VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Katedra podnikového a evropského práva Podnikání a právo
Cena zboží a cena díla a její placení
Bakalářská práce
Autor: Martin Horák
Vedoucí práce: doc. JUDr. Zbyněk Švarc, Ph.D.
Rok zpracování: 2020
2
3 Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Cena zboží a díla a její placení vypracoval samostatně za použití uvedených zdrojů.
V Praze, dne 2020 Martin Horák
4 Poděkování
Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu této bakalářské práce, doc. JUDr. Zbyňku Švarcovi, Ph.D., za veškeré jeho rady, doporučení, připomínky a odborné vedení při psaní práce.
5
CENA ZBOŽÍ, CENA DÍLA A JEJÍ PLACENÍ
O BSAH
1. Úvod ... 7
2. Cena zboží a její určení ... 9
2.1. Kupní cena ... 9
2.2. Sjednání pevné ceny ... 10
2.3. Určení ceny podle rozpočtu (§ 2620 OZ) ... 10
2.3.1. Rozpočet závazný zaručující úplnost ... 11
2.3.2. Rozpočet závazný nezaručující úplnost ... 11
2.3.3. Rozpočet nezávazný (§ 2622, odst. 3 OZ) ... 11
2.4. Způsoby dodatečného stanovení ceny ... 12
2.5. Stanovení způsobu určení ceny ... 12
2.5.1. Cena odhadem ... 12
2.5.2. Určení ceny dle znaleckého posudku ... 13
2.6. Doložky ve smlouvách ... 14
2.6.1. Cenová doložka ... 14
2.6.2. Měnová doložka ... 15
2.6.3. Inflační doložka ... 15
2.7. Splatnost ceny... 16
2.7.1. Následky nepovoleného sjednání splatnosti ceny ... 18
3. Cena za dílo a její určení ... 20
3.1. Právo zhotovitele na zaplacení ... 20
3.2. Vznik práva na zaplacení provedením díla ... 20
3.3. Pojem provedení díla ... 22
3.4. Podmínky provedení díla ... 22
3.5. Převzetí díla s výhradou ... 23
3.6. Převzetí díla bez výhrady ... 23
3.7. Odlišení stupňů postupného provádění a předání díla po částech ... 23
3.8. Zápis o výsledku zkoušek díla ... 23
4. Změna ceny ... 24
5. Placení ceny ... 26
5.1. Dokumentární akreditiv ... 27
6
5.2. Směnka ... 30
5.3. Inkaso ... 31
5.4. Platební podmínky ... 32
6. Závěr ... 35
7. Seznam zkratek... 37
8. Seznam literatury ... 38
Knižní publikace a tištěné články ... 38
B. Články v periodikách ... 39
C. Webové stránky ... 40
D. Právní předpisy ... 40
7
1. Ú VOD
Motto:
„Voda je obvykle levná tam, kde je hojná. Ale může se stát, že na hoře nebo na jiném místě je vzácná, není hojná. Může se lehce stát, že tam bude voda ceněna mnohem více než zlato, protože zlato bude na tomto místě hojnější.“
Svatý Bernardin Sienský (1380–1444)1
Význam a aktuálnost této práce vynikne např. při zkoumání právních souvislostí ceny za dílo nebo při pohledu na frekventované způsoby platebního styku. Aktuálnost práce souvisí s poukazem na právní úpravu v novém občanském zákoníku oproti pojetí předchozímu.
Zejména nová úprava ceny za dílo se jeví jednoznačnější a propracovanější. Odpovídá nejen současným trendům a podmínkám, ať už jde o spolehlivost smluvních modelů nebo robustní zajištění práv smluvních partnerů, ale současně prokazuje praktičnost a účinnost právní normy v reálných obchodech.
Lze to demonstrovat např. na povinnosti převzít dílo i při nepodstatných vadách, zatímco před účinností nového občanského zákoníku nezřídka docházelo k situacím, při nichž zhotovitel byl vystavován riziku nezaplacení, dokud nebyly odstraněny veškeré vady včetně nepodstatných, tedy těch, které nebrání využít dílo k sjednanému účelu. Teprve judikatura zmírňovala tyto dopady, a nakonec až litera příslušných ustanovení nové normy postavila vztahy mezi zhotovitelem a objednatelem v této fázi napevno.
Téma jsem si vybral pro četnost a objem obchodních vztahů souvisejících s fenoménem ceny, a pokud jde o cíl, očekávám, že tato bakalářská práce bude alespoň malým dílem přispívat
1 LIPOVSKÁ, H. Má to cenu? Brno: Masarykova univerzita 2019, str. 66-68
8 k lepší osvětě, komfortu, spolehlivosti, a nakonec také k posilování a rozšiřování právního povědomí mezi podnikateli kupř. ve stavebnictví či v platebním styku. 2
Právní teorie související s pojmy cena zboží, cena díla a placení zasahuje do řady filosoficko- právních oblastí. Kořeny stávajícího pojetí právního jsou obohacovány do
určité míry syntézou vědeckých ekonomických směrů.3
Předkládaná struktura práce sleduje otevřenost a přístupnost k předmětu s cílem podepřít výklad teoretickými úvahami, aniž by se opomíjely užitečné metody zkoumání jako deskripce či analýza právní úpravy s poukazem na její efektivnost. Text je rozložen do tří celků dle názvu práce a mj. se snaží přiblížit vybrané situace nebo naznačit směr pro prevenci či předcházení potížím např. cestou precizování smlouvy. Vzhledem k tomu, že obecně je cílem i osvěta a zvýšení právního povědomí podnikatelů, nabízí či rozšiřuje dostupnost určitých odpovědí a řešení pro podnikatele.4
Metodou zkoumání je vedle analýzy právní úpravy též její deskripce a současně také snaha o doktrinární výklad, jenž se může jevit jako nejbližší pro akademický účel práce. Popis právních souvislostí i metoda komparace předchozí a nové právní úpravy po rekodifikaci občanského zákoníku by měla vést k modernímu, pružnému přístupu a využívání konsekventních závěrů pro účinné smluvní typy v obchodě.
2 ŠVARC, Zbyněk a kol. Základy obchodního práva po rekodifikaci soukromého práva. 4., upr. vyd. Plzeň:
Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014. 510 s. Vysokoškolské učebnice. ISBN 978-80-7380-504-3.
Dostupné z: https://www.levna-knihovna.cz/lib-book/70/918
3 DRBOLOVÁ, J., Tzv. predátorské ceny v americkém a evropském antitrustovém právu, is.muni.cz [online].
Brno, 2010. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, s.18.
4 DĚDIČ, Jan, ŠVARC, Zbyněk, Učebnice práva pro ekonomy: Vysokošk. učeb. pro studenty Vysoké školy ekonomické v Praze ... / 1. vyd. - Praha: Prospektrum, 1994. - 910 s.; ISBN 80-85431-95-5:
9
2. C ENA ZBOŽÍ A JEJÍ URČENÍ
Určitost jako základní podmínka platnosti právního jednání i z toho vyplývajícího právního vztahu, je klíčová a zákon zde stanoví minimální kriteria, jež musí být ujednána povinně.
Současně zákon stanoví alternativu pro případ, že k určení ceny nedojde, ať už je důvodem cokoli, tj. nevůle nebo opomenutí.
Obecně je žádoucí kritérium určitosti sledovat a dodržovat důsledně z prostého důvodu: aby se strany nevystavovaly hrozbě neplatnosti svého jednání, a to kdykoliv ex nunc do budoucnosti. Poměrně často – i mezi podnikateli – panuje spíše nižší, nebo řekněme ne zcela odpovídající právní vědomí, ba mýty, kdy např. ani neuvažují nad tím, jak dalekosáhlé důsledky kupř. při neurčitosti smlouvy mohou i zpětně dopadat na právě probíhající slibný obchod – z titulu opomenutí či bagatelizace kriteria určitosti. Zjednodušeně lze určitost nahradit jednoznačností.
