupráci se skandinávskými zem mi.

(13)

B hem druhé sv tové války napadl Sov tský Svaz v listopadu 1939 Finsko, ímž za ala Zimní válka. Válka skon ila podepsáním Míru z Moskvy v b eznu 1940, ale Finsko p išlo o jihovýchodní oblast zem , která byla p ipojena k Rusku. Když N mecko napadlo v roce 1941 Sov tský svaz, Finsko se rozhodlo z stat neutrální zemí. Ale poté, co Rusové svrhli bomby na n kolik finských m st, se Finsko p idalo na stranu N mecka. Tato válka skon ila p ím ím v roce 1944, jenomže Finsko se muselo vzdát další ásti svého území – oblasti Petsamo, což bylo jeho jediné území zajiš ující p ístup k Arktickému oceánu.

Podmínky p ím í a tudíž i nové hranice Finska byly potvrzeny v Pa ížské mírové dohod , která byla podepsána roku 1947.

V roce 1946 se J. K. Paaskivi stal prezidentem republiky a jeho cílem bylo navázat dobré vztahy se Sov tským svazem. Zem podepsaly v roce 1948 Smlouvu o p átelství, spolupráci a vzájemné pomoci, která p edstavovala základ vzájemné zahrani ní politiky.

V následujících letech se upev ovalo postavení Finska na mezinárodní scén . V roce 1952 se v Helsinkách konaly letní olympijské hry a v roce 1955 zem vstoupila do Organizace spojených národ a Severské rady. Od té doby Finsko striktn uplat ovalo aktivní neutrální politiku, ímž se mu výrazn rozší ily obzory p sobení v mezinárodní politice.

Nicmén stín Sov tského svazu ležel na finské zemi až do za átku 90. let. Na Finy byl vyvíjen tlak na prodloužení a dopln ní Smlouvy o p átelství, spolupráci a vzájemné pomoci a též byli svázáni Pa ížskou mírovou smlouvou v oblasti armády a výzbroje. Z etelné uvoln ní politického nap tí a svobodu v zahrani ních záležitostech p inesl až pád komunismu a rozpad sov tského bloku. V roce 1989 Finsko kone n vstoupilo do Rady Evropy a v roce 1995 se stalo lenem Evropské unie.

(14)

2. INTEGRACE FINSKA DO EVROPSKÉ UNIE

2.1 Po átky spolupráce Finska se západní Evropou

Není pochyb o tom, že Finsko vždy pat ilo do Evropy, i když m lo v jejím rámci zvláštní postavení. Po druhé sv tové válce Finové striktn uplat ovali neutrální politiku, protože cht li udržovat se všemi okolními zem mi dobré politické a ekonomické vztahy. Na jednu stranu ím dál více zasahovali do d ní na mezinárodní politické scén , na stran druhé však spolupracovali s bývalým Sov tským svazem. Za studené války bylo Finsko také asto využíváno jako místo setkávání hlavních p edstavitel USA a SSSR.

Finská neutralita vylu ovala jakoukoliv spolupráci, ze které by vznikaly povinnosti k západním zemím. Když v roce 1948 uzav elo se Sov tským svazem Smlouvu o p átelství, spolupráci a vzájemné pomoci, p ijalo tím závazek, že nevstoupí do p ímého spojenectví se západními zem mi, ani takové spolky nebude podporovat. P esto Finsko pomalu za alo navazovat hospodá ské vztahy se západem. Aby se však nestalo ter em kritiky Sov tského svazu, nemohlo se zapojit do mnoha spole ných projekt západních zemí. Stejn jako SSSR odmítlo Marshall v plán, který m l p isp t k hospodá ské rekonstrukci Evropy, oživit ekonomiku zemí a obnovit obchod mezi nimi. Spolupráce se zem mi západní Evropy cht lo dosáhnout jiným zp sobem, proto vstoupilo na konci 40. let do Mezinárodního m nového fondu, Sv tové banky a GATT¹².

Finská ekonomika byla vždy závislá na obchodu s okolními severskými zem mi a už ve 30. letech 20. století zde docházelo ke spolupráci mezi Finskem, Švédskem a Norskem.

Tyto zem cht ly na konci 40. let založit spole nou celní unii. I p esto, že severské zem nem ly v plánu žádnou spole nou zahrani ní i bezpe nostní politiku, díval se Sov tský svaz na toto seskupení zna n podezírav . V roce 1952 byla založena Severská rada, což byla instituce zajiš ující spolupráci mezi severskými zem mi na parlamentní úrovni. Zakládajícími leny bylo Švédsko, Norsko, Dánsko a Island. Finsko se bohužel nemohlo p ipojit okamžit , do Severské rady vstoupilo až v roce 1955¹³. Severské zem si mezi sebou z ídily pasovou a celní unii a jednotný pracovní trh ob an Skandinávie.

12 Kuosmanen, A.: Finland´s Journey to the European Union. Maastricht: European Institute of Public Administration, 2001, str. 2

13 http://www.severskelisty.cz/ncm/ncm0046.htm; 25.4.2007

(15)

V 50. letech probíhaly v západní Evrop soub žn dva integra ní procesy. V roce 1957 byly podepsány ímské smlouvy, které ustavily Evropské hospodá ské spole enství (EHS). EHS sm ovalo k vytvo ení spole ného trhu pro volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob a pozd ji si kladlo za cíl koordinovat n které politiky lenských zemí. EHS založilo šest stát – Francie, N mecko, Itálie a státy Beneluxu. Velká Británie se k EHS nep ipojila, protože nem la zájem na koordinaci politik i vytvá ení nadnárodních orgán . Cht la však vytvo it pásmo volného obchodu na evropském kontinentu, tudíž v roce 1960 za alo fungovat Evropského sdružení volného obchodu (ESVO)¹⁴. Toto seskupení m lo za cíl vytvo ení zóny volného obchodu mezi lenskými zem mi, ale obchodovalo se pouze s pr myslovými výrobky. leny ESVO byly Velká Británie, Rakousko, Švýcarsko, Portugalsko, Dánsko, Norsko a Švédsko, tedy v tšina obchodních partner Finska. I když si ESVO nekladlo za cíl vytvá ení jakýchkoliv nadnárodních orgán , vzhledem k napjatým vztah m se Sov tským svazem si Finsko nemohlo dovolit vstoupit do tohoto seskupení. Proto v roce 1961 podepsalo dohodu FINEFTA s lenskými státy ESVO, ímž si získalo statut p idruženého státu¹⁵. V podstat ale Finsko užívalo stejných výhod, jako kdyby bylo právoplatným lenem. Otev el se jim p ístup na náro né švédské a britské trhy, což zna n oživilo ekonomiku zem . Finský pr mysl byl také vystaven velké konkurenci ze západu, což p isp lo k celkovému zvýšení prosperity Finska.

