SPOLEČNOSTI NA VEREJNÝ TRH

(1)

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Studijní obor: Finance a právo

^ m m %

VSTUP SPOLEČNOSTI N A VEREJNÝ TRH

I n i t i a l P u b l i c O f f e r i n g

B a k a l á ř s k á práce

Vedoucí práce:

Ing. Dagmar LINNERTOVÁ, Ph.D.

Brno, 2018

Autor:

Jakub Boltvan

(2)

(3)

f.

"ľ/M OB***

M A S A R Y K O V A UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta

Student:

O b o r : Název práce:

Název práce a n g l i c k y :

ZADANÍ b a k a l á r s k e p r a c e

Akademický rok: 2 0 1 7 / 2 0 1 8 Jakub Boltvan

Finance a právo

V s t u p společnosti n a veřejný trh Initial Public O f f e r i n g

Cíl práce, p o s t u p a použité m e t o d y : Cílem práce je n a základě analýzy v y h o d n o t i t připravenost v s t u p u společnosti K i w i . c o m n a veřejný trh.

R o z s a h grafických prací:

R o z s a h práce b e z příloh:

Literatura:

Postup práce:

1. Úvod a stanovení cílů práce

2. Teoretická východiska připravenosti společnosti pro vstup n a burzu C P 3. Finanční analýza společnosti v dané ekonomické situace se zaměřením n a p r o blematiku IPO

4. Formulace doporučení pro d a n o u společnost, vlastní návrh řešení 5. Shrnutí výsledku

6. Závěr

Použité m e t o d y : analýza, k o m p a r a c e , d e d u k c e Podle pokynů vedoucího práce

3 5 - 4 5 stran

R E Ž Ň Á K O V Á , Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. 1. v y d . Praha:

G r a d a Publishing, 2 0 1 2 . 1 4 2 s. ISBN 9 7 8 8 0 2 4 7 1 8 3 5 4 .

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. V y d . 1. Brno: C o m p u t e r Press, 2 0 0 7 . v, 1 5 4 . ISBN 9 7 8 8 0 2 5 1 1 8 3 0 6 .

R E J N U Š , Oldřich. Finanční trhy. 2. rozš. v y d . O s t r a v a : K e y Publishing, 2 0 1 0 . 6 5 9 s. ISBN 9 7 8 8 0 7 4 1 8 0 8 0 4 .

M E L U Z l N , Tomáš a M a r e k Z I N E C K E R . IPO: prvotní veřejná nabídka akcií jako zdroj financování rozvoje podniku. Brno: C o m p u t e r Press, 2 0 0 9 . ISBN 9 7 8 - 8 0 - 2 5 1 - 2 6 2 0 - 2 .

Ing. D a g m a r Linnertová, P h . D . Katedra financí

Vedoucí práce:

Pracoviště vedoucího práce:

D a t u m zadání práce: 2 0 . 2. 2 0 1 7

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení d o IS je u v e d e n v platném h a r m o n o g r a m u akademického r o k u .

V Brně d n e : 1 6 . 4 . 2 0 1 8

(4)

(5)

Jméno a příjmení autora:

Název bakalářské práce:

Název práce v angličtině:

Jakub Boltvan

Vstup společnosti na veřejný trh Initial Public Offering

Katedra: Financí

Vedoucí bakalářské práce Rok obhajoby:

Ing. Dagmar Linnertová, Ph.D.

2018

Anotace

Bakalářská práce se zaměřuje na připravenost společnosti Kiwi.com vstoupit na veřejný trh cenných papírů prostřednictvím prvotní veřejné nabídky akcií (IPO). V první části práce je pojednáváno o základních předpokladech, které by společnost měla splňovat a také detailně popsán proces veřejné nabídky cenných papírů. Druhá část se již věnuje analýze jednotlivých předpokladů s hlubším zaměřením na finanční zdraví společnosti.

Annotation

Bachelor thesis focuses on readiness of the company Kiwi.com for an initial public offering (IPO). First part of the thesis deals with main requirements that should company meet. This part also describes in detail the process of the IPO. The second part includes the analysis of individual requirements with deeper focus on financial health of the company.

(6)

(7)

Klíčová slova

prvotní veřejná nabídka akcií, kapitálový trh, burza, finanční analýza

Key words

Initial public offering, capital market, stock exchange, financial analysis

(8)

(9)

Prohlašuji, že j sem bakalářskou práci Vstup společnosti na veřejný trh vypracoval samostatně pod vedením Ing. Dagmar Linnertové, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty M U .

V Brně dne 16.4.2018

vlastnoruční podpis autora

(10)

(11)

Poděkování

Touto formou bych rád poděkoval Ing. Dagmar Linnertové Ph.D. za její cenné rady, připomínky a odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Také bych chtěl poděkovat mé rodině, všem přátelům a známým za podporu, kterou mi dodávali při tvorbě této práce.

(12)

(13)

Obsah

Ú V O D 10

1 T E O R E T I C K Á V Ý C H O D I S K A 12

], 1 K A P I T Á L O V Ý T R H 12 1.2 INITIAL P U B L I C O F F E R I N G ( I P O ) - V E Ř E J N Á NABÍDKA C E N N Ý C H PAPÍRŮ 15

1.2.1 Vymezení pojmu 15

1.2.2 Historie 15 1.2.3 Právni úprava 17

1.3 P Ř E D P O K L A D Y PRO ÚSPĚŠNÉHO KANDIDÁTA 19

1.4 FINANČNÍ ZDRAVÍ PODNIKU 22

1.4.1 Metody finanční analýzy 22 1.4.2 Analýza poměrovými ukazateli 22

1.4.3 Analýza soustav ukazatelů 26

1.5 P R O C E S PRVOTNÍ V E Ř E J N É NABÍDKY 29

1.5.1 Přípravná fáze 29 1.5.2 Realizační fáze 29 7.5.3 Post realizační fáze 40

1.6 V Ý H O D Y A NEVÝHODY 41

2 A N A L Ý Z A S P O L E Č N O S T I A J E J Í P Ř I P R A V E N O S T P R O V S T U P N A V E Ř E J N Ý T R H 43

2.1 P Ř E D S T A V E N Í SPOLEČNOSTI 43 2.2 Z Á K L A D N Í A R E G U L A T O R N Í P O Ž A D A V K Y 46

2.3 M A K R O E K O N O M I C K É P Ř E D P O K L A D Y 48 2.4 FINANČNÍ A N A L Ý Z A SPOLEČNOSTI 50

3 F O R M U L A C E V Ý S L E D K Ů A Z Á V Ě R E Č N É D O P O R U Č E N Í 54

Z Á V Ě R 56

S E Z N A M P O U Ž I T Ý C H Z D R O J Ů 57

S E Z N A M O B R Á Z K Ů 59

S E Z N A M T A B U L E K 60

S E Z N A M G R A F Ů 61

S E Z N A M P O U Ž I T Ý C H Z K R A T E K 62

(14)

Ú v o d

Tématem bakalářské práce je vstup společnosti na veřejný trh pomocí prvotní veřejné nabídky akcií neboli IPO. Emitování akcií je jednou z možností, jak financovat podnikatelské aktivity společnosti. Ačkoliv je tato forma v České republice využívána pouze minimálně, například v U S A jde o jednu z nej častějších forem financování a v praxi se říká, že kdo není na burze jako by neexistoval.

