Člověk a společnost
Člověk a společnost
člověk je od nepaměti součástí společnosti člověk je od nepaměti součástí společnosti člověk/osobnost je souhrnem psychických člověk/osobnost je souhrnem psychických
vlastností jedince, které jsou biologicky vlastností jedince, které jsou biologicky
předurčeny, ale během života jsou předurčeny, ale během života jsou
ovlivňovány sociálním prostředím ovlivňovány sociálním prostředím
(skupinami) (skupinami)
vliv přírody na společnost vliv přírody na společnost
vztah vzájemného propojení, ovlivnění vztah vzájemného propojení, ovlivnění
zásah společ./člověka do přírody se zásah společ./člověka do přírody se
později projeví v přírodě a naopak později projeví v přírodě a naopak příroda je věčným, nevyhnutelným příroda je věčným, nevyhnutelným
předpokladem vzniku, fungování a rozvoje předpokladem vzniku, fungování a rozvoje
společ.
společ.
přírodní faktory přírodní faktory
a)a) biologické (rozdíly mezi lidmi)biologické (rozdíly mezi lidmi) b)b) demografické (hustota obyv.)demografické (hustota obyv.)
c)c) geografické (klima, suroviny,…)geografické (klima, suroviny,…)
co je to společnost?
co je to společnost?
síť mezilidských vztahů, které se ustavují síť mezilidských vztahů, které se ustavují
vzájemnou komunikací vzájemnou komunikací
pozice každého čl. v této síti je popsatelná pozice každého čl. v této síti je popsatelná
pomocí jeho vztahů k okolí pomocí jeho vztahů k okolí
je skupina lidí, kteří o sobě vědí, mají je skupina lidí, kteří o sobě vědí, mají
shodný zájem a někdy spolu komunikují shodný zájem a někdy spolu komunikují
vývoj společnosti vývoj společnosti
1)1) lovci a sběrači –nejstarší typ lovci a sběrači –nejstarší typ společenství
společenství
- kmeny, tlupy, - kmeny, tlupy,
jednoduchý, primitivní způsob života jednoduchý, primitivní způsob života
- nemajetní – neexistovaly žádné sociální nemajetní – neexistovaly žádné sociální rozdíly
rozdíly
- rozhodování – nejstarší muži, rada rozhodování – nejstarší muži, rada starších
starších
2) zemědělci a pastevci 2) zemědělci a pastevci - velké společnostivelké společnosti
- mají majetek – existují majetkové rozdíly (i mají majetek – existují majetkové rozdíly (i sociální)
sociální)
3) neprůmyslové civilizace = tradiční státy 3) neprůmyslové civilizace = tradiční státy - nejstarší civilizace/státy světanejstarší civilizace/státy světa
- Mezopotámie, Egypt,…Mezopotámie, Egypt,…
- obrovské sociální a majetkové rozdílyobrovské sociální a majetkové rozdíly - =otrokářská společ.=otrokářská společ.
- vyspělévyspělé
4) průmyslové státy (18. stol.) 4) průmyslové státy (18. stol.) - důsledek prům. revolucedůsledek prům. revoluce
- kapitalistická společ. (dělnictvo, kapitalistická společ. (dělnictvo, kapitalisté)
kapitalisté)
- vznik velkoměstvznik velkoměst
- společ. má složitou strukturuspoleč. má složitou strukturu
pol. 20. stol. změna postoje k přírodě – pol. 20. stol. změna postoje k přírodě –
člověk se ji snaží chránit člověk se ji snaží chránit
(dosud se člověk o přírodu nestaral) (dosud se člověk o přírodu nestaral)
Socializace Socializace
= postupná přeměna jedince z bytosti
= postupná přeměna jedince z bytosti biologické na bytost sociální
biologické na bytost sociální
- během socializace dochází k postupnému - během socializace dochází k postupnému
začleňování jedince do společ. v níž žije, začleňování jedince do společ. v níž žije, tzn. že si jedinec uvědomuje své místo v tzn. že si jedinec uvědomuje své místo v
rámci společ.