Výrazy a obraty ve smlouvě musí být formulovány tak, aby je bylo lze vyložit vždy jen jediným způsobem při obdržení jediného významu, výsledku, obsahu. Formulační kvality, nejen ohledně určitosti smluv, lze dosáhnout zkušenostmi, studiem či zapojením právní podpory – a nejlépe kombinací zmíněného. I to představuje důslednou snahu o předcházení vzniku potíží či ztrát tam, kde to může být nečekané jen proto, že počáteční iluze o hladkém obchodu byla neopodstatněná.
Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době a v místě uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. V ustanovení § 2586 odst.2 OZ je uvedeno, že cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem, pro takto stanovenou cenu je vžito označení cena obvyklá.
2.1. K
UPNÍ CENAKupní cena za kontrahované zboží může být sjednána různě, záleží přitom často na charakteru zboží, které je předmětem smlouvy. Metoda stanovení je určován třeba odlišnostmi co do doby trvání smlouvy nebo celou řadou marketingových faktorů anebo obyčejových obchodních zvyklostí pro danou komoditu, roční období nebo teritorium. Frekventované způsoby jsou uvedeny níže a stejně tak mohou být zvoleny jejich kombinace anebo v
10 návaznosti ceny na další související záležitosti spojené s koupí, pravidla jde o dopravu,
smontování, obal anebo instruktáž. Jde v principu o zřetelné vymezení jednotlivých složek, aby nevznikala nevyjasněná místa či třecí plochy, jejichž vyřešení by mohlo buď podvazovat hladký průběh obchodu anebo ohrožovat reputaci či prestiž stran. Standardizované a tedy procesně produktivnější a spolehlivější postupy využívají běžně nejrůznějších doložek, které mj. umožňují lépe porovnávat ceny stanovené transparentním a přehledným způsobem. Velmi podpůrný je v tom ohledu systém unifikovaných dodacích podmínek INCOTERMS.5
2.2. S
JEDNÁNÍ PEVNÉ CENYUrčení ceny pevnou částkou jako výsledek jednání stran nevytváří zvláštních nároků na implementaci do smlouvy náležitou formulací. Nicméně lze doporučit jednoznačné vyjádření zejména pokud jde o přesné uvádění částky bez daně či s daní apod. K tomu se v praxi vyvinula řada obvyklých doložek, které by měly předem vyloučit případné nejasnosti a postavit údaj o ceně napevno mimo pochybnost. O doložkách viz níže.
2.3. U
RČENÍ CENY PODLE ROZPOČTU(§ 2620 OZ)
Tento způsob převažuje u smluv o dílo, obvykle tam, kde předmětem je zhotovení stavby.
Stejně tak jej lze využívat anebo jej nelze vyloučit v jiných případech, kdy jde o určení ceny zhotovovaného díla.
Obvykle se rozpočet jako samostatná příloha smlouvy stává její nedílnou součástí anebo je-li stručný, může být implementován přímo do znění smlouvy. 6
Je důležité mít na zřeteli už při vyjednávání o obsahu smlouvy, že při určení ceny tímto způsobem, tedy dle rozpočtu, je při zvětšení rozsahu nebo nákladnosti díla a potažmo převýšení rozpočtu vyloučeno požadovat vyšší cenu za dílo (viz ustanovení § 2621, odst.1 OZ). Může tedy být pro zhotovitele takové určení ceny bez dalšího nevýhodné.
Zákon rozlišuje v zásadě dvě situace, k nimž může dojít: a sice, kdy na zhotovení díla bylo nutno – oproti sjednanému rozpočtu (či ceně sjednané pevnou částkou) vynaložit jiné úsilí či jiné náklady (např. zvýšení cen energií, PHM apod.) oproti původně při uzavírání smlouvy předpokládaným. Jinou situací je, pokud dojde k nepředvídatelné okolnosti, která dokončení
5 ICC Guide to Export/Import - 5th edition, No. 790E, ISBN : 978-92-842-0423-6
6 Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 31 Cdo 1717/2015, ze dne 17.5.2017
11 podstatně ztíží, pak může soud rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo a vzájemném vypořádání mezi účastníky.
2.3.1. R
OZPOČET ZÁVAZNÝ ZARUČUJÍCÍ ÚPLNOSTV případě uvedeném v ustanovení § 2621 odst.2 OZ platí, že zaručí-li zhotovitel úplnost rozpočtu, nemůže pak nárokovat zvýšení ceny za dílo, vzniknou-li (dle jeho tvrzení) tzv.
vícepráce, tj. nezbytnost vynaložit další práce k dokončení díla.
Takových případů či spíše způsobů a pokusů zhotovitele tlačit na objednatele zná praxe značné množství. Se znalostí těchto pravidel lze preventivně již při vyjednávání a sestavování smlouvy dosáhnout spravedlivého smluvního vztahu od počátku a vyloučit množství potenciálních střetů či pokusů vynucovat si neopodstatněnou výhodu na úkor druhé smluvní strany.
2.3.2. R
OZPOČET ZÁVAZNÝ NEZARUČUJÍCÍ ÚPLNOSTV daném případě (dle ustanovení § 2622, odst.1 OZ) jde o krytí zhotovitele v situaci, kdy může být žádáno zvýšení smluvní ceny, nastane-li v průběhu zhotovování díla nutnost provést činnost prve do rozpočtu nezapočítanou za podmínky, že takovouto činnost nebylo možno při uzavírání předvídat.
Často nastávají takové případě u rekonstrukcí staveb, kde např. teprve po odkrytí určitých materiálů (např.: krytina) bude zřejmá celková potřeba nových činností (např. dle stavu do té doby nepřístupných krovů).
2.3.3. R
OZPOČET NEZÁVAZNÝ(§ 2622,
ODST. 3 OZ)
Za situace, kdy je cena určena na základě nezávazného rozpočtu je zhotovitel oprávněn požadovat zvýšení ceny ve výši, o niž musel být překročen původní rozpočet. Typicky jde o pojistku proti zvýšení cen materiálu během zhotovování díla.
Platí, že neoznámí-li nezbytnost překročit rozpočet, potažmo zvýšení ceny díla, pak nárok na určení zvýšené ceny zhotoviteli zaniká, pokud tak neučiní bez zbytečného odkladu, kdy se taková nevyhnutelnost překročení rozpočtu objektivně objevila.
Vedle toho objednatel má platný důvod k odstoupení od smlouvy bez zbytečného odkladu poté, co zhotovitel nárokuje zvýšení ceny o více než 10 % oproti sjednanému rozpočtu. Pak je
12 zhotovitel povinen nahradit zhotoviteli část ceny v rozsahu dosud provedeného díla dle rozpočtu.
2.4. Z
PŮSOBY DODATEČNÉHO STANOVENÍ CENYObecně platí, že cena je významnou a směrodatnou náležitostí smlouvy a sjednává se při uzavření smlouvy. Přesto není výjimkou, že v době uzavření smlouvy není konečná částka přesně známa, a z toho důvodu se sjedná způsob stanovení konečné ceny. Stanovení ceny každopádně podléhá dohodě stran, nelze tak učinit jednostranně, nicméně lze ji stanovit dodatečně v těchto případech:
- Cena je určena podle skutečných nákladů, za něž bylo zboží pořízeno a tato částka je zvýšena o marži,
- Cena je určena dle platného ceníku dodavatele zboží (nebo tarifu či katalogu), - Cena je určena dle položek dle předem stanoveného výkazu výměr,
- Cena je určena odkazem na cenu v rámcové smlouvě.
Vždy však platí, že způsob stanovení ceny se musí sjednat při uzavření smlouvy.
2.5. S
TANOVENÍ ZPŮSOBU URČENÍ CENYJinou variantou určení smluvní ceny je sjednání způsobu určení ceny, např. uvedením výpočtu ceny podle vzorce nebo matematického modelu.
Typicky k tomu dochází např. u příkazních smluv typu poskytování kvalifikovaných služeb kupř. advokátních, kde je dána hodinová sazba a celkový počet poskytnutých účtovatelných hodin práce advokáta. Jiným příkladem mohou být přepravní smlouvy, kde jde o počet kilometrů a sazba za jeden kilometr přepravy. Účelem a snahou při stanovení a určení ceny by vždy měla být snaha o jednoznačnost určení, aby určitost ceny byla dána již od počátku a naopak, aby neurčitost nezakládala důvod ke zpochybňování ceny a tudíž její neplatnost byť kupř. i z důvodu porušování dobrých mravů.7
2.5.1.
