Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3 tel.: +420 224 095 521, fax: +420 224 221 718, URL: http://nf.vse.cz
POSUDEK OPONENTA DIPLOMOVÉ PRÁCE
Jméno studenta/studentky: Bc. Kristina Špačková ...
Název práce: Význam investičních dotací poskytovaných obcím v České republice za období 2008 – 2019.
Jméno oponenta práce: doc. Ing. Jitka Peková, CSc. ...
1 2 3 4
Hodnocení základních aspektů práce:
1 Struktura práce (logická výstavba, systematičnost) ☒ ☐ ☐ ☐
2 Cíl práce (jasnost formulace, přiměřenost) ☒ ☐ ☐ ☐
3 Kvalita teoretické části ☒ ☐ ☐ ☐
4 Kvalita aplikované / analytické / empirické části ☒ ☒ ☐ ☐
5 Soulad mezi cílem práce a jejími metodami ☒ ☐ ☐ ☐
6 Zdroje (aktuálnost, relevance, četnost) ☒ ☐ ☐ ☐
7 Kvalita závěrů, naplnění cíle práce ☒ ☒ ☐ ☐
8 Formální aspekty (formátování, stylistika, odkazy na literaturu) ☒ ☐ ☐ ☐
Slovní hodnocení (popište nejdůležitější silné a slabé stránky práce; zejména v případě nízkého hodnocení známkami 3-4 je třeba vyjádřit konkrétní výtky):
Teoretická část diplomové práce je zpracována pečlivě. Obecným problémem je, že je zpravidla pojata jako literární rešerše bez snahy o vlastní hodnocení, i v návaznosti pak na praktickou část diplomové práce. Diplomantka zaujímá vlastní názory pak v závěru diplomové práce (což je poněkud netradiční přístup). Například v této části práce by bylo zajímavé zaujmout vlastní názor na: „Pravděpodobně by obce nebyly schopné financovat veškeré potřeby, ať už běžného či investičního charakteru, jen a pouze z vlastních zdrojů.“, takže není jasné proč. Například z důvodu rozsáhlé věcné a fiskální decentralizace ze státu na obce a velký rozsah samostatné funkce samosprávné obce (působnosti)? Nebo i z důvodu kombinace samostatné a přenesené působnosti?
Do vlastních zdrojů obcí se zahrnují příjmy ze sdílených daní, které teorie považuje de facto za typ neúčelového transferu. Je tomu tak i v ČR a vyspělá Evropa v přerozdělovacích procesech právě preferuje rozpočtové určení daní (viz Evropská charta místní samosprávy). Byť analýza vývoje rozpočtového určení nebyla cílem diplomové práce, je nutné to alespoň zmínit, což diplomantka uvedla až v závěru diplomové práce. Lze vyvodit, že na financování investic v obcích by se měly použít i zdroje z daňových příjmů, zejména sdílených daní (tak je tomu i v průměru u obcí v ČR) a účelové investiční dotace využít jen pro rozsáhlé a finančně náročné investiční akce? Jen na okraj zmiňuji, že už za Rakouska – Uherska a v ČSR po r. 1918 obce
na našem území mohly ze zákona uvalovat obecní procentní přirážky k vybraným celostátním daním, tzn. de facto opět typ neúčelového transferu, i když stát procento přirážek reguloval.
Vliv rozpočtového určení daní diplomantka zmiňuje až v závěru.
Diskutabilní je název subkap. 1.3, zda spíše nazvat v opačném pořadí – Regionální politika a investiční dotace, protože v subkapitole je věnována pozornost i vývoji regionální politiky a teoriím regionálního rozvoje.
Ve druhé kapitole diplomantka zpracovala seriózní přehled o finančních nástrojích EU, včetně dotačních, které mohou využívat obce i v ČR. Diplomatka mohla alespoň nastínit, jaký důsledek může mít využívaná zásada spolufinancování – a s odkazem na praktickou část, např.
subkap 4.3 - jsou dotace v uváděném přehledu dotačních titulů pro obce dotace nárokovatelné a nenárokovatelné? Je v ČR rozdíl mezi dotacemi poskytovanými z kapitoly Všeobecná pokladní správa a z rezortních kapitol SR ČR?
Poznámka na okraj: Jestliže diplomantka po odkazech na literaturu uvádí, že „Dotace by tedy měly sloužit zejména jako podpora při zkvalitňování života obyvatel,…“, netýká se to pouze investičních dotací, i když pro zkvalitňování života obyvatel v obci jsou investice často nezbytné, a to především investice pořizované v organizacích lokálního veřejného sektoru pro navyšování produkční kapacity a kvality poskytovaných služeb. Lze se domnívat, že ekonomické dopady koronavirové krize se promítnou ve vztahu k obcím do rozpočtového určení daní a do přerozdělovacích procesů v rozpočtové soustavě ČR?