Předmětem analýz a šetření v této práci je brněnská společnost Kiwi.com, jež se zabývá prodejem letenek. Kiwi.com je jedna z nejrychleji rostoucích firem ve střední Evropě, a je také předmětem mnoha odborných debat ohledně jejího možného vstupu na veřejný trh. Jakožto zaměstnanec této společnosti i mě osobně tato problematika zajímá a touto prací bych chtěl zjistit reálnou situaci a možnosti firmy.

Bakalářská práce je rozdělena do tří na sebe navazujících hlavních částí. A to na část teoretickou, kde budou nejprve uvedeny teoretické poznatky zaměřené na fungování a dělení kapitálového trhu. Poté bude vymezen samotný pojem prvotní veřejné nabídky akcí (IPO).

V další části jsou uvedeny jednotlivé předpoklady pro úspěšný vstup na veřejný trh. V této části je věnováno hlubší zaměření finančnímu zdraví společnosti. Druhá polovina teoretické části se

soustředí především na samotný proces úpisu akcií.

V analytické části bude nejprve představena společnost Kiwi.com a přiblížen princip jejího podnikání. Další části již budou zkoumat jednotlivé předpoklady uvedené v části teoretické, které by měla společnost splňovat pro úspěšný vstup na veřejný trh cenných papírů.

V poslední části mé práce budou formulovány výsledky analytické části a uvedeno závěrečné doporučení.

Hlavním cílem práce je na základě analýzy vyhodnotit připravenost vstupu společnosti Kiwi.com na veřejný trh.

Pro dosažení tohoto cíle jsou stanoveny tři následující parciální cíle:

1. Zjištění, zda společnost splňuje vybrané základní a regulatorní požadavky pro vstup na veřejný trh, mezi které můžeme zařadit především postavení společnosti na trhu a možnost potencionálního růstu, správnou právní formu či vhodné účetnictví.

2. Analýza vybraných makroekonomických ukazatelů a následné zhodnocení aktuální ekonomické situace v České republice a Evropské unii.

3. Provedení finanční analýzy společnosti a zhodnocení finančního zdraví společnosti.

(15)

K vypracování této práce byly použity metody analýzy, komparace a dedukce. Analýza vyjadřuje rozložení zkoumaného celku najednotlivé části a následnému rozboru a prozkoumání dílčích částí samostatně. Tato metoda bude použita především na analýzu finančního zdraví společnosti. Metoda komparace je využívána pro porovnání informací od dvou či více subjektů a jejím cílem je zjištění, jak se navzájem od sebe liší. Komparace bude využita při porovnání některých finančních ukazatelů více společností. Dedukce je proces usuzovaní, ve kterém se od předpokladů dochází k závěru. Tato bude použita pro zbývající část práce.

Výsledek této práce by mohl napomoci společnosti při rozhodování, zda vstoupit, nebo nevstoupit na veřejný trh.

(16)

1 T e o r e t i c k á v ý c h o d i s k a

V této části práce je nejprve popsáno fungování a dělení kapitálového trhu. Poté je vymezen samotný pojem prvotní veřejné nabídky akcí (IPO) a uvedeny jednotlivé předpoklady pro úspěšný vstup na veřejný trh, především v zaměření na finanční zdraví společnosti. Druhá polovina teoretické části se soustředí především na samotný proces úpisu akcií.

1.1 K a p i t á l o v ý trh

Kapitálový trh je jednou z kategorií finančního trhu (viz. obrázek č.l). Hlavním úkolem finančního trhu je zejména alokace peněžních prostředků od přebytkových subjektů k subjektům deficitním a to nejlépe co nejefektivněji. Tento proces může probíhat buď přímo, polopřímo či nepřímo.

Při přímém financování se subjekty střetávají napřímo prostřednictvím finančního trhu.

Nutno podotknout, že tento způsob má vysoké transakční náklady spojené s vyhledáváním věřitelů, kteří by si dané primární cenné papíry zakoupili.¹

U polopřímého financování se investoři a vypůjčovatelé střetávají pomocí finančního zprostředkovatele, který obchoduje na cizí účet. Dá se tedy říct, že přeprodává primární cenné papíry.²

Nepřímé financování probíhá také za přítomnosti finančního zprostředkovatele jen s tím rozdílem, že zde finanční zprostředkovatel obchoduje na vlastní účet. Nepřímé financování obsahuje dvě separátní, ale zároveň simultánní transakce:³

a) zprostředkovatel emituje sekundární finanční instrumenty, které nakupují přebytkové subjekty,

b) zprostředkovatel nakupuje primární finanční instrumenty, které emitují deficitní jednotky Nepřímé financování zajišťují zejména komerční banky, pojišťovny, investiční společnosti, spořitelny a penzijní fondy.

1 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-3671-6. s. 49

2 viz. přechozí citace

3 NÝVLTOVÁ, Romana. Mezinárodní kapitálové trhy: zdroj financování. Praha: Grada, 2007. I S B N 978-80- 247-1922-1.

(17)

Obrázek 1 - Struktura finančního trhu

Finanční trh

Devizový trh

Peněžní trh

Kapitálový trh

Trh drahých kovů

Trh krátkodobých

Úvěrů

Trh krátkodobých

cenných papírů

Trh dlouhodobých

cenných papírů TRH CENNÝCH P A P Í R Ů

Trh dlouhodobých

Úvěrů

Vlastní zpracování dle Rejnuš (2014)

Jak vyplývá z výše uvedeného obrázku č.l, kapitálový trh můžeme rozdělit na trh dlouhodobých cenných papírů a trh dlouhodobých úvěrů. Trh cenných papírů dále členíme podle jeho obchodovatelnosti, jak znázorňuje obrázek č. 2.

Obrázek 2 - Dělení trhu s cennými papíry

Trh c e n n ý c h p a p í r ů

Trhy neveřejné

Trhy neorganiiované /Tiv. QTC - TRHY

Trhy neveřejné

Trhy organizované / Burzovní, resp. mimoburzovní

Vlastní zpracování dle Rejnuš (2014)

(18)

Funkce primárního trhu spočívá zejména v získávání nových peněžních zdrojů. Při prodeji cenných papírů na primárním trhu získává peníze jejich emitent, přičemž se jedná o jejich prodej prvním nabyvatelům.⁴ Účastníky primárních trhů jsou vedle emitentů především institucionální investoři, jako například penzijní fondy, investiční fondy nebo pojišťovny, které disponují velkým množstvím finančních prostředků.

Společnosti, které emitují cenné papíry skrze primární trh často najímají velké investiční banky, které se snaží v krátkém časovém období obstarat dohodu s výše uvedenými investory o odkupu co největšího množství nabízených cenných papírů. Z tohoto důvodu nejsou menší investoři schopni v této fázi zasáhnout do obchodování.⁵

Sekundární trhy slouží k obchodování již dříve emitovaných cenných papírů a jejich funkcí je zejména stanovení tržní ceny těchto cenných papírů a zajištění jejich likvidity.⁶ Příkladem

sekundárních trhů jsou například světoznámé burzy jako New York Stock Exchange, London Stock Exchange nebo také Burza cenných papírů Praha.

4 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-3671-6. s. 66

5 What's the difference between primary and secondary capital markets? [online], [cit. 2018-01-03]. Dostupné z:

https://www.investopedia.com/ask/answers/012615/whats-difference-between-primary-and-secondary-capital- markets.asp

6 REJNUŠ, Oldřich Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-3671-6. s. 66

(19)

1.2 Initial Public Offering (IPO) - V e ř e j n á n a b í d k a c e n n ý c h p a p í r ů

1.2.1 Vymezení pojmu

Definic IPO můžeme najít v publikacích i na internetu několik, většinou se jedná o zahraniční zdroje ze Spojených státu a zemí západní Evropy. Tato skutečnost je dána tím, že IPO má právě na těchto trzích dlouholetou tradici a patří k zavedeným způsobům financování.