Finsko taktéž usilovalo o podepsání dohody o volném obchodu se zem mi EHS.

V roce 1970 Finsko zahájilo se leny EHS jednání a o ty i roky pozd ji již dohoda vešla v platnost. Na rozdíl od ostatních dohod o volném obchodu však tato neobsahovala žádné zmínky o budoucím prohlubování spolupráce mezi Finskem a zem mi EHS, p edevším kv li zachování dobrých vztah se Sov tským svazem. Sm rem na východ Finsko uzav elo bilaterální dohody se zem mi st ední a východní Evropy, ve kterých se zem vzájemn zavázaly odstranit p ekážky obchodu.

Uplat ování neutrální politiky ve vztahu k ostatním zemím sv ta se ukázalo být pro Finsko velmi výhodné. V zahrani ní i ekonomické oblasti Finsko spolupracovalo jak se Sov tským svazem a zem mi východní Evropy, tak navázalo výhodné obchodní styky se západem, kam sm oval vývoz v tšiny finských výrobk .

14 Pozn.: asté ozna ení též anglickou zkratkou EFTA – European Free Trade Association

(16)

Další krok k postupné integraci Finska do západní Evropy p išel v roce 1986, kdy se Finsko stalo právoplatným lenem ESVO¹⁶. Z obchodního hlediska se p íliš mnoho nezm nilo, protože Finsko m lo díky dohod FINEFTA stejné výhody jako lenové ESVO.

Tímto krokem však neutrální Finsko nazna ilo, že chce intenzivn ji spolupracovat se zem mi západní Evropy.

Na konci 80. let vznikla myšlenka propojení trh zemí Evropského spole enství (ES) a zemí ESVO v Evropský hospodá ský prostor (EHP). Finsko bylo jednozna n pro celkovou evropskou spolupráci a od ustavení EHP si slibovalo zvýšení konkuren ní schopnosti a p íležitost ú astnit se rozhodování o celém EHP. EHP by fungoval pouze na principu volného obchodu, nem la zde být žádná spole ná zahrani ní, bezpe nostní i zem d lská politika. Fungování EHP by však nebylo bezproblémové. Zem ESVO by svými rozhodnutími ovliv ovaly i politiku uvnit ES, p itom nebyly do tohoto seskupení integrovány, což se právoplatným len m ES nelíbilo. Tento problém se nakonec vy ešil na za átku 90. let, kdy si p ihlášku do ES podala v tšina zemí ESVO, mezi nimi i Finsko.

2.2 P í iny integrace Finska do EU

Po rozpadu Sov tského svazu v roce 1989 už nestálo nic v cest k úplné integraci Finska do západní Evropy. P esto si Finové nebyli jistí, jestli opravdu cht jí vstoupit do ES nebo radši jen z stat sou ástí EHP. Nicmén p evážily názory, že by se Finsko m lo stát

lenem ES a to z více d vod .

Základním d vodem byl faktor bezpe nosti. Po rozpadu Sov tského svazu byla pozice Ruska nejistá a z bezpe nostního hlediska bylo pro Finsko výhodn jší stát se lenem ES p edevším kv li nep ímému posílení bezpe nostní politiky. K tomu by v rámci EHP nikdy nemohlo dojít, a tudíž byl bezpe nostní faktor hlavním d vodem, pro se Finsko m lo stát

lenem ES.

Dalším faktorem byla velmi vážná ekonomická krize ve Finsku na po átku 90. let.

V roce 1980 p edstavoval obchod se Sov tským svazem ¼ zahrani ního obchodu Finska, ale na za átku 90. let klesl na pouhá 4 %. K tomu se ješt p idaly následky liberalizace kapitálových trh , což nakonec vyústilo v roce 1992 ve 20% nezam stnanost¹⁷. Lidé v ili, že

lenství v ES pom že zemi p ekonat krizi a podpo í další rozvoj ekonomiky.

17 Kolektiv autor : Facts About Finland. Keuruu: Otava Book Printing Co., 1999, str. 15-16

(17)

Posledním impulsem pro podání p ihlášky bylo rozhodnutí ES obnovit své zakládající smlouvy Maastrichtskou smlouvou, kdy došlo k založení Evropské unie (EU) a Hospodá ské a m nové unie (EMU). Finové si uv domili, že po zavedení jednotné m ny dojde k ustavení spole ného vnit ního trhu, kde by jako pouhý len EHP ztratili výhodnou konkuren ní pozici. Po ustavení EMU došlo k v tší spolupráci v oblasti hospodá ské politiky, na které se cht li Finové též podílet a spolurozhodovat. Poté, co si v ervenci 1991 podalo p ihlášku do ES Švédsko, bylo tém rozhodnuto, že by se Finsko m lo do ES vydat také, aby za svým sousedem konkuren n nezaostávalo.

V první polovin b ezna roku 1992 se uskute nilo hlasování ve finském parlamentu o podání p ihlášky do ES. Hlasování skon ilo jasným vít zstvím p íznivc ES – 108 poslanc bylo pro, 55 proti, 32 se hlasování nezú astnilo a 4 poslanci nebyli p ítomni¹⁸. P ihláška byla oficiáln p edložena 18. b ezna 1992 v Bruselu. P ihlášku p evzal trvalý zástupce zem , která momentáln p edsedala Parlamentu ES, což byl Portugalec José Dos Neves a generální tajemník Rady ES, Niels Ersbøll. P ihláška byla též prezentována Komisi ES, kde byla p edána generálnímu tajemníkovi Davidu Williamsonovi¹⁹.

2.3 Jednání o p ístupu Finska do EU

Ješt p ed zahájením samotných p ístupových jednání byl Evropskou komisí provád n tzv. screening, který m l za úkol prov it legislativu zem a identifikovat místa, která nejsou v souladu s právním systémem EU. Jediná p ekážka, která mohla Finsku zabránit v jeho cest do sjednocené Evropy, bylo striktní uplat ování neutrální politiky v i ostatním stát m. Komise EU se obávala, že se nebudou moci pln ztotožnit se spole nou zahrani ní a bezpe nostní politikou a zapojit se do spole né obranné politiky. Finsko proto vydalo prohlášení, že respektuje Unii jako jeden celek a pln se zapojí do spole né zahrani ní, bezpe nostní i obranné politiky.

