Hlavní práce9641_xkrop09.pdf, 535.8 kB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářská práce

2008 Petr Kromíchal

(2)

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodá ř ská

Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management

Finanční analýza společnosti

atx – technická kancelář pro komplexní automatizaci s.r.o.

Vypracoval: Petr Kromíchal

Vedoucí bakalá ř ské práce: Ing. Hana Vávrová Ph.D.

(3)

P r o h l á š e n í

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma

„Finan č ní analýza spole č nosti atx s.r.o.“

jsem vypracoval samostatn ě .

Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p ř iloženém seznamu literatury.

V Praze dne 3.6.2008 Podpis:

(4)

Obsah

Úvod ... 5

1 Charakteristika finanční analýzy ... 6

1.1 Účel a cíl finanční analýzy ... 6

1.2 Uživatelé finanční analýzy ... 6

1.3 Zdroje dat pro vytvoření finanční analýzy ... 7

1.4 Elementární metody a techniky finanční analýzy... 8

1.4.1 Horizontální rozbor účetních výkazů... 8

1.4.2 Vertikální rozbor účetních výkazů... 8

1.4.3 Analýza čistého pracovního kapitálu... 8

1.4.4 Bilanční pravidla ... 9

1.4.5 Poměrové ukazatele... 10

1.4.6 Ekonomický normál ... 16

1.4.7 Ukazatele na bázi cash flow ... 17

1.4.8 Ukazatel EVA^®... 17

1.4.9 Identifikátory bankrotu ... 20

2 Charakteristika analyzované společnosti... 24

2.1 Analýza SWOT ... 26

2.2 Aplikace elementárních metod finanční analýzy... 27

2.2.1 Horizontální analýza účetních výkazů... 27

2.2.2 Vertikální analýza účetních výkazů... 28

2.2.3 Analýza čistého pracovního kapitálu... 30

2.2.4 Aplikace bilančních pravidel ... 31

2.2.5 Analýza pomocí poměrových ukazatelů... 34

2.2.6 Ukazatele na bázi cash flow ... 38

2.2.7 Ekonomický normál ... 39

2.2.8 Výpočet ukazatele EVA^®... 40

2.2.9 Bankrotní modely ... 41

2.2.10 Mezipodnikové srovnání ... 44

2.2.11 Vyhodnocení vývoje podniku... 45

Závěr... 47

Zdroje ... 48

Seznam grafů... 49

Seznam tabulek... 49

Seznam obrázků... 50

Přílohy ... 51

(5)

Úvod

Každý ekonomický subjekt, který chce obstát ve vysoké konkurenci tržního hospodářství, by měl pravidelně analyzovat svoji činnost, vyhodnocovat dosavadní úspěchy či neúspěchy a především získané hodnoty využít při strategickém rozhodování o budoucím vývoji společnosti.

Z toho důvodu by se každý podnik, nezávisle na velikosti, měl finanční analýzou zabývat. Ale i přesto existuje řada podniků, které nevěnují významu finanční analýzy takovou váhu či ji zcela opomíjí. Jedná se především o podniky malé a střední, kde je management společnosti tvořen především vlastníky podniku.

Právě z tohoto důvodu jsem si zvolil středně velkou soukromou firmu, která této oblasti doposud nevěnovala vysokou pozornost. Vedení společnosti rozhoduje o dalším strategickém rozvoji na základě předchozích zkušeností a objemu budoucích kontraktů. Hlavním ukazatelem je pro ně ekonomický výsledek z realizovaných projektů a jistota práce v nastávajícím období.

Proto si za hlavní cíle své práce kladu provedení finanční analýzy společnosti za období 2003-2007, konfrontaci dosažených výsledků jednotlivých let, zjištění finančního zdraví firmy a poukázání na potenciální riziko, které plyne z dosavadního vývoje firmy.

V závěru v této práci shrnu výsledky mé analýzy, okomentuji stávající finanční stav firmy, vytknu případná rizika a pokusím se určit budoucí ekonomický vývoj firmy.

V první části se zaměřuji na vysvětlení elementárních metod a pojmů finanční analýzy. Ve druhé části aplikuji předešlé metody na středně velkou soukromou firmu zabývající se průmyslovou automatizací strojů a zařízení. K provedení finanční analýzy použiji převážně veřejně dostupná data, proto bude analýza provedena z pohledu externího uživatele.

(6)

1 Charakteristika finanční analýzy

1.1 Účel a cíl finanční analýzy

,,Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a doporučení vhodných řešení do předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. Jejím cílem je poznat finanční zdraví podniku, identifikovat slabiny, které by mohly vést k problémům a determinovat silné stránky¹ .“

Finanční analýzu řadíme mezi základní a jednu z nejdůležitějších dovedností finančního manažera , který výsledky finanční analýzy využívá při vytváření strategických plánů společnost.² Tyto plány se zaměřují především na řízení zásob, pohledávek, financování, investic, likvidity či stanovení marže. Výsledky finanční analýzy také informují uživatele finanční analýzy o finanční situaci firmy a plnění stanoveného plánu.

Její podstatou je rozhodnout, zda-li je firma zdravá. Zdravou firmou rozumíme firmu, která je likvidní, solventní a plnící stanovená cílová kritéria. Taková firma nemá problém se získáním finančních zdrojů na další rozvoj ať již ze zdrojů vlastních čí cizích (zisk, vklady vlastníků, dotace, úvěry, finanční leasing). Tyto zdroje dále členíme dle původu na zdroje interní a externí. V případě, že tyto požadavky nenaplňuje, pak má určité problémy.

Pokud tyto problémy nejsou řešitelné, pak hovoříme o firmě ve finanční tísni (bankrotu).

1.2 Uživatelé finanční analýzy

³

Mezi nejčastější uživatele finanční analýzy patří:

Investoři

Pro investory, je finanční analýza obzvlášť důležitá. Její výsledek využívají k rozhodnutí, zda-li mají do analyzovaného podniku investovat, či nikoliv. Jejich zájem se převážně soustřeďuje k ziskovosti a rizikovosti investice. Mimo jiné používají informace plynoucí z finanční analýzy ke kontrole hospodaření s jimi poskytnutými zdroji.

1 Grünwald R., Holečková J. - Finanční analýza a plánování podniku; Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2006, s.4.

2Kislingerová Eva a kol.- Manažerské finance. 2. přepracované vydání; Praha: C.H.BECK , 2007, s. 31.

