• Nebyly nalezeny žádné výsledky

PŘÍSTUPY K POČÁTEČNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Podíl "PŘÍSTUPY K POČÁTEČNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM"

Copied!
20
0
0

Načítání.... (zobrazit plný text nyní)

Fulltext

(1)

S t a t i a z p r á v y z v ý z k u m u

i

PŘÍSTUPY K POČÁTEČNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM

Miroslava Bartoňová

Anotace: Článek prezentuje výsledky výzkumného šetření, realizovaného v letech 2000-2008 v přípravných třídách základních škol v České republice. Cílem výzkumného šetření byla komplexní analýza teoretických a empirických zdrojů týkajících se problematiky multikulturní edukace jedinců z odlišného etnického prostředí s důrazem na možnosti edukace v přípravné třídé. V závěru jsou prezentovány výsledky šetření vzhledem k speciálněpedagogické teorii a praxi.

Klíčová slova: přípravná třída základní školy, dítě předškolního věku, multikulturní výchova, romská národnostní menšina, edukace, žák se sociálním znevýhodněním, školský zákon, vzdělávací program.

Úvod do problematiky

O d poloviny osmdesátých let se v evrop- ských zemích hovoří o m u l t i k u l t u r n í m vzdělávání a výchově. Je to d á n o situací, ne- boť v poslední d o b ě přibylo imigrantských skupin, jež tvoří vystěhovalci, uprchlíci.

Řešit vzdělávací problémy v multikulturní společnosti je úkol nelehký a komplikovaný.

Mezi autory, zabývajícími se p r o b l é m e m m u l t i k u l t u r n í výchovy u nás, b e z e s p o r u p a t ř í }. Balvín (stať Členská základna Hnutí R. 1997), E. D a v i d o v á (Romano drom cesty Romů. 1995), I. Gabal (Etnické menšiny ve střední Evropě. 1999), C. Nečas (Společná problematika Romů v minulosti a přítomnosti. 1991), J. Průcha (Multikultur- ní výchova, teorie - praxe - výzkum. 2001, Etnopedagogika, 2002),T. Šišková (Výchova k toleranci a proti rasismu. 1998, Menšiny a migranti v České republice. 2001), E. Šo- tolová (Vzdělávání Romů. 2000).

V r á m c i v z d ě l á v á n í ž á k u se speciál- n í m i v z d ě l á v a c í m i p o t ř e b a m i se z a m ě - ř u j e m e i n a s k u p i n u ž á k ů se s o c i á l n í m z n e v ý h o d n ě n í m . Řadí se m e z i n ě žáci z r o d i n n é h o prostředí s nízkým sociálně - k u l t u r n í m p o s t a v e n í m , žáci o h r o ž e n í s o c i á l n ě p a t o l o g i c k ý m i j e v y n e b o děti azylantů a účastníků řízení o udělení azylu n a ú z e m í České republiky. Problematika sociálně z n e v ý h o d n ě n ý c h žáků (dětí) p o - cházejících z m i n o r i t n í c h etnických m e n - šin je reflektována v m n o h a z a h r a n i č n í c h studiích a ojediněle i v české o d b o r n é lite- ratuře posledních pěti let. Někteří z nich se bez p r o b l é m ů integrují d o b ě ž n é školy, jiní z d ů v o d ů jazykových nedostatků a o d - lišného s o c i o k u l t u r n í h o p r o s t ř e d í svých r o d i n se m o h o u setkávat s o b t í ž e m i ve vzdělání. Jiní se m o h o u s obtížemi setkávat p r o svoji jazykovou odlišnost n e b o proto, že jsou h l u b o c e ovlivněni svými r o d i n a m i

(2)

a jejich k u l t u r n í m i vzorci, projevujícími se v chování, j e d n á n í , odlišné h o d n o t o v é stupnici, stylu života, pojetí výchovy dětí, vztahu ke vzdělání a p o d . (srov. Bartoňová in Vítková 2004, s. 43-62).

Předškolní příprava m á veliký v ý z n a m p r o další vzdělávací d r á h u jedince. V sou- časnosti se problematika přípravy dětí ze s o c i á l n ě z n e v ý h o d n ě n é h o p r o s t ř e d í řeší v z n i k e m p ř í p r a v n ý c h t ř í d , které jsou zři- zovány při základních školách. Přípravné třídy jsou j e d n í m z výsledků aktuálních z m ě n v n á r o d n o s t n í m školství. V n ě m se dostal v z h l e d e m k r o m s k é k o m u n i t ě d o p o p ř e d í především úkol připravit r o m s k é děti na v s t u p d o základní školy. Děti, p r o které jsou přípravné třídy zřizovány, větši- n o u nenavštěvovaly m a t e ř s k o u školu.

Základní informace a legislativa Ve š k o l n í m r o c e 1 9 9 3 / 1 9 9 4 se r o z - h o d l o M Š M T e x p e r i m e n t á l n ě o v ě ř i t e f e k t i v i t u p ř í p r a v n ý c h t ř í d n a v z o r k u p o p u l a c e v r ů z n ý c h okresech. Z p o č á t k u jejich n á p l ň a o r g a n i z a c e n e b y l y zcela v y m e z e n y . N á s l e d n ě p o k r a č o v a l o p o - k u s n é ověřování činnosti a o d r o k u 2000 vstoupil v platnost Metodický pokyn Mi- nisterstva školství, mládeže a tělovýchovy ke zřizování přípravných tříd pro děti se sociálním znevýhodněním a k ustanovení funkce vychovatele - asistenta učitele č.j.

25 484/2000-22. Tak, jak p o t v r d i l o i naše šetření, d o s o u č a s n é d o b y p o č e t t ě c h t o tříd narostl. Přípravné třídy se zaměřují na systematickou p ř í p r a v u dětí se sociálním z n e v ý h o d n ě n í m a na v s t u p d o p o v i n n é h o

vzdělávání v základní škole. Realizovaný vzdělávací p r o g r a m , který děti absolvují, j i m u m o ž ň u j e s n a d n ě j š í z a č l e n ě n í d o vzdělávacího procesu a předchází tak pří- p a d n ý m n e ú s p ě š n ý m z a č á t k ů m ve školní docházce. Takovéto o p a t ř e n í m á p r o dítě p o d s t a t n ý v ý z n a m , protože n e ú s p ě c h y na p o č á t k u vzdělávací d r á h y m o h o u nepříz- nivě ovlivnit další p r ů b ě h vzdělávání a tím i j e h o perspektivy v p r a c o v n í m u p l a t n ě n í i v dalším životě.

Č i n n o s t a o r g a n i z a c e p ř í p r a v n ý c h tříd základní školy je o š e t ř e n a školským z á k o n e m č. 5 6 1 / 2 0 0 4 Sb. a p ř í s l u š n ý m i vyhláškami.

Školský zákon uvádí v § 47 Přípravné třídy základní školy:

(1) Obec, svazek obcí nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně zne- výhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 7 dětí.

(2) O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízeni. Obsah vzdělávání

v přípravné třídě je součástí školního vzdě- lávacího programu.

(6) Učitel přípravné třídy vypracuje na konci druhého pololetí školního roku zprávu o průběhu školní přípravy dítěte v daném školním roce. Zpráva obsahuje vyjádření

(3)

o dosažené úrovni hlavních cílů vzdělávání ve struktuře vymezené RVP PV.

Organizace vzdělávání v přípravné třídě je zakotvena ve vyhlášce č. 48/2005. V § 7 hovoří o z m ě n ě názvu, a to na přípravná třída základní školy. Dále nově stanovuje p o d m í n k y přijetí dítěte d o přípravné třídy.