Například americká burza N A S D A Q se přiklání k definici IPO: „prvníprodej akcií soukromé společnosti veřejnosti"¹

Americká komise pro cenné papíry (SEC) vymezuje IPO jako „první veřejné vydání akcií podnikem, s jehož akciemi se doposud na veřejném kapitálovém trhu neobchodovalo"⁸

Poradenská společnost ERNST & Y O U N G zase definuje IPO jako „prvotní nabídku podnikových akcií veřejnosti"⁹

Z výše uvedených definic vyplývá, že většina autorů klade při vymezení pojmu IPO důraz na skutečnost, že společnost nabízí své akcie poprvé veřejnosti a zároveň vstupuje na veřejně organizovaný trh cenných papírů.

1.2.2 Historie

Původní zmínky o získávání kapitálu formou veřejné nabídky akcií a jejich následné obchodování datujeme již do období první římské republiky okolo roku 400 př. n. 1., kdy společnosti nazývané publicani měly oddělené vlastnictví a vedení společnosti. Vlastníky tedy byly majitelé akcií, s kterými dále obchodovali.^{1 0}

Co se týče dalšího vývoje stojí za zmínku vznik nizozemské Východoindické společnosti na začátku 17.století, který byl důležitým okamžikem pro novodobé IPO. Vlastníci společnosti se rozhodli financovat své obchodní plavby vydáním akcií, které nabídli veřejnosti.^{1 1}

7 N A S D A Q . Initial public offering (IPO) [online], [cit. 2011]. Dostupné z:

http://www.nasdaq.eom/investing/glossary/i/initial-public-offering

8 SEC. Initial public offering (IPO) [online], [cit. 2011]. Dostupné z: https://www.sec.gov/fast- answers/answersipohtm.html

9 Ernst and Young. Secrets of successful IPOs [online]. 2014, [cit. 2015-08-03]. Dostupný na z:

http://www.ey.com/GL/en/Services/

1 0 Origins of the IPO and the Dutch Trading Company [online]. Dostupné z: http://www.tcc5.com/origins-of-the- IPO-and-the-dutch-trading-company.htm

1 1 viz. přechozí citace

(20)

Financování pomocí prvotní veřejné nabídky akcií se začalo na trzích objevovat a uplatňovat ve větším měřítku od konce padesátých a počátku šedesátých let z j ednoduchého důvodu.

Banky v té době kladly přísné podmínky pro poskytnutí úvěru. Základem pro jejich rozhodování jim sloužila historie podniku, dlouhodobá pozice na trhu a účetní výkazy. Bylo proto přirozené, že nové podniky, jejichž podnikatelský plán byl založen na nové myšlence nebo nedávnem objevu (zejména v oborech jako elektronika nebo výpočetní technika), nemohly těmto nárokům zkrátka vyhovět.^{1 2}

Nejlepším příkladem tohoto vývoje je dnes již proslulé Sillicon Valley, kde firmy jako Apple nebo Microsoft získaly finanční prostředky právě prostřednictvím LPO. Tento trend můžeme sledovat na obrázku č. 3, kdy od roku 1996 vidíme silný nárůst v počtu IPO, a to zejména díky vstupu mnoha technologických firem na veřejně obchodovatelné trhy. Graf také názorně ukazuje silné propojení mezi aktuální ekonomickou situací a stavem na kapitálových trzích.^{1 3} Obrázek 3 - Počet IPO v U S A mezi roky 1980-2011

800

700

600

500

400

300

200

100

0

i II 1 . „ ^/

^s

\

SSS S S i l l l i T T í l h r T I Í

80

70

60

50

40

30 SP

20

10

<& 4> 4> 4? & 4? 4> 4? d> 4? 4> 4> 4? # 4? 4? 4> é> 4> é? 4- # é? ŕ <^ #^A é <ŕ ^ v v v v v v v v v v v v v v v v v *? v v^{t v} ^^a í¹ f^{t t}¹ t t t t t

Zdroj: SEC (2012)

1 2 LIŠKA, Václav. IPO kmenové akcie a j ej ich primární emise. Praha: H Z Editio, 2001. Český kapitálový trh.

ISBN 80-860-0936-X. s. 68

1 3 Příkladem může být například tzv. Dot-com bubble v roce 2000, kdy počet společností, které se rozhodli uskutečnit IPO výrazně poklesla. Dalším příkladem je finanční krize v roce 2008 a 1987.

(21)

1.2.3 Právní úprava

Ještě předtím, než společnost začne se samotným procesem na přípravu veřejné nabídky akcií, musí splňovat vybraná kritéria stanovená zákonem nebo pravidly burzovního trhu, na který se chystá vstoupit. Ačkoliv je v této fázi procesu velmi nepravděpodobné, že by již společnost věděla, na kterém trhu bude chtít svou prvotní veřejnou nabídku provést, mezi daná kritéria bude například patřit minimální výše tržeb, cash-flow nebo čistý zisk. Mezi další se pak může řadit také minimální velikost emise, množství akcií nebo samotná struktura emise.^{1 4}

Regulace v České republice

Každý právní systém obsahuje svou vlastní právní úpravu, zákonné i podzákonné akty, které regulují fungování kapitálového trhu a dozor nad ním. Žádný právní řád ovšem neobsahuje samostatný primární právní předpis, který by se věnoval pouze prvotní veřejné nabídce akcií.

Jinak to není ani v České republice. Veřejné nabídce se věnuje hned několik právních aktů, mezi které řádíme například:

• zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů

(ZPKT),

• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (OZ),

• zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstev (o obchodních korporacích),

• zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance,

• zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu.

Pravděpodobně nej důležitějším právním aktem je zákon o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen ZPKT).

Ten ve svém §56 uvádí, že na regulovaný trh může být přijat pouze investiční nástroj:

i. kterému bylo přiděleno identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN),

ii. který je volně obchodovatelný,

iii. který umožňuje řádné stanovení cen a vhodný způsob vypořádání.

Další §65 uvádí, že organizátor regulovaného trhu může k obchodování na oficiálním trhu přijmout pouze akcie, jestliže:

i. právní postavení emitenta je v souladu s právem státu, ve kterém má emitent sídlo ii. minimální velikost emise je 1.000.000 EUR,

iii. emitent těchto akcií zveřejnil účetní uzávěrku podle zákona upravující účetnictví nejméně za tři po sobě následující účetní období,

iv. akcie splňují požadavky práva státu, podle kterého byly vydány, v. není vyloučena ani omezena převoditelnost těchto akcií,

1 4 ESPINASSE, Philippe. IPO: a global guide. Expanded second edition. Hong Kong: Hong Kong University Press, 2014. ISBN 978-988-8083-19-0. s. 5

(22)

vi. minimální množství akcií, které má být přijato k obchodování je stanoveno na 25 % z celkového počtu akcií emitenta.

O samotné emisi by se mělo reálně uvažovat při objemu přibližně 20 mil. E U R , i když je zákonem stanovená hranice pouze na 1 mil. E U R . Je totiž nutné si uvědomit, že čím nižší emise bude, tím vyšší budou relativní náklady spojené s IPO.^{1 5}

Pokud se blíže podíváme na minimální velikost emise, ta by měla být dle obchodníků s cennými papíry stanovena v rozmezí 30-40 % a to především pro zabezpečení likvidity emise.^{1 6}

Je ovšem nutné dát si pozor, aby nabízených akcií nebylo až příliš. Pokud by stávající vlastníci společnosti nabídli při veřejné nabídce většinu svých akcií s cílem maximalizovat svůj odchod ze společnosti, veřejnost by si mohla myslet, že vlastníci již nemají o firmu zájem a chtějí j i nabídnout jen z toho důvodu, aby získali více finančních prostředků pro sebe, místo pro budoucí rozvoj společnosti.^{1 7}

Co se týče dalšího obsahu právní úpravy, poměrně velká část se zabývá prospektem cenného papíru, ten bude detailněji popsán v dalších kapitolách mé bakalářské práce.