3 Kislingerová Eva a kol.- Manažerské finance. 2. přepracované vydání; Praha: C.H.BECK , 2007, s. 33-34.

(7)

Manažeři

Manažeři jsou jedinou skupinou uživatelů, která má přístup k informacím, které nejsou běžně dostupné externím uživatelům. Mají tedy nejlepší předpoklady k vyhodnocení reálného finančního obrazu firmy a umožňují jim tedy strategicky rozhodovat a plánovat.

Banky a ostatní věřitelé

Zájem o finanční hospodaření podniku mají především banky a jiné instituce, jejichž zájmem je prověření finanční situace potenciálního popř. existujícího dlužníka a na základě zjištěných údajů se rozhodují o podmínkách jimi poskytnutého úvěru.

Stát a jeho orgány

Záměr této skupiny uživatelů je především dohled a kontrola nad daňovým plněním ekonomických subjektů, kontrola finančního hospodaření podniků s majetkovou účastí státu popř. subvencovaných podniků. Finanční výsledky využívá statistický úřad a další státní instituce pro různá šetření.

Obchodní partneři

Pro dobré obchodní vztahy je finanční zdraví obchodního partnera velice důležité, nejen z důvodu schopnosti partnera dostát svých závazků, předem nasmlouvaných dodacích lhůt, ale i z hlediska dlouhodobé spolupráce. Právě pozitivní hodnoty ukazatelů rentability, likvidity, zadluženosti zpravidla svědčí o kvalitách a dobrém výhledu kooperace.

Zaměstnanci

Dobré hospodářské výsledky a finanční stabilita patří mezi hlavní předpoklady dobrých pracovních podmínek a jistoty zaměstnání, proto je pochopitelné, že je v zájmu zaměstnanců se těmito otázkami zabývat.

1.3 Zdroje dat pro vytvoření finanční analýzy

Základním předpokladem správnosti výsledků provedené finanční analýzy jsou pravdivé a správně zvolené informace pro její vypracování.

Informační zdroje můžeme rozdělit do tří hlavních celků:⁴

Zdroje finančních informací - účetní výkazy (rozvaha, výkaz zisku a ztrát, výkaz peněžních toků), výroční zprávy, informace finančních analytiků, ročenky Českého

(8)

statistického úřadu a finanční analýzy ministerstva průmyslu a obchodu pro mezipodnikové srovnání.

Kvantifikované nefinanční informace – ekonomická a podniková statistika, podnikové plány, cenové a nákladové kalkulace, produkce, poptávka, odbyt.

Nekvantifikované informace – správy vedoucích pracovníků, auditorů, manažerů, nezávislá hodnocení a prognózy.

1.4 Elementární metody a techniky finanční analýzy

1.4.1 Horizontální rozbor účetních výkazů

Rozbor vhodný ke kvantifikaci meziročních změn a nebo ke sledování vývoje těchto změn v delším časovém období. ,,Horizontální analýza si klade za cíl změřit pohyby jednotlivých veličin a to absolutně a relativně a změřit jejich intenzitu.⁵ “

Absolutní změna = ukazatel t - ukazatel t - 1

Relativní změna = ( ukazatel _t / ukazatel _{t - 1}) - 100%

1.4.2 Vertikální rozbor účetních výkazů

Pří vertikálním rozboru účetních výkazů se nezabýváme meziročními změnami jako u horizontální analýzy, ale zaměřujeme se především na přesné určení struktury jednotlivých položek účetních výkazů k určitému datu. Zjištěné výsledky případně porovnáváme s konkurenčními firmami nebo odvětvovým průměrem. Vertikální rozbor je také výchozím bodem pro výklad změn dalších elementárních metod finanční analýzy.

1.4.3 Analýza čistého pracovního kapitálu

Výsledek této analýzy informuje uživatele o tom, zda-li nemá podnik problémy se solventností. Hodnoty čistého pracovního kapitálu jednotlivých let vypočteme jako rozdíl pracovního kapitálu (součet oběžných aktiv) a krátkodobých cizích zdrojů. Přebytek oběžných aktiv nad krátkodobými cizími zdroji by pak měl pokrýt potřebu finančních prostředků na zajištění provozu, která je definována jako součin celkového obratového cyklu peněz a denních provozních výdajů.

5 Kislingerova Eva a kol.- Manažerské finance. 2. přepracované vydání; Praha: C.H.BECK , 2007, s. 64.

(9)

Celkový obratový cyklus peněz

= (obratový cyklus zásob + obratový cyklus pohledávek - obratový cyklus kr.závazků) dní

= [zásoby / (tržby/365)] + [pohledávky / (tržby/365)] - [kr.závazky /(tržby /365] dní Denní provozní výdaje

= (N na prodané zboží+výkonová spotř.+osobní N+daně a poplatky+ostatní provozní N)/365 Petr Marek ve své publikaci⁶ uvádí, že podnik může uplatňovat 3 strategie řízení pracovního kapitálu, a to strategii konzervativní, průměrnou a agresivní. Hodnoty potřebné pro učení strategie získáme podílem ČPK celkovými aktivy. Mezní hodnoty ukazatele jsou uvedeny v Tabulce 1 (viz níže).

Tabulka 1 Strategie řízení pracovního kapitálu

Strategie Hodnota (ČPK / A)

konzervativní nad 0,3

průměrná mezi 0,1 a 0,3

agresivní pod 0,1

Zdroj: Petr Marek a kol. – Studijní průvodce financemi podniku

1.4.4 Bilanční pravidla

Pravidla, která vznikla zobecněním rozsáhlých empirických výzkumů zabývajících se optimální majetkovou strukturou podniku. I přesto, že nejsou nikterak teoreticky ani prakticky podložena, nepostrádají význam. Dokonce se jimi řídí i jmenovité banky při poskytování úvěrů.

Zlaté bilanční pravidlo financování

Dle tohoto pravidla je žádoucí, aby veškerý dlouhodobý majetek byl kryt zdroji dlouhodobými a majetek krátkodobý zdroji krátkodobými.

Měli bychom ovšem vždy zvážit, zda-li uvedená aktiva z praktického hlediska odpovídají údajům uvedeným v rozvaze (např. velmi často podniky drží pojistnou výši zásob, tato zásoba má trvalý charakter, a proto by měla být zařazena do dlouhodobého majetku).

Zlaté pari pravidlo

Vlastním kapitálem by měla být financována typická dlouhodobá aktiva podniku.

,,Vlastního kapitálu by podle daného pravidla nemělo být příliš málo, ale ani příliš mnoho

6 Petr Marek a kol. – Studijní průvodce financemi podniku; Praha :Ekopress s.r.o., 2006,s. 287.

(10)

v porovnání s dlouhodobým majetkem jako celkem a typickými položkami dlouhodobého majetku.“⁷

Zlaté pravidlo vyrovnávání rizika

Pravidlo kontrolující strukturu pasiv, podle něho by poměr vlastního kapitálu a cizích neměl klesnout pod hodnotu 1. Pro detailnější analýzu je vhodné tento poměr srovnat s oborovým průměrem.