P o d s t a t n o u z m ě n o u je, že třídy vznikají pouze při základních školách a jejich obsah vzdělání se řídí R á m c o v ý m vzdělávacím p r o g r a m e m p r o p ř e d š k o l n í v z d ě l á v á n í (RVP PV). Jeho součástí je školní vzdělá- vací p r o g r a m , který respektuje a vytváří sociální klima k edukaci dětí se sociálním z n e v ý h o d n ě n í m . Klade d ů r a z na psycho- hygienické p o d m í n k y srovnatelné s těmi, jaké jsou zajišťovány v mateřských školách.

Koncepce RVP PV k r o m ě tvorby školních vzdělávacích p r o g r a m ů u m o ž ň u j e také tvorbu p r o g r a m ů třídních.

Č a s o v ý r o z s a h v p ř í p r a v n é t ř í d ě je u r č e n RVP Z V dle 1. r o č n í k u (to, že při základní škole jsou nejlepší p ř e d p o k l a d y k z v l á d n u t í e d u k a c e v p ř í p r a v n é třídě, se p o t v r d i l o i v n a š e m výše u v e d e n é m v ý z k u m u ) . Vyhláška č. j. 4 8 / 2 0 0 5 v o d - stavci 7 n o v ě s p e c i f i k u j e d o k u m e n t a c i žáka p ř í p r a v n é třídy. Nejvyšší počet dětí v p ř í p r a v n é třídě je 15. Přípravná třída se nezapočítává d o p o v i n n é školní docházky, děti se neklasifikují.

Děti zařazované d o přípravné třídy mají v p o r o v n á n í s d ě t m i v b ě ž n ý c h m a t e ř - ských školách speciální vzdělávací potřeby, s n í ž e n o u adaptabilitu. D o tříd jsou přijí- m á n y n a základě d o p o r u č e n í školského p o r a d e n s k é h o z a ř í z e n í . V e d u k a č n í m

procesu přípravné třídy se často využívá pedagogický (dříve romský) asistent. Jak vyplývá z výsledků v ý z k u m n é h o šetření, p o m o c pedagogického ( r o m s k é h o ) asis- tenta ve výchovně-vzdělávacím procesu využívá 6 7 % p e d a g o g ů . Dle š k o l s k é h o zákona č. 561/2004, v souladu s § 16 vy- hlášky č. 73/2005, je legislativně zajištěna m o ž n o s t využívat asistenta pedagoga při výuce p o d l e aktuální potřeby. Tuto funkci na základě žádosti realizuje příslušný kraj- ský úřad, který vydává příslušné m e t o d i c - ké p o k y n y (blíže v metodických pokynech příslušného kraje, Jihomoravský kraj m e - todický p o k y n č. 1/2005, č. 2/2005).

Materiál a metodika

Šetření bylo realizováno v letech 2 0 0 0 - 2008 v p ř í p r a v n ý c h t ř í d á c h z á k l a d n í c h škol České republiky. (Část v ý z k u m n é h o š e t ř e n í byla s o u č á s t í h a b i l i t a č n í p r á c e o b h á j e n é v roce 2005.)

Cílem v ý z k u m n é h o šetření byla k o m - plexní analýza teoretických a empirických zdrojů, týkajících se problematiky multi- k u l t u r n í edukace j e d i n c ů z o d l i š n é h o et- nického prostředí, včetně analýzy integra- ce jednotlivých vzdělávacích s u b s y s t é m ů d o s o u č a s n é h o školského systému.

Parciálními cíli bylo:

• legitimizovat institucionální předškolní výchovu u j e d i n c ů ze sociálně znevý- h o d n ě n é h o prostředí,

• z d ů r a z n i t n u t n o s t výchovy a vzdělání j e d i n c ů v rámci realizace m u l t i k u l t u r n í výchovy ve vzdělávacím systému,

(4)

• realizace e m p i r i c k é h o v ý z k u m u v pří- pravných třídách základní školy v letech 2 0 0 2 - 2 0 0 7 ,

• z výsledků v ý z k u m n é h o šetření p ř e d - ložit návrhy na opatření k řešení efek- t i v n í h o vzdělávání a integrace j e d i n c ů z o d l i š n é h o e t n i c k é h o a sociálně zne- v ý h o d n ě n é h o prostředí.

Z u v e d e n ý c h parciálních cílů j s m e se v rámci v ý z k u m u zaměřili především na realizaci e m p i r i c k é h o v ý z k u m u v p ř í - pravných třídách a na navržení opatření vedoucích k řešení efektivního vzdělávání a integrace jedinců z odlišného etnického prostředí. Dlouhodobý výzkum probíhal ve dvou fázích, první šetření bylo realizováno v letech 2000-2002, následně probíhal sběr dat a s a m o t n ý výzkum, jehož realizace byla u k o n č e n a v roce 2005-2008.

Metodologie výzkumného šetření Empirické šetření je zpracováno statistic- kou procedurou, má charakter výběrového šetření a je koncipováno jako kvantitativní šetření. Sběr dat byl p r o v e d e n p o m o c í anonymního dotazníkového šetření a ne- standardizovaného rozhovoru, který byl užit za účelem doplnění potřebných informací.

V rámci výběrového šetření byl vymezen základní a výběrový soubor. Základní sou- bor tvořili učitelé přípravných tříd.

Výběrový soubor tvořilo 77 r e s p o n d e n t ů v ý z k u m u . V ý b ě r byl n á h o d n ý ( š e t ř e n í v letech 2 0 0 0 - 2 0 0 2 ) .

Výběrový soubor tvořilo 111 r e s p o n d e n - tů v ý z k u m u . Výběr byl n á h o d n ý (šetření v l e t e c h 2 0 0 5 - 2 0 0 8 ) .

D o t a z n í k p r o v ý z k u m s o u b o r u N I = 77 (učitelé přípravných tříd) byl a n o n y m n í a sestával z patnácti otázek.

Dotazník pro výzkum s o u b o r u N 2 = 1 1 1 (učitelé přípravných tříd) byl a n o n y m n í a sestával z dvaceti otázek. Jeho skladba je původní. V úvodní části dotazníku byly zařazeny sociodemografické údaje, kterými se zjišťoval věk, pohlaví a vzdělání respon- dentů. Následuje 15-20 vlastních otázek, zaměřených na klíčové údaje o přípravné třídě, počtech a struktuře skupiny zapsa- ných dětí, údaje o národnosti, k níž se hlásí, o d k l a d e c h školní docházky, p ř í t o m n o s t i asistenta v pedagogickém procesu. H o d n o t í se spolupráce s rodiči a její formy, popisuje typ aplikovaného vzdělávacího p r o g r a m u p r o p r á c i s d ě t m i , v y u ž i t í s p e c i á l n í c h p o m ů c e k . Jsou sledovány i názory respon- d e n t ů na úroveň v ě d o m o s t í , d o v e d n o s t í a získaných návyků u dětí, f u n k č n o s t pří- pravných tříd, zařazení žáků d o stávajícího systému škol. Otázky byly uzavřeného typu, polozavřeného a otevřeného typu.

D o t a z n í k byl zpracován m e t o d o u u n i - v a r i a č n í analýzy. V z h l e d e m k velikosti s o u b o r u j s m e n e r e a l i z o v a l i b i v a r i a č n í analýzu. Jeho jednotlivé položky byly ro- zebrány, významnější graficky z n á z o r n ě n y a o k o m e n t o v á n y .