1 5 MELUZÍN, Tomáš a Marek Z I N E C K E R . IPO: prvotní veřejná nabídka akcií jako zdroj financování rozvoje podniku. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2620-2., s. 51

1 6 viz. předchozí citace

(23)

1.3 P ř e d p o k l a d y pro ú s p ě š n é h o k a n d i d á t a

Vedle regulatorních požadavků uvedených v předchozí kapitole, zde existují také některé další předpoklady, které je nutné splnit, aby se společnost mohla dále posunout k samotné přípravě pro IPO.

Makroekonomické předpoklady

Vhodné období pro realizaci IPO je stav, kdy na finančním trhu existuje dostatečná poptávka po akciích společnosti. Dále je nutno podotknout, že finanční systém je velmi úzce navázán na ekonomický systém, a proto je finanční systém ovlivněn jak současným, tak i budoucím vývojem národní a světové ekonomiky. Je proto nutné při emitování akcií přihlížet k působení hospodářského cyklu.

Obrázek 4 - Vývoj HDP v návaznosti na jednotlivé fáze hospodářského cyklu

HDP r

Zdroj: Rejnuš (2008)

Pro vhodné období můžeme uvést zejména tři fáze hospodářského cyklu, vhodné pro realizaci IPO (body 2-4 v obrázku č. 4). První fáze začíná, když se ekonomika pomalu začíná vzpamatovávat z recese, ceny začínají pomalu růst a začíná se měnit i všeobecné očekávání týkající se konce krize a následného urychlování rozvoje. Na to pozitivně reagují i investoři zvýšením poptávky po akciích, jejichž cena začínají pomalu růst (bod 2 v obrázku č. 4).

V následující fázi hospodářského cyklu, kdy inflace i úrokové sazby zůstávají stále poměrně nízko se však celková produkce firem blíží plnému využití výrobních kapacit a postupně se začínají realizovat i rozvojové investice, a to jak prostřednictvím bankovních úvěrů, tak i emitováním nových akcií, (bod 3 v obrázku č. 4).

(24)

Jako posledním příznivým obdobím je fáze, kdy se ekonomika nachází těsně před svým vrcholem, to znamená období, kdy společnosti vykazují velmi dobré výsledky hospodaření a mají vysokou výkonnost (bod 4 v obrázku č. 4).^{1 8}

Základní předpoklady

Postavení společnosti na trhu

Co se týče postavení společnosti na trhu, společnost by měla podnikat v atraktivním odvětví, mít na trhu vysoký podíl a také vysokou míru konkurenceschopnosti.^{1 9}

Finanční účetnictví

Mezi další předpoklady pro úspěšný vstup společnosti na veřejný trh je nutné, aby společnost splňovala účetní standardy, které se liší podle trhu, na který chce vstoupit.

Společnosti, které se chystají být kótovány na regulovaných trzích Evropské unie musí mít implementovány Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS^{2 0}), dříve označované jako Mezinárodní účetní standardy. Tato skutečnost je upravena v § 19 a odst. 1 zákona

o účetnictví, který uvádí že, „účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, použije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropské unie²¹".

Stejný zákon dále nařizuje konsolidujícím účetním jednotkám, které jsou emitenty investičních cenných papírů, použít pro sestavení konsolidované účetní uzávěrky mezinárodní účetní standardy.

Standardy IFRS je také možné použít při vstupu na veřejné trhy v U S A , a to pouze pro zahraniční společnosti. Americká komise pro cenné papíry (SEC) vyžaduje po domácích emitentech použití amerických účetních principů US G A A P^{2 2}.

2 0 Zkratka pro „Internation Financial Reporting Standards "

2 1 Právem Evropské unie se zde myslí Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

1606/2002

2 2 IFRS in your pocket 2017 [online]. Dostupné z: https://www2.deloitte.com/ro/en/pages/audit/articles/IFRS-in- you-pocket-2017.html s. 5

(25)

Správa a řízení společnosti

Účelem správy a řízení společnosti je, podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen OECD), pomoci vybudovat prostředí důvěry, transparentnosti a odpovědnosti nezbytné pro podporu dlouhodobých investic, finanční stabilitu a integritu podnikání, a tím podpořit silnější růst jakož i rozvoj inkluzivní společnosti^{2 3}. Tento pojem také zahrnuje vztahy mezi vedením společnosti, dozorčí radou, akcionáři a dalšími zúčastněními subjekty a také způsob jakým se dosahuje cílů dané společnosti a plnění dohledu nad její činností.^{2 4}

Pro společnosti uvažující o IPO je vhodné, aby ještě před samotným vstupem na kapitálový trh do svých výročních zpráv zařadily prohlášení, do jaké míry je jejich systém správy a řízení společnosti v souladu s doporučením kodexu.²⁵

Se snahou o vytvoření společných pravidel se můžeme setkat jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. Výsledkem této snahy na úrovni OECD bylo vydání Principy správy a řízení společnosti zemí G20/OECD, které jasně definují klíčové bloky k vytvoření potřebného prostředí a nabízejí praktický návod pro implementaci na národní úrovni. Dané principy se skládají z šesti samostatných kapitol:

I. Zajištěný základu pro efektivní rámec správy a řízení společnosti.

II. Práva akcionářů a rovnocenné zacházení s nimi, klíčové funkce vlastníků.

III. Institucionální investoři, trhy s cennými papíry a jiní zprostředkovatelé.

IV. Úloha zainteresovaných stran.

V . Zveřejňování informací a transparentnost.

VI. Odpovědnosti správních orgánů.

V České republice byly mezinárodní standardy implementovány v rámci Kodexu správy a řízení společnosti, který z velké části vychází právě z výše zmíněných principů OECD.

Využity byly ale i jiné materiály včetně Sjednoceného kodexu londýnské burzy.^{2 6}

Mezi další předpoklady pro úspěšné provedení IPO patří podle Burzy cenných papírů Praha (dále jen BCPP) a London Stock Exchange (dále jen L S E ) zejména velká informační otevřenost j ak vůči investorům, tak celému trhu. Společnost by měla disponovat transparentní strukturou a finančními toky. Měla by mít také jasně definované cíle, plány, strategie a definice měřitelných ukazatelů jejich plnění.^{2 7}'^{2 8}

2 3 Země G20/OECD Principy správy a řízení společností [online], s. 11 [cit. 2017-03-31]. ISBN 9789264274075. Dostupné z: http://www.oecd-ilibrary.org

2 6 Kodex správy a řízení společností založený na principech O E C D [online], s. 11 [cit. 2004-06-30]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz

2 7 A guide to listing on the London Stock Exchange (PDF) [online]. Dostupné z:

https://www.londonstockexchange.com/home/guide-to-listing.pdf

2 8 IPO: Nová kapitola Vašeho úspěchu (PDF) [online]. Dostupné z: https://www.pse.cz/pruvodce-burzou/vstup- spolecnosti-na-burzu-inital-public-offering-ipo/pruvodce-emitenta/

(26)

1.4 F i n a n č n í z d r a v í podniku

Finanční zdraví podniku je také jeden ze základních předpokladů pro úspěšného kandidáta a jeden z těch nej důležitějších. Na rozdíl od některých přechozích předpokladů se na finančním zdraví společnosti musí pracovat delší dobu a není to něco, co by se dalo ovlivnit během pár měsíců. Potencionální investory bude finanční situace společnosti pravděpodobně zajímat více, než zda má správnou strukturu vedení či jaké mezinárodní standardy používá.