Zlaté poměrové pravidlo

Zabývá se vztahem vývoje investic a tržeb, podle tohoto pravidla by růst investic ani v krátkém období neměl předstihnout růst tržeb, pokud má firma zůstat finančně zdravá a stabilní.

1.4.5 Poměrové ukazatele

Další skupinou analytických nástrojů navazujících na absolutní ukazatele jsou poměrové ukazatele, které zachycují všechny složky výkonnosti podniku. Princip jejich použití spočívá v tom, že k nalezení souvislostí a vazeb mezi absolutními ukazateli poměřujeme absolutní ukazatele vzájemně mezi sebou. Mohou být formovány do paralelních nebo pyramidových soustav, kde pyramidové soustavy volí vrcholový ukazatel soustavy, který je rozložen a další stupně pyramidy objasňují vlivy působící právě na něj. Naopak v paralelní soustavě je na každý z nich kladen stejný důraz. ,,Podnik musí být nejen rentabilní, ale i přiměřeně zadlužený a likvidní, aby dlouhodobě existoval.⁸ “

1.4.5.1 Ukazatele rentability

Rentabilita aktiv

Rentabilita aktiv (tzv. produkční síla podniku) měří schopnost podniku vytvářet nové zdroje nezávisle na tom, zda je financován vlastními či cizími zdroji. Je požadován rostoucí trend nebo alespoň neklesající trend vývoje tohoto ukazatele.

Aktiva ROA= EBIT

Rentabilita vlastního kapitálu

Ukazatel zvaný také produkční síla podniku informuje vedení společností a investory, zda vložený kapitál produkuje požadovaný výnos. Minimální hodnota výnosu by měla být

7 Kislingerová Eva a kol.- Manažerské finance. 2. přepracované vydání; Praha: C.H.BECK , 2007, s. 370

8 Kislingerová Eva a kol.- Manažerské finance. 2. přepracované vydání; Praha: C.H.BECK , 2007, s. 82.

(11)

vyšší než úroková míra státních dluhopisů. Výslednou hodnotu ROE získáme podílem čistého zisku a vlastního kapitálu.

VK ČZ ROE =

Rentabilita tržeb

Uživateli podává informaci o tom, jaký zisk (marži) dosahuje podnik z prodeje jedné koruny tržeb. Tvoří základ efektivnosti podniku. Je velice důležité si uvědomit, v jakém oboru firma podniká, neboť hodnota se může v různých odvětvích průmyslu podstatně lišit.

T ČZ ROS =

Ukazatele rentability je vhodné doplnit tzv. Du Pontovou analýzou, podle které je daleko snáze pochopitelné, jaké příčiny stojí za výkyvy v trendech. Základní verze Du Pontova rozkladu objasňuje vztahy působící na ukazatel ROA.

Du Pontovův rozklad ROA – základní verze

T ČZ A T A ČZ

= *

Pokud základní rozklad doplníme ještě o vliv finanční páky získáme hodnotu ukazatele ROE.

Du Pontův rozklad ROE – rozšířená verze

T ČZ A T VK

A VK ČZ

*

= *

1.4.5.2 Ukazatele aktivity

⁹

Jsou důležité především pro správné řízení aktiv. Hodnoty těchto ukazatelů se významně podílejí na výsledcích ukazatelů ROE a ROA.

Výsledky pak informují uživatele o stavu využití kapacit firmy. V zásadě se lze setkat s dvěma formami těchto ukazatelů, a to buď s dobou obratu jedné obrátky anebo počtem obrátek za jednotku času (obvykle jeden rok). Principem těchto ukazatelů je pokládání různých položek aktiv a tržeb do vzájemných vztahů. Těchto vhodných vztahů lze vyvodit několik, já se budu zabývat následujícími:

(12)

Obrat dlouhodobého majetku

,,Měří efektivnost využívání budov, strojů, zařízení a jiných dlouhodobých majetkových částí a udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok; tvoří významnou součást podkladů pro úvahy o nových investicích.“¹⁰ Při jeho hodnocení můžeme považovat za pozitivní jev, když se jeho hodnota zvyšuje. V případě, že srovnáváme více podniků mezi sebou, musíme vzít v úvahu míru opotřebení jejich dlouhodobého majetku.

Obrat DHM = DHM

tržby

Opačným ukazatelem k ukazateli obratu DHM je ukazatel relativní vázanosti DHM, kde naopak shledáváme pozitivním, když jeho hodnota klesá co nejblíže k nule.

relativní vázanost DHM = tržby DHM

Doba obratu zásob

Při výpočtu tohoto ukazatele dělíme rozvahovou položku zásoby průměrnými denními tržbami. ,,Tento ukazatel se považuje za ukazatel intenzity využití zásob, říká nám, jak dlouho (ve dnech) jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob, neboli kolik dní trvá jedna obrátka.¹¹ “

U tohoto ukazatele může zdánlivě pozitivní trend zvyšování efektivity vést k situaci, ve které podnik není schopen zajistit plynulou produkci. Pokud se tak stane, zpravidla dochází k odlivu zákazníků. Tento jev se obvykle vyskytuje u podniku, který se rychle rozvíjí a nedbá na zvyšování svých kapacitních možností.

doba obratu zásob = 365 tržby zásoby

Doba obratu pohledávek

Výsledná hodnota sděluje, za jakou dobu jsou pohledávky v průměru spláceny. Tato hodnota by se neměla výrazně lišit od lhůty stanovené podnikovým vedením. Logicky zde platí: ,,čím nižší hodnota, tím lépe“. Případné odchylky od firmou stanovených platebních podmínek jsou obrazem platební morálky odběratelů firmy.

doba obratu pohledávek =

365 tržby pohledávky

(13)

Tento vzorec bývá pro zpřesnění často modifikován tak, že na místo celkových pohledávek položíme pouze pohledávky z obchodních styků a tržby ve jmenovateli snížíme o ty, které byly uhrazeny v hotovosti.