P ístupová jednání byla oficiáln zahájena 1. února 1993. P edm tem vyjednávání se stalo celkem 29 kapitol, do kterých byla rozd lena veškerá problematika týkající se legislativy EU. Jednalo se o následující oblasti:²⁰

(18)

∗ volný pohyb zboží

∗ volný pohyb služeb

∗ volný pohyb pracovních sil

∗ volný pohyb kapitálu

∗ dopravní politika

∗ sout žní politika

∗ spot ebitelé a ochrana zdraví

∗ výzkum a informa ní technologie

∗ školství a vzd lávání

∗ statistika

∗ právo obchodních spole ností

∗ sociální politika

∗ životní prost edí

∗ energetika

∗ zem d lství

∗ rybolov

∗ celní unie

∗ vn jší vztahy

∗ nástroje strukturální politiky

∗ regionální politika

∗ pr myslová politika

∗ dan

∗ hospodá ská a m nová politika

∗ zahrani ní a bezpe nostní politika

∗ oblast spravedlnosti a vnitra

∗ ostatní ustanovení Smlouvy o EU

∗ finan ní a rozpo tová ustanovení

∗ instituce

∗ ostatní

S projednáváním v tšiny kapitol se tém nevyskytly problémy, nebo Finsko již bylo lenem ESVO. V rámci tohoto seskupení fungoval zahrani ní obchod na základ „ ty svobod“²¹ a zem ESVO též p ejaly, až na malé výjimky, legislativu vnit ního trhu EU.

S napl ováním Maastrichtských kritérií Finsko nem lo žádné problémy, protože ta se stala sou ástí sm rnic finské hospodá ské politiky a finská marka byla zav šena na ECU již na po átku 90. let.

Nejd íve byly uzav eny kapitoly týkající se volného pohybu pracovních sil, dopravy, ochrany zdraví a spot ebitele, výzkumu a informa ních technologií, školství a vzd lání, práva obchodních spole ností a sociální politiky.²² Komise EU též nem la žádné výhrady k pr myslové politice, hospodá ské a m nové politice (v etn EMU) a k oblasti spravedlnosti a vnitra a tyto kapitoly velmi rychle uzav ela.

Naopak nejvíce problém p ineslo vyjednávání o zem d lské a regionální politice.

Zem d lská politika p edstavovala nejv tší problém i v p edchozích kolech p ístupových jednání, kdy o vstup do EU usilovalo ecko a poté Portugalsko a Špan lsko, a nejinak tomu

21 Pozn.: volný pohyb zboží, služeb, pracovních sil a kapitálu

(19)

bylo v p ípad Finska. Pro finské farmá e bylo nezbytné, aby se kv li horším p írodním podmínkám za adili do kategorie znevýhodn ných zemí, které dostávají podporu od Evropského zem d lského usm r ovacího a záru ního fondu (EAGGF). Bylo totiž nemyslitelné, aby finské zem d lství dosahovalo stejných výsledk jako zem d lství jižních zemí, vzhledem k nep íznivému klimatu a horší kvalit p dy. Finsko taktéž požadovalo podporu investic do zem d lství, podporu pro zlepšení životního prost edí, sociální podporu a pro farmá e plán d ív jšího odchodu do d chodu. Finští farmá i se též velmi obávali nízkých cen zem d lských produkt v ostatních zemích EU. Po zlevn ní finských zem d lských produkt na cenovou hladinu ostatních zemí EU by byli ztrátoví a d sledkem toho by bylo velké snížení zem d lské produkce a po tu farem ve Finsku. Taktéž by docházelo k odlivu obyvatel z venkovských a ídce osídlených oblastí, což Finsko necht lo p ipustit.

Po zem d lské politice bylo další d ležitou a nemén problematickou záležitostí jednání o strukturální a regionální politice. Komise EU kritizovala Finsko za to, že požadovali více regionální podpory než byl pr m r v zemích EU. Finsko nebylo uznáno za celkov mén rozvinutý stát, protože jako kritérium se bral hrubý regionální produkt na osobu, který ve Finsku p edstavoval 80 % pr m ru EU. Pro poskytnutí podpory by ale museli vykazovat mén jak 75 % pr m ru EU²³. Komise EU jim však p iznala podporu na rozvoj venkovských oblastí a podporu pro pr myslové regiony, kde dochází ke snižování po tu zam stnanc v pr myslu a r stu nezam stnanosti.

Vyjednávání oficiáln skon ilo 12. dubna 1994, kdy již byly všechny kapitoly uzav eny. Jednalo se o nejrychlejší p ístupová jednání v historii EU, nebo celý proces vyjednávání trval pouze 13 m síc . P vodní vyhlídky Finska p edpokládaly ukon ení jednání ke konci roku 1994. V prosinci 1993 stanovila Evropská Rada datum p ístupu Finska, Švédska a Rakouska na 1. ledna 1995.

Po ukon ení vyjednávání s kandidátskými zem mi muselo prob hnout hlasování Evropského parlamentu (EP) o p ístupu zemí do EU. Toto hlasování se konalo 4. kv tna 1994 a bylo zapot ebí, aby se pro vstup kandidátských zemí souhlasn vyjád ila absolutní v tšina poslanc EP, to znamenalo nejmén 260 hlas . K p ekvapení Finska dopadlo hlasování velmi

(20)

p ízniv , kdy se 377 poslanc vyjád ilo pro vstup Finska do EU, 21 poslanc bylo proti a 61 poslanc se zdrželo hlasování.²⁴

Posledním krokem Finska na cest do EU bylo hlasování finských ob an v referendu, které se uskute nilo v íjnu 1994. Poté, co se 57 % obyvatel vyjád ilo pro vstup²⁵, již Finsku nebránilo nic stát se právoplatným lenem EU. Proti lenství se postavili v tšinou farmá i, starší generace a levicov orientovaní ob ané. Vstup Finska do EU naopak velmi podporovali p íznivci strany Národní koalice.

V listopadu 1994 se o lenství ješt hlasovalo ve finském parlamentu, kde se trojnásobnou p evahou hlas zástupci finského lidu rozhodli vstoupit do EU k 1. lednu 1995.

Od podání p ihlášky do za len ní Finska do EU ub hly pouze 2 roky a 9 m síc , p esto bylo Finsko pln p ipraveno stát se právoplatným lenem tohoto integra ního seskupení.