CENA ODHADEMV obchodním styku občas může nastat situace, kdy např. poskytovatel služby nedokáže určit přesněji dobu potřebnou pro zhotovení díla, vyjde se proto při určení ceny z kvalifikovaného
7 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4514/2017, ECLI:CZ: NS:2019:26.
CDO.4514.2017.1, dostupné na www.nsoud.cz.
13 odhadu o předpokládané potřebě hodin s konkrétní sazbou za hodinu poskytovaného plnění.
Jakmile poskytovatel dojde k tomu, že bude nutno cenu odhadem podstatně překročit, pak bez zbytečného odkladu toto oznámí objednateli a novou cenu řádně odůvodní (viz ustanovení § 2612 OZ). Pokud však k tomu nedojde bez zbytečného odkladu, právo na zaplacení rozdílu v ceně poskytovatel pozbyde. Současně je objednatel chráněn tím, že může od smlouvy odstoupit ovšem při zaplacení poměrné části původně určené ceny za předpokladu, že má (objednatel) prospěch už i z částečného plnění. Právním důsledkem neodstoupení od smlouvy po oznámení o zvýšení ceny (vč. neplatného odstoupení v rozporu se zákonem), se má bez dalšího za to, že objednatel s tímto zvýšením souhlasí.
2.5.2.
URČENÍ CENY DLE ZNALECKÉHO POSUDKUNení neobvyklé, že strany smlouvy sjednají stanovení ceny odkazem na posudek vyhotovený znalcem a tento posudek je přílohou smlouvy
Z ustálené judikatury vybíráme nález Ústavního soudu, jímž odkaz na budoucí znalecký posudek nesplňuje požadavek určitosti stanovení kupní ceny a zakládá tak možnost mít smlouvu za neplatnou.8
V případech, kdy je sjednáno stanovení ceny dle budoucího znaleckého posudku, přičemž cena je limitována horní hranicí jako nejvyšší možná, je takové určení ceny přípustné.
Kromě uvedených způsobů stanovení ceny existují i jiné způsoby stanovení ceny, kdy např. je sjednána tak, že konečnou cenu určí jedna ze stran anebo třetí osoba –pravidelně znalec.
Závěrem k těmto otázkám lze jen doporučit, aby strany souběžně projednaly a sjednávaly také další významné parametry související s cenou jako je přeprava zboží, školení, montáž, balení apod. a přinejmenším určit, zda jsou tato významně související plnění v ceně zahrnuta či
8 Rozsudek Ústavního soudu ze dne 19. 8. 2014, sp. zn. II. ÚS 3484/13, dostupné na nalus.usoud.cz.
Ústavní soud se v návaznosti na shora uvedené neztotožňuje ani s námitkami stěžovatele ohledně stanovení kupní ceny. Jak správně uvádí obecné soudy, odkazujíc přitom na judikaturu Nejvyššího soudu, kupní cena je podstatnou náležitostí kupní smlouvy a jako taková musí být obsažena i ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě.
Kupní cena musí být stanovena dostatečně určitým způsobem, tj. buď uvedením konkrétní peněžní částky, nebo takovým způsobem, z něhož ji lze jednoznačně určit. Odkaz na znalecký posudek by v případě, že by při uzavírání předmětné smlouvy byl již zpracován, bylo možné podle dosavadní judikatury akceptovat jako způsob určení kupní ceny. V posuzovaném případě však byl použit odkaz na znalecký posudek, který teprve v budoucnu bude zpracován. V takovém případě nejde o určitý, a tedy platný právní úkon, neboť ani samotným účastníkům smlouvy by v době jejího uzavření nebylo známo, za jakou cenu je předmětná nemovitost prodávána (viz též např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2010, sp. zn. 33 Cdo 3101/2008). Ústavní soud proto sdílí závěr o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy pro absenci podstatné náležitosti, tj. určení kupní ceny.
14 nikoliv. Není výjimkou, že právě návazná či související plnění mohou představovat podstatný anebo rozhodující důvod pro uzavření smlouvy.
Není-li cena stranami smlouvy dojednána, a přesto vůli smlouvu uzavřít strany mají, platí, že sjednanou cenou je cena placené v dané době na daném místě za totožné či srovnatelné plnění a při podobných smluvních podmínkách. K takto stanovené ceně viz ustanovení § 2586, odst.
2 OZ.9
2.6. D
OLOŽKY VE SMLOUVÁCH2.6.1. C
ENOVÁ DOLOŽKATato doložka nalézá svou úpravu v ustanoveních § 2154 až § 2157 OZ a svým charakterem představuje vedlejší ustanovení kupní smlouvy. Je obecně sjednána jako možnost pro změnu ceny, jež byla dohodnuta ve smlouvě, ať už je jejím důvodem cokoliv. To má za cíl, aby strany smlouvy potlačily nebo vyloučily rizika pro případ, že po uzavření smlouvy by vznikly změny v tržních cenách. Cenová doložka bývá doporučena a využívána hojně tam, kde jsou značně pravděpodobné změny základních vstupů a všeho podstatného pro zhotovení zboží.
Smluvení podmínek pro využití cenové doložky může vyvolat změnu ceny bez dalšího nebo doložka může opravňovat jen jednu stranu nebo zakládat jakékoliv jiné jednání podle toho, co bude obsahem doložky.
Je dána smluvní volnost ohledně doložky s možností použít ustanovení § 2154 až § 2156 OZ, která jsou dispozitivní.
Kupř. lze sjednat dodatečnou úpravu ceny s přihlédnutím k výrobním nákladům, resp.
k cenovým změnám hlavních surovin nezbytných k výrobě daného zboží. Je záhodno předem takové hlavní suroviny jednoznačně vymezit a tím předejít eventuálním dohadům.
Občanský zákoník v ustanovení § 2155 formuluje podpůrné pravidlo o tom, která doba je rozhodná při určení cenových změn. Toto ustanovení se použije v případě, že si strany
9 Zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník, ustanovení § 2586 odst.2 : “ Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.”dostupné z online: http://zakony.centrum.cz/obcansky-zakonik- novy/cast-4-hlava-2-dil-8-oddil-1-paragraf-2586
15 rozhodnou dobu neurčily a pak platí, že se přihlédne k cenám v době uzavření smlouvy a v době dodání.10
Nastane-li prodlení, přihlíží se k cenám nižším, tj. nikoliv těm, které panovaly v době uzavření. Závěrem pro tyto vztahy a nároky z nich plynoucí je dána v ustanovení § 2156 OZ lhůta - a to bez zbytečného odkladu - po jejímž uplynutí právo úspěšně je uplatnit, zaniká. I zde jeví se jako oboustranně vhodné a žádoucí ujednat lhůtu pro zánik zmíněných práv a nároků z cenové doložky jednoznačně.
2.6.2.
MĚNOVÁ DOLOŽKAPřesto, že OZ výslovnou úpravu neobsahuje, lze se s ní setkat poměrně často, jelikož změna kurzu měny (event. změna hodnoty měny, tj. devalvace) může mít přímý dopad na výhodnost sjednané ceny.
Pro zvýšení jistoty obchodu za sjednanou – a nikoliv za nepředvídatelnou – cenu, je měnová doložka obvykle pojata jako:
1. stanovení konkrétní měny, která svým kursem určí výslednou cenu, 2. začátek a konec doby, v níž se doložka uplatní,
3. ujednání zda výsledná cena se určí bez dalšího v okamžiku změny úředního kursu měny k určitému datu anebo jinak, vždy však dostatečně určitě a jednoznačně.
2.6.3.
INFLAČNÍ DOLOŽKAJe řada doložek opravňujících strany ke změně sjednané ceny a jednou ze široce používaných je doložka tzv. inflační, jíž se strany snaží o stabilitu a rovnovážnost smluvního vztahu, v tomto případě zpravidla jde o vztahy dlouhodobější.
Opětovně ani zde občanský zákoník výslovně inflační doložku neupravuje a řídí se tak obecně pravidly stanovení cen, z nichž významné je obsaženo v ustanovení § 1792 odst. 1 OZ.