Absolutní četnost a p e r c e n t u á l n í vyjá- d ř e n í v tabulkách, grafech a textu je vždy v z t a ž e n o k velikosti s o u b o r u

N l = 7 7 - p r v n í v ý z k u m ( r o k 2 0 0 0 - 2002)

N 2 = 111 - d r u h ý v ý z k u m ( r o k 2 0 0 5 - 2008).

(5)

Návratnost dotazníků byla téméř 87 %.

Nestrukturované interview bylo vedené s pedagogickými pracovníky přípravných tříd pro děti se sociálním z n e v ý h o d n ě n í m a poradenskými pracovníky.

Charakteristika souboru dotazníkového šetření

1. výzkumné šetření: Bylo rozesláno 110 do- tazníků, z toho řádně vyplněných a použi- telných se vrátilo 77 (návratnost 70 %).

VÝSLEDKY E M P I R I C K É H O Š E T Ř E N Í

2. výzkumné šetření: Bylo r o z e s l á n o 128 dotazníků, z t o h o řádné vyplněných a použitelných se vrátilo 111 (návratnost 87 %).

Oproti p ů v o d n í m u výčtu škol z M Š M T ČR bylo zjištěno, že počet fungujících tříd není stabilní, v některých letech se při základní škole třída neotevřela a naopak na některých školách došlo z kapacitních d ů v o d ů k otevření více tříd. Situace závisí na počtu naplnění přípravné třídy.

Graf č. 1: D o s a ž e n é v z d ě l á n í r e s p o n d e n t ů 2 0 0 0 - 2 0 0 2 Dosažené vzdělání respondentů

68.8%

29,9 %

1,3%

základní středoškolské vysokoškolské

Graf č. la: D o s a ž e n é v z d ě l á n í r e s p o n d e n t ů 2 0 0 6 - 2 0 0 8

(6)

N e j v í c e r e s p o n d e n t ů u v á d í s t ř e d o š k o l s k é v z d ě l á n í s p e d a g o g i c k ý m z a m ě ř e n í m , n á - s l e d u j e k a t e g o r i e s a b s o l v o v a n o u v y s o k o u š k o l o u o b o r u s p e c i á l n í p e d a g o g i k a s ú r o v n í b a k a l á ř s k o u či m a g i s t e r s k o u . O j e d i n ě l e u v á d ě j í učitelé j i n é v z d ě l á n í ( g y m n á z i u m , vyšší o d b o r n á škola, o b c h o d n í a k a d e m i e či s t u d e n t VŠ s p e d a g o g i c k ý m z a m ě ř e n í m , z á k l a d n í vzděl á ní ). M o ž n o t e d y k o n s t a t o v a t , že ú r o v e ň v z d ě l á n í se c o d o o d b o r n o s t i učitelů p ř í p r a v n ý c h tříd zvyšuje.

G r a f č. 2: T y p školy, p ř i n í ž je z ř í z e n a p ř í p r a v n á t ř í d a 2 0 0 0 - 2 0 0 2

Typ školy, při niž je zřízena přípravná třída

65,3%

70 60 50 40 30 20 10 0

základní zvláštní mateřská 28,0 %

6 , 7 % I I

G r a f č. 2a: T y p školy, p ř i n í ž j e z ř í z e n a p ř í p r a v n á t ř í d a 2 0 0 6 - 2 0 0 8

Typ školy, při níž je zřízena přípravná třída

26%

7 4 %

• základní škola

• základní škola praktická

(7)

Z v ý s l e d k ů t e d y vyplývá, že největší p o č e t p ř í p r a v n ý c h tříd v z n i k á při z á k l a d n í škole, n á s l e d n ě p ř i z á k l a d n í škole p r a k t i c k é . V letech 2 0 0 0 - 2 0 0 2 i při m a t e ř s k é škole. Dle š k o l s k é h o z á k o n a č. 5 6 1 / 2 0 0 4 Sb. a n á s l e d n é v y h l á š k y č. 4 8 / 2 0 0 5 v z n i k a j í p ř í p r a v n é t ř í d y p o u z e p ř i z á k l a d n í c h školách.

G r a f č. 3: R o k v z n i k u p ř í p r a v n ý c h t ř í d 2 0 0 0 - 2 0 0 8

20 18 16 14 12

% 10 8 6 4 2 0

Rok vzniku p ř í p r a v n ý c h tříd

m m dtl n

O CM CO

Ú d a j e v y c h á z e j í ze sdělení p e d a g o g ů (viz d o t a z n í k o v é š e t ř e n í ) , nikoli ze statistických r o č e n e k M Š M T . N a z á k l a d ě s e z n a m u z í s k a n é h o z m i n i s t e r s k ý c h z d r o j ů byly o s l o v e n y školy s p ř í p r a v n ý m i t ř í d a m i z á k l a d n í školy. Došli j s m e k zjištění, že v z n i k t ří d se v p r ů - b ě h u š k o l n í c h let 1 9 9 2 / 9 3 - 2 0 0 7 / 0 8 m ě n i l . V n ě k t e r ý c h letech se např. t ř í d a n e o t v í r a l a (z k a p a c i t n í c h d ů v o d ů ) , j i n d y se n a p l n i l y 2 p ř í p r a v n é t ř í d y na z á k l a d n í škole. Největší n á r ů s t p o č t u p ř í p r a v n ý c h t ř í d byl z a z n a m e n á n v r o c e 1998, k d y jejich n á r ů s t činil až 12,6 %, a n á s l e d n ě ve š k o l n í m r o c e 2006/2007, k d y d o s á h l n á r ů s t 18,6 %. U v e d e n ý školní r o k je již 2. r o k e m p o legislativních z m ě n á c h ve školství. To o d p o v í d á i n a v ý š e n í p o č t u p ř í p r a v n ý c h tříd. N á s l e d u j e školní r o k 1995/96 - n á r ů s t činil 10,8 %, a p o s l e d n í m r o k e m v ě t š í h o z ř i z o v á n í p ř í p r a v n ý c h t ř í d je r o k 1994 - r o k p o k u s n é h o o v ě ř o v á n í .

(8)

G r a f č. 4: N á p l ň p r á c e a s i s t e n t a p e d a g o g a 2 0 0 0 - 2 0 0 8

Náplň práce asistenta pedagoga

50 40

% 30 20 10 50 40

% 30 20 10 50 40

% 30 20 10 50 40

% 30 20

10 -

hygiena, sebeobsiuha komunikační dovednosti úklid příprava na hodinu výchovný dozor pedagogická rada individuální práce komunikace s Romy tvorba pomůcek výzdoba školy návštěva rodiny doučováni jiná náplň