25 http://www.euroskop.cz/47701/119912/clanek/historie-rozsirovani-evropske-unie/3-vlna-rozsireni---rok-1995- finsko-svedsko-rakousko-/; 15. 5. 2007

(21)

3. SEKTORY FINSKÉHO HOSPODÁ STVÍ PO VSTUPU DO EU

3.1 Zem d lství

Zem d lství ve Finsku nepat í v rámci Evropské unie k nejvysp lejším. Z celé rozlohy Finska zabírá orná p da pouze 8 % a nep íznivé klimatické podmínky a horší kvalita p dy má za následek menší produktivitu zem d lství. Finský zem d lský sektor se podílí velmi malou ástí na tvorb domácího produktu, v roce 2006 tvo il v etn lesnictví, rybolovu a lovectví 2,8 % finského HDP²⁶ a zam stnává 4,66 % ekonomicky aktivního obyvatelstva²⁷. Nicmén zem d lství je ve Finsku d ležitým zdrojem obživy obyvatel hlavn v odlehlých a mén osídlených oblastech, proto k prioritám po vstupu do EU pat í zachování zem d lství ve všech ástech Finska a ochrana životního prost edí.

Vstup Finska do EU m l velký dopad p edevším na zem d lství, nebo se muselo pod ídit Spole né zem d lské politice EU. Zem d lské výrobky se z uzav ených a regulovaných finských trh dostaly do vysoce konkuren ního prost edí evropských trh , kde mohly konkurovat svou kvalitou, nikoliv však cenou. Poté, co Finsko za alo uplat ovat Spole nou zem d lskou politiku, klesla cenová hladina zem d lských výrobk o 40 – 50 %²⁸. Evropská unie sice poskytla finským farmá m pomoc ve form r zných podpor, aby zem d lství z stalo konkurenceschopné, p esto v letech 1995 – 2005 došlo k výraznému snížení po tu farem. V prvních p ti letech od vstupu do EU skon ilo svou innost 44 % farmá a i nadále jich ubývalo. V roce 2000 bylo ve Finsku 79 783 farem, jejich po et se však k roku 2006 snížil na 69 071²⁹.

lenství v EU naopak nem lo žádné v tší dopady na množství i skladbu zem d lské produkce. Nejv tší ást produkce finského zem d lství stále pat í obilninám, dalšími hlavními produkty jsou maso, vejce, mléko a brambory. Z následujícího grafu je patrné, že z celkové zem d lské produkce Finska p ipadá 59 % na obilniny, 23,7 % na produkci mléka a 12,4 % na produkci hov zího, vep ového a dr bežího masa. Jen zhruba 5 % z celkové produkce p ipadá na ostatní plodiny.

26 http://www.businessinfo.cz/cz/sti/finsko-ekonomicka-charakteristika-zeme/215/1000417/?sec=4; 21. 5. 2007

27 http://www.stat.fi/tup/suoluk/suoluk_tyoelama_en.html; 21. 5. 2007

28 http://www.innovations-report.com/html/reports/agricultural_sciences/report-44689.html; 21. 5. 2007

29 http://www.stat.fi/tup/suoluk/suoluk_maatalous_en.html; 21. 5. 2007

(22)

Graf .1: Struktura zem d lské produkce

59,0%

23,7%

4,6%

6,4%

1,4%

4,9%

obilniny mléko

vep ové maso hov zí maso dr beží maso ostatní

zdroj: http://www.mtt.fi/english/research/economic/jul106a_FA2006.pdf, str. 21; 21. 5. 2007

I p es ztížené p írodní podmínky jsou Finové sob sta ní ve výrob v tšiny základních konzumovaných potravin. V roce 2006 zcela pokryli spot ebu mléka, masa i vajec vlastní produkcí a spot ebu obilnin pokryli z 90 %. Jen v p ípad produkce cukru zaostávají za svou spot ebou, vyrobí si pouze 60 % a zbytek musí dovážet³⁰.

Rybolov byl v minulosti d ležitou sou ástí finského hospodá ství, hlavn ve východních a severních oblastech zem . V dnešní dob nemá v ekonomice zásadní roli, k domácímu produktu p ispívá pouze 0,1 %³¹. V rybolovném sektoru pracuje celkem 6 360 zam stnanc , nicmén v regionálních oblastech má pro obyvatele veliký význam. Finský rybolov je ovlivn n p edevším arktickým podnebím, kdy v tšina mo í a pob ežních vod v severní ásti zem zamrzá, proto je hlavní rybolovná sezóna pouze od dubna do listopadu.

Pro komer ní využití je nejd ležit jším druhem ryb baltský sle , který se v tšinou zpracovává jako krmivo pro hospodá ská zví ata. V objemu vylovených baltských sle je Finsko na druhém míst po Dánsku z celé EU. K dalším d ležitým druh m pat í losos, pstruh a mo ské druhy ryb.

30 http://www.stat.fi/tup/suoluk/suoluk_maatalous_en.html; 22. 5. 2007

31 http://www.fao.org/fi/fcp/en/FIN/profile.htm; 22. 5. 2007

(23)

Finové zkonzumují p ibližn 30 kg ryb na osobu za rok, ímž se mezi zem mi EU umístili na tvrtém míst za Portugalskem, Špan lskem a Maltou. Ro n vyprodukují tém 160 000 tun ryb, což však nesta í pokrýt jejich spot ebu, takže ro n dováží zhruba 73 500 tun ryb, p evážn z Islandu, Norska a Švédska. Do ostatních zemí exportují celkem 18 000 tun ryb, z ehož 75 % p estavuje vývoz do Ruska³².

3.2 Pr mysl

K tradi ním odv tvím finského pr myslu pat í lesní a d evozpracující pr mysl, který v minulosti nejvíce p ispíval k tvorb HDP. Lesy zaujímají 76 % plochy zem , ímž má Finsko výhodné podmínky pro lesní hospodá ství. Díky mnoha ochranným program m se ve Finsku ro n kácí o 20 – 30 % strom mén , než se jich vysadí, ímž si finské hospodá ství zajiš uje neustálý p ísun této suroviny.