Zde platí, že není-li při úplatné smlouvě sjednána výše úplaty, pak je taková výše obvyklá v době a v místě uzavření smlouvy. Není-li určena takto, pak ji výši úplaty určí soud. Přihlíží
10 Cenové předpisy: zákon o cenách, působnost státu a obcí, seznam zboží s regulovanými cenami: redakční uzávěrka. Ostrava: Sagit, 1993. ÚZ. ISBN 978-80-7488-274-6.
16 přitom k obsahu dané smlouvy, k povaze plnění a ke zvyklostem v místě a čase plnění.
Neplatí tedy, že by nedostatek stanovení ceny ve smlouvě způsoboval sám o sobě její neplatnost, jako tomu nikoliv výjimečně bylo před platností nového OZ.
2.7. S
PLATNOST CENYObecně platí, že OZ v ustanovení § 1958 odst. 2 stanoví, že není-li ujednáno, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dále je pro splatnost plnění nezbytná výzva věřitele a současně uplynutí lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě.
K tomu, aby účinky splatnosti nastaly, platí, že musí dojít k výzvě věřitele vůči dlužníkovi.
Většinou má výzva formu faktury, ale splatnost sjednané ceny zboží (plnění) nenastává nikoli nutně jen a výlučně na základě faktury i přesto, že smlouvy většinou takovéto výslovné ujednání obsahují. Fakturace organicky navazuje na účetní pravidla a sjednávají se při tom určité parametry, které musí mít, aby byl dluh stranami považován za splatný, potažmo splněn požadavek výzvy uplatněné věřitelem.11 Současně platí, že forma faktury není nutnou podmínkou pro splnění výzvy věřitele a tak se lze v praxi setkat kupř. se žádostí o úhradu, o zaplacení nebo vyúčtování atp. Stejně tak občanský zákoník ke splatnosti nevyžaduje určení důvodu splatnosti, jedná se tedy in stricto o výzvu věřitele uplatněnou vůči dlužníkovi.
Pokud jde o lhůtu splatnosti, a řeč je o případě, kdy není sjednána, pak výraz „bez zbytečného odkladu” se vykládá jako lhůta velmi krátká, obvykle nejčastěji jako tři dny. Přesto může záviset na charakteru plnění v jednotlivých případech a tak nelze vyloučit i takové situace, kdy bude lhůta výjimečně výrazně delší (stavba plavidel, složitých strojírenských zařízení ve vazbě na zkušební procesy, atp.). Detailní způsob stanovení splatnosti je významným prvkem při sjednávání smluvních podmínek, kdy určitost a jednoznačnost se jeví jako oboustranně žádoucí dle starého latinského úsloví „Clara pacta, boni amici”.12
11 SPIRIT, Michal a kol. Základy práva pro neprávníky po rekodifikaci soukromého práva. 4. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2015. 294 stran. Vysokoškolské učebnice. ISBN 978- 80-7380-551-7. Dostupné také z: https://www.levna-knihovna.cz/lib-book/70/969.
12 “Jasné (přesné) smlouvy (dohody) dělají dobré přátele. “, dostupné online z: https://slovnik-cizich- slov.abz.cz/web.php/slovo/clara-pacta-boni-amici-lat
17 U peněžních obchodů má např. u úvěru prioritu ustanovení § 2399 OZ, kdy dlužník vrací peněžní prostředky v době dohodnuté, jinak do měsíce od doby, kdy byl o vrácení požádán.
Při placení za zboží bývá zvykem splatnost do dvou týdnů od předložení faktury, ale často se platí hotově hned při převzetí. Zásada smluvní volnosti nebo zásada co není zakázáno, má se za dovolené umožňuje při ujednání o splatnosti stanovit si cokoli, co se nepříčí dobrým mravům.
Shora uvedené pravidlo dané ustanovením § 1958 OZ se netýká obchodních transakcí a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“) obsahuje v ustanovení § 1963 a n. novou úpravu splatnosti ceny v rámci vzájemného závazku podnikatelů nebo závazku mezi podnikatelem a veřejnoprávní korporací.
Smluvní strany si nově mohou sjednat splatnost odlišně od úpravy obsažené v občanském zákoníku a zákonná úprava se uplatní až teprve tehdy, pokud si smluvní strany ohledně splatnosti ceny nic nesjednají anebo sjednají splatnost ceny v rozporu s občanským zákoníkem.
Dle ustanovení § 1963 odst. 1 OZ je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná, aniž je zapotřebí výzvy k placení, do třiceti dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, anebo ode dne obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později.
Pokud si však smluvní strany ujednaly převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda bylo řádně splněno, je cena splatná do třiceti dnů ode dne převzetí, popřípadě ověření. Dva běžné typy – kupní smlouva a smlouva o dílo, taková ujednání mají většinou. Kupní smlouva má tak pravidelně splatnost během 30 dnů od odevzdání předmětu koupě kupujícímu.
Smlouva o dílo mívá obvykle splatnost ceny díla do 30 dnů od převzetí díla objednatelem, resp. do 30 dnů od ověření, že bylo splněno řádně.
Převzetím (jak je zmiňuje příslušná směrnice EU) ve smyslu ustanovení § 1963 OZ se rozumí kvalifikované převzetí, při němž dojde i k ověření a potvrzení řádnosti plnění. V odst. 2 § 1963 občanského zákoníku se uvádí možnost sjednání delší než 60denní splatnosti za podmínky, že to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.
18 Podle ustanovení § 1963 odst. 2 OZ ve vztahu, kde závazkem podnikatele je dodat zboží nebo službu veřejnoprávní korporaci, nelze sjednat lhůtu splatnosti delší 60 dnů.
2.7.1.
NÁSLEDKY NEPOVOLENÉHO SJEDNÁNÍ SPLATNOSTI CENYDle § 1964 odst. 1 OZ má smluvní strana právo dovolat se neúčinnosti ujednání o lhůtě splatnosti odchylujícího se od ustanovení § 1963 OZ, pouze pokud je takové ujednání vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Zda je ujednání hrubě nespravedlivé bude posuzovat soud.
Občanský zákoník nemá ustanovení o tom, co je třeba mít za hrubou nespravedlivost.
Nicméně příslušná Směrnice EU v čl. 7 odst. 1 uvádí fakultativní výčet okolností, které mají být příslušným soudem vzaty do úvahy při posuzování, zda je ujednání o splatnosti ceny hrubě nespravedlivé vůči věřiteli.
Pokud tedy ujednání o splatnosti ceny bude v rozporu s ustanovením § 1963 OZ, pak takové ujednání je sice platné, ale věřitel se může u soudu dovolat neúčinnosti tohoto ujednání.
Pokud na návrh věřitele soud rozhodne o neúčinnosti ujednání, použijí se namísto tohoto neúčinného ujednání příslušná ustanovení občanského zákoníku, ledaže soud nerozhodne „v zájmu spravedlivého řešení jinak”.
Je-li smluvní splatnost více než 30 dnů od převzetí zboží, kde odběratelem-kupujícím je veřejnoprávní korporace, pak v případě, že prodávající-podnikatel bude tvrdit neúčinnost takto sjednané splatnosti kvůli tomu, že jde o ujednání vůči němu hrubě nespravedlivé, odchylující se od ustanovení § 1963 OZ, nese důkazní břemeno a tudíž prokázat, že:
- povaha daného závazku (povinnost podnikatele plnit ve prospěch veřejnoprávní korporace) není důvodem pro delší lhůtu splatnosti,
- ujednání je vůči podnikateli hrubě nespravedlivé,
to vše za podmínky, že jde o obchodní vztah mezi podnikatelem a veřejnoprávní korporací.
Právo věřitele dovolat se neúčinnosti hrubě nespravedlivého ujednání dle ustanovení § 1963 OZ a též právo požadovat příslušné úroky z prodlení, podléhá promlčení s obecnou tříletou promlčecí lhůtou.