P o m o c asistenta p e d a g o g a ( r o m s k é h o a s i s t e n t a ) ve v ý c h o v n é - v z d ě l á v a c í m p r o c e s u v y u ž í v á p ř e s 6 0 % p e d a g o g ů . O z ř í z e n í f u n k c e asistenta p e d a g o g a ž á d á ředitel školy, s o u č a s n ě s t a n o v u j e i n á p l ň p r á c e d l e k o n k r é t n í c h p o t ř e b školy. S i t u a c e je o b d o b n á v r á m c i s r o v n á n í . A s i s t e n t p e d a g o g a je p o m o c n ý p r a c o v n í k p e d a g o g a , i n d i v i d u á l n ě p r a c u j e s d ě t m i za v e d e n í t ř í d n í h o učitele. P o m á h á v m i m o t ř í d n í c h i m i m o š k o l n í c h aktivitách. Ředitelé t ě c h t o a s i s t e n t ů n e v y u ž í v a j í p o u z e v p ř í p r a v n ý c h t ř í d á c h , ale jejich p o m o c s m ě ř u j í k v š e m s t u p ň ů m z á k l a d n í c h škol. Ve v ý z k u m u r e a l i z o v a n é m v r o c e 2 0 0 6 - 2 0 0 8 byl p r o v e d e n h l u b š í r o z b o r s t r u k t u r y n á p l n ě p r á c e a s i s t e n t a p e d a g o g a , p r a c u j í c í h o v p ř í p r a v n é třídě. V z h l e d e m k t o m u , že o t á z k a a m o ž n o s t i o d p o v ě d i n a ni byly v d o t a z n í k u k o n s t r u o v á n y j a k o m n o h o z n a č n é , p e d a g o g o v é u v á d ě l i více m o ž n o s t í z n a b í d k y . Z v ý č t u u v e d e n ý c h č i n n o s t í p e d a g o g o v é u v á d ě j í , že v 5 6 , 8 % p o m á h a j í asistenti p e d a g o g a p ř i h y g i e n ě a s e b e o b s l u z e dětí, v 5 3 , 2 % se p o d í l e j í n a rozvoji k o - m u n i k a č n í c h k o m p e t e n c í u dětí, v 5 3 , 2 % i n d i v i d u á l n ě p r a c u j í s d í t ě t e m . M e z i další n á p l ň p r á c e p a t ř í p o m o c p ř i ú k l i d u h r a č e k ( 5 0 , 5 % ) , v ý c h o v n ý d o z o r ( 4 9 , 5 % ) , t v o r b a p o m ů c e k ( 3 9 , 6 % ) . Nižších h o d n o t d o s a h u j e p o m o c p ř i p ř í p r a v ě n a v y u č o v á n í ( 2 7 % ) a d o u č o v á n í dětí ( 2 2 , 9 % ) . Asistent p e d a g o g a se p o d í l í n a s e t k á n í p e d a g o g i c k ý c h r a d , v ý z d o b ě školy a n á v š t ě v ě r o d i n (35,1 %). N e z b y t n o u n á p l n í p r á c e j e k o m u n i k a c e s r o m - s k ý m i rodiči ( 3 8 , 7 % ) . Z u v e d e n é h o lze k o n s t a t o v a t , že n á p l ň p r á c e p ř e d s t a v u j e velké m n o ž s t v í č i n n o s t í . Jak v y p l y n u l o z r o z h o v o r ů , učitelé velice k l a d n ě h o d n o t i l i m o ž n o s t i s p o l u p r á c e s o b č a n s k ý m i s d r u ž e n í m i či r o m s k ý m i iniciativami p r o s t ř e d n i c t v í m asisten-

(9)

ta. V p o l o ž c e jiné učitelé uváděli další v z d ě l á v á n í učitelů, účast n a výletech, b e s í d k á c h a v í k e n d o v ý c h akcích.

G r a f č. 5: V z d ě l á v a c í p r o g r a m y v p ř í p r a v n é t ř í d ě 2 0 0 0 - 2 0 0 2

Vzdělávací programy v přípravné třídě

69

22 4 12 I .1

Přpravná třída Zdravá škola Začt spolu Jiný alternativní

G r a f č. 5a: V z d ě l á v a c í p r o g r a m y v p ř í p r a v n é t ř í d ě 2 0 0 6 - 2 0 0 8

Vzdělávací programy v přípravné třídě

1 1

RVP FV FTsockult Zdravá Z a č í spolu Jiná

škola alternativa

(10)

Většina r e s p o n d e n t ů v s o u č a s n é d o b ě ( 7 7 , 5 % ) p r a c u j e dle R á m c o v é h o v z d ě l á v a c í h o p r o g r a m u p r o p ř e d š k o l n í vzdělávání. T e n t o p r o g r a m je p o d k l a d e m p r o p ř í p r a v u škol- n í h o vzdělávací p r o g r a m u , k t e r ý d b á n a p o d m í n k y té které m a t e ř s k é školy. H l a v n í cíle p r o g r a m u s m ě ř u j í k rozvíjení dítěte, o s v o j e n í z á k l a d ů h o d n o t , n a n i c h ž je z a l o ž e n a n a š e s p o l e č n o s t , a k získání s a m o s t a t n o s t i a s c h o p n o s t i projevit se j a k o s a m o s t a t n á o s o b n o s t p ů s o b í c í n a své okolí. 3 8 , 7 % ještě č á s t e č n ě p r a c u j e dle d ř í v e d o p o r u č e n é h o m a t e r i á l u M Š M T P ř í p r a v n á t ř í d a p r o děti ze s o c i o k u l t u r n ě z n e v ý h o d n ě n é h o p r o s t ř e - dí ( r e s p o n d e n t i uváděli, že školní vzdělávací p r o g r a m t e p r v e vytvářejí). V n ě k t e r ý c h o d p o v ě d í c h r e s p o n d e n t i d á l e uváděli, že p ř i e d u k a c i v p ř í p r a v n é t ř í d ě užívají s o u b ě h několika p r o g r a m ů , k d y školní vzdělávací p r o g r a m např. d o p l ň u j í p r v k y p r o g r a m u Začít spolu, p r o g r a m Z d r a v á škola, p r v k y K r i t i c k é h o myšlení, W a l d o r f s k á p e d a g o g i k a . Dle n o v é legislativy - š k o l s k é h o z á k o n a č. 5 6 1 / 2 0 0 4 Sb. - je R á m c o v ý vzdělávací p r o g r a m p ř e d š k o l n í h o v z d ě l á v á n í p r o r e s p o n d e n t y z á v a z n ý m d o k u m e n t e m p r o e d u k a c i v p ř í - p r a v n é t ř í d ě ( o t á z k a a m o ž n o s t i o d p o v ě d i na ni byly v d o t a z n í k u k o n s t r u o v á n y j a k o m n o h o z n a č n é ) .

G r a f č. 6: D o v e d n o s t i a v ě d o m o s t i , v n i c h ž žáci n e j č a s t ě j i s e l h á v a j í 2 0 0 0 - 2 0 0 2

Dovednosti a vědomosti, v nichž žáci nejčastěji selhávají

(11)

G r a f č. 6a: D o v e d n o s t i a v ě d o m o s t i , v n i c h ž žáci n e j č a s t ě j i s e l h á v a j í 2 0 0 6 - 2 0 0 8

Dovednosti a vědomosti, v nichž žáci nejčastěji selhávají

1 1

j 1

O z v l á d n u t i

• s e l h á n i

j 1

-

Jednotlivé o d p o v ě d i n a t u t o o t á z k u m o h l y být v y j á d ř e n y více n e ž j e d n o u m o ž n o s t í . P o d l e s d ě l e n í učitelů v r á m c i o b o u r e a l i z o v a n ý c h šetření n e p ř e d s t a v u j e p r o ž á k y veliký p r o b l é m j a z y k o v á b a r i é r a , p ř e t r v á v a j í ale p r o b l é m y ve z v l á d á n í j e m n é a h r u b é m o t o - riky, asi v 6 0 % je s h l e d á v á n a n e d o s t a t e č n ě r o z v i n u t á oblast p e r c e p c e . Dle o d p o v ě d í r e s p o n d e n t ů d o c h á z í v t é t o oblasti p o a b s o l v o v á n í p ř í p r a v n é t ř í d y k v e l i k é m u zlepšení.