rámci společ.
výsledkem je začlenění do společnosti, výsledkem je začlenění do společnosti,
člověk se stává tzv. společensky zralý člověk se stává tzv. společensky zralý
během socializace si osvojujeme během socializace si osvojujeme a)a) hodnoty a normyhodnoty a normy
b)b) vzorce chovánívzorce chování
c)c) způsoby komunikacezpůsoby komunikace
d)d) kritéria posuzování okolního světa (co se kritéria posuzování okolního světa (co se nám (ne)líbí)
nám (ne)líbí)
probíhá v neustálé interakci s jinými lidmi probíhá v neustálé interakci s jinými lidmi jedinec reaguje na podněty přicházející z jedinec reaguje na podněty přicházející z
okolního světa okolního světa
společnost koriguje naše chování společnost koriguje naše chování
pole sociálních interakcí se během života pole sociálních interakcí se během života
rozšiřuje, nejprve vztah matka x dítě, rozšiřuje, nejprve vztah matka x dítě,
jedinec x rodina, jedinec x vrstevník,…
jedinec x rodina, jedinec x vrstevník,…
vzniká vztahová síť – sdílíme konkrétní vzniká vztahová síť – sdílíme konkrétní
kulturu kulturu
nezbytným předpokladem je řeč nezbytným předpokladem je řeč
sociální interakce probíhají daným sociální interakce probíhají daným
postupem, který se člověk musí osvojit postupem, který se člověk musí osvojit
hlavní vliv mají tzv. významní druzí hlavní vliv mají tzv. významní druzí
druzí lidé nám pomáhají nahlížet na naše druzí lidé nám pomáhají nahlížet na naše
vlastní chování a uvědomovat si sebe vlastní chování a uvědomovat si sebe samasama
druzí lidé = socializační činitelé (rodina, druzí lidé = socializační činitelé (rodina,
vrstevníci, škola, masmédia) vrstevníci, škola, masmédia)
proces socializ. není nikdy ukončen proces socializ. není nikdy ukončen
během života se však mění úloha člověka během života se však mění úloha člověka
– v dětství a mládí jsme objektem (jsme – v dětství a mládí jsme objektem (jsme
ovlivňováni), v dospělosti subjektem (my ovlivňováni), v dospělosti subjektem (my
ovlivňujeme) tzv. primární a sekundární ovlivňujeme) tzv. primární a sekundární
socializace socializace
resocializace resocializace
vyrovnání se s novou neočekávanou vyrovnání se s novou neočekávanou
skutečností skutečností
v krátkém čase je třeba si osvojit řadu v krátkém čase je třeba si osvojit řadu
nových věcí nových věcí
kdy došlo k výraznému narušení vztahu kdy došlo k výraznému narušení vztahu
jedince ke společ.
jedince ke společ.
chápáno jako převýchova (spojeno s chápáno jako převýchova (spojeno s
propuštěnými vězni na svobodu) propuštěnými vězni na svobodu)
fáze socializace fáze socializace
enkulturace (přijmu normy,…) enkulturace (přijmu normy,…)
internalizace (zvnitřnění)-vezmu změny za internalizace (zvnitřnění)-vezmu změny za své své
přijetí sociální role přijetí sociální role
socializace je především součástí naší socializace je především součástí naší
psychiky, proto se jí zabývá sociální psychiky, proto se jí zabývá sociální
psychologie psychologie
negativní projevy socializace negativní projevy socializace
a)a) konformní jednáníkonformní jednání – jednání, které vůbec – jednání, které vůbec nevybočuje z daných společ. norem
nevybočuje z daných společ. norem
- jedinec si tyto normy - jedinec si tyto normy příliš zvnitřnil a není schopen
příliš zvnitřnil a není schopen samostatného jednání
samostatného jednání
- typičtější pro osoby z - typičtější pro osoby z chudších poměrů
chudších poměrů
b) b) deviantní deviantní – je důsledkem špatné – je důsledkem špatné socializace
socializace
- jedinec nebyl schopen přijmout - jedinec nebyl schopen přijmout normy