19 Komplikovanější je však řešení, které praxe přináší u pozastávek, což je rozšířeno poměrně široce u smlouvy o dílo. Občanský zákoník tuto záležitost či zvyklost výslovně jako institut nezmiňuje a neupravuje. Obvykle se pozastávkou rozumí část ceny díla, jež má být zhotoviteli uhrazena např. do 30 dní po eliminaci uplatněných vad a zbytek bude zhotoviteli doplacen do 30 dnů po bezvýhradném převzetí díla objednatelem. Uvedený postup by mohl být označen jako obcházení ustanovení OZ včetně § 1963, které takové ujednání nezmiňuje a pro dlužníka může znamenat riziko, že věřitel prokáže neplatnost a neúčinnost a z toho plynoucí nárok na úrok z prodlení.
Dle ustanovení § 2108 občanského zákoníku nemusí kupující „platit část kupní ceny odhadem přiměřeně odpovídající jeho právu na slevu “, a to až do odstranění vady. Vzhledem k ustanovení § 2615 odst. 2 OZ se toto ustanovení použije i pro smlouvu o dílo.
Ve smlouvě o dílo bývá poměrně časté ujednání stran o tom, že v průběhu provádění díla platí průběžně objednatel zhotoviteli za provedené práce odpovídající část ceny díla pravidelně měsíčně či čtvrtletně. I na toto peněžité plnění se vztahuje ustanovení § 1963 OZ. Jestliže ve vztahu, kde je závazkem podnikatele dodat zboží nebo službu veřejnoprávní korporaci, bude sjednána např. měsíční fakturace, pak splatnost jednotlivých měsíčních faktur bude nejvýše 30 dnů od doručení faktury dlužníkovi a jen pokud to odůvodňuje povaha závazku, lze sjednat lhůtu delší, nikoli však delší než 60 dnů.
Z důvodu právní jistoty lze dlužníkovi – veřejnoprávní korporaci spíš doporučit, aby zachovával limity stanovené občanským zákoníkem, tj. splatnosti 30 dnů od doručení faktury.
Právní úprava splatnosti ceny obsažená v občanském zákoníku vystavuje účastníky právních vztahů v nejistotě, zda úprava, kterou zvolili ve smlouvě, není vůči věřiteli hrubě nespravedlivá. Zejména se tato nejistota týká právních vztahů, kde na jedné straně je podnikatel jako dodavatel zboží či služeb a na straně druhé je veřejnoprávní korporace (často veřejný zadavatel) jako příjemce zboží či služeb.
Pokud se bude chtít věřitel dovolat neúčinnosti ujednání o lhůtě splatnosti, bude muset prokázat, že povaha závazku neodůvodňuje delší lhůtu splatnosti (pokud se jedná o vztah mezi podnikatelem a veřejnoprávní korporací, kde obsahem závazku podnikatele je povinnost dodat zboží nebo službu veřejnoprávní korporaci) a že ujednání je vůči němu hrubě nespravedlivé.
20
3. C ENA ZA DÍLO A JEJÍ URČENÍ
V ustanovení § 2586 odst (2) OZ stojí, že cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.
3.1. P
RÁVO ZHOTOVITELE NA ZAPLACENÍZhotovitel má právo na zaplacení ceny díla na základě smluvně sjednané ceny za provedené dílo. Předpokladem je jednak existence smlouvy o dílo, která je platná a účinná a dále též dílo provedené v souladu se smlouvou.
Nárok na zaplacení ceny uplatňuje zhotovitel zpravidla vystavením daňového dokladu- faktury, v níž je vedle ceny pravidelně uvedena řada dalších náležitostí13 a údajů nezbytných k úhradě, identifikaci, ověření správnosti platby apod. Na základě řádného plnění a uplatněním tohoto smluvního nároku je předmětná částka s uvedením termínu splatnosti považována za pohledávku zhotovitele za objednatelem, o tom je na obou stranách smluvního vztahu účtováno a zároveň se od termínu uplatnění nároku odvíjí počítání souvisejících lhůt.
3.2. V
ZNIK PRÁVA NA ZAPLACENÍ PROVEDENÍM DÍLAK fakturaci ceny za dílo postačí naplnění požadavku dokončení a předání díla a současně je předvedena způsobilost díla splňovat ujednaný účel nebo obecně předpokládaný či obecně očekávaný účel díla. Tyto podmínky platí obecně, ledaže by smluvně bylo dohodnuto jinak.
Objednatel může následně převzít dílo s výhradami či bez výhrad.
Příčinou častých situací v průběhu a při ukončování smlouvy o dílo (dále též SOD), které mohou vyústit do sporů, je i to, že smluvní strany bezdůvodně spoléhají na zákonnou úpravu místo toho, aby současně co nejlépe promýšlely, věrně simulovaly významné situace, realisticky koncipovaly možný vývoj obchodního vztahu a přesně popsaly klíčové momenty, odpovědnost a sankce za porušení povinností. Představivost podložená zkušenostmi, předvídavost, bezpečné ovládání platného práva je předpokladem účinného smluvního zajištění. Úprava SOD v OZ nejeví se dostatečně způsobilou a komfortní pro smluvní strany
13 DPH: úplné znění po posledních novelách; Daňový řád. Český Těšín: Poradce, [2019]. Zákony do kapsy.
ISBN 978-80-7365-423-8.
21 k tomu, aby bez dalšího pokrývala množství variant právních vztahů v rámci SOD.
S přípustným zjednodušením lze rozlišit situace, jež jsou latentně sporné jako např.:
a) dílo zhotovitel předává dokončené, ale objednatel ho nepřevzal;
b) dílo zhotovitel nedokončil, nicméně objednatel jej převzal, jak je;
c) dílo zhotovitel nedokončil a na jeho dokončení se nelze shodnout,
Význam hladkého řešení sporných situací u dokončovaného díla přímo navazuje na úhradu ceny díla, pojem provedení díla v sobě skrývá další dvě povinné podmínky, tj. dokončení a předání díla. Smluvní strany nezřídka rezignují na smluvní volnost, která jim však umožňuje stanovit vlastní definici provedení díla14 ad hoc tak, aby účinně předešly poměrně často vznikajícím finálním potížím právě např. kvůli neurčitosti spolu s nedokonalostí právního předpisu. Důkaz dokončení díla předvedením způsobilosti je smělou vizí zákonodárce vycházející z nezralého očekávání, že taková dikce pokryje automaticky veškeré momenty předvedení, jako by tento rozhodný okamžik byl zhotovitel schopen uskutečnit kdykoliv se mu zachce jen proto, že je nutno právě teď a tady, jinak nedostane právo úspěšně fakturovat, aby obdržel sjednanou cenu. Rigidnost takto formulovaného požadavku nejeví se jako šťastná, nicméně dispozitivnost příslušných ustanovení stranám umožňuje sjednat vyhovující řešení.
Ad a) Předpokladem pro úspěch zhotovitele v případě nepřevzetí díla objednatelem, je výzva převzít a doložení parametrů dokončeného díla. Ad b) Varianta nedokončení díla, které je přesto převzato, je směsí brizantních okolností, jež si vyžádají značnou právní erudici, aniž by bylo možno očekávat či s jistotou předvídat úspěch před soudem pro tu či onu stranu, což lze mít za daň za neurčitost a absenci jednoznačné úpravy posloupnosti či algoritmu jednání, které lze standardizovaně „předepsat“ účastníkům SOD, aby souhrn jednotlivých uzlových bodů přinesl řešení bez složitých právních konstrukcí a místy i vzdálených efektivně a spravedlivě fungujícím vztahům mezi účastníky. Ad c) Neshoda stran nedokončení frekventovaně mívá za následek tvrzení o tom, že objednatel zmařil dokončení a pokud se
14 KOUKAL, Pavel. Licenční smlouvy. In: Autorské právo a práva související. Student. Praha: Leges, s.r.o., 2017, s. 416. ISBN 978-80-7502-240-0.
22 prokáže protiprávnost objednatele, lze požadovat odpovídající část ceny. Objednatel může odstoupit15 a nárokovat dokončení díla nákladem zhotovitele.
Je též důležité správně porozumět rozdílu mezi pojmem splatnost a vznik práva na zaplacení ceny za zboží a zaplacení za dílo.
Podle ustanovení § 2610 odst. (1) právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.