V dnešní dob je lesní a d evozpracující pr mysl jedním z d ležitých odv tví finské ekonomiky, p ispívá 8 % k domácímu produktu a d evo a výrobky ze d eva p edstavují 30 % z celkového exportu Finska. Nejv tším odbytišt m pro tuto komoditu jsou zem EU, do kterých Finsko vyváží zhruba 80 % svého exportu a 20 % do ostatních zemí sv ta. Vývoz nejv tší ásti produkce sm uje do N mecka, Velké Británie, Francie a Nizozemí.³³ Finsko je též t etím nejv tším exportérem papíru na sv t (za Kanadou a N meckem) a druhý v rámci zemí EU, vyváží ro n 11,5 mil. tun papíru.

Hutnictví pat ilo v minulosti též k tradi ním odv tvím pr myslu. V pr b hu 80. a 90. let však byla v tšina dol v zemi zav ena a nyní musí Finsko v tšinu surovin pro výrobu dovážet. Za alo se proto specializovat na výrobu takových produkt , které pot ebují velký stupe zpracování. Nejv tším výrobcem v tomto oboru je firma Outokumpu, která se specializuje na výrobu m d ných trubek a oceli.

V pr b hu 90. let došlo k útlumu tradi ních pr myslových odv tví a do pop edí se dostala elektronika. Elektrotechnický pr mysl se stal spolu se zpracovatelským pr myslem a strojním inženýrstvím nejd ležit jším pr myslovým sektorem finské ekonomiky. V dnešní dob tvo í 60 % celkového finského vývozu, zam stnává 46 %³⁴ celkových pracovních sil v pr myslu a neustále se dynamicky rozvíjí.

32 http://www.fao.org/fi/fcp/en/FIN/profile.htm; 22. 5. 2007

33 http://virtual.finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=25863; 22. 5. 2007

34 http://www.finnfacts.com/english/economy/indicators/metals.html; 22. 5. 2007

(24)

Jako nejúsp šn jší podnik v elektronickém pr myslu je nutno jmenovat Nokii, která se zabývá výrobou mobilních telefon a už od poloviny 90. let je jedni kou na sv tovém trhu.

Následkem dlouhé tradice d evozpracujícího pr myslu pat í Finové též k p edním výrobc m papírenských stroj na sv t , na finském trhu má nejv tší postavení firma Metso. Dále pak finský pr mysl vyniká ve výrob elektrických motor , výtah a je áb . Finsko také staví ledoborce, luxusní plavební lod a plachetnice pod zna kou Finnyards Shipyards.

Finsko je velmi industrializovanou zemí a tudíž má rozvinutý energetický pr mysl.

Spot eba energie na obyvatele je zde velmi vysoká, což je zp sobeno nep íznivým klimatem, strukturou pr myslu a vysokou životní úrovní.

D ležitými zdroji energetického pr myslu jsou atom, d evo, rašelina a vodní toky.

V atomových elektrárnách se vyrábí 26,3 % celkové energie, ve vodních elektrárnách 16 %.

Tém 1/3 vyrobené energie vzniká p ímo p i výrob dálkového vytáp ní a jako teplo z výrobního procesu. 17 % energie se vyrobí spalováním biomasy, kdy se využívá rašelina a d evní odpad z d evozpracujícího pr myslu. Domácí výroba energie však pokrývá jen 29 % celkové spot eby ve Finsku, proto se energie dováží p edevším z Ruska a ostatních severských zemí.³⁵

Textilní pr mysl z finské ekonomiky tém vymizel. D ív pat il k rozvinutým pr myslovým odv tvím a vyráb ly se zde bavln né, vln né a ostatní látky. Dnes ve Finsku z staly pouze dva nejv tší podniky zabývající se produkcí módních od v , Luhta a Marimekko, které jsou na finském trhu velmi žádané.

Potraviná ský pr mysl byl vstupem do EU poznamenán nejvíce. Vzhledem k Jednotnému vnit nímu trhu musely být odstran ny p ekážky obchodu, které m lo Finsko ve form licencí na dovoz potravin z ostatních zemí. V dnešní dob však Finové vyhledávají p edevším doma vyrobené potraviny a jejich spot eba se vstupem do EU ješt vzrostla. Tém 85 % surovin, které se používají v potraviná ském pr myslu, jsou domácího p vodu.

K nejv tším podnik m v tomto oboru pat í firma Valio, která se zabývá výrobou mlé ných produkt , a masokombináty, spadající pod skupinu Raisio Group. Sv tov známá je též výrobna okolády a pe iva Fazer nebo velký zpracovatel kávy Paulig.

35 http://www.tvo.fi/500.htm; 22. 5. 2007

(25)

Mnoho finských výrobk se vyváží, p edevším výrobky z mléka jako sýr, máslo a ostatní mlé né tuky, dále pak vep ové maso, okoláda a alkoholické nápoje. Nejvíce exportu (56,1 %) jde do zemí EU, hlavn Švédska, N mecka a Estonska. Do Ruska mí í 21,7 % potraviná ských produkt a za zmínku stojí i vývoz do USA (4,8 %) a Norska (3,1 %).³⁶

Na záv r uvádím tabulku nejv tších pr myslových spole ností finské ekonomiky. Je patrné, že firma Nokia je klenotem finského pr myslu, jak z hlediska obratu, tak v po tu zam stnanc . Odborníci však mají obavy, aby Nokia neza ala p emis ovat své výrobny do zemí s nižšími výrobními náklady, jak se dnes neustále d je na celém sv t . I p esto by si však finská ekonomika zachovala výkonný pr mysl, vyráb jící moderní a náro né produkty.

Tabulka .1: Nejv tší finské pr myslové spole nosti

Nejv tší finské pr myslové spole nosti

Odv tví Obrat v

milionech EUR Po et zam stnanc

1. Nokia Elektronika 30.016 52.714

2. Stora Enso Lesnictví 12.783 43.853

3. Fortum Energie 11.148 14.053

4. UPM-Kymmene Lesnictví 10.475 36.866

5. Metsäliitto (M-Real) Lesnictví 8.868 31.008

6. Outokumpu Metalurgie 5.558 20.196

7. Metso Strojní inženýrství 4.691 29.258

8. Kone Výtahy 4.342 29.407

9. Rautaruukki Metalurgie 2.884 13.325

10. Kemira Chemie 2.612 10.377

zdroj: http://virtual.finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=28308; 22. 5. 2007

3.3 Služby

Sektor služeb se ve Finsku za al rozvíjet v 50. letech 20. století, kdy p edevším díky lepšímu vzd lání populace došlo k rozvoji služeb ve ejného i soukromého sektoru. V dnešní dob jsou služby nejd ležit jším sektorem finské ekonomiky, podílí se 56,1 %³⁷ na domácím produktu a zam stnává 69,55 %³⁸ ekonomicky aktivního obyvatelstva.