P ř í p r a v n é třídy, j a k v y c h á z í i z n a š e h o šetření, se n a oblast m o t o r i k y cíleně z a m ě ř u j í , využívají speciální p r o g r a m y p r o r o z v o j t ě c h t o f u n k c í . N e d o s t a t e č n ě r o z v i n u t á p e r c e p c e souvisí p o d l e v y j á d ř e n í p e d a g o g ů č a s t o s n e p o d n ě t n ý m p r o s t ř e d í m , v n ě m ž děti žijí.

G r a f č. 7: H o d n o c e n í f u n k č n o s t i p ř í p r a v n ý c h t ř í d 2 0 0 0 - 2 0 0 2 Hodnoceni funkčnosti přípravných tříd 92,2

f_ L ii 0.0 0,0

velmi pozitívni spiše pozitivní spiše negativní velmi negatívni

(12)

G r a f č. 7a: H o d n o c e n í f u n k č n o s t i p ř í p r a v n ý c h t ř í d 2 0 0 6 - 2 0 0 8

Hodnocení funkčnosti přípravných tříd

ro%

• velmi pozitivnô

• s p s e pozitivnô

• s p s e negativné

• velmi negativné

9 2 % p e d a g o g i c k ý c h p r a c o v n í k ů se v r á m c i o b o u r e a l i z o v a n ý c h š e t ř e n í v y j á d ř i l o o f u n k č n o s t i p ř í p r a v n ý c h t ř í d v e l m i p o z i t i v n ě , asi 8 % ji p o k l á d á za spíše p o z i t i v n í , n i k d o ji n e h o d n o t í n e g a t i v n ě . O b z v l á š t ě k l a d n ě j s o u h o d n o c e n y p ř í p r a v n é t ř í d y zři- z o v a n é při z á k l a d n í c h š k o l á c h . Přes 8 0 % jejich ž á k ů p o k r a č u j e ve školní d o c h á z c e n a z á k l a d n í škole. Jiné m o ž n o s t i h o d n o c e n í n e b y l y využity. O d p o v ě d i se s h o d o v a l y v o b o u r e a l i z o v a n ý c h v ý z k u m e c h .

G r a f č. 8: N á m ě t y a z k u š e n o s t i u č i t e l ů 2 0 0 0 - 2 0 0 2

Náměty a zkušenosti učitelů tříd - absolutní počty • z a j i t é m materiálnho vybaveni

• dostatek finančních prostředků

• vzájemné konzultace učitelů

• togoped ve třídě

• organizováni seminářů

• funkce asistenta

S povinná docházka do přípravné třídy

• sníženi počtu détl ve tridé a spolupráce s poradnou

B uzákoněni povinné Školní docházky do MŠ

• vyučováni romskými pedagogy a lepši využiti volného času B zamítnuti možnosti vzniku při MŠ

• sníženi věkové hranice

(13)

Tato otázka měla v d o t a z n í k u otevře- n o u f o r m u , o d p o v ě d i na ni m o h l i učitelé f o r m u l o v a t zcela volně. Její z p r a c o v á n í bylo p r o v e d e n o k a t e g o r i z a c í o d p o v ě d í d o několika s k u p i n , jež jsou z o b r a z e n y graficky. N e j č e t n ě j š í s t í ž n o s t i v o b o u n á m i realizovaných v ý z k u m e c h zaznívaly n a a d r e s u n e d o s t a t e č n é h o m a t e r i á l n í h o v y b a v e n í t ř í d , asi 9 % u č i t e l ů p o c i ť u j e n e d o s t a t e k finančních p r o s t ř e d k ů , re- spondenti usilují o organizování s e m i n á ř ů o problematice m i n o r i t . V o b o u výzku- m e c h z a z n ě l p o ž a d a v e k u č i t e l ů zavést p o v i n n o u školní d o c h á z k u d o p ř í p r a v n é třídy. D o m n í v a j í se, že tento p o ž a d a v e k by p o d p o ř i l p r a v i d e l n o s t d o c h á z k y d o p ř í p r a v n é třídy. D á l e zazněl p o ž a d a v e k realizovat f u n k c i asistenta ve třídě celo- d e n n ě . To je v k o m p e t e n c i ředitelů škol.

V o b o u šetřeních zazněly p o ž a d a v k y na m o ž n o s t větší s p o l u p r á c e s o d b o r n í k y a p o r a d e n s k ý m p r a c o v i š t ě m . V násled- n é m u s k u t e č n ě n é m šetření vyvstal ještě nový požadavek, a to vydání m a n u á l u ŠVP p r o přípravné třídy a realizace společných setkávání učitelů přípravných tříd v r á m c i celé České republiky.

Graf č. 8a: N á m ě t y a z k u š e n o s t i učitelů 2 0 0 6 - 2 0 0 8

celodenní f u n k c e asistenta

pravidelná d o c h á z k a

další v z d ě l á v á n í p e d a g o g i c k ý c h

p r a c o v n í k ů

materiální v y b a v e n i

m a n u á l pro Š V P

d o c h á z k a détí před 5. r o k e m

finanční z a b e z p e č e n í

větší inlormovanost

o P T

o cn o

F n

3 n- u

(14)

G r a f č. 9: P r o b l é m y v k o m u n i k a c i 2 0 0 0 - 2 0 0 2

25

20

Problémy v komunikaci - absolutní počty

20

4 4

15

• nedostatek komunikace s romskou rodinou

• zména přístupu romské rodiny ke vzdělání

• sociální problémy Romů

• nezájem rodičů o vzdělání déti

• nedúvéra rodičů

• nedostatek motivace

• nedůslednost rodičů

• nízká vzdělanost rodičů

0 nejsou G r a f č. 9a: P r o b l é m y v k o m u n i k a c i 2 0 0 6 - 2 0 0 8

Problémy v komunikaci - absolutní počty

(15)

Sledovány byly n e d o s t a t k y ve vzájem- n é k o m u n i k a c i m e z i učitelem a rodiči.

P e d a g o g o v é m o h l i v o l n ě v y j á d ř i t svoje zkušenosti a n á z o r y na tuto problematiku.

V o b o u šetřeních učitelé vidí jako klíčový p r o b l é m n e z á j e m rodičů o vzdělání dětí.

R e s p o n d e n t i v n í m a j í z á p o r n ě p ř í s t u p ro- dičů, jejich lhostejnost a n e d ů s l e d n o s t ve v ý c h o v n é m působení, nedostatek motiva- ce; kolem 10 % r e s p o n d e n t ů p o u k a z u j e na n e d ů v ě r u rodičů ke škole. Dále se učitelé d o m n í v a j í , že některé p r o b l é m y p r a m e n í z j i n é h o p ř í s t u p u k výchově v romských r o d i n á c h . V o b o u r e a l i z o v a n ý c h šetře- ních je p o u k a z o v á n o na sociální situaci R o m ů a s tím související nižší g r a m o t - nost. Necelá 2 % r e s p o n d e n t ů vidí j a k o p r o b l e m a t i c k o u i finanční situaci r o m s k é r o d i n y ( n e s c h o p n o s t h o s p o d a ř e n í s p e n ě - zi...). Zjištěné výsledky odpovídají našim p ř e d e m s t a n o v e n ý m p ř e d p o k l a d ů m a je zajímavé, že i když byl následný v ý z k u m realizován s časovým o d s t u p e m , odpovědi r e s p o n d e n t ů byly t é m ě ř totožné.