Návazně k tomu občanský zákoník v ustanovení § 2604 stanoví, že dílo je provedeno jeho dokončením a předáním.
V souladu s ustanovením § 1963 odst. 1 OZ je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikateli povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná, aniž je zapotřebí výzvy k placení, do třiceti dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, anebo ode dne obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později.
Pokud si však smluvní strany ujednaly převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda bylo řádně splněno, je cena splatná do třiceti dnů ode dne převzetí, popřípadě ověření.
3.3. P
OJEM PROVEDENÍ DÍLAZa provedené se má dílo, které je dokončené a předané. Tato definice je jednoznačným a rozhodným momentem.16
3.4. P
ODMÍNKY PROVEDENÍ DÍLAV daném momentu platí, že bude-li předmět díla sloužit účelu, který strany uzavřením smlouvy o dílo sledovaly, a to přesto, že má nikoliv zásadní vady či nedostatečnost, nebude to znamenat nesplnění závazku, resp. tyto skutečnosti nebrání předání a převzetí takového díla.17
15 SRSTKA, Jiří. Pojem autorské dílo a autor. In: Autorské právo a práva související. Student. Praha: Leges, s.r.o., 2017, s. 416. ISBN 978-80-7502-240-0.
16 BÁNYAIOVÁ, Alena. Závazky v oblasti výstavby a nové civilní právo. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Právo prakticky. ISBN 978-80-7552-057-9.
17 BÁNYAIOVÁ, Alena. Závazky v oblasti výstavby a nové civilní právo. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Právo prakticky, s. 103 a násl. ISBN 978-80-7552-057-9.
23 Zápis o výsledku zkoušek musí být precizní a také pro jeho důkazní hodnotu nelze vyloučit ani zápis notářský minimálně pro osvědčení zásadních momentů zkoušky, identifikace účastníků oprávněných k jednání za smluvní strany atp.
Zápis o výsledku zkoušek musí být precizní a také pro jeho důkazní hodnotu nelze vyloučit ani zápis notářský minimálně pro osvědčení zásadních momentů zkoušky, identifikace účastníků oprávněných k jednání za smluvní strany atp.
3.5. P
ŘEVZETÍ DÍLA S VÝHRADOUZ dikce zákona plyne, že pokud dílo zásadně odpovídá svým provedením sjednanému účelu, objednatel převezme dokončené dílo vždy, a to buď s výhradami, nebo bez výhrad. Výhrady k převzatému dílu uplatní objednatel způsobem a s důkazními prostředky, jež bezprostředně osvědčují zjištěné vady či funkčnost díla.18
3.6. P
ŘEVZETÍ DÍLA BEZ VÝHRADYTakováto pozice je pro objednatele dost nevýhodná, jelikož soud mu právo za zjevné vady nepřizná, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.
3.7. O
DLIŠENÍ STUPŇŮ POSTUPNÉHO PROVÁDĚNÍ A PŘEDÁNÍ DÍLA PO ČÁSTECH Z pohledu zhotovitele jeví se sjednání možnosti provádět a předávat dílo postupně jako výhodné, mj. i vzhledem k optimálnímu fázování placení ceny za každou takto smluvně odlišenou, prováděnou, předanou a převzatou část díla.Lze jen doporučovat smluvním stranám, aby zkouška byla determinována konkrétními parametry, jednoznačně a kvalifikovaným způsobem prokazovala úspěšnost provedeného díla včetně certifikace a protokolárním zápisu o výsledku zkoušek díla.19
3.8. Z
ÁPIS O VÝSLEDKU ZKOUŠEK DÍLA18 HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 – 3014). Komentář. 1.
vydání. Praha: C.H.Beck, 2014, s. 1080
19 Smluvní podmínky pro VÝSTAVBU POZEMNÍCH A INŽENÝRSKÝCH STAVEB PROJEKTOVANÝCH
OBJEDNATELEM ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO VÝSTAVBU VODNÍCH CEST ČESKÉ
REPUBLIKY.Oficiální stránky Ředitelství vodních cest ČR, publikováno: 02/2018, (2020-01-14) Dostupné z:
http://www.rvccr.cz/informacni-servis/ke-stazeni/smluvni-dokumenty-fidic
24 Zápis o výsledku zkoušek musí být precizní a také pro jeho důkazní hodnotu nelze vyloučit ani zápis notářský minimálně pro osvědčení zásadních momentů zkoušky, identifikace účastníků oprávněných k jednání za smluvní strany atp.
4. Z MĚNA CENY
Při zkoumání možností co se týče změny ceny zboží, lze se příkladmo zaměřit na změny nájemného podle příslušných speciálních ustanovení. Obecně pro smluvní jednání stran platí odvěká fundamentální zásada imperativní, která zní: “pacta sunt servanda” – tedy: „smlouvy se mají dodržovat”. Tato zásada je bezprostředním symbolem a podstatou smlouvy, jakož i celé soustavy závazkových vztahů. Pokud mají smlouvy platně existovat a být právním zajištěním žádoucích vztahů, nelze si bez této zásady představit žádný obchod, jež stojí a padá právě na závazné připravenosti účastníků dodržet smluvené.
Aby však mohly být úspěšně zvládány veškeré možné situace, tedy i ty, jež si strany nedokázaly ani dobře představit, natož artikulovat úpravu vztahů smluvně, prolamuje shora uvedenou zásadu jiná zásada stejné síly, znějící: “rebus sic stantibus” („za předpokladu, že věci zůstanou, jak jsou“), která umožňuje mít smlouvu za neplatnou v důsledku zásadní změny okolností, v nichž se smluvní vztah ocitá. A tuto smlouvu anebo její určitou část anebo určité ujednání změnit.
Změna nastává čili se sjednává tak, aby bylo obnoveno equilibrium tedy rovnováha ve prospěch spravedlivého poměru v rámci smlouvy a byla tím odstraněna vzniklá nerovnováha za podmínky, že nebyla rozumně předvídatelná a dále, že na její vznik a dopad do smlouvy nemají strany vliv.
Tento exkurs k otázkám změny smlouvy jen zdánlivě nesouvisí s tématem, jímž je cena zboží, potažmo díla. Je poměrně častou situací, kdy právě v důsledku změn, které strany nemohou předvídat a ovlivnit, je nezbytné sjednanou cenu zboží, potažmo poskytovaného plnění (např.
nájemného) změnit, aby došlo k zachování či obnovení rovnovážnosti smluvního vztahu a tedy i spravedlnosti mezi stranami.
Na to pamatuje ustanovení § 1765 OZ a násl. kdy platí, že změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti tak podstatně, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo
25 neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě.20
Nezbývá než shrnout, že clausula rebus sic stantibus zůstává výjimečným prostředkem, jak zhojit zvlášť hrubý nepoměr mezi vzájemnými právy a povinnostmi stran zapříčiněný nepředvídatelnou změnou okolností. Zdůvodnění jejího užití ve vztahu k dohodě o zvýšení nájemného se může ovšem ukázat jako složité, zvlášť jestliže změnu výše obvyklého nájemného v kontextu běžného ekonomického vývoje nelze považovat za změnu nepředvídatelnou, i když a přesto, že hrubý nepoměr nastane. Jaké konkrétní okolnosti v dané otázce půjde považovat za nepředvídatelné, však ozřejmí teprve rozhodovací činnost soudů.
Byť je klauzule „rebus sic stantibus“ výjimečnou cestou jak čelit anebo alespoň pokusit se řešit zvlášť hrubý nepoměr mezi stranami co jejich vzájemných práv a povinností, k němuž došlo nepředvídatelně, tj.změnou okolností bez možnosti rozumně předpokládat, že nastanou, potíž může vzniknout v momentě, kdy by tato klauzule měla být užita jako odůvodnění dohody o zvýšení nájemného a speciálně v momentu, kdy standardní změnu nájmu (srovnatelného s ostatními nájmy v místě a v čase) nelze nutně mít za nepředvídatelnou i přesto, že znak hrubého nepoměru v obsahu závazků smluvních stran je dán a hrubý nepoměr je zřejmý či přímo fakticky doložen.