Nej lepším nástrojem k posouzení finančního zdraví podniku je bezpochyby finanční analýza.

Účelem finanční analýzy je vyjádřit komplexně finanční situaci společnosti. „Finanční analýza představuje hodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. "²⁹

Finanční analýza využívá dat finančního účetnictví a poměřuje jednotlivé údaje mezi sebou navzájem.

1.4.1 Metody finanční analýzy

^{3 0}

Fundamentální analýza

Jedná se především o znalosti vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými procesy. Opírá se značné množství informací kvalitativní povahy bez použití algoritmizujících metod.

Technická analýza

Využívá matematických, statistických a dalších algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování dat a následné posouzení výsledků z ekonomického hlediska.

1.4.2 Analýza poměrovými ukazateli

Poměrové ukazatele charakterizují vzájemný vztah mezi dvěma nebo více absolutními ukazateli pomocí jejich podílu, nejčastěji vycházejí z účetních dat. Analýza poměrovými ukazateli je jedna z nej oblíbenějších a také nejrozšířenějších metod finanční analýzy, neboť umožňuje získat rychlý přehled o základních finančních charakteristikách společnosti.

2 9 GRŮNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. Vyd. 2. Praha:

Vysoká škola ekonomická, 1999. I S B N 80-707-9587-5.

3 0 RUČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 5., aktualizované vydání. Praha:

Grada Publishing, 2015. Finanční řízení. I S B N 978-80-247-5534-2. s. 41

(27)

Ukazatele likvidity

Likvidita charakterizuje schopnost společnosti dostát svým závazkům. K hodnocení likvidity je ovšem nutné zaujmout postoj vzhledem k různým cílovým skupinám. Pro vedení podniku může nedostatek likvidity vést k tomu, že společnost například nebude schopná využít možných ziskových příležitostí. Může to také vést k snížení ziskovosti a následnou ztrátu kontroly nad společností. Na druhou stranu, vlastníci společnosti budou preferovat spíše nižší hodnoty likvidity, neboť takto nastavená likvidita bude znamenat efektivnější využití finančních prostředků což může mít pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu.

Pro výpočet likvidity se používají tři základní ukazatele, pro účely této práce pracuji pouze se dvěma.^{3 1}

Okamžitá likvidita

Vyjadřuje schopnost podniku okamžitě hradit své splatné dluhy. Do čitatele jsou dosazeny pouze peníze v hotovosti a peníze na bankovním účtu. To především kvůli zachování vysoké likvidnosti. Doporučená hodnota se pohybuje mezi 0.2-0.6.^{3 2}

finančníprostředky

Okamžitá likvidita= , , ,—, , . , — —

krátkodobé závazky

Běžná likvidita (likvidita 3.stupně)

Běžná likvidita vypovídá o tom, jak by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil všechny oběžná aktiva na hotovost. Čím vyšší je hodnota, tím se pravděpodobnost zachování platební schopnosti podniky zvyšuje. Doporučená hodnota je 1.5-2.5.

oběžná aktiva

Běžná likvidita=

krátkodobé závazky

Ukazatele rentability

Ukazatele rentability informují o efektu, jehož bylo dosaženo vloženým kapitálem neboli měří úspěšnost podniku porovnáváním jeho zisku s ukazateli vypovídajícími o prostředcích vynaložených na jeho dosažení.^{3 3}

Grada Publishing, 2015. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-5534-2. s. 64

3 2 Doporučené hodnoty pro likviditu vycházejí z: Ručková (2015)

3 3 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014. I S B N 978-80-247-3671-6. s. 271

(28)

Rentabilita aktiv - R O A (return on assets)

Ukazatel je obecně považován zajeden z klíčových ukazatelů úspěšnosti podnikatelské činnosti firem. Vyjadřuje čistou výnosnost celkových aktiv podniku, čím vyšší je jeho hodnota, tím se jeví hospodářská situace společnosti příznivěji.

EAT EBIT ROA= — - — - , . nebo=

celková aktiva celková aktiva

První varianta je spíše pro portfoliové investory, které zajímá především konečný výsledek podnikatelské činnosti. Druhá varianta se zaměřuje na kvalitu řízení podniku.^{3 4}

Rentabilita vlastního kapitálu - ROE (return on equity)

Udává, „kolik peněžních jednotek čistého zisku připadá na jednu peněžní jednotku vloženou do podniku jeho vlastníky. "³⁵ Doporučená hodnota by neměla být nižší, než je úroveň bezrizikové

míry na finančním trhu, například výnosnosti státních dluhopisů a zároveň by měla být výsledná hodnota vyšší, než rentabilita celkových aktiv (ROE > ROA).

EAT ROE=

vlastní kapitál

Rentabilita vloženého kapitálu - ROI (return on investments)

Ukazatel vyjadřuje, s jakou účinností působí celkový kapitál vložený do firmy, nezávisle na zdroji financování. Celkově ukazuje efektivnost podniku.^{3 6}

EBIT ROI=

celkový kapitál

Rentabilita tržeb - ROS (return on sales)

Ukazatel rentability tržeb měří podíl čistého zisku připadajícího na jednotku tržeb (1 Kč).

Z porovnání s odvětvovým průměrem. Tomuto ukazateli se také v praxi říká ziskové rozpětí a slouží k vyjádření ziskové marže.^{3 7}

EAT ROS=

tržby

3 4 REJNUS, Oldřich. Finanční trhy. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-3671-6. s. 272

3 5 viz. přechozí citace

3 6 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera - finanční analýza v řízení firmy. 2. dopl. vyd. Praha:

Computer Press, 2001. Praxe manažera (Computer Press). ISBN 80-722-6562-8. s. 62 viz. přechozí citace

(29)

Ukazatele zadluženosti

Tímto ukazatelem sledujeme vztah mezi cizími a vlastními zdroji. Důležitým bodem při analýze zadluženosti je zjištění objemu majetku, který je pořízen pomocí leasingu, a to z toho důvodu, že takto získaná aktiva pomocí leasingu nenalezneme v rozvaze, ale pouze ve výkazu zisků a ztrát ³⁸

Celková zadluženost

Zobrazuje závislost podniku na financování cizích zdrojů. „Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je riziko věřitelů "³⁹.

Celková zadluženost=

cizí zdroje celková aktiva

Tabulka 1 - Hodnoty ukazatele zadluženosti

do 0.3 nízká zadluženost

Hodnoty ukazatele

0.3 - 0.5 průměrná zadluženost

Hodnoty ukazatele

0.5 - 0.7 vysoká zadluženost nad 0.7 riziková zadluženost Vlastní zpracovaní dle Rejnuš (2014)

Koeficient samofinancování

Určuje proporci, v jakém jsou celková aktiva podniku financována ze zdrojů jeho vlastníků a patří mezi nej významnější ukazatele, které hodnotí celkovou finanční situaci podniku.^{4 0} Součet hodnot celkové zadluženosti s koeficientem samofinancování byl měl být 1. Za doporučené hodnoty tedy můžeme brát výše zmíněnou tabulku obráceně.