Závěry šetření

Empirické šetření z a m ě ř e n é na analýzu e d u k a č n í h o p r o c e s u v p ř í p r a v n é třídě zá- kladní školy p r o b í h a l o v o b d o b í let 2 0 0 0 - 2008. V z n i k p ř í p r a v n ý c h tříd je jakýmsi p r v n í m v k l a d e m d o řešení p r o b l e m a t i k y integrace a vzdělávání j e d i n c ů m i n o r i t - ních skupin a j e d i n c ů ze sociálně znevý- h o d n ě n é h o prostředí. Ž á k y přípravných tříd jsou jedinci různých n á r o d n o s t n í c h m e n š i n a jedinci z r o d i n žijících v sociálně z n e v ý h o d n ě n é m prostředí. Na základě vý-

sledků šetření jsme zjistili, že nejpočetnější skupinu tvořili žáci r o m s k é h o etnika. Je- jich rodiny uplatňují jiný styl v ý c h o v n é h o působení, uznávají jiná pravidla a n o r m y chování. To ve velké míře vede i k t o m u , že tyto děti mají problémy zvládat základní hygienické, sociální a společenské návyky.

Z v ý z k u m n é h o šetření vyplynulo, že uči- telé v rámci e d u k a č n í h o procesu zařazují p r v k y m u l t i k u l t u r n í výchovy, s e z n a m u j í žáky s jejich n á r o d n í kulturou, n á r o d n í m i tradicemi. To, že přípravné třídy n e m a l o u m ě r o u přispívají k integraci j e d i n c ů ze s o c i á l n í m z n e v ý h o d n ě n í m , p o t v r z u j e i skutečnost, že učitelé přípravných tříd se k f u n k č n o s t i přípravných tříd vyjádřili velmi pozitivně.

Na základě našich r o z h o v o r ů s učiteli základních škol týkajících se úspěšnosti těchto dětí na základních školách vyplynu- lo, že vysoké p r o c e n t o absolventů příprav- ných tříd je ú s p ě š n é nejen v počátečních r o č n í c í c h , ale i v d a l š í c h p o s t u p n ý c h ročnících.

V č e m s p a t ř u j e m e ú s p ě š n o s t dětí na- vštěvujících přípravné třídy? Předpoklady p r o ú s p ě š n é z v l á d n u t í školní d o c h á z k y souvisejí se zralostí centrálního nervového systému i s celkovou vyzrálostí o r g a n i s m u žáka, se schopností soustředit se, udržet svoji pozornost. Důležitou úlohu ve zvlád- n u t í š k o l n í c h p o ž a d a v k ů h r a j e ú r o v e ň m o t o r i k y , s e n z o m o t o r i c k é k o o r d i n a c e a dostatečně rozvinuté zrakové a sluchové v n í m á n í . Školní ú s p ě c h je však s p o j e n nejen s rozvojem poznávacích procesů, ale je d á n i genetickými dispozicemi jedince.

(16)

Veliký vliv na školní úspěšnost m á dosta- tečně stimulující prostředí, ve k t e r é m se jedinci nacházejí. V ý z k u m n ý m š e t ř e n í m se prokázalo, že z m í n ě n é deficity ve výše uvedených p ř e d p o k l a d e c h lze u absolven- tů eliminovat.

H l a v n í m p r o s t ř e d k e m r o z v o j e d í t ě t e v p ř í p r a v n é třídě je o b s a h p ř e d š k o l n í h o vzdělání, který je realizován p o m o c í Rám- cového programu pro předškolní vzdělání (č.j. 14 132/01-22), j e h o a k t u a l i z o v a n o u verzí (RVR PV č.j. 32 405/2004-22); sou- částí RVP je školní vzdělávací p r o g r a m . Š k o l n í v z d ě l á v a c í p r o g r a m je s o u č á s t í p o v i n n é d o k u m e n t a c e školy. Respektuje potřeby, zájmy, zkušenosti a prožitky dítě- te, p o m á h á m u utvářet vstřícný a pozitivní vztah ke světu. O b s a h vychází z charakte- ristiky p r o g r a m u a je specifikován oblast- mi: Dítě a j e h o tělo, Dítě a j e h o psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět. J e d n a z k a p i t o l je z a m ě ř e n a n a vzdělávání ž á k ů se s p e c i á l n í m i v z d ě l á - v a c í m i p o t ř e b a m i - d ě t í se s o c i á l n í m z n e v ý h o d n ě n í m . Smyslem práce n e n í j e n rozvoj myšlení, řeči, p a m ě t i , p o z o r n o s t i , ale p o d p o r a získávání základních hygie- nických a společenských návyků. Učitel i n f o r m u j e r o d i č e o výsledcích č i n n o s t í dětí. Na konci d r u h é h o pololetí v y p r a c o - vává zprávu o p r ů b ě h u předškolní p ř í p r a - vy. Zpráva o b s a h u j e vyjádření speciálních v z d ě l á v a c í c h p o t ř e b , p ř e d p o k l á d a n ý c h s c h o p n o s t í , n a d á n í a z á j m ů dítěte, p ř í - p a d n é d o p o r u č e n í p r o p ř í p r a v u individu- á l n í h o vzdělávacího plánu p r o vzdělávání dítěte v dalším období. Z p r á v u předává na

konci školního roku z á k o n n é m u zástupci dítěte a škole, ve které b u d e dítě plnit p o - v i n n o u školní docházku, p o k u d se nejedná o školu, ve které bylo dítě z a ř a z e n o d o p ř í p r a v n é třídy. Zároveň se zpráva stává součástí d o k u m e n t a c e školy ( B a r t o ň o v á 2005, vyhláška č. 48/2005 Sb.).

V přípravných třídách je největší zastou- pení české a romské národnosti; p o k u d jde o p o č e t r o m s k ý c h dětí, n a v š t ě v u j í c í c h p ř í p r a v n é třídy, je n u t n é z d ů r a z n i t , že n e všichni Romové se hlásí ke své n á r o d n o s t i . Dále byli zapsáni žáci u k r a j i n s k é n á r o d - n o s t i , v i e t n a m s k é n á r o d n o s t i i j i n ý c h n á r o d n o s t í (korejské, r u m u n s k é , ruské).

N á r o d n o s t n í složení třídy je s a m o z ř e j m ě ovlivněno lokalitou, ve které třída vznikla.

Více než 90 % přípravných tříd bylo zříze- n o p ř í m o v lokalitách se silným z a s t o u p e - n í m r o m s k é h o a dalšího obyvatelstva ze sociálně z n e v ý h o d n ě n é h o prostředí.

Před přijetím n o v é h o školského z á k o n a č. 561 /2004 Sb. byly p ř í p r a v n é třídy zřizo- v á n y při z á k l a d n í c h školách, zvláštních školách, p ř í p a d n ě m a t e ř s k ý c h š k o l á c h . Jejich zřizování bylo často s o u s t ř e d ě n o p ř í m o v lokalitách se silným z a s t o u p e n í m r o m s k é h o a dalšího obyvatelstva se sociál- n ě z n e v ý h o d n ě n é h o prostředí. Na základě n a š e h o v ý z k u m n é h o š e t ř e n í a a n a l ý z y p e d a g o g i c k é p r a x e byla p o t v r z e n a s k u - tečnost, že o p t i m á l n í p o d m í n k y p r o vznik p ř í p r a v n é třídy jsou při základní škole.

V předcházejícím o b d o b í byly v e d e n y diskuse, zda vznik těchto tříd p o d p o r o - vat, či nikoli. N a š e závěry j e d n o z n a č n ě směřovaly k o p o d s t a t n ě n o s t i přípravných

(17)

tříd při r e f o r m ě n á r o d n o s t n í h o školství.