Jedním ze způsobů určení ceny díla dohodou stran je ujednání odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy. S výjimkou mimořádných nepředvídatelných okolností nastalých při provádění díla, kdy lze postupovat podle § 2620 odst. 2 OZ, platí, že nelze žádat změnu ceny díla určené rozpočtem. Právo zhotovitele na zvýšení ceny určené na základě rozpočtu daného s výhradou neúplnosti nebo rozpočtu nezávazného a právo objednatele odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení ceny o více než 10 %, upravuje ustanovení § 2622 OZ.
20 Rozsudek Nejvyššího soudu, spis. zn. 26 Cdo 1670/2018 ze dne 22. května 2019 , dostupné online z:
http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/$$WebSearch1?SearchView&Query=%5Becli%5D%3D%22 ECLI%3ACZ%3ANS%3A2019%3A26.CDO.1670.2018.1%22&SearchMax=1000&SearchOrder=4&Start=0&
Count=15&pohled=1
26 V obecném smyslu představuje rozpočet konečné sestavení nákladů, jichž bude zhotovení díla vyžadovat, nikoliv pouhý přibližný nástin možných nákladů. V rozpočtu jsou v jednotlivých položkách stanoveny náklady na potřebné práce, hmoty podle druhu, počtu a množství (materiál), a to nejen podle obsahu a rozsahu činností při provádění díla, ale i ocenění
jednotlivých rozpočtových prací.
Jestliže kupříkladu ve smlouvě o dílo účastníci cenu předmětu díla neujednali odkazem na rozpočet, jak předpokládá ustanovení § 2620 odst. 1 OZ, přičemž cena stavebních prací nezbytných pro montáž výtahu byla určena odhadem, pak odkaz na „rozpočet stavebních firem,“ tedy subdodavatelů, kteří nejsou stranami smlouvy o dílo, odkazem na položkový rozpočet není.21
Při změnách ceny nebo překročení ceny díla budou při posouzení daného případu dotčenými ustanoveními občanského zákoníku zvláště tato ustanovení: § 2620, § 2621 a § 2622. Změnu ceny díla určené rozpočtem úspěšně nárokovat nelze, a to ani tehdy, má-li rozsah nebo nákladnost za následek překročení rozpočtu.22
Nárokuje-li zhotovitel zvýšení ceny, pak takový nárok zaniká z důvodu nedodržení podmínky
„bez zbytečného odkladu“ po prokázání nevyhnutelnosti překročení rozpočtu.23
5. P LACENÍ CENY
Obecně nejznámější rozlišení způsobu placení ceny je v hotovosti anebo bezhotovostně, což je odrazem vyvíjení se peněz jako platebního prostředku a je jen otázkou času a rozvoje
21 podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 989/2019, ze dne 15. 10. 2019
22 OZ: „§ 2621 (1) Bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení ceny za dílo, ani mají-li rozsah nebo nákladnost práce za následek překročení rozpočtu.“
23 OZ: § 2622/2: „Zhotoviteli zaniká nárok na určení zvýšení ceny podle § 2622 odst. 1, jestliže neoznámí nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se při provádění díla ukázala jeho nevyhnutelnost.“
27 placení, kdy právě bezhotovostní způsob placení za zboží hotovostní placení prakticky nahradí.
Podobně je tomu u bankovního instrumentu placení ceny, jímž je dokumentární akreditiv.
Zmíněné způsoby placení ceny jsou praktickou cestou, která právně bezpečně zajišťuje rovnocenné vyvážení vzájemné zavázanosti stran při placení ceny za dodání zboží či služby.
V oborech jako je kupř. převod nemovitostí či dodávka zboží (plnění) velké hodnoty je nezbytnost bezvadného průběhu při placení ceny prvořadá.
Se způsobem placení ceny za zboží úzce souvisejí otázky přechodu vlastnictví ke zboží.
Propracovanost jednotlivých smluvních modelů zahrnujících detailní úpravu způsobu placení za zboží je vysoká. K tomu se pojí řada typových smluv, jež mají speciální doložky o způsobu placení pro zajištění vysokého stupně právní jistoty pro účastníky tak, aby nežádoucí eventuality měly předem daná východiska k spolehlivému předcházení či řešení.
Ostatně právě přehlednost a jednoznačnost při placení stejně jako rychlost i úspornost bezpečných způsobů placení je důvodem, proč je spolehlivost transakcí nejčastěji svěřována do péče advokátů, notářů, bankovních institucí apod. Ke způsobům placení ceny lze přiřadit úschovu advokátní či notářskou, jež mají funkci zajišťovací. Občanský zákoník se k úpravě placení ceny výslovně vyjadřuje např. v ustanovení § 1953, v němž je upraven způsob placení pro případy jako např., že věřitel – v okamžiku splatnosti - není znám anebo věřitel bez právního důvodu odmítá plnění přijmout anebo dlužník je v právní nejistotě o věřiteli jako takovém. Pak je dlužník oprávněn ke složení plnění do soudní úschovy. Toto kvalifikované jednání, tzv. úschova soluční, má za následek zánik závazku.
5.1. D
OKUMENTÁRNÍ AKREDITIVJedním z osvědčených způsobů placení za zboží, a to zvláště intenzivně v oblasti komerční a speciálně v zahraničním obchodě, je dokumentární akreditiv. Jedná se o písemný závazek banky odběratele, že poskytne třetí osobě (nebo na její řad) úhradu za dodané zboží, a to výhradně při splnění akreditivních podmínek.
V ustanovení § 2682 definuje občanský zákoník akreditiv jako smlouvu o otevření akreditivu, v níž se výstavce akreditivu zavazuje vůči příkazci vystavit na jeho žádost a účet ve prospěch třetí osoby (oprávněného) akreditiv a příkazce se zavazuje zaplatit výstavci akreditivu odměnu.
28 Pravděpodobně se jedná o jeden z nejstarších bankovních nástrojů a jako takový jej lze vysledovat až do 12. století. Dnešní podobu má z půli 19. století, kdy byl takto rozšířen zejména v Anglii a stále představuje jeden z nejvýznamnějších platebních instrumentů v obchodě. Jedná se o sofistikovaný bankovní instrument. V případě správného použití rizika snižuje anebo jim spolehlivě zamezuje. Dokumentární akreditiv zvýhodňuje prodávajícího, tedy vývozce (má zaplaceno, než odeslal zboží) a současně upřednostňuje kupujícího – dovozce (často platí až po obdržení zboží).
Občanský zákoník definuje akreditiv v ustanovení § 2683 odst.2 takto: „Akreditiv obsahuje alespoň určení, že se výstavce akreditivu zavazuje zaplatit určitou částku, přijmout směnku nebo se zavazuje k jinému plnění, jakož i akreditivní podmínky s určením, do kdy je má oprávněný splnit, aby mohl požadovat plnění od výstavce akreditivu.“
Je třeba uvést, že dokumentární akreditiv je v praxi využíván převážně pro transakce většího rozsahu a ceny, přičemž jde o závazek banky poskytnout určité peněžité plnění formou odkladu platby, akceptování směnky, zaplacení směnky apod. Výraz dokumentární odkazuje na skutečnost, že banka se zabývá výlučně předloženými dokumenty, resp. pouze dokumenty relevantními představujícími podmínku vyplacení tak, aby byly splněny akreditivem stanovené podmínky.
Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy, revize 2007, publikace ICC č.
600 (Uniform Customs and Practice for Documentary Credits, dále jen UCP 600), představují poslední revizi těchto celosvětově používaných pravidel pro dokumentární akreditivy.
Přestože se akreditivy používají již velmi dlouho, k celosvětové unifikaci docházelo pozvolna.
Ve srovnání s předešlým zněním, užívaným po dlouhá léta, současné znění UCP 600 doznalo několika změn, jako například definice jednotlivých hojně užívaných výrazů, zapracování sjednocujících výrazů jako např. „honorovat“, nakládání s odmítnutými dokumenty, zkrácení doby na přezkoumání dokumentů bankou na 5 dní atd.24
Dá se říci, že tato revize (znění) je značně rozsáhlá, a přesto zdařilá, pokud jde o zjednodušení a lepší přehlednost pro uživatele.