Praktická část diplomové práce je rovněž zpracována velmi pečlivě. Tab. č. 3 na str. 41 a č. 5 na str. 45 přijaté dotace (tř. 4) a jejich rozdělení na neinvestiční a investiční mohla být propojena (podobně tab. č. 4 a č. 6). Stěžejní částí je subkap. č. 5.3 – č. 5.6. Bylo by jistě přínosné se pokusit zhodnotit, jaké hlavní faktory ovlivnily vývoj poskytovaných investičních dotací obcím, zejména v letech ekonomické krize a po jejím skončení, na hodnocení vlivu koronavirové krize si musíme počkat, nicméně některé informace ze SZÚ za r. 2020 o poměrně vysokém přebytku hospodaření obcí jako celku si zaslouží pozornost už teď. Lze najít souvislosti se zákonnými úpravami rozpočtového určení daní? Diplomantka se mohla pokusit vyhodnotit faktory, ovlivňující čerpání dotací ze zahraničí, zejména z EU, například pro obce náročnost přípravy žádostí o dotace z EU, jaké druhy finančních prostředků obce mohou využívat, resp. využívají, na splnění zásady spolufinancování, zda stačí dotace z národních zdrojů nebo v kombinaci s vlastními zdroji obcí, nebo si obce musí půjčit bankovní úvěr a jaký to má dopad na rozhodování zastupitelstva obce.
Dotace z EU jsou poskytovány prostřednictvím Národního fondu, což je však ve skutečnosti účet, který spravuje odbor Národního fondu na MF ČR, kontroluje použití dotací atd. – viz str.
38. V této souvislosti lze odkázat na státní závěrečné účty za jednotlivá léta.
Závěr je spojen s diskusí, kdy diplomantka se snaží zaujmout vlastní hodnotící názory.
Jak diplomantka v závěru upozorňuje, samostatným problémem je efektivnost využití investičních dotací, resp. efektivnost investic v lokálním veřejném sektoru jako taková.
Efektivnost využití investičních dotací nebyla předmětem zkoumání v diplomové práci. Lze předpokládat, že někdy obce investují do lokální infrastruktury jen proto, že dostanou finanční prostředky od EU?
Poněkud netradiční je uvádět v závěru diplomové práce tabulky a grafy – viz podíl investičních dotací jako zdroj kapitálových výdajů – str. 64, str. 65, str. 66. obrázek na str. 68. V závěru pak dochází i k opakování stanovisek.
Diplomová práce v rozsahu 68 stran textu je vhodně doplněna množstvím tabulek v textu a v přílohách, grafů a obrázků. Seznam literatury je poměrně vyčerpávající. Po formální stránce má diplomová práce velmi dobrou úroveň. Naprosto zanedbatelné jsou překlepy.
Celkové hodnocení (nutno uvést konstatování, jestli práce splňuje z hlediska kvality obsahu, rozsahu a formálních náležitostí požadavky z Metodických pokynů NF VŠE, zda je práce doporučena k obhajobě či nikoli; může být navržena i na zvláštní ocenění apod.):
Diplomová práce je Bc. Kristinou Špačkovou zpracována velmi pečlivě, a to i přes některé zmiňované nedostatky, často ovlivněné koronavirovou krizí, ztíženým či dokonce znemožněným využitím výpůjček tištěných publikací v knihovnách. Diplomová práce Bc. K.
Špačkové splňuje z hlediska kvality obsahu, rozsahu a formálních náležitostí požadavky z Metodických pokynů NF VŠE, a proto d o p o r u č u j i diplomovou práci Bc. Kristiny Špačkové k obhajobě.
Navrhuji známku velmi dobře až výborně. Doporučuji ve výsledném hodnocení zohlednit průběh obhajoby.
Otázky k obhajobě:
1. Jaké hlavní faktory ovlivňují investiční aktivity obcí? Jaký význam v tomto procesu mají investiční dotace?
2. Kdo a jak může kontrolovat použití investičních dotací, jaké hledisko v rámci kontroly je upřednostňováno?
3. Které dotace poskytované obcím považuje diplomantka za nárokované a nenárokované?
Navržená známka: velmi dobře
Datum: 28.8.2021
Doc. Ing. Jitka Peková, CSc.
...
Podpis oponenta práce
Instrukce pro zpracovatele: Autor posudku musí vyplnit slovní hodnocení, které má přiměřenou vypovídací schopnost s ohledem na účely obhajoby.
Způsob klasifikace: 1 = výborně, 2 = velmi dobře, 3 = dobře, 4 = nedostatečně.