Současná nová legislativa (školský zákon č. 5 6 1 / 2 0 0 4 Sb., v y h l á š k a č. 4 8 / 2 0 0 5 ) a s o u č a s n é k u r i k u l á r n í materiály p o v a - žují p ř í p r a v n é třídy za j e d n u z m o ž n o s t í p r o vzdělávání jedinců ze sociálně n e b o j a z y k o v ě z n e v ý h o d n ě n é h o p r o s t ř e d í . S r e f o r m o u školství a s n á s l e d n o u p r o - m ě n o u k u r i k u l á r n í c h d o k u m e n t ů došlo k n ě k t e r ý m ú p r a v á m edukace v přípravné t ř í d ě . Jsou n o v ě s t a n o v e n y p o d m í n k y přijetí dítěte d o p ř í p r a v n é třídy. Podstat- n o u z m ě n o u je, že třídy vznikají p o u z e p ř i z á k l a d n í c h š k o l á c h a j e j i c h o b s a h vzdělání se řídí R á m c o v ý m vzdělávacím p r o g r a m e m p r o p ř e d š k o l n í vzdělávání.

V e d u k a č n í m p r o c e s u p ř í p r a v n é t ř í d y se často využívá asistent pedagoga (dříve r o m s k ý asistent). Jak vyplývá z výsledků v ý z k u m n é h o šetření, p o m o c asistenta pe- dagoga ve výchovně-vzdělávacím procesu využívá 6 7 % p e d a g o g ů . Dle š k o l s k é h o z á k o n a č. 561/2004 a v s o u l a d u s § 16 vy- hlášky č. 73/2005 je legislativně zajištěna m o ž n o s t využívat asistenta p e d a g o g a při výuce p o d l e aktuální potřeby.

Možnosti využití výsledků výzkumu a další opatření

pro speciálněpedagogickou teorii a praxi

P r o b l e m a t i k a m u l t i k u l t u r n í v ý c h o v y a vzdělání je n o v o u oblastí, která m á své nezastupitelné místo v kurikulu školy, ale i v celém systému vzdělávání. Jak již bylo k o n s t a t o v á n o , m u l t i k u l t u r n í v ý c h o v a n e z a s a h u j e p o u z e d o vzdělání, ale i d o

oblastí sociální a e k o n o m i c k é politiky.

V souvislosti se s n a h o u integrovat jedince se s o c i á l n í m z n e v ý h o d n ě n í m a j e d i n c e z o d l i š n é h o etnika d o společnosti je n u t n é zabývat se způsoby přístupu k řešení d a n é problematiky. Žijeme v prostředí, v n ě m se setkávají příslušníci jiných n á r o d n o s t í , j i n é h o náboženství, jiného životního stylu, lidé uznávající jiné hodnoty. Jak vyplynulo z p r o v e d e n é analýzy, t u t o s k u t e č n o s t si o d b o r n á i ostatní veřejnost začíná uvě- d o m o v a t .

Pro speciálněpedagogickou teorii vyplývají následující úkoly:

• Z a m ě ř i t se na o d b o r n o u a hlavně meto- dickou p ř í p r a v u speciálních p e d a g o g ů , a t a k p o d p o r o v a t z a v e d e n í e v r o p s k é d i m e n z e d o profesní přípravy b u d o u - cích učitelů (znalosti o kultuře, historii, tradici). Překonávat tak m o n o k u l t u r n í orientaci, připravit studenty na respekto- vání z m ě n v kurikulu a metodice výuky realizací m u l t i k u l t u r n í h o vzdělávání.

Z a v á d ě n í m u l t i k u l t u r n í výchovy, pří- stupu k m i n o r i t á m , by mělo směřovat k s t a n d a r d n í m u zařazení d o z á k l a d ů profesní přípravy učitelů.

• Organizovat p r a k t i c k é s e m i n á ř e zamě- řené na přípravu speciálních pedagogů pro výuku romských žáků (ve speciálním a z á k l a d n í m školství tvoří romští žáci nejpočetnější n á r o d n o s t n í menšinu).

• Vybavit studenty n e j r ů z n ě j š í m i k o m u - n i k a č n í m i t e c h n i k a m i , m e t o d i k o u ře- šení konfliktů, přístupy k řešení výchovy k toleranci a proti rasismu, zvládnout

(18)

projektové v y u č o v á n í a p r v k y k o o p e - rativní výchovy.

P o d p o ř i t t v o r b u s t u d i j n í c h m a t e r i á l u p r o příslušné předměty, p o d p o ř i t tvorbu učebnic a spolupráci s t u d e n t ů na vytvo- ření m e t o d i c k ý c h materiálů, učebnic, p r a c o v n í c h sešitů p r o žáky, literaturu za s p o l u ú č a s t i s t u d e n t ů ( d i p l o m o v é a bakalářské práce).

Vybavit s t u d e n t y p r a k t i c k ý m i d o v e d - n o s t m i při v y u ž í v á n í m e d i á l n í a i n - f o r m a č n í t e c h n o l o g i e - p r á c e s i n t e r - n e t e m . M u s e j í se n a u č i t i n f o r m a č n í technologii ovládat, aby mohli vzdělá- vací techniku účinně využívat. Je třeba, aby učitelé zastávali ve škole roli rádce, k o n z u l t a n t a a zabezpečovali p o k r o k y svých žáků.

V r á m c i p e d a g o g i c k é p ř í p r a v y d á t p r o s t o r p r o s t u d i u m n ě k o l i k a c i z í c h j a z y k ů s m o ž n o s t í stáží v z a h r a n i č í . O s v o j e n í j a z y k ů a k o m u n i k a č n í c h d o v e d n o s t í je j e d n o u z p r i o r i t v z d ě - l á v á n í v r á m c i v s t u p u d o EU. Z n a l o s t j a z y k a p o d p o r u j e v ý c h o v u k toleranci, p o m á h á p ř e k o n á v a t o b a v y z n e z n á - m é h o , p o t l a č u j e n e g a t i v n í p r o j e v y , j a k o je r a s i s m u s , x e n o f o b i e . V ý z n a m - n o u p o d p o r o u j a z y k o v é h o v z d ě l á n í j e ú č a s t s t u d e n t ů n a v z d ě l á v a c í c h p r o j e k t e c h .

Pro speciálněpedagogickou praxi vyplývají následující úkoly:

Podle p o t ř e b regionu rozšiřovat a opti- malizovat síť p ř í p r a v n ý c h t ř í d z á k l a d - n í c h škol.

• Z d ů r a z n i t n u t n o s t p ř e d š k o l n í i n s t i t u - c i o n á l n í p ř í p r a v y u dětí se sociálním či jazykovým h a n d i c a p e m .

• Z a m ě ř i t se i n a d á l e n a o d b o r n o u p ř í p r a v u a s i s t e n t ů p e d a g o g a v rámci p ř e d š k o l n í h o vzdělávání a z á k l a d n í h o vzdělávání. Jejich k o m p e t e n c e je n u t n é rozšiřovat. Dvojice učitel a asistent pe- dagoga je p r o žáka v z o r e m t o l e r a n t n í h o soužití mezi lidmi r ů z n ý c h n á r o d n o s t í a odlišných struktur.

• D o š k o l n í c h v z d ě l á v a c í c h p r o g r a m ů všech typů škol zapracovat p r ů ř e z o v é t é m a M u l t i k u l t u r n í výchova. Současný stav je takový, že p r v k y m u l t i k u l t u r n í výchovy jsou zapracovány d o školních vzdělávacích p r o g r a m ů základních škol.