24 MAREK, Karel prof. JUDr., CSc, publikováno: 16.07.2014, dostupné online na: http://www.bulletin- advokacie.cz/noz-v-praxi-akreditiv-a-inkaso
29 Výhodou dokumentárního akreditivu je placení za zboží (plnění) cestou dokumentárního akreditivu, což přináší oběma stranám (věřitel a dlužník) relativně nejvyšší běžně dostupnou jistotu. Příkazce (odběratel) uvede ve svém příkazu pro otevření akreditivu přesné údaje o čase a podle jakých dokumentů má být vyplacena dohodnutá částka, platnost akreditivu a další odpovídající relevantní parametry kontraktu.25,26
Za podmínky, že předložené dokumenty odpovídají akreditivním podmínkám a UCP 600, 27 je vystavující a event. i potvrzující banka povinna zaplatit v hned anebo dle lhůty uvedené v akreditivu. Kupující tak platí s garancí, že platí jedině potom, co na základě předložených dokumentů bylo prokázáno skutečné dodání zboží (plnění).
Dodavatel má při prodeji bezpečně zajištěno, že za provedené plnění (dodávku) obdrží platbu.
Zkušenosti z praxe nasvědčují tomu, že akreditiv je vhodný zejména při obchodování mezi partnery, kteří spolu nemají dlouhodobější obchodní vztah a vzájemné povědomí o možnostech a schopnostech, potažmo stupni spolehlivosti.
Vyšší kvalita zajištění platby, zvláště v nestabilních obchodních teritoriích je nepochybně potvrzení akreditivu. S takovým platebním instrumentem se výrazně snižuje obava z nezaplacení například z důvodu vládního embarga na platby do zahraničí apod.
Dokumentární akreditiv může dále být využíván pro financování exportu po komerčně významnou dobu ještě před zahájením vývozu, financuje se tak z bankovních zdrojů výroba určitého zboží pro export za předpokladu, že tato transakce bude zajištěna např. akreditivem.
Méně atraktivním se může jevit dokumentární akreditiv kvůli nárokům na jeho zpracování, jež mohou být pro méně zkušeného účastníka obchodních transakcí náročné či složité. Při potřebě změnit dokumentární akreditiv je třeba respektovat požadavek, že tak nelze učinit bez
25 ANDRLE, Pavel ,Dokumentární akreditiv v praxi, 6. zcela přepracované a rozšířené vydání, ISBN 978-80- 247-4017-1, nakladatelství Grada, r.v.2013
26 ANDRLE, Pavel, Komentář k UCP 600, Komentář k Jednotným zvyklostem a pravidlům pro dokumentární akreditivy, revize 2007, vydal: ICC Česká republika,
27 UCP 600 ICC Uniform Customs and Practice for Documentary Credits (UCP 600), dostupné online z:
https://iccwbo.org/global-issues-trends/banking-finance/global-rules/
anebo dále rovněž dostupné online z: https://iccwbo.org/global-issues-trends/banking-finance/global- rules/#1488883561633-a6f3f3ac-5b0b
30 souhlasu všech účastníků. V neposlední řadě jsou to pravidelně poměrně vysoké bankovní výlohy, které mohou vyvolat potřebu jiného způsobu placení ceny.
5.2. S
MĚNKAPlacení za zboží a dílo může probíhat také jinými způsoby placení a to kupříkladu směnkou nebo inkasem ceny ve prospěch věřitele z daného obchodního nebo závazkového vztahu.
U směnky jde o platební instrument datovaný dobou vzniku do vzdálené minulosti, první zmínky jsou ze 12. století z oblasti severní Itálie, je ovšem zmiňováno rovněž antické Řecko či starověký Řím, kde související pravidla řídila nepsaným právem. V Čechách se směnečné právo prosazovalo výrazněji vždy s intenzivním rozvojem obchodních a platebních vztahů28,
29. Odrazem a milníkem tohoto hospodářského vývoje se stalo zavedení patentu č. 51/1850 ř.
z., jímž byl zaveden nový směnečný řád, který na našem území platil až do počátku roku 1928, kdy teprve zákon směnečný č. 1/1928 Sb. zrušil veškeré předešlé směnečné předpisy, které v Československu platily (zákon směnečný z roku 1878 a směnečný řád z roku 1850).
Základním pramenem směnečného práva je zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový (dále též ZSŠ), který jím po několika novelizacích zůstává v aktuálně platném znění až dodnes.
Zdaleka nejčastěji jsou v běžném obchodním styku využívány zhruba tři základní druhy směnek – směnka cizí, směnka vlastní, cizí anebo také cizí směnka na vlastní řad.
Směnka cizí v sobě zahrnuje vztahy tří účastníků a to její výstavce (emitent), dále remitent (subjekt, na jehož řad či jméno je směnka vydána) a směnečník (trasát, jenž se přijetím stává akceptantem) je tím, komu se přikazuje platit. Směnka cizí musí obsahovat bezpodmínečný platební rozkaz k placení („Zaplaťte”), směnečný závazek vzniká směnečníkovi až akceptací směnky, zpravidla jeho podpisem na směnce. Emitent nepřímo ručí za to, že bude směnka směnečníkem přijata (akceptována) a zaplacena. Své odpovědnosti za přijetí se může zbavit použitím doložky „Bez postihu za přijetí”, avšak směnečník se nemůže zbavit povinnosti za zaplacení akceptované směnky.
28 URFUS, Valentin. Zdomácnění směnečného práva v českých zemích a počátky novodobého práva obchodního. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, s. 105
29 ŠVAMBERG, Gustav. Československé právo směnečné a šekové. Praha: Tiskem a nákladem Knihtiskárny Palásek a Kraus Praha I., Husova 25, 1947
31 Vlastní směnku vystavuje dlužník, který se zavazuje, že v den splatnosti zaplatí částku uvedenou na směnce a v místě předem určeném. V textu musí být zřetelně označeno slovo
„zaplatím”.
Jestliže věřitel nehodlá čekat na to, až dlužník vystaví směnku, může sám vystavit směnku cizí na vlastní řad a nechá ji dlužníkovi podepsat – akceptovat, vždy však tato směnka obsahuje větu: „ Zaplaťte za tuto směnku na řad náš vlastní”.
Vedle funkce platební je u směnky využívána zároveň funkce zajišťovací, je tím sledováno zajištění určitého závazku v případě jeho nesplnění. Není výjimečné, aby směnky sloužily jako platební prostředek, kdy před vypršením doby splatnosti lze nabídnout směnky k odkupu a to nejčastěji bankám, které se na tento typ obchodů zaměřují. Věřitelům vyplatí ze směnky směnečný peníz, avšak snížený o částku představující úroky, které plynou ze směnečného nominálu za dobu zbývající do zralosti směnky. Za takovou službu, totiž obchod označovaný jako eskontování směnky si banka účtuje odměnu.
Šíře a bohatost teoretického záběru práva směnečného, jakož i množství praktických případů odražených v judikatuře vysoce přesahuje možnosti a cíle této práce, nicméně za pozornost stojí některé případy, které potvrzují skutečnost, že např. v mezinárodním obchodě v bankovnictví je nezřídka využívána.
Existuje jeden mimořádně důležitý aspekt spojený se směnkou jako takovou a tím je směnečná přísnost. Jde o průsečík rigoroznosti, bdělosti a soustředěnosti na bezvadnost obligatorních náležitostí včetně požadavků formálních, které při i malém pochybení způsobují zánik práv a nároků ze směnky. Platí zde staré právní úsloví uplatňované např. v důvodové zprávě k prvorepublikovému zákonu šekovému a směnečnému a uznávané po staletí využívání směnečných transakcí: “Má-li mít směnka hodnotu zlata a stříbra, musí míti právní normy ze železa.”30
5.3. I
NKASODalším často využívaným způsobem placení ceny je platba inkasem. V transakcích tohoto typu figurují strany: obstaravatel (zpravidla banka), příkazce (příjemce peněžního plnění) a třetí osoba (plátce peněžního plnění). Obstaravatel inkasa se tedy uzavřením příslušné
30 Výrok byl citován i v důvodové zprávě k návrhu směnečného zákona později přijatého jako zák.č.1/1928 Sb.