Doba obratu krátkodobých závazků¹²

Tento ukazatel lze chápat jako průměrnou dobu, kterou podnik potřebuje k uhrazení všech krátkodobých závazků z tržeb. Pokud tato hodnota stoupá nebo je výrazně vyšší, může to být následek buď toho, že firma má problémy se solventností nebo vyjednala dobré úvěrové podmínky s dodavateli. Hodnota tohoto ukazatele se také odvíjí od velikosti či činnosti firmy.

doba obratu krátkodobých závazků =

365 .

tržby závazky kr

S těmito ukazateli úzce souvisí tzv. obchodní deficit definovaný jako rozdíl mezi dobou obratu pohledávek a dobou obratu krátkodobých závazků. Mezi těmito ukazateli by neměla být výrazná odchylka. V případě kladného deficitu rostou pohledávky rychleji než závazky a může nastat situace,v níž podnik nemá dostatečné finanční zdroje k pokrytí svých nákladů. V opačném případě podnik má buď výhodné platební podmínky , nebo jeho platební morálka vázne, což vede k narušení vztahů s dodavateli.

1.4.5.3 Ukazatele zadluženosti

Tyto ukazatele slouží k zjištění toho, z kolika procent jsou různá aktiva podniku financována cizími zdroji. Cizí zdroje bývají použity k financování různých činností podniků velmi často. Důvodem je fakt, že cizí zdroje jsou relativně levnější než zdroje vlastní. ,, Nižší cena, náklady na kapitál věřitelů, je dána tzv. daňovým štítem, který vzniká v důsledku možnosti započítávání úrokových nákladů do daňově uznatelných nákladů.“¹³ Toto zadlužení podstatně ovlivňuje výnos věřitelů a riziko podnikaní. Pokud zadluženost roste, roste riziko i věřitelův výnos a naopak. V případě, že tržby podniku nejsou příliš stabilní, není vhodné společnost zadlužovat. Finanční páka totiž velmi silně působí v případě, kdy tržby rostou i klesají, proto by se toto zadlužení mohlo pro společnost stát osudovým a vést k jejímu bankrotu.

(14)

Zadluženost I (debt equity)

Je definována jako poměr vlastního a cizího kapitálu. Jedná se o klíčový ukazatel z hlediska míry finančního rizika. Vždy bývá doplněn ukazatelem úrokového krytí. Bez něj nemá velkou vypovídací schopnost.

debt equity = CZ

VK nebo naopak

Zadluženost II (debt ratio)

Ukazatel věřitelského rizika je definován jako poměr cizího kapitálu k úhrnným aktivům. Poskytuje informaci o tom, z kolika procent je podnik financován z cizích zdrojů.

,, Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost podniku a tím vyšší je i riziko věřitelů. Ovšem pro jeho výši nelze stanovit přesné zásady. Je nutné ho vždy posuzovat v souvislosti s celkovou výnosností, kterou podnik dosahuje z celkového vloženého kapitálu, i v souvislosti se strukturou cizího kapitálu.“¹⁴ Pro hodnocení tohoto ukazatele je velice důležité, zda podnik dosahuje vyššího výnosu, než je výše placená z cizího kapitálu věřitelům.

Debt ratio = A CZ

Celková úvěrová zadluženost

Určena jako podíl úhrnných úvěrů a úhrnných aktiv. Poskytuje informaci o tom, z kolika procent je podnik financován celkovými úvěry.

celková úvěrová zadluženost = ÚA ÚVÚ

Krátkodobá úvěrová zadluženost

Sděluje, z kolika procent je podnik zadlužen krátkodobými úvěry. Vypočet krátkodobé úvěrové zadluženosti má následující tvar.

krátkodobá úvěrová zadluženost = ÚA KÚ

Úrokové krytí (interest coverage)

Ukazatel, který poměřuje EBIT s nákladovými úroky. Optimální hodnota tohoto poměru je 8, neměla by však poklesnout pod hodnotu 3. Logicky lze usoudit, že podniky s

(15)

rostoucím ziskem si mohou dovolit využívat větší množství cizího kapitálu, protože mají dostatečné finanční zdroje k platbě úroku z nich plynoucích.

úrokové krytí =

úroky nákladové

EBIT

1.4.5.4 Ukazatele likvidity

Tvoří další skupinu poměrových ukazatelů. Zaměřují se na rozbor likvidity podniku, která je z dlouhodobého hlediska existenční podmínkou podniku. Likviditou rozumíme schopnost podniku přeměnit svá aktiva v peněžní prostředky a těmi krýt včas závazky společnosti. ,,Z časového hlediska lze pak rozlišovat majetek likvidní do 10 dnů, do 1 měsíce, do 5 měsíců, do 1 roku, do 13 let či k jinému stanovenému termínu.¹⁵“ S likviditou úzce souvisí pojem likvidnost, což lze definovat jako míru obtížnosti transformace majetku do peněžních prostředků. Dalším pojmem spojeným s touto problematikou je solventnost, která se v praxi chápe jako schopnost podniku v dlouhodobém horizontu hradit své závazky včas a sjednaným způsobem.

To by bylo vše k objasnění základních pojmů souvisejících s likviditou a nyní již k jednotlivým ukazatelům.

Běžná likvidita( Current ratio)

Měří poměr oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Optimum této hodnoty není pevně stanoveno a není snadné ho určit. Závisí na managementu, jakou strategii řízení běžné likvidity zvolí.

běžná likvidita =

kapitál cizí

krátkodobý OA

Tabulka 2 Strategie řízení běžné likvidity¹⁶

Strategie Hodnota běžné likvidity

konzervativní vyšší než 2,5

průměrná v intervalu <1,5;2,5>

agresivní nižší než 1,5

Pohotová likvidita(quick ratio)

Pro její výpočet se používá podobná rovnice jako pro vypočet likvidity běžné. V rovnici je jediná změna, a to v čitateli, který v tomto případě nezahrnuje zásoby. Důvodem této změny je fakt, že zásoby jsou z oběžných aktiv nejméně likvidní. Opět tu není

(16)

jednoznačné optimum a záleží na managementu, jakou strategii zvolí. Pokud má firma ve svém portfoliu nedobytné pohledávky, i ty by do oběžných aktiv neměly být zahrnuty.

pohotová likvidita =

kapitál cizí

krátkodobý zásoby OA−

Tabulka 3 Strategie řízení pohotové likvidity

Strategie Hodnota běžné likvidity

Konzervativní vyšší než 1,5

Průměrná v intervalu <1;1,5>

Agresivní nižší než 1

Okamžitá likvidita

Počítá se podílem krátkodobého finančního majetku a krátkodobého finančního majetku. Uvádí se, že hodnota okamžité likvidity by měla být minimálně 0,2. V současné době, kdy prakticky každá banka nabízí kontokorentní úvěr, může tato hodnota dosahovat i nuly.

okamžitá likvidita =

kapitál cizí

krátkodobý

majetek fin

krátkodobý .