D l e v ý z k u m n é h o š e t ř e n í p ř í p r a v n é třídy t u t o p r o b l e m a t i k u zapracovávají, v o j e d i n ě l ý c h p ř í p a d e c h ji ve svých vzdělávacích p r o g r a m e c h d o s u d nemají.

Při tvorbě p r o g r a m ů využít zkušeností učitelů. N o v ý m z á m ě r e m je, aby t é m a p r o s t u p o v a l o nejen o b s a h e m výuky, ale celým k l i m a t e m školy. D o t ý k á se tedy i mezilidských vztahů, vztahů mezi žáky a učiteli i mezi žáky n a v z á j e m .

• V r á m c i e d u k a c e d b á t n a k o m p l e x n í v y t v á ř e n í p o d m í n e k nutných k úspěšné edukaci sociálně z n e v ý h o d n ě n ý c h žáků ( viz RVP PV, RVP ZV).

• D l e i n d i v i d u á l n í c h z v l á š t n o s t í d ě t í d o p o r u č i t i n t e g r a c i ž á k ů se s o c i á l n í m z n e v ý h o d n ě n í m d o b ě ž n ý c h t ř í d za p o d p o r y a s i s t e n t a p e d a g o g a . P r o žáky se s o c i á l n í m z n e v ý h o d n ě n í m dle p o t ř e b y a jejich zvláštností v y p r a c o v a t

(19)

i n d i v i d u á l n í plány. Ty by m ě l y m a - x i m á l n ě v y h o v o v a t j e j i c h p o t ř e b á m , tj. u m o ž n i l y by z í s k á v á n í i n f o r m a c í , které by j i m p o m á h a l y b u d o v a t vlastní identitu.

• P o d p o r o v a t d a l š í v z d ě l á v á n í učitelů, sociálních p r a c o v n í k ů a p o r a d e n s k ý c h p r a c o v n í k ů v i n t e r k u l t u r n í v ý c h o v ě . Učitelé jsou klíčovými aktéry realizující- mi m u l t i k u l t u r n í výchovu ve výuce, ale i v m i m o š k o l n í c h činnostech. Ú k o l e m je v y t v á ř e t C e n t r a d a l š í h o v z d ě l á v á - ní, k t e r á r e a l i z u j í k u r z y p r o u č i t e l e i ředitele škol. Shromažďují literaturu a i n f o r m a c e p o t ř e b n é k u s k u t e č ň o v á n í m u l t i k u l t u r n í h o vzdělávání.

• V p ř í p a d ě n u t n o s t i p o d p o ř i t p ů s o b e n í p o r a d e n s k ý c h z a ř í z e n í n a ž á k a se sociálním z n e v ý h o d n ě n í m v r á m c i celé školní docházky.

• R o z v í j e t s p o l u p r á c i š k o l v r e g i o n u s dalšími e v r o p s k ý m i školami a n a d a - cemi.

• Z a m ě ř i t se n a m e t o d i c k o u a t e c h n i c - k o u p ř í p r a v u u č i t e l ů škol všech typů, která tak vede ke zvýšení i n f o r m o v a n o s - ti a o d b o r n é m u zaškolení v jednotlivých oblastech. Aby m o h l i učitelé využívat při h o d i n á c h p o z n a t k ů , elektronických m a t e r i á l ů , m u s e j í u m ě t i n f o r m a č n í a k o m u n i k a č n í t e c h n i k u používat (Bar- toňová 2005, Bartoňová; Pipeková 2008 - z á v ě r e č n á zprava projektu).

L i t e r a t u r a :

B A R T O Ň O V Á , M. P ř í p r a v n á t ř í d a p r o děti ze s o c i o k u l t u r n ě z n e v ý h o d n ě n é -

h o prostředí. In PIPEKOVÁ, J. (ed.).

Kapitoly ze speciální pedagogiky. B r n o : Paido, 1998. ISBN 80-85931-65-6.

B A R T O Ň O V Á , M. P ř í p r a v n á t ř í d a p r o děti ze sociokulturně z n e v ý h o d n ě n é h o prostředí. Predškolská výchova, 2000, 55, 2, s. 17-22. ISSN 0032-7220.

B A R T O Ň O V Á , M. R á m c o v ý vzdělávací p r o g r a m p r o z á k l a d n í vzdělávání - charakteristika j e d i n c ů se speciálními vzdělávacími p o t ř e b a m i . Komenský, 2003-2004, roč. 128, č. 2, s. 40-46. ISSN 0323-0449.

B A R T O Ň O V Á , M . Současné trendy v edukaci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v České repub- lice. B r n o : MSD, 2005. 416 s. ISBN 80-86633-37-3.

B A R T O Ň O V Á , M. S t r a t e g i e p r o e f e k - tivnější vzdělávání r o m s k é h o e t n i k a v č e s k é m školství. In G U Ľ O V Á , L.;

Č E C H , T. Teoreticko-metodická pro- pedeutika pro edukační činnosti s dětmi a mládeží B r n o : MSD, 2003, s. 83-88.

ISBN 80-86633-03-3.

B A R T O Ň O V Á , M.; P I P E K O V Á , J. Z á - věrečná zpráva z projektu M Š M T na p o d p o r u integrace r o m s k é k o m u n i t y v r o c e 2007. Analýza a komparace vzdělávání dětí a žáků se sociálním znevýhodněním v České republice.

R o z h o d n u t í č. 518 016 07.

B A R T O Ň O V Á , M.; VÍTKOVÁ, M. Stra- tegie ve vzdělávání žáků se speciál- ními vzdělávacími potřebami. Texty k d i s t a n č n í m u v z d ě l á v á n í . 2. rozš.

a přeprac. vyd. v r á m c i V ý z k u m n é h o

(20)

z á m ě r u Speciální p o t ř e b y žáků v k o n - textu R á m c o v é h o vzdělávacího p r o - g r a m u p r o základní vzdělávání (MSM 0021622443). B r n o : Paido, 2007.

VÍTKOVÁ, M. (ed.). Integrativníspeciální pedagogika. Integrace školní a speciální.

2. rozš. a přeprac. vyd. B r n o : Paido, 2004. 463 s. ISBN 80-7315-071-9.

Zahrádka kavárny Slunce (obsluhuje zaměstnanky- Pekárna a přípravna pokrmů v unhošťském Centru ně Centra služeb a bývalá žákyně školy)

Jarmark u Centra služeb Slunce všem

Fotografie použité v tomto čísle jsou součástí článku Soubor zařízení Slunce.

Odkazy

Související dokumenty

Dle mého výzkumného šetření, popsaného v této bakalářské práci, jsem zjistila, že nejvíce pozitivními faktory, které můžou mít vliv na zlepšení sociálního

(3) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odstavce 1 nebo 3, doporučí zároveň zákonnému zástupci dítěte vzdělávání dítěte v

editel, který rozhodne o odkladu povinné školní docházky, doporu í zákonnému zástupci vzd lávání dít te v p ípravné t íd základní školy nebo v posledním ro níku mate

Cílem výzkumného šetření bylo zjistit úroveň komunikativních dovedností dětí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky v současné době. Logopedi,

(1) Právnická osoba vykonávající činnost mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoře nebo školní družiny zřizovaná krajem, obcí nebo svazkem

1. vedeného v katastru nemovitostí příslušného katastrálního pracoviště Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj pro obec Přílepy a k.. vedeného v katastru

1. vedených v katastru nemovitostí příslušného katastrálního pracoviště Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj pro obec a k. vedeného v katastru nemovitostí

Jednou ze základních podmínek tohoto vývojového období je vytvá ř et podmínky pro to, aby matka, otec i sourozenci navazovali co nejd ř íve vztahy