Koeficient samofinancování=

vlastní kapitál celková aktiva

3 8 KISLINGEROVÁ, Eva. Finanční analýza: krok za krokem. Praha: C.H. Beck, 2005. C H . Beck pro praxi.

ISBN80-717:9321-3. s. 34

(30)

Ukazatel úrokového krytí

Udává, kolikrát je zisk vyšší než úroky a zobrazuje velikost bezpečnostního polštáře pro věřitele. Za doporučenou hodnotu je označován trojnásobek nebo i více.^{4 1}

EBIT

Ukazatel úrokového kiytí=

nákladové úroky

1.4.3 Analýza soustav ukazatelů

Zanalyzovat finanční situaci podniku lze pomocí poměrových ukazatelů uvedených výše.

Jejich hodnoty však vypovídají pouze jednotlivým úsekům podniku, tedy nepočítáme ukazatele komplexní. V soustavě ukazatelů se po dosazení příslušných hodnot zobrazí detailnější pohled na určitý model. Rozlišujeme několik ukazatelů, které nám jako výslednou hodnotu zobrazí jedno jediné číslo jako výsledek, ale také ukazatele rozlišující několik hodnot. Do analýzy soustav ukazatelů řadíme bonitní a bankrotní modely, u kterých je výstupem syntetické ukazatel nebo skupinu indikátorů.

Bonitní model

Kralickův Quiektest

^{4 2}

Model se skládá ze 4 rovnic podle kterých následně hodnotíme situaci v podniku. První dvě rovnice hodnotí finanční stabilitu společnosti a její reciproční hodnota informuje o její solventnosti.

vlastní kapitál ( R l ) Kvóta vlastního kapitálu= — ;—

celková aktiva

Ukazatel vypovídá o kapitálové síle firmy a informuje o tom, zda existuje nebo neexistuje absolutně mnoho dluhů v peněžních jednotkách nebo v procentech celkových aktiv.

Charakterizuje také dlouhodobou finanční stabilitu a samostatnost.

krátkodobé+dlouhodobé+finanční majetek (R2) Doba splácení dluhu z CF= — — — —

bilanční cash flow

Uvedený ukazatel vyjadřuje, za jak dlouhé časové období je podnik schopen uhradit své závazky.

4 2 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera - finanční analýza v řízení firmy. 2. dopl. vyd. Praha:

Computer Press, 2001. Praxe manažera (Computer Press). I S B N 80-722-6562-8. s. 124

(31)

Zbývající dvě rovnice analyzují výnosovou situaci zkoumané společnosti.

Cash flow (R3) Cash flow v % tržeb =

Tržby

EBIT (R4) Rentabilita celkové kapitálu= — ;—•

celková aktiva

Výsledkům, které vypočítáme j sou pak přiřazeny bodové hodnoty dle tabulky č. 2. Bonita je pak stanovena ve třech krocích. Nejprve se zhodnotí finanční stabilita jako součet bodové hodnoty R l a R2 dělený 2. Následně provedeme stejný výpočet pro hodnocení výnosové situace, tedy R3 a R4 dělený 2. V posledním kroku hodnotíme celkovou situace jako součet hodnocení finanční stability a výnosové situace dělený 2.

Hodnocení dosažených výsledků se podobá bodovému hodnocení v tabulce č. 2. Tedy hodnoty vyšší než 3 prezentují společnost, která je bonitní. Hodnoty 1-3 prezentují tzv. šedou zónu a hodnoty nižší než 1 signalizují potíže v hospodaření společnosti.

Tabulka 2 - Bodování výsledků Kralickova Quicktestu

Obodů 1 bod 2 body 3 body 4 body R l < 0 0-0.1 0.1-0.2 0.2-0.3 > 0.3

R2 > 30 let 30-12 12-5 5-3 < 3

R3 < 0 0-0.05 0.05-0.08 0.08-0.1 > 0.1 R4 < 0 0-0.08 0.08-0.12 0.12-0.15 >0.15

Vlastní zpracování dle Sedláček (2001)

Bankrotní model

Altmanův model

⁴³

Altmanův model je jedním z příkladů souhrnných indexů hodnocení. Tento model je v podmínkách České republiky velmi oblíbený, zejména díky jednoduchosti výpočtu. Model je sestaven jako součet hodnot pěti běžných poměrových ukazatelů, jimž je přiřazena různá váha.

Model pro veřejně obchodovatelné společnosti je vypočten jako:

Z = 1.2 X I + 1.4 X 2 + 3.3 X 3 + 0.6 X 4 + 1 X5

(32)

kde X I pracovní kapitál / aktiva celkem X 2 EAT/aktiva celkem

X3 EBIT / aktiva celkem

X4 tržní hodnota vlastního kapitálu / účetní hodnota celkového dluhu X5 tržby / aktiva celkem

Vypočtený výsledek je možné interpretovat podle toho, do jakého pásma jej můžeme zařadit.

Tabulka 3 - Hodnoty ukazatele

Hodnoty nad 2.99 Pásmo prosperity Hodnoty od 1.81 do 2.98 Pásmo šedé zóny Hodnoty nižší než 1.81 Pásmo bankrotu

Vlastní zpracování dle Ručková (2015)

Pro účely této práce je ovšem nutné zmínit i model pro společnosti, které nejsou veřejně obchodovatelné. Pro tento model se používá upravená verze, která se liší v definici ukazatele X4 a ve vahách přisuzovaných jednotlivým ukazatelům. Nová rovnice vypadá následovně:

Z = 0.717 X I + 0.847 X 2 + 3.107 X 3 + 0.42 X 4 + 0.998 X5 kde X 4 vlastní kapitál / účetní hodnota celkové dluhu

Výpočet lze interpretovat stejně jako u předešlé rovnice, avšak hraniční hodnoty jsou zde posunuty o něco níže.

Tabulka 4 - Hodnoty ukazatele (modifikované)

Hodnoty nad 2.9 Pásmo prosperity Hodnoty od 1.2 do 2.9 Pásmo šedé zóny Hodnoty nižší než 1.2 Pásmo bankrotu

Vlastní zpracování dle Ručková (2015)

(33)

1.5 Proces p r v o t n í v e ř e j n é n a b í d k y 1.5.1 Přípravná fáze

Již v této fázi by měla být společnost částečně rozhodnuta, že chce vstoupit na kapitálový trh formou první veřejné nabídky akcií a připravovat se na splnění všech nezbytných podmínek.

Základní předpoklady a podmínky byly uvedeny v předchozí kapitole a je tedy nutné, aby byly splněny alespoň částečně, než se společnost rozhodne postoupit do další fáze procesu.

Výsledkem přípravné fáze by měla být transformace společnosti do podoby veřejně obchodovatelné společnosti tak, aby byla zajištěna transparentnost pro budoucí investory.^{4 4}

1.5.2 Realizační fáze

Výběr partnerů

^{4 5}

Výběr vhodných partnerů j e pro hladký a úspěšný proces IPO nezbytný. Celý proces je velice náročný a je takřka nemožné, aby ho společnost zvládla sama bez pomoci externích partnerů a poradců.

Manažer emise neboli underwriter

Prvním a relativně zásadním krokem v procesu IPO je výběr správného manažera emise (upisovatel, bookruner). Častěji se pro tuto funkci používá anglické označení underwriter. Tím je ve většině případů investiční banka nebo také syndikát několika bank, kdy jedna je zvolena za vedoucího manažera emise. Manažer emise zajišťuje celý průběh procesu na přípravu IPO a dále se podílí na určení velikosti a struktury emise, výběr kapitálového trhu, přípravě investiční strategie nebo také na sestavení prospektu emitenta.

