F A K U L T A N Á R O D O H O S P O D Á Ř S K Á
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
POSUDEK OPONENTA DIPLOMOVÉ PRÁCE
Jméno studenta: Jan Chaloupka Název práce: Krize sociálního státu
Jméno vedoucího práce: prof.ing. Vojtěch Krebs, CSc Jméno oponenta práce: Doc.ng. Jana Žižková, CSc
Nad průměr Průměr Pod průměr
Hodnocení tématu samého (bez ohledu na studenta):
Je téma práce aktuální?
Je téma náročné na teoretické znalosti?
Je téma náročné na praktické zkušenosti či práci v terénu?
Jaká je dostupnost podkladových materiálů?
Hodnocení zpracování tématu studentem:
Jak hluboce autor téma analyzoval?
Jak vhodně zvolil autor metody ve vztahu k tématu?
Jak zdařile autor zvolil cíl práce vzhledem k tématu?
Nakolik autor naplnil vytčený cíl práce?
Hodnocení struktury a obsahu práce:
Nakolik je struktura práce logická a přehledná?
Využívá autor aktuálních a vhodných pramenů?
Vybavil autor práci daty, tabulkami, grafy, přílohami apod. dostatečně a funkčně?
Nakolik jsou závěry práce jasné a přiměřené?
Nakolik přináší autor vlastní názor a příspěvek k tématu?
Hodnocení formy a stylu práce:
Jaká je formální úprava práce?
Pracuje autor správně s odkazy a citacemi?
Jaká je stylistická úroveň práce?
Další hodnocení či připomínky a otázky k obhajobě (možno pokračovat na druhé stránce):
Hlavnní nedostatek předložené práce spatřuji především v tom, že vymezení sociálního státu je velice nepřesné a jen přibližné a nepostihuje zcela podstatu tohoto fenomenu, což relativizuje řadu diplomantem citovaných soudů o něm. Autor vidí sociální stát jednostranně, pomíjí jeho roli v kultivaci lidského kapitálu i podmínku existence pluralitní demokracie (jinak by diplomant např.
mezi sociální reformátory nemohl řadit vedle sebe Bismarcka, Roosevelta, Hitlera či Mussoliniho a přisuzovat sociálnímu systému USA fašistické kořeny). Trh a sociální stát staví proti sobě a přehlíží realitu, že oba tyto fenomeny dnes koexistují vedle sebe prakticky ve všech zemích. Oceňuji sice entuziazmus autora, ale ten jde často na úkor solidní argumentace fakty, zejména v kap. 2.a3.
(Vývoj sociálního státu ve zvolených zemích je dosti povrchní, spíše popisný a málo analytický, nepřihlíží k jeho jedinečnosti v jednotlivých zemích, mezinárodní srovnání se opírá o téměř 10 let stará data, životní úroveň není doložena aj.). S ohledem na zmíněné nedostatky diplomové práce se proto pozastavuji nad určitým despektem s nímž diplomant hodnotí některé odborné publikace (viz str. 24 a25).
Jsem toho názoru, že diplomovou práci je možné obhájit. Doporučuji však, aby v průběhu obhajoby se diplomant :
1) vrátil k pojmu sociální stát a pojednal o jeho vymezení,
2) vyjádřil k fenomenu sociálního tržního hospodářství v Německu,(str. 15),s jehož charakteristikou zde nelze souhlasit,
3) objasnil návrh reformy sociálního státu resp. rozpory, které se zde vyskytují. Autor zde měl asi příliš lehké pero ( např.co je určujícím cílovým stavem této reformy ?, nebo proč se doporučuje spontánně liberální metoda když nebyla nikde vyzkoušena, a proč přesto vede k lepším výsledkům než snaha o umělou konstrukci společnosti.).
Navržená známka: dobře
Datum: ...
Podpis oponenta práce