1.4.6 Ekonomický normál

Ekonomický normál je soustava nerovnic, které by se při řízení firmy měly dodržovat.

Význam je mu přikládán především v dlouhodobém časovém horizontu. Pokud tato nerovnice neplatí, znamená to pro podnik problém a tento problém by měl být hlouběji analyzován.

Nerovnice ekonomického normálu by měla vypadat takto:

IČZ > IT > IN>IDHM > ION > IP

IČZ ………..index čistého zisku IT……….index tržeb

IN……….…index nákladů

IDHM……….……index dlouhodobého hmotného majetku ION………...index osobních nákladů

IP...index pracovníků

(17)

1.4.7 Ukazatele na bázi cash flow

Tato analýza čerpá data z výkazu cash flow, který zaznamenává reálné finanční toky společnosti. Výkaz cash flow je složen ze třech částí (cash flow z provozní činnost, cash flow z investiční činnosti a cash flow z finanční činnosti). Peněžní tok z provozní činnosti je hlavním zdrojem financování z vlastních zdrojů. Po sečtení těchto částí získáváme zvýšení či snížení finančních prostředků (celkové cash flow podniku). Mezi nejpoužívanější ukazatele analyzující výkaz cash flow patří:

Ukazatel dlouhodobé zadluženosti (doby splácení dluhu)

Udává dobu, za kterou by podnik splatil cizí zdroje při stávajícím cash flow.

dlouhodobá zadluženost =

flow cash

kapitál cizí

Ukazatel rentability tržeb

tržby CF provozni CF

tržeb a

rentabilit ( )=

Ukazatel výnosnosti vložených prostředků

výnosnost vložených prostředků (z CF)=

aktiva CF provozní

Ukazatel úrokového krytí

úrokové krytí (z CF)=

úroky nákladové

CF provozní

1.4.8 Ukazatel EVA

^®17

Patří mezi hodnotové ukazatele výkonnosti, které získávají postupem času stále větší uživatelské popularity. Společným znakem těchto ukazatelů je zahrnutí oportunitních nákladů společnosti a provozního zisku do jejích výpočtových rovnic.

Model EVA vymyslela dvojice amerických ekonomů Joel Stern a Benneth Steward, jejichž poradenská firma drží nad zkratkou EVA ochranou známku. MPO pro hodnocení odvětví využívá pyramidový rozklad ukazatele EVA^®, který je součástí pyramidové ukazatelové soustavy INFA^® vytvořené manželi Neumaierovými. V modelu je spojen

17 Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006. [on-line], Mpo.cz, listopad 2007, [cit.: 1.4.2008], <

www.mpo.cz/dokument19696.html> .

(18)

finanční controlling s controllingem rizik, proto jsou lépe hodnoceny podniky s nižším rizikem a naopak.

Ukazatel EVA^® podle INFA^® má tvar:

EVA = (ROE – re) * VK

kde ROE………….rentabilita vlastního kapitálu VK………….. vlastní kapitál

r_e...alternativní náklad na kapitál

Výpočet r_e:

A VK

A VK A UZ O BU D U A

WACC UZ re

) (

) 1

( ⋅ −

⋅ +

−

= ⋅

kde UZ………..úplatné zdroje

WAAC………...vážený náklad na kapitál A………....aktiva celkem

BU………..bankovní úvěry U………....nákladové úroky O………dluhopisy

d……….sazba daně z příjmu právnických osob Vážený náklad na kapitál se počítá funkcí:

WACC = rf + r LA + rpodnikatelské + rFinStab

Kde:

r_f = bezriziková výnosová míra (použiji míru navrženou na Ministerstvem průmyslu a obchodu, je odvozena z výnosové míry státních pokladničních poukázek)

r_LA= funkce (ukazatelů charakterizující velikost podniku)

(19)

• pokud UZ > 3 mld. Kč ⇒ rLA = 0.00% (hranice vychází ze zkušeností firem poskytujících rizikový kapitál)

• pokud UZ < 100 mil. Kč⇒ rLA = 5.00%

• pokud UZ >100 mil. Kč ale < 3 mld. Kč použije se propočet takto:

rLA = (3 mld. Kč - UZ)²/ 168,2

rpodnikatelské = funkce (ukazatelů charakterizujících tvorbu produkční síly)

Pro výpočet této funkce je definována pomocná proměnná XP, která se porovnává s ukazatelem ROA.

O BU

U A

O BU XP VK

⋅ + +

= ( + )

• pokud A

EBIT > XP ⇒_rpodnikatelské =0%

• pokud A

EBIT < XP ⇒_rpodnikatelské =10%

jinak rpodnikatelské = (XP - EBIT/Aktiva)²/ (10 * XP²)

r_FinStab= funkce (ukazatelů charakterizujících vztahy mezi aktivy a pasivy), hodnoty pro

výpočet získáme takto:

• V případě, že běžná likvidita > XL ⇒ rFinStab = 0.00%

• V případě, že běžná likvidita < 1 ⇒ rFinStab = 10.00%

• Pokud běžná likvidita firmy > 1, ale < XL propočte se rFinStab takto : rFinStab = (XL – celková likvidita)²/ 10*(XL – 1)² kde XL = pomocná proměnná pro výpočet finanční stability.

Jestliže je průměr běžné likvidity průmyslu menší než 1,25, pak horní hranice XL = 1,25, pokud je průměr průmyslu větší než 1,25, pak XL = průměr průmyslu.

V tomto modelu se nepředpokládá závislost WACC na kapitálové struktuře společnosti a počítá se s tím, že vlastní kapitál je roven úplatným zdrojům.

(20)

1.4.9 Identifikátory bankrotu

1.4.9.1 Altmanův index

¹⁸

Je považován za jeden z prvních a nejznámějších modelů finanční tísně, který už roku 1968 představil ekonom E.I. Altman . Tento model byl sestaven na základě analýzy šedesáti šesti společností s veřejně obchodovatelnými akciemi. Posuzuje finanční situaci firmy pomocí součtu pěti různých ukazatelů, kterým přikládá různou váhu. Výsledná rovnice této diskriminační funkce, kterou nazval ZETA skóre má podobu:

Zeta = 1,200* x1 + 1,400* x2 + 3,300* x3 + 0,600* x4 + 0,999 * x5

kde Zeta = ZETA skóre x1 =ČPK / aktiva

x2 = nerozdělený zisk min. let / aktiva x3 = EBIT / aktiva

x₄ = tržní kapitalizace /cizí kapitál x5 = tržby / aktiva

Na základě různých zkoušek byly určeny hranice pro určení finanční situace firmy.