normy
sociální kontrola sociální kontrola
= konfrontace skutečného jednání čl. se
= konfrontace skutečného jednání čl. se sdílenými společ. normami a hodnotami sdílenými společ. normami a hodnotami - je spojena se systémem sankcíje spojena se systémem sankcí
- dvojí druh: a) dvojí druh: a) vnější kontrolavnější kontrola – druzí lidé – druzí lidé
b) b) vnitřnívnitřní - sebekontrola - sebekontrola
- slouží k udržování společ. řádu a k slouží k udržování společ. řádu a k chování společ. v prostoru a čase chování společ. v prostoru a čase - tradičně je silnější na venkově tradičně je silnější na venkově
v případě, že jedinec svým chováním v případě, že jedinec svým chováním
vybočí z očekávaného chování následují vybočí z očekávaného chování následují
sankce sankce
a)a) negativnínegativní – tresty (od verbálního – tresty (od verbálního napomenutí až trest smrti)
napomenutí až trest smrti)
b)b) pozitivnípozitivní – jsou oceněním za dodržování – jsou oceněním za dodržování (od verbální formy po vyznamenání, řád,..) (od verbální formy po vyznamenání, řád,..)
Podoby socializace Podoby socializace
záměrné působení: výchova v rodině, záměrné působení: výchova v rodině,
škola, využívá sankce škola, využívá sankce
nezáměrné: televize, knihy nezáměrné: televize, knihy
Způsoby sociálního učení Způsoby sociálního učení
asociace(podmiňování)
asociace(podmiňování): člověk se učí : člověk se učí jednat na základě zkušeností
jednat na základě zkušeností posilování
posilování: je založeno na odměnách a : je založeno na odměnách a trestech
trestech
observace (pozorování)
observace (pozorování): stačí, když : stačí, když jednání vidíme u někoho jiného
jednání vidíme u někoho jiného napodobování:
napodobování: hlavní forma učení u hlavní forma učení u méně vyspělých kultur, u dětí, (mimika, méně vyspělých kultur, u dětí, (mimika,
gesta,…) gesta,…)
člověk a kultura
kultura= vše, co není přírodního původu soubor hodnot, norem a vzorců chování sdílených určitou společností, které se předávají z generace na generaci
hodnoty = to, čeho si společ. cení normy = společ. pravidla
vzorce chování = doporučené návody, jak se chovat v určitých situacích
osvojování si kultury = enkulturace (součást socializace)
kultura je tvořena prvky
a) jazyk – prostředek komunikace, myšlení b) vědění a znalosti – vědecké, osobní
povahy
c) materiální statky – hmotné předměty typické pro společ.
d) hodnoty a normy – říkají, co je/není důležité/přípustné
prvky kultury se neustále přeměňují, protože je čl. bytost kulturní
proměny kultury
změny jsou: a) vnitřní – nositelé samotné kultury
b) vnější – kontakty s jinými kulturami
setkají-li se 2 kultury může dojít k:
a) asimilaci – jedna kultura pohltí druhou b) difúze – vzájemné ovlivňování, prvky
jedné kultury pronikají do druhé
c) integrace – začleňování prvků cizí kultury do kultury vlastní
kultura jako celek je nepřenosná na jiné
na proměně kultury se podílejí tzv.
subkultury = skupiny, které mají postoj k jednotlivým prvkům kultury než má většina (nejčastěji hodnoty a normy) např.
skinheads, anarchisté
velký protiklad skupiny vůči kultuře = kontrakultura (např. neonacisté)
sociologie a kultura
materiální kultura – lidské výtvory, tzv.
„druhá příroda“ (stavby, technologie,…) duchovní kultura – vědění, myšlenky, představy, zvyky (sochy)
normativní kultura – hodnoty a normy prostřednictvím náboženství a práva
funkce kultury
a) poznávací, výchovná a vzdělávací b) socializační
c) adaptační
d) akumulační (hromadění znalostí) e) rekreační a terapeutická