36 http://www.etl.fi/english/stat/pdf/kuva6_ENG.pdf; 22. 5. 2007

38 http://www.stat.fi/tup/suoluk/suoluk_tyoelama_en.html; 23. 5. 2007

(26)

Vstup do EU a zavedení jednotného vnit ního trhu m l na sektor služeb pozitivní dopad. Na trhu došlo ke snížení cen potravin a tím se zvýšila kupní síla obyvatel. Odstran ní bariér obchodu p ivedlo do Finska nové maloobchodní et zce, p evážn potravinové a od vní, což zvýšilo konkurenci v odv tví.

Vnit ní obchod Finska neustále dynamicky roste, což je patrné z níže uvedené tabulky. Obrat prodeje motorových vozidel se od roku 2000 zvýšil pr m rn o 7 % ro n , ve velkoobchod došlo k nár stu obratu o 5,6 % ro n a v maloobchod o 4,5 % ro n .

Tabulka .2: R st obratu vnit ního obchodu Finska v letech 2000 - 2006 Obrat v mil. EUR

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*

Prodej motorových

vozidel 14 570 14 339 15 285 17 460 19 135 20 316 22 037 Velkoobchod 53 972 55 537 54 701 55 956 59 589 62 631 68 941 Maloobchod 20 868 22 118 22 779 23 683 24 745 25 690 27 155

*p edb žné údaje

zdroj: http://www.stat.fi/tup/suoluk/suoluk_kotimaankauppa_en.html; 23. 5. 2007

Mezi nejv tší maloobchodní et zce pat í firmy Inex, Kesko a Tuko, které zaujímají dohromady 94% podíl finského trhu. Spole nost Inex se skládá z firem Tradeka a SOK.

Tradeka má na trhu nejv tší podíl malých obchod s potravinami a zbožím denní spot eby a SOK vlastní et zce obchodních dom , hotel a restaurací a prodejny automobil . Spole nost Kesko je retailingová firma zabývající se p edevším prodejem potravin, sportovních pot eb a obuvi, ale vlastní i et zce obchod s nábytkem, pot ebami pro stavebnictví i prodejny automobil . Firma Tuko se specializuje na maloobchod s potravinami a operuje na celém skandinávském trhu.

Tabulka .3: Podíl maloobchodních spole ností na finském trhu v roce 2005

Spole nost Obrat v

mil. EUR Tržní podíl 1 Inex (SOK + Tradeka) 4 993 43.8 %

2 Kesko 4 084 35.8 %

3 Tuko 1 631 14.3 %

4 Ostatní spole nosti 491 4.3 %

5 Lidl 205 1.8 %

zdroj: http://www.emd-ag.com/d/partners/markt_members/finnland.htm; 23. 5. 2007

(27)

V oblasti ubytovacích a stravovacích služeb došlo v minulých letech též k r stu, což je vysv tlováno p edevším zvýšenou hospodá skou aktivitou v tuzemsku i zahrani í. Ve Finsku se zvýšila nabídka ubytovacích i stravovacích služeb a také vzrostl stupe využití kapacit. Vliv se p ikládá i finskému p edsednictví v EU, které m lo p íznivý dopad na celkový r st v sektoru služeb v roce 2006³⁹.

V roce 2006 ve Finsku p enocovalo v ubytovacích za ízeních celkem 5 036 202 cizinc , což p edstavuje 11,9% nár st oproti roku 2005. Nejvíce turist p ijelo tradi n z Ruska (13,4 %) a Švédska (12 %), dále pak z N mecka (10,8 %) a Velké Británie (9,5 %)⁴⁰.

Finové v posledních letech nejvíce navšt vují Estonsko (23 %), Špan lsko (23 %) a Švédsko (9,7 %). Výnosy z cestovního ruchu jsou každoro n menší než výdaje finských ob an v zahrani í. V roce 2005 p evyšovaly výdaje Fin v zahrani í o 703,5 mil. EUR výdaje turist ve Finsku a pro rok 2006 se po ítalo s ješt v tším schodkem 845 mil. EUR⁴⁰.

V dopravních a telekomunika ních službách dochází každoro n k nár stu o 2,5 – 3,5 %. Finsko má 78 189 km silnic a dálnic a silni ní doprava obstarává hlavní p epravu osob i náklad . Druhou nejvíce využívanou dopravou je železni ní doprava, kde se p edevším v oblasti p epravy zboží a náklad m že pozorovat p esun ásti zásilek ze silnic na železnici.

Celkov se železni ní a silni ní dopravou ro n p epraví 93 % všech zásilek. Zbytek p ipadá na námo ní a í ní dopravu. V oblasti p epravy osob jasn vede doprava vlastními dopravními prost edky, na ve ejnou dopravu p ipadá pouze 17 %, kdy obyvatelé využívají nejvíce autobusy (60 %), železnici (10,5 %) a tramvaje (10 %)⁴⁰.

Telekomunika ní služby jsou d ležitou sou ástí finského sektoru služeb.

V posledních letech je zde vývoj podobný jako v ostatních zemích EU, kdy klesá po et uživatel pevných telefonních linek a zvyšuje se podíl hovor z mobilních telefon a p ipojení k internetu. K nejv tším spole nostem v tomto oboru pat í firmy Sonera, Elisa nebo Finnet, které poskytují svým zákazník m p ipojení k pevné lince i mobilnímu telefonu, internetové služby i kabelovou televizi.

Vstup do EU m l p íznivý vliv také na finský bankovní trh, kam vstoupilo mnoho zahrani ních institucí a tím došlo ke zvýšení efektivnosti bankovních operací. Dnes pat í finský bankovní trh k nejefektivn jším mezi zem mi EU a nap íklad úrokové sazby pro

40 http://www.stat.fi/tup/suoluk/suoluk_liikenne_en.html; 23. 5. 2007

(28)

p j ky domácnostem pat i k nejnižším v EU⁴¹. Na bankovním trhu operuje 343 bank, p i emž t i nejv tší bankovní skupiny provád jí více než 80 % kreditních a debetních operací na trhu.

Nejv tšími bankovními skupinami jsou Nordea Bank Finland, OKO Bank Group a Sampo.⁴² Finsko má též velmi rozvinutý systém pojiš ovnictví, na finském trhu operuje 67 pojiš oven, z ehož 21 je zahrani ních. ty i nejv tší pojiš ovací skupiny Muut, Tapiola, Nordea Group a Sampo Group obsluhují 80 – 90 % celého trhu⁴³.