Společnost uzavírá s manažerem emise mandátní smlouvu, ve které jsou upraveny vzájemné vztahy během celé přípravy dané emise. Smlouva také určuje tzv. hrubé rozpětí (angl. gross spread), které představuje odměnu pro vedoucího manažera emise a dalších upisovatelů.

Právní poradce

Pro úspěšný proces veřejné nabídky akcií je nutné, aby společnost fungovala v souladu se zákony země, kde se emise provádí. Právní poradce by tedy měl mít široké znalosti a zkušenosti v oblasti kapitálových trhů. Mezi nej důležitější úkoly právního poradce patří zejména tzv.

právní prověření emitenta (angl. Legal due diligence).

(34)

Ten uceleně kontroluje a dokumentuje právní rámec podnikání společnosti od jejího založení, včetně činnosti orgánů a všech významných obchodních smluv.

Podílí se také na vytvoření emisního prospektu, připravuje všechnu smluvní dokumentaci vztahující se k IPO, a především se snaží identifikovat potencionální právní rizika podnikání společnosti.

Auditor a daňový poradce

Nej důležitějším úkolem auditora a daňového poradce je vytvoření tzv. „Comfort letter", který je výstupem celkového finančního prověření emitenta (angl. Financial due diligence). Tento dokument potvrzuje manažerovi emise, že informace, které jsou zde uvedeny věrně a poctivě, zobrazují finanční situaci emitenta. Auditor se také podílí na ověření všech finančních výkazů, které budou použité k sestavení prospektu a jejich transformace do podoby mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS).

Mezi další členy týmu můžeme zařadit také poradce pro vztahy s veřejností (dále jen PR) a interní tým emitenta. P R poradce se soustředí zejména na vytváření image společnosti, formulaci veřejných prohlášení a budování vztahů s investory. Interní tým emitenta poskytuje informace potřebné pro vypracování jednotlivých dokumentů a spolupracuje s ostatními členy týmu a opírá se o jejich expertízy.

Svolání valné hromady

K svolání valné hromady dochází v případě, že vedení společnosti dojde po doporučení manažera emise k rozhodnutí, že IPO bude pro společnost výhodné. N a schůzi valné hromady by mělo být rozhodnuto o navýšení základního kapitálu upsáním nových akcií ve formě veřejné nabídky.

K přijetí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu je zapotřebí kvalifikovaného souhlasu akcionářů.^{4 6} Pokud tedy k přijetí rozhodnutí dojde, výsledkem by mělo být usnesení valné hromady. Toto usnesení by mělo obsahovat:⁴⁷

částku, o kterou má být základní kapitál zvýšen, s určením, zda se připouští upisování akcií nad nebo pod navrhovanou částku, popřípadě do jaké nejvyšší částky, - počet, jmenovitou hodnotu, druh upisovaných akcií, jejich formu nebo údaj, že budou

vydány jako zaknihované cenně papíry,

kvalifikovanou většinou se zde myslí dvoutřetinová většina hlasů, viz. § 417 odst. 1. Z O K pouze stručný výčet dle § 475 Z O K

(35)

údaje pro využití přednostního práva na upisování akcií uvedené,

určení, zda budou akcie nebo jejich část upsány na základě veřejné nabídky, - případný údaj o vyloučení nebo omezení přednostního práva na upisování akcií,

v případě upisování akcií bez využití přednostního práva upisovací lhůtu a

navrhovanou výši emisního kursu (...); emisní kurs nebo způsob jeho určení musí být pro všechny upisovatele stejný,

účet u banky a lhůtu, v níž upisovatel splatí emisní kurs nebo jeho část,

schvaluje-li se nepeněžitý vklad, jeho popis a částku jeho ocenění postupem podle tohoto zákona a emisní kurs, jmenovitou hodnotu a druh akcií, které se za tento nepeněžitý vklad vydají, jejich formu nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry, - připouští-li se upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu,

určení orgánu společnosti, který rozhodne o konečné částce zvýšení, - připouští-li se možnost započtení pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na

splacení emisního kursu, pravidla pro postup pro uzavření smlouvy o započtení.

Zákon o obchodních korporacích ještě dále upřesňuje, konkrétně v ustanovení § 476, jaké další náležitosti je potřeba v usnesení uvést, pokud dochází k úpisu nových akcií na základě veřejné nabídky. Další požadavky j sou

a) určení lhůty, do kdy musí představenstvo uveřejnit veřejnou nabídku podle § 480, která nesmí být delší než 2 roky,

b) dobu upisování akcií, která nesmí být kratší než 2 týdny,

c) postup při upisování akcií a určení části emisního kursu, kterou společnost vyžaduje splatit k okamžiku zápisu do listiny upisovatelů,

d) pravidla pro úpis akcií nad rámec navržené výše zvýšení základního kapitálu.

(36)

Výběr trhu pro IPO

Výběr správného trhu pro umístění svých akcií je pro vedení společnosti velmi náročným úkolem a zároveň jeden z nej důležitějších. Je proto nutné vzít v úvahu několik okolností, které se týkají správného výběru.

Umístění sídla společnosti

Pro budoucí investory je důležité, aby v případě možných událostí, které mohou nastat při každodenním obchodování bylo vedení společnosti schopné včas na dané situace reagovat.

Pokud by například společnost se sídlem v České republice měla umístěné své akcie na burze v Hongkongu, časový rozdíl by společnosti neumožňoval příliš efektivně řešit vzniklé problémy. Jiná situace by byla, pokud by emitent v dané zemi plánoval například možné akvizice a celkovou snahu směřovat fungování společnosti na konkrétní trh.^{4 8}

Profil a prestiž burzy

Význam a prestiž jednotlivých burz je často odvozen od její tržní kapitalizace, průměrné velikosti a počtu společností na ní kótovaných. Výběr velké nebo prestižní burzy ovšem nemusí být garancí úspěchu. Ačkoliv by taková burza měla nabídnout vyšší prvotní tržní kapitalizaci emise nebo vyšší likviditu což může být výhodou pro provedení případných dalších emisí, je také nutné počítat s poměrně vysokými transakčními náklady⁴⁹. Je logické, že náklady například na burze v Praze budou mnohonásobně nižší než náklady na burze v New Yorku.^{5 0} V tomhle směru bude ovšem záležet na doporučení manažera emise.

Jak již bylo zmíněno v přechozí kapitole, dalšími kritérii pro výběr vhodného trhuje minimální velikost emise, minimální množství akcií nebo také minimální doba činnosti emitenta. Další podmínkou může být ale také i měna, se kterou společnost primárně hospodaří.

Due Diligence

Dalším z nezbytných kroků při procesu IPO je tzv. hloubkové či důkladné prověření společnosti, více známé pod anglickým názvem due diligence. Hlavním účelem je zajistit přesnost, pravdivost a úplnost emisního prospektu a také pochopit veškeré problémy či nedostatky společnosti. Pojem due diligence byl již zmíněn v souvislosti s výběrem partnerů.

Due diligence můžeme rozdělit do tří okruhů na:^{5 1}

• Ekonomické prověření (Business due diligence).

• Právní prověření (Legal due diligence).

• Finanční a účetní prověření (Financial due diligence).