Tabulka 4 Hranice určení fin.situace firmy - Z1

Hodnota ZETA skóre +Finanční situace firmy

menší než 1,81 kandidát bankrotu

<1,81;2,99> šedá zóna

vyšší než 2,99 nebankrotující společnost Zdroj: podkladový materiál PE301 (Ing.Hana Vávrova, PhD.)

V roce 1983 I.E. Altman upravil tento model pro účely veřejně neobchodovatelných společností. Modifikovaná rovnice má podobu:

Zeta = 1,200* x₁ + 1,400* x₂ + 3,300* x₃ + 0,420* x₄ + 0,999 * x₅

kde změna nastala pouze u indexu x4, a to tak, že váha tohoto indexu klesla z původních 0,6 na 0,42, a tento index je tvořen poměrem vlastního a cizího kapitálu. Také hranice prosperity firmy byly upraveny.

Tabulka 5 Hranice určení fin.situace firmy - Z2

Hodnota ZETA skóre Finanční situace firmy

menší než 1,81 kandidát bankrotu

<1,23;2,9> šedá zóna

vyšší než 2,9 nebankrotující společnost Zdroj: podkladový materiál PE301 (Ing.Hana Vávrova, PhD.)

18 Petr Marek a kol. – Studijní průvodce financemi podniku; Praha :Ekopress s.r.o., 2006,s. 301-304.

(21)

Ještě v roce 1995 upravil E. I. Altman tuto rovnici do třetice. Jeho záměr byl minimalizovat vliv oboru podnikání na hodnotu ZETA. Aplikace tohoto modelu je vhodná na nevýrobní podniky a expandující odvětví.

Zeta = 6,56* x₁ + 3,26* x₂ + 6,72* x₃ + 1,05* x₄ kde Zeta = ZETA skóre

x₁ = ČPK / aktiva

x2 = nerozdělený zisk min. let / aktiva x₃ = EBIT / aktiva

x4 = VK / CZ

Tabulka 6 Hranice určení fin.situace firmy - Z₃

Hodnota ZETA skóre Finanční situace firmy

menší než 1,1 kandidát bankrotu

<1,1;2,6> šedá zóna

vyšší než 2,6 nebankrotující společnost Zdroj: podkladový materiál PE301 (Ing.Hana Vávrova, PhD.)

1.4.9.2 Indexy IN01 a IN05

¹⁹

Modely ,,IN“ vytvořili manželé Neumaierovi pro vyhodnocení finančního zdraví firem v českém prostředí. Jsou v nich zakombinovány výsledky matematicko-statistických analýz hodnocení podniku s praktickými zkušenostmi tisíce českých firem. Nejdříve byly vytvořeny indexy IN95 a IN99 a později z nich IN01 a IN05. Rovnice indexu IN01 je následující:

IN01=0,13*A/CZ+0,04*EBIT/Ú+3,92*EBIT/A+0,21*VÝN/A+0,09*OA/(KZ+KBÚ)

V případě, že hodnota indexu je větší než 1,77, podnik tvoří hodnotu. Pokud je hodnota indexu IN01 menší než 0,75, znamená to, že podnik spěje k bankrotu. Mezi hodnotami 1,77 a 0,75 je šedá zóna, která nemá vysokou vypovídací schopnost o finančním zdraví firmy.

Rovnice indexu IN05:

IN05=0,13*A/CZ+0,04*EBIT/Ú+3,97*EBIT/A+0,21*V/A+ 0,09*OA/(KZ+KBÚ)

Je-li výsledná hodnota vyšší než 2, hradí firma bez problémů své závazky, v šedé zóně se nachází, pokud se hodnoty pohybují v rozmezí <1,2). Podnik má finanční problémy, pokud je výsledná hodnota menší než jedna.

19 Petra Růžková – Finanční analýza metody, ukazatele, využití v praxi. 2.aktualizované vydání; Praha: GRADA

(22)

1.4.9.3 Indikátor bonity

Podává komplexní obraz finančně-ekonomické situace podniku. Je využíván převážně v německy mluvících zemích, jeho rovnice je sestavena z šesti vybraných ukazatelů. Tento model podává komplexní obraz finančně-ekonomické situace podniku. Hlavní důraz klade na zisk před zdaněním, který je zahrnut ve dvou z pěti ukazatelů modelu a v obou případech velkou vahou. Hodnotící stupnice je poskládána z více stupňů než v ostatních modelech finanční tísně.

index bonity = 1,5 x ₁ + 0,08 x ₂ + 10 x ₃ + 5 x ₄ + 0,3 x ₅ + 0,1 x ₆ kde:

x1 = CF/cizí zdroje

x₂ = celková aktiva/cizí zdroje

x3 = zisk před zdaněním/celková aktiva x4 = zisk před zdaněním/celkové výkony x₅ = zásoby/ celkové výkony

x6 = celkové výkony/aktiva

Tabulka 7 Hodnocení indikátoru bonity

Situace Hodnota IB

extrémně dobrá <3;∞)<3;∞) <3;∞)<3;∞)

velmi dobrá <2;3)

dobrá <1;2)

určité problémy <0;1)

špatná <-1;0

velmi špatná <-2;-1)

extrémně špatná (-∞;−2)∞;−2)∞;−2) ∞;−2) Zdroj:podkladový materiál PE301 (Ing.Hana Vávrova, PhD.)

(23)

1.4.9.4 Kralickuv rychlý test

Jedná se o tzv. rychlý test od P.Kralicka z roku 1990, který umožňuje ohodnotit společnost pomocí 4 ukazatelů vypovídajících jednak o finanční stabilitě, výnosnosti a souhrnně pak o celkovém finančním zdraví firmy. Na základě výpočtů jednotlivých ukazatelů jsou podniku přiděleny body od 1-5 (viz. Tabulka 8). Čím nižší je výsledná hodnota testu, tím je situace analyzovaného subjektu lepší a naopak.

Tabulka 8 Kriteria hodnocení Kralickova testu

výborně velmi dobře špatně ohrožení Ukazatel

1 2 3 4 5

kvóta vlastního kapitálu (R1) >30% >20% >10% >0% negativní doba splácení dluhu z CF (R2) < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let cash flow v tržbách (R3) > 10% > 8% > 5% > 0% negativní ROA (R4) > 15% > 12% > 8% > 0% negativní Zdroj: podkladový materiál PE301 (Ing.Hana Vávrova, PhD.)

kde R1 = vlastní kapitál / aktiva celkem

R2 = (dl.závazky + kr.závazky) / (zisk + odpisy) R3 = (zisk + odpisy) / tržby

R4 = [ čistý zisk + nákladové úroky (1 – daň.sazba) ] / aktiva

(24)

2 Charakteristika analyzované společnosti

Obchodní firma:

atx – technická kancelář pro komplexní automatizaci s.r.o.