Na záv r uvádím tabulku, která ukazuje tempa meziro ního r stu ve všech oblastech sektoru služeb. Nejv tší tempa r stu vykazuje obchod a finan ní a pojiš ovací sektor, slibn se rozvíjí i služby pro podnikatele. Naopak nejmenší tempo r stu vykazuje správa a sociální pojišt ní.

Tabulka .4: Tempa r stu sektoru služeb v letech 2002 - 2006 Služby Podíl v % na

HDP tempa r stu v %

2006 2002 2003 2004 2005 2006

obchod 11,0 5,4 4,5 6,5

stravovací a ubytovací služby 1,2 2,0* 4,5*

-1,0 2,5 4,0

doprava a komunikace 10,8 2,9 2,4 6,4 2,6 3,6

finan nictví, pojiš ovnictví 3,3 10,4 3,0 4,5

služby pro podnikatele 15,9 2,1** 2,7**

3,3 2,4 3,9

správa a sociální pojišt ní 4,2 0,9 1,4 -1,1 0,0 0,3

ostatní služby 13,9 2,0 1,1 0,8 1,5 0,6

* obchod a stravovací a ubytovací služby dohromady

** finan nictví, pojiš ovnictví a služby pro podnikatele dohromady

zdroj: http://www.businessinfo.cz/sti/finsko-ekonomicka-charakteristika-zeme/215/1000417/?sec=4; 24. 5. 2007

41 http://virtual.finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=25876; 23. 5. 2007

42 http://www.expat-finland.com/finance/banking.html; 24. 5. 2007

43 http://www.expat-finland.com/finance/insurance.html; 24. 5. 2007

(29)

4. VÝVOJ FINSKÉHO HOSPODÁ STVÍ

Finské hospodá ství prošlo v posledních dvaceti letech dramatickým vývojem. V 80.

letech 20. století se finská ekonomika slibn rozvíjela, tempo r stu HDP p evyšovalo pr m r zemí EU a míra nezam stnanosti se udržovala na velice nízké hladin . Poté však nastal rok 1989 a došlo k rozpadu Sov tského svazu. Finsko tím ztratilo odbytišt svých výrobk na východních trzích a dostalo se do exportních problém . Finský vývoz se rychle p eorientoval na západní trhy, ale Finové museli své výrobky inovovat, aby obstály v náro né konkurenci západních zemí. Proto došlo v první polovin 90. let k recesi finské ekonomiky, kdy rapidn rostla nezam stnanost a klesal HDP. V roce 1992 si Finové podali p ihlášku do EU i z toho d vodu, že doufali ve zlepšení ekonomické situace zem , když budou leny EU.

V roce 1994 nastal zlom a došlo k obnovení hospodá ského r stu. Až do roku 2000 si finská ekonomika udržovala vysoká tempa r stu HDP, velké p ír stky domácí poptávky a zvýšení exportu i importu. Navzdory rychlému r stu ekonomiky se Fin m však poda ilo udržet nízkou hladinu inflace. Nezam stnanost se za ala b hem tohoto období snižovat, nicmén stále z stávala nad pr m rem zemí EU. Po roce 2000 se r st ekonomiky zna n zpomalil, i když v porovnání s ostatními lenskými zem mi EU finská ekonomika stále vykazovala nadpr m rné hodnoty.

Vývoj finské ekonomiky je zhodnocen v následujících kapitolách z hlediska hlavních ukazatel , jako je r st HDP, míra nezam stnanosti, inflace, vývoj domácí poptávky a vládní spot eby a dynamika exportu a importu. Pozornost bude v nována také vývoji finského státního dluhu a bilanci ve ejných financí, jakožto dvou fiskálních kritérií, které jsou hodnoceny p i p ístupu zem do EU.

4.1 Vývoj finského hospodá ství v období p ed vstupem do EU

P ed rokem 1989 se finská ekonomika vyzna ovala dynamickým tempem r stu, meziro ní p ír stek HDP byl v letech 1984 – 1989 pr m rn 4 %. V tomto období z stávala relativn nízká i míra nezam stnanosti, pr m rn 5,2 %, což bylo pod pr m rem zemí EU.

Finská domácí poptávka také až do roku 1989 dynamicky vzr stala. Jediné, co v tomto období sužovalo ekonomiku Finska, byla relativn vysoká inflace, pr m rn 5,3 %, ímž v bec nespl ovala Maastrichtské konvergen ní kritérium. Finský export rostl jen mírn , pr m rn 2,5 %, naopak import vzr stal dynamicky p edevším na konci 80. let. Také ve ejná spot eba se zvyšovala relativn rychlým tempem až do roku 1990.

(30)

V roce 1990 se však kv li rozpadu Sov tského svazu a ztráty východních trh dostavila recese finské ekonomiky a negativn se promítla do v tšiny hospodá ských ukazatel . Hrubý domácí produkt klesal až do roku 1993 a nezadržiteln za ala stoupat nezam stnanost, v roce 1993 se dostala až na 16,4 %. Domácí poptávka též nezadržiteln klesala, pr m rn o 5,3 % ro n . Na export m la recese nicmén dobrý vliv, nebo po po áte ním poklesu o 7,1 % se v roce 1992 dynamika exportu rapidn zvýšila. Import poklesl až o 13,5 % , v roce 1992 došlo ke zlepšení, ale dynamika importu byla celkov velmi malá, pouze kolem 1 %. Recese však m la pozitivní vliv na inflaci a ve ejnou spot ebu. Ve ejná spot eba za ala meziro n klesat, v roce 1993 až o 4,3 %. V tomto období se také razantn snížila inflace, a to až na 1,1 % v roce 1994, ímž se Finsko za adilo k zemím EU s podpr m rnou inflací.

V roce 1994 nastal obrat, recese byla p ekonána a finská ekonomika za ala op t dynamicky r st. V tomto roce HDP i domácí poptávka vzrostla o 3,7 %, což m lo rozhodující vliv na obnovení hospodá ského r stu. Vysokou dynamiku si zachoval i export s 13,1 % a import s 12,8 % meziro ním p ír stkem. Inflace z stala velmi nízká, v tomto roce p edstavovala 1,1 %. Ve ejná spot eba vzrostla jen o 0,3 %. Následkem recese se však ve finském hospodá ství usídlila velmi vysoká nezam stnanost, která dosahovala až 16,8 %.