5 0 míněno Burza cenných papírů Praha (BCPP) a New York Stock Exchange (NYSE)

5 1 A Guide to listing on the L S E [online]. Dostupné z: www.londonstockexchange.com/homee/guide-to- listing.pdf

(37)

Business due diligence

Ekonomické či podnikové prověření, je prováděno ve většině případů manažerem emise. Ten bude zejména zkoumat obchodní strategii společnosti a potenciál pro budoucí růst. Manažer emise může v rámci procesu shromažďování informací a údajů například hovořit s některými zaměstnanci společnosti, jejich dodavateli, partnery či dokonce se samotnými zákazníky a tím plně porozumět všem aspektům podnikání společnosti. Získané poznatky mohou také pomoct například k vytvoření silné marketingové kampaně.^{5 2}

Financial due diligence

Finanční prověření se zaměřuje především na potvrzení historických finančních výsledků společnosti a pochopení jejich provozních a finančních výsledků. Finanční due diligence provádí auditor a daňový poradce. Mezi klíčové oblasti patří například:^{5 3}

kapitálová struktura,

auditovaná a předběžná účetní uzávěrka (finanční výkazy), rozdělení historických finančních ukazatelů v odvětví, setkání s auditory,

účetní postupy,

finanční kontrolní systém, požadavky na provozní kapitál, závazky a dluhy,

rozpočet versus aktuální finanční výkazy.

Jak již bylo uvedeno dříve, výstupem finančního prověření by měl být tzv. Comfort letter, který potvrzuje manažerovi emise, že informace, které jsou zde uvedeny, věrně a poctivě zobrazují finanční situaci emitenta.

Legal due diligence

Právní prověření zajišťuje právní poradce, který uceleně kontroluje a dokumentuje právní rámec podnikání společnosti od jejího založení, včetně činnosti orgánů a všech významných obchodních smluv. Mezi hlavní oblasti patří:

• korporátní struktura,

• nemovitosti,

• práva k nehmotným statkům,

• významné smlouvy,

• pracovněprávní věci,

• pojištění,

• právní spory.^{5 4}

5 2 Guide to listing on the L S E [online]. Dostupné z: www.londonstockexchange.com/homee/guide-to-listing.pdf

5 4 Due diligence - právní, daňový a finanční pohled [online], [cit. 2011-12-01]. Dostupné z:

http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d36147v45859-due-diligence-pravni-danovy-a-financni- pohled/

(38)

Interní ocenění společnosti

Dalším krokem v procesu IPO je interní ocenění emitující společnosti, jehož výsledkem by mělo být určení počátečního rozpětí akcií. Interní ocenění je také posledním mezníkem, který může znamenat konec realizace IPO, a to především pokud by se stávajícím akcionářům nelíbila odhadnutá cena.^{5 5}

V praxi se uplatňují zejména 2 přístupy k oceňování podniku.

Obrázek 5 - Klasifikace metod oceňování podniku

Metody relativního oceňování Data z kapitálového

trhu celková hodnota

podniku

kurz / zisk kurz / cash flow kurz / obrat

kurz / počet zákazníků (kurz/zisk) / růst zisku

E V / EBIT E V / E B I T D A

Metody přímého oceňování Data vztahující se k oceňovanému podniku

orientovane na současnou cenu

orientované na ocenění nákladů vynaložených na pořízení majetku

diskontované cash flow kapitalizované č. výnosy

reprodukční náklady likvidační hodnota

Vlastní zpracování dle Meluzín (2009)

Uvedená tabulka tedy nastiňuje možné metody, podle kterých je možná ocenit emitující společnost. Pro účely této práce se následujícími technikami dále zabývat nebudu.

(39)

Příprava emisního prospektu

Prospekt je souborem všech informací, které investoři nezbytně potřebují k přesnému a správnému posouzení cenného papíru, majetku a závazků emitenta, jeho finanční situace, zisku a ztrát a perspektiv budoucího vývoje.^{5 6}

Jak již bylo řečeno v kapitole o právní úpravě, emisní prospekt je ve velké míře upraven legislativou a to jak českou, tak evropskou. Za důležitý právní akt můžeme uvést zejména Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny.

Ačkoliv se výše uvedená směrnice zaobírala oblastí prospektu cenného papíru, poměrná část článků této směrnice byla zrušená díky další významné směrnici, a to Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice

2001/34/ES. Tato směrnice byla vydána zejména z důvodu seskupení již dříve provedených směrnic v této oblasti (2001/34/ES, 80/390/EHS, 89/298/EHS) a dosáhnout tak větší soustavnosti.

Ke směrnici 2003/71/ES se vztahuje i Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, které tuto směrnici provádí v části o údajích obsažených v prospektech, o úpravě prospektu, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů.

Dříve problematiku prospektu cenného papíru (dále jen „prospekt") upravoval zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. Avšak z důvodu nesouladu s evropskou legislativou, bylo nutné tuto úpravu změnit. Nyní se oblastí prospektu věnuje primárně zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT"). Aktuální znění tohoto zákona je již v souladu s výše uvedenými evropskými právními akty.

Vymezení veřejné nabídky investičních cenných papírů

Veřejnou nabídku investičních cenných papírů (dále jen „veřejná nabídka) definuje zákon následovně: „Veřejnou nabídkou investičních cenných papírů (dále jen "veřejná nabídka") je jakékoli sdělení širšímu okruhu osob obsahující informace o nabízených investičních cenných papírech a podmínkách pro jejich nabytí, které jsou dostatečné k tomu, aby investor učinil

rozhodnutí koupit nebo upsat tyto investiční cenné papíry. Za veřejnou nabídku se nepovažuje přijetí investičních nástrojů k obchodování ani samotné obchodování s nimi na evropském

regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému a na dalších organizovaných platformách; to nebrání tomu, aby emitent i v těchto případech rozhodl, že vyhotoví prospekt a uveřejní jej podle tohoto zákona."⁵⁷

5 7 §34 odst. 1 Z P K T

SPOLEČNOSTI NA VEREJNÝ TRH

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Studijní obor: Finance a právo

VSTUP SPOLEČNOSTI N A VEREJNÝ TRH

I n i t i a l P u b l i c O f f e r i n g

B a k a l á ř s k á práce

Anotace

Annotation

Klíčová slova

Key words

Poděkování

Obsah

Ú v o d

1 T e o r e t i c k á v ý c h o d i s k a

1.1 K a p i t á l o v ý trh

1.2 Initial Public Offering (IPO) - V e ř e j n á n a b í d k a c e n n ý c h p a p í r ů

1.2.1 Vymezení pojmu

1.2.2 Historie

i II 1 . „ /

\

SSS S S i l l l i T T í l h r T I Í

1.2.3 Právní úprava

Regulace v České republice

1.3 P ř e d p o k l a d y pro ú s p ě š n é h o k a n d i d á t a

Makroekonomické předpoklady

Základní předpoklady

Postavení společnosti na trhu

Finanční účetnictví

Správa a řízení společnosti

1.4 F i n a n č n í z d r a v í podniku

1.4.1 Metody finanční analýzy

Fundamentální analýza

Technická analýza

1.4.2 Analýza poměrovými ukazateli

Ukazatele likvidity

Okamžitá likvidita= , , ,—, , . , — —

Běžná likvidita=

Ukazatele rentability

Ukazatele zadluženosti

Celková zadluženost=

Hodnoty ukazatele

Hodnoty ukazatele

Koeficient samofinancování=

Ukazatel úrokového kiytí=

1.4.3 Analýza soustav ukazatelů

Kralickův Quiektest

Altmanův model

1.5 Proces p r v o t n í v e ř e j n é n a b í d k y 1.5.1 Přípravná fáze

1.5.2 Realizační fáze

Výběr partnerů

Svolání valné hromady

Výběr trhu pro IPO

Due Diligence

Interní ocenění společnosti

Příprava emisního prospektu

i II 1 . „ ^/