Sídlo společnosti:

Nová 486, 591 01 Ždár nad Sázavou Datum založení:

26. srpen 1991

Podnikatelské aktivity:

OKEČ Popis činnosti

333000 Výroba zařízení pro řízení průmyslových procesů

312000 Výroba elektrických rozvodných, řídicích a spínacích zařízení 316000 Výroba elektrických zařízení j. n.

518700

Velkoobchod s ostatním strojním zařízením určeným pro průmysl, obchod a navigaci

521000 Maloobchod v nespecializovaných prodejnách

722000 Publikování, dodávky a poradenství v oblasti softwaru

Vlastnická struktura společnosti:

Ing. Bohuslav Vránek, CSc.

Vklad: 100 000,- Kč Splaceno: 100 %

výše obchodní podílu: 100%

Organizační struktura společnosti:

(viz. Obrázek 1)

(25)

Obrázek 1 Organizační struktura firmy

Zdroj: www.atx.cz

Vývoj společnosti:

Z počátku firma působila pouze na českém trhu a mezi její prvotní zakázky patřily zejména automatizace jednoduchých výrobních linek a strojů na zpracování dřeva a kamene, rekonstrukce a modernizace jednoduchých strojů a zařízení v metalurgii. Přelomovým rokem pro ni byl rok 1997, kdy začala spolupracovat s firmou Korado z České Třebové, která se specializuje na výrobu radiátorů. V roce 1998 investovala do nejmodernějšího vybavení a v témže roce přišla i první velká zahraniční zakázka. Společnost se začala zaměřovat především na automobilový průmysl. Dodnes dodala desítky lakovacích, dopravních a montážních linek pro značky Mercedes, BMW, Škoda, EISENMANN, Kia, DaimlerChrysler a jiné.

Nyní firma zaměstnává již 104 pracovníky, v roce 2005 dosáhla obratu téměř 260 mil.Kč a vybudovala nové pobočky v Ostravě a Praze. Je velmi silně exportně orientována, zhruba 80% své produkce dodává do zahraničí. Ne náhodou získala v roce 2006 třetí místo v soutěži DHL exportér roku v kategorii středních podniků. Dodává průmyslovou automatizaci v podobě manipulačních, lakovacích, výrobních linek a strojů, tavicích pecí, tvářecích strojů a jemné elektroniky do zemí jako je Německo, Rusko, Irán, Polsko,Turecko, Kazachstán, Slovensko a vyjednává další zakázky v Číně, Egyptě, Sýrii a v dalších zemích východní Evropy, Asie a Afriky.

Základní filozofií firmy je maximální spokojenost zákazníka, která je úzce spjata s nejvyšší možnou kvalitou poskytovaných služeb.

(26)

2.1 Analýza SWOT

Silné stránky

• dlouhodobá historie a zkušenosti

• vysoká odbornost a náročnost poskytovaných služeb

• těžký vstup do odvětví

• moderní vybavení společnosti

• komplexnost poskytovaných služeb

• dodávání služeb celému spektru průmyslových odvětví (automobilový, lehký a těžký průmysl)

• kvalita poskytovaných služeb (vybudované velmi dobré renomé)

• reference od světoznámých koncernů

• zkušenosti v oblasti čerpání zdrojů z EU

• export do mnoha zemí

• kvalita a kvalifikace zaměstnanců Slabé stránky

• centralizované rozhodování

• nízký počet pracovníků vrcholového managementu Příležitosti

• vstup na další dynamicky se rozvíjející se trhy

• otevření poboček v zemích jako je Rusko, Ukrajina, Polsko nebo Maďarsko

• vstup do jiných odvětví, která by se s činností atx doplňovala

• prohloubení spolupráce s vysokými školami Hrozby

• kurzové riziko

• vysoká fluktuace (odliv kvalifikovaných pracovníků do zemí západní Evropy)

• konkurence ze zemí východní Evropy, ve kterých je levnější pracovní síla

• volatilita tržeb

• rostoucí mzdy a požadavky zaměstnanců

(27)

2.2 Aplikace elementárních metod finanční analýzy

2.2.1 Horizontální analýza účetních výkazů

Kolísavý vývoj oběžných aktiv zobrazený v levé části grafu 1 je důsledkem změn v množství zásob při účetní uzávěrce. Dlouhodobý majetek do roku 2006 nezaznamenal velké změny. Patrně společnost zdroje z odpisů investovala do jejich obnovy. V roce 2007 se účetní hodnota dlouhodobého majetku vlivem investic více než ztrojnásobila. Ve druhé části grafu jsme svědky kolísavého vývoje zásob, které se odvíjí od množství rozpracovaných projektů.

Graf 1 Vývoj aktiv v období 2003 až 2007

Zdroj: vlastní tvorba

Podobně jako aktiva i pasiva velmi kolísají. První část grafu 2 zachycuje vývoj celkových pasiv a jejich hlavních částí. Jsme svědky rovnoměrného vývoje vlastního kapitálu oproti vývoji cizích zdrojů. Za prudkým nárůstem cizích zdrojů v roce 2006 stojí závazek vůči majiteli a úvěr od banky potřebný k financování mnoha projektů, o čemž svědčí téměř zdvojnásobení výkonové spotřeby oproti předchozímu roku. Prudký nárůst cizích zdrojů v roce 2007 je důsledkem finančního vkladu majitele a bankovním úvěrem, které byly použity na investice do zázemí poboček v Ostravě a především ve Žďáře nad Sázavou. Druhá část grafu ilustruje vývoj jednotlivých složek vlastního kapitálu. Zde je zajímavý především nestabilní vývoj hospodářského výsledku. Kombinace nestabilního hospodářského výsledku a zadlužení není z hlediska působení finanční a provozní páky vhodná, firma by se mohla dostat do finančních problémů.

Vývoj aktiv

0 40 80 120 160 200

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

v milionech Kč

Ak tiva ce lk e m Dlouhodobá aktiva Oběžná ak tiva Pře chodná ak tiva

Výv oj oběžných aktiv

0 10 20 30 40 50 60

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

v milionech Kč

Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobobý f inanční majetek

(28)

Graf 2 Vývoj pasiv v období 2003 až 2007

Levá část grafu 3 indikuje závislost výkonové spotřeby a osobních nákladů na provedených výkonech. V roce 2004 pozorujeme pokles výkonové spotřeby při navýšení výkonů, což je velmi pozitivní. Podobného vývoje dosáhla firma i v roce 2007, ve kterém výkony zaznamenaly prudký nárůst ve srovnání s výkonovou spotřebou. V ostatních letech se výkonová spotřeba vyvíjí přímo úměrně s provedenými výkony. Z obou částí grafu jsme schopni vyčíst nejméně úspěšný rok analyzovaného období, a to rok 2006.

Graf 3 Vývoj položek výkazu zisku a ztrát

Zdroj: 1 vlastní tvorba

2.2.2 Vertikální analýza účetních výkazů

Struktura aktiv nezaznamenala v letech 2003 až 2005 závažnější změny. V tomto období mají převahu oběžná aktiva nad aktivy stálými, koncem roku 2003 tvořila dlouhodobá aktiva pouze 23% majetku firmy, na konci roku 2007 je tato hodnota téměř 70%. Hlavní příčinou tohoto vývoje jsou rozsáhlé investice do modernizace a navýšení kapacit firmy.

Výrazné zlepšení v oblasti řízení zásob znázorňuje pravá část grafu 4. Společnost zásoby objednává přímo pro potřeby daných projektů a žádné neskladuje.

Vývoj dat výsledovky

-50 0 50 100 150 200 250 300

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

v milionech Kč

Celkové výnosy Celkové náklady Čistý zisk Nákladové úroky 0

50 100 150 200 250 300

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

v milionech Kč

Výkony Osobní náklady Výkonová spotřeba Výv oj PASIV

0 40 80 120 160 200

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

v milionech Kč

PASIVA celkem Vlas tní kapitál Cizí zdroje Přechodná PASIVA

Výv oj v lastního kapitálu

-20 -10 0 10 20 30 40 50 60

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

v milionech Kč

Základní kapitál Rezervní fondy HV m inulých let HV běžného účetního období

Výv oj cizích zdrojů

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

v milionech Kč

D louhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvery a výpom oci

(29)

Graf 4 Struktura aktiv a oběžných aktiv

Vývoj struktury pasiv ilustruje graf 5, je vidět, že společnost v tomto období přešla z velmi opatrné strategie financování až po strategii agresivní a v současné době je téměř ze tří čtvrtin zadlužena. Když nahlédneme na strukturu vlastního kapitálu, největší podíl v něm má v celém analyzovaném období nerozdělený zisk minulých let. Zajímavé je sledovat i vývoj hospodářského výsledku, který se v roce 2006 dostal do červených čísel. Rok 2007 vykázal již příznivější výsledek, zdaleka však nezaujímá takový poměr pasiv jako v předchozích letech. Graf struktury cizích zdrojů zobrazuje přechod k již avizovanému agresivnímu financování, které je nezbytné k profinancování rozsáhlých investic. Zajímavý je i rok 2006, ve kterém dlouhodobé závazky vůči majiteli tvořily téměř 70% cizích zdrojů a v roce 2007 jsou nulové. Z údajů, které mám k dispozici, nejsem schopen určit záměr této finanční výpomoci. Napadá mě pouze velký projekt pro Kia Slovakia, který byl velmi náročný na profinancování a byl dokončen počátkem roku 2007.

Graf 5 Struktura pasiv, vlastního kapitálu a cizích zdrojů

Struktura AKTIV

0%

25%

50%

75%

100%

2003 2004 2005 2006 2007

Časové rozlišení Oběžná aktiva Dlouhodobá aktiva

Struktura oběžných aktiv

0%

25%

50%

75%

100%

2003 2004 2005 2006 2007

Krátkodobý f inanční majetek Krátkodobé pohledávky Dlouhodobé pohledávky Zásoby

Struktura pasiv

0%

25%

50%

75%

100%

2003 2004 2005 2006 2007

Vlastní kapitál Cizí zdroje Časové rozlišení

Struktura vlastního kapitálu

-25%

0%

25%

50%

75%

100%

2003 2004 2005 2006 2007

Základní kapitál Fondy ze zisku

Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let HV běžného účetního období

Struktura cizích zdrojů

0%

25%

50%

75%

100%

2003 2004 2005 2006 2007

Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky Bankovní úvěry a výpom oci

(30)

Pozitivní vývoj přidané hodnoty, který je žádoucí, lze sledovat v levé části grafu 6.

Pravá část zobrazuje strukturu hospodářského výsledku. Rok 2006 byl kritický, jak v činnosti provozní, tak i finanční a mimořádný výsledek nemohl tuto bilanci napravit.

Graf 6 Vertikální rozbor výsledovky

Struktura HV

-100%

-80%

-60%

-40%

-20%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2003 2004 2005 2006 2007

Mimořádný hopsodářský výsledek

Finanční hospodářský výsledek

Provozní hospodářský výsledek

2.2.3 Analýza čistého pracovního kapitálu

Tabulka 9 Analýza čistého pracovní kapitálu

Položka (v tis.Kč) 2003 2004 2005 2006 2007

+ zásoby 36032 4023 50763 1452 1889

+ krátk. pohledávky 34127 40054 53540 29123 45623 + finanční majetek 6654 4036 11287 5699 4962 - krátk. závazky 68878 22058 59668 10143 79808

- krátk. úvěry 0 0 35000 0 0

ČPK 7935 26055 20922 26131 -27334

ČPK/A 0,07 0,32 0,14 0,31 -0,14

V letech 2003 až 2006 společnost vykázala kladné hodnoty čistého pracovního kapitálu, které svědčí o nenarušené solventnosti atx v tomto období. Záporné hodnoty ukazatele ČPK v roce 2007 svědčí o možných problémech se splácením svých závazků. Pakliže pohlédneme na strukturu krátkodobých závazků, vidíme, že jejich nadpoloviční většinu tvoří závazek vůči majiteli, který poskytl podniku finanční prostředky na investice spojené se zvyšováním kapacity firmy. Tímto zjištěním se riziko insolventnosti snižuje.

Poslední řádek tabulky vypovídá o strategii řízení pracovního kapitálu. Z hodnot vyplývá, že ČPK společnosti balancuje na hranici průměrné a agresivní strategie řízení pracovního kapitálu.

Hodnota ČPK nás informuje také o skutečné výši finančních prostředků, kterou má podnik k dispozici k zajištění plynulého provozu. Informaci o potřebné výši těchto zdrojů získáme násobkem denních provozních výdajů obratovým cyklem peněz.

Vývoj přidané hodnoty

0%

50%

100%

2003 2004 2005 2006 2007

Výkonová spotřeba Přidaná hodnota