Na záv r jsou uvedeny nejd ležit jší ukazatele finské ekonomiky v letech 1984 – 1994 uspo ádané do níže uvedené tabulky. Lze íci, že Finsko vstupovalo do EU s prosperující ekonomikou poté, co se jim úsp šn poda ilo zvládnout recesi. Jediné, co se postupn stávalo velkým problémem, bylo vysoké procento nezam stnaných.

(31)

Tabulka .5: Ukazatele finské ekonomiky v letech 1984 – 1994

1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 Meziro ní p ír stek

HDP v % 3,0 3,4 2,4 4,1 4,9 5,7 - -5,9 -3,2 -0,6 3,7 Meziro ní p ír stek

spot eb. cen v % 7,1 5,9 2,9 4,1 5,1 6,6 6,2 4,3 3,0 2,1 1,1 Míra nezam stnanosti

v % 5,9 6,1 6,7 4,9 4,4 3,1 3,2 7,1 12,5 16,4 16,8 Meziro ní p ír stek

domácí poptávky v % 2,2 2,9 2,2 5,2 6,6 7,6 -1,3 -8,3 -6,1 -5,6 3,7 Meziro ní p ír stek

exportu v % 5,0 1,1 1,2 2,7 3,7 1,3 1,4 -7,3 10,4 16,7 13,1 Meziro ní p ír stek

importu v % 1,6 6,4 2,6 9,2 11,1 8,9 -0,6 -13,5 0,6 1,3 12,8 Meziro ní p ír stek

ve ejné spot eby v % 2,7 4,5 3,1 4,3 2,3 2,3 3,8 2,0 -2,3 -4,3 0,3 zdroj: Karpová, E.: Hospodá ský vývoj Rakouska, Švédska a Finska po vstupu do Evropské unie. Praha:

Oeconomica, VŠE, 2006, str. 41

Recese finské ekonomiky se však neblaze podepsala na r stu státního dluhu.

Následující tabulka ilustruje rychlý r st státního dluhu b hem let 1990 – 1994. Toto období p itom bylo kritické pro posuzování pln ní kritérií pro vstup do EU. Se svým dluhem 57,8 % HDP jen t sn Finsko splnilo kritérium, kdy státní dluh nesmí p esáhnout 60 % HDP zem .

Tabulka .6: R st finského státního dluhu v letech 1990 – 1994

1990 1991 1992 1993 1994

% HDP 14,0 22,2 40,0 55,3 57,8

Miliard EUR 12,5 19,0 33,3 46,4 51,0 zdroj: http://www.stat.fi/tup/suoluk/suoluk_valtiontalous_en.html; 30. 5. 2007

4.2 Vývoj finské ekonomiky v prvních p ti letech postupu do EU (1995 – 1999)

lenství v EU se na finské ekonomice v prvních p ti letech projevilo p ízniv . V polovin 90. let se Finsko za adilo mezi zem EU s pr m rnou ekonomickou úrovní.

Oproti p edchozím obdobím totiž finská ekonomika zaznamenala rapidní r st p edevším zásluhou rychlé restrukturalizace a modernizace pr myslu. Konkurenceschopnou se finská ekonomika stala p edevším díky zam ení svého pr myslu na elektrotechnické a technologicky náro né progresivní obory.

(32)

Tempo r stu HDP bylo b hem let 1995 – 1999 vysoké, pr m rn 4,5 %, což p evyšovalo pr m r zemí EU (2,9 %)⁴⁴. Navzdory vysokému tempu r stu ekonomiky z stala inflace nízká. Vykazovala však malý rostoucí trend, pr m rn kolem 1 %, ímž pat ilo Finsko k zemím s nižší inflací, než byl pr m r EU (1,4 %)⁴⁴. V tomto období m lo lenství v EU také dopad na snižující se nezam stnanost, která b hem prvních p ti let klesla o 5,2 % na kone ných 10,2 %. Z hlediska finského pracovního trhu se jednalo o pokrok, ovšem tato míra nezam stnanosti stále p esahovala pr m r EU (9,1 %)⁴⁴. Vysokou dynamiku r stu zaznamenala i domácí poptávka, která rostla meziro n pr m rn o 3,8 %, což p ispívalo k silnému hospodá skému výkonu finské ekonomiky b hem tohoto období.

Naopak ve ejná spot eba za ala po vstupu do EU op t r st, ale po roce 1998 došlo ke zpomalení r stu ve ejné spot eby. Vysoká tempa exportu i importu po vstupu do EU za ala klesat, ale až do roku 1999 se Finsko drželo nad pr m rem EU. Nejd ležit jší ukazatele finské ekonomiky v prvních p ti letech po vstupu do EU jsou uspo ádány v níže uvedené tabulce.

Tabulka .7: Ukazatele finské ekonomiky v letech 1995 – 1999

1995 1996 1997 1998 1999

Meziro ní p ír stek HDP v % 3,4 3,9 6,3 5,0 3,4 Meziro ní p ír stek spot eb. cen v % 0,8 0,6 1,2 1,4 1,2 Míra nezam stnanosti v % 15,4 14,6 12,7 11,4 10,2 Meziro ní p ír stek domácí poptávky v % 4,4 2,5 4,8 4,6 2,8 Meziro ní p ír stek exportu v % 8,7 6,1 14,1 8,9 7,1 Meziro ní p ír stek importu v % 7,9 6,3 11,3 8,5 4,3 Meziro ní p ír stek ve ejné spot eby v % 2,0 2,5 4,1 1,7 2,0

zdroj: Karpová, E.: Hospodá ský vývoj Rakouska, Švédska a Finska po vstupu do Evropské unie. Praha:

Oeconomica, VŠE, 2006, str. 44

Co se tý e finského státního dluhu, z níže uvedené tabulky je patrné, že se do roku 1997 absolutn zvyšoval. Nicmén pom rem k HDP došlo po vstupu do EU k poklesu státního dluhu a to o 11,2 %, kdy v roce 1995 dosahoval dluh 56,7 % HDP, kdežto v roce 1999 už klesl na 45,5 % HDP. V tomto období se Finsko spole n s Lucemburskem a Francií za adilo mezi t i zem EU, které byly schopny dodržovat stanovené konvergen ní kritérium.⁴⁵

44http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_schema=PORTAL&scre en=welcomeref&open=/&product=STRIND_ECOBAC&depth=2; 31. 5. 2007

45 Cihelková, E. a kol.: Evropská integrace – Evropská unie. Praha: Oeconomica, VŠE, 2004, str